ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f8eadb50-7673-11dc-8a8b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 47, org 11, person 37, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIL.
2 masthead
oleodlavv dmieem odleneo
3 masthead
V Praze, ve středu 14. srpna 1907.
Praha
4 masthead
pta e omr ěv
5 masthead
nis
6 masthead
Číslo 223.
7 masthead
aba n čvadeal ižev
8 article
Na ranní a odpol. listy předplácí ne v Praze v administraei na mřsic . . . . . . 2 K — na čtvrt lsta . . . . 6 K —h s dvejt denáškeu za měsln za čtnt l4ta . . . . 7 K 50 k na mřsíe . . . . . . 9 K 30h Pošten: na něsle na čtvrt lais . . . s dvojí zisilkee na juiěsí na štvrt ta . . . . 11 K e0
Praha Pošten
9 article Nesnadně rozpravy.
Nesnadně rozpravy. Prázdniny rady říšské, kteráž v prvn své kampani jakožto rozšířený sbor zákono dárný, založený na rozsáhlých základech všeobecného práva hlasovacího, nebyla ovšem s to na ráz zjednati vyjasnění a uvésti pevný systém ve změti nepočetných otázek vnitřních, prázdniny ty jeví se býti pouhým pokračo- váním v pátrání po žádoucím východisku, kteréž přes bohatý a výmluvný program předsedy ministerstva zůstává stále hledaným bodem Archimedovým, z něhož by se dalo hnouti mikrokosmem cislajtánským. Z úst poslaneckých slyšeti jest. sice hesla o pěstování positivní politiky, o sou- činnosti, o přesnější organisaci, ale vlastní cíl všeho toho zůstává v přítmí, jehož osvětlení snad se dočkáme na podzim, ne- nastane-li potom tma ještě hustší. Dle obvyklého chodu státního stroje přišlo nyní vlastně období zasedání zemských sněmů. Ale i činnost sněmů předpokládá. aby byly jasné poměry mezi vládou a těm kterými stranami, ať politickými ať národ- ními, a aby zejmena zřejmé byly cíle, k nimž vláda sedmnácte zemských sněmů vede. V centralistické Vídni nebylo nikdy valné přízně ke sněmům zemským, a ani za nynějšího ministerstva nelze znamenati nadějnějšího obratu. Některé sněmy se svo- lávají, jiné zůstaveny v pochybnostech zkrátka i v této příčině se vláda protlouká od případu k případu, čímž jen dále posiluje názory pesimistů, že i pro ni jest získán času nejdůležitější cíl.
Archimedův Vídeň
10 article
Zemské sněmy, o tom není pochybnosti ani svými zastaralými řády volebními, ani svou úzce vyměřenou kompetencí nejsou s to vyhověti požadavkům pokročilých královstv a zemí, a nad to se nejdůležitějším z nich nepopřává ani času, aby mohly slušně vy říditi aspoň rozpočet a běžné záležitosti A protože ani rada říšská po leta nezmohla všecku pracovní látku, zůstává vlastně všecka ústavní činnost u nás kusá, nesoustavnáa nepronikavá. Po vzoru tak zvané všeobecné kurie badenovské, zavedené před desetiletím pro radu říšskou, odhodlala se sice vláda za hájiti volební opravu i pro sněmy zemské. ale akce tato provedena byla pouze v ně kierých zemích, když následkem dvojího ostrého větru z Ruska a z Uher zatím opuštěn byl úplně dřívější základ volebního práva do rady říšské a nahražen byl vše obecným právem hlasovacím. Touto daleko- sáhlou změnou voleb říšských vnesen by i do akce volebních oprav pro sněmy zemsk nový, a netajme si to, rušivý živel. Pan ministr vnitra sice rozhodně pro hlásil, že vláda nemíní hnouti základy ří- zení zemských, však nijaké prohlášení vládní není s to odčiniti působivost fakta, zatím nadešlého, zvláště když v některých sněmích již dříve se staly projevy na prospěch vše- obecného práva volebního i do sněmů zem ských Jak tyto události dále budou účinko vati na akci pro opravu volebních řádů sně movních, ukáže ovšem bližší či vzdálenějš budoucnost. Na ten čas, zejměna pokud se týká sněmu království českého, jsou zajisté opráv něna slova dra. Herolda, když minulé ne
Herold Rusko Uhry
11 article
děle prohlásil: »Nečiním si žádných ilusía pravím to již dnes, že všeobecné rovné právo hlasovací ve sněmě za nynějšího jeho složení padne«, a dodal, že následkem toho se bude projednávati předloha vládní. Ovšem jest si dr. Herold plně toho vědom, že toto nynější složení sněmu jest právě jednou z příčin, proč volební oprava do sněmu se stalal otázkou palčivou. v Jeden z činitelů sněmovních vývojem poměrů valně pozbyl na významu svéma někdejší společenská vůdči úloha jeho změnou hospodářských poměrů značně byla otře- sena; na druhé straně vyrostly mohutné šiky průmyslné produkce, vyspělých sil pracov ních, a ty nelze již odstraniti z vlivu na složení sněmovní. I když dle usnesení osmého sjezdu česko- slovanské sociální demokracie, právě v Plzni konaného, můžeme konstatovati, že sociální demokracie boj svůj za zastoupení na sněmu povede prostředky, abychom tak řekli, mo dernějšími, než jakých byla odhodlána užit v době, než dosáhla nové volební opravy pro radu říšskou, přes to »nledají s sociální demokraté uniknout kořist, která jim kyne z volebn opravy sněmovní.« Proto i jí na tom záleží, aby sněm byl svolán a aby vo- lební oprava se dostala na jednací pořad Neprovedeli však nynější sněm volební opravu, jsou ovšem sociální demokraté od hodláni, zanésti do příštích sněmovních voleb bezohledný boj jak proti odpůrcům všeobec ného volebního práva, tak proti slanovisku vlády, že zemské sněmy mají zůstati zastu- pitelstvy zájmovými.
doktor Herold Plzeň Neprovedel
12 article
Ale úspěšnému řešení volební opravy pro sněm nepřekáží jen změna volebního práva do rady říšské, nepřekáží jen nynějšt složení sněmů, vláda a Němci postarali se ještě o jiné překážky. V jedné ze svých programových řečí ohlásil předseda ministerstva mimo jiné i dalekosáhlou reformu politické správy zřízení krajů, na něž by se přenesla čás agendy zemské. Tato zamýšlená reforma nutně se dotkne postavení zemi k celku státnímu, a proto jest nezbytno, aby jí předcházelo dříve upravení kompelencí zákonodárných sborů říšské rady a sněmů. Potřebu toho vystil dr. Herold svým návrhem revise ústavy a máme za to, že revise ta musí se stát východiskem a počátkem zmíněných oprav Říšská rada není s to vyříditi vše to- co jí zastaralý vídeňský centralism naloži na bedra; zjednodušení a obmezení agendy její na záležitosti opravdu všem zemím spo- lečné jest proto nezbytnou podmínkou dosa- žení zákonodárné rovnováhy a uplatnění sněmů, jakožto sborů zákonodárných. Potřeba tato jest tím naléhavější, čím okatěji byly zemské sněmy dosud snižovány a odstrko- vány, a čím pochybnější jest v budoucnosti chování šlechty, Tak přináší »Infor.« právě následující projev konservativního člena pan ské sněmovny: »Zápas za všeobecné volebn právo do sněmů, kterýž záby plně vzplane, nutí pro svou aktuálnost, aby se zaujale jasné stanovisko. Především nutno žádati aby rozšíření volebního práva se dělo dle jedné zásady; kdyby se zavedlo v ně kterých sněmích všeobecné volebn právo a v jiných se podržela soustava sein
Němec doktor Herold ský sněmovna
13 article
kurií, vedlo by to ke stálým srážkám Proto jest třeba vytknouti přesný směr Má-li zachovati volební oprava pro sněmy jednotný ráz, jest patrná nemožnost zdemo- kratisování zemských sborů; nelzeť prý svě- řiti kormidlo nevzdělaným, temným a pově- rečným vrstvám obyvatelstva některých zemí jako jsou Halič, Bukovina, Krajinaa Istrie. Nesrovnalost tato se prý při říšských volbách zváží převahou vzdělaných tříd zemí ostatních. Ale kromě toho prý by to byla chyba, učiniti ze sniě mi rozšířením jejich základny po- litická pařeniště(!). Naopak, sněmy buďtež více a více vytvářeny ja- kožto správní organisacele Mluví-li tento člen panské sněmovny za své soudruhy, pak podává včasný výklad, kam spěje vláda se svými opravami politické správy a krajského zřízení.e Konečně zbývají Němci. Uvedli jsme ve včerejším odpoledníku, jaké předčasné podmínky kladou jakožto cenu za svůj sou- hlas k volební opravě do sněmu. Podmínkám těm by musilo předcházeti zákonné upravení všech otázek i ostatních, ne pouze ně- meckých menšin, tomu by musilo předcházeti spravedlivé provedení národní jazykové rovnoprávnosti ve všech zemích českých, zkrátka to, co tisk německý žádá pro Němce české ve spojení s volební opravou sněmovní, musilo by se upravití zákony všeobecně platnými, jinak by všickni neněmečtí národové byli odsou zení k ustavičnému živoření. Po zkušenostech moravských, a podle toho, jak nakládá německá většina ve Slezsku s našimi krajany — snad se rozpomenou u nás i příliš horliví přímluvčí za ukvapeny ústup před Němci. Jest zřejmo, že kráčíme v ústrety do bám plným nesnadných, spletitých problémů jež vyžadují na všech odpovědných politi- cích českých, aby včas se sjednotili o spo- lečném postupu, nemá-li budoucnost zasti o šve hnouti nás malé a nepřipraveně.
Němec Halič Bukovina Istria Slezsko panská sněmovna
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 13. srpna. (Polský lékařisíký sjezd a jazyková otázka.) V čís. 220. „N. L.“ podalí jsme zprávu o návrhu polského lékaře drá. S. M., uěmněném na sjezdu pol- ských lékařů, aby jednacím jazykem příštich sjezdů lékařských byla němčina, protože ona je nejsrozumitolnějším obeovacím jazykem účast- níků těch sjezdů. Pan dr. S. M. zasílá nám ze Lvova dopis, v kterém obhajuje své stanovisko Ruština, praví, nemůže býti dohodovacím jazy- kem na sjezdech polských lékařů, protože je to - ruština. A všechny slovanské jazyky polští lé kaři a jich slovanští hostě znáti nemohou. Proto p. dr. S. M. opakuje, že ne z národních, nýbrž z praktických důvodů doporučil němčinu, ač by mu bylo milejší esperanto. Odpovídajíce p. dru. S. M. ukazujeme na sjezdy slovanských novinářů, na kterých se již devět roků jedná a mluví ve všech slovanských jazycích. Právě praxe již prvý rok (1898) uká- zala, že slovanské novinářstvo nepotřebuje ve svých stycích jazyka německého, jenž až dotud na hanbu všech Slovanů nazýván byl všeslovan ským. Od pokusu, učiněného na sjezdu praž ském před devíti lety, vznájemná znalost svých jazyků u slovanských novinářů utěšené pokroo- čila. Nemohouli se slovanští lékaři sjednotitia
doktor Slovan Praha Lvov
15 article
jeden ze svých jazyků si vybrati za dohodovací. nechť jen směle činí po příkladě novinářů. Mno hým snad bude zapotřebí trochu studovati srov navací gramatiku jazyků slovanských, to studiun však žádnému z nich nebude obtížno a naopal způsobí mu potěšení. O jednom by ale slovanští lékaři měli pracovati: aby se sjednotili na spo- lečné odborné tórminologii. Naši čeští lékaři uči nili už v té příčině počin, několik tomu let. Jak věc dále pokročila, nevíme, ale doporučujeme ji horlivě pozornosti lékařských kruhů slovan ských. Pan dr. S. M. již promino, že znova opa- kujeme: němčina jako dorozumívácí jazyk slo- vanský je slovanskou Hanbou. Ze Sremských Karlovců. (Zesnulý srb ský patriarch Georgije Brankovi jako národní mecenáš.) Za svého patri aršení patriarch Brankovič věnoval a závětí na srbské církevní a kulturné účely odkázal násle dující obnosy: 200.000 korun na stavbu semi- náře v Sremských Karlovcích; 80.000 K. n stavbu srbského pedagogia v Somboru; 60.00 korun na stavbu srbské obecné školy v Dalji 30.000 K na stavbu srbské obecné školy v Kul píně; 20.000 K a dva domy v Sremských Kar loveích fondu sv. Sávy, jejž byl zesnulý patri- arch založil r. 1894: 24.000 K na srbský chrán a školu v Sanlovu; srbskému „Sokolu“ v Srem- ských Karlovcích dům v ceně 30.000 K; 20.000 kor. na vydání knihy „Srbské karlovecké boho slovi v slovech i obrazech“. 20.000 K ze obran Paje Jovanoviča „Stěhování Srbů“; 16.000 K na stavbu srbské osnovné školy v Bílém Brdě.
doktor Branek Brankovič svatý . Sáva Paj Srba Karlovec Kula Kara Srem bílý Brda Sokol Karlovec dům
16 article
13.500 K za zvon na zborovém chrámu v Srem- ských Karloveích; 10.000 K tomuto chrámu; 7500 K srbské obecné škole v Baji; 7000 K na mnišský seminář v Sr. Karloveích; 5000 K hor- nímu chrámu v Sremských Karlovcích; 5000 srbskému chrámu v Somboru; 5000 K srbskému pravoslavnému duchovenskému konviktu; 4000 kerun za dvě sochařská poprsí; 4000 K fondům srbských gymnasii; 3200 K srbské ženské zá- druze v Pešti; 2000 K na založení kazatelského fondu; 2000 K na vydáváni belletrijského listu „Brankovo Kolo“; 2000 K na pomník za- kladatelů karloveckého gymnasia Dimitrija Se- bova a Štěpána stratimiroviče; 3000 K Srbské Matici; 1000 K karloveckým chudým; po 500 K srbským chrámům ve Velké Kikindě, Seutě, Kul- píně a Baji. Uhrnná suma: 586.200 K. Avšak mimo to zesnul, patriarch za svého života věnoval aspoň ještě takovou sumu na pod- poru srbských spisovatelů a umělců, srbských církovních obcí, na opravu chrámů a škol, na srbské pěvecké, lidomilné a sokolské spolky, na srhské divadlo v Novém Sadě i na jiná srbske divadla, srbským akademikům na universitách v cizině, nemajetným studujícím, srbským žen- ským zádruhám atd. Zvláště třeba se zmínit o tom, že patriareh Brankovič na svůj nemalý náklad uspořádal zr- nedbanou patriaršskou bibliotéku, čímž učiní velikou úsluhu srbské vědě, neboť od nynějšku tato znamenitá knihovna bude přistupna bada telům na poli srbské historie.
Brankův Štěpán Brankovič Srem Karlovec Sombor Pešť Velká Kikinda Seuta Kula srbský obecný škola v Baja sokolský spolek
17 title
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 13. srpna.
Praha
18 article
viods Úspěchy Židů v Rusku. Židé v Rusku nevybojovali si dosud práve usazovati se všude v říši, ale revoluční zmatky jichž ostatní Židé byli hlavními původci, poslou žily jim k tomu, aby změnili ve svůj prospěch praktickou skutečnost, jež jim dá půdu k dal ším bojům za svou rovnoprávnost. ntn
Žid Rusko
19 article
V drobném pa ouejlt ranní čislo o sobě . . . za sn odpoledni . . . . . . . za 2h Ve dlialkžch na venkovi: ranní číslo. . . . . . . . 10h vdpelední . . . . . . . . 4h Inserávv plati se hotově napřei. Pledplatení a lnserty přijřnš sdmini- strape v Marlansk é ulici č. 3. Tam nackáaejí se též redakee tlskárna a ezpadica „Národnich Listi“ Rukopisy se novracejí.
é ulice Národnich List
20 article
Moskvou počínaje ve všech velkých mě- stech Ruska pozoruje se, že tam Židů značně přibylo a vzrostla jejich zámožnost i vliv. V Mo- skvě nemá již ruský kupec výsadu býti zámož- ným, jako tomu bylo ještě do nedávna. A nejsou Židé silni jen v obchodě a průmyslu moskev- ském. Lékárníci, zubní lékaři a vůbec lékaři jsou tam nyní ze dvou třetin židovské národnosti. Moskevští revolucionáři svěřili jim skoro vše- chny hlavní úkoly. Rusové myslili původně na politickou revoluci po způsobu francouzských, ale židovští vůdcové zatáhli revoluci v anar- chism. Jsou ovšem i Rušové pnarchisté, ale ti jsou nástroji velikého terroristického pochodu, který Židé zorganisovali proti Rusku. Z Rusů jejich vedení nejvíce poslouchují továrenští děl- nici v Moskvě. Vyšší revoluční škola v Peírohradě- Ruský ministr osvěty spolu s ministrem vnitra rozhodli se, že mají býti zavřeny kursy prof. P. F. Leshafta, jež naz, vají se „svobod- nou vysokou školou“. Kursy Leshaftovy trvaly poslední dva školní roky. Provinění jejich tvoří objemný svazek. Zejména zjištěno, že skoro všecky politické zločiny posledního času jsou v těsné souvislosti s Leshaftovou volnou vyso- kou školou. Policejními prohlídkami v budově učiliště, jakož výpovědmi mnohých politických provinilců konstatováno, že kursy Leshaftovy nezabývaly se vědou, nýbrž přípravou rozličných teroristických aktů a revolucionováním studujíeí mládeže. V Leshaftově „volné vysoké škole“ byl zejména vypracován plán branného přepadení petrohradské zastavárny, jež svého času značnou pozornost vzbudilo. Výpravu vedl posluchač Les haftův Ljubomudrov, potom zatčený.
Rus profesor Leshafta Leshaftův Les Moskva Rusko
21 article
Msta tiskem.
22 article
Bývalý poslanec Hosudarstvenné dumy Pa- vel Kruševan, redaktor listu, vycházejícího v Ky- šiněvě, je nejrozhodnějším antisemitou v Rusku. Židé konečně nemají příčiny ho milovat, ale proto přece dlužno v zájmu mravnosti veřejného tisku odsouditi způsob, kterým se svému odpůrci mstí. Jako přede dvěma lety naklevetili na gene- rála Čerepa Spiridoviče, že v Moskvě zabil a oloupil pohatou vdovu, tak nyní roztrušujío Pavlu Kruševanu vymyšlenou zprávu, že z vo- lebního fondu „svazu ruského národa“ zprone- věřil 300.000 rub. V jihozápadních ruských mě- stech, kde jméno Kruševanovo těší se popularitě, židovští chlapci rozhazují mezi lid lotáky s touto novinou, jež je dostatečně kvalifikována okol- ností, že na letácích není označena tiskárna, t. j. že jsou pořízeny v některé tajné tiskárně. Volební přípravy v Rusku. Ze seznamu voličů moskevské gubernie vy- loučeni bývali členové prvé dumy Muromcev (jenž byl předsedou) a Kokoškin proto, že jsou pohnáni k soudní zodpovědnosti pro vyborgský manifest. Strana obchodně-průmyslová a pokrokove- hospodářská učinily dohodu se svazem okťabri- stů. Podmínkou jest, že oktabristé neopomenou kandidovati do Hosudarstvenné dumy zástupce obchodu a průmyslu. V Petrohradu skončeny porady 27 předsta- vitelů strany sociálně-demokratické. Mélo se roz- hodnouti o tom, jak se strana postaví naproli volbám do Hosudarstvenné dumy. Většinou 15 hlasů proti 9 usneseno zúčastniti se voleb. Pr aktivnost byli ti, kteří jsou zároveň nacionalisty (3 Poláci, 1 Lotyš) a všichni Zidé (5).
Hosudarstvenný Pavel Polák Lotyš Ka Rusko Moskva Petrohrad Čerepa Spiridovič svaz ruský národ svaz okťabri
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Německá, vojenská, námořní a kolo niální výstava v Berlíně. Píše Fr. Hlaváček. V nedlouhé mezeře časové zanášel mne ze lezný oř ke dvěma výstavám v zemích dvou na šich státních spojenců: do Milána a do Berlina A nebyly to pouze výstavy, které při tom poutaly moji pozornost. V míře nemenší zajímal mn veřejný život tamější e jeho projevy, pokuo označovaly, o které záležitosti, o které otázky jeví se největší, životní interes národa. V obou těchto zemích byly to otázky vo- jenské, otázky budoucích zápletek válečných otázky národní obrany. V Italii vůbec nejhlav nější zájem veřejnosti jeví se o rozmnožení vo- jenské moci, o stavbu strategickýchi drah, e umožnéní rychlejší mobilisace (se kterou jes Italie značně v nevýhodě vůči Rakousku). o opevnění různých pohraničných nebo pomoř- ských význačných měst (na pr. i Benátek), o roz- množení loďstva atd. Všechny tyto ve veřejnosti italské tak živě, intensivně a vytrvale přetřásané požadavky po reformě ve vojenství nečelí ovšem proti nikomu jinému, než proti dosavadnímu politickému spojenci Italie, Rakousku. Veškera veřejnost italská jest toho názoru, že dříve č později musí vypuknoutí válečný konflikt s Ra kouskem a veškerá veřejnost žádá, aby Italie připravila se tak, aby konflikt tento dopadl pro Italii vítězně. Na tom všem ničeho nemění ani nejroztomilejší vzájemné návštěvy zahraničních ministrá.
Hlaváček Italia Berlín Francie Milán Rakousko Benátky Italia
24 article
Ne sice tak pronikavý a veškery veřejné otázky ovládající, ale přece jen velmi intensivní a stále rostoucí zájem o záležitosti vojenské, speciálně pak námolnické, jeví se v Německu; zvlástě různé, v nedávné době se sběhší změny mezi- státních aliancí, které v Německu vzbuzuj obavy před budoucím úplným isolováním, zvý šily zájem tento, zvláště pak zájem o otázku jak jest Německo vyzbrojeno proti Anglii, jaké vyhlídky by mělo při válečném utkání se s mo- hutným loďstvem anglickým. Tu eití Německo svoji Achillovu patu. Proto ve všech témči váž nějších listech ozývají se neustále hlasy po zvý- šení vojenské síly, vedou se v nich diskuseo rozmnožení válečného námořnictva, ke kterému nabádají také v těchto veřejných projevech i aktivní důstojníci zajisté ne tak proto, aby přesvědčili rozhodující kruhy o nutnosti roz množení vojska a zvláště námořní pohotovosti jako aby přesvědčili o tom širokou veřejnost Vypočítává se stále mohutnost anglickéhe loďstva, které jest proti Německu stále pohotově a sice v síle téměř takové, jako byla úhrn i síla obou velikých loďstev u Čušimy se selkav- ších. Poukazuje se na to, že válečné loďstv německé přes veškery pokroky v posledních le tech se stavší, přes znamenité svoje rozmnožen a dokonalení jest více nežli o polovici slabší nož loďstvo anglické.
Německo Anglie
25 article
Všechny tyto hlasy mají za úkol, upozor niti na ohromné nebezpečí pro Německo v pří padě války s Anglií a přesvědčiti veřejnost ně meckou o tom, že nutne jest pomýšleti na velike ještě rozmnožení námořní moci, že nelze litovat sebe větších obětí v tomto směru, že musej přestati všechny hlasy odporu a pochybností, že veškeren národ musí sdružiti se k velikému dílu zdvojnásobení, ano ztrojnásobení námořn moci Německa. Na souši Německo jest ovšem vyzbrojeno znamenitě, avšak i tu žádají se nove oběti, nová zdokonalení. Dle časopiseckých zpráv měla výstava pro vojenství, námořnictví a kolonie sloužiti za aai- tační prostředek pro veškery tyto snahy, smě- řující k rozmnožení vojenské a námořní moei německé a vedle toho ku přesvědčení šiřoke veřejnosti německé, že koloniální politika něme- cké říše jest správná, že himotné oběti, kterých dosud kolonie vyžadovaly, nejsou ztraceny, ný- brž budou se bohatě rentovati jak po stránee hospodářské, tak i po stránce politické moci Ně- msu an shv ivesbrce mecka. Maje na mysli vše shora vzpomenuté, ode bíral jsem se do Berlína s napjatým očekáváním, jak imponující a znamenitou výstavu asi Něme- eko uspořádalo. Leč očekávání moje doznalo na- ne váne prostého zklamání!
Německo Anglie Berlín Nout
26 article
Již při samé slavnosti zahajovací. Očekáva jsem, že proslulá vojenská diseiplina německá. jakož i všeobecný pauský smysl pro přesnosta pořádek objeví se značnou měrou při význač- ném aktu otevření vojenské výstavy a že celý tento akt odehraje se přímo jako parádní vojen- ské cvičení. Jaká však byla skutečnost! V tropi ckém přímo vedru probrodil jsem se pískovou Saharou do blízkosti hlavní budovy výstavní kde již půl hodiny před zahájením výstavy — tísnilo se na parném slunci na tisíce lidí, asi z polovice uniforem, asi z polovice civilistů. Je den ze spocených, rozčilených a zmateně p celém v, stavišti pobihajících pořadatelů odká zal mne na místo poblíže tabule „Oficiální zá- stupci“, od kterého však dělila různé oficiáln zástupce, které a všech stranách slyšel jsem „vybranými“ slovy stěžovati si na špatné arran- gement, hradba lidí, mezi nimiž jistě dobrá tre- tina těch, kteří pozvánek neměli a prodrali se různými vehody do výstaviště, zaujavše zvláště ta místa, která byla vyhrazena jednak pozvaným zástupcům různých institucí, jednak tisku. Pojednou zavzněly s věží u vehodu do vý stavy fanfáry a hned na to viděti bylo několik tryskem uhánějících policistů, za nimi pak auto mobily, v nichž přijížděli protektoři výstavy: ko runní prine německý a kn. Jan Albrecht Meklen burský. Aby však protektoři mohli se dostatin- určené místo pod baldachýnem před hlavní vý stavní budovou, musila policie nejdříve vjeti s svými koňmi mezi obecenstvo a proraziti tal cestičku, kterou automobily vysokého panstve sotva mohly projeti. U srovnání s pražským císařskými dny bylo zde nápadno, že obecen- stvo pozdravovalo i korunního prince pouze mlčky, sejmutím klobouků a naprosto nijakým čen ete pirn provoláváním Slávy.
Jan Albrecht Meklen
27 article
Řečí při slavnostním zahájení byly krátk — bohudík — neboť jinak nebylo by bý val lze, v brozném úpalu a při tom v černých oble- eích a cylindrech na místě vydržeti. Za čekán v nesnesitelném vedru odměněno bylo obecen- stvo po ukončení zahajovacího aktu pěkným po- hledem na 2000 poštovních holubů, steří byl vypuštěni, aby na různé strany říše, a mezi ji- ným také německému císaři do Potsdamu, do- nesli zprávu, že výstava byla zahájena. Potom odebrali se protektoři a funkcionáři výstavní d. vnitřku hlavní budovy; avšak obecenstve, které již dosti vytrpělo venku pod žhavým sluncem, vedralo se přes o lpor policie za nimi, naplnil k umačkání pasáže uvnite budovy a zaujalo zvlá- ště ta místa, kudy ubírati se měli korunní prin s princeznou, prine Eitel Friedrich, ostatní čle- nové panujícího rodu atd., vedle nichž zvláštn. pozornosti obecenstva se pochopitelně těšil kolo niální ředitel Dernburg. Nevěřil jsem svým očím, že by takovéi. „uspořádání“ bylo v Berlíně možno, a odpouště jsem při tom v duchu mnoho našemu pražskému obecenstvu, které v průvodech po Praze běhá za členem císařského domu v Praze sí Jllícím jestliže vyjde si na procházku. V Berlíně to ne bylo o nic lepší a to dokonce mezi ohecenstvem „vybraným l Za sklamáním jedním následovalo hned druhé při běžném prohlédnutí hlavní bu dovy výstavní. Místo důstojné výstavy vo jenské a námořnické spatřil jsi zde páté přee deváté, spatřil jsi vyloženy všechny možné ve robky, jen ne takové, které s vojenstvím a ná mořnictvím mají něco společného; toť z polo vice vlastně pouhý jarmark, ve kterém na všech stranách nabízí se procházejícímu obecenstvu všechno možné zboží dotěrně ke koupi.
Friedrich Potsdam Berlín Praha
28 article
Pidil jsem se po výstavě Kruppově, jejíž bo- hatá exposice na v. lavě milánské, vrcholíei v ohromných pancéřových věžích a v ohromný h námořních dělech tolik imponovala. Pídil jsen se dále po výstavě druhé vynikající německé továrny na děla — Erhardově — pídil jsemse po celé řadě továren na náboje, pušky, pancé- řové plotny pro lodi atd. atd. a šeho tol jsem — nenašel. Jedině vestfálská továrna na stře livo zastoupena jest pěknou exposicí různých druhů nábojů pro děla, z nichž nejtěžší a nej- větší náboj (pro děla 41centimetrová stojí prý 22.000 marek). Exposice tato končí ladně upra- veným dioramalem, znázorňujícím vzestup hor- ského dělostřelectva na hory. Avšak to byla také na celé výstavě jediná zajímavá exposice, týka- jící se skutečně vojenství, nohledíme-li ještě k celé řadě ústavů, dodávajících součástky uni- forem a celé uniformy vojenské. Vitrin s uniformami všech druhů jest tam ovšem spousta, avšak ani o jedné nemůže se řici, že by byla nějak nově a pěkně uspořádána; všechny jsou přecpány figurinami v uniformách na stejných podstavcích a působí následkem této jednotvárnosti a mrtvoty dojmem unavují- cím. V řjimky jsou asi dvě nebo tři, přodstavují í
Kruppův Erhardův marka
29 article
vojenské uniformy pro kolonie ve figurinách, kteréž sestaveny jsou ve skupinách životných. Jinak obsahuje hlavní budova výstavní prů- myslové výrobky všeho možného druhu; jakým způsobem však výrobky tyto mohly býti připu- štěny do vojenské výstavy, jest záhadou a to zá- hadou tím větší, že naplňují největší čásť celé výstavy. Jest tam několik interieurů nábytko- v.ch, celá řada exposici továren na cukrovinky. které se tam zároveň prodávaji a obecenstvu ke koupí vnucují, podobně jako různě výrobky ga- lanterní, upomínky na výstavu atd.; hned vedle setkáváte se s exposicí koží, vlny, hospodeř- ských nástrojů, továrny na kyselinu uhličitou, na laky, na zboží trikotové, vany, piana, na gra- mofony, na roury kovové afd., slovem: nesyste- matičnost nejhoršího druhu, nebo jak již řečeno: hotový jarmark! Zbývala ještě naděje, že vlastní vojenská výstava bude snad v jiných ,avilonech, kterážto naděje však na míru nepatrnou sklesla již jed- ním pohledem na plán výstavní, který označoval, že vedle hlavní budovy jsou na výstavě ještě jen 3 větší budovy: strojovna, budova koloniální. budova pro námořnictví.
30 article
Rychle tedy do „Marinehalle“. Těžko bylo se ubrániti vzpomínkám na znamenitou ex- posici námořnictva německého na výstavě milán- ské, na exposici ministerstva námořnictví, za- řízení pro telegrafii bez drátů, velikánskou řadu krásných modelů válečných lodi německých, ja- kož i mnoha lodí předních dopravních společ- ností německých, výslavu výzbroje lodi váleč- ných, znázornění působnosti střel na ohromné pancéřové plotny atd., což všechno mělo v Mi- láně představovati obrovskou výkonnost něme- ckého průmyslu v těchto oborecn. Avšak za oče- káváním rychle přišlo sklamání: ministerstvo námořní — nevystavuje; modely válečných lode po dlouhém hledání shledal jsem — celé dva; soveroněmecký Lloyd a hamburskoamerická linie skromně skrývají se s exposicemi zcela nepatrnými. Asi 3 motorové lodice, několik vě- deckých přístrojů pro námořnictvo — to jsou předměty, které se dají po celé výstavě pracně shledati jakožto takové, jež souvisí s námořni- etvím. Ostatel zrovna tentýž jarmark, jako v bu- dově hlavní.