ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f8d07580-7673-11dc-aaf0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: place 74, person 85, org 6, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
13. srpna 1907. Číslo 222.
4 article
řečí v osmi nebo devíti jazveích jest třeba stenografů řečí těch znalých a také placených a viáda vymlouvala se, že je přes noc a bez svolení parlamentu nemůže sehnati. Ostatní ne- němečtí poslanci kladli pak takovou váhu n dělnost parlamentu, že by najisto se byli proti naši obstrukci postavili, kdežto návrh dra. Kra máře, aby byl § 51. jednacího řádu proveden, podepsali všichni poslanci slovanští i románští Takovým způsobem dosaženo v této otázce spo lečným přičiněním aspoň tolik, kolik se dosáh- nouti dalo, kdežto radikálním postupem bylo by se vůbec ničeho nedosáhlo, leč toho, že sně movna mohla býti uzavřena, čeští ministři pro puštěni a že by § 14. vesele se bylo vládlo dále — proti nám. Kdežlo pak v této otázce udržela se ve Svazu diseiplina, nedocflilo se toho při h la- sování o prozatímném rozpočtu Parlamentní komise dala klubům volnost hlaso- vání, nevyslovivši se pro ani proti, kdežto v tak důležité otázce zajisté Svaz měl zaujmouti určité stanovisko a ti, kdo s většinou jeho ne- souhlasili, měli buď se podrobiti aneb vzdáti se hlasování. A tak velká většína členů Svazu hla- sovala pro provisorium, malá část proti a část se vzdálila, což ovšem nebylo důkazem disci plinovanosti tohoto sdruženl. Příčiny, pro které jsme hlasovali pro pro- visorium, vyložili řečníci naši, zejmena dr. Kra- mář v duchaplné své řeči. Učinili jsmes tak proto, abychom posilnili postavení českých dvou parlamentních ministrů v kabinetě a také celého kabinetu v době těžkého jeho zá- pasu s Uhrami. Učinili jsme tak prolo, že od- mítnutí provisoria znamenalo bezúčelnou demonstraci, neboť se vědělo, že provi- sorium bude přijato a kdyby také většina je byla odmítla, že by nová úřadnická vláda, v které by ovšem parlamentní ministři více ne- byli, je provedla § 14.
Uhry
5 article
Nám ale musilo jíti o to nezhoršovati ještě více situaci, pro nás beztoho následkem vý- sledku voleb nemálo stíženou a je ost tně ka- rakteristické pro poměry v novém parlamentě, že se nenašla ani jediná strana, tedy také ne strana sociálně demokratická a naše národně-so- ciální, která by byla jenom žádala jmenovité hlasování o provisoriu, aby mohla osvědčiii oposiční své stanovisko. Hleděl jsem vám, pánové, zcela upřímněa nepředpojstě vysvětliti některé zjevy z posled- ního zasedání sněmovního, o něž se zvláště za- jímala veřejnost česká, a jsem přesvědčen, že uvažujíce vše chladně, dospějete k tomu úsudku, že většina poslanců českých nedopustila se žádné zrady na národě českém, nýbrž že jednala tak, jak toho žádaly poměry. Ani konečně na tu okolnost, že se vyskytly i ve většině poslaneů někdy různé náhledy, netřeba klásti přilišnou váhu, když se uváži, že valná část poslaneo českých teprve poprve účastní se života parla mentního.
6 article
Ale na co třeba položiti všecken důraz jest to, že životní zájmy našeho národa nutně toho žádají, aby poměry dosavadní v poselstvu če ském se nehoršily, nýbrž aby všestrannou snášenlivosti pracovalo se k tomu, aby se z lepšily. Zřízení Svazu klubů českých není žádným ideálem, naopak je velmi nedokonalé; ale přece je lepší něco nežli nic. Svazje přece jenom instituci, která se může časem zdokonaliti a po mém soudu velkého prohře- šení by se na věci národní dopustil, kdoby pra- coval k jeho zničení. Vždyť čekají novou sněmovnu velké úkoly při jichž řešení Svaz musí teprve životnost politickou zralost svou osvědčiti. V trůnní řeči byla ohromná jich řada vy- tčena, v první řadě vyrovnání s Uhry a úkoly politiky hospodářiské a so- ciálni. Chef kabinetu Beck v řečech svých přičlenil k nim též řešení sporných otá zek národních. Poslancové čeští návrhemo dra.
Beck Uhry svaz klub český
7 article
Herolda přidali k nim otázku rev i se ústavy a velkou řadou řečí, návrhův a inter- pelaei hleděti přivésti otázku česikoluna jednací pořad. S povděkem sluší zaznamenati, že v projevech všech řečníků českých — an sociálně demokratického nevyjímaje — jevila se potěšilelná jednomyslnost ve vymáhání poža- davků národnostních. S nemenším zadostiučině- ním sluší vítati prohlášení předsedy strany agrární že strana ta je stranou střední, neboť tim se našemu stanovisku, jež má za účel hájení zájmů celého národa a zvláště jeho výrobníeh třid, strana agrární velice přibližila. Většina poslanců českýchhlasováním svým pro provisorium dokumentovala sice přátelský svůj poměr ke kabinetu Beckovu; avšak tim ještě daleko nevstoupila do vělšiny vládní. Otázka ta bude se řešiti teprve na podzim, až se bude jednati o vyrovnání s Uhry, o rozpočet, v kta- rém mají dojíti platnosti některé naše požadavky. o pojištování výrobních tříd, o rekonstrukci kabi nelu atd. Tu teprve uvidíme, na čem jsme a jaká o mzda, jaký prospěch pro náš národz »akordní práci«, kterou nám ministerský před- seda tak benevolentně nabízí. Dva ministři čeští nebudou nijakou překážkou při svobodném roz- hodování našem, neboť několikráte prohlásili, že dávají mandáty své k disposici. Ovšem k tomu nás nikdo nepřiměje, abychom sami pomáhali k tomu, by se ve sněmovně utvořila většina bez nás a proti nám, která by nám učinila ne- možno provozovati prospěšnou politiku pro náš národ.
Herold Uhry
8 article
Všechno to nezávisí ale toliko od nás, nýbrž ode všech ostatních činitelů, s nimiž jest nám počítati. Mezi tyto činitele pro nás důležité, počitáme v první řadě Svaz poslaneůrče- ských, jejž udržeti a zreformovati máme z vlasteneckou povinnost. Podaří-li se to, pak zů- stane vždy naděje, že zápasy s tra a jednotliveů podřídí se ve váž- ných okamžicích, jež mohou pa- stati, zájmu celého národa a že přes nepřízeň času přece jen om v nové lidové sněmovně doděláme se mnohého cenného úspěchu prio náš národ! A tomu volám: Na z dar Řeč tato, přerušována jsouc častým potle- skem, který zvláště po jejím ukončení bouřlivě zaburácel, dokazuje, jakého upřímného, ohlasu došla u posluchačstva a kterak souhlasí obéan- stvo zdejší s politikou poslanců národní stran svobodomyslné. Předseda p. JUDn Šindler vyzval při- tomné, aby se ke slovu přihlásil, chce-li kde na přítomného poslance dotaz vznésti. Ke slovu přihlásil se p. JUDr. Šolc a pro- jevil přání, aby čeští poslanci působili na s pra- vedlivé obsazování míst soudcov- ských a zejména aby věnovali náležitou. po- zornost otázce presidentské u zemského soudu v Praze. Dále pronesl tužbu, aby dobrá místa za daných okolností obsazována byla nejen Če- chy, ale pevnými silami českými a prohlásil s potěšením, že dnešní poslanci jsou vůbec vel- mi horlivi a zejména poslanec náš, jenž krátce po ukončení kampaně parlámentní k nám zn- sonolae vítal. (Hlučný souhlas.) Sládek pan Svoboda činí dotaz, jak da- leko dospěla otázka zřízeni střední ške- ly v Turnově? Děkuje vřelými slovy naše- mu váženému poslanci, jehož vlivem deputaei města Turnova ve věci té na příslušná místa v slané všady nejlepšího přijetí se dostalo.
JUDn Šindler JUDr Šolc Svoboda Praha Turnov
9 article
Dále ujal se slova redaktor p. Sis, aby promluvil o reorganisačním úsilí národnt strany svobodomyslné, naznačuje směr, v jakém dlužno pracovati. Myšlenka reorganisace strany naší nemá účelů agitačních, ale vyrostla následkem poli- tických poměrů dnešních, jež střední vrstvy svo bodomyslné přímo nuti, aby proti stranám děl- nickým, stavovskýma renkčním postavily, rovněž silnou organisaci — silnou svobodonyslaou stranu vrstev středních. Reorganisaee děje se na základě programu moderní době a potřebám všech vrstev lidových vyhovujícího, který jest čistě demokratický, svobodomyslný a národní. V dalším uvádí, jak má reorganisace postu- povat formálně a získávati stoupenců i přiz uplat- ňováni zásad strany a jak starati se má o poli- tiekou výchovu lidu. — Budesli reorganisace postupovati dle zásad stranou vytknutých, pak vytvoři se zajisté mocná svobodomyslná strana. které náležeti bude dlouhá budoucnost a my pak v bojích volebních zvítězíme bez pomoci cizí (Hlučný souhlas. a potlesk.) Další řečník p. Šefr projevil přání, aby podobné schůze byly častěji pořádány a širs veřejnosti přístupny, podotýkaje, že právě opo- míjením této povinnosti strana svobodomyslna byla oslabena.
Sisa Šefr
10 article
Předseda politického klubu p. JUDr. Šin- dler přípomenul dřívějšímu řečníku, že dnešn schůze jest schůzí informační, za jakou v novi- nách byla prohlášena s dodatkem, že příšíí' bude veřejná. JUDr. Šolc klade některé otázky v příčině reorgenisace strany, jež dílem red. Sís ihned, dílem prof. Čelakovský později zodpověděli. Potom ujal se slova opětně prof. dr. Čela- kovský, jenž, pokud se týče cbsazován míst soudcovských odpověděl, že po- slanci strany svobodomyslné vedou sice tote stále v evidonci a že nejen oni, ale i minist krajan dr. Pacák zvláště colým svým vlivei v tomto směru působí, avšuk lituje, že práve v době, když všechen německý národ svým mi nistrům plnou důvěru vyslovil, slyšíme z řad nidí českých hlasy, jež půdu našim českým mi- nistrům podrývají a že tito, jsouce ve stálé ne- jistetě svého odchodu, vlivu a moci své náležite upiatniti nemohou. Potěšitelné sdělení učinil p. poslanec o vý sledku jednání o zřízoní reáliné ško l y v Turnově, ačkoliv se různé formální překáž- ky v cestu stavi. (Bouřlivý potlesk.) Ke kone schůze přihlásil se ke slovu p. MUDr. K rál, jenž vzhledem ke štvaní některých lisíů a ná- rodně-sociálních zvláště, vybizejících našeho po- slance, aby se následkem jmenování d vot ním radou, svého mandátu vz dal, činí návrh, aby byl tento zákeřný útok od- souzen, aby poslancinašemu, v němž vidíme stále téhož starého bojov- nika národního, jakým po celou dobu činnosti svojí býval, vyslo- vila se plná důvěra a že si pře- jeme, aby stále byl poslancem na- ším pro obrovskou práci, kterou pro blaho nároďa našeho koná, pr ideu svohodomyslnou a stranu naši a pro pro- spěcň našeho města. (Bouřlivý souhlas a po- tlesk.)
Šin JUDr Šolc Sís profesor Čelakovský doktor Pacák Turnov
11 article
Po návrhu JUDra. Šolce dává předseda o návrhu tomto hlasovati. Návrh přijat za hlučné bouř potlesku jednomyslně. — Profesor Čelakovský pak praví, že titul dvorníh radý, který neočekávaně mu byl udělen, obdržeí patrně za svoji práci vědeckou a učitelskou a že týž na jeho politické smýšlení žádného vlivu ne- má a že stejně-jáko dosud jenom blaho národa našeho má, na zřeteli. Po tomto prohlášení veškeré, shro- máždění nadšeně povstává a své- mu poslanci voláním slávy, potle- skem a hřímavým „Na zdar“ srde čné ovace připravuje- Po těchto ovacích předseda polhtickéhe klu- bu, p. JUDr. Šindle,r, žádá se zářícím zrakem našeho poslance, aby, jsa přesvědčen o jed no- myslné důvěře svých voličů, svůj mandát poslánecký, do rukou výkonného výboru odevzdaný, podržel, děkuje mu co nejsrdeč- něji za jeho návštěvu, vybízí přílomné, a by srazili se v jediný mocný šik a sli- buje, že bude v práci reorganisační ihned zapo- čato a vzdáním díků všem přítomným a prove- láním „na zdar“ zdařilou sehůzi tuto končí.
Šolc Čelakovský JUDr Šindle
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Pešti. (Boj Madarů proti Chor- vatům.) Maďaři docela nespravedlivě svůj boj s Chorvaty vydávají za boj s uherskou státní myšlenku. Jménem uherské státn myšlenky, od Chorvatů jakoby ohroženě, uhersk vláda nařídila bánu Radkoczayovi, aby omezoval shromažďovací svobodu Chorvatů na poti politi- ckém a neštitil se ani násilí, když bude rozpouštěti spolky a schůze. — (Madarské školy v Chorvat sku.) Že Chorvatě mají příčinu obávati se ná- sledků maďarské železničné politiky v Chorvat- sku, kdyby přemohlá chorvatskou oposici, o tom je Maďaři poučili sami. Dělajíť už od třicíti le z každé železničné stanice v Chorvatsku hnízdo maďarisace. Zřízenci drah mají maďarskou úřad- nířeč, smějí mezi sebou jen maďarsky obcovati obecenstvu musejí maďarský jazyk vnucovat, dlěli, jejich musejí na stanicích křičet „fri vízeť“ („čerstvou vodu“), aby se pasažírům mu- silo zdáti, že jsou již na půdě maďarského glo bu, kde i ty patníky u silnice jsou maďarské Na stanieích zřizují maďarské školy a známý zákon o 40 školou povinných dětech přizpůso- bili si tak, že se jimi nerozumějí děti z určite obce, kde má maďarská škola býti zřízena, ný- brž i ze vzdálenosti čtyr kilomstrů všemi směry kolem ní. Takovým způsobem povstaly madiir- ské školy v Chorvatsku, kde maďarského domo- rodého obyvatelstra vůbec není. — Obec Dalj nyní podala vládě petici za zrušení tamější ma- darské školy. Obecní výbor usnesl se o tom jednohlasně poknávrhu faráře Mihelčiče. Po pří- kladu Dalje zajisté učmí všechny chorvatské obee, kde byly maďarské školy zřízeny, zmíne- ným nepřirozeným způsobem.
Madar Chor Chorvat Mihelčič Pešť Chorvatsko Dalj Madarský škola
13 article
Ze Šibonika. (Glagolica.) Bisku z ostrova Hvaru, monsignor Zaninovič, byl po volán do Říma k papeži ad audiendum verbum proto, že napsal šibenickému hiskupu list, ve kterém hoplí pro zavedení glagolské bohoslužby v římsko-katolických kostelích Dalmacie, Je te již po druhé, cootec Zaninovič povolán do Vati- kánu, ahy obdržel důtku za to, že je přívržen- cem staroslovanského obřadi. Řím is Vídeň pra- cujb v té příčině ruku v ruce. Ze Zahřeba. (Hlavníť sjezd c ho v aské strany práva.) Výkonný výb strany práva: Cesar Akačiě, dr. Ante Bauer, dl. August Harambašíč, Josip Púrič, dr. Anten Roje, Hynek Syrovátka, dr. Ferdo Šišič a Štěpán Jagorac svolává hlavní sjezd strany na dní 22. 23. t. m. do Záhřeba. Na programu je mezi jiným organisace strany a jejího tisku, aktualná její práce, zřízení vlastní tiskárny. — (Záměry pana Radíko c zaye.) Orgány ehorvatsko-srhské koalico přinášejí nové a nové zprávy o tom, že vláda pod rukou/ kon volební přípir a vyt svolává okresní pred- složníky (hejtmany), vydávántajné fermany obee- nímspředstavenstvům a poda, slovem chce národní strany při volbách překvapiti: Národní strany nelenují a organisují se, aby ov volbách záměry vlády zmařily a ji ještě těžšt porážkur zadaly, než o májových volbách loňských. „Obzor“ píše že dr. Wekerle neodváží se násilných kroků v Chorvatsku, pokud nebudě míti většinu pro vyrovnáni s Rakouskem; za tím účelem, možní,
Cesar Akači doktor Bauer Harambašíč Púrič Syrovátka Šišič Jagorac Radíko Wekerle Hvar Řím Dalmacie Vat Vídeň Záhřeb Chorvatsko Rakousko Antena Roja
14 article
bude prve zapotřebí rekonstrukce kabinetu. Chorvatské strany nemusejí se tedy prozatím báti, že by jim vláda jinak pracovati překážela než způsoby obvyklý mi. O úmyslech vlády dovídá se dále „Agr- Tb.“, že, bude-li o chorvatských volbách pora- žena — volby ty se konati budou v březnu, neb dubnu 1908 — sněm na několik měsíců odročí. potom rozpustí, na podzim r. 1908 vypíše nov volby. Vláda počítá na to, že chorvatští voliči dají se volbami brzy unaviti a strany chorvatsk že nebudou míti dostatečných hmotných pro- středků, aby dlouho vydržely volební souboje s vládou. Kromě toho vynasnaží se vláda zlákat některé chorvatské politiky, mající „osobní am- bice“, a tím národní strany chorvatské zdemora- lisovati.
15 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 12. srpna. Státoprávni položení Besny a Hercegoviny. Poslední číslo »Musavata«, mohamedánského listu mostarského, pronáší v úvodním článku ná- vrh, aby se nové obecní zastupitelstvo mostarské usneslo oslaviti důstojně narozeniny cfsaře a krále Františka Josefa a aby týmž způsobem a týmž nákladem oslaven byl také jubilej »našeho pře- milostivého sultána Gaza-Abdul Hamid-chána.« Narozeniny clsaře a krále připadají na den 18. srpna, jubilej sultánův na den 19. srpna. »Můsavat« si přál slyšeti, co o tom návrhu mysli pravoslavní Srbové. »Srbská Rěč« (Sara- jevo) otiskla celý článek »Musavatův« a dodala, že s ním úplně souhlasí a za svůj bere. Slovanské neuvědomění Ukrajinců. V ruském úvodním článku kyjevského »Ru- ského Čecha« V. V. Danilov touží na to, že mez tak zv. Ukrajinei v Rusku není slovanského uvě- domění. Píše: »Pozorujeme-li současné ukrajin- ské hnutí, musíme přiznati, že v něm není slo- vanských tendenet. Hledajíe oporu v ruském ve- řejném mínění a v ruských stranách, ukrajinské hnutí je cizl myšlence vzájemného bratrství a jednoty s druhými slovanskými národy.« Pisatel doufá, že Ukrajinci časem tent nedostatek odstraní, ale jest otázka, bude li právě čas na to čekat. Prozatím dlužno počitati s ne- dostatkem slovanského uvědomění u Ukrajineů jako s řaktem, který nesmí býti zatajován.
František Josef Můsavat Srba Čecho V V Danilov Ukrajine Praha Gaza Sara Rusko Besna a Hercegovina Abdul Hamid
16 article
Neklid v Marokku. Ačkoliv se tvrdí, že v přístavních městech Mazaganu a Rabatu, kde situace byla hrozivá, zavládl pokoj, je daleko k domněnce, že v Ma- rokku nastane brzo obrat k lepšímu. Tak se sděluje, že Mogador jest ohrožen šerifem Ma el- Aininem, který vytáhl se silným oddílem jizde- ckým do »svatě války«. Některé německé listy s povděkem zazna menávají, že za krvavé bouře v Casablance za- chovali se Francouzi velmi přátelsky k Němeům V domě jistého německého obchodnika shromá- ždění Němci byli zásobováni potravinami z fran- couzského konsulátu. Též německým uprchlikům uchýlivším se na palubu parníku »Arkadie«, byly zaslány potřebné zásoby z francouzského křižáku »Galilée«.
Francouz Němec Maroko Mazagan Ma Casablanca
17 article
Francie byla nucena vystoupiti ve vzbou řeném Marokku na ochranu Evropanů. Její po- sice je nyní událostmi v Casablance značně po- sílena. Francouzské žurnály naléhají na vládu, aby využitkovala okolností a aby podnikla tažení do Fezu. Ale žurnály socialistické ostře plšl prolijakémukoli »válečnému dobrodružství«. O příčinách nepokojů v Cas blanee oznamuje tangerský dopisovatel »Voss Ztg « zajímavé podrobnosti. V poslední době bylo cítit v Casablance, že je cosi ve vzduchu a že mezi domorodci je hrozivé vření. Domo- rodci byli především znepokojeni tím, že fran- couzský úřadník provozoval kon- trolu na celním úřadě. Tím proti sobě popudil, domorodé zřízence a úřadníky celní, kteží nemohli praeovati pro své kapsy tak vy dalně jako dříve. Z lěchto kruhů vyšel podně ku prvním štvanicím protievropským. Další přl činou k nespokojeností byla stavba pří stavu, svěřená Francouzům. Guvernér měsla, ač se situace rychle huršila, neučinil nie na zamezení nepokojů. Doslával žol pro 500 mužů, ale měl pouze 200 vojáků kteří se musili domáhati vyplácení svého žoldu prostřednietvím cizích konsulů. Zbraně měla jen nepatrná hrstka vojáků. V den vzpoury žádali domorodci guvernéra, aby zastavil práce v přístavu a propustil francouz- ského dozorce celního, Téhož dne konali kunsu- lové poradu a do jejich shromáždění došla zpráva o vypuknuvších nepokojích. Též nepokoje v Mazaganu a Rabatu přičitá dopisovatel »Voss. Zigu.« nespokojenosti tuzemců s francouzskou kontrolou v celních úřadech. Nebezpečí hrozi Evropanům stále. V Marokku nastanou vážné události. Fanatismus Arabů je úžasný, když se
Evropan Voss Ztg Francouz Voss Ziga Francie Maroko Casablanca Casa Mazagan
18 article
v nich rozníti myšlenka »svaté války« proti ne- věřícím. Proto lze očekávati, že obyvatelstvo domácí dá se strhnouti k novým ukrutnostem bouřím proti Evropanům. Poslední zprávy marocké zní velmi znepo- kojivě. V Casablance denně dochází ke srážkám s domorodci. Dne 9. a 10. večer roz- poutala se prudká palba, při čemž byl jede Franeouz zabit. Strýc sultánův Mulej Amin vzdal se Francouzům a ostane v Casa- blance. Kdyby nebyli francouzští a španělstí vojáci neprodleně vyloděni, byli by v ši ch ni Evropané porubáni. Dále se oznamuje: Domorodei podnikli nový, prudký úlok na město se tří stran a postupovali odhodlaně vpřed, ačkoliv byla proti ním namířena děla dvou francouzských křižáků. Generál Drude, velitel vojska francouz- ského, prohlásil, že naprosto musí míti po- silu 3000—4000 muž ů. Alžirští střelci svým držením a kázní učinili mocný dojem na Maro- čany. Vojáci z cizinecké legie byli příliš řízni v městě, následkem toho byli posláni na přední stráže. Židovskému obyvatelstvu bylo nařízeno po- chovávati mrtvoly, ležicí v ulicích, ale ponévadž pochovávání bylo zdlouhavé a mrtvolný zápach vždy víee otravoval vzduch, usneseno, aby mrtvoly byly spalovány. Španělsko navrhlo Francii, aby podala velmocem notu o svém jed- notném postupu v Marokku. Zpráva tato se potvrzuje z Paříže i ze San Sebastiana. Tato nota má zdůrazniti jednotno st úmysluaakce obou zemi v Marokku. Dále se oznamuje z Pař!že, že vláda pokládá stav vojska generála Druda za dostatečný pro udržení pořádku a organisování policie. Posily mu nehodlá povoliti.
Evropan Francouz Drude Druda Casablanca Casa Španělsko Francie Maroko Paříž San Sebastián
19 article
Nepokoje v Belfastu. Stávkové hnuti v Belfastu donutilo anglickou vládu k nejvážnějšímu opatření. Po týdny už trvá stávka dělníků v dokách i kočí a již se chýlila ke konci, když vzpružena byla nespoko- jenosti, způsobenou mezi strážníky. Vláda za- kročila bezohledně proti těmto, vůdce hinut propustila a na sta mužův přesadila do jinýeh měst. Ale tím vlastně duch odboje zanošen byí do veškeré stráže irské, kteráž hromadně po- silá do Belfastu telegramy souhlasu. Ag tatoři byli tak rozeslání vlastně na státní útraty. Vláda vyslala sama st. podtajemníka Birrela k uklizení nepokojů do Belfastu, hlavního to městair- ské provincie Ulstera, kteráž ostatně až dotud irských odbojů nikdy se nezúčastnila. V Belfastu saměm způsobila stávka poli- cistů přímo anarchistické nepokoje. Organiso- vané massy ochromily tlakem svým všecken obchod a ruch v městě. Povoláno vojsko k po- tlačení nepokojů, ale stalo se to, jak dnešní telegramy uči, jen za cenu krvavých obět. Belfast jest jako v stavu obležení, některé ulice jsou obsazeny vojskem, jež koná hlídky s na- sezenými bodáky. Mužstvo má po 20 ostrýeh nábojích, důstojníci jsou vyzbrojeni i revolvery. Pro obsazení města vypracován celý válečný plán. Důstojníci obdrželi započetěné rozkazy. Celní úřad jest úplně vojskem obsazen. Opa- tření ta způsobila tím větší sensací, kdyžlě Anglie vojska zřídka kdy v takovém rozsahu používá. Dělnická sírana hodlá v parlamentu proto ostře zakročiti a vláďa se obává, že také irská strana národní, využívající stávkového hnuti politicky, dovede z něho vyvoditi v klid- ném dosud Ulsteru nejpovážlivěiší důsledky.
Ulster Belfast Anglie
20 article
Protesty proti anglickému panství. Do Hasgu přibyly deputace z Irska, Indie a Egypta, aby u konference mírové prolestovaly proti angliekému panství. Stejný účel má v pří- čině Ruska deputace z Georgie. Amerieko-německo-anglo-francouzský projekt na stálý smírčí soud podáný byl včera delegätům bangské konference, způsobil veliké sklamání, zvláště když nic známo není o tom, jak navr- žených 17 soudců má býti rozděleno mezi — 47 států. V projektu uznává se Španělsko za velmoe. Zbývá tudiž 5 soudeů rozděliti mezi — 35 států. Mezi delegáty jest pesimistické smýšlení v příčině úspěchu konference. Rozmluva s vůdcem chorvatské oposice posl. Fr. Supilem. Rázovitý charakter Franja Supla soustředil za poledních bojů Chorratů s M ďary, které hrozí státi se ještě přikřejšími a ještě vášnivějšími, veške- rou pozornost uherské, slovanské i rakonské veřej- nosti, ano podobizna a charakleristika rázného a přece rozvážného řečníka stovanského vyskytla se i v časopisech cizozemských. Zahlédli jsme ji i v ilustrované revní anglické. Ač po alen v prvé bitvě velikého boje, vrátil se Supilo přece nezdolán a se smělým sebevědomím v konečná vítězství do starého síd a svého, do čtyřjazyčné Rěky, aby řídil odtud další boj s nynějším slepým režimem maďar- ským. Hned po návratu z bojistě pešťského řečni
František Supil Supl Supit Irsko Indie Egypt Rusko Amerieko Španělsko
21 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Prine Petr černohorský na vídeňskou univer- situ? Z Vídně 3 nám telegrafuje: Dle zprávy „N W. T.“ bude prý v letošním zimním semestru prin Pelr černohorský, nejmladší 18letý syn černobor- ského knížete Nikoly navštěvovati na vídeňské uni- versitě přednášky z oboru státovědy. = Generál Picquart insultován. Z Paříže, 12. srpna. Když ministr vojenství generál Picquart včera večer přibyl do Rochefortu, přibližil se k němnu muž, chopil jej za rukáv a zvolal: „Jsi Picquart?“ při čemž prý mu plivnul do obličeje. Ministr odstrčil neznámého a obecenstvo, jež se domnívalo, že jde o atentát, chtělo jej lynchovati. Byl dopraven do vězení a zjištěno, že se jmenuje Lecoq a jest prý z Cařihradu. Zdá se, že jest choromyslným = Elna v činnosti. Z Říma, 12. srpna. Dle po- zorování na observatoři Elny, utvořily se u sopky dva nové kratery. Vrhání kamení a ohnivý sloup byly pozorovány také v Messině. = Klerikální skandály v Iialii. Z Milána, 12. srpna. Ježto prefekt se zdráhal propustiti demon- stranty, zatčené při posledních protiklerikálních de- monstracich, nařídila dělnická komora opětně zene- rální stávku. Úřady učinily rozsáhlá opatření k udr- žení pořádku. Provinciální školní radu v Janově, v níž zasedají také klerikální členově, schválila jedno- myslně zavření obou vychovávacích ústavů Sale- sianů ve Varazzu. = Akadlemický sochiař zpolíčkoval číšníka. Z Záhřebu, 12. srpna. Zdejší sklepníci usnesli se včera ve zvláštní schůzi, že budou boykotovat chorvatského sochaře prof. Frangeze, prolože v jedné hostinské mistnosti zpoličkoval sklepníka. Bylo usneseno v žádném hostinci mu nepodávat jídla ani nápoje. — Mor. Z Cařihradu, 12. srpna. (K. k) Z Kva- ny na Libanonu oznamuje se případ moru
Petr černohorský Nikola Picquart Rochefort Lecoq profesor Frangez Mor Vídeň Paříž Cařihrad Řím Messina Milán Janov Záhřeb Libanon Sala
22 article
= Strašný výbuchi dynámiku. Z Nového Yorku 12. srpna. V Boulderu, ve státě Colorado, vňalo se nádražní skladiště, ve kterém bylo vedle jiného zbožt složeno 1000 liber dynamitu. Dynamit se vzňal a vybuchl ohromující ranou. Výbuchem bylo zraněne na 100 osob, z nichž některé těžce. Ve městě po- praskaly tlakem vzduchu, jejž výbuch způsobil, ve- škeré okenní tabule. = Tyfová spidemie v Bosně. Ze Sarajeva telegra- fujt: Ve zdejší vojenské posádce rakouskés vypuklá tyfová epidemie. Onemocněle dosud pres, 60 mužů, jeden zemřel. Dvě setniny 68. pěšího pluku musily býti isolovány. Vojenská cvičení byla proto zasta- vena. Také mezi ostatním obyvatělstvem vyskytl se tyf, a to nejen v Sarajevě, nýbrž i na jiných mí- stech = Sražka antomobilů. Z Říma, 12. srpna. Muto- mobil generála Pomty, velitele pevnoslního sboru který jel automobilem na manévry u Simplenu, srazil se u Florencie s automobilem hrabětei Peruzze Automobily se rozbily a generál Pomta, hr. Peruzzí a oba chauffeuři byli těžce zranění = Zhouhná bouře v Haliči. Z Podvoločisky, 12 srpna. Včera večer zuřila zde prudká bouře, která způsobila velké škody. Veškeré telégrafní a telefon- ni dráty byly strhány, takže několik hodih nebylo možno posilati zprávy. Dvořákův cirkus, který zde pořádá představení, byl bouří těžce poškozen. Stan byl stržen a zařížení většinou zničeno. V blízké ves- nici Myslové sřítila s střecha stáje a zasáhla několik osob. Čtyři z nich byly usmrceny, dvě těžce zraněny. Kromě toho bylo zabito 30 kusů dobylka. = Utonuli při plavbě v činnu. Z Hamburku, 12 srpna. (K. k.) Na Alstře překotil se včera veslový člun, když dva lidé, kteří seděli ve člunu, chtěli si změniti svoje místa. Oba utonuli, vzdor záchranným pokusům, které podnikli ihned plavci na blízku za- městnaní.
Muta Pomta Pomt Peruzzet Dvořákův Myslová Nový York Boulder Colorado Boseň Sarajevo Řím Florencie Halič Podvoločisky Hamburk
23 article
Sobevražda uhiversilmího profusora. Z Pěšti 12. srpna. (Uh. tel. kor. kanc.) 61letý universiln profesor v Bukurešti a býv. ministr spravedlnosti Štěpán Sendrea, vyskočil včera u stanice Nagy Ma- rosu z expresního vlaku Bukurešt—Vídeň a smrtelně se poranil, Sendrea postřelil se před několika ne- dělemi na svém statku, byl však vyléčen. Na to po- kusil se ještě třikráte o sebevrazdu, ale pokaždě bylo mu v ní zabráněho. Když byl na to prožkoimmánl lé- kaři konstatována byla u něho těžká choroba ner- vová. Bylo usneseno, aby odvezen byl do léčehného ústavu ve Vídni. Na cestě do Vídně poduřilo se mu vřak v nestřeženém okamžiku se vzdáliti a spáchali sebevraždu. Sendrca, podlehl dnes v poledne svému poranění = Železníční srážka v tumíelu. Z Křemnice, 12. srpna. (Uh. tel. kbr. kanc) Večerní osobní vlak ko- šicko-bohurínské dráhy jedoucí do Hrátek, byl nu- cen včera zastaviti v tunelu, který má délku 1 zm. poněvadž byly koleje příliš mokré. Dvě lokomotivy jež vyjely později, vrazily do dvou posledních ná- kladních vozů osobiního vlaku a rozlšily je. Jede osobní vůz se vyšinul. Mezi cestujícími povstal zmalek. Kromě jednoho brzdiče nebyl nkkdo raněn Osobní doprava udržuje se přesedá ním.
Sendreo Bukurešť Vídeň Křemnice Naga Ma
24 article
= Loupežný úlek v antomobilu. Z Vídně) 12 srpna. Pachatel loupežného úloku na obchodníka s automobily Krausa, ve Vídeňském Novém Městi zatčený 2ilelý, israelita Heřman Herzka, není oby- čejným zločincem, složil maturitní zkoušku na reá kce a pak navšlěvoval techniku, na níž složil první stální zkoušku a později byl zapsán na universitě jako po- sluchač filosofie. Umí pět řečí: německy, francouzsky, anglicky, italsky a maďarsky. Byl pilným studen- tem, v poslední době však jevil nechuť ke studiu a projevil přání odebrati se do Německa. Matka dala mu dvoje zlaté hodinky, aby je zastavil a opatřil si peníze na cestu. Před 14 dny zmizel Herzka z bytu
Heřman Herzek Vídeň Německo
25 article
rodičů v Pezzlgasse v XVII. okresu. Jeho společník. uprchlý Theodor Prosch, jest slíhán jako sběha lrestán již pro krádež. Má také vzdělání, mluví ně- mecky, francouzský, italsky a španělsky a živil se posledně překládáním a vyučováním řečem. Z toho, že nosil u sebe lasso, dá se souditi, že jest světe zběhlý. První oznámení, jež vedle na stopu zločinců, učinil jeden nájemník z domu č. 36 v Nikolsdorfer- gasse, odkudž po vražedném útoku za podezřelých okolností zmizel jistý muž, jenž si dával jméne Theodor Perez, se svou domnělou chotí. Pátráním se zjistilo, že Perez jest toložný s 25letým Theo- dorem Proschem a ve společnici jeho zpštěna byla jeho milenka Aloisie Uhlířova, jež dala ná- bytek z bylu dopravili ke svému bratru v X. okresu.
Theodor Perez Theo Uhlířův Nikolsdorfer
26 article
Uhlířova z počátku zapirala, později však, když při prohlídce byla nalezena krabička nábojů a jeden vy- siřelený náboj, doznala, že se ji Prosch svěřil, že s Herzkou jest pachatelem zločinu a proto uprechl z Vídně. Také optik Josef Wyk udal, že nedávno opravoval skřipec, nalezený po útoku v automobilu a dle fotografie Proschovy poznal muže, jenž skřipec k němu přinesl. V sobolu o 147. hod. večer bylo do Vídeňského Nového Města oznámeno, že Herzka a Prosch se tam odebrali a hodlají tam vyzvednouti dopis na jméno Losch. Ve 3/47, hod. byl pak Herzka na ulici zatčen. Byl policistovi nápadným, že si pro- hlížel uliční tabulky a popis útočníka se naň hodil. Herzka kladl z počátku zoufalý odpor, takže musil býti spoután, polom se však přiznal. Byl ještě veber dopraven ko krajskému soudu a v noci choval se pokojně. Ráno prosil, aby směl psáli rodičům, což však mu nebylo povoleno. — Z Vídně, 12. srpna. Policejní pátrání po uprchlém Theodoru Pro sch o v nemělo do té chvíle ještě nejmenšího úspěchu. Ne- našla se pražádná jeho stopa, ze které by se dalo souditi, že jest skryt ve Vídni. Policie spíše soudí, že byl ve společnosti Herzky, když tento byl zatčen,
Uhlířův Wyk Herzek Theodor Vídeň Nový město Herzky
27 article
čemuž nasvědčuje již to, že psaní, které leželo na poště, bylo adresováno Proschovi. Myslí se, že viděl, jak jeho přítel byl zatčen a že se snaží dostati se dále po trati jižní dráhy. Veškeré tamní obce byly telegraficky na jeho možný příchod upozorněny. Alcisie Uhlířova, která byla v neděli dopoledne podrobena lékaiské prohlídce, jest těžce nemocna byla proto dopravena do inkvisitní nemocnice zem- ského soudu. Zdá se, že se vraždy nijakým způ- sobem nezúčastnila a že také podezření, že pa- chatelům po provedeném činu poskytla podpory, není odůvodněno. Nanejvýše zná nynější pobyt svého mi- lence, ale, protože je uvězněna, nemůže mu dáli výstrahu. Policii ve Videňském Novém Městě ohlá- sily se četné osoby , které tvrdily, že Prosche spařily. Doposud však udání ta nevedla na žádnou stopu. Zjistilo se těž, že odnesl s sebou průkazy bratra své milenky, artisty Jindřicha Uhlíře, jichž snad na útěku bude chtíti použíti. — Z Vídně, 12. srpna. Večerní listy přinášejí na celých sloupcích básně, aforismy a výpisky z denníku hledaného lu- píče Prosche, ze kterých vysvítá, že se jedná o značně inteligentního, poněkud popleteného člověka. Ve Vídeňském Novém Městě byla dnes zatčena sestra hledaného Prosche, Marie Proschova, Jest obviněna, že příjela na telegrafickou žádost bratrovu z Nového Města a že mu přivezla 400 K. Prosch odjel s nimi na jih. Marie Proschova bude vydána soudu pro trestný čin poskylnutí pomoci stihanému sběhovi. — Z Vídně, 12. srpna. Heřman Herzka byl dnes oč- poledne z Vídeňského Nového Měsla dopraven ke zdejšímu zemskému soudu. Byl provázen dvěma četníky a měl spoutané ruce. Choval se klidně. Na jižním nádraži vzbudil jeho přichod velké vzrušení,
Uhlířův Prosch Uhlíř Proschův Heřman Herzek Vídeň Nový město