ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 f921e310-661b-11dc-976c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 63 celkem · entity: place 99, work 16, person 33, org 31
1 masthead
25. září 1901. Číslo 265.
2 masthead
NÁRODNI LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article
Cukru Průměrná váha bulvy listov! ve šťávě procent gramů I. Čechy severozápadní: 17.8 letos . . . 427 loni . . . 254 II. Čechy střední: 18.6 letos . . . 424 256 loni . . . 352 III. Čechy východní: letos . . . 355 loni . . . 329 Celkový průměr I., II. a III. 18.1 letos . . . 40 loni . . . 320 Morava, Slezsko, Halič, D. Rakousy letos . . . 351 16.0 loni . . . 320 Uhry: letos . . . 293 loni . . . 29 Celá říše: letos . . . 360 loni . . . 315 Německo dle cukrovarníků lelos . . . 373 loni . . . 403 Německo dle Lichta letos . . . 3 loni . . . 435 Švédskoa lelos . . . 450 loni . . . 402 Frajn cie: letos . . . 395 Jak jsme již v minulé zprávě byli vytknuli, vy níkají zvláště střední Čechy letošního roku co do jakosti i množství řepy a také ve včerejší schůz Okresního spolku cukrovarníků středních Čech dle zpráv, sebraných od 23 cukrovarů očekává se řepy o 21% více než roku loňského.
Čechy Slezsko Halič D . Rakousy Uhry Německo 254 II
5 article
Rovněž Čecby severozápadní loňskou neúrodu řepní letos budou míti nahraženu dobrou úrodou z jednice plošné, při čemž i jakost jest uspokojivou. V ostatní Cislajtanii nejsou v jakosti i kolikosti řepní valné rozdíly. V Uhrách bude jakost asi pod- stalně nižší, než roku loňského. V Německn by dle svrchních číslic i jakosti i velikost řepy poněku oslávala za loňskou, ve Francii jediné ze všech zemí jest listoví těžší bulvy, což by zdálo se nasvědčovat tomu, že řepa nalezá se tam ještě v plné vegetaci. Číslice švédské nasvědčují veliké letošní výrobě cu- kerní. Co do zemí ostatních v Belgii a v Nizozemsku jsou se stavem řepy spokojeni, rovněž i v Dánsku. v Rusku se v době poslední vyhlídky na letošní vý robu cukru také zlepšily. Včerejší měsíčník magdeburského Lichta přináš snezávazně« odhady letožní výroby evropské nejnižš a nejvyšší, dávaje mezi řádky na jevo, že by kloni se dnes asi k průměru obojích těchto číslic, nebo na tomto průměru staví pak další své výpočty pravdě pod -bného vývoje věcí. Odhady tyto jsou následovní: nejnižší nejvyšší lonská tisíce tun Německo 1979 . . . . 2070 2170 Rakousko . . . . 1120 1220 1094 Francie . . . . . 1145 1245 1170 Rusko . . . . . 950 1050 Belgie . . . . . 320 Nizozemí . . . . Země ostatní . . . Celkem 6185 6715 6069.
Uhry Francie Belgie Nizozemsko Dánsko Rusko Německo Rakousko
6 article
V průměru by tedy Licht páčil výrobu letošní kampané na 6.450.000 t. i podává dále u předpoklá- dání, že by cukru ze třtiny bylo o 400.000 t. více vyrobeno než loni, tento přehled světového pohybu cukru za obě příslušné kampaně: 1900/01 1901,02 rozdíl tisíce tun světové zásoby 1. září 610 970 + 360 cukr řepový . . . . 6069 6450 + 381 3000 3400 + 400 cukr třtinový činí 9679 10820 +- 1141 světová spotřeba . . 8709 9020 + 311 zásoby 31. srpna . . 970 1800 + 880. Dle tohoto horoskopu by byly vyhlídky do bu doucnosti velmi smutné, obmezení výroby cukerní měron vydatnou jevilo by se příkazem sebe- zachování a běží jen o to, aby obmezení to nebylo jednostranné, aby provedlo se solidárně v cel Evropě. Jakousi záruku télo solidárnosti bylo by lze zříti v tom, že budou za rozvratu cen cukerníci cukrovarníci nuceni nabídnouti z jara za řepu nižšt cenu, a to v celé Evropě, vyjma snad Rusko. Tím by asi bylo také v celé Evropě dosaženo menšího sá- zení řepy, jehož rozsah by se ovšem řídil výrobní cenou řepní, takže tam, kde dovedou řepu vyráběti Jaciněji, zvláště tím, že urodí se jim z ha více řepy než jinde, nebylo by obmezení tak nutkavé, jako tam, kde se vyrábí řepa dráže. V poslední konse- kvenci se tedy objevuje na obzoru boj čistě země- dělský mezi státy vyrábějícími řepu laciněji dráže. Bílé zboží v tomto týdnu za klidného smý- šlení smlouváno k úhradě běžné potřeby při K 84.— až 85.— za I. rafinádu loco stanice. Uvolněných na září dodatečně 2 proc. kontingentu jest, zejmena některých druzích zboží, z první ruky rozebráno.
Evropa Rusko
7 article
Přípravné práce k vodním stavbám. Mini- sterská jednání o úvěru pro přípravné práce k vodním stavbám, který bude zařaděn do státního rozpočtu na rok 1902, jsou již ukončena. Proslýchá se, že státní rozpočet vyhražuje těmto pracím 400.000 K s podmínkou, že bude lze doda- tečným úvěrem žádati jeho zvýšení, nepostačí-li vy- hražená suma. Původně mělo býti pro práce tyto určeno 500.000 K, následkem odporu finančního mi- nistra snížena tato suma na uvedených již 400..000 K Co nejdříve bude prý vyhlášen výnos obchodního ministerstva, jímž utvořen bude ústřední úřad pro práce tyto a poradní sbor. Kdo bude postaven v čelo ústředního orgánu, dosud rozhodnuto není. Poradní sbor bude se skládati z dvaceli zástupců zemských výborů a z dvaceti členů jmenovaných obchodním ministerstvem. Také dělnictvu dostane se v po- radním sboru zastoupení. — Tak přikročí tedy vláda k vodním stavbám, které vyvolaly tolik nadšení tolik skepse. V prvé řadě bude nutno, aby se stalo to, co mělo předcházeti přijetí předlohy: aby byly vypracovány plány nových průplavů a regulaci. Poli- tické motivy uspíšily přijetí zákona o vodních stav- bách, hospodářské a technické úvaby musí nyní do- plůovati a snad i korrigovati, co horlivost parla- mentní tak překotně vyřídila a zákonně stanovila.
Min
8 article
To však konečně nevadí. Ale jedna otázka se ne- ustále vrací a vtírá: kterými stavbami bude zákonný program zahájen? Rozbodnou interessy Vídně především pro stav bu dunajskooderského průplavu a zbude dosti chuli a dobré vůle pro vodní stavby české Bude také skutečně již nyní přikročeno k příprav ným pracím pro budoucí úpravu Vltavy od Budějovic k Mělníku a pro průplav přerovsko- pardubický? Máme mnoho smutných zkušenostía víme, že se nejlepší předlohy a zákony z pravidla obracejí proti nám a našim interessům. A zdá se, že jest ve Vídni sice mnoho chuti ke stavbé průplavu odersko dunajského a snad ještě k úpravě Labe (německý sever Čech jest tu velmi interessován!) a velmi málo k ostatním stavbám českým. Ale zatim se pouze tak zdá — snad budou skutky lepší tohoto zdání. Ale to snad zůmyslně podlrhujeme. A ještě jedna otázka, ale ne již k Vídni, ale k nám samým: co jsme učinili dosud, aby užitek staveb těchto při- padl nám? Jak pečovali jsme o to, abychom ne- zdstali pouhými diváky? Jest u nas příliš — příliš tichol Vídeň začíná s prací — začneme i my? Hora rnitl
Vídeň Vltava Budějovice Mělník Labe Čechy
9 article
Uherský obchodní minlatr Hegedůe o prů- myslu uherekém a rakonském. V Rábu zá- častnil se ulerský míhislr obchodu Hlegecüs včs ři črevření Leonových továren na sükna. Při bo- stině u přílažitosti této konané proslovil ministr pří- pitek, který jest přímou výzvou průmysl- níků této říšské poloviny, aby zřizo- vali v Uhrách továrny. Ministr pravil: Uhry nemohou bez průmyslu existovati. Jsme nucení stvořiti stůj co stůj svůj průmysl a byln by v zájmu rakouských průmyslníkův, aby zřizovali u nás továrny a nás v této snaze podporovali. Pr mají se rakouští průmyslníci obraceti na Balkán, do Malé Asie a do ještě vzdálenějších zemí, když mají nás tak blízko? Proč tak daleko, když dobré jest tak blízko! Kdo přijde dříve, více získá. Kdo přijde k nám s důvěrou, odbornými vědomostmi a kapitálem, získá u nás více než jinde a pra- vím každému rakouskému průmyslníku, že jest mno- hem bezpečnější zakládati u nás průmyslové závody než na Východě. Chceme stvořiti a stvoříme tak průmysl, ježto jest zhodnocení našich surovin stále obtížnější. Musíme již v zájmu svého zeměděl- stva stvořiti průmysl, ježto nemůže kvésti bez prů- myslu a nejsou slova má pouhou frásí nýbrž důsledkem pevného odhodlání.
Leonová Rába Uhry Balkán
10 article
Průmysl jest doplňkem naší kultury a můžeme jen tenkráte svému obchodu otevříti nová odbytiště, bu- deme-li míti průmysl. Cesta k němu jest ovšem dosti těžka. Vytrváme však na ní bez únavy. — Plno lásky a slibů. Bude i této lásky tak hojně věnováno českým průmyslníkům, kteří by na Slo vensku stavěli továrny? A pak: když tedy také nám — patříť naši průmyslníci mezi apostrofo- vaně — tolik lásky srdce uberských vlád přináší. naskýtá se nám vhodná příležitost osvědčití hospodářským skutkem sv česko slovenské sympatie
11 article
Zemská výstava drůbeže, holubů, drob ných hospodářských zvířat a ptactva vůbec. již pořádá Zemský spolek pro chov drůbeže, drob- ných zvířat a pro ochranu plactva v markrabství moravském od 28. září do 1. října t. r. bude slavnostně zahájena v den sv. Václava 28. zářío 1. hodině odpolední. Výstava obeslána bude mnohem četněji než roku loňského. Vystaveny budou z drů beže domácí, holubů, králíků, ptactva užitečnéhon zpěvného, škodného, plactva cizokrajného živého i vycpaného, reliefních obrazů, různých přístrojů velmi vzácné exempláře a kusy. Na výstavě bude výhodná tombola. Za výhru určeny kusy drůbeže holubů, králiků, knihy a j. Vstupné 20 kr. Studentské lístky 15 kr. Dítky školní v průvodu učitelů po 5 kr. nemajetné zdarma. Odměny určeny budou hned v sobotu a odměnění ohlášení v časopisech. V úterý 1. října o 4. hodině odpolední konati se bude slo- sování zakoupených a darovaných exemplářů drů- beže, holubů, králíků atd. Vystavovatelé důtklivě se žádají, aby své výstavní předměty zaslali tak, aby již 27. září v pátek ráno byly v Besedním domě v Brně. Včasnou zásilkou zajistí si vhodné umístění svých vystavených exemplářů. Na výstavě konány budou odborné přednášky s demonstracemi. Tak v neděli 29. září o 3. hodině odpolední před- nášeti budou: 1. professor B. Macalík z Přerova »O určování stáří vajec« s demonstracemi, 2. spiso- vatel Karel Škoda z Německého Brodu 1O pro- spěšnosti a důležitosti chovu drůbeže, králíkůa holubů.« Návštěvníci výstavy mají ku přednáškám vstup volný.
svatý . Václav Macalík Škoda Přerov německý Brod besední dům v Brno
12 article
Zvýšení diskontní sazby německé říšské banky. Německá říšská banka zvýšila — jak jsme telegraficky sdělili — svou diskontní sazbu z 31/2 0 na 4%. Věc tato nepřekvapila. Jest důsledkem stou- pajících úvěrních potřeb německých a pří- pravou k ještě vyšším úvěrním polřebám nastávající podzimní saisony. Po pádu Lipské banky byla říšská banka německá nucena zvýšiti značně své diskontní úvěry, ježto se značný počet soukromých diskonteurů po smutných zkuše- nostech, které učinili s akcepty padlých saských bank, dalších operací tohoto druhu vzdal. Vedle toho byla říšská banka nucena skytnouti značné úvěry tam, kde je jiné soukromé banky vypověděly. Obnosy které tím způsobem skytnula řišská banka obchodu průmyslu a zemědělství, činí skorem 290 mill. m. neboť o tolik převyšoval diskontní výkaz letošní výkazy loňské. Teprve v posledním výkazu kleslo toto plus na 161 mill. m., v posledních týdnech září však lze čekati opětné zvýšení. Říšská banka ně- mecká prokázala v těžkých chvílích ně- meckému hospodářství platné a cenn služby. Že pochopila obtížnost i velikost své úlohy, tomu nasvědčuje nejlépe, že až do té chvíle nezvýšila svou diskontní míru úrokovou, což stalo se jen proto, aby nebyl dán podnět k novému znepokojení. Nyní tomu již tak není a proto sahá banka k nutnému opatření zvyšova- címu. Diskontní sazba 49% jest ostatek v Německ normální. Jednání říšské banky v poslední krisi bude jistě na vždy vzorem správného a úplného konán povinností.
říšský banka
13 article
Pan Wittgenstein se hájí! Pan Wittgenstein zasílá právě vídeňským listům dopisy, ve kterých praví, že již po tři léta nemá vlivu na vedení rakou- ského železářského kartelu a tím méně tedy na dnešní události, odehrávající se v průmyslu tomto Blaženi, kdo věři! Pan Wittgenstein jest původ cem vyplacení reserv Pražské žele- zářské společnosti akcionářům, pan Wittgenstein byl maxima pars bursovních ma- chinací následujících po tomto vyplácení »doda- tečné« dividendy a učiniv místo svému žáku, býva- lému uheluému agentu Kestránkovi, učinil jen to, co byl nucen učiniti, aby vlivu nepozbyl a se chránil Pan Wittgenstein se hájí, aby jen tím více se — obviňoval! Obmezování výroby v Sasku. V kains- dorfské huti královny Marie, největ- ších to železářských hutích saských, byla výroba značně obmezena. Ve slévár- nách snížena práce na denních osm hodin, ve strojovně pracuje se jen do 4 hodin odpoledne a práce ve válcovnách obmezena na pět dnu v témdni.
Wittgenstein Sasko dorfský huť královna Marie
14 article
Tarify rakouských státních drah. Dnem 1. řjna t. r. nabudou platnosti tyto dodatky k tari- fům: 1. Dodatek I. k tarifu, díl I., oddělení B a do- datek I. k výjimečnému tarifu pro dopravu cukru (doprava s Rakouskem) v rakousko-uhersko-švýcar- ském železničním svazu. 2. Dodatek VI. k tarifům díl II., sešit 1. a 2. pro rakousko lindavsko-vorarlber- ský železniční svaz. 3. Dodalek I. k sešitu 1. (nyn díl V., sešit I.), dodatek I. k sešitu 2. (nyní dil sešit 2.) a dodatek II. k dílu II. (nyní díl V., sešit 4. pro rakousko-uhersko-vorarlberskou a lindavskou do- pravu, pokud se týče rakousko uhersko-lindavsko- vorariberský železniční svaz. 4. Dodatek VI. k tarií pro hornoslezsko-rakouskou dopravu uhlí přes Mittel- walde aneb Mittelsteine, Libavu, Seidenberg a Li- berec. Dále nabude platnosti dnem 1. listopadu roku 1901: a) Nový tarif, díl II., sešit 1. pro severoněme- ckohaličsko-jihozápadoruskou pohraniční dopravu b) Dodatek XIII. k tarifu pro dopravu osob, zava- zadel atd. na západních tratích místních dráh v státní správě jsoucích. Dodatek fento obsahuje zvý- šené ceny listků III. třídy na místní dráze Nakři- Netolice — Netolice město.
Seidenberg Rakousko Mittelwalde aneb Mittelsteine , Libava Netolice II Nakř
15 article
Praktický český vynález. Dovídáme se, že se podařilo známému odborníku hospodářskému prof. Basileji Macalíkovi z Přerova na základě dlouholetých zkušeností sestrojiti přístroj, který na- zván oodensimetr, jímž možno jest přesně určiti stáří vajec od snešení až do sedmi měsíců. Přístroj jest zcela jednoduchý a spočívá na přirozených fysi kálních zásadách. Přistroj ten má velkou praktickou cenu pro domácnost, zejmena v městech. Chuť vejce, jak známo, jest závislou od jeho stáří. Vejce staré může býti sice nezkaženě, ale jest nechutné. Kdos jistotou chce se přesvědčiti, jak staré jest drůbeží vejce, bez oodensimetru se obejíti nemůže. Širší ve- řejnost bude míti příležitost seznati Macalikův vy- nález na zemské výstavě drůbeže v besedním domě v Brně. Pan professor Macalík ve své přednášce vysvětlí do podrobna zařízení přístroje a provede prakticky způsob určování stáří vajec v neděli dne 29. září o 3. hod. odpol. Příští výroční trh na dobytek v Sedlci. na dráze cís. Frant. Jos. konati se bude v ponděli dne 30. září t. r. a bude možno na trhu koupený dobytek na stanici Heřmaničky-Sedlec nakládati.
Macalík Macalikův František Přerov Sedlec Jos Heřmaničky besední dům v Brno
18 article TTrhy peněžni
TTrhy peněžni Buraa. V Praxe, 24. září. (Pův. zpr. »N. L. «) Dnešní bursa minula zeela bez oběhodu a po- dáváno pouze za akcie Živnostenské Lankyk 263.—, za akcie České banky UnionK 250.— za akcie České společnosti pro průmysl cu- kerní K 210.—, za akcie strojírny Daňkovy K 340.—, za akeie Hospodářské úvěrní banky K 395.—, za akcie Akciové továrny na vyrá- bění umělých hnojiv v Kolíně K 420.— zboží. Jiné papíry jmenovány nebyly- Orfciální záznamy znějl:
Daňkův Kolín Český banka UnionK 250
19 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovie 1899 » » Plzně r. 1886 » » Teplice r. 1887 » » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čen. zákl. úpisy » » » kom. dl. úp. „ , „ mel. úpisy „ , , » želez. úpisy Čenká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . . . dlo. Em. 1871 dto. » 1872 Místní dráha N. Brod-Hlumpole Duchc.-Podm. dráha Em. 1869 dto. » 1871 dto. » 1874 Česká montanní Em. 1896 . Rak. severo-západní dráha dto. lit. B. . dto. Em. 1874. Česká eskomptní banka . .. „ banka »Union« . . .. Česká průmyslová banka. . .. Hosp. úvěrní banka pro Čechy. Moravská eskomptní banka . . Pražská úvěrní banka . . . Živnostenská banka pro Čechy a Moravu . . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) „. (lit. B.) Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha . Rakouská sev. západní dráha dto.
Ferdinandův Plzeň Teplice Smíchov Čechy N . Brod Morava úvěrní banka Hlumpola Duchce Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka
20 article
(lit. B.) Pražsko-duchcovská dráha . Pražská sp. par. po Vhtavě a Labi Jiho-sev.-německá spoj. draha Akc. tov. na vyrab. umněl. hnojnv v Kolfně Podolská sementárna . . . Česká spol. pro prům, cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro ral cukru (Modřsny) Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražska železařská společnost » stroj. spol. idr. Ruston) akc. spol. řetéz. lavky První českomorav. tov. na stroje (Telefonogr. » Nár x. Z Vídně, 24. zářl. Listů«.) (Denní bursa.) Na chabost trhů zahraničních bylo zde smýšlení mdlé. Poško- zeny byly zapíry železářské, jež z počátku byly pevné. Zároveň zhoršily se značně kreditky länderbanka a akeie státní dráhy. Na všech oborech byl patrný nedostatek poptávky. Ztráty byly způsobeny nepatrnými obraty. Ve šraňcích poslačily minimální proděje, aby způsobily ztráty. Buštéhradské lit. B zlaciněly jediným obratem o 25 K. Ve šraňcích byly také paroplavební a mostecké uhelné značně poškozeny. Pražské železářské a české báňské byly dražší. Posléze byly z Berlína zahájeny prodeje kredilek, čímž smýšlení ještě více ochablo. Naposledy zůstaly v platnosti nejnižší záznamy dnešní. Renty pevny. Devise a valuty nezměněny. Na eskomp ním trhu peníze snažší. Soukromý diskont 315/2s proc. x. Z Vídně, 24. září. (Telf. »Nár. Listů«. (Večerní bursa.) Kreditky 612.— (po —.—) uherské kreditky 619.—, anglobanka 260.— bankovní jednota 424.50, unicnka 508.50 länderbanka 379.—, státní dráha 610.—, jižn dráha 80.—, polabská dráha 455.—, severo- západní dráha 440.—, turecké tabákové 276.50, rýmavsko-muráňské 419.—, ulpinky 336.—, (po —.—), květnová renta 98.50, uherská ko- runová 92.45, turecké losy 93.50, marky za hotové 117.27, na ultimo září 147.26. Smýšlent chabé.
Daněk Č . Budějovice Vídeň Berlín Český akciový . pivo první český společenský
21 title
Devisy.
22 article Amsterodam šek a krátké lhůty
Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 fr. » delší lhůty . . . . Německo šek a kr. lha. za 100 m. » delší lhůty . .. Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st. „ delší lhůty . . .. Nový York za 10U doll. .. Italie šek a kr. ih. za 100 lir- „ delší lhůty . . Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů . . » delší lhůty . .. Paříž šek a kr. lh. za 190 tr. » delší lhůty . . Curych a Basilej šek a kr. lh. » » » delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . . . delší lhůty . . . Z Vídně, 24 září. (Závěrečné kursy. Únorová renta . 98.50 společná » květ. 98.50 » » stříb. 98.40 rakouská » zlatů 118 85 „ » kor. 95.55 uherská » zlatá 118.40 „ , kor. 92.45
Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Vídeň
23 article
rak. severozáp. dr. polabská dráha 454.50 pražsko-duchcov. spol. st. dr. rak.-uh. 609.50 jižní dráha .. silniční dr. lit. A. 230.— 224.—
jižní dráha
24 article
státní losy 1854 190. 50 », 1860 po 500 zl. .. po 100 zl. státní losy 1864 losy tisské . .. » úvěrního úst. vídeň. l. komun. turecké losy . b. anglo rakouská vídeň. b. jednota r. úst. pro úv. poz. rak. úvěrní ústav uh. úvěrní banka b. pro země rak. vídeňská unionka česká b. Union Živnost. banka buštěhradská A duchcov. podmok. Ivovskočernovická
ústav uherský
25 article
dunaj. paroplaveb. rakouský Lloyd pražská želez. sp. 1430.— česká montan. sp. 945.— alpská montan. sp. 336 50 416. — rým.-muráň. spol. rak. zbrojovka. 244.— vídeň, stavební sp. peštská vagonka. severočeská uhlář. západočeská ubl. mostecká uhl. sp. Schodnica . . . 1185.— turechá tabák. rež. 275.— devisa německá . 117.15 » londýnská 239.22 pařížská 94.82 » curyšská. 94 92 dvacelifrank marka papírová 117.15 ruhl 253.— 139.—
Lloyd
27 article
Po pevném zahájení bylo smýšlení v dalším průběhu na zprávy zahraničn n na další realisace stisněné. Eskontni sazby 3/1, 41/4 procenta. Berlínská bursa, 24. září. (Zvláštn telefonogr. »Nár. Listů«.) Na slabé záznamy novoyorské, londýnské a pařížské zahájena byla dnešní bursa smýšlením rovněž slabým. V prá- běhu se nálada ještě zhoršila a skončila burs na chabost trhu kasovního velice chabě. Ne- příznivý dojem na celé smýšlení dělalo také pro- hlášení velice nízkých neb vůbec žádných divi- dend několika podniků, jako na příklad Menden Schwerte a Annener Gussstahl. Na trhu ban- kovním zahájila kontremina nové biankové pro- deje a srazila kursy všech bankovních hodnot; také rak. kreditky byly dnes ve značných po- ložkách prodávány. Na trhu báňském byly ze- jmena akcie Lauřiny huti chabé a kleslyo 425, bochumské ztratily 34. Uhlářské hodnoty na průběh včerejší bursy essenské o 2—3.5 levnější. Z hodnot dopravních klesly dnes zase paroplavební a to Lloyd a Packet o další 29. Americké dráhy v souhlasu s Novým Yorkem slabší, Kanada o 2% levnější. Transvaalská dráha o něco vyšší. Rakouské dráhy na Vídeň chabá. Na trhu kasovním byla nálada velice stísněna to nahoře zmíněným prohlášením dividend. Schalker o 5, Bismark o 4.5, Rh. Stahl o 4 nižší. V souhlasu s Paříží klesly také zde hod- noty měďařské, Stadtberger o 7.25 nišší V Pařiži znamenají Rio Tinto, hlavní to speku- lační (měďařský) papír, 1260, tedy o 47 franků níže. Ukládací trh tichý. Soukromý diskont stoupl na 3%, peníze na ultimo 49. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem:
Lauřin Lloyd Packet Stahl Nová York Kanada Vídeň Paříž Rio Tinto Annener Gussstahl
35 article
Rakouské kreditky Diskonto Německá banka Obchodní společnost Drážďanská banka Španělské exterieury Bochumské ocelárny Lauřmna hut Dortmund Union lit. C. Harpenské uhl. doly Gelsenkirchenské uhl. doly Hibernia . . . . . . . Consolidace. . . . .. Dannenbaum Severoněmecký Lloyd. Hamb. amer. dopravní spol.. Kanada . . . . . . . . Transvaal . . . . . . . Turecké losy . . . . . .
Lloyd Dortmund Hibernia Hamb Kanada Transvaal drážďanský banka Lauřmn
38 article
390.— 400.— Z kasovních papírů: Concordia 245.25 Eschweiler 173.50, Geisweider 131.75, Hoch- dahl 144.90, Katovické 176.25, Wilhelm 145.—. Phönix 105.25, Rh. Stahl 121.—, Schalker Gr. 240.—, Westfalia —.—, Orenstein 108.—. Rh. Metall 86.—, Hasper 106.25, Donners- mark 174.75, Huldschinský 89.75, Vulcan 191.90, Bismark 165.—, Caro 87.60, Hoesch 134.75, Georg-Marie 94.25, Königsborn 135.75, Boesperde 105.—, Nordstern 194 50, Stadt- berger 139.75, Kölner Bgw. 275.—. Dodatečná bursa. Z Berlína. 24. září. — hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 130. 70, jižní dráha 1975, darmátadlská banka 116.—, národní banka 96.40, dortmundské 151.10, buštěhradskáB —.—, Northorn 97.40, středomořská —.—, meri- dional —.—, gotthardská 154.75, švýc. centrál. —.— švýc. severovýchodní 99.50, uherská zlntá —.— uherská korunová —.—, italská —.—. Za hetové Lauřina huť 174.25, dortmundské 45.40, bochumské 157.25, gelsenkirchenské 155.—, Hibernia 147. 90 harpenské 145.90, Consolidace 269.75. — Dodatečna bursa chabá.
Wilhelm 145 Stahl Orenstein Cara 87.60 Hoesch Georg Marie 94.25 Kölner Bgw katovický Hasper Vulcan 191.90 Stadt Berlín Northorn Phönix 105.25 Schalker Gr . 240 Westfalia Donner Bismark 165 národní banka 96.40 Lauřin huť 174.25 Hibernia 147 Boesperde 105 Nordstern 194 50 Consolidace 269.75
39 article
Z Berlína, 24. září. (0 1 hod. 15 min odpol.) Kreditky 193 50, státní dráha 131.25, lomhiandy 19.75. Smýšlení chabé. Z Pařiže, 24. září. (Počáteční bursa. 33% renta 100.80, 31/2% půjčka 101.70. Smýšlen velice slabě. Z Paříže, 24. září. (Telegr. závěrečné kursy.) 3pct. umořitelná renta 100.05, Bpet. ranta 100.77. 3lapct. renta 101.75, italská renta 99.30, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1195.—, státní dráha —.— lombardy 105.—, turecké losy 101.50, směnky n Londýn 25.221/2, rakousků zlatá rentu 103.30, uher- ská zlatá renta 101.50, otomanská banka 522.— tabáková režie 399.—. Smýšlení slahé. Z Frankfurtu, 24. září. (Telegr. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 193.20, akcie společn. státní dráhy 131.50, papírová renta 98.70, stříbrná rentn 98.55, rak. zlatá renta 101.30, 4% korunová renta —.—, uherská zlatá renta 100.—, uherská korunová renta 93.50, lombardy 19.90. — Smýšlení slabé. Z Frankfurtu, 24. září. Dodatečna bursa. Kreditky 193.50, státní dráha 131.30, lomburdy 20.— Zboží
Dodatečn Berlín Paříž Londýn Frankfurt otomanský banka
44 article
Bursa plodlnová. x. V Praze, 24. září. (Pův. zpráva »Nár Listů«.) Na hlavní burse ve Vídni bylo smýšlaní pro ječmen příznivé, na zdejší burse nebylo smýšlení pro ječmen jednotné. Vývoz žúčastní se jen skrovně koupí a to druhů vybíraných. Pro tuto jakost bylo smýslení pevné. Nabídk prostředních druhů byla velice hojná, odbyt byl skrovný, poněvadž se dostavilo velice málo kupců cizích zvláště z Plzně. Pro tyto druhy bylo smýšlení chabé, ceny slabě upevněny Z Prahy byl placen K 7.25 až 8.50. Jinak by prodáván z Chrudimi za K 7.62, z Chlumce za K 7.25 až 7.45, ze Sadské K 7.30 až 7.80 z Nymburka za K 7.30 až 7.35, z Poděbrad za K 7.60, z Král. Hradce za K 7.20 až 7.40, z Přelouče za K 7.15 až 7.25, ze Zlonic za K 8.35, z Kolína za K 8.— až 8.25, z Čes. Brodu za K 7.80 až 8.25, z Pelhřimova za K 7.25 až 7.55, z Benešova za K 7.60 až 7.75, z Tábora za K 7.60 až 7.85. V obchodě s pšenicí se nic nezměnilo. Odbyt jest těžko- pádný, obchod postrádal veškeré živosti. Z Prahy byla placena K 8.40 až 9.—, z Votie K 8.15. Jak konsumenti domácí tak i kupe severočeští zúčastnili se číle koupí žita. Poně- vadž nebyla nabídka dosti vydatná, upevnily se ceny o 10 h a došlo k několika závěrům uherském žité. Z Prahy nádraží bylo placeno K 7 65 až 8.—. Jinak bylo prodáváno 77 kg těžké z Benešova za K 7.75, 72 kg z Tábora za K 7.40, uherské ze skladiště vídeňského za K 7.25. Pro oves bylo smýšlení pevné, nabídka byla slabá a ceny se proto upevnily o 10 hal. Z Prahy byl placen K 7.10 až 7.50. Obraty s řepkou jsou velice skrovné, smýšlení klidné záznamy zůstaly nezměněny K 14.75 až 15.—. Velice pevné bylo smýšlení pro mák. Ruské zboží nebylo vůbec nabízeno. Ceny stouply o 50 h až 1 K. Placen byl ochotně K 24.50 až 26.— odtud. Kukuřice znamenala nezměněně
Bursa Král Praha Vídeň Plzeň Chrudim Chlumec Nymburk Poděbrady Hradec Přelouč Zlonice Kolín Čes . Brod Pelhřimov Benešov Tábor K 7.60 K 8 kg
53 article
červaný jetel smýšlení značně ochablo, z Prahy nebyl placen dráže než K 54 až 56. Seno uherské bylo prodáváno z Prahy nádraží 50 ka za 4 K. Otruby byly silněji nabízeny a proto smýšlení pro ně ochablo. Placeny byly žitné K 11.20 až 11.80, pšeničné K 11.— až 11.20 za 100 kg. ObIli. Znamená se za 50 kg transito: p še- nice česká jakosti 77—81 kg K 8.45 až K 8.90, uberská 78 až 80 kg K 8.80 až K 9.15, moravská — až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 79 at 80 kg K 890 až K 9.—, česká stará jakost — kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakost — kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito české jakosli 72 sž 76 kg K 775 až 8.—, uherské js- kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja- kosti — až — kg K 0.— až 0—, vadné — až — ky K 0 — až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K —.— až K —.—; ječmen výběr K 840 až 8.50, první jakosti K 780 až K 8.—, střední K 7.50 at K 7.60, merkantilní K 7.25 až K 7.35, ječmeu k sel K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.— oves bílý 1901 K 7.25 až 7.90, rychitk 1900 K 7.40 až 7.50, merkantilní K 7.10 až 7. 15, oves k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.— až K —.—, kukuřice uherská K 0.— až K 0.— cizozemská K 6.40 až 0.—, cinquantinová 1899 K 0.— až K —.—, nová 1901 K 6.65 až 6.75, cinquant.
K Otruba Praha kg
54 article
1901 K 7.70 a2 7.80: vikev česká K 0.— až —.—, haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—, pohanka K 9.75 až 10.25, proso K —.— Mlýnskě výrobky. Ceny za 100 kilegramů transitos pšemičná mouka č. 9 K 23.— až K 29. 50, č. 1 K 27.— až K 28.50, č. 2 K 26.— až 27.—, č. 212 —.— až K —.—, č. 3 K 24.50 až 25.—, č. 4 K 22 50 až 23.—, č. 5 K 21.— až K 21.50, č. 6 K 18.50 a 20.—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K 14.—. Žitná mouka č. I. K 24.30 až —.—, č. II. K 23.50 až —.—, č. III. K 18.50 až —.—, č. IV. K 14.50 at —.—. — Pšeničné otruby jemné K 11.— at K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné k 11.40 až K 12.—, krupice K 28.— až 29.50, zadina K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40 K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís. o K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3 K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.e K 32.—, čís. 7 K 29.—. Sentonn. Ceny za 50 kg. Repka sklizen 1900 zimní K 14.75 až 15.—, mák modrý český K 25.— až K 26.—, modrý ruský K 24.— až 25.—, šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.— kmin český K 24.— až K 25.—, holandský K 27 5 až K 28.50, haličský K —.— až K —.—, jetel bílý K 50.— až 70—, švédský K 40.— až K 60 — červený 1900 starý —.— až —.—, červený 190 K 54.— až K 56.—, konopná semena uherskak —.— až K —.—, haličská K 12.50 až K 13.— lněná semena haličská K —.— až K —.—.
Repka at kg
55 article
Luštěniny, Ceny za 50 kg transito : lazole k vaření K 9.— až K 10.—, ke krmení K 0.— t 0.—, boby K 0.— až 0.—, hrách Viktoria K 13.— až 13.50, k vaření šlutý K 10.50 až K 11.50, k vaření zelený K 12.75 až K 13.50, ze krmení K —.— ai —.—, čočka K 10.— až 16.—. Zeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 1.50 až K 1.80, k jídlu cizí K —.— až K —.— k pálení lihu K ——.— až K —.—. Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný K 17.— až K 21.—, rýžový K 30.— až K 32.—, bramborový K 8.50 až K 10..50. Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uherské K 59.— až K 60.—, sádlo americké K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če- ské K 9.— až K 11.—, bosenské 110/120 až 80esn K 13.— až K 16.—, srbské K —.— až K —.. višně K 30.— až K 32.—, třešně K —.— až k —.—, hrušky K —.— až K —.—, křížaly K —.— až K —.—. Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito: seno lisované K 4.25 až K 4.75, nelisované K 4. 25 až 475, cizí K 4.— až 4.25; sláma cepy mlácenu K 3.50 až K 3.75, ke krmení K 2.75 až 2.85, ke stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.65 až 3.—. Čeknnska. Sušena čekanka po 30 kilogramech K 7.50 až K 7.75.
Švestka Viktoria kg
62 article
Obili. M. Z Vídně, 24. září. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Plodinová bursa. Na effek- tivním trhu byl naprostý klid, nebylo ani po- plávky, ani nabídky. Ceny se nezměnily. Na trhu terminovém obchod jen stěží mohl se rozvi- nouti, poněvadž nebylo podnětů zahraničních. Ceny následkem toho proti sobotě poněkud zla- ciněly. Odpoledne byl obchod omezený na oje- dinělé závěrky. Smýšlení se však pudražením v Pešti upevnilo. Znamenala: pšenice na podzim 7.91, pšenice na jaro 8.3814, 8 37, žito na pod- zim 7.06, kukuřice na květen-červen 5.46, oves oves na jaro 7.28, 7 2844g. Odpoledne pšenice na jaro 8.37, oves na podzim 6.90. Naposledy zůstaly: pšonico na podzim 7.92, 7.93, pše- nice na jaro 8.37, 8.38, žito na podzim 7.06, 7.07, žito na jaro 7.32, 7.33, kukuřice na září- říjen 5.52, 5.53, kukuřice na květen červen 5.40, 5.41, oves na podzim 6.90, 6.91, oves na jaro 7.29, 7.30, řepka na září-říjen 14.—, 14.10, řepkový olej pohotový 36.— až 39.—. Z Vídně, 94. září. Telegram.) P'šenice na podzim K 7.92 až 7.93, pšenice na jara K 8.36 až 8.37, žito na podzim K 7.06 až 7 07, žito na jaro K 7.31 až 7.32, kukuřice na srpen září K —.— až —.—, na září řijen K 5.50 at 5.52, ku- kuřice na květen-červen K 5.40 až 5.41, oves na podzim K 6.90 až 6.91, oves na jaro K 7.28 az 7.29. — Smýšlení pro oves upevněné, ostatně klidně.
Vídeň Pešť at az
63 article
Počasí krásné. Z Peštl, 24. září. (Závěročné kursy.) Pžentce stálá, na říjen 7.77 až 7.78, na duben 8.21 až 8.22, žito stálé, na říjen 6.69 až 6.70, oves stálý, na říjen 6.56 at 6.56, kukuřice stálá, na záři 5.11 až 5.12, na květen 5.11 až 5.12, řepka klidná, na srpen 1002 nová kampaň — až —.—. P- časí krásné a teplo. Z Pešti, 24. září. (C.-B.) Nabídky pšenice byly dostatečné, koupěchtivost dobrá, smýšlení klidné. Obraty činily 40.000 metr. centa. Ceny zůstaly nezměněny. Ostatní druhy obilí beze změny. Trh terminový byl zahájen smýšlením klidným a kursy nezměněnými. V dalším prů- běhu se při slaběm účastenství kursy udržely. Počasí krásné. Z Berlína, 24. září. (Telegram.) Pšenice na zátl 157.75, na říjen 157.75, na prosinec 163.—, žilo na září 134.—, na říjen 134.25, na prosinee 137.50, oves na záři 136.75 nom., říjen 137.—. Z Drážďan, dne 23. září. (Bursa plodí- nová.) Ceny za 1000 kilogr. v markách: pšenice bílá 166—174, pšenice hnědá 163—169, pšenice čer- vená ruská 170 až 176, žito saské 14l až 145, pruské 148 až 150, ruské 139 až 144, ječmen saský 150.— až 160.—, ječmen slezský 160—175, český a mo- ravský 172—190, ječmen ke krmení 130—140, oves tuzemský 153.— až 163.—, ruský 150.— až 159.—, kukuřice cinquantinská 138—143, rumun. 132—135, amer. mixed 138 až 142, Laplata žlutá 130 až 133, americká bílá — až —, hrách bílý k seti 160 až 175, ke krmení 160 až 175, boby —.—, vikev 155 až 165, pohanka tuzemská 155—160, cizí 152 až 156, saská řepka zimní, suchá 265 až 270, řepka vlhká — až —. lníně nejpěknější 300 až 330 marek, pěkně 290—300 marek. Slad (za 100 kg) 25 až 29 marek, otruby pšeničné hrubé 9.30 až 10.—, jemné 9.40 až 9.60 marek, otruby žitné 10.40 až 10.60 marek za 100 kilogr.
Bursa Pešť Berlín Drážďany slezský at kg