ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f915ae10-661b-11dc-925b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 127, place 51, org 14, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. září 1901
4 masthead
Číslo 265.
5 article
hož populární, srdečný výklad byl voličstvem přijat s pochvalou. Když skončil, otázal se pan předsedající, zda někdo přeje si slova. A to je charakteristické a zajímavé, že agrární kandidát Švejk, který schůzi byl přítomen, vida úspěeh dra. Paoáka, k řeči se ani neodvážil. Potomse o kafididatuře p. dra. Pacáka hlasovalo. Starosta konstatoval většinu a s vřelým appellem k volič- stvu, aby se o vítězství dra. Pacáka příčinilo. končí zdařilou schůzi. Agrárníci a s nimi spo- jení národní sociálové povykovali a Švejk křičel »Svolávám svoji schůzi do hostince ,u Vávrů“!. Opustil pak sál, s ním jeho patnáctičlenná dru- žina a několik sociálů.
Švejk Pacák Vávra
6 article Sckůze voličů v Králové Městci.
Sckůze voličů v Králové Městci. Politický klub pro okres králově mž lecký svolal na neděli dne 22. schůzi vo- ličů do sokolovny v Králové Městei a pozval do ní professora české techniky p. dra. Františk Fiedlera, jemuž nabidl kandidaturu za venkov skou skupinu okresů kralové měsleckého a poděbrad- ského Před schůzí, jež svolána byla na 2. hodinu od polední, konala se v bytě předsedy politického klubu p. MUDra. Reithárka důvěrná porada předsed nictva klubu a důvěrníků strany svobodomyslné agrární a zúčastnil se jí laké člen předsednictva sdružení zemědělců p. Švehla ml., který za příči- nou tou do Králové Městce z Prahy přijel. Zároveň vyzván byl kandidát agrárníků pan Dvořák ze San, by dostavil se — jelikož za důvěrné porady v Králové Městci ještě nebyl — do schůze od- polední. Na důvěrné schůzi docflena dohoda, jejíž výsle- dek p. Švehla sdělil před schůzí voličskou panu Dvořákovi, který zatím do města přijel a delší dobu s ním vyjednával. Dohoda tato zněla, že kan- didát agrárníků na voličské schůzi po řeči p. prof dra. Fiedlera prohlásil, že se kandidalury v jeho prospěch vzdává a jeho volbu doporučí, což take učinil. Odpolední voličská schůze byla hojně navští vena a dostavili se do ní kromě přívrženců strany svobodomyslné a agrární také národní socialisté Průběh její byl velice živý a za řečí nikým nezva- ného a celkem neznámého kandidáta p. Měřičky, jež přerušována byla nejrůznějšími poznámkami a řeči řečníka národních socialistů, často i hlučný.
Františk Fiedler Mudra Švehla Dvořák San Fiedler Měřička Městec Praha
7 article
Schůzí, do které dostavili se též starosta města Králové Městce pan František Venel, starosta okresního zastupilelstva královéměstského p. Chra- stecký a poděbradského pan Váňa, zaháji předseda Politického klubu pan MUDr. Rejtliáí- rek. Pravil, že doufá, že vyzní ve svornostia všichni přítomní dohodnou se o společném kandi- dátu. Důvěrníci okresu královéměsteckého i podě bradského měli s výborem Politického klubu dů- věrnou poradu a usnesli se dříve, nežli známy byly ostatní kandidatury, návrhnouti voličům ven- kovské skupiny volební obou okresů muže, který právě v otázkách rolnických jest nejvíce zapracován a který vědecky, literárně i prakticky byl již dávno činným ve věcech politických a národohospodář- ských. Jest to pr fessor české techníky a člen zemědelské rady pan professor dr. Františel Fředler. (Na zdar!) Kandidátem strany agrárn jest p. Dvořák. K návrhu p. MUDra. Rejthárka zvolen byo předsedou schůze okresní starosla p. Chrástecký Pan prof. dr. Frant Fiedler uvítán polleskem. děkoval za nabídnutou mu kandidaturu a promluvil o důležilosti nastávajících voleb a o agrární politice.
František Venlo Váňa MUDr Rejtliáí doktor Fředler Dvořák Mudra Rejthárek Chrástecký profesor Fiedler město Králové Městec
8 article
Řeč jeho — k níž ještě se vrátíme — obsahem formou dokonalá působila na shromážděné dojmem nejlepším. Vyslechnuta byla se všeobecnou pozor- ností a provázena byla stále pochvalou a potleskem. Kandidát strany agrární pan Dvořák, statká ze Sán u Poděbrad učinil pak teto prohlášení: Po řeči p. prof dra. Fiedlera myslím, že promluvím v souhlasu všech, kteří mne vyzvali, bych ucházel se o kandidaturu, když prohlásím, že skládáu svou kandidaturu v ruce pana pruf. dra. Fiedlera (Výborně! Potlesk.) a po- prosím vás, abyste jej svorně volili. (Výborně! Potlesk.) Vymiňuji si však, aby p. prot. Fiedlerovi byfa ponechána volnest, by kandidoval jako samostatný kandidát, by nekandidoval ani pod vlajkou mladočeskou, ani pod vlajkou agrárníků (Souhlas u sgrárníků.) a ponechalo se mu, by leprv po zvolení vstoupil do klubu, který uzná za nejlepší pro svůj pracovní program. Minulost pana professor jest nám nejlepší zárukou. Pan MIllašovský, rolník z Opočnice, navrh
Dvořák Fiedler MIllašovský Poděbrady Opočnice
10 article
Voličové okresů král.městeckého a po- děbradského, přívrženci strany svobodomy slné i agrární, vzhledem ke známé činnosti ná rodohospodářské p. prof. dra. Fiedlera, usná šejí se svorně na jeho kandidatuře ponechávají mu na vůli, aby po zvolení svém vstoupil do klubu, ve kterém pro zájmy lidu ven kovského lépe bude moci působiti. Pan Dvořák žádá p. prol. dra. Fiedlera, by slal se v otázce združování vůdcem a ukázao cestu, po které rolnictvo jedině nalezne své lepší. Pan Mülter, rolník z Podmole soudí, že strana svobodomyslná, jako strana politická, kterou bylp prof. dr. Fledler do schůze pozván, není způsobil hájiti požadavky rolnictva. Zájmy jeho budou nej lépe hájeny, když jmenován bude kandidátem agrár nik. Kdo jest agrárníkem, budiž ag árníkem, a kde- jest Mladočechem, nechť jím zůstane. (Souhlas u čast agrárníků.) Pan Brož, slarosta Peček na dr. praví, že sešl se důvěrníci volebního okresu a radili se, koho na- vrimnouti by měli za kandidáta. Vycházeli ze správ ného principu, že se musí voliti občan, který by vy hovoval všem, zejmena zemědělcům, a volba padla na p. prof. dra. Fiedlera a nazvati ji třeba zajiste volbou šťastnou. (Výborně!) Kdo čte jeho národo hospodářské práce, ví, že jest opravdovým pra- covníkem. Rolnictvo má zapotřebí upřímných přáte a není správno, tvrdí li se, že by jich nenašlo v ji ných stavech, než ve svém. Kandidatura p. prof. dra Fiedlera vyšla přímo z voličstva.
profesor doktor Fiedler Mülter Fledler Brož Pečky
11 article
Nechť v resoluci se konstatuje, že si volič přejí společného postupu všech poslanců ve věcech ná rodních, ale že žádají volnost ve věcech země dělských. Dnes jsme všichni upřímní Čechové a musíme jimi býti lím více, poněvadž vystupuje proti nán silný šik nepřátel (Souhlas.) a musíme proto vítat sbodu, jež ukázala se tím, že agrární kandidát pan Dvořák vzdal se kandidatury ve prospěch p. prol dra. Fiedlera. (Výborně!) Vítáme to a prohlašujeme. že bychom si přáli, aby ve všech volebních okresich nastala stejná shoda. (Výborně! Potlesk.) Všichni víme, že do sněmu voliti máme nejlepš lidi a když takového kandidáta máme, musíme j voliti. (Výborně! Potlesk.) Voliti se musí pracovníci nikoli lidé, kteří shodou ckolností dostali se do po- předí. (Výborně! Potlesk.) Pan Dvořák: Každý, kdo mne zná, nebude pochybovati, že jsem dobrým agráruikem a mohu s honositi jistou prací, kterou jsem pro rolnictvo vy konal. Když jsme začali pracovati, nebyl to nikdo jiný, nežli p. prof. dr. Fiedler, který nám ukáza cestu, jakým směrem se máme bráti, který se tedy již dříve o nás staral a stal se naším vádcem rádcem. Proto složili jsnie kandídaluru v jeho ruce.
Čecho Dvořák Fiedler profesor doktor
12 article
(Výborně! Potlesk.) K slovu přihlásil se p. Měřička, poštovní oficial z Vídně a prohlásil, že uchází se též o kandi daluru. Promluvil pak delší řeč, která přítomné velice pobavila, ale důvěry, na základě které by mu mandát svěřili, ani v nejmenšíin nezískala. Národní socialista p. Špriegel z Nového Byd- žova vystupuje proti mladočeské delegaci a konči. že by bylo velice vítaným, aby pan dr. Fiedler řekl. zdali má již předem zaručenou sílu, svobodu a moc aby v zemském sněmu na prvním místě přišly na program otázky hospodářské. Pan prof. dr. Fiedler prohlašuje vůči učiněné zmínce, že nebyl vyzván a že nepřišel k němu nikdo od žádné strany, aby kandidoval, nýbrž že kandidatura nabídnuta mu byla přímo voliči. Roz- dila zásadních mezi stranou svobodomyslnou a a gránní není a jestli došlo ke shodě v otázkách politických, může dojíli k ní také v otázkách ostatních. Panu Šprieglovi odpovídá, by vzal si jeho spisy (Výborně! Potlesk.) a že najde v nich odpověď na svůj dotaz zajisté zcela správnou. (Výborně! P- tlesk.) Navržená resoluce schválena byla všemi hlasy proti hlasům několika agrárníků národních socialistů, načež schůze skončena.
Měřička Špriegel doktor Fiedler profesor Špriegl Vídeň Nový Bydy
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Krakova, 24. září. (Ignát Macie jovský .) Ve stáří 63 let zemřel náhle v Krakově dne 22. t. m. spisovatel polský Igná Maciejovský, jenž psával pod pseudonymem Sever. V literatuře polské měl dobré jméno jako novellista a dramatický spisovatel; zane- chalť po sobě 29 knih belletrie a 5 dramat z nichž mnohá jsou velmi populární. Do češtiny kromě některých menších prací převedeno jeho drama »Martin Luba«, jež dáváno nedávno v Nár. divadle. Života politickéh o účast nil se jen za svého mládí. Jsa rodákem z krá lovství polského a odehovancem bývalé varšav ské veliké školy, vstoupil r. 1863 do řad povsta- leckých, byl komisařem revoluční polské »Ná- rodní vlády«, po neúspěchu povstání přešel však na rakouskou půdu, kde byl jat a po dvě lét vězněn v Josefově. Když byl propuštěn z vě- zení, usadil se na vždy v Haliči, kdež se za- býval zejmena literaturou a částečně i novinář- stvím. Byl svého času členem redakce krakov- ského »Kraje«, založeného kn. Sapěhou proti tamnímu »Czasu«, později byl s Asnykem spoluzakladatelem demokratické »Nové Reformy«, k jejímž spolupracovníkům náležel až do smrti Z Pešti, 21. záři. (Záhadná smr
Ignát Macia Martin Lubo Asnyk Krakov Josefov Halič Pešť Igný Maciejovský
14 article
Eganova.) Komisař uherského ministerstva orby, Edyard Egan, vyslaný vládou do sevoro- východních Uher, aby hledal prostředky, jak by se dalo odpomoci bídě, panující mezi tamějším ruským lidem, zemřel náhle dne 20. t. m. Byl nalezen v lese mezi Užgorodem a Munkáčem s prostřelenými skráněmi. Egan, jenž zdržoval se v příkarpatské Rusi již dvě leta, snažil s nesnadný, na něho vložený úkol plniti co nej- svědomitěji a proto, když se na místě obezná- mil s poměry ruského lidu pod Karpaty, ne- meškal zaslati ministru orby obšírné memoran- dum o hospodářském slavu kraje a jako hlavn přičinu bídy mezi lidem panující označil židov- ské lichvářské pijavky, vyssávající nevzdálaný ruský lid do poslední kapky. Zpráva Eganova způsobila loni v uherském sněmu hotovou bouři mezi židovsko-liberálními poslanci a většina uher- ského časopisectva, nacházející se v židovských rukou, vrhla se tehda na Egana jako dravá zvěř. Když došla z Užgorodu zpráva o náhlém úmrti Eganově, soudilo se, že se stal obětí po- msty těch, proti nimž směřovala jeho činnos mezi ruským lidem. Dle jiné verse tvrdilo se, že Egan spáchal samovraždu, ač důvody pro ni nebyly na snadě. Dnes došla však zpráva od přítele Eganova, lesmistra Rochlice, jenž ličí obšírně celou příhodu, jež stála Egana život Jeli spolu v povoze z Užgorodu do Munkače.
Eganův Edyard Egan Egan Užhorod Rochlice Munkač východní Uhry pod Karpaty
15 article
Cestou vystoupil Egan z povozu, chlěje z kara- biny vystřelili v jakýsi eil Stoupaje po příkrém návrší, klopýtnul, vyšla rána a Egan sa zapotá- cel mrtvý. Dle télo — zdá se, že věrohodné — zprávy sluší tedy míti za lo, že Egan za- bynul nešťasínou náhodou. Bude to tím bolest nější pro uherské Rusy, kteří měli v Eganovi upřímého přítele. Ze Záhřeba, 23. září. (Srbský c lr kevní kongres.) V neděli dne 22. t. m konal se v Rumě srbský lábor lidu za velikého účastenství Srhů z širokého okolí. Hned po zvolení předsednictva zaslána císaři holdovae depeše, načež po řeči dra. Miladinoviče přijal resoluce, že má býti zvolena 14členná depu- tace, která se má odebrati k císaři a žádati je za brzké svolání srbského církevního kongresu, jenž se jeví už nezbytným pro obnovení po řádku v eírkevní autonomii. Depulace byla hned také zvolena. Srhaké duchovenstvo se této li dové schůze nezúčastnilo. Tábor lidu zakončen banketem, při němž proneseno množství ohni vých řečí.
Egan Rus Miladinovič Záhřeb Ruma
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. září. Rusové o programu Všeněmců. »Mocroi BT«, rozbírajíce vo lební provolání Všeněmců před volbamido sněmu království českého, praví: Nejprvé bije v oči drzost, se kterou hrstk lidí, jejichž politický věhlas vyčerpává se kro níkou jejich skandálů, pro které by spíše pa- třili do kriminálu než do sněmu, bere na svá bedra úlohu, se kterou nikterak není, totiž po- němčení všech Slovanů rakouských a podrobeni jich německé hegemoníi, Jak žalostným chva- stounstvím jeví se jejich volební provolání. vzpomeneme-li si, že o poněmčení rakouskýeh Slovanů zasazovali se jinačí chlapícin i v dob absolutismu, i v éře parlamentárné, jako Sehmer- ling, Hurbst, Plener, Schmeykal aj., vedle nichž nynější vůdcové Všeněmců nejsou nie, leč pouhé nully! A jestliže tito političtí toušové nakonee musili se přesvědčíti, že usilovali o věc ne- možnou a nad jejich sily, co očekává takové politické mastičkáře, jako Wolf a Schönerer Ani kdyby Rakousko, aby pomohlo Všeněmcům k vítězství, vrátilo se k absolutismu, nevedl by to k obnové nadvlády německých živlů nad Slovany, už proto, že Němců v Rakousku jest jen 8 mill. a Slovanů 17 mill. A při tom Slo- vané nejen počtem, nýbrž i nadšením svým. čerpaným z drahocenných národních i histori- ekých odkazů, jeví se mohutnou silou, před kte- rou ustoupiti musí nejen ubozí političtí agitátoři nýbrž i mocné dosud opory habsburského trůnu, které již nejednou pokusily se vládnouti bez Němeův, ale nedvažují se odstraniti ze státního mechanismu Slovany. Doba německé hegemonie v Rakousku minula na vékyl
Rus Plener Schmeykal Wolf Schönerer Němec Slovan Praha Rakousko Slovan Mocroi BT
17 article
Návrh na smír Srbův a Bulharů) v Makedonií. Nedávno meškal v Bělehradě bulharský po litik a publicista Simeon Radev. Za svého po- bytu stýkal se se srbskými státníky a politiky. mezi nimi se Svatoslavem Simičem, jenž plate mezi Srby za nejlepšího znalce věcí v Starém Srhsku a Makedonii a zanjímá vynikající místo v té části srbské diplomacie, která se zabývá otázkami o položení srbského obyvatelstva ve Sta tém Srbsku a Makedonii. Svatoslav Simič uv- řejnil, co s Radevým o Makedonii mluvil. Protože pak Svatoslav Simič může býti pokládánz představilele nynější srbské politiky v otázkách o Starém Srbsku a Makedonii, je záhodno se známiti se s jeho myšlenkami o tom, jak dosíci aby Srbové a Bulhaři v Makedonii podali s ruce ke společné práci. Hlavní závěry, kter se daji vyvésti z rozmluvy Simičovy s R - devým, jsou: I. Ani Bulhaři, ani Srbové nemohou již řešiti makedonskou otázku s hlediska výhradně nacionálného, protože nejde již o to, zvítězl-l tam Bulhaři nebo Srbové, nýbrž o to, aby se zabránilo vítězství proudu neslovanského, který se do Starého Srbska a Makedonie dere z Bosny a Hercegoviny. Bulhaři i Srbové musejí zapo- menouti na své užší zájmy a pohlížeti na Ma- kedonii a Staré Srbsko se širokého hle- diska slovanského, neboť tu jdle o to má-li tam slovanský živel býti zachován aneho zahynout. Aby nezahynul, o to Srbové i Bulhař musejí se starati společnou prací tím spíše, že v práci té mají zájem nejen národní, nýbrž i hospodářský a historický.
Srbův Bulhar Radev Simič Srba Simičův Makedonie Bělehrad Svatoslav Srbsko Bosna a Hercegovina Ma
18 article
II. Aby slovanská věc ve Starém Srbsku a Makedonii zvitézila, k tomu je především třeba dohodnutí Srbska a Bulharska, nebeť jejich soupeření nejen oslabuje silu jejich, nýbrž i sllu k odporu ve slovanském obyvatelstvě Makedonie jež jest vydáno v šane nebezpečí různého druhu a s různých stran. III. Jak se v konci konců rozřeší otázka makedonská, to záviseti bude hlavně a přede vším od toho, jak se rozřeší otázka o položen Srbů ve Starém Srbsku: kdyby odtud následkem nynější anarehie vymizeli, i Makedonii opanuje ta sila, která se upevní na Kosovu. IV. Položení v Makedonii, v krajích, kde slovanský živel nestýká se s arnautským, je po- měrně snesitelné v přirovnání s položením ve Starém Srbsku a v severozápadních končinách Makedonie. Dohoda Srbska i Bulharska mus se manifestovati společnou diplomatíckou akcí, jejímž účelem bylo by přinutiti Turecko, aby v svém zájmu i v zájmu ostatních balkánských národů přestalo hověti Albáncům a svou silou, nečekajíc na cizí zakročení, obnovilo v těch krajích pořádek, založený na zákonech, které by se spravedlivě plnily, i na nevyhnutelných reformách, které by provedlo ve vzájemné do hodě se Srbskem i Bulhiarskem. V. Otázka o samosprávě je vedlejší věcí ačkoli Srbové neměli by proti ní zásadných ná mitek, kdyby podána byla záruka, že samo správa Starého Srbska a Makedonie nebyla by přechodným stavem k — rakouské annexi.
Srba Albánec Makedonie Srbsko Bulharsko Kosov Turecko
19 article
K návštěvě carově ve Francil. Brusselská »L' Indépendance belge«, list ale, dokládáme to ihned, velmi nespolehlivýa honicí se po sensacích, dostala prý od svého pařížského dopisovatele tuto zprávu o výsled- cích compigneských porad: V celku byla alliance doplněna a rozšířena a sice rozšířena v nanohých důležitýeh smě- rech. Společná akee obou spolčených státův bude se ve světové politice jeviti citelněji. Franko ruská alliance měla vždy světový mir za cíl svůj a bude i na přiště jej za cíl míti. Ale bude hotova k zachování a k obnovení jeho sahati k nejenergičtějším prostředkům. Zločinné podniky jistých politických dobrodruhů maje býti přiště střeženy bedlivěji než dosud, poně- vadž zachování míru nedá se uvésti v soulad s řáděním nesvědomitých takých dobrodruhů. Budoucnost prý brzy poučí veřejnost o takém doplnění franko-ruské alliance. Týž dopisovatel dokládá ještě, že v Paříži zabývají se vážně otázkou zprostředkování v jihoufrickém sporu a že podnět k tomu dán v Compiěgne; oba náčelníci státu doufají prý. že přátelské jich zakročení bude míti úspěch.
Franca Paříž
20 article
Sama »Ind. belge« dokládá ale, že car vida, že zlá vůle Anglie zmařila by jeho zakročení, oo prvotního úmyslu takového již upustil. V kruzích francouzské vládě blízkých vy- pravuje se, že chování socialistů francouzskýeh působilo velmi nemile na cara i carevnu. Městu se správou socialistickou se chovala úplně zdrže- livě, někde i tato mez byla překročena. Tak jak jsme již sdělili, maire lillský veškerou illu- minaci města zakázal a úřadně protestoval prot vyzvání prefektovu, aby obyvatelé ozdobili sve domy prapory. Svým městským strážníkům za- kázal konati bezpečnostní službu podél trati kudy car se ubíral. V Paříži anarchistický «Le Libertaire« uveřejnil z péra páně Tailhadeov článek, vybízející k násilnostem proti »samo- vládei« ruskému. Redaklor Tailhade byl zatčen a podroben policejnímu výslechu, kde se veřejně ke svým anarchistickým zásadém přiznal a propagandu činu schvaloval. Pravý poplach způ sobila v listech mírných stran řeč starosty re mešského, který ve všech svých proslovech an jedenkráte neužil slova »Veličenstvo« nebo »Sire«, nýbrž jednaje ve shodě se svými prin eipy socialistickými, s carem i carevnou mluvi v tonu co nejdůvěrnějším. Car byl z počátku zřejmě nemile dotknut, ale brzy přešel ve svůj obvyklý způsob, rozmlouvati se svým okolím co nejupřímněji a co nejpříje mněji.
Sam Anglie Paříž
21 article
»Figaro« vypravuje: »Bylo to krátce po smrti cara Alexundra III., když nedávno na- stolený Mikuláš II. se procházel v uniformě plukovníka svého zamilovaného pluku preobra ženského v zahradách zámku gačinského. Brzy potkal jistého generála jízdy, jehož martiáln vzezření se carovi tak líbilo, že se okamžik na něj zadíval. Generál vida, že plukovník nepo- zdravuje, přiblížil se k němu a přísně ho na- pomenul, aby příště dbal svých povinností.« Ca mu odpověděl: »Odpustle, pane generále, neznám ještě dobře svých povinností, dosedl jsem teprve před krátkým časem na trůn.«
Figaro Mikuláš II Alexundra III
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná středová příloha „Naučný Obzor“ — Skvostným volébním článkem de- butoval včera »Pr. Abendblatt«. Že vládní polovládní listy dovedou kretlencovat jen l- monádu, je věc známá, však co předkládá svému p. t. publiku o volbách zmíněný list, tot slohové evičení onoho sekundána, jenž všechno viděl v záři růžové a který, když byl pokousán zlým hafanem, zvolal pln nadšení: »O jak ve- lebná je věrnost toho zvířete, které zúby svým holest posobí tomu, o němž pouze tuší, žeby mohl býti jeho pánu nepřitelem.« — »Prage Abendblatt« je pln radosti nade vším, co s děje, nerozčiluje ho ani Schönerer, ani kdokol jiný, libí se mu zrovna tak programová řeč kterou měl v neděli dr. Herold ve Vodolce jako volební provolání německé volksparteie v níž proklamuje se vyhubení národa našeho. Šťastný »Abendblatt«, jemuž podařilo se na- lézti, co v obou projevech společného: společne známky lásky vlastenecké a zřelel k myšlenee státní. Kdo v páně Pradově projevu tolik vidi, kdo dovede vyčlsti z něho dokonce i lásku vlasteneckou, tomu ovšem nelze již pomoci. Za německou volkspartei ovšem nemáme práva mluviti. Co ta si mýslí a co chce na základe programu, který totožným je s programem Schönerovým, o tom nebudem se s »Prager Abendblattem« hádat, však za svou stranu do- volili bychom si promluviti slovíčko a zmíněný list vybureovati ze sladkého snění. Poeti- vého Čecha, bez výjimky, docela jíný zřetel naplňuje, než zřetel ku smyšlence státní«, jak jí rozum
Schönerer doktor Herold Vodolec Pradův Schönerův Prager Čecho Prage Abendblatt
23 article
»Prager Abendblant«. Myslenka státní, kterou háji malostranský lístek a kterou řidlí se vláda ve svých disposicích, je pravým opakem té myšlénky, za niž zápasíme my. Zavrhujem a klnemé myšlénce státní centralistické, která od Marie Terezie až po tuto dobu byla vůd myšlénkou Vídně a protestujema proti tomu aby officiosní tisk imputoval komu z nás,že bychom se mohli kdy spřátelit s tou myšlénkou státní, kterou zastává on. Naopak, kdo Čechem do hloubi duše je přesvědčen, že znamená státn myšlénka, o níž mluví »Pr. Abendblatte, neštěst a zkázu této říše. Co se lýče lásky k vlasti známe jen jednu: lásku k této naší zemi. Lásku k nějakému jinému útvaru znáti nemůžeme již proto, že skrálovství a zemně na říšské radě za- stoupené« se svým kaučukovým obsuhem vůbec nikomu se státi nemohou předmětem — lásky Známe jen českou vlast a ne jinou. Tirády »Pr Abendblattu« o přístí práci hospodářské rovněž nikoho nespletou. Obyvatelstvo nepráhne po frásích úřadního tisku, nýbrž po tom, aby stá přestal konečně plnou hrsti tahati z kapes oby vatelstva v polu tváři krušnou prucí vydělan peníze, obyvatelstvo na místě prázdných slov žádá, aby stát vydával peníze na produktivné podniky, ne ale na děla a na vojáky. Téší-lis »Pr. Abendilatt«, že parlament vídenský ochotně jako vždy i nadále povolovati bude nezbytnosti státní, má snad k tomu příčiny, ale zástupe národa našeho si to rozmyslí, než povolí penize z kapes poplatnictva na tyto nezbytnosti dřive než opatřeny budou nezbytnosti naše a zejmena nezbytnosti národní.
Prager Abendblant Marie Terezia Čecho Abendblatt Vídeň
24 article
— Česká obecná škola v Olomouci Osud, jaký olomoučti radničtí pánové chystaj české obecné škole v Olomouci, je totožný s její úplnou záhubou. Až dosud byl ředitelen školy této učitel Manda, sám o sobě snae človék hodný, ale radnici olomoucké ne-li od- daný, tedy najisto vůči systematickým přikořím na ní páchnuých krajně chabý a nestatečný obhájce jejích zájmů. Ředitel Manda odchází letošním rokem do výslužby a nastává otázka kdo se stane jeho nástupcem. Jak se proslýchá německá libovůle na olomoucké radnici již roz hodla a oko pašů tamních v libosti spočinul na dloukoletém učiteli a stejně dávném nepřítel české školy v Olomouci jmenem Běhalovi Jakmile se toto jméno ozvalo na olomouck veřejnosti, zazněl ze středu českých rodičů v Olomouci jediný výkřik nevole a hněvu. Ná- ležíť učitel Běhal k oněm truchlivým karakterům kteří založili svou kariéru na přičinlivosti, s jakou nejen plní, ale i nadeházejí každému pokynu němeekých svých velitelů, ke zhoub českých škol těch nabádajícímu. Jsou to od řezanci nejbidnějšího a nejnebezpečnějšího druhu Politický spolek pro severo-východní Moravu v Olomouci, uvedený v nový život smiřovačkami, uspořádal v té příčiné veřejnou schůzi pro české rodiče v Olomouci a tu pronesl vynikající ná- rodní pracovník olomoucký dr. Přecechtěl karakteristiku vyhlédnutého ředitele školy i pravil o něm do slova: »Je to člověk bez nejmenšího citu k české věci. úplný renegát, po colou dobu, co na naší škole působí, nomající o diseiplině ve sboru potuchy, kolegialitu zrovna nohama šlapající, naše děti prasprostě titulující vý- razy, ani ve stáji neobvyklými (hovado, prase.
Mand Běhal doktor Přecechtěl Olomouc Ná Český obecný škola v Olomouc spolek pro severovýchodní Morava
25 article
k... o1!) — ten má býti jmenován městem jako správce naší ubohé školy, aby ji jako osoba k tomu nejschopnější — ubil !« Škola sama je hotovým zbuřeništém, pro 320 děti jsou tři učitelé i bez rozdílu pohlaví vměstnáno toto množství do tří místností, jež za souhlasu celého shromáždění označeny za stáje. Vůči těmto poměrům usnesla se schůze Politického spolku olomouckého na resoluci, v níž hrozí nejkrajnějšími prostředky, nebude-li povoleno spravedlivým požadavkům, povolání dobrého paedagoga české národnosti a zjednání zákonu hovících místností. Po připadě jsou čeští ro- dičové v Olomouci odhodláni, odepříti dětmi návštěvu české školy obecné! K tomuto kroku asi dle všeho také dojde. Neboť nejnověji ozna muje se o novém dábelském skutku olomouck správy obecní proti české škole. První třída školy té obdržela totiž za učitelku absolventku nlěmecké průpravny olomoucké. sllu absolutně nezpůsobilou. Slečinka tato, která nerozumí ani slůvka česky, stojí prý před dětmi moudrosti její svěřenými jako sloup bez radya pomoci. Národní tisk olomoucký volá po ná- pravě, po příslušných činitelích, po školním dozorci, jímž je ředitel olomouckého gymnasiu
Olomouc
26 article
P. Vrzal, ale marně — Zajímavá pro nás hádka. Německé listy hádají se nyní před námi, dáme-li se ger- manisovati, či nedáme, je-li vůbec možno, aby se Němcům podařilo nás národně zardousiti, neb je-li to, čím se nyní Schönerer ohání, pouhá donquijotiáda a švindl. Jedni dokazuji, že je to věc nemožná. Národ, který prý jeví takovou expansi, v němž tolik životní slly a tolik intel- ligence, prý se dnes, kdy tak mocně působí myšlenka národní, vyhubiti nedá. Jaké prý mají Němci potíže s polskými, dánskými a Iran- couzskými národními štěpinami. Nechť se jen uváží, co stálo práce a peněz jíž, aby Poláci nepřekáželi na dále Německu a výsledek všeho toho? Téměř žádný. A co nedokázala říše
Němec Polák Německo
27 article
o padesáti millionech Němeů proti půltřetímu millionu ubohých utlačených a skrovnou du- ševní a ještě skrovnější hmotnou zbraní opa- třených Poláků, to tím méně dokáže osm mil- lionů Němců na tucet stran rozeklaných proti nám šesti millionům v odvěkém boji otužilých Čechův. Však strana druhá, Všeněmei, jsou neúprosní. Kdykoli prý si na nás vzpomenou, tu krev prý se jim vzpění a divoká bojechlivost naplní jejich útroby. Tu prý se jim zdá, že by nevyplnili dějinné poslání své, kdyby nás trpěli v samém srdci Německa. — Dobře, dobře po- vídali. Sklenice studené vody spláchne snad přilišnou německou bojechtivost. Bůh ví, jak dlouho již hájíme tuto svou vlast oproti útokům německým. Je pravda, tak moeným, jakýmje dnes, nebyl nepřítel náš nikdy, však byl mo- hutný dost, když v 15. věku křižáckými vý- pravami nás zdrtiti chtěl, však ubránili jsme se mu a dovedeme to bohdá i na příště. Necht se jen hádají o nás, však se již c to posta- ráme, aby nebyli dlouho v nejistotě, dáme-li se zdeptat či nikoli.
Polák Čechův Německo
28 article
— Česká škola v Hrobech. Autonomn členové českého odboru zemské skolní rady po- dali, jak známo, v příčině osudů české školy obecní v Hrobech, která prodělala a za přízně německé kultury dosud prodělává nejtrnitější křížovou cestu, dotaz, na který bylo ve vče- rejší schůzi českého odboru odpovědéno. Bylo sděleno, že ministerstvo vyučování povolilo př české škole v Hrobech prozatímní pobočku, ale že obec podala proti rozhodnutí tomuto rekurs ke správnímu soudu a odepřela umistiti po- bočku v nové školní budově, ve které jsou čtyři třídy české školy, ačkuli jest v ní pro pobočku místa dosti. Pobočka umístěna tudi prozatím v soukromém domě, ve kterém bývala dříve česká škola. Dále sděleno, by okresní školní radě bylo nařízeno, aby podala zprávu právních poměrech nové školní budovy v Hro- bech. Dlužno podotknouti, že loňského roku chodilo do české školy v Hrobech 281 dítko.
Český škola v hrob
29 article
— JUDr. Antonín Dominik Haasz. V ústraní trávě, na zaslouženém odpočinku, do- konal včerejšího dne v hodinách dopoledních zasloužilý a všestranně účinný pracovnik, bývalý tajemnik pražské obchodní a průmyslové komory dr. Antonín Haasz. Zesnulý, narozen v r. 1830 v Lounech, studoval práva, načež stal se v r. 1856 koncipistou obchodní a živnostenské ko- mory v Praze. Po mnohých překážkách, klade- ných tehdejší její německou většinou, stal se r. 1884 prvním českým tajemnikem komory. V úřadu tom setrval až do r. 1891, kdy ode- bral se do ústraní, v němž žil až do včerea jšího dne. Činnost jeho byla mnohostranná. Při svéto- vých výstavách v Paříži v r 1867 a 1878, v Vídni pak v 1873 byl komorním delegátem; v Praze byl při zemské jubilejní výstavé čle- nem komise. V lelech pětašedesátých sestavil první úplnou statistiku průmyslovou obvodu pražské komory. Jako člen ředitelstva Průmy- slové jednoty vydal v r. 1866 spisek »O účin- cích svobody živnostenské«, zastával na velikém česko-německém sjezdu živnostenském v Praze jím navržený požadavek, aby zřízena byla umé- lecko průmyslová škola v Praze sloučením školy zlatnické a kresliřské a aby řemeslník se vy- kázal listem výučným a 2letou praxi, z čehož později povstal »průkaz způsobilosti živnosten- ské«. Jeho přičiněním přešly pokračovací školy průmyslové v Praze do správy městské. Sestavil rovněž stanovy a návrh organisační stati- stické kanceláře městské v Praze, byl je- jím místopředsedou v letech 1880 až 1884. navrhl vhodnější způsob počítání úmrtnostia vůbec působil při všech snahách, čelfcfch ke zdokonalení různých komisí. Jsa v letech 1891—95 členem obecního zastupitelstva, pe- čoval jmenovitě o zlepšení poměrů na Vy- šehradě, o založení sadů na svahu vyšehradské stráně a zřízení dětských útulků. Po Alolsu
JUDr Antonín Dominik Haasz doktor Louny Praha Paříž Vídeň
30 article
Olivovi stal se předsedoa Průmyslové jednoty, ve kteréžto hodnosti setrval, přispívaje zdatné radou i skutkem k jejímu rozvojí až do jara letošního roku, kdy schvácen urputnou cho- robou ledvinovou, byl nucen se podůkovati. Pr příležitosti té jmenován byl čestným členem. Krom toho vyznamenán byl v r. 1869 zlatým záslužným křížem s korunou a v r. 1890 t- tulem cís. rady. — Zesnulý, který byl upřímným národovcem, těšil se úctě všech, kdož jej znali a oblíben byl pro konciliantní a bodrou svoji povahu u všech vrstev české veřejnosti. Pohřeh koná se ve čtvrtek o 4. hod. odpol. z kaple na hrbitově vyšehradském. — Čest jeho paměti. — Osobní. Pan Vilém Dvořák z Prahy, Ště- pánská ul., čís. 640 složil s plným prospěchem zkoušku ze všeob. a státní účtovědy (komptabilityla byl tímto uznán plně za schopna zastávati místo účetního i pokladníka. — Pan Antonín Peřina, inženýr chemie z Prahy, byl jmenován assistentem technické finanční kontroly. — Advokátní kancelá p. JUDra. Josefa Šindlera v Praze (dříve ve Vo- dičkově ulici, čís. 15) nachůzí se nyní v Myslíkově ulici, čís. 5 a. — Professoru na německém gymnasiu v Plzni P. Piu Wegrovi udělen byl titul školního rady s prominutím tax. P. Weger, rodák táborský. upřímný Čech, velice vážená a oblíbená osobnost města Plzně, působí již na gymnasiu plzeňském o roku 1865. Zároveň udělen i řediteli téhož gymnasia P. Oswaldu Mannovi rytířský kříž řádu eísaře Fran- tiška Josefa. — Zprávy rodinné. Slečna Olga Čel a kov- ska, dcera univ. prof. dra Ladislava Čelakovského a pan inž. chemie Ladislav Sedláček, assistení c. k. technické fin. kontroly, slavili sňatek v ponděl dne 23. t. m. v Praze
Oliva Dvořák Peřina Šindler P Pius Wegr P Weger P Oswald Mann Fran Josef Olga profesor Čelakovský Ing Sedláček Praha Myslíkův ulice Plzeň Čechy Šta
31 article
— Úmrti. Dne 23. t. m. zemřel zde p. Ludví Horáček, obchodník z Ústí nad Orlicí v 54. roce věku svého. Pohřeb koná se v Ústí nad Orlicí ve čtvrtek dne 26. t. m. o 10. hod. dop. — Pohřeb pana Antonína Záhorské ho, řeznického mistra a předsedy Všeobecné záložny v Praze, konal se včera odpoledne z kostslu sv. Šti pána na hřbitov vyšehradský za velkého účastenství. Rakev s télesnými pozůstatky zesnulého spočívala v kostele na katafalku obloženém věnci, kolem něbot tvořili špalír členové pražského »Sokola«. Na rakev položili věnce: Měšťanská beseda v Praze, stolní společnost její »Obec«, úřadníci pražské městské spo- řitelny, pražský »Sokol«, rodiny: Holubovského, Vackova, Fatkova, Bergmannova, M. Relmannova, spolek novoměstských řezníků, m. r. p. Frant. Sokol, Všeobecná záložna, výbor a úřadnictvo Všeobenne záložny, dr. Krützner, Podpůrný spolek novoměstských řezníků atd. Kostel byl účastníky pohřbu přeplněn. Dostavili se do něho a pohřbu se zúčastnili četní členové městské rady pražské a sboru obecních star- ších, zejmena pp. Frant. Sokol, Fatka, Raban a K Vlček, starosta Měšťanské besedy v Praze stav. rada p. Rud. Tereba s četnými členy, předseda Městské spořitelny pražské p. B. Stýblo, místopředseda Vše- obecné záložny p. Zimek s ředitelem p. Holubovským, její úřadnictvo, magistrátní rada dr. Reichert, řed Nocar, starosta pražského »Sokola« dr. Scheiner s členy pražského »Sokola«, předseda Vinohradské zá
Horáček Záhorský Vackův Fatkův Bergmannův M Relmannův František Sokol doktor Krützner Fatka Raban Tereba Stýblo Zimek Holubovský Reichert Nocar Scheiner Ústí nad Orlice Praha všeobecný záložna v Praga Sokol spolek novoměstský řezník všeobecný záložna podpůrný spolek novoměstský řezník sbor obecní star