1
masthead
14. srpna 1907. Číslo 223
4
article
Kaltowitz bis auf Weiteres die Annahme von Fracht-
gůtern in Wagenladungen nach und über die k. k.
Nordbahn uber Oderberg. Die sleiche Verfů zung
wurde auch für die Kaschau-Oderberz Bahn einige
Tage frůher getroffen.
(Z Vratislavi, 11. srpna. Následkem hromaděn
zboží v Bohumíně zastavilo král, železniční ředitelstv
v Katovicích do odvolání přijímání nákladního zbož
pro severní dráhu přes Bohumín. Stejné opatření uči-
něno bylo několik dní dříve též pro košicko-bohu-
mínskou dráhu)
Nuže, kdo nemluvil pravdu? České no
viny nebo ministerstvo železnic?
Fracht
Vratislav
Bohumín
Katovice
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Osmý sjezd česko-slovanské sociálni
demokracie v Plzni. Ke stručné naší zprávě
o nedělním sjezdovém rokování sluší ještě do-
dati, že řeč se stanoviska národního nejdůleži-
tější pronesl prvního dne sjezdového soudruh
dr. Meissner, který promluvil po vášnivé pole-
mice poslance Němce proti náro dním stranám
po řeči soudruha Tusara, který debalě vůbee
udal tón národnostní otázky. Dr. Meissner s kri-
tické stránky probral brněnský národnostní pro-
gram strany a vyslovil se zřejmě proti jeho
nejblavnější zásadě, t. j. programu národní auto-
nomie, která podle jeho slov neni lékem, ho
jíeím národnostní spory. Je prý to sice jeden z pro-
středků k odstranění jich, ale strana musí hledat
vedle něho ještě prostředky jiné. Prostředky.
které řečník dopodrobna sice nerozvinul, ale ne
klamně naznačil, zdají se spíše národní autonomii
vylučovati než zachovávati. Nejpatrněji stalo se
tak na místě, kde dr. Meissner mluvil k něme-
ckým požadavkům rozpočtové a jiné rozluky
Podává návrh na revisi brněnského programu.
nutnou hlavně z toho důvodu, že strana slibila
starati se o národní otázky a že slibu svému
také dostáti musí. Řečník skončil větou: »Ne-
máme-li se stát přiliš mezinárodní, aby se nám
nevylýkala beznárodnost, a nemáme-li se stát
nacionálními šovinisty, musíme míti přesný a
jasný program jazykový a národnostní.« Jemu
přisvědčil zejména soudruh Job. Pondělního.
druhého dne sjezdového pokračováno v rokování
o parlamentární zprávě a taktice strany, ve kteréžto
debatě hájil soudruh Němec poslance sociálně-
demokratické proti výtce z bernsteinismu. Řeč
jeho byla dále obranou proti Tusarovým výtkám.
doktor
Meissner
Němec
Tusar
Job
Tusarův
Plzeň
národní nejdůlež
6
article
činěným poslancům strany, že se nerozhodně
chovali při zahájení sněmovny, že se účastnili
trůnní řeči a že se tolik zasazovali o zastou-
pení v presidiu atd. Důvody Němcovy mají ráz
oportunismu. Proti názorům Meissnerovým uvedi
jakožto vreholnou zásadu české sociální demo
kracie: »Musime bráti laké ohled na naše ně-
mecké soudruhy, na soudruhy jinonárodní a
nesmime připustit, abychom se o
nich odloučili a šli cestou jinou, která
by nás odloučila od internacionály. Pak by nás
měšťáci mnohem snáze ubili, než jako když
jsme spojeni s intornacionálou a tvo-
říme s ní jediný nerozborný celek.
Spory ovšem budou i na dále, ale budou soli-
dárním postupem snáze upraveny než nějakým
neplodným separalismem.« Timto pro-
hlášením skutečného vůdce česko-slov. sociální
demokracie, zdá se, odpraveny jsou všechny vy-
hlídky na organisační osamostatnění a emanci-
paci její od vídeňské centrály; je vidno, že
předvolební program separalismu byl toliko tak-
tiekou pomůckou. Vystoupení soudruha Zychu
proti posl. Pernerstorferovi odbyl posl. Němee
jakožto »nijak správný útok«, Pernerstorfer má
prý sice národnostní rys silně vyvinutý, ale jinak
měl prý vždy nejlepší smysl pro naše snahy ná-
rodnostní (!). Po té vyslovena poslancům strany
na říšské radě plná důvěra. Ostatní jednání dru-
hého dne sjezdového vyplněno bylo debatouo
boji za všeobecné právo hlasovací do sněmu
zemského a rokováno o organisaci i změně orga
nisačního řádu strany.
Němcov
Meissnerův
Zych
7
article
— Německý »Nationalfeiertag«. Jedna
z nejtrapnějších německých starosti jest, poři-
diti si nějaký »národní svátek«, jímž by mohli
konkurovati s národním svátkem českým, za
jaký považují den svatého Václava, jenž podle
doznání »Deutsche Volkszeitungu« dal vůbec
podnět těmto německým snahám a to zvláště
pozorováním, že Češi v tomto svém národním
svátku mají výtečný prostředek, rozšiřovati
lidu národní uvědomění a »peníze, mnoho peněz
do pokladen svých národních organisaci na-
shromažďovati«. Že německé obranné spolky až
dosud nedošly v té přičině k žádnému koneč-
nému závěrku, má prý svou příčinu v tom, že
není právě žádného dne v roce, jenž by něme-
ekým požadavkům v tom smyslu zplna vyhověl,
nýbrž že takový Nationalfeiertag teprve mus
býli uměle vynalezen. Volba je prý přetěžká
až dosud navrhovány byly: Den nového roku,
svatodušní neděle, Bismarkovy narozeniny (1.
sprile), slunovrat, den založení německé říše.
výroči bitvy u Lipska atd., leč žádný z těchto
návrhů nedošel souhlasu všech »obranných«
spolků německých. Až nyní na šťastný a vy-
svobozující nápad přišla vídeňská akademická
skupina všeněmecké »Südmarky«, že na valné hro
madě její dne 7. záři, podá i odůvodní návrh
aby »oproti svatováclavskému dni Čechů posta-
ven byl se strany Němců — den svaté ho
svatý Václav
Čech
Bismarkův
Čecho
Němec
Lipsko
Deutsche Volkszeitung
8
article
Michala«. Orgán pana ministra Prada jásá
nad tímto návrhem. Nikomu prý sice nenapadne
že by Němci minili tímto svátkem národním
projeviti nějakou obzvláštní úctu archanděl
Michalovi, neboť všechna úela, kterou Něme
toho dne budou vzdávati, vyhražuje se nesva-
tému německému Michlu, jakožto »na-
prosto věrnému kontrfeji nacionálního vnitřaího
i vnějšího života druhu homo germanus«. To
nejkrásnější na německém Michlu, co jej pro
národní svátek přímo předurčuje jest prý, že jeho
jméno vybavuje celou záplavu nacionálních otá-
zek a předsevzeli, jméno to je samo sebou už
programem: Miehl v noční čepici, Michl bez
noční čepice, Michl, který si všecko dá libiti,
Michl, jenž vše na capart rozbíjí, Michl zasle-
pený, Michl proziravý, toť souhrn veškeré ná-
rodní moudrosti německé, Michl vyčerpává prý
všechen nacionálně vychovatelský program
»ochranných« 3 spolků německých. Jako John
Bull Angličanům, jako Jonathan Američanům,
tak ztělesňuje i německý Michl německý národ.
Jediná nevýboda přištího národního svátku ně-
meckého bude prý, že připadá ke konci měsíce
(29. října), avšak tato okolnost neodstrašila
Čechy, jichž svatý Václav připadá na den
předchozí, aby neměli z něho své velkolepé
úspěchy. Že není dnem církevně zasvěceným,
nevadí, v nejhorším případě může prý se světit
Michalus
Prado
Němec
Michl
Angličan
Jonathan Američan
Čecho
John Bulla
9
article
přišti neděli. Liberecký list věnuje reklamě vl-
deňského návrhu obšírný úvodnik a omlouvá to
tím, že za větší národní neštěstí považoval by,
kdyby zvolen byl za národní německý sválek
den, který by nesplnil nároky a naděje, než
kdyby volba měla býti ještě odkládána. Spadne-li
našim Němcům kámen se srdce, nic nelze proti
jich národnostnímu svátku namítati. Proč by
ostatně nemohl býti německý Michl kanoniso-
ván? Stačilo by snad požádati biskupa svato-
michelského národa v Čechách, dra. Frinda,
aby učinil příslušné kroky u římské kurie.
s nabídkou, že se Němci za to vzdají svěho
losvonromismu. Kdo ví ostatně, nesetkáme-lise
v příštím sněmu království českého aspoň s de-
monstrativním návrhem, aby svátek svatéh
Michla německého nebyl prohlášen za zemský
svátek v německé části Čech, ovšem nesetkal-l
by se návrh tento s odporem strany německo-
liberální, která za příhodnější »kontrfej« svého
národního karakferu mnohem větším právem
považovati může jiného svatého ! Ať dopadne ná-
vrh jakkoli, největší úely dojde o nastávajícím
národním svátku německém nesvatý Gam
brinus.
— Nová okr. hejtmanství na Moravě.
Podle zpráv »L. N.« rozhodlo se ministerstv
vnitra zříditi vedle českého hejtmanství ivanči-
ckého jako protiváhu nové, a to ryze německé
okr. hejtmanství um způsobem, že se z obvodu
hejtmanství šternberského vyloučí dva německé
soudní okresy, libavský a dvorecký a k něme-
ckému okr. hejtmanství připojí se německý
okres unčovský, vyňalý z hejlmanství litovel-
ského, jemuž ubude takto 26 000 obyvatel.
Němec
Michl
Frind
L N
Čechy
Morava
michelský národ
10
article
Šternberský okres bude míti sice mnohem sil-
nější menšinu českou než dosud, ale z toho
nehrozi německému Šternberku žádné nebezpečl.
Takovým způsobem přibude ke dvěma »ryze«
německým hejtmanstvím, jež jsou rýmařovské
mikulovské, třetí, dvorecko-libavské asi o 30.000
ob., nejmenší na celé Moravě. Tato parcelace
namiřena jest podle »L. N.« nejvíce proti české
Litovli, jež utrpí značné ztráty. »Jest zjevno,
že na plánu pracují vtipní němečtí byrokrati
že jim nikdo nepřekáží,« dodávají »L. N.« Je
to chyba, že jim — nikdo nepřekáží; něme-
ckým vtipným byrokratům na Moravě právě
nejnovější době horlivě se pracuje do rukou
právě od těch, kteří by jim v první řadě měl
překážeti.
— Slavnost odhalení pamětní desky Ši-
monu Lomnickému v Ševětíně konala se dne
11. t. m. Za krásné pohody sešlo se hojně lidu
z blízka i z dáli. Přes 2000 účastníků utábořilo
se na pěkném náměstíčku úpravné, čisté a pra-
pory vy zdobené obce. Hosté byli vítáni hudbou
a střelbou z hmoždiřů. Zejména hojně zastou-
peno bylo občanstvo z Lomnice n. Luž., která
vypravila účastníky na 6 ozdobených vozech,
vedených živnostenskými společenstvy I. a I
s prapory. Dále byly tu banderia, selky v blat-
ských krojích, sbory hasičské z celého okoli,
zástupcové Národní jednoty pošumavské, cy-
klisté atd. Z Čes. Budějovic zastupovali Národní
jednotu pošumavskou p. R. Fašenba uer
L N
R Fašenba
Šternberk
Morava
Litovel
Ševětín
Luže
Čes . Budějovice
11
article
»Sokol« p. H. Hranička, náčelník župy Hu-
sovy. Za obec spisovatelskou byl přitomen pan
prof. Sekanina, spisovalel a jednatel »Máje«
z Prahy. Slavnost zahájena o 3. hod. odpol.
předsedou ševětinského odboru Nár. jednoty po-
šumavské p. Blažkem, který v pěkné řeč
poděkoval všem za tak hojnou účasť a dovo-
lával se žádoucí přízně pro Nár. jednotu pošu-
mavskou i pro národní zápasy Čechů budějo-
vických. Na to udělil slovo slavnostnímu řeč
niku p. Frant. Mir. Čapkovi. Týž uvítán
hlučným potleskem, ve výborné a bezvadně před-
nesené řeči, založené na historických dokladech
poukázal se stanoviska literárního s vě-
deckého na význam Šimona Lomnického pro
českou literaturu. Vyvrátil četné, o Lomnickém
i ve vědeckých dílech z neznalosti historických
pramenů publikované a v jedné části časopi
sectva pak paušálně rozšiřované nesprávnosti
kteréž z příčin polilicko-náboženských staví Š
mona Lomnického i literárně do světla nepřízni-
vého. Poděkovav pak všem činitelům, kteříse
o zřízení pamětní desky zasadili, zvláště p. prof.
Vojtěchu Novotnému z Kolného, odhalil za
pochvalných projevů tisícihlavého zástupu pěknou
desku, zasazenou na domě v hostinci »U Št-
mona Lomnického«, bývalém to majetku Šimona
Lomnického. Na desce jest vytesán nápis: »Z de
žil a působil od r. 1585 do r. 1618 Ši-
mon Lomnický, Žebrák z Budče
korunovaný básník český.« Po tomto
aktu následovala lidová slavnost, při které se
přečetní hosté příjemně pobavili.
profesor
Sekanina
Blažek
František
Čapek
Šimon lomnický
Novotný
Hu
Praha
Kolný
Žebrák
Budeč
Sokol
U štátný
12
article
— Poděkování Srbů z království za při-
jetí o sokolském sletu. Starosty Č. O. S. bra.
dra. Jos. Scheinera, došel tento přípis tělocvičné
jednoty »Sokol« v Bělehradě, matky a střediska
sokolských jednot srbských v království: Drahý
bratře! Prosíme, abys přijal laskavě od srbskýeh
Sokolů z království nejvřelejší díky za všechny
úsluhy, které jsi Ty a druhové Tvojí u příleži-
tosti letošního ohromného a nevyrovnatelného
všesokolského sletu českého v Praze prokázali
všem naším členům ze Srbska a zejména na-
šemu zástupei bru. dru. Rašičovi. Děkujeme
Vám tímto také co nejupřímněji za laskavé po-
kyny a rady, které jste nám udělili, pomáhajíce
oživiti našeho Sokola a sokolskou ideu v Srbsku.
Prosíme Tě, bratře starosto, abys byl tlumoč-
níkem našich citů a díků u všech bratří Čechů.
zejména u Sokolů a Tvých druhů v předsed-
nictvu. Na shledanou příští rok se všemi v Bě-
lehradě při oslavě 25lelého výroči našeho So-
kola! Zdravo! Na zdar! Stevan Todorovič
předseda. Dr. Vojslav V. Rašič, jednatel.
Srba
Scheiner
Čecho
doktor
Vojslav
V Rašič
Č . O . S
Bělehrad
Praha
Srbsko
Sokol
drahý bratr
13
article
— Úmrlí. V pondělí zemřel p. Karel Čtrnáctý
úřadník Zivnostenské banky v Praze, v 50. r. věku
Pohřeb bude zejtra o 4. hod. odpol. z ústřední slně
na olšanském břbitově.
— Paní Josefa Náprslková, choť zvěčnělého Vojly
Náprstka, k zármutku přátel hostinného toho domu
asi od velikonočních svátků letošních churavěla, na-
chladivši se značně při neúmorné své pracovitosti.
s jakou po smrti vzácného svého chotě knihovnu,
museum a celý dům „u Ialánků“ spravovala. Sta
a tisíce přátel denně se informovalo o pacientce, po-
hřešovaně na všech kulturních podnicích, schůzích
a přednáškách, jež jindy s příkladnou pílí sledovala
Dík vlídnější pohodě, není již paní Náprstková více
pacientkou, nýbrž rekonvalescentkou a bohdá v brzké
době úplně se pozdraví, jak jí toho ze snlce přeje
každý, kdo v ní poznal vzácnou a ušlechitilou českou
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. L Knop
vrátiv se ze své vědecké cesty po Spojených státech
severoamerických, počne opět ordinovati na Král
Vinohradech, Palackého třída č. 19 od 8—9 dopol.a
ženu.
Karel
Náprslková
Náprstek
Náprstková
L Knop
Praha
Olšanský
spojený stát
Palacký třída
Zivnostenský banka
Královský Vinohrady
14
article
od 1—3 hod. odpol. — Pan MUDr. František
Janatka, odborný lékař nemocí krčních, nosních
a ušních, dlí od 15. srpna do 15. září na ceslách. —
Pan MUDr. Karel Fiedler, odb. lékař nemocí
ženských a porodník, vrátiv se, ordinuje opět pravi-
delně od 3—4 hod. odpol. v Dlouhé třídě čís. 17. —
Zubní lékař MUDr. Horák, vrátiv se, ordinuje zase
v obvyklých hodinách.
— Pohřeb MUDra. Vojtěcha Kříže, lázeňiského
lékaře v Luhačovicích, konal se včera o 3. hodině
odpolední z ústřední kaple hřbilovů olšanských z
velikého účastenství smutečních hostí, mezi nimiž
převážnou řadou byli ti, kdož v zesnulém v dobi
svého pobytu v Luhačovicích seznali muže vzácné
povahy. Stříbrná rakov po přání zesulého spočívale
na prostém katafalku, k němuž položili věnce při
buzní, správa lázní luhačovických a jich ředitel dr
Veselý. Misto jiných květinových darů rovněž dle
přání zesnulého učiněny četné dobročinné dary. Ob
řady cirkevní vykonal za asistence duchovenstva fa-
rář P. Půst, načež rakev byla odnesena k rodinné
hrobce. V průvodu ubírali se choť zesnulého, matka.
MUDr
František
Janatka
Fiedler
Horák
Mudra
Kříž
Olšanský
Veselá
Luhačovice
15
article
sestry, švakři tov. Bendlmayer, inž. Červinka a inž.
Havránek se snachami a ostatní přibuzenstvo, za
nímž pak kráčel nepřehledný zástup zejména pří-
slušníků stavu lékařského, doc. dr. Frankenberger
za Sdružení lékuřů pražských dr. Klíma a dr. Mazá
nek, lékař dr. Nebeský, vicesekretář dr. Kolínský
dr. Holfman, opemní pěvec Karbulka, měslský rada
Červený, ob. st. Kaše, olec chudých p. Distl, resiau-
rateur Vostrovský, velkoobchodník Lorenz a bezpo-
četní přátelé z dob studentských. Nebylo oka suchého,
když rakev s ostalky jeho spuštěna do hrobu
Bendlmayer
Ing
Červinka
Havránek
docent
doktor
Frankenberger
Klím
Nebeský
Holfman
Karbulka
Červená
Kaše
Distl
Vostrovský
Lorenz
16
article
... Přoděasná smri dra. Vojtěcha Kříže bo-
lestně překvapila přečetně jeho přátele ze široké
společnosti pražské, v níž od let sludentských již byl
výborně znám a upřímně milován všemi pro svoje
vynikajicí vlastnosti osobní, pro svojí obělavou čin-
nost veřejnou a společenskou. Jako sluden byl V. Kříž
členem výboru staré „Slavie“ studleniské a v této
funkci své přijal také rozpoušlěcí dekret úřadní po
zrádných událostech podzimních v r. 1894, a byl
jedním z nejhorlivějších členů výboru pro pořádání
slovanských koncerlů, instituce, která v hudebním
světě českém měla svého času značný, takřka prů-
kopnický význam. I v dalších letech byl Vojtěch Křiž
vždycky v čele mladé generace upřímně pokrokové
znám svým přímým, čestným a charakterním vystu-
pováním. Při tom z míry dobrosrdečný, milý a vzácný
druh, jehož bude dlouho se srdečnou láskou vzpomi-
náno. Když před několika lely svépomocnou alci
českých lékařů zakoupeny byly lázně luhačovické,
byl Vojíěch Kříž jeden z prvních, kdož poznali zna-
menitou prosperitu lázeňského podniku a se vší svojí
energií snažili se utvořiti z něho veliké, modern
lázně slovanské v překrásném, ryzím kraji mo-
ravského Slovácka. Pracoval ve prospěch krásného
a zdravého podniku se vší železnou energií a odda-
ností, která rozuměla se u něho sama sebou. Když
pak nastoupil vlastní praxi lékařskkou, usadil se zde
a zařídil tu vzůrný vodolěčebný ústav, znameniič
prosperující a slibně se rozvijející, výborně známý
všem návštěvníkům Luhačovic. Nikdo nechtěl ani
věřiti, když před několika týdny roznesla se v praž-
ských kruzích lékařských, uměleckých a literárních.
Kříž
Vojíěch Kříž
Slovácko
Luhačovice
Slavia
17
article
kde všude měl drahý Vojlěch Kříž tolik upřímných
přátel, poplašná zpráva o jeho zhoubné, těžké cho-
robě. A sotva že vracející se hosté luhačovičií při-
nesli potěšující zprávu, že se zase zolavuje,
že začal opělně ordinovati, tím krutěji pře-
kvapila náhlá zvěst ol jeho smrti. V květu
života, sotva člyřiatřiceliletý, musil odejíli, vytržen
násilně z okruhu svého působení, kde jej všichni tak
milovali, a kde dlouho bude poslrádáno jeho radostně
a krásné působnosti. Zachováme mu všichni nej-
upřímnější vzpominku!
— Svělový kopures Volné Myšlenky v Praze,
8.—12. září 1907. Generální sekrelariát Volné My-
šlenky agiluje silně v cizině pro hojné obeslání kon-
grosu pražského. Ústřední výbor české sekce dal mu
k disposici několik set aršíků nálepek s dvanácti růz-
nými pohledy na Prahu, kterými generální sekretál
opatřuje veškeru svoji čelnou korespondenci. Tyto ná-
lepky dodány také všem národním sekretariátům, tak
že nyní celá organisace Volné Myšlenky v Evrop
používá k veškeré své korespondenci nálepek s praž
skými vynikajícími budovami a p. Již tato předběžna
agitace má tedy značnou cenu pro informová n
ciziny o Praze. — Jaký zájem budí v cizině
pražský kongres, vídno z tohoto fakta: na 15., 10
a 17. srpna byl svolán do Paříže národní sje z
Svělový
Praha
Evropa
Paříž
18
article
francouzské sekce. Avšak včera došel pražské-
ho komitélu kongresového cirkulář, oznamující, že
vzhledem ke kongresu v Praze odkládá se tento
národní sjezd až na 1., 2. a 3. listpadu. Současně
vyzývají se veškeré fiuncouzské organisace, aby
všechnu pozornost obrátili ke kon-
rresu v Praze. Francouzská výprava ohlásila
svůj příjezd na den 7. září večer. — České sekce Vol-
né Myšlenky došel pozdrav od učitelů-vojá ků
z Hradce Králové, provázený darem 180 korun,
které dotyční mezi sebou pro účely sekce české se-
brali. Stejný pozdrav, provázený darem 18 korun
došel od kroužku učitelů, kteří se sešli po de-
setilelě své školní práci v Hradci Králové. Podobně
věnovali po 25 korunách abiturienti klato všt
a benešovští české vekci. Sjezd středoškol-
ského sludentstva v Chocni poslal kongre-
sovému komitětu pozdravný telegram. Současně doše
pozdrav od čtenářů „Volné Myšlenky“ v Joha nes-
burku (Transval, jižní Afrika) Městskou radu v H-
řicích zastupovati bude p. dr. Sommer. Z Mar-
seille ohlásil účast za tamní sekci občan R. Mi-
chiels; z Německa hlášení delegáti se všech
stran. Z Uher přijede značně delegátů, aby odčinili
pohanu, způsobenou jim odřeknutím kongresu v Pešti.
doktor
Sommer
Praha
Hradec Králové
Choceň
Joha
transval
jižní Afrika
Mar
Německo
Uhry
Pešť
19
article
Aby kongresové práce v poslední chvíli nevázly, nut-
no přihlášky cp nejvíce uspíšiti. Adresa
pro přihlášky: Sekretariát Volné Myšlenky, Kr. Vino-
hrady, Korunní tř. 6
Spalné postupové poměry berních úřadníků
v království českém. Píše se nám z kruhův odbor-
ných: Poslední jmenování většího počtu berníeh
adjunktů mohlo uvěsti mnohé v domnění, že postu-
pové poměry berních úřadníků jsou dobré. Následu-
jící data však přesvědčí každého, že poměry ber-
ního úřadnictva jsou v království českém špatnéa
že je třeba nápravy. Berních úřadníků je v království
českém 2200; z počtu tohoto připadají 29% na VIII.
150 na IX., 22% na X., 500 na XI. třídu a 119%
na praktikanty. Tyto číslice s dostatek ukazují mizerii
postupu. Časové rozpjetí postupu znázorňují tyto
čislice: od r. 1899 až do konce r. 1906 postupovali
adjunkti (z XI. třídy) do X. třídy celkem za 9 až
10 let; dnes však slouží 35 kolegů již 11, 303 kolegů
10 a 233 kolegů již 9 let, tak že tito všichní dle po-
stupového průměru posledních 8 let měli by nyní
postoupiti do X. třídy. Z adjunktů posledně jmeno-
vaných dostane nejstarší kolega první přídavek v Xl.
Vinohrad
20
article
tř. teprve po 11leté službě a má před sebou
ve statusu 650, nejmladší z jmenovaných však 1048
kolegů. Kdy stane se oficiálem? Kdyby ročně 100
berních úřadníků postoupilo, stalo by se tak za
10 let, ledy po celkové 17leté službě. Dnes slouží
v království českém 150 berních úřadníků v X. třídě
celkem 20 až 22 lel. Poměry tyto nevěští nám nic
dobrého, ba naopak praví nám, že berním adjunktům
a zvláště mladším bude nutno stráviti snad i 20 let
ve službě, aby stali se oficiály. Hrozná skutečnost
jest před námi; nestane-li se důkladná náprava,
budou naše rodiny finančně zničeny, a slaneme se
nejbídnějšími ze všech státních úřadníků. — Nái
spolek a naší zástupcové z XI. tř. v něm ovšem nedo-
vedli přispěti ke zlepšení osudu 1048 berních ad-
junktů. Berní úřadnictvo nemůže déle mlčky snášeli
truchlivý svůj osud, nýbrž musí se ozvati, mus
všemi slušnými prostředky domáhati se toho, by jeho
bídně postupové poměry byly zlepšeny. Berní úřad-
nictvo musí naléhati, aby úřadníci, sloužící 35 let.
šli do pense, když všichní za ně platí zvýšený pen-
sijní příspěvek. Berní úřadnictvo musí neochvějn
žádati, by 150 kolegů v X. třídě bylo povýšeno do
Ná spolek
21
article
IX. třídy, neboť služné jejich diferuje toliko v akliv-
ním přídavku těchto tříd, tak že povýšení jejich stálo
by jen 18.000 K. Berní úřadnictvo musí se dále za-
sazovati o to, by X. třída nejméně o 50% byla roz-
množena. Střediskem práce této ať se sťane spolek
berních úřadníků, jehož úkolem jest, aby co nejdříve
svolal příslušné schůze.
— Proč se polští Sokolově nezúčastnili všesokol-
ského sletu? Z Mor. Ostravy, 12. srpna. (Pův. zpr.
»N. L*) Včera mluvil na tábaru lidu v Michálkovi-
cích polský sociálně-demokratický poslanec Reger.
Mluvil štváčskou protičeskou řeč — a mezi jiným
pravil: »Polští Sokolové nezúčastnili se všesokol
ského sletu prolo, poněvadž michálkovické obecní
zastupitelstvo nechce vystavěti novou budovu pro
polskou školu.« — Toť se ví, že michálkovičtí Polác
lomu věřili. Nejapný výrok posl Regra jen prote
zaznamenáváme, abychom ukázali, jak se polský lie
fanatisuje. Podolýkáme, že budova polské školy
v Michálkovicích jest slušná, že snad v málokter
obci haličské mají takovoul
— Z pravoslavného chrámu v Praze. Ve člvrtek
dne 15. srpna v pravoslavném chrámě sv. Mikuláše
na Starém městě o 10. hod. dopol. bude se konat
liturgie dle řádu sv. Jana Zlatoústého.
Reger
Sokol
Mikuláš
svatý . Jan
Sokolov
Morava
Ostrava
Michálek
Michálkovice
Praha
22
article
— Na zlízení mohyly českých bojovníků, padlých
v bilvě na Bílé Hoie, věnovali hostě „u Fleků“ prvn
splátku na diplem 50 K a tím dosáhly sbírky „u
Fleků“ pořádané do konce července toholo roku 5000
korun. Celkem bylo „u Fleků“ dosud vybráno a věno-
váno 95.500 K; páni sběrtelé doufají, že prvních
100.000 K letošního roku bude docileno.
— Z Vlašské kongrogace. O sválku Nanebevzel
P. Marie bude ve Vlašské kapli ve čtvrtek dne 15
t. m. o 10. hod. dopol. sloužena slavná mše sv. —
Dne 18. t. m. v den císařových narozenín bude v téže
kapli o 10. hod. dopol. sloužena slavná mše sv. s „Te
Deum
— Z král. belgického konsulálu pro Čechy v Pr-
ze. Konsulem jest p. Carlo svob. pán de Liser
kaneléřem pak p. Jan Jar. Dienelt. Konsulátní
kancelář nalězá se na Václavském nám. č. 67 a úřa
duje se denně vyjma neděle a sválky od 4—5 ho
odpol.
— Měslské berní úřady král. ll. měsla Prahy
uvádějí v obecnou známost, že na rok 1907 poskytuje
se 15% sleva na dani pozemkové a 12.5% na dani
činžovní. Sleva talo počílá se pouze ze státní daně
a nikoli těž z přírážek fondovních. Výše těchlo slev
jest vypočtěna a do platebních rozkazů, ponlatníkům
již doručených, zanesena. Mimo to dává se věděti
že v platnosti zůstalo pro rok 1907 v dosavadních le
tech provedené snížení úhmu daně výdělkové a že
berní míra podnikům veřejného účlováni, označeným
v § 100. odst. 1. a 5. z. o. př. d. jest na 10%% určena.
Marie
svatý
Carla svobodník
Liser
Jan Jar
Bílá Hoie
Čechy
Václavský já
Praha
mše svatý . s
T Deum
23
article
— Dary. Pokladně Ústřední Matice škol-
ské zasial odbor Ústřední Matice školské ve Vesel
nad Luž a odbor matiční v Mezimostí 300 K, jake
čistý výtěžek z maliční slavnosti, která byla pořádána
28. července 1907 za spoluúčinkování všech místních
spolků. Dále zaslal pan inženýr Frant. Brož v Ledč
nad Sáz od p. Leop. Nováka, inženýra z Olomouce
dobrovolný jeho přispěvek při vyplacení účtu z
projekt Doubruvník—Lomnice. — České dětske
nemocnici věnovali: Pan Olaka) Nekvasil, archi
tek a stavitel v Karlíně, k uctění památky zesn. p
Anny Šandové, vdovy po řediteli reálných škol v Kar-
lině, K 20.—. Pan B. Kondrle v Jirnech k uctění pa-
mátky zesn. svého otce, býv. jednatele Spolku pre
zřízení a vydržování dětské nemocnice a chorobníce
v Praze, K 20.—
— Abiinrienti učitelského ústavu v Kutné Hoi
z r. 1877 sešli se po 30 letech dne 7. a 8. srpna
t. r. Sjezdu zúčastnili ze pp.: Frant. Cinner, c. k
cvičny učitel v. v., Karel Steinich, ředitel měšt. školy
chlap. v Praze (tehdy c. k. cvičný učitel v K. Hoře).
František
Brož
Novák
Olak
Nekvasil
Šanda
Cinner
Steinich
Luže
Mezimostí
Ledč nad Sázava
Olomouc
Karlín
Kara
Jirny
Praha
Kutná Hoi
ústřední Matica
Doubruvník — Lomnica
Abiinrienti učitelský ústav
měštátný . škola chlap
24
article
Josef Černý, říd. učitel v Kaňku (K. Hora), Čeněl
Dvoláček, říd. učitel v Potěhách (Čáslav), Aug. Ga-
briel, říd. uč. v Řísutech (Slané), Karel Kratochví
řd. učitel v Libodlicích (Kolín), Karel Krátký, řid
uč. v Pučerách (Kolin), Jan Kučera, líd. uč. v Bo-
rovnici (Ledeč), Fr Littmann, učitel v Čern. Kostelci
Bohuslav Potůček, říd. učitel ve Výrově (Pardubice)
Antonín Sellner, řid. učitel v Krakovanech (N. Byd-
žov), Fr. Smolák, říd. učilel v Krutech (Kolin), Gu-
stav Svoboda, ředilel měšť. školy chl. v Kolíně
Václav Vangler, říd. učitel v Horce (Čáslav), Josei
Zelinka, řod. měšť. školy v Habrech a Frant. Císař
říd. učitel ve Škrňově. Telegrafické a písemné po-
zdravy zaslali pp.: Václav Knížek, c. k. cvičný učitel
v. v., Stan. Brychla, říd. učitel v Myšenci (Plsek), Vá-
clav Gürlich, c. k. školní inspekter v Pelhřimově.
Černá
K Hora
Aug
Karel Kratochev
Krátká
Kučera
Littmann
Potůček
Sellner
Krakovan
Smolák
Kolin
Svoboda
Vangler
František
Václav
Stan
Kaňk
Čáslav
Řísuty
Slaný
Libodlice
Kolín
Ledeč
Francie
Kostelec
Výrov
Pardubice
Kruty
Horka
Josei
Myšenec
Plsek
Pelhřimov
Čeněl Dvoláček
Pučery
Borovnice
25
article
Bohdan Hospodka, Híd. učitel ve Velkém Újezdě (u
Chocně), Jan Klecan, říd. učitel v Nezamyslicích (Su-
šice), Ieiman Mrázek, Iid. učitel ve Svralce, Jan
Safránek, říd. uč. v Dolanech u Pardubic. Sjezů. byo
zahájen přátelskou schůzkou dne 7. srpna v hotelu
„U alé sloupy“. Dne 8. srpna ráno navšlivili účast-
níci hřbilov u Všech Svatych, kde bývalí profesořia
někteř kolegové odpočívají (z tehdejšího sboru profe-
sorského nikdo již není mezi živými — kdežto z
sboru cvičných učitelů všichni jsou dosud na živu)
Pak zůčastnili se přítomní bohoslužeb za zemřele
profesory a kolegy ve velechrámu sv. Barbory, kter
s nevšední ochotou sloužil veledůst. p. c. k. profeson
a katecheta P. Fr. Moller; při bohoslužbách těchto
na požádání náměstka starosty obce kutnohorskép
Jana Tučka, úchvatnou hrou na varhany doprovázei
řed. kůru a známý virtuos p. Ledvina. Pak násle-
dovala prohlídka památek měsíských, které vzbudily
obecný údiv, zejména těch, kleří po celý čas 30 le
v Kuiné Hioře nebyli. Na památku toholo sjezdu dal
se všichni i se svými býv. učiteli cvičně školy po
Cinnerem a Steinichem v alelieru p. Vokounově fo-
tografovati. Po společném obědě, při němž promluvil
řed. p. Gustav Švoboda, vzpomenuv bývalých prcfe-
serů pp. dra. Lininera, Kaliny, dra. Kurce, Partiše.
Klaisnera a kolegů zemřelých, poděkoval přítomným
pp. Cinnerovi a Steinichovi, načež, po promluváci
lěchto, nastalo rozloučení velmi tklivé a dojemné
Nechť jest opět tak radostné shledání příště!
Hospodka
Híd
Klecan
Ieiman Mrázek
Iid
Safránek
svatý . Barbora
Tuček
Ledvina
Cinner
Steinich
Vokounův
Švoboda
Kurec
Partiš
Velký Újezd
Choceň
Nezamyslice
Svralka
Dolany u Pardubice
Kuiný Hiora
26
article
— Pobravní čára u vyšehradského mostu. Až do-
sud se za to mělo, že zřízenci polravní daně v Praze
jsou k tomu, aby prohlíželi „máte-li cos' zdaniti?“
Není však všude tomu tak, jako na příklad u vyše-
hradského železničního moslu, na němž nachází se
lávka pro pěší. Lávka v prvé řadě slouží k tomu, aby
zjednávala kratší spojení mezi Podskalím, Vyšehra-
dem a západní částí Smíchova, zemména s nádražim
Této výhody však smějí použíti pouze osoby, ubírajíe
se ze Smíchova, aniz by měly „cos' zdaniti“. Kdyby
někdo nesl kilo másla ze Smíchova na Vyšehrad
zaslaví ho zřízenec potravní daně a pošle ho, aby
se vrátil a šel přes Palackého most, poněvadž on ne-
má práva nic zdaniti. Smí se jen plát a dále nic. Ge
niální toto zařizení, které spadá rozhodně me i
omezování osobní svobody člověka, přikazuje-li mu
potravní zřízenec, že si má udělati takovou zacházku.
je ještě krulějším v případech následujících: Chudě
ženy z Vyšehradu a Podskalí z pravidla v sobolu
v celých houfech putují na smíchovské nádraží, kde
dostanou uhlí o nějaký boléř lacinější. Když se pak
s těžkou nůší vracejí přes lávku zpět, vrací je akcizák.
aby šly přes m . Palackéh. .. Nic nespomáhá tvrzeni
že pod uhlím nemají koropive! Umořené, slabě ženy
namnoze slařeny, musí nasloupiti o dva nebo třiti
síce kroků delší cestu, cestu, při níž pod těžkým ná-
kladem každý krok vydá za pět jiných. A to jen pro
nepraktické, ničím neodůvodněné zařízení.
Palacký
Praha
Podskalí
Smíchov
Vyšehrad
smíchovský nádraží
27
article
— Požkozený vodovod. Předevčírem dopoledne
velice nemile překvapeny byly hospodyňky košířské
chyslající se v tento den všeobecného prádla, stávkou
vodovodu. Jak známo mají Košíře zavedanu výborneu
pilnou vodu ze Zlejčína asi ode dvou let. Vodove
až dosud se znamenitě osvědčil a proto tato příhod-
vzbudila mezi obyvalelstvem značné vzrušení. Pří-
čina — prasknutí starého rozváděcího potrubí na sa-
mém počátku města Košíř — byla během dopoledne
napravena, takže vodovod opět normálně funguje
Tím se také vyvracejí všechny pověsti, jakoby na
několik dnů byly se Košíře ocily úplně bez vody
— Změny držebností, Obec král. hlav. města
Prahy koupila od paní Marie Antonie Gabriely říšsko
hraběnky z Nosticů-Rieneků, provd. hraběnky Sylva
Tarouccové, palác čp. 852—II. se zahradou a jízdár-
nou na Příkopě za 1.900.000 K. Dále koupila obee
král. hlav. města Prahy od pp. manželů Františka
Josefy Duchoňových dům čp. 121—I. „U tří jezdců
v Platnéřské ulici za 26.900 K. Podnikatel slav h
a majetník realit p. Karel Císař koupil od baronky
Gabriely Banhausové a společníků dům čp. 547—Il
s hostincem „U čtrnácti pomocníků“ v Ječné ul. z
154.000 K
— Koupě velkoslalku. Pan Robert ze Stangler
koupil od Občanské záložny v Chocní velkostate
„Věž“ (okres Německý Brod) za 193.000 K.
— Skandální aléra opavská. Z Opavy, 13. srp
na. Ke skandální aféře zdejší se oznamuje: V minu
lých dnech byli na základě výpovědí školních děvčat
jichž bylo několika zhýraki zneužíváno, zatčeni opět
dva muži, a sice jeden zdejší majitel domu a jeden
dělník ze sousední obce Kateřinek. Oba se přiznal
ke zločinům, jež se jim kladou za vinu. Nejvíceje
kompromitován známý oční lékař, který dle výpověd-
čelných školaček provinil se v ordinačních hodinách
proti dělem, kleré u něho hledaly lékafskou pomoe
Marie
Antonia
Gabriel
Taroucca
František
Josef
Duchoňův
Karel
Banhausová
Robert
Košíře
Praha
Nostic
Rienek
Choceň
Opava
Kateřinka
28
article
jeho činy (ýkají se § 128. tr. z. Tento lékař jest n
cestách někde na severu. Zaloba byla postoupena
státnímu návladnictví. Celkem bylo zavedeno trestní
říneni proli 13 mužům, ktuří zneužili 42 školaček. —
Včera byl ještě zatčen jistý majitel domu, známy
pod přezdívkou „baron Lammel“, který se dopusti
smilství proli přírodě. V této zvláštní aféře jsou
zapleteni čtyři mladíci, kteří se s ním budou ze zmí-
něného deliktu zodpovidati. Včera byl odsouzen první
ze zatčených. Jest to 19letý podomek Jung, kterému
čtyřčlenný senát zemského poudu vyměřil šestimné-
síční těžký žalář.
— Zeela správně. Jak známo, usnesly se pražské
banky na schůzi, konané na pražské peněžní burse,
jak v zájmů bezpečnosti svých klientů, tak v zájmu
bezpečnosli vlasiní, na tom, aby počínaje 1. srpnem
veškeré hotovosti u jejich pokladen vybírány byly
toliko pomocí cheku a ne jako dosud na jednoduché
písemné potvrzení, vyjímaje toliko případ, když ma-
jitel účtu sám osobně u pokladny peníze přijímá. Zza
tou příčinou vydaly banky své chekové knížky pro
klienty. Mezi bankomi, jež na propagaci cheku se
usnesly, byla také „Vídeňská bankovní jednola“ (fi-
liálka v Praze), u které pražská městská spořilelna má
značnější vklady. Jako jiným ústavům, také městské
spořitelně poslala „Vídeňská bankovní jednola“ che-
kové knížky — úplně německé. Redilelství
městské spořitelny pražské přirozeně za takového na-
respektování jazyka českého chekové knížky německé
vrátilo a žádalo, aby mu zaslány byly s výhradně
českým textem. „Videňská bankovní jednota“ však
odpověděla, že knížky s českým textem ne-
má a že nemůže slíbiti, zdan budou zave-
deny. Na základě toho usneso se ředitelství
pražské měslské spořitelny na jedině možné odpe-
vědi: na výpovědi veškerých svých vkladů u „Vídeň-
ské bankovní jednoty“
Lammel
Jung
Praha
Vídeň
29
article
— Sebovražda ženy. Ve zvláštní poloze nalezena
byla včera mrtvola 24leté Marie Reichmannové, man-
želky kožešnickéno pomocníka v domě č. 742 v Žiž-
kově. Nešťastná žena, která spáchala sebevraždu.
otrávivši se fosforem, usedla na kufr a v této posici
také zemřela. Přivolaný lékař dr. Pilař zjistil, že smrt
nastala fosforovou otravou a dal mrtvolu dopraviti
do ústavu pro soudní pitvu. Reichmannová zoufala
si prý prolo, že stižena byla nozhojilelnou chorobou
— Těžce zraněný stařec. Sedmdesátiletý dělník
Petr Vacálko, zaměstnaný u společnosti státní dráhy.
chtěl včera na nádraží v Selci skládati 3 vagonu uhlí
Vylezl na vrstvu uhlí, ale osudnou náhodou poslavil
se příliš blízko k padacím dvířkům. Když je druzi
dělníci olevřeli, spadl Vacálko se sypajícím se uhlím
s vozu a poranil se velmi značně na hlavě. Přivolaný
lěkař zjistil, že stařec ulrpěl silné otřesení mozku
a dal ho dopravili do všeobecné nemocnice.
— Oheň ve stavební kanceláti. V Olšanech, v kan-
celáři kamenické a stavební dílny pana Václava Ždár-
ského, vypukl včera před polednem oheň, jimž zni-
čeno bylo mimo nábylku telefonní zařízení. Na místo
ohné dostavili se hasiči žizkovští s velitelem p. Ho-
danem, kteří záhy oheň uhasili. Škoda, požárem
vzniklá, páčí se na dva tisíce korun, jest však hra-
žena pojištčním.
Reichmann
doktor
Pilař
Reichmannová
Vacálko
Václav Ždár
Žiž
Olšany
30
article
— K požáru v Kubíkově továrně na papír „Cisař-
ský mlýn“. Jsme p. císarským radou Kubíkem do-
žádáni, abychom dodatečně ke své zprávě o tomto
požáru konstatovali: 1. že van Jan Kocourek
člen městského zaslupitelstva v Žižkově a inspektar
městského hasičského sboru, jakož záchranné slanice
tamtéž, v uznání hodné prozíravosti přijel k po
žáru nejenom s parní stříkačkou, 4kolovou stříkačkou
a voznicí, nýbrž ihned také s vozem záchranné sla-
nice, a že byl tedy s to dáti 3 poraněné hasiče ihned
do nemocnice odvězli, aniž bylo teprv potřebí žádat
telefonicky o přispění záchranně stanice pražské, a 2.
že ve veřejném díkůvzdání pana R. Kubíka, vče-
ra v pražských novinách jako inserát uvežejněném.
omylem se panu Kocourkovi děkuje jakožto inspeklo-
rovi pražských městských hasičů a záchranné
stanice, kdežlo on je — jak shora již udáno — inspek-
torem hasičského sboru v Žižkově.
— Vejín Vilém Nemrava byl, jak sdělují „Lid.
Noviny“, dopraven ve čtvrtek dne 1. srpna z Brna
do Vídně, kde se ve vojenské nemocnici zkoumá jeho
duševní stav.
— Loupeže. V sobolu k večeru vracela se z Brna
do Vejvanovic 16lelá tovární dělnice Marie Mezulán-
kova. Když přišla do lesa, zvaného „V ráječku“, pře-
padli ji náhle dva mužové, kteři ji shodili na zemi.
svlékli jí šaty a ukradli náušnice, zlatý prstena
tobolku s 20 kor. Po spáchané loupeží ničemové
uprchli. Dívka oznámila čelnictvu popisy osob. —
Na polní cestě mezi Olomouci a t. zv. „Dělidlem“
přepaden byl 13l3elý Antonír Myslíkovjan neznámým
mužem, klerý mu vrchstl do obličeje omamující teku-
tinu a uloupiv mu uzenářské výrobky v ceně 5 k
a prázdnou peněženku, prchl. Hoch dovlékl se ještě
na Bělidlo ke svým rodičům, kde klesl bez vědomí,
klerého po lékařské pomoci nabyl leprve druhého
dne. Lupič zmizel beze slopy.
Kubíkův
Kubík
Kocourek
R Kubík
Nemrava
Marie
Žižkov
Brno
Vídeň
Vejvanovice
Olomouc
Lido
31
article
— Ze Štulgariu. Českoslovanský spolek
„Vojtěch Náprstek“ chystá se k oslavě jubile
svojí čtyřicíliletě blahodárné činnosti ve Štutgartě.
Spolek založen byl roku 1867 a působí od té doby
v zájmu nově přistěhovalých krajanů skutečně blaho-
dárně a humanně, udíleje krajanům podpory na další
cesty, zakož i podpory svým nemocným členům zde
usedlým. Nikdo, kdo Čechem se zval, kdo k českému
národu se hlásil, neodešel dosud bez podpory, když
jí potřeboval, ani bez nulných informací. Spolek náš
měl a ná tedy velkou důležitost pro každého věr-
ného Čecha, který sem zavílá jakožto passant, aneb
aby zde se usadil. Nadchnut humanitou a pravým
českým duchem, vykonal takto Českosl. spolek „v
Náprstek“ v těchlo minulých čtyřicíli letech práci
velmi záslužnou. Dne 15, září koná se naše slav-
nost jubilejní za účasti mnohých okolních českosl
spolků. Semkneme se v jeden šik pod českým pra-
porem, abychom za zvuků naší národní hudby se
posílili a povzbudili k další práci, k další činnosti
na ochranu národnosti a vůbec pro blaho všech Če-
chů v cizině. Zveme tedy také pratry v Čechách co
nejerdečněji k télo slavnosti a doufáme, že nám celá
česká veřejnos pro další dobu a činnost ruku po-
mocnou, ruku bratrskou podá. Slavnost bude velko-
lepá, neboť bude to slavnost Čechů, representujících
českou národnost v Německu. Všem našim bratrům
v naší krásné domovině a zejména v naší zlaté ma-
tičce Praze voláme z plna srdce naše české, naše
nezměnitelné „Na zdar! Za Českoslovanský spolek
„V. Náprstek“ Franta Šulc, předseda, Reinsbur gstr.
136 c., Štutgart. Franta Jána
— Zpráva povětrnostní. Čechy, Morava
a Slezsko. Lze očekávati oblohu občas zamrače-
nou, slabé větry, teplé, z počátku ještě bezké počasí
později se zamračí.
Náprstek
Čecho
V Náprstek
Šulc
gstr
Štutgart
Franta Ján
Čechy
Německo
Praha
Morava
Slezsko
32
article
— Národopisné museum českoslovanské v zahra-
dě Kinských otevřeno jest dnes od 10—12 hod. dopol
za vstupně 10 bal., odpoledne od 2—6 hod. zdarma
Zejtra v pátek jsou sbírky musejní přístupny o
9—1 hod. za 50 hal., v sobotu od 9—12 hod. za 20h
odpol. od 3—6 hod, zdarma.
— Z České Filharmonie. Dnes od 5. hod. odpol
koná se koncert na Žolině. Vstupné 20 h za osobu
— Přesídlení. Nemocenská pokladna při
Měšť. společenstvu výčepníků v Praze
přesídlila své úřadovny na Václavské náměstí do
čp. 796—II
— Ztráta. V neděli ráno ztracen byl na nádruží
v Hybernské ulici černý damský žaaket. Poctivý ná-
lezce se žádá, aby jej laskavě odevzdal administraci
„Národních Listů“, kteráž jej z ocholy zašle ma-
jitelce na venek.
— „Krása našeho domova“. V těchfo dnech vyšlo
7./8. čís. III. roč. časopisu „Krása našeho domova“,
jejž vydává Svaz českých spolků okrašlovacích spolu
s Klubem za Starou Prahu. Číslo to má bohatý obsah
s uměleckým listem přílohy a četnými vycbrazeními
Reklamace přijímá Svaz českých spolků okrašlova-
cích v Praze 1, Betlémské nám. „u Halánků“
= Cholera v Rusku. Z Petrohradu, 13. srpna.
Ze Samary oznamuje se 20 nových případů cholery;
23 osob zemřelo touto nákazou.
= Stávka v blázinci. Z Říma, 13. srpna. V měst-
ském úslavu pro choromyslné zahájili všichni oše-
třovatelé stávku, načež mezi choromyslnými vypukla
vzpoura. Karabiníci zjednali opět pořádek a provin-
ciální rada propuslila 24 osnovafelů. Sdružení řím-
ských ošetřovatelů a dělnická komora hrozí vžeober-
nou stávkou, nebudou-li propuštění opět přijaui.
Kinská
Krása
Halánek
Praha
Václavský náměstí
hybernský ulice
Praha 1
betlémský já
Rusko
Petrohrad
Samara
Řím
Český filharmonie
svaz český spolek okrašlovcícha