1
masthead
25. září 1901. Číslo 265.
2
masthead
NÁRODNI LISTY.
4
article
Cukru
Průměrná váha
bulvy listov! ve šťávě
procent
gramů
I. Čechy severozápadní:
17.8
letos . . . 427
loni . . . 254
II. Čechy střední:
18.6
letos . . . 424 256
loni . . . 352
III. Čechy východní:
letos . . . 355
loni . . . 329
Celkový průměr I., II. a III.
18.1
letos . . . 40
loni . . . 320
Morava, Slezsko, Halič, D. Rakousy
letos . . . 351
16.0
loni . . . 320
Uhry:
letos . . . 293
loni . . . 29
Celá říše:
letos . . . 360
loni . . . 315
Německo dle cukrovarníků
lelos . . . 373
loni . . . 403
Německo dle Lichta
letos . . . 3
loni . . . 435
Švédskoa
lelos . . . 450
loni . . . 402
Frajn cie:
letos . . . 395
Jak jsme již v minulé zprávě byli vytknuli, vy
níkají zvláště střední Čechy letošního roku co do
jakosti i množství řepy a také ve včerejší schůz
Okresního spolku cukrovarníků středních Čech dle
zpráv, sebraných od 23 cukrovarů očekává se řepy
o 21% více než roku loňského.
Čechy
Slezsko
Halič
D . Rakousy
Uhry
Německo
254 II
5
article
Rovněž Čecby severozápadní loňskou neúrodu
řepní letos budou míti nahraženu dobrou úrodou
z jednice plošné, při čemž i jakost jest uspokojivou.
V ostatní Cislajtanii nejsou v jakosti i kolikosti
řepní valné rozdíly. V Uhrách bude jakost asi pod-
stalně nižší, než roku loňského. V Německn by dle
svrchních číslic i jakosti i velikost řepy poněku
oslávala za loňskou, ve Francii jediné ze všech zemí
jest listoví těžší bulvy, což by zdálo se nasvědčovat
tomu, že řepa nalezá se tam ještě v plné vegetaci.
Číslice švédské nasvědčují veliké letošní výrobě cu-
kerní. Co do zemí ostatních v Belgii a v Nizozemsku
jsou se stavem řepy spokojeni, rovněž i v Dánsku.
v Rusku se v době poslední vyhlídky na letošní vý
robu cukru také zlepšily.
Včerejší měsíčník magdeburského Lichta přináš
snezávazně« odhady letožní výroby evropské nejnižš
a nejvyšší, dávaje mezi řádky na jevo, že by kloni
se dnes asi k průměru obojích těchto číslic, nebo
na tomto průměru staví pak další své výpočty pravdě
pod -bného vývoje věcí.
Odhady tyto jsou následovní:
nejnižší nejvyšší lonská
tisíce tun
Německo
1979
. . . . 2070 2170
Rakousko . . . . 1120
1220 1094
Francie . . . . . 1145 1245 1170
Rusko . . . . . 950
1050
Belgie . . . . . 320
Nizozemí . . . .
Země ostatní . . .
Celkem
6185
6715 6069.
Uhry
Francie
Belgie
Nizozemsko
Dánsko
Rusko
Německo
Rakousko
6
article
V průměru by tedy Licht páčil výrobu letošní
kampané na 6.450.000 t. i podává dále u předpoklá-
dání, že by cukru ze třtiny bylo o 400.000 t. více
vyrobeno než loni, tento přehled světového pohybu
cukru za obě příslušné kampaně:
1900/01 1901,02 rozdíl
tisíce tun
světové zásoby 1. září 610 970 + 360
cukr řepový . . . . 6069 6450 + 381
3000 3400 + 400
cukr třtinový
činí
9679 10820 +- 1141
světová spotřeba . . 8709 9020 + 311
zásoby 31. srpna . . 970 1800 + 880.
Dle tohoto horoskopu by byly vyhlídky do bu
doucnosti velmi smutné, obmezení výroby cukerní
měron vydatnou jevilo by se příkazem sebe-
zachování a běží jen o to, aby obmezení to nebylo
jednostranné, aby provedlo se solidárně v cel
Evropě. Jakousi záruku télo solidárnosti bylo by
lze zříti v tom, že budou za rozvratu cen cukerníci
cukrovarníci nuceni nabídnouti z jara za řepu nižšt
cenu, a to v celé Evropě, vyjma snad Rusko. Tím by
asi bylo také v celé Evropě dosaženo menšího sá-
zení řepy, jehož rozsah by se ovšem řídil výrobní
cenou řepní, takže tam, kde dovedou řepu vyráběti
Jaciněji, zvláště tím, že urodí se jim z ha více řepy
než jinde, nebylo by obmezení tak nutkavé, jako
tam, kde se vyrábí řepa dráže. V poslední konse-
kvenci se tedy objevuje na obzoru boj čistě země-
dělský mezi státy vyrábějícími řepu laciněji
dráže.
Bílé zboží v tomto týdnu za klidného smý-
šlení smlouváno k úhradě běžné potřeby při K 84.—
až 85.— za I. rafinádu loco stanice. Uvolněných na
září dodatečně 2 proc. kontingentu jest, zejmena
některých druzích zboží, z první ruky rozebráno.
Evropa
Rusko
7
article
Přípravné práce k vodním stavbám. Mini-
sterská jednání o úvěru pro přípravné
práce k vodním stavbám, který bude zařaděn
do státního rozpočtu na rok 1902, jsou již ukončena.
Proslýchá se, že státní rozpočet vyhražuje těmto
pracím 400.000 K s podmínkou, že bude lze doda-
tečným úvěrem žádati jeho zvýšení, nepostačí-li vy-
hražená suma. Původně mělo býti pro práce tyto
určeno 500.000 K, následkem odporu finančního mi-
nistra snížena tato suma na uvedených již 400..000 K
Co nejdříve bude prý vyhlášen výnos obchodního
ministerstva, jímž utvořen bude ústřední úřad pro
práce tyto a poradní sbor. Kdo bude postaven v čelo
ústředního orgánu, dosud rozhodnuto není. Poradní
sbor bude se skládati z dvaceli zástupců zemských
výborů a z dvaceti členů jmenovaných obchodním
ministerstvem. Také dělnictvu dostane se v po-
radním sboru zastoupení. — Tak přikročí tedy vláda
k vodním stavbám, které vyvolaly tolik nadšení
tolik skepse. V prvé řadě bude nutno, aby se stalo
to, co mělo předcházeti přijetí předlohy: aby byly
vypracovány plány nových průplavů a regulaci. Poli-
tické motivy uspíšily přijetí zákona o vodních stav-
bách, hospodářské a technické úvaby musí nyní do-
plůovati a snad i korrigovati, co horlivost parla-
mentní tak překotně vyřídila a zákonně stanovila.
Min
8
article
To však konečně nevadí. Ale jedna otázka se ne-
ustále vrací a vtírá: kterými stavbami bude
zákonný program zahájen? Rozbodnou
interessy Vídně především pro stav bu
dunajskooderského průplavu a zbude
dosti chuli a dobré vůle pro vodní stavby české
Bude také skutečně již nyní přikročeno k příprav
ným pracím pro budoucí úpravu Vltavy
od Budějovic k Mělníku a pro průplav přerovsko-
pardubický? Máme mnoho smutných zkušenostía
víme, že se nejlepší předlohy a zákony
z pravidla obracejí proti nám a našim
interessům. A zdá se, že jest ve Vídni sice
mnoho chuti ke stavbé průplavu odersko dunajského
a snad ještě k úpravě Labe (německý sever Čech
jest tu velmi interessován!) a velmi málo k ostatním
stavbám českým. Ale zatim se pouze tak zdá —
snad budou skutky lepší tohoto zdání. Ale to snad
zůmyslně podlrhujeme. A ještě jedna otázka, ale ne
již k Vídni, ale k nám samým: co jsme učinili
dosud, aby užitek staveb těchto při-
padl nám? Jak pečovali jsme o to, abychom ne-
zdstali pouhými diváky? Jest u nas příliš
— příliš tichol Vídeň začíná s prací —
začneme i my? Hora rnitl
Vídeň
Vltava
Budějovice
Mělník
Labe
Čechy
9
article
Uherský obchodní minlatr Hegedůe o prů-
myslu uherekém a rakonském. V Rábu zá-
častnil se ulerský míhislr obchodu Hlegecüs včs
ři črevření Leonových továren na sükna. Při bo-
stině u přílažitosti této konané proslovil ministr pří-
pitek, který jest přímou výzvou průmysl-
níků této říšské poloviny, aby zřizo-
vali v Uhrách továrny. Ministr pravil: Uhry
nemohou bez průmyslu existovati. Jsme
nucení stvořiti stůj co stůj svůj průmysl a byln
by v zájmu rakouských průmyslníkův, aby zřizovali
u nás továrny a nás v této snaze podporovali. Pr
mají se rakouští průmyslníci obraceti na Balkán, do
Malé Asie a do ještě vzdálenějších zemí, když mají
nás tak blízko? Proč tak daleko, když dobré jest tak
blízko! Kdo přijde dříve, více získá. Kdo přijde
k nám s důvěrou, odbornými vědomostmi
a kapitálem, získá u nás více než jinde a pra-
vím každému rakouskému průmyslníku, že jest mno-
hem bezpečnější zakládati u nás průmyslové závody
než na Východě. Chceme stvořiti a stvoříme tak
průmysl, ježto jest zhodnocení našich surovin stále
obtížnější. Musíme již v zájmu svého zeměděl-
stva stvořiti průmysl, ježto nemůže kvésti bez prů-
myslu a nejsou slova má pouhou frásí
nýbrž důsledkem pevného odhodlání.
Leonová
Rába
Uhry
Balkán
10
article
Průmysl jest doplňkem naší kultury a můžeme jen
tenkráte svému obchodu otevříti nová odbytiště, bu-
deme-li míti průmysl. Cesta k němu jest ovšem dosti
těžka. Vytrváme však na ní bez únavy. — Plno
lásky a slibů. Bude i této lásky tak hojně věnováno
českým průmyslníkům, kteří by na Slo
vensku stavěli továrny? A pak: když tedy
také nám — patříť naši průmyslníci mezi apostrofo-
vaně — tolik lásky srdce uberských vlád přináší.
naskýtá se nám vhodná příležitost
osvědčití hospodářským skutkem sv
česko slovenské sympatie
11
article
Zemská výstava drůbeže, holubů, drob
ných hospodářských zvířat a ptactva vůbec.
již pořádá Zemský spolek pro chov drůbeže, drob-
ných zvířat a pro ochranu plactva v markrabství
moravském od 28. září do 1. října t. r. bude
slavnostně zahájena v den sv. Václava 28. zářío
1. hodině odpolední. Výstava obeslána bude mnohem
četněji než roku loňského. Vystaveny budou z drů
beže domácí, holubů, králíků, ptactva užitečnéhon
zpěvného, škodného, plactva cizokrajného živého
i vycpaného, reliefních obrazů, různých přístrojů
velmi vzácné exempláře a kusy. Na výstavě bude
výhodná tombola. Za výhru určeny kusy drůbeže
holubů, králiků, knihy a j. Vstupné 20 kr. Studentské
lístky 15 kr. Dítky školní v průvodu učitelů po 5 kr.
nemajetné zdarma. Odměny určeny budou hned
v sobotu a odměnění ohlášení v časopisech. V úterý
1. října o 4. hodině odpolední konati se bude slo-
sování zakoupených a darovaných exemplářů drů-
beže, holubů, králíků atd. Vystavovatelé důtklivě se
žádají, aby své výstavní předměty zaslali tak, aby
již 27. září v pátek ráno byly v Besedním
domě v Brně. Včasnou zásilkou zajistí si vhodné
umístění svých vystavených exemplářů. Na výstavě
konány budou odborné přednášky s demonstracemi.
Tak v neděli 29. září o 3. hodině odpolední před-
nášeti budou: 1. professor B. Macalík z Přerova
»O určování stáří vajec« s demonstracemi, 2. spiso-
vatel Karel Škoda z Německého Brodu 1O pro-
spěšnosti a důležitosti chovu drůbeže, králíkůa
holubů.« Návštěvníci výstavy mají ku přednáškám
vstup volný.
svatý . Václav
Macalík
Škoda
Přerov
německý Brod
besední dům v Brno
12
article
Zvýšení diskontní sazby německé říšské
banky. Německá říšská banka zvýšila — jak jsme
telegraficky sdělili — svou diskontní sazbu z 31/2 0
na 4%. Věc tato nepřekvapila. Jest důsledkem stou-
pajících úvěrních potřeb německých a pří-
pravou k ještě vyšším úvěrním polřebám
nastávající podzimní saisony. Po pádu
Lipské banky byla říšská banka německá nucena
zvýšiti značně své diskontní úvěry, ježto se značný
počet soukromých diskonteurů po smutných zkuše-
nostech, které učinili s akcepty padlých saských
bank, dalších operací tohoto druhu vzdal. Vedle toho
byla říšská banka nucena skytnouti značné úvěry
tam, kde je jiné soukromé banky vypověděly. Obnosy
které tím způsobem skytnula řišská banka obchodu
průmyslu a zemědělství, činí skorem 290 mill. m.
neboť o tolik převyšoval diskontní výkaz letošní
výkazy loňské. Teprve v posledním výkazu kleslo
toto plus na 161 mill. m., v posledních týdnech září
však lze čekati opětné zvýšení. Říšská banka ně-
mecká prokázala v těžkých chvílích ně-
meckému hospodářství platné a cenn
služby. Že pochopila obtížnost i velikost své
úlohy, tomu nasvědčuje nejlépe, že až do té chvíle
nezvýšila svou diskontní míru úrokovou, což stalo
se jen proto, aby nebyl dán podnět k
novému znepokojení. Nyní tomu již tak není
a proto sahá banka k nutnému opatření zvyšova-
címu. Diskontní sazba 49% jest ostatek v Německ
normální. Jednání říšské banky v poslední krisi bude
jistě na vždy vzorem správného a úplného konán
povinností.
říšský banka
13
article
Pan Wittgenstein se hájí! Pan Wittgenstein
zasílá právě vídeňským listům dopisy, ve kterých
praví, že již po tři léta nemá vlivu na vedení rakou-
ského železářského kartelu a tím méně tedy na
dnešní události, odehrávající se v průmyslu tomto
Blaženi, kdo věři! Pan Wittgenstein jest původ
cem vyplacení reserv Pražské žele-
zářské společnosti akcionářům, pan
Wittgenstein byl maxima pars bursovních ma-
chinací následujících po tomto vyplácení »doda-
tečné« dividendy a učiniv místo svému žáku, býva-
lému uheluému agentu Kestránkovi, učinil jen to, co
byl nucen učiniti, aby vlivu nepozbyl a se chránil
Pan Wittgenstein se hájí, aby jen tím více se —
obviňoval!
Obmezování výroby v Sasku. V kains-
dorfské huti královny Marie, největ-
ších to železářských hutích saských,
byla výroba značně obmezena. Ve slévár-
nách snížena práce na denních osm hodin, ve
strojovně pracuje se jen do 4 hodin odpoledne
a práce ve válcovnách obmezena na pět dnu
v témdni.
Wittgenstein
Sasko
dorfský huť královna Marie
14
article
Tarify rakouských státních drah. Dnem
1. řjna t. r. nabudou platnosti tyto dodatky k tari-
fům: 1. Dodatek I. k tarifu, díl I., oddělení B a do-
datek I. k výjimečnému tarifu pro dopravu cukru
(doprava s Rakouskem) v rakousko-uhersko-švýcar-
ském železničním svazu. 2. Dodatek VI. k tarifům
díl II., sešit 1. a 2. pro rakousko lindavsko-vorarlber-
ský železniční svaz. 3. Dodalek I. k sešitu 1. (nyn
díl V., sešit I.), dodatek I. k sešitu 2. (nyní dil
sešit 2.) a dodatek II. k dílu II. (nyní díl V., sešit 4.
pro rakousko-uhersko-vorarlberskou a lindavskou do-
pravu, pokud se týče rakousko uhersko-lindavsko-
vorariberský železniční svaz. 4. Dodatek VI. k tarií
pro hornoslezsko-rakouskou dopravu uhlí přes Mittel-
walde aneb Mittelsteine, Libavu, Seidenberg a Li-
berec. Dále nabude platnosti dnem 1. listopadu roku
1901: a) Nový tarif, díl II., sešit 1. pro severoněme-
ckohaličsko-jihozápadoruskou pohraniční dopravu
b) Dodatek XIII. k tarifu pro dopravu osob, zava-
zadel atd. na západních tratích místních dráh v
státní správě jsoucích. Dodatek fento obsahuje zvý-
šené ceny listků III. třídy na místní dráze Nakři-
Netolice — Netolice město.
Seidenberg
Rakousko
Mittelwalde aneb Mittelsteine , Libava
Netolice
II
Nakř
15
article
Praktický český vynález. Dovídáme se, že
se podařilo známému odborníku hospodářskému
prof. Basileji Macalíkovi z Přerova na základě
dlouholetých zkušeností sestrojiti přístroj, který na-
zván oodensimetr, jímž možno jest přesně určiti
stáří vajec od snešení až do sedmi měsíců. Přístroj
jest zcela jednoduchý a spočívá na přirozených fysi
kálních zásadách. Přistroj ten má velkou praktickou
cenu pro domácnost, zejmena v městech. Chuť vejce,
jak známo, jest závislou od jeho stáří. Vejce staré
může býti sice nezkaženě, ale jest nechutné. Kdos
jistotou chce se přesvědčiti, jak staré jest drůbeží
vejce, bez oodensimetru se obejíti nemůže. Širší ve-
řejnost bude míti příležitost seznati Macalikův vy-
nález na zemské výstavě drůbeže v besedním domě
v Brně. Pan professor Macalík ve své přednášce
vysvětlí do podrobna zařízení přístroje a provede
prakticky způsob určování stáří vajec v neděli dne
29. září o 3. hod. odpol.
Příští výroční trh na dobytek v Sedlci.
na dráze cís. Frant. Jos. konati se bude v ponděli
dne 30. září t. r. a bude možno na trhu koupený
dobytek na stanici Heřmaničky-Sedlec nakládati.
Macalík
Macalikův
František
Přerov
Sedlec
Jos
Heřmaničky
besední dům v Brno
18
article
TTrhy peněžni
TTrhy peněžni
Buraa.
V Praxe, 24. září. (Pův. zpr. »N. L. «)
Dnešní bursa minula zeela bez oběhodu a po-
dáváno pouze za akcie Živnostenské Lankyk
263.—, za akcie České banky UnionK 250.—
za akcie České společnosti pro průmysl cu-
kerní K 210.—, za akcie strojírny Daňkovy
K 340.—, za akeie Hospodářské úvěrní banky
K 395.—, za akcie Akciové továrny na vyrá-
bění umělých hnojiv v Kolíně K 420.— zboží.
Jiné papíry jmenovány nebyly-
Orfciální záznamy znějl:
Daňkův
Kolín
Český banka
UnionK 250
19
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovie 1899
» » Plzně r. 1886
» » Teplice r. 1887
» » Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čen. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp.
„ , „ mel. úpisy
„ , , » želez. úpisy
Čenká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . .
dlo.
Em. 1871
dto.
» 1872
Místní dráha N. Brod-Hlumpole
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
dto.
» 1871
dto.
» 1874
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha
dto. lit. B. .
dto. Em. 1874.
Česká eskomptní banka . ..
„ banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka. . ..
Hosp. úvěrní banka pro Čechy.
Moravská eskomptní banka . .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
„. (lit. B.)
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha .
Rakouská sev. západní dráha
dto.
Ferdinandův
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Morava
úvěrní banka
Hlumpola Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
20
article
(lit. B.)
Pražsko-duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vhtavě a Labi
Jiho-sev.-německá spoj. draha
Akc. tov. na vyrab. umněl. hnojnv
v Kolfně
Podolská sementárna . . .
Česká spol. pro prům, cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro ral cukru
(Modřsny)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražska železařská společnost
» stroj. spol. idr. Ruston)
akc. spol. řetéz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
(Telefonogr. » Nár
x. Z Vídně, 24. zářl.
Listů«.) (Denní bursa.) Na chabost trhů
zahraničních bylo zde smýšlení mdlé. Poško-
zeny byly zapíry železářské, jež z počátku byly
pevné. Zároveň zhoršily se značně kreditky
länderbanka a akeie státní dráhy. Na všech
oborech byl patrný nedostatek poptávky. Ztráty
byly způsobeny nepatrnými obraty. Ve šraňcích
poslačily minimální proděje, aby způsobily ztráty.
Buštéhradské lit. B zlaciněly jediným obratem
o 25 K. Ve šraňcích byly také paroplavební
a mostecké uhelné značně poškozeny. Pražské
železářské a české báňské byly dražší. Posléze
byly z Berlína zahájeny prodeje kredilek, čímž
smýšlení ještě více ochablo. Naposledy zůstaly
v platnosti nejnižší záznamy dnešní. Renty
pevny. Devise a valuty nezměněny. Na eskomp
ním trhu peníze snažší.
Soukromý diskont 315/2s proc.
x. Z Vídně, 24. září. (Telf. »Nár. Listů«.
(Večerní bursa.) Kreditky 612.— (po —.—)
uherské kreditky 619.—, anglobanka 260.—
bankovní jednota 424.50, unicnka 508.50
länderbanka 379.—, státní dráha 610.—, jižn
dráha 80.—, polabská dráha 455.—, severo-
západní dráha 440.—, turecké tabákové 276.50,
rýmavsko-muráňské 419.—, ulpinky 336.—,
(po —.—), květnová renta 98.50, uherská ko-
runová 92.45, turecké losy 93.50, marky za
hotové 117.27, na ultimo září 147.26. Smýšlent
chabé.
Daněk
Č . Budějovice
Vídeň
Berlín
Český akciový . pivo
první český společenský
22
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 fr.
» delší lhůty . . . .
Německo šek a kr. lha. za 100 m.
» delší lhůty . ..
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st.
„ delší lhůty . . ..
Nový York za 10U doll. ..
Italie šek a kr. ih. za 100 lir-
„ delší lhůty . .
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů . .
» delší lhůty . ..
Paříž šek a kr. lh. za 190 tr.
» delší lhůty . .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» » » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . .
Z Vídně, 24 září. (Závěrečné
kursy.
Únorová renta . 98.50
společná » květ. 98.50
» » stříb. 98.40
rakouská » zlatů 118 85
„ » kor.
95.55
uherská » zlatá
118.40
„ , kor.
92.45
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Vídeň
23
article
rak. severozáp. dr.
polabská dráha
454.50
pražsko-duchcov.
spol. st. dr. rak.-uh. 609.50
jižní dráha ..
silniční dr. lit. A. 230.—
224.—
jižní dráha
24
article
státní losy 1854
190. 50
», 1860
po 500 zl. ..
po 100 zl.
státní losy 1864
losy tisské . ..
» úvěrního úst.
vídeň. l. komun.
turecké losy .
b. anglo rakouská
vídeň. b. jednota
r. úst. pro úv. poz.
rak. úvěrní ústav
uh. úvěrní banka
b. pro země rak.
vídeňská unionka
česká b. Union
Živnost. banka
buštěhradská A
duchcov. podmok.
Ivovskočernovická
ústav uherský
25
article
dunaj. paroplaveb.
rakouský Lloyd
pražská želez. sp. 1430.—
česká montan. sp.
945.—
alpská montan. sp.
336 50
416. —
rým.-muráň. spol.
rak. zbrojovka.
244.—
vídeň, stavební sp.
peštská vagonka.
severočeská uhlář.
západočeská ubl.
mostecká uhl. sp.
Schodnica . . .
1185.—
turechá tabák. rež.
275.—
devisa německá .
117.15
» londýnská
239.22
pařížská
94.82
» curyšská.
94 92
dvacelifrank
marka papírová
117.15
ruhl
253.—
139.—
Lloyd
27
article
Po pevném zahájení bylo smýšlení
v dalším průběhu na zprávy zahraničn
n na další realisace stisněné.
Eskontni sazby 3/1, 41/4 procenta.
Berlínská bursa, 24. září. (Zvláštn
telefonogr. »Nár. Listů«.) Na slabé záznamy
novoyorské, londýnské a pařížské zahájena byla
dnešní bursa smýšlením rovněž slabým. V prá-
běhu se nálada ještě zhoršila a skončila burs
na chabost trhu kasovního velice chabě. Ne-
příznivý dojem na celé smýšlení dělalo také pro-
hlášení velice nízkých neb vůbec žádných divi-
dend několika podniků, jako na příklad Menden
Schwerte a Annener Gussstahl. Na trhu ban-
kovním zahájila kontremina nové biankové pro-
deje a srazila kursy všech bankovních hodnot;
také rak. kreditky byly dnes ve značných po-
ložkách prodávány. Na trhu báňském byly ze-
jmena akcie Lauřiny huti chabé a kleslyo
425, bochumské ztratily 34. Uhlářské hodnoty
na průběh včerejší bursy essenské o 2—3.5
levnější. Z hodnot dopravních klesly dnes zase
paroplavební a to Lloyd a Packet o další 29.
Americké dráhy v souhlasu s Novým Yorkem
slabší, Kanada o 2% levnější. Transvaalská dráha
o něco vyšší. Rakouské dráhy na Vídeň chabá.
Na trhu kasovním byla nálada velice stísněna
to nahoře zmíněným prohlášením dividend.
Schalker o 5, Bismark o 4.5, Rh. Stahl o 4
nižší. V souhlasu s Paříží klesly také zde hod-
noty měďařské, Stadtberger o 7.25 nišší
V Pařiži znamenají Rio Tinto, hlavní to speku-
lační (měďařský) papír, 1260, tedy o 47 franků
níže. Ukládací trh tichý.
Soukromý diskont stoupl na 3%, peníze na
ultimo 49.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
Lauřin
Lloyd
Packet
Stahl
Nová York
Kanada
Vídeň
Paříž
Rio Tinto
Annener Gussstahl
35
article
Rakouské kreditky
Diskonto
Německá banka
Obchodní společnost
Drážďanská banka
Španělské exterieury
Bochumské ocelárny
Lauřmna hut
Dortmund Union lit. C.
Harpenské uhl. doly
Gelsenkirchenské uhl. doly
Hibernia . . . . . . .
Consolidace. . . . ..
Dannenbaum
Severoněmecký Lloyd.
Hamb. amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . . .
Lloyd
Dortmund
Hibernia
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Lauřmn
38
article
390.—
400.—
Z kasovních papírů: Concordia 245.25
Eschweiler 173.50, Geisweider 131.75, Hoch-
dahl 144.90, Katovické 176.25, Wilhelm 145.—.
Phönix 105.25, Rh. Stahl 121.—, Schalker Gr.
240.—, Westfalia —.—, Orenstein 108.—.
Rh. Metall 86.—, Hasper 106.25, Donners-
mark 174.75, Huldschinský 89.75, Vulcan
191.90, Bismark 165.—, Caro 87.60, Hoesch
134.75, Georg-Marie 94.25, Königsborn 135.75,
Boesperde 105.—, Nordstern 194 50, Stadt-
berger 139.75, Kölner Bgw. 275.—.
Dodatečná bursa. Z Berlína. 24. září.
— hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 130. 70, jižní
dráha 1975, darmátadlská banka 116.—, národní
banka 96.40, dortmundské 151.10, buštěhradskáB
—.—, Northorn 97.40, středomořská —.—, meri-
dional —.—, gotthardská 154.75, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 99.50, uherská zlntá —.—
uherská korunová —.—, italská —.—. Za hetové
Lauřina huť 174.25, dortmundské 45.40, bochumské
157.25, gelsenkirchenské 155.—, Hibernia 147. 90
harpenské 145.90, Consolidace 269.75. — Dodatečna
bursa chabá.
Wilhelm 145
Stahl
Orenstein
Cara 87.60
Hoesch
Georg
Marie 94.25
Kölner Bgw
katovický
Hasper
Vulcan 191.90
Stadt
Berlín
Northorn
Phönix 105.25
Schalker Gr . 240
Westfalia
Donner
Bismark 165
národní banka 96.40
Lauřin huť 174.25
Hibernia 147
Boesperde 105
Nordstern 194 50
Consolidace 269.75
39
article
Z Berlína, 24. září. (0 1 hod. 15 min
odpol.) Kreditky 193 50, státní dráha 131.25, lomhiandy
19.75. Smýšlení chabé.
Z Pařiže, 24. září. (Počáteční bursa.
33% renta 100.80, 31/2% půjčka 101.70. Smýšlen
velice slabě.
Z Paříže, 24. září. (Telegr. závěrečné kursy.)
3pct. umořitelná renta 100.05, Bpet. ranta 100.77.
3lapct. renta 101.75, italská renta 99.30, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1195.—, státní dráha —.—
lombardy 105.—, turecké losy 101.50, směnky n
Londýn 25.221/2, rakousků zlatá rentu 103.30, uher-
ská zlatá renta 101.50, otomanská banka 522.—
tabáková režie 399.—. Smýšlení slahé.
Z Frankfurtu, 24. září. (Telegr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 193.20, akcie společn. státní
dráhy 131.50, papírová renta 98.70, stříbrná rentn
98.55, rak. zlatá renta 101.30, 4% korunová renta
—.—, uherská zlatá renta 100.—, uherská korunová
renta 93.50, lombardy 19.90. — Smýšlení slabé.
Z Frankfurtu, 24. září. Dodatečna bursa.
Kreditky 193.50, státní dráha 131.30, lomburdy 20.—
Zboží
Dodatečn
Berlín
Paříž
Londýn
Frankfurt
otomanský banka
44
article
Bursa plodlnová.
x. V Praze, 24. září. (Pův. zpráva »Nár
Listů«.) Na hlavní burse ve Vídni bylo smýšlaní
pro ječmen příznivé, na zdejší burse nebylo
smýšlení pro ječmen jednotné. Vývoz žúčastní
se jen skrovně koupí a to druhů vybíraných.
Pro tuto jakost bylo smýslení pevné. Nabídk
prostředních druhů byla velice hojná, odbyt byl
skrovný, poněvadž se dostavilo velice málo
kupců cizích zvláště z Plzně. Pro tyto druhy
bylo smýšlení chabé, ceny slabě upevněny
Z Prahy byl placen K 7.25 až 8.50. Jinak by
prodáván z Chrudimi za K 7.62, z Chlumce
za K 7.25 až 7.45, ze Sadské K 7.30 až 7.80
z Nymburka za K 7.30 až 7.35, z Poděbrad
za K 7.60, z Král. Hradce za K 7.20 až 7.40,
z Přelouče za K 7.15 až 7.25, ze Zlonic za
K 8.35, z Kolína za K 8.— až 8.25, z Čes.
Brodu za K 7.80 až 8.25, z Pelhřimova za
K 7.25 až 7.55, z Benešova za K 7.60 až
7.75, z Tábora za K 7.60 až 7.85. V obchodě
s pšenicí se nic nezměnilo. Odbyt jest těžko-
pádný, obchod postrádal veškeré živosti. Z Prahy
byla placena K 8.40 až 9.—, z Votie
K 8.15. Jak konsumenti domácí tak i kupe
severočeští zúčastnili se číle koupí žita. Poně-
vadž nebyla nabídka dosti vydatná, upevnily se
ceny o 10 h a došlo k několika závěrům
uherském žité. Z Prahy nádraží bylo placeno
K 7 65 až 8.—. Jinak bylo prodáváno 77 kg
těžké z Benešova za K 7.75, 72 kg z Tábora
za K 7.40, uherské ze skladiště vídeňského za
K 7.25. Pro oves bylo smýšlení pevné, nabídka
byla slabá a ceny se proto upevnily o 10 hal.
Z Prahy byl placen K 7.10 až 7.50. Obraty
s řepkou jsou velice skrovné, smýšlení klidné
záznamy zůstaly nezměněny K 14.75 až 15.—.
Velice pevné bylo smýšlení pro mák. Ruské
zboží nebylo vůbec nabízeno. Ceny stouply o
50 h až 1 K. Placen byl ochotně K 24.50 až
26.— odtud. Kukuřice znamenala nezměněně
Bursa
Král
Praha
Vídeň
Plzeň
Chrudim
Chlumec
Nymburk
Poděbrady
Hradec
Přelouč
Zlonice
Kolín
Čes . Brod
Pelhřimov
Benešov
Tábor
K 7.60
K 8
kg
53
article
červaný jetel smýšlení značně ochablo, z Prahy
nebyl placen dráže než K 54 až 56. Seno
uherské bylo prodáváno z Prahy nádraží 50 ka
za 4 K. Otruby byly silněji nabízeny a proto
smýšlení pro ně ochablo. Placeny byly žitné
K 11.20 až 11.80, pšeničné K 11.— až 11.20
za 100 kg.
ObIli. Znamená se za 50 kg transito: p še-
nice česká jakosti 77—81 kg K 8.45 až K 8.90,
uberská 78 až 80 kg K 8.80 až K 9.15, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 79 at
80 kg K 890 až K 9.—, česká stará jakost
— kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakost
— kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito české
jakosli 72 sž 76 kg K 775 až 8.—, uherské js-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0—, vadné — až — ky
K 0 — až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K —.—
až K —.—; ječmen výběr K 840 až 8.50,
první jakosti K 780 až K 8.—, střední K 7.50 at
K 7.60, merkantilní K 7.25 až K 7.35, ječmeu k sel
K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—
oves bílý 1901 K 7.25 až 7.90, rychitk 1900
K 7.40 až 7.50, merkantilní K 7.10 až 7. 15, oves
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 6.40 až 0.—, cinquantinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová 1901 K 6.65 až 6.75, cinquant.
K Otruba
Praha
kg
54
article
1901 K 7.70 a2 7.80: vikev česká K 0.— až —.—,
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—,
pohanka K 9.75 až 10.25, proso K —.—
Mlýnskě výrobky. Ceny za 100 kilegramů
transitos pšemičná mouka č. 9 K 23.— až K 29. 50,
č. 1 K 27.— až K 28.50, č. 2 K 26.— až 27.—, č. 212
—.— až K —.—, č. 3 K 24.50 až 25.—, č. 4 K 22 50
až 23.—, č. 5 K 21.— až K 21.50, č. 6 K 18.50 a
20.—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K 14.—.
Žitná mouka č. I. K 24.30 až —.—, č. II. K 23.50
až —.—, č. III. K 18.50 až —.—, č. IV. K 14.50 at
—.—. — Pšeničné otruby jemné K 11.— at
K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné k
11.40 až K 12.—, krupice K 28.— až 29.50, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís. o
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.e
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Sentonn. Ceny za 50 kg. Repka sklizen
1900 zimní K 14.75 až 15.—, mák modrý český
K 25.— až K 26.—, modrý ruský K 24.— až 25.—,
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—
kmin český K 24.— až K 25.—, holandský K 27 5
až K 28.50, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 50.— až 70—, švédský K 40.— až K 60 —
červený 1900 starý —.— až —.—, červený 190
K 54.— až K 56.—, konopná semena uherskak
—.— až K —.—, haličská K 12.50 až K 13.—
lněná semena haličská K —.— až K —.—.
Repka
at
kg
55
article
Luštěniny, Ceny za 50 kg transito : lazole
k vaření K 9.— až K 10.—, ke krmení K 0.— t
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrách Viktoria K 13.—
až 13.50, k vaření šlutý K 10.50 až K 11.50, k vaření
zelený K 12.75 až K 13.50, ze krmení K —.— ai
—.—, čočka K 10.— až 16.—.
Zeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 1.50 až K 1.80, k jídlu cizí K —.— až K —.—
k pálení lihu K ——.— až K —.—.
Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.— až K 21.—, rýžový K 30.— až K 32.—,
bramborový K 8.50 až K 10..50.
Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito:
sádlo uherské K 59.— až K 60.—, sádlo americké
K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če-
ské K 9.— až K 11.—, bosenské 110/120 až 80esn
K 13.— až K 16.—, srbské K —.— až K —..
višně K 30.— až K 32.—, třešně K —.— až k
—.—, hrušky K —.— až K —.—, křížaly K —.—
až K —.—.
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito:
seno lisované K 4.25 až K 4.75, nelisované K 4. 25
až 475, cizí K 4.— až 4.25; sláma cepy mlácenu
K 3.50 až K 3.75, ke krmení K 2.75 až 2.85,
ke stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.65 až 3.—.
Čeknnska. Sušena čekanka po 30 kilogramech
K 7.50 až K 7.75.
Švestka
Viktoria
kg
62
article
Obili.
M. Z Vídně, 24. září. (Telefgr. »Nár.
Listů«.) Plodinová bursa. Na effek-
tivním trhu byl naprostý klid, nebylo ani po-
plávky, ani nabídky. Ceny se nezměnily. Na trhu
terminovém obchod jen stěží mohl se rozvi-
nouti, poněvadž nebylo podnětů zahraničních.
Ceny následkem toho proti sobotě poněkud zla-
ciněly. Odpoledne byl obchod omezený na oje-
dinělé závěrky. Smýšlení se však pudražením
v Pešti upevnilo. Znamenala: pšenice na podzim
7.91, pšenice na jaro 8.3814, 8 37, žito na pod-
zim 7.06, kukuřice na květen-červen 5.46, oves
oves na jaro 7.28, 7 2844g. Odpoledne pšenice
na jaro 8.37, oves na podzim 6.90. Naposledy
zůstaly: pšonico na podzim 7.92, 7.93, pše-
nice na jaro 8.37, 8.38, žito na podzim 7.06,
7.07, žito na jaro 7.32, 7.33, kukuřice na září-
říjen 5.52, 5.53, kukuřice na květen červen
5.40, 5.41, oves na podzim 6.90, 6.91, oves
na jaro 7.29, 7.30, řepka na září-říjen 14.—,
14.10, řepkový olej pohotový 36.— až 39.—.
Z Vídně, 94. září. Telegram.) P'šenice
na podzim K 7.92 až 7.93, pšenice na jara
K 8.36 až 8.37, žito na podzim K 7.06 až 7 07,
žito na jaro K 7.31 až 7.32, kukuřice na srpen září
K —.— až —.—, na září řijen K 5.50 at 5.52, ku-
kuřice na květen-červen K 5.40 až 5.41, oves na
podzim K 6.90 až 6.91, oves na jaro K 7.28 az
7.29. — Smýšlení pro oves upevněné, ostatně klidně.
Vídeň
Pešť
at
az
63
article
Počasí krásné.
Z Peštl, 24. září. (Závěročné kursy.)
Pžentce stálá, na říjen 7.77 až 7.78, na
duben 8.21 až 8.22, žito stálé, na říjen
6.69 až 6.70, oves stálý, na říjen 6.56 at
6.56, kukuřice stálá, na záři 5.11 až 5.12,
na květen 5.11 až 5.12, řepka klidná, na
srpen 1002 nová kampaň — až —.—. P-
časí krásné a teplo.
Z Pešti, 24. září. (C.-B.) Nabídky pšenice
byly dostatečné, koupěchtivost dobrá, smýšlení
klidné. Obraty činily 40.000 metr. centa. Ceny
zůstaly nezměněny. Ostatní druhy obilí beze
změny. Trh terminový byl zahájen smýšlením
klidným a kursy nezměněnými. V dalším prů-
běhu se při slaběm účastenství kursy udržely.
Počasí krásné.
Z Berlína, 24. září. (Telegram.) Pšenice na zátl
157.75, na říjen 157.75, na prosinec 163.—, žilo
na září 134.—, na říjen 134.25, na prosinee
137.50, oves na záři 136.75 nom., říjen 137.—.
Z Drážďan, dne 23. září. (Bursa plodí-
nová.) Ceny za 1000 kilogr. v markách: pšenice
bílá 166—174, pšenice hnědá 163—169, pšenice čer-
vená ruská 170 až 176, žito saské 14l až 145,
pruské 148 až 150, ruské 139 až 144, ječmen saský
150.— až 160.—, ječmen slezský 160—175, český a mo-
ravský 172—190, ječmen ke krmení 130—140, oves
tuzemský 153.— až 163.—, ruský 150.— až 159.—,
kukuřice cinquantinská 138—143, rumun. 132—135,
amer. mixed 138 až 142, Laplata žlutá 130 až 133,
americká bílá — až —, hrách bílý k seti 160 až
175, ke krmení 160 až 175, boby —.—, vikev 155 až
165, pohanka tuzemská 155—160, cizí 152 až 156,
saská řepka zimní, suchá 265 až 270, řepka vlhká
— až —. lníně nejpěknější 300 až 330 marek, pěkně
290—300 marek. Slad (za 100 kg) 25 až 29 marek,
otruby pšeničné hrubé 9.30 až 10.—, jemné 9.40
až 9.60 marek, otruby žitné 10.40 až 10.60 marek
za 100 kilogr.
Bursa
Pešť
Berlín
Drážďany
slezský
at
kg