2
masthead
V Praze, v pátek dne 27. září 1901.
Praha
4
article
Na vnnní a odpol. listy
u přilohami („Naněný Obzor“ ve
středu a „Literárni HHidka
v pátek) předplácí sei
Praze v administraci
ns měsíe . . . . . . 2 K —
6 K —
za čtrst lela . . . . .
s dvojí donáškou
na měsíe . . . . .
na čtrt leta
ve silalkácht
Ba měsíe . . . ..
Poštont
za měsle . . . . . .
ns čtvrt lela
s dvejí ztsilkos
za maěske
ne člert lei
Praha
Literárni HHidek
6
article
Čeho se od národa českého
již Němci nedočkají.
Čeho se od národa českého
již Němci nedočkají.
Ve slyšení, kteréž měli včera zástup
cové obce pražské u císaře a krále našeho.
mimo vše nadání zazněla i struna politická.
Vzpomínaje mile minulých slavných dnů
v krásné naší Praze ztrávených, panovník
s netajeným zájmem, ba zalíbe-
ním dotklse též nedávné vnitřný
události v našem táboře českém: vo-
lebního kompromissu národní strany
svobodomyslné s národní stranou staro-
českou a to po dvakráte.
»Jsem potěšen z kompromissu,
na němž se obě národní strany dohodly,«
pravil panovník nejprvé ke starostovi měs
pražských, Staročechu dru. Srbovi. »Je
dobře, že k němu došlo. Přeji si, aby nej
lepší pracovníci z obou tábor
spojili se ke společné práci.«—
Po nějaké chvíli pak rovněž ku mlado-
českému poslanci inženýru Kaftanovi císai
se pronesl, že pokládá dohodu obou národ
ních českých stran za prospěšnou národu
českému. —
Není ponejprv, co J. V. tak živě inter-
essuje se o rozvoj politických stran a po-
měrů v táboře našem národním, čemuž na
doklad mohli bychom uvésti celou řadu vý
znamných výroků, proslovených za posled-
ních pohnutých let v rozmluvách s delegáty
našimi při dvorních hostinách a cerklech
delegačních. Vzpomeneme-li pak, kterak ze
jmena o proslulé programové řeči dra. He
rolda ze dne 26. května t. r. (»O cílech
a prostředcích české politiky«), císař netajil
se s úsudkem svým pochvalným, — nemůže
nás dnešní zálibný projev panovníkův nad
volebním příměřím, mezi oběma našimi stra
nami národními docíleným, téměř ani pře
kvapiti.
Němec
Srba
Kaftan
Praha
7
article
Smysl jeho je rovně zřejmý jako blaho
volný, což snadno každý pozná, kdo se
upamatuje na dotčenou řeč našeho Herolda.
jak v ní důtklivě připomínal národu če
skému jeho veliké státoprávní
národní ideály, jeho vznešené
poslání, které má vyplniti ve
středu Evropy — k čemuž ovšem jest
nezbytně nutno, aby zabezpečil s
trvale svou národní existenci a
svou politickou moc vydobytim
svobody a samostatností pro
svou vlasť v soustátí habsbur-
ském, čehož však jen tehda dovedeme
dokážeme, podáme-li si všickni poctíví sy-
nové čeští upřímně ruce ku pospolité ne
omrzelé práci vlastenecké ve všech
oborech, ku politice tvoření, která
má za cíl zvelebení našeho ná-
roda, rozhojnění jeho síly mravné
jeho vlivu a významu politi-
ckého jako kulturního, aby váha
a síla naše byla dostatečnou na
velikost našeho cíle národního,
Herold
Evropa
8
article
Řeč ta nepopíratelně působila jako zů
rodňující vláha na tvrdou půdu našich
úhorů a zplodila v podjeseni téhož roku
otavu volebního kompromissu obou národ-
ních stran, jemuž blahopřeje císař a král
náš výslovně proto, že umožní »nejlepším
pracovníkům z obou táborů, aby spojili se
ke společně práci v zájmu českého národa.«
Nicméně buďme na to připraveni, že se
strany německé, ba snad i offiiciósní počnou
vykládati a točiti prostá ta slova mírupřejné
mysli panovníkovy úkladně a násilně v ten
rozum, jako vykládá dnes již obaty
protichůdné kompromissy — velkostatkářský
a náš mladostaročeský — vídeňská »Volks-
zeitung«: jako prý snadějnou a dobrou
předzvěsť«, že za nedlouho budou vyhra-
bány z písku a šutru desítiletého pověstné
vídeňské punktace z r. 1890! Kompromiss
velkostatkářský a »vzkřísení strany staro-
české« zdají se býti planému zvastalu vídeň-
skému »neklamnými symptomy«, že nastává
v táboře českém vystřízlivění a obrat k bý
valé staročeské punktační smířlivosti a ústup
nosti vůči Němcům.
Němec
9
article
Nuž, není věcí naší činiti se advokáty
strany staročeské, ale jako lidé poctiví
pravdymilovní neváháme označiti celou tu
naději německo-ústaváckého orgánu vídeň-
ského, jenž se pokládá za list officiósní —
za zcela bezpodstatnou a lichou, a to z té
jednoduché příčiny, poněvadž těch 10 let
prošlých od děsných oněch punktací vídeň-
ských zajisté i nejposlednějšího Mohykána
staročeského poučilo a přesvědčilo, z jakého
hrozněho nebezpečí a úkladu vysvobodil se
tehda v čas ještě český náš lid: jak oše-
metně chtěli důvěřivost staročeskou a feu-
dální obehrát, obelstit a ošidit ti Shylokové
němečtí, mající proti nám na rtech med, ale
v srdci jed. Za těch deset let odhodili škra-
bošky tak nestydatě, obnažil
nám své pravé vražedné obmy-
sly proti národu našemu a jeho právu do-
brému ve svých obstrukčních scenách jako
ve svém programu svatodušním a ve svých
dnešních provoláních tak nepokrytě, tak
drze, že bychom rádi znali a viděli toho
staročeského Joba, který by s těmito
dnešními epigóny Plenerovými
a Schmeykalovými chtěl vůbec i jen
vyjednávat, neřku uzavírat pro všechnu bu-
doucnost punktace z r. 1890. Tyto sybil-
linské knihy jsou — vězte to,
páni Němci — pro věky spáleny.
Tak lacino, jako tehda, roku
1890, Staročeši a feudálové — dnes po
zkušenostech nevýslovně krulých a poučných
národ česky s vámi co živ více
Plenerův
Schmeykalový
Němec
10
article
paktovati nebude! Zapevídá mu
to nejen sebeúcta, ale zapo-
vídá muto životní jeho inter e ss.
To tak, povoliti vám dnes »uzavírané ně-
mecké území«, když jste za těch deset le
nejen brulálními slovy, ale nejbrutálnějšími
skutky nám zjevili, k čemu a proč ho
chcete míti tak německy svéprávným a uza-
vřeným: že vám jde o to, abyste
v něm s veškerým možným terro-
rem a násilím svého německého fana-
tismu buď odnárodnili nebo z něho vyhnali
statisíce našich rodákův ja ko
bídné psance, abyste zílskali zde
novou německou zemi, zralou
pro plány Wolfovy a Schönere-
rovy a že vám jde zároveň i to, abyste
nás v naší ryze české oblasti ty-
ranií státní němčiny a centra-
lismu »pod vůdcovstvím německý me
všemožně svírali, poutali a kazili až do úpl
ného našeho hospodářského a národního
udolání a přemožení.
Tyto obmysly pangermánské
postihujeme ve všech vašich
postulátech: v národním tom rozhra
ničení okresů jako krajských hejtmanství,
v rozdělení sněmu na národní kurie s prá-
vem veta, jako v rozdělení výboru zemského
a všech e. k. úřadů zemských v sekce ná-
rodní, v rozdělení rozpočtu zem-
ského, jako v rozdělení diécesí
v německé a české . . . A což teprve
v tom vašem pospolitém drzém
požadavku po »zákonném prohlášení
němčiny za vrchnoporučenský,
majestátní jazyk státní pro ce-
lou statní spravu Cislajtanie, vyjma Haliča
Trentino. —
Tim buďte bezpečni: na zá-
kladě takovýchto podmin-ek ne-
bude s vámi z celého národa če-
ského vyjednávat ani jediný po-
čestný člověk. — S padouchy, Jidášía
darebáky budeme však brzy a zkrátka ho-
tovi 4 —
Ba věru, nikdy nebyla chvíle k vyjed-
návání a smíru česko-německému
méně příhodnou, než dnešní. Čí
vinou — ví a zná všechen umravněný
svět! A proto nechť se k nemožnému netře
ploskoducná frivolnost a nejapnost vídeňská.
Wolfův
Schöner
Tim
Trentino
11
article
Ať neočekává od národa našeho te bídy
a mizernosti, jakou před soudem dějin sama
slyne. Třeba nečetný počtem, národ český
v dějinné této chvíli ukáže se bohda nepřa-
lelům a vrahům svým opět tak velkým jako
již kolikráte za tisícilelého zápasu svého.
Neopustí zbaběle prapor dobrého prava svého.
neschýli se otrocky pod jařmo křivdy a násil
germánského.
Nedá se Němci ta tvrdá česká hlava
jako se mu nedala od Sáma a Záboje po
své Jany, Prokopy a Jiříky a od těch po
své novodobé buditele a zápasníky ! Šesti-
millionový, uvědomělý, v z dě
laný národ slovanský v srdei
Evropy není třišti, není materiálem pro
šovinistické chontky fur antů němčourských,
aby potřeboval se dusotu jejich lekat a
školácky strachovat; nýbrž činitelam, s nímž
musí Rakousko účtovat, jako s ním účtuje
svět slovanský a románský.
»Česká otázka, « řekl trefně dr. Herold,
»ocitla se ve stadiu a ve znamkách, které
nemohou ji klassifikovati jako nějakou otázku
zemskou, ani jako otazku pouze a čistě
vnitrorakouskou: dnes česká otáz ka
nabývá rázu mezinárodní ho,
rázu velkého, rázu takového, že
řešení její bude míti vliv a vý-
znam pro veškeré poměry nejen
této říše na venek, ale cel
střední Evropy samotné. Dnes
česká otázka není více méně otázkou
zápasu o jazyk, rovnoprávnost
a státni právo, nýbrž otázkou z ápasu
mezi Slovanstvem a velkým
hnutím pangermánským, mezi ne-
bezpečím hrozícím nejen nám, nejen říš
rakouské, ale celé Evropě.«
Němec
Sámo
Záboj
Jan
Jiřík
doktor
Herold
Evropa
Rakousko
12
article
Volby a kompromiss velko-
statkářský.
(Z kruhů poslaneckých.)
Význam nynějších voleb do snému král
českého jest dalekosáhlý. Vílězství agrárník
značilo by nejen vítézství směru agrárního
nýbrž také porážku politiky státoprávní a ná
rodní a nahražení jí politikou stavovskou. —
V tom nesmí nás klamati, že agrárníci prohla
šují také za volební heslo politiku státoprávn
a národní.
Uvidíme, že stavovské zásady po volbách
vše ostatní utlumi. Proto znamenalo by ví
tězství agrárníků ne snad porážku mladočeské
staročeské nebo radikální politiky, nýbrž po
rážku základní národní politiky české a po-
stavení politiky stavovské na jeji místo. Nen
pochybnosti, že nikomu nebylo by takové
vítězství více vhod, než rozhodujícím faktorům
ve Vídni.
Vitézstvím agrární strany byly by vý-
znam a sila delegace české na
radě říšské podlomeny a vládní kru-
hové — o čemž ani v nejmenším nepo-
chybujeme — zaujali by hned k podlomené v
svém významu delegaci své stanovisko. Piroto
vidime, že ve Vidni, ba v celé říši
kde jaký náš nepřítel, s dychti-
vostío čekává porážku na š
strany.
To přece vidí a vidět musí každý po
liticky myslicí člověk, jen agrárníci to nevidi.
Vídeň
13
article
Stane-li se to, poznají pánově, jakou radoso
způsobili naším nepřátelům, radost, jakou způ-
sobil jim i kompromiss vělkostatkářský, kterým
připuštěno do sněmu král. českého bez re-
kompense 21 nám nepřátelských hlasů, aniž
o tom zástupci českého národa byli vy
rozuměni.
Tento ústup jest první ovoce rozdrobenost
českých stran velkostatkářské, svobodomyslné
a agrární. Kdo se z té rozdrobenosti téš
a komu působí radost, o tom by měly inter-
essované strany trochu přemýšlet.
Kdo sleduje střízlivě běh politických udá
lostí, dávno musil pozorovati, že se pracuje
k jakémusi uspořádání volebních poměrů mezi
velkostaťkářskými stranami. Ale soudilo se, že
se to stane s náležitým ohledem k české straně,
současně s vyřízením celého komplexu českých
požadavků a za spolupůsobení zástupců če-
ského národa. Když ale vidíme, žel jedna
otázka z celku je vytržena a němockému velko-
statku zúplna vydána na pospas, nemůžem než
s politováním doznati, že zástupci konservativní
šlechty dopustili se veliké chyby, že: českou věc
poškodili.
Velkostatek rozhodl, že bez jnáhrady, ben
dolázání se českých poslanců má býti učinén ně-
meckému velkostatku ústupek, který znamená
posílení německého živlu a naše seslabení na
sněmu království českého. Průběhems tak zv
česko-německých konferenci mluvilo se též o mož-
nosti poskytnutí velkostatku německému výhody
volabní. Ale tehdáž pravilo se, že české straně
musila by pari passu zásadně přiznána
býti vnitřní úřadní řeč česká. Při
prvni příležitosti dovedl ministr- president dr.
14
article
Körber ústupek na velkostatku historickém vy-
nutit. Proč tajilo se to před zástupci českého
národa? Či má u nás právo jen Němec? Nebo
spolehá předseda ministerstva, že oslabená, roz-
drobená delegace českého národa je už holovou
událostí? Soudím, že na této okolnosti založil
svou další akci. Páni velkostatkáři ve svých
orgánech prohlašovali, že zachovali se při uje-
dnání kompromisu jako čeští poslanci svobodo-
myslní, kteří rozhodli se pro upuštění od ob-
strukce a také se jieh na radu neptali. Toto
tvrzení není správné. Velkostatkáři nalehali hned
po nastoupení ministerského předsedy dra. Körbra
na mladočeské poslance, aby od obstrukce upu-
stili třeba zadarmo. Víme, že jejich zá-
stupcové přišli do parlamentní komise i do klubu
mladočeského a tam pro toto bezvým
nečné upuštění od obstrukce mlu
vili. Když pak delegáti mladočeští s vládou
jednali, věděli dobret že velkostatkéři,kteří jsou
pro bezvýminečně opuštění obstrukce, tím spíše
budou pro takové opuštění, při němž dostane se
národu českému určitých výhod národohospodář
ských. Zástupeové strany svobodomyslné byli.
jak známo, vázáni čestným slovem tajiti ujednáni
Nechceme v této chvili mluviti o účelu tohoto
závazku. Ale hned, jak ujednání se stala, ozná
mili velkostatkářským poslancům obsah ujednání
ba nabídli se, že budon usilovat
o zrušení tohoto čestného závazku.
aby jim mohli sděliti detaily. Teh
dáž bylo jim řečeno, že toho třeba není. Nen
tody pravda, že poslanci svobodomyslní poslan
cům velkostatkářským něco zamlčeli, že si titc
mohli z toho bráti příčinu k jakési odvetě. Tolik
je jisto, že velkostatkářský kompromis uzavřen
byl bez souhlasu českého národa a bez náležité
rekompense a že v celém českém národě těžeo
se pociťuje a nese.
Körber
Němec
15
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Počátek. Ve schůzi voličů dnes v Po
čátkách konané přijat byl p. Jak. A. Jindra
ředitel škol měšťanských v Kamenici nad Lipou
za kandidáta poslanectví ve skupině obcí ven-
kovských politického okresu pelhřimovského. —
Dr. Pelro.
Politický spolek v Libáni svolává v-
řejné schůze voličské na neděli dne 29. září
1901 o 10. hodině dopol. v Libáni v sále
radního domu, o 3. hod. odpol. v Kopidlne
v sále na radnici, v nichž se představí kandidát
poslanectví na sněm zemský pan Frant. Havlik,
rolník a starosta z Vesce, předseda okres. ho-
spodářského spolku, okresní hospod. záložny.
náčelník selského banderia a župní náčelník ha-
sičské jednoty pro okres sobotecký, za účelem
vyložení svého programu. Po schůzi v Libán
o 12. hod. polední konati bude týž spolek poli-
tický v radním domé v Libáni řádnou valnou
hromadu.
Z Chotěboře, 26. září. (Zvl. telegram
»N. L.«) Ve schůzi důvěrníků národní strany
svobodomyslné o dvolal p. Fr. Ni ke lfe l
podanou resignaci na kandidaturu pro sněm
zemský a to výslovně jen ku přání důvěrník
— Předseda Němec.
Z Jilemnice, 26. září. (Zvl. telgrm. »Nár
Listů«.) Důvěrníci venkovských obel zdejšího
okresu přijali dnes za kandidáta zemského po
slanectví pana Jana Bartáka, rolníka v Ka
lišti. — Politický klub.
Z Lomnice n. Pop. Důvěrníci, zvolen
obecním zastupitelstvem pro nastávající volby
do sněmu zemského, usnesli se na kandidatuře
p. Jindřicha Maštálky, městského tajemník
v Sobotce.
doktor
Pelro
František
Havlik
Němec
Barták
Pop
Maštálek
Lipá
Libáň
Vesec
Chotěboř
Jilemnice
Sobotka
16
article
Schůze obecních starostů a místních
důvěrníků okresu lounského. V neděli dne
22. t. m. o 11. hod. dopoledne konala se v za
sedací síni obecního zastupitelstva král. města
Loun velice četně navštívena schůze obecních
starostů a místních důvěrníků k úradě o kan-
didátu za venkovské obce do sněmu král. če-
ského. Skytala vážný, imponující dojem jak
četnou návštěvou, tak klidem rozumných, my
slicích a uvažujících. Na všech přítomných
bylo znáti, že cíti úplně a instinktivně vážnos
i nebezpečí doby dnešní pro národ náš, že vi.
Loun
17
article
falešné cesty cližádostivých sobeckých proroků
z tábora tak zv. agrárního a že nehodlají po
těchto cestách za nimi kráčeti. Schůze nedělní
dobře ukázala, že náš rolník český dovede ještě
sám mysliti a rozvažovati, že neklesá na pouhý
volební materiál ať strany kterékoli, že naprosto
se nenechá vésti a podvésti planou frásí, že
dovede správně rozpoznati, kde „prospěch jeho
a tím i prospěch a dobro českého národa, který
mu jde vždycky a všude nade všecko. A to
v dnešních dobách rozháraných činí rolnictvu
našemu velikou čest, to dává národu českému
úplnou záruku, že dobrá věc jeho práv a ná-
roků má v jádru našeho lidu, ve stavu selském.
stále svoje vytrvalé a obětavé zastance a bo-
jovníky.
Ke schůzi zavítal říšský poslanec, pan F
Udržal, kandidát za naši volební skupinu
obcí venkovských (Louny, Rakovník, Křivoklát
Nové Strašecí) do sněmu král. českého. Schůzi
přítomni byli mimo jiné: starosta král. města
Loun pan dr. Stopka s některými členy rady
městské, starosta okresu lounského p. Č. Řiha.
říšský poslanec p. Ferd. Šrámek, zástupcové
obcí, rolníci, živnostníci, učitelé atd. Schůzi
předsedal a ji řídil starosta okresu lounského,
p. Č. Říha.
Udržal
Loun
doktor
Stopka
Šrámek
Říha
Louny
Rakovník
Křivoklát
Nová Strašecí
obec venkovský
18
article
Pan kandidát, Fr. Udržal, ujav se z
velice napjaté pozornosti slova, vysvětiuje nej-
prve, proč že se drží praporu národní strany
svobodomyslné, proč pod ním bojuje a ta ke
priacuje a pravi, že až dosud žádná strana
v národě českém neudala správnější cesly ku
dosažení našich práv, že právě strana svobodo-
myslná speciálně pro rolnictvo se obětovala, že
v této straně rolnictvo české mělo své vlastní
nejsilnější stavovské zastoupení a že proto on
jest pevně rozhodnut, na zásadách a programu
strany svobodomyslné tak dlouho vytrvat, dokud
nebude přesvědčen, že střana ta jest na cestě
chybné, dokud nebude přesvědčen, že strana ta
škodí zemědélcům a že nestará se o zájmy ce-
lého národa poctivě a nezištně. Dosavad důkaz
takový proveden nebyl a proto pan kandidát
hrdě se hlásí k poctivému, neposkvrněnému
praporu národní strany svobodomyslné! Trvaje
na zásadách moderního národohospodářského
sociálně politického zákonodárství, chce zasazo-
vati se o takové opravy zastaralých řádů a zá-
konů, chce pracovati o zákony nové, které pro.
spějí zvláště našemu střednímu a malému lidu,
poněvadž jest mu každý malý, chudý muž.
každý malý, utiskovaný člověk daleko bližší,
nežli bohati, mocní feudálové a jich pomahači.
Udržal
Trvaj
Francie
19
article
Objasňuje dále nynější situaci, ukazuje na rozdí
mezi rolníky poslanci národní strany svobodo
myslné a mezi tak zvanými agrárníky. Uznávaje
plně a zcela důležitost odborné organisace rl-
nietva, praví pan kandidát, že dávno již před
ustavením Sdružení zemědělců sám byl mez
prvními, kteří na slavovské organisaci rolnictva
pracovali, že ale právě proto, poně-
vadž jsou mu pohnutky zaklá dá n
Sdružení zemědělců příliš dobře
známy, nemůže a také nepova žuje
toto-Sdružení za žádnou organi-
saci stavovskou odbornou, nýbrž
za organisaci čistě politickou
vedenou pány, toužícími jen po
mandátech a zájmy rolnické ne-
chávajlcí stranou. Pan kandidát vid
spásu rolnietva zvláště v důkladné theoretické
a praktické výchově dorostu rolnického, v ná
ležitém dorostu toho vzdělávání, poněvadž jen
důkladné vědomosti hospodářské , obchodne
vzdělaní mužové mohou rolnický stav povznést
z jeho nynější situace a sice proto, poněvadž
intelligentní, vzdělaný rolník dovede půdu svoj
nejen obdělati, ale i výrobky své nejlépe zpe
něžiti. Strana agrární v poslední době tvrd
o sobě, že není stranou politickou, ale skutky
její usvědčují ji ze lži. Strana ta chce prý pro
rolnictvo lepší zástupce, nežli prý jsou Mlado-
češi, zatím ale nabizi a nabízela úsilovně kan
didatury do sněmu král. českého právě všem
těmto tak veřejně osočovaným Mladočechům,
z nichž — bohužel — někteří si nechali firmu
»poslanec rolník« přemalovati na firmu »po
slanec agrárník«.
Mlada
národní strana svoboda
20
article
Dále zmiňuje se o tom, jak jemu by
stranou agrární mandát, ano i členství ve vy
boru zemském nabízeno a proto prohlašuje celý
ten postup agrárnický za pouhou tartufferii, za
klamání lidu rolnického, zvláště proto, že rol
ničtí poslanci mladočeští tvořili zvláštní samo
statný odbor v klubu mladočeském, který po
dával v klubu své vlastní návrhy a ke eti ostat
ních poslanců klubovních praví, že nikdy nikdo
z těchto se nestavěl proti návrhům rolnického
odboru a že klub návrhy ty vždycky za své
bral. V tomto odboru rolnickém byli ale také
nynější vůdeové hnutí agrárního, Rataj. Prášek
Šťastný, kteří přece dosud nikde a nikdy ne
měli příčinu proti jednání odboru toho vystoupit
a také tak nikde neučinili. Tím ovšem dokázali
sami správnost jeho postupu ! Pan kandidát dále
vysvětluje své stanovisko v otázce upravení platů
učitelských na sněmu král. českého, prohlašuje
že vzhledem k důležitosti stavu učitelského v ná-
rodě našem bylo jen povinností zástupců lidu
k úpravě té přikročiti, a že jen lze litovati, že
nemohlo se tak státi v míře, jak si toho uči-
telstvo přálo! Zubožené finance zemské hlavn
v tom hrály roli.
Rataj
Prášek
21
article
Pojednávaje pak o postupu a směre
jednotlivých našich stran politických, praví, že
je přesvědčen, že všechny strany jsou vedeny
principy a zásadami státoprávními, ž e ale
musi státi proti třídění a škatul-
kování stavovskému, poněva d
prospéchy politické jsou neroz-
lučně spojeny s prospěchy a zájmy
hospodářskými! Jedno od druhého nelze
odlučovati, zvláště v době dnešní, kdy úsilovně
se volá po opravdové změně zastaralých a ne
spravedlivých řádů volebníchl
V drobném prodeji:
ranní či-lo o sobě . . . za s
vdpoledni . . . . . . . za 2b
flislkách na venkové
ranní čislo. . . . .
cdpelední . . . . . . . . 5b
Inserá t
plati se hetevě vepřee
Předplncení a jsvorty piljiná dsalnl-
stracs v Marinnssé ulici č. s.
T.m sachězálí sa též rřžske
Uiskárna k saprdice „ Näroduicks Leaisku“
Bukopiny se nevraeji.
Näroduicks
Bukopina
Marinnssé ulice
č . s . T
22
article
Jest politování hodno, že většina stran
u nás věnuje skoro veškeré síly své k ubíjení
strany druhé, zvláště vedoucí, místo aby se
řídily v postupu svém jistou vzájemnou tole-
rancí, nutnou zvláště v době tak pro nás vážné
a nebezpečné. Na to pan kandidát pojednávaje
o dosažené shodě se stranou staročeskou, praví,
že lid český při dnešních volbách by měl vy-
brati muže nejeennější, nejosvědčenější, zkrátka,
vyslati na kolbiště sněmovní to nejlepší, co
národ náš má, a pak bude o naše národní
zájmy nejlépe postaráno, poněvadž Němci ne-
budou se ptát poslanců českých na stav a poli-
lickou barvu, ale budou v nich viděti jen své
politícké a národní odpůrců, které budou chti
porazili
Promlouvaje pak o našem státoprávním sna-
žení, praví, nechť jest to populární nebo ne, že
ještě několik politických stran se vystřídá, ne-
nadejde-li nějaká zahraničná nepředvídaná erupce,
nežli dojdem k cíli našemu ideálnímu a splnění
našich požadavků státoprávních ! Žijemeť v do-
bách přes míru těžkých a vážných. K cíli na-
šemu, nám všem stejné zářícímu, dojdeme jen
tehdy, budeme-li každý na svém místě ze všech
sil poctivě a nezištně konati svou povinnosta
bude-li nás vésti všechny jediná vůdčí hvězda
v práci a snahách našich a to jest prospěch
dobro ohrožené a těžce strádající naší krásné
země českél
Bouřlivý potlesk svědčil, že bylo promlu-
veno upřímně od srdce k srdci a že to také
tak bylo cítěno všemi přítomnými.
Němec
23
article
Předsedající pan starosta Řiha děkuje vřele
panu kandidátu za slova pronešená, k čemuž
se celé shromáždění povstáním ze sedadel při-
pojuje. Pan Lukáš z Hřivic navrhl následující
resoluci:
My ve schůzi dne 22. záři. 1901 v král.
městě Lounech shromážděni důvěrníci národní
strany svobodomyslné a slarostové okresu loun-
ského, vyslechnuvše řeč našeho dosavadního
poslance pana Františka Udržala, projevujeme
mu tímto v uznání zásluh jeho o náš okres
úplnou důvěru a zároveň plný souhlas s ve-
dením národní strany svobodomyslné a jsme
hotovi přičiniti se o to, aby při volbě dne
8. října 1901 pan František Udržal našim
zemským poslancem znovu svorně zvolen byl.
Řiha
Lukáš
Udržal
Hřivice
Louny
24
article
Navržená resoluce přijata všemi přilomnými
jednohlasně, což opáčnou zkouškou zjištěno
všeobecnou pochvalou přijato.
Na to vyžádal si ještě slovo pan kandidát
a vřele, nadšeně děkoval za projev ten a slibil
pracovati vytrvale a poctivě ku prospěchu všeho
svého voličstva a tím i ku prospěchu českého
národal
Bouřlivý potlesk byl mu odpovědí nejsroz-
umitelnější. Za srdečné nálady skončil pak pan
předsedající tuto velice pěknou schůzi.
Z Vranova- Břas. Dne 22. t. m. konala
se schůze voličů z Vranova, Břas a okoli v ho-
stinci »U koruny«. Jako kandidát předstoupil
před voliče p. Tuček, řídící učitel ze Štáhlav.
Voličů bylo přítomno na 150. Předsedou zvolen
pan Vojtěch Mertl, rolník z Vranovic, místo-
předsedou pan Jan Mertl, rolník ze Stupna. Pan
kandidát hned na počátku své řeči odmitl ve-
škeré podezření, že by se chtěl ucházetio
mandát z příčin sobeckých a prohlásil, že tak
činí jedině prolo, že mu to ukládá organisace
učitelská a že domnívá se býti způsobilým vy-
konávati mandát poslanecký za venkovské obce,
poněvadž celý život svůj mezi lidem venkov-
ským ztrávil a zná tedy z vlastního názoru
veškeré potřeby jeho. Důkladnou znalost potřeb
lidu prokázal pan kandidát pojednáním o tom,
co tiží dělníka, řemeslníka, živnostníka a rolníka,
jichž prospěch především na zřeteli má, ne-
spouštěje s mysli blaho celého národa. Ve své
řeči probral též mnohé závažné otázky, jako je
otázka národnostní, militarismus a j. K dotazům
pana Šestáka odpověděl p. kandidát, že je pro
rovné všeobecné volební právo. Pan kandidát
vyslechnut byl voliči s napjatou pozorností a řeč
jeho častým souhlasem provázena. Ke konci
projevili voličové přítomní panu kandidátu dů-
věru jednohlasně přijatou resolucí, v níž
zavazují se, že se, seč jsou, přičiní, aby po-
slancem zvolen byl.
Tuček
Mertl
Šesták
VranovBřasy
Vranov
Břasy
Vranovice
Stupno
25
article
Ze Stupna. V neděli 22. t. m. konána
zde schůze voličská, svolaná agrárn ím
kandidátem panem Hodkem z Vohřeled. Přl-
tomno bylo as 60 voličů-rolníků ze Stupna
z okoli. Předsedal pan. Čekan, rolník ze Kriš.
Kandidát pan Hodek mluvil výhrad n ě s
stanoviska agrárního; jiných tříd lidu mímo
rolnickou neznal. Velice smutně dotklo se pří-
tomných voličů, že útočil na svého proti-
kandidáta pana Tučka, jenž schůzi přílomen
nebyl. Útočil naň proto, že prý jest p. Tuček
ochoten vstoupiti do klubu m la dočeské ho.
Svou řeč končil slovy: »Volte a grár ní ka
a ne učitele!« Pan Nesnídal z Vohřeled
přiznával právo na mandát ve venkovských
obeich výhradně rolníkům a upíral toto právo
učitelstvu; p. Chot ze Stupna zalibil si v útocích
osobních, jež způsobily pohoršení. Schůze musila
učiniti na každého nestranné h
pokroku milovného muže dojem
tak nepříznivý, že po příkladě pana Hodk
musil zvolati: »Volte kohokoliv, jen
ne agrárníkal«
Z Milevska. Při širší schůzi pp. důvěrníků,
starostů, zástupeů měst a venkovských, miist
okresu milevského, bechyňského a sedleckého,
dne 25. t. m. v Milevsku konané, byla kandi-
datura pana Miloše Vojty, majitele hospo-
dářství a poštmistra v Bernardicích, sehválena
všemi hlasy přítomných, kteří zároveň se zavá-
zali, přičiniti se o jeho zvolení.
Ze Semil. Ve volebních okrosích Semily
a Železný Brod vystupuje za čtvrtou kurii jako
samostatný kandidát P. Jos. Fller,
kaplan v Somílech, známý klerikální agitátor,
Hodek
Čekan
Tuček
Nesnídal
Vohřeled
Chot
Hodk
Vojta
Stupno
Přl
Kriš
Milevsko
bechyňský
Bernardice
Semily
Železná Brod