1
masthead
Ročník XXXXVIL.
2
masthead
oleodlavv dmieem odleneo
3
masthead
V Praze, ve středu 14. srpna 1907.
Praha
7
masthead
aba n čvadeal ižev
8
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí ne
v Praze v administraei
na mřsic . . . . . . 2 K —
na čtvrt lsta . . . . 6 K —h
s dvejt denáškeu
za měsln
za čtnt l4ta . . . . 7 K 50 k
na mřsíe . . . . . . 9 K 30h
Pošten:
na něsle
na čtvrt lais . . .
s dvojí zisilkee
na juiěsí
na štvrt ta . . . . 11 K e0
Praha
Pošten
9
article
Nesnadně rozpravy.
Nesnadně rozpravy.
Prázdniny rady říšské, kteráž v prvn
své kampani jakožto rozšířený sbor zákono
dárný, založený na rozsáhlých základech
všeobecného práva hlasovacího, nebyla ovšem
s to na ráz zjednati vyjasnění a uvésti pevný
systém ve změti nepočetných otázek vnitřních,
prázdniny ty jeví se býti pouhým pokračo-
váním v pátrání po žádoucím východisku,
kteréž přes bohatý a výmluvný program
předsedy ministerstva zůstává stále hledaným
bodem Archimedovým, z něhož by se dalo
hnouti mikrokosmem cislajtánským.
Z úst poslaneckých slyšeti jest. sice
hesla o pěstování positivní politiky, o sou-
činnosti, o přesnější organisaci, ale vlastní
cíl všeho toho zůstává v přítmí, jehož
osvětlení snad se dočkáme na podzim, ne-
nastane-li potom tma ještě hustší.
Dle obvyklého chodu státního stroje
přišlo nyní vlastně období zasedání zemských
sněmů. Ale i činnost sněmů předpokládá.
aby byly jasné poměry mezi vládou a těm
kterými stranami, ať politickými ať národ-
ními, a aby zejmena zřejmé byly cíle, k nimž
vláda sedmnácte zemských sněmů vede.
V centralistické Vídni nebylo nikdy
valné přízně ke sněmům zemským, a ani
za nynějšího ministerstva nelze znamenati
nadějnějšího obratu. Některé sněmy se svo-
lávají, jiné zůstaveny v pochybnostech
zkrátka i v této příčině se vláda protlouká
od případu k případu, čímž jen dále posiluje
názory pesimistů, že i pro ni jest získán
času nejdůležitější cíl.
Archimedův
Vídeň
10
article
Zemské sněmy, o tom není pochybnosti
ani svými zastaralými řády volebními, ani
svou úzce vyměřenou kompetencí nejsou s to
vyhověti požadavkům pokročilých královstv
a zemí, a nad to se nejdůležitějším z nich
nepopřává ani času, aby mohly slušně vy
říditi aspoň rozpočet a běžné záležitosti
A protože ani rada říšská po leta nezmohla
všecku pracovní látku, zůstává vlastně všecka
ústavní činnost u nás kusá, nesoustavnáa
nepronikavá.
Po vzoru tak zvané všeobecné kurie
badenovské, zavedené před desetiletím pro
radu říšskou, odhodlala se sice vláda za
hájiti volební opravu i pro sněmy zemské.
ale akce tato provedena byla pouze v ně
kierých zemích, když následkem dvojího
ostrého větru z Ruska a z Uher zatím
opuštěn byl úplně dřívější základ volebního
práva do rady říšské a nahražen byl vše
obecným právem hlasovacím. Touto daleko-
sáhlou změnou voleb říšských vnesen by
i do akce volebních oprav pro sněmy zemsk
nový, a netajme si to, rušivý živel.
Pan ministr vnitra sice rozhodně pro
hlásil, že vláda nemíní hnouti základy ří-
zení zemských, však nijaké prohlášení vládní
není s to odčiniti působivost fakta, zatím
nadešlého, zvláště když v některých sněmích
již dříve se staly projevy na prospěch vše-
obecného práva volebního i do sněmů zem
ských
Jak tyto události dále budou účinko
vati na akci pro opravu volebních řádů sně
movních, ukáže ovšem bližší či vzdálenějš
budoucnost.
Na ten čas, zejměna pokud se týká
sněmu království českého, jsou zajisté opráv
něna slova dra. Herolda, když minulé ne
Herold
Rusko
Uhry
11
article
děle prohlásil: »Nečiním si žádných ilusía
pravím to již dnes, že všeobecné rovné právo
hlasovací ve sněmě za nynějšího jeho
složení padne«, a dodal, že následkem
toho se bude projednávati předloha vládní.
Ovšem jest si dr. Herold plně toho
vědom, že toto nynější složení sněmu jest
právě jednou z příčin, proč volební oprava
do sněmu se stalal otázkou palčivou. v
Jeden z činitelů sněmovních vývojem
poměrů valně pozbyl na významu svéma
někdejší společenská vůdči úloha jeho změnou
hospodářských poměrů značně byla otře-
sena; na druhé straně vyrostly mohutné šiky
průmyslné produkce, vyspělých sil pracov
ních, a ty nelze již odstraniti z vlivu na
složení sněmovní.
I když dle usnesení osmého sjezdu česko-
slovanské sociální demokracie, právě v Plzni
konaného, můžeme konstatovati, že sociální
demokracie boj svůj za zastoupení na sněmu
povede prostředky, abychom tak řekli, mo
dernějšími, než jakých byla odhodlána užit
v době, než dosáhla nové volební opravy
pro radu říšskou, přes to »nledají s
sociální demokraté uniknout
kořist, která jim kyne z volebn
opravy sněmovní.« Proto i jí na tom
záleží, aby sněm byl svolán a aby vo-
lební oprava se dostala na jednací pořad
Neprovedeli však nynější sněm volební
opravu, jsou ovšem sociální demokraté od
hodláni, zanésti do příštích sněmovních voleb
bezohledný boj jak proti odpůrcům všeobec
ného volebního práva, tak proti slanovisku
vlády, že zemské sněmy mají zůstati zastu-
pitelstvy zájmovými.
doktor
Herold
Plzeň
Neprovedel
12
article
Ale úspěšnému řešení volební opravy
pro sněm nepřekáží jen změna volebního
práva do rady říšské, nepřekáží jen nynějšt
složení sněmů, vláda a Němci postarali se
ještě o jiné překážky.
V jedné ze svých programových řečí
ohlásil předseda ministerstva mimo jiné
i dalekosáhlou reformu politické správy
zřízení krajů, na něž by se přenesla čás
agendy zemské.
Tato zamýšlená reforma nutně se dotkne
postavení zemi k celku státnímu, a proto
jest nezbytno, aby jí předcházelo dříve
upravení kompelencí zákonodárných sborů
říšské rady a sněmů. Potřebu toho vystil
dr. Herold svým návrhem revise ústavy a
máme za to, že revise ta musí se stát
východiskem a počátkem zmíněných oprav
Říšská rada není s to vyříditi vše to-
co jí zastaralý vídeňský centralism naloži
na bedra; zjednodušení a obmezení agendy
její na záležitosti opravdu všem zemím spo-
lečné jest proto nezbytnou podmínkou dosa-
žení zákonodárné rovnováhy a uplatnění
sněmů, jakožto sborů zákonodárných. Potřeba
tato jest tím naléhavější, čím okatěji byly
zemské sněmy dosud snižovány a odstrko-
vány, a čím pochybnější jest v budoucnosti
chování šlechty, Tak přináší »Infor.« právě
následující projev konservativního člena pan
ské sněmovny: »Zápas za všeobecné volebn
právo do sněmů, kterýž záby plně vzplane,
nutí pro svou aktuálnost, aby se zaujale
jasné stanovisko. Především nutno žádati
aby rozšíření volebního práva se dělo dle
jedné zásady; kdyby se zavedlo v ně
kterých sněmích všeobecné volebn
právo a v jiných se podržela soustava
sein
Němec
doktor
Herold
ský sněmovna
13
article
kurií, vedlo by to ke stálým srážkám
Proto jest třeba vytknouti přesný směr
Má-li zachovati volební oprava pro sněmy
jednotný ráz, jest patrná nemožnost zdemo-
kratisování zemských sborů; nelzeť prý svě-
řiti kormidlo nevzdělaným, temným a pově-
rečným vrstvám obyvatelstva některých zemí
jako jsou Halič, Bukovina, Krajinaa
Istrie. Nesrovnalost tato se prý při říšských
volbách zváží převahou vzdělaných tříd zemí
ostatních. Ale kromě toho prý by to
byla chyba, učiniti ze sniě mi
rozšířením jejich základny po-
litická pařeniště(!). Naopak, sněmy
buďtež více a více vytvářeny ja-
kožto správní organisacele
Mluví-li tento člen panské sněmovny
za své soudruhy, pak podává včasný výklad,
kam spěje vláda se svými opravami politické
správy a krajského zřízení.e
Konečně zbývají Němci. Uvedli jsme ve
včerejším odpoledníku, jaké předčasné
podmínky kladou jakožto cenu za svůj sou-
hlas k volební opravě do sněmu. Podmínkám
těm by musilo předcházeti zákonné upravení
všech otázek i ostatních, ne pouze ně-
meckých menšin, tomu by musilo
předcházeti spravedlivé provedení národní
jazykové rovnoprávnosti ve všech zemích
českých, zkrátka to, co tisk německý žádá
pro Němce české ve spojení s volební
opravou sněmovní, musilo by se upravití
zákony všeobecně platnými, jinak
by všickni neněmečtí národové byli odsou
zení k ustavičnému živoření.
Po zkušenostech moravských, a podle
toho, jak nakládá německá většina ve Slezsku
s našimi krajany — snad se rozpomenou
u nás i příliš horliví přímluvčí za ukvapeny
ústup před Němci.
Jest zřejmo, že kráčíme v ústrety do
bám plným nesnadných, spletitých problémů
jež vyžadují na všech odpovědných politi-
cích českých, aby včas se sjednotili o spo-
lečném postupu, nemá-li budoucnost zasti
o šve
hnouti nás malé a nepřipraveně.
Němec
Halič
Bukovina
Istria
Slezsko
panská sněmovna
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 13. srpna. (Polský lékařisíký
sjezd a jazyková otázka.) V čís. 220.
„N. L.“ podalí jsme zprávu o návrhu polského
lékaře drá. S. M., uěmněném na sjezdu pol-
ských lékařů, aby jednacím jazykem příštich
sjezdů lékařských byla němčina, protože ona je
nejsrozumitolnějším obeovacím jazykem účast-
níků těch sjezdů. Pan dr. S. M. zasílá nám ze
Lvova dopis, v kterém obhajuje své stanovisko
Ruština, praví, nemůže býti dohodovacím jazy-
kem na sjezdech polských lékařů, protože je to -
ruština. A všechny slovanské jazyky polští lé
kaři a jich slovanští hostě znáti nemohou. Proto
p. dr. S. M. opakuje, že ne z národních, nýbrž
z praktických důvodů doporučil němčinu, ač by
mu bylo milejší esperanto.
Odpovídajíce p. dru. S. M. ukazujeme na
sjezdy slovanských novinářů, na kterých se již
devět roků jedná a mluví ve všech slovanských
jazycích. Právě praxe již prvý rok (1898) uká-
zala, že slovanské novinářstvo nepotřebuje ve
svých stycích jazyka německého, jenž až dotud
na hanbu všech Slovanů nazýván byl všeslovan
ským. Od pokusu, učiněného na sjezdu praž
ském před devíti lety, vznájemná znalost svých
jazyků u slovanských novinářů utěšené pokroo-
čila. Nemohouli se slovanští lékaři sjednotitia
doktor
Slovan
Praha
Lvov
15
article
jeden ze svých jazyků si vybrati za dohodovací.
nechť jen směle činí po příkladě novinářů. Mno
hým snad bude zapotřebí trochu studovati srov
navací gramatiku jazyků slovanských, to studiun
však žádnému z nich nebude obtížno a naopal
způsobí mu potěšení. O jednom by ale slovanští
lékaři měli pracovati: aby se sjednotili na spo-
lečné odborné tórminologii. Naši čeští lékaři uči
nili už v té příčině počin, několik tomu let. Jak
věc dále pokročila, nevíme, ale doporučujeme
ji horlivě pozornosti lékařských kruhů slovan
ských. Pan dr. S. M. již promino, že znova opa-
kujeme: němčina jako dorozumívácí jazyk slo-
vanský je slovanskou Hanbou.
Ze Sremských Karlovců. (Zesnulý srb
ský patriarch Georgije Brankovi
jako národní mecenáš.) Za svého patri
aršení patriarch Brankovič věnoval a závětí na
srbské církevní a kulturné účely odkázal násle
dující obnosy: 200.000 korun na stavbu semi-
náře v Sremských Karlovcích; 80.000 K. n
stavbu srbského pedagogia v Somboru; 60.00
korun na stavbu srbské obecné školy v Dalji
30.000 K na stavbu srbské obecné školy v Kul
píně; 20.000 K a dva domy v Sremských Kar
loveích fondu sv. Sávy, jejž byl zesnulý patri-
arch založil r. 1894: 24.000 K na srbský chrán
a školu v Sanlovu; srbskému „Sokolu“ v Srem-
ských Karlovcích dům v ceně 30.000 K; 20.000
kor. na vydání knihy „Srbské karlovecké boho
slovi v slovech i obrazech“. 20.000 K ze obran
Paje Jovanoviča „Stěhování Srbů“; 16.000 K
na stavbu srbské osnovné školy v Bílém Brdě.
doktor
Branek
Brankovič
svatý . Sáva
Paj
Srba
Karlovec
Kula
Kara
Srem
bílý Brda
Sokol
Karlovec dům
16
article
13.500 K za zvon na zborovém chrámu v Srem-
ských Karloveích; 10.000 K tomuto chrámu;
7500 K srbské obecné škole v Baji; 7000 K na
mnišský seminář v Sr. Karloveích; 5000 K hor-
nímu chrámu v Sremských Karlovcích; 5000
srbskému chrámu v Somboru; 5000 K srbskému
pravoslavnému duchovenskému konviktu; 4000
kerun za dvě sochařská poprsí; 4000 K fondům
srbských gymnasii; 3200 K srbské ženské zá-
druze v Pešti; 2000 K na založení kazatelského
fondu; 2000 K na vydáváni belletrijského
listu „Brankovo Kolo“; 2000 K na pomník za-
kladatelů karloveckého gymnasia Dimitrija Se-
bova a Štěpána stratimiroviče; 3000 K Srbské
Matici; 1000 K karloveckým chudým; po 500 K
srbským chrámům ve Velké Kikindě, Seutě, Kul-
píně a Baji. Uhrnná suma: 586.200 K.
Avšak mimo to zesnul, patriarch za svého
života věnoval aspoň ještě takovou sumu na pod-
poru srbských spisovatelů a umělců, srbských
církovních obcí, na opravu chrámů a škol, na
srbské pěvecké, lidomilné a sokolské spolky, na
srhské divadlo v Novém Sadě i na jiná srbske
divadla, srbským akademikům na universitách
v cizině, nemajetným studujícím, srbským žen-
ským zádruhám atd.
Zvláště třeba se zmínit o tom, že patriareh
Brankovič na svůj nemalý náklad uspořádal zr-
nedbanou patriaršskou bibliotéku, čímž učiní
velikou úsluhu srbské vědě, neboť od nynějšku
tato znamenitá knihovna bude přistupna bada
telům na poli srbské historie.
Brankův
Štěpán
Brankovič
Srem
Karlovec
Sombor
Pešť
Velká Kikinda
Seuta
Kula
srbský obecný škola v Baja
sokolský spolek
17
title
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 13. srpna.
Praha
18
article
viods
Úspěchy Židů v Rusku.
Židé v Rusku nevybojovali si dosud práve
usazovati se všude v říši, ale revoluční zmatky
jichž ostatní Židé byli hlavními původci, poslou
žily jim k tomu, aby změnili ve svůj prospěch
praktickou skutečnost, jež jim dá půdu k dal
ším bojům za svou rovnoprávnost.
ntn
Žid
Rusko
19
article
V drobném pa ouejlt
ranní čislo o sobě . . . za sn
odpoledni . . . . . . . za 2h
Ve dlialkžch na venkovi:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
vdpelední . . . . . . . . 4h
Inserávv
plati se hotově napřei.
Pledplatení a lnserty přijřnš sdmini-
strape v Marlansk é ulici č. 3.
Tam nackáaejí se též redakee
tlskárna a ezpadica „Národnich Listi“
Rukopisy se novracejí.
é ulice
Národnich List
20
article
Moskvou počínaje ve všech velkých mě-
stech Ruska pozoruje se, že tam Židů značně
přibylo a vzrostla jejich zámožnost i vliv. V Mo-
skvě nemá již ruský kupec výsadu býti zámož-
ným, jako tomu bylo ještě do nedávna. A nejsou
Židé silni jen v obchodě a průmyslu moskev-
ském. Lékárníci, zubní lékaři a vůbec lékaři jsou
tam nyní ze dvou třetin židovské národnosti.
Moskevští revolucionáři svěřili jim skoro vše-
chny hlavní úkoly. Rusové myslili původně na
politickou revoluci po způsobu francouzských,
ale židovští vůdcové zatáhli revoluci v anar-
chism. Jsou ovšem i Rušové pnarchisté, ale ti
jsou nástroji velikého terroristického pochodu,
který Židé zorganisovali proti Rusku. Z Rusů
jejich vedení nejvíce poslouchují továrenští děl-
nici v Moskvě.
Vyšší revoluční škola v Peírohradě-
Ruský ministr osvěty spolu s ministrem
vnitra rozhodli se, že mají býti zavřeny kursy
prof. P. F. Leshafta, jež naz, vají se „svobod-
nou vysokou školou“. Kursy Leshaftovy trvaly
poslední dva školní roky. Provinění jejich tvoří
objemný svazek. Zejména zjištěno, že skoro
všecky politické zločiny posledního času jsou
v těsné souvislosti s Leshaftovou volnou vyso-
kou školou. Policejními prohlídkami v budově
učiliště, jakož výpovědmi mnohých politických
provinilců konstatováno, že kursy Leshaftovy
nezabývaly se vědou, nýbrž přípravou rozličných
teroristických aktů a revolucionováním studujíeí
mládeže. V Leshaftově „volné vysoké škole“ byl
zejména vypracován plán branného přepadení
petrohradské zastavárny, jež svého času značnou
pozornost vzbudilo. Výpravu vedl posluchač Les
haftův Ljubomudrov, potom zatčený.
Rus
profesor
Leshafta
Leshaftův
Les
Moskva
Rusko
22
article
Bývalý poslanec Hosudarstvenné dumy Pa-
vel Kruševan, redaktor listu, vycházejícího v Ky-
šiněvě, je nejrozhodnějším antisemitou v Rusku.
Židé konečně nemají příčiny ho milovat, ale
proto přece dlužno v zájmu mravnosti veřejného
tisku odsouditi způsob, kterým se svému odpůrci
mstí. Jako přede dvěma lety naklevetili na gene-
rála Čerepa Spiridoviče, že v Moskvě zabil a
oloupil pohatou vdovu, tak nyní roztrušujío
Pavlu Kruševanu vymyšlenou zprávu, že z vo-
lebního fondu „svazu ruského národa“ zprone-
věřil 300.000 rub. V jihozápadních ruských mě-
stech, kde jméno Kruševanovo těší se popularitě,
židovští chlapci rozhazují mezi lid lotáky s touto
novinou, jež je dostatečně kvalifikována okol-
ností, že na letácích není označena tiskárna, t. j.
že jsou pořízeny v některé tajné tiskárně.
Volební přípravy v Rusku.
Ze seznamu voličů moskevské gubernie vy-
loučeni bývali členové prvé dumy Muromcev
(jenž byl předsedou) a Kokoškin proto, že jsou
pohnáni k soudní zodpovědnosti pro vyborgský
manifest.
Strana obchodně-průmyslová a pokrokove-
hospodářská učinily dohodu se svazem okťabri-
stů. Podmínkou jest, že oktabristé neopomenou
kandidovati do Hosudarstvenné dumy zástupce
obchodu a průmyslu.
V Petrohradu skončeny porady 27 předsta-
vitelů strany sociálně-demokratické. Mélo se roz-
hodnouti o tom, jak se strana postaví naproli
volbám do Hosudarstvenné dumy. Většinou 15
hlasů proti 9 usneseno zúčastniti se voleb. Pr
aktivnost byli ti, kteří jsou zároveň nacionalisty
(3 Poláci, 1 Lotyš) a všichni Zidé (5).
Hosudarstvenný
Pavel
Polák
Lotyš
Ka
Rusko
Moskva
Petrohrad
Čerepa Spiridovič
svaz ruský národ
svaz okťabri
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Německá, vojenská, námořní a kolo
niální výstava v Berlíně.
Píše Fr. Hlaváček.
V nedlouhé mezeře časové zanášel mne ze
lezný oř ke dvěma výstavám v zemích dvou na
šich státních spojenců: do Milána a do Berlina
A nebyly to pouze výstavy, které při tom poutaly
moji pozornost. V míře nemenší zajímal mn
veřejný život tamější e jeho projevy, pokuo
označovaly, o které záležitosti, o které otázky
jeví se největší, životní interes národa.
V obou těchto zemích byly to otázky vo-
jenské, otázky budoucích zápletek válečných
otázky národní obrany. V Italii vůbec nejhlav
nější zájem veřejnosti jeví se o rozmnožení vo-
jenské moci, o stavbu strategickýchi drah, e
umožnéní rychlejší mobilisace (se kterou jes
Italie značně v nevýhodě vůči Rakousku).
o opevnění různých pohraničných nebo pomoř-
ských význačných měst (na pr. i Benátek), o roz-
množení loďstva atd. Všechny tyto ve veřejnosti
italské tak živě, intensivně a vytrvale přetřásané
požadavky po reformě ve vojenství nečelí ovšem
proti nikomu jinému, než proti dosavadnímu
politickému spojenci Italie, Rakousku. Veškera
veřejnost italská jest toho názoru, že dříve č
později musí vypuknoutí válečný konflikt s Ra
kouskem a veškerá veřejnost žádá, aby Italie
připravila se tak, aby konflikt tento dopadl pro
Italii vítězně. Na tom všem ničeho nemění ani
nejroztomilejší vzájemné návštěvy zahraničních
ministrá.
Hlaváček
Italia
Berlín
Francie
Milán
Rakousko
Benátky
Italia
24
article
Ne sice tak pronikavý a veškery veřejné otázky
ovládající, ale přece jen velmi intensivní a stále
rostoucí zájem o záležitosti vojenské, speciálně
pak námolnické, jeví se v Německu; zvlástě
různé, v nedávné době se sběhší změny mezi-
státních aliancí, které v Německu vzbuzuj
obavy před budoucím úplným isolováním, zvý
šily zájem tento, zvláště pak zájem o otázku
jak jest Německo vyzbrojeno proti Anglii, jaké
vyhlídky by mělo při válečném utkání se s mo-
hutným loďstvem anglickým. Tu eití Německo
svoji Achillovu patu. Proto ve všech témči váž
nějších listech ozývají se neustále hlasy po zvý-
šení vojenské síly, vedou se v nich diskuseo
rozmnožení válečného námořnictva, ke kterému
nabádají také v těchto veřejných projevech
i aktivní důstojníci zajisté ne tak proto, aby
přesvědčili rozhodující kruhy o nutnosti roz
množení vojska a zvláště námořní pohotovosti
jako aby přesvědčili o tom širokou veřejnost
Vypočítává se stále mohutnost anglickéhe
loďstva, které jest proti Německu stále pohotově
a sice v síle téměř takové, jako byla úhrn i
síla obou velikých loďstev u Čušimy se selkav-
ších. Poukazuje se na to, že válečné loďstv
německé přes veškery pokroky v posledních le
tech se stavší, přes znamenité svoje rozmnožen
a dokonalení jest více nežli o polovici slabší
nož loďstvo anglické.
Německo
Anglie
25
article
Všechny tyto hlasy mají za úkol, upozor
niti na ohromné nebezpečí pro Německo v pří
padě války s Anglií a přesvědčiti veřejnost ně
meckou o tom, že nutne jest pomýšleti na velike
ještě rozmnožení námořní moci, že nelze litovat
sebe větších obětí v tomto směru, že musej
přestati všechny hlasy odporu a pochybností, že
veškeren národ musí sdružiti se k velikému dílu
zdvojnásobení, ano ztrojnásobení námořn
moci Německa. Na souši Německo jest ovšem
vyzbrojeno znamenitě, avšak i tu žádají se nove
oběti, nová zdokonalení.
Dle časopiseckých zpráv měla výstava pro
vojenství, námořnictví a kolonie sloužiti za aai-
tační prostředek pro veškery tyto snahy, smě-
řující k rozmnožení vojenské a námořní moei
německé a vedle toho ku přesvědčení šiřoke
veřejnosti německé, že koloniální politika něme-
cké říše jest správná, že himotné oběti, kterých
dosud kolonie vyžadovaly, nejsou ztraceny, ný-
brž budou se bohatě rentovati jak po stránee
hospodářské, tak i po stránce politické moci Ně-
msu an shv ivesbrce
mecka.
Maje na mysli vše shora vzpomenuté, ode
bíral jsem se do Berlína s napjatým očekáváním,
jak imponující a znamenitou výstavu asi Něme-
eko uspořádalo. Leč očekávání moje doznalo na-
ne váne
prostého zklamání!
Německo
Anglie
Berlín
Nout
26
article
Již při samé slavnosti zahajovací. Očekáva
jsem, že proslulá vojenská diseiplina německá.
jakož i všeobecný pauský smysl pro přesnosta
pořádek objeví se značnou měrou při význač-
ném aktu otevření vojenské výstavy a že celý
tento akt odehraje se přímo jako parádní vojen-
ské cvičení. Jaká však byla skutečnost! V tropi
ckém přímo vedru probrodil jsem se pískovou
Saharou do blízkosti hlavní budovy výstavní
kde již půl hodiny před zahájením výstavy —
tísnilo se na parném slunci na tisíce lidí, asi
z polovice uniforem, asi z polovice civilistů. Je
den ze spocených, rozčilených a zmateně p
celém v, stavišti pobihajících pořadatelů odká
zal mne na místo poblíže tabule „Oficiální zá-
stupci“, od kterého však dělila různé oficiáln
zástupce, které a všech stranách slyšel jsem
„vybranými“ slovy stěžovati si na špatné arran-
gement, hradba lidí, mezi nimiž jistě dobrá tre-
tina těch, kteří pozvánek neměli a prodrali se
různými vehody do výstaviště, zaujavše zvláště
ta místa, která byla vyhrazena jednak pozvaným
zástupcům různých institucí, jednak tisku.
Pojednou zavzněly s věží u vehodu do vý
stavy fanfáry a hned na to viděti bylo několik
tryskem uhánějících policistů, za nimi pak auto
mobily, v nichž přijížděli protektoři výstavy: ko
runní prine německý a kn. Jan Albrecht Meklen
burský. Aby však protektoři mohli se dostatin-
určené místo pod baldachýnem před hlavní vý
stavní budovou, musila policie nejdříve vjeti s
svými koňmi mezi obecenstvo a proraziti tal
cestičku, kterou automobily vysokého panstve
sotva mohly projeti. U srovnání s pražským
císařskými dny bylo zde nápadno, že obecen-
stvo pozdravovalo i korunního prince pouze
mlčky, sejmutím klobouků a naprosto nijakým
čen ete pirn
provoláváním Slávy.
Jan
Albrecht
Meklen
27
article
Řečí při slavnostním zahájení byly krátk
— bohudík — neboť jinak nebylo by bý val
lze, v brozném úpalu a při tom v černých oble-
eích a cylindrech na místě vydržeti. Za čekán
v nesnesitelném vedru odměněno bylo obecen-
stvo po ukončení zahajovacího aktu pěkným po-
hledem na 2000 poštovních holubů, steří byl
vypuštěni, aby na různé strany říše, a mezi ji-
ným také německému císaři do Potsdamu, do-
nesli zprávu, že výstava byla zahájena. Potom
odebrali se protektoři a funkcionáři výstavní d.
vnitřku hlavní budovy; avšak obecenstve, které
již dosti vytrpělo venku pod žhavým sluncem,
vedralo se přes o lpor policie za nimi, naplnil
k umačkání pasáže uvnite budovy a zaujalo zvlá-
ště ta místa, kudy ubírati se měli korunní prin
s princeznou, prine Eitel Friedrich, ostatní čle-
nové panujícího rodu atd., vedle nichž zvláštn.
pozornosti obecenstva se pochopitelně těšil kolo
niální ředitel Dernburg.
Nevěřil jsem svým očím, že by takovéi.
„uspořádání“ bylo v Berlíně možno, a odpouště
jsem při tom v duchu mnoho našemu pražskému
obecenstvu, které v průvodech po Praze běhá
za členem císařského domu v Praze sí Jllícím
jestliže vyjde si na procházku. V Berlíně to ne
bylo o nic lepší a to dokonce mezi ohecenstvem
„vybraným l
Za sklamáním jedním následovalo hned
druhé při běžném prohlédnutí hlavní bu
dovy výstavní. Místo důstojné výstavy vo
jenské a námořnické spatřil jsi zde páté přee
deváté, spatřil jsi vyloženy všechny možné ve
robky, jen ne takové, které s vojenstvím a ná
mořnictvím mají něco společného; toť z polo
vice vlastně pouhý jarmark, ve kterém na všech
stranách nabízí se procházejícímu obecenstvu
všechno možné zboží dotěrně ke koupi.
Friedrich
Potsdam
Berlín
Praha
28
article
Pidil jsem se po výstavě Kruppově, jejíž bo-
hatá exposice na v. lavě milánské, vrcholíei
v ohromných pancéřových věžích a v ohromný h
námořních dělech tolik imponovala. Pídil jsen
se dále po výstavě druhé vynikající německé
továrny na děla — Erhardově — pídil jsemse
po celé řadě továren na náboje, pušky, pancé-
řové plotny pro lodi atd. atd. a šeho tol jsem
— nenašel. Jedině vestfálská továrna na stře
livo zastoupena jest pěknou exposicí různých
druhů nábojů pro děla, z nichž nejtěžší a nej-
větší náboj (pro děla 41centimetrová stojí prý
22.000 marek). Exposice tato končí ladně upra-
veným dioramalem, znázorňujícím vzestup hor-
ského dělostřelectva na hory. Avšak to byla také
na celé výstavě jediná zajímavá exposice, týka-
jící se skutečně vojenství, nohledíme-li ještě
k celé řadě ústavů, dodávajících součástky uni-
forem a celé uniformy vojenské.
Vitrin s uniformami všech druhů jest tam
ovšem spousta, avšak ani o jedné nemůže se
řici, že by byla nějak nově a pěkně uspořádána;
všechny jsou přecpány figurinami v uniformách
na stejných podstavcích a působí následkem
této jednotvárnosti a mrtvoty dojmem unavují-
cím. V řjimky jsou asi dvě nebo tři, přodstavují í
Kruppův
Erhardův
marka
29
article
vojenské uniformy pro kolonie ve figurinách,
kteréž sestaveny jsou ve skupinách životných.
Jinak obsahuje hlavní budova výstavní prů-
myslové výrobky všeho možného druhu; jakým
způsobem však výrobky tyto mohly býti připu-
štěny do vojenské výstavy, jest záhadou a to zá-
hadou tím větší, že naplňují největší čásť celé
výstavy. Jest tam několik interieurů nábytko-
v.ch, celá řada exposici továren na cukrovinky.
které se tam zároveň prodávaji a obecenstvu ke
koupí vnucují, podobně jako různě výrobky ga-
lanterní, upomínky na výstavu atd.; hned vedle
setkáváte se s exposicí koží, vlny, hospodeř-
ských nástrojů, továrny na kyselinu uhličitou,
na laky, na zboží trikotové, vany, piana, na gra-
mofony, na roury kovové afd., slovem: nesyste-
matičnost nejhoršího druhu, nebo jak již řečeno:
hotový jarmark!
Zbývala ještě naděje, že vlastní vojenská
výstava bude snad v jiných ,avilonech, kterážto
naděje však na míru nepatrnou sklesla již jed-
ním pohledem na plán výstavní, který označoval,
že vedle hlavní budovy jsou na výstavě ještě jen
3 větší budovy: strojovna, budova koloniální.
budova pro námořnictví.
30
article
Rychle tedy do „Marinehalle“. Těžko
bylo se ubrániti vzpomínkám na znamenitou ex-
posici námořnictva německého na výstavě milán-
ské, na exposici ministerstva námořnictví, za-
řízení pro telegrafii bez drátů, velikánskou řadu
krásných modelů válečných lodi německých, ja-
kož i mnoha lodí předních dopravních společ-
ností německých, výslavu výzbroje lodi váleč-
ných, znázornění působnosti střel na ohromné
pancéřové plotny atd., což všechno mělo v Mi-
láně představovati obrovskou výkonnost něme-
ckého průmyslu v těchto oborecn. Avšak za oče-
káváním rychle přišlo sklamání: ministerstvo
námořní — nevystavuje; modely válečných lode
po dlouhém hledání shledal jsem — celé dva;
soveroněmecký Lloyd a hamburskoamerická
linie skromně skrývají se s exposicemi zcela
nepatrnými. Asi 3 motorové lodice, několik vě-
deckých přístrojů pro námořnictvo — to jsou
předměty, které se dají po celé výstavě pracně
shledati jakožto takové, jež souvisí s námořni-
etvím. Ostatel zrovna tentýž jarmark, jako v bu-
dově hlavní.