2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. srpna 1907. Číslo 222.
4
article
řečí v osmi nebo devíti jazveích jest třeba
stenografů řečí těch znalých a také placených
a viáda vymlouvala se, že je přes noc a bez
svolení parlamentu nemůže sehnati. Ostatní ne-
němečtí poslanci kladli pak takovou váhu n
dělnost parlamentu, že by najisto se byli proti
naši obstrukci postavili, kdežto návrh dra. Kra
máře, aby byl § 51. jednacího řádu proveden,
podepsali všichni poslanci slovanští i románští
Takovým způsobem dosaženo v této otázce spo
lečným přičiněním aspoň tolik, kolik se dosáh-
nouti dalo, kdežto radikálním postupem bylo by
se vůbec ničeho nedosáhlo, leč toho, že sně
movna mohla býti uzavřena, čeští ministři pro
puštěni a že by § 14. vesele se bylo vládlo
dále — proti nám.
Kdežlo pak v této otázce udržela se ve
Svazu diseiplina, nedocflilo se toho při h la-
sování o prozatímném rozpočtu
Parlamentní komise dala klubům volnost hlaso-
vání, nevyslovivši se pro ani proti, kdežto
v tak důležité otázce zajisté Svaz měl zaujmouti
určité stanovisko a ti, kdo s většinou jeho ne-
souhlasili, měli buď se podrobiti aneb vzdáti se
hlasování. A tak velká většína členů Svazu hla-
sovala pro provisorium, malá část proti a část
se vzdálila, což ovšem nebylo důkazem disci
plinovanosti tohoto sdruženl.
Příčiny, pro které jsme hlasovali pro pro-
visorium, vyložili řečníci naši, zejmena dr. Kra-
mář v duchaplné své řeči. Učinili jsmes tak
proto, abychom posilnili postavení českých dvou
parlamentních ministrů v kabinetě a
také celého kabinetu v době těžkého jeho zá-
pasu s Uhrami. Učinili jsme tak prolo, že od-
mítnutí provisoria znamenalo bezúčelnou
demonstraci, neboť se vědělo, že provi-
sorium bude přijato a kdyby také většina je
byla odmítla, že by nová úřadnická vláda,
v které by ovšem parlamentní ministři více ne-
byli, je provedla § 14.
Uhry
5
article
Nám ale musilo jíti o to nezhoršovati ještě
více situaci, pro nás beztoho následkem vý-
sledku voleb nemálo stíženou a je ost tně ka-
rakteristické pro poměry v novém parlamentě,
že se nenašla ani jediná strana, tedy také ne
strana sociálně demokratická a naše národně-so-
ciální, která by byla jenom žádala jmenovité
hlasování o provisoriu, aby mohla osvědčiii
oposiční své stanovisko.
Hleděl jsem vám, pánové, zcela upřímněa
nepředpojstě vysvětliti některé zjevy z posled-
ního zasedání sněmovního, o něž se zvláště za-
jímala veřejnost česká, a jsem přesvědčen, že
uvažujíce vše chladně, dospějete k tomu úsudku,
že většina poslanců českých nedopustila se žádné
zrady na národě českém, nýbrž že jednala tak,
jak toho žádaly poměry. Ani konečně na tu
okolnost, že se vyskytly i ve většině poslaneů
někdy různé náhledy, netřeba klásti přilišnou
váhu, když se uváži, že valná část poslaneo
českých teprve poprve účastní se života parla
mentního.
6
article
Ale na co třeba položiti všecken důraz jest
to, že životní zájmy našeho národa nutně toho
žádají, aby poměry dosavadní v poselstvu če
ském se nehoršily, nýbrž aby všestrannou
snášenlivosti pracovalo se k tomu, aby se
z lepšily. Zřízení Svazu klubů českých není
žádným ideálem, naopak je velmi nedokonalé;
ale přece je lepší něco nežli nic. Svazje
přece jenom instituci, která se může časem
zdokonaliti a po mém soudu velkého prohře-
šení by se na věci národní dopustil, kdoby pra-
coval k jeho zničení.
Vždyť čekají novou sněmovnu velké úkoly
při jichž řešení Svaz musí teprve životnost
politickou zralost svou osvědčiti.
V trůnní řeči byla ohromná jich řada vy-
tčena, v první řadě vyrovnání s Uhry a
úkoly politiky hospodářiské a so-
ciálni. Chef kabinetu Beck v řečech svých
přičlenil k nim též řešení sporných otá zek
národních. Poslancové čeští návrhemo dra.
Beck
Uhry
svaz klub český
7
article
Herolda přidali k nim otázku rev i se
ústavy a velkou řadou řečí, návrhův a inter-
pelaei hleděti přivésti otázku česikoluna
jednací pořad. S povděkem sluší zaznamenati,
že v projevech všech řečníků českých — an
sociálně demokratického nevyjímaje — jevila se
potěšilelná jednomyslnost ve vymáhání poža-
davků národnostních. S nemenším zadostiučině-
ním sluší vítati prohlášení předsedy strany agrární
že strana ta je stranou střední, neboť tim
se našemu stanovisku, jež má za účel hájení
zájmů celého národa a zvláště jeho výrobníeh
třid, strana agrární velice přibližila.
Většina poslanců českýchhlasováním svým
pro provisorium dokumentovala sice přátelský
svůj poměr ke kabinetu Beckovu; avšak tim
ještě daleko nevstoupila do vělšiny vládní. Otázka
ta bude se řešiti teprve na podzim, až se bude
jednati o vyrovnání s Uhry, o rozpočet, v kta-
rém mají dojíti platnosti některé naše požadavky.
o pojištování výrobních tříd, o rekonstrukci kabi
nelu atd.
Tu teprve uvidíme, na čem jsme a jaká
o mzda, jaký prospěch pro náš národz
»akordní práci«, kterou nám ministerský před-
seda tak benevolentně nabízí. Dva ministři čeští
nebudou nijakou překážkou při svobodném roz-
hodování našem, neboť několikráte prohlásili, že
dávají mandáty své k disposici. Ovšem k tomu
nás nikdo nepřiměje, abychom sami pomáhali
k tomu, by se ve sněmovně utvořila většina
bez nás a proti nám, která by nám učinila ne-
možno provozovati prospěšnou politiku pro náš
národ.
Herold
Uhry
8
article
Všechno to nezávisí ale toliko od nás,
nýbrž ode všech ostatních činitelů, s nimiž jest
nám počítati. Mezi tyto činitele pro nás důležité,
počitáme v první řadě Svaz poslaneůrče-
ských, jejž udržeti a zreformovati máme z
vlasteneckou povinnost. Podaří-li se to, pak zů-
stane vždy naděje, že zápasy s tra
a jednotliveů podřídí se ve váž-
ných okamžicích, jež mohou pa-
stati, zájmu celého národa a že
přes nepřízeň času přece jen om
v nové lidové sněmovně doděláme
se mnohého cenného úspěchu prio
náš národ! A tomu volám: Na z dar
Řeč tato, přerušována jsouc častým potle-
skem, který zvláště po jejím ukončení bouřlivě
zaburácel, dokazuje, jakého upřímného, ohlasu
došla u posluchačstva a kterak souhlasí obéan-
stvo zdejší s politikou poslanců národní stran
svobodomyslné.
Předseda p. JUDn Šindler vyzval při-
tomné, aby se ke slovu přihlásil, chce-li kde
na přítomného poslance dotaz vznésti.
Ke slovu přihlásil se p. JUDr. Šolc a pro-
jevil přání, aby čeští poslanci působili na s pra-
vedlivé obsazování míst soudcov-
ských a zejména aby věnovali náležitou. po-
zornost otázce presidentské u zemského soudu
v Praze. Dále pronesl tužbu, aby dobrá místa
za daných okolností obsazována byla nejen Če-
chy, ale pevnými silami českými a prohlásil
s potěšením, že dnešní poslanci jsou vůbec vel-
mi horlivi a zejména poslanec náš, jenž krátce
po ukončení kampaně parlámentní k nám zn-
sonolae
vítal. (Hlučný souhlas.)
Sládek pan Svoboda činí dotaz, jak da-
leko dospěla otázka zřízeni střední ške-
ly v Turnově? Děkuje vřelými slovy naše-
mu váženému poslanci, jehož vlivem deputaei
města Turnova ve věci té na příslušná místa v
slané všady nejlepšího přijetí se dostalo.
JUDn Šindler
JUDr
Šolc
Svoboda
Praha
Turnov
9
article
Dále ujal se slova redaktor p. Sis, aby
promluvil o reorganisačním úsilí národnt strany
svobodomyslné, naznačuje směr, v jakém dlužno
pracovati.
Myšlenka reorganisace strany naší nemá
účelů agitačních, ale vyrostla následkem poli-
tických poměrů dnešních, jež střední vrstvy svo
bodomyslné přímo nuti, aby proti stranám děl-
nickým, stavovskýma renkčním postavily, rovněž
silnou organisaci — silnou svobodonyslaou
stranu vrstev středních. Reorganisaee děje se na
základě programu moderní době a potřebám
všech vrstev lidových vyhovujícího, který jest
čistě demokratický, svobodomyslný a národní.
V dalším uvádí, jak má reorganisace postu-
povat formálně a získávati stoupenců i přiz uplat-
ňováni zásad strany a jak starati se má o poli-
tiekou výchovu lidu. — Budesli reorganisace
postupovati dle zásad stranou vytknutých, pak
vytvoři se zajisté mocná svobodomyslná strana.
které náležeti bude dlouhá budoucnost a my pak
v bojích volebních zvítězíme bez pomoci cizí
(Hlučný souhlas. a potlesk.)
Další řečník p. Šefr projevil přání, aby
podobné schůze byly častěji pořádány a širs
veřejnosti přístupny, podotýkaje, že právě opo-
míjením této povinnosti strana svobodomyslna
byla oslabena.
Sisa
Šefr
10
article
Předseda politického klubu p. JUDr. Šin-
dler přípomenul dřívějšímu řečníku, že dnešn
schůze jest schůzí informační, za jakou v novi-
nách byla prohlášena s dodatkem, že příšíí' bude
veřejná.
JUDr. Šolc klade některé otázky v příčině
reorgenisace strany, jež dílem red. Sís ihned,
dílem prof. Čelakovský později zodpověděli.
Potom ujal se slova opětně prof. dr. Čela-
kovský, jenž, pokud se týče cbsazován
míst soudcovských odpověděl, že po-
slanci strany svobodomyslné vedou sice tote
stále v evidonci a že nejen oni, ale i minist
krajan dr. Pacák zvláště colým svým vlivei
v tomto směru působí, avšuk lituje, že práve
v době, když všechen německý národ svým mi
nistrům plnou důvěru vyslovil, slyšíme z řad
nidí českých hlasy, jež půdu našim českým mi-
nistrům podrývají a že tito, jsouce ve stálé ne-
jistetě svého odchodu, vlivu a moci své náležite
upiatniti nemohou.
Potěšitelné sdělení učinil p. poslanec o vý
sledku jednání o zřízoní reáliné ško l y
v Turnově, ačkoliv se různé formální překáž-
ky v cestu stavi. (Bouřlivý potlesk.) Ke kone
schůze přihlásil se ke slovu p. MUDr. K rál,
jenž vzhledem ke štvaní některých lisíů a ná-
rodně-sociálních zvláště, vybizejících našeho po-
slance, aby se následkem jmenování d vot
ním radou, svého mandátu vz dal,
činí návrh, aby byl tento zákeřný útok od-
souzen, aby poslancinašemu, v němž
vidíme stále téhož starého bojov-
nika národního, jakým po celou
dobu činnosti svojí býval, vyslo-
vila se plná důvěra a že si pře-
jeme, aby stále byl poslancem na-
ším pro obrovskou práci, kterou
pro blaho nároďa našeho koná, pr
ideu svohodomyslnou a stranu naši a pro pro-
spěcň našeho města. (Bouřlivý souhlas a po-
tlesk.)
Šin
JUDr
Šolc
Sís
profesor
Čelakovský
doktor
Pacák
Turnov
11
article
Po návrhu JUDra. Šolce dává předseda
o návrhu tomto hlasovati.
Návrh přijat za hlučné bouř
potlesku jednomyslně. — Profesor
Čelakovský pak praví, že titul dvorníh
radý, který neočekávaně mu byl udělen, obdržeí
patrně za svoji práci vědeckou a učitelskou a že
týž na jeho politické smýšlení žádného vlivu ne-
má a že stejně-jáko dosud jenom blaho národa
našeho má, na zřeteli.
Po tomto prohlášení veškeré, shro-
máždění nadšeně povstává a své-
mu poslanci voláním slávy, potle-
skem a hřímavým „Na zdar“ srde
čné ovace připravuje-
Po těchto ovacích předseda polhtickéhe klu-
bu, p. JUDr. Šindle,r, žádá se zářícím zrakem
našeho poslance, aby, jsa přesvědčen o jed no-
myslné důvěře svých voličů, svůj
mandát poslánecký, do rukou výkonného výboru
odevzdaný, podržel, děkuje mu co nejsrdeč-
něji za jeho návštěvu, vybízí přílomné, a by
srazili se v jediný mocný šik a sli-
buje, že bude v práci reorganisační ihned zapo-
čato a vzdáním díků všem přítomným a prove-
láním „na zdar“ zdařilou sehůzi tuto končí.
Šolc
Čelakovský
JUDr
Šindle
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Pešti. (Boj Madarů proti Chor-
vatům.) Maďaři docela nespravedlivě svůj boj
s Chorvaty vydávají za boj s uherskou
státní myšlenku. Jménem uherské státn
myšlenky, od Chorvatů jakoby ohroženě, uhersk
vláda nařídila bánu Radkoczayovi, aby omezoval
shromažďovací svobodu Chorvatů na poti politi-
ckém a neštitil se ani násilí, když bude
rozpouštěti spolky a schůze.
— (Madarské školy v Chorvat
sku.) Že Chorvatě mají příčinu obávati se ná-
sledků maďarské železničné politiky v Chorvat-
sku, kdyby přemohlá chorvatskou oposici, o tom
je Maďaři poučili sami. Dělajíť už od třicíti le
z každé železničné stanice v Chorvatsku hnízdo
maďarisace. Zřízenci drah mají maďarskou úřad-
nířeč, smějí mezi sebou jen maďarsky obcovati
obecenstvu musejí maďarský jazyk vnucovat,
dlěli, jejich musejí na stanicích křičet „fri
vízeť“ („čerstvou vodu“), aby se pasažírům mu-
silo zdáti, že jsou již na půdě maďarského glo
bu, kde i ty patníky u silnice jsou maďarské
Na stanieích zřizují maďarské školy a známý
zákon o 40 školou povinných dětech přizpůso-
bili si tak, že se jimi nerozumějí děti z určite
obce, kde má maďarská škola býti zřízena, ný-
brž i ze vzdálenosti čtyr kilomstrů všemi směry
kolem ní. Takovým způsobem povstaly madiir-
ské školy v Chorvatsku, kde maďarského domo-
rodého obyvatelstra vůbec není. — Obec Dalj
nyní podala vládě petici za zrušení tamější ma-
darské školy. Obecní výbor usnesl se o tom
jednohlasně poknávrhu faráře Mihelčiče. Po pří-
kladu Dalje zajisté učmí všechny chorvatské
obee, kde byly maďarské školy zřízeny, zmíne-
ným nepřirozeným způsobem.
Madar
Chor
Chorvat
Mihelčič
Pešť
Chorvatsko
Dalj
Madarský škola
13
article
Ze Šibonika. (Glagolica.) Bisku
z ostrova Hvaru, monsignor Zaninovič, byl po
volán do Říma k papeži ad audiendum verbum
proto, že napsal šibenickému hiskupu list, ve
kterém hoplí pro zavedení glagolské bohoslužby
v římsko-katolických kostelích Dalmacie, Je te
již po druhé, cootec Zaninovič povolán do Vati-
kánu, ahy obdržel důtku za to, že je přívržen-
cem staroslovanského obřadi. Řím is Vídeň pra-
cujb v té příčině ruku v ruce.
Ze Zahřeba. (Hlavníť sjezd c ho
v aské strany práva.) Výkonný výb
strany práva: Cesar Akačiě, dr. Ante Bauer, dl.
August Harambašíč, Josip Púrič, dr. Anten
Roje, Hynek Syrovátka, dr. Ferdo Šišič a Štěpán
Jagorac svolává hlavní sjezd strany na dní 22.
23. t. m. do Záhřeba. Na programu je mezi
jiným organisace strany a jejího tisku, aktualná
její práce, zřízení vlastní tiskárny.
— (Záměry pana Radíko c zaye.)
Orgány ehorvatsko-srhské koalico přinášejí nové
a nové zprávy o tom, že vláda pod rukou/ kon
volební přípir a vyt svolává okresní pred-
složníky (hejtmany), vydávántajné fermany obee-
nímspředstavenstvům a poda, slovem chce národní
strany při volbách překvapiti: Národní strany
nelenují a organisují se, aby ov volbách záměry
vlády zmařily a ji ještě těžšt porážkur zadaly,
než o májových volbách loňských. „Obzor“ píše
že dr. Wekerle neodváží se násilných kroků
v Chorvatsku, pokud nebudě míti většinu pro
vyrovnáni s Rakouskem; za tím účelem, možní,
Cesar Akači
doktor
Bauer
Harambašíč
Púrič
Syrovátka
Šišič
Jagorac
Radíko
Wekerle
Hvar
Řím
Dalmacie
Vat
Vídeň
Záhřeb
Chorvatsko
Rakousko
Antena Roja
14
article
bude prve zapotřebí rekonstrukce kabinetu.
Chorvatské strany nemusejí se tedy prozatím
báti, že by jim vláda jinak pracovati překážela
než způsoby obvyklý mi.
O úmyslech vlády dovídá se dále „Agr-
Tb.“, že, bude-li o chorvatských volbách pora-
žena — volby ty se konati budou v březnu, neb
dubnu 1908 — sněm na několik měsíců odročí.
potom rozpustí, na podzim r. 1908 vypíše nov
volby. Vláda počítá na to, že chorvatští voliči
dají se volbami brzy unaviti a strany chorvatsk
že nebudou míti dostatečných hmotných pro-
středků, aby dlouho vydržely volební souboje
s vládou. Kromě toho vynasnaží se vláda zlákat
některé chorvatské politiky, mající „osobní am-
bice“, a tím národní strany chorvatské zdemora-
lisovati.
15
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 12. srpna.
Státoprávni položení Besny a Hercegoviny.
Poslední číslo »Musavata«, mohamedánského
listu mostarského, pronáší v úvodním článku ná-
vrh, aby se nové obecní zastupitelstvo mostarské
usneslo oslaviti důstojně narozeniny cfsaře a krále
Františka Josefa a aby týmž způsobem a týmž
nákladem oslaven byl také jubilej »našeho pře-
milostivého sultána Gaza-Abdul Hamid-chána.«
Narozeniny clsaře a krále připadají na den
18. srpna, jubilej sultánův na den 19. srpna.
»Můsavat« si přál slyšeti, co o tom návrhu
mysli pravoslavní Srbové. »Srbská Rěč« (Sara-
jevo) otiskla celý článek »Musavatův« a dodala,
že s ním úplně souhlasí a za svůj bere.
Slovanské neuvědomění Ukrajinců.
V ruském úvodním článku kyjevského »Ru-
ského Čecha« V. V. Danilov touží na to, že mez
tak zv. Ukrajinei v Rusku není slovanského uvě-
domění. Píše: »Pozorujeme-li současné ukrajin-
ské hnutí, musíme přiznati, že v něm není slo-
vanských tendenet. Hledajíe oporu v ruském ve-
řejném mínění a v ruských stranách, ukrajinské
hnutí je cizl myšlence vzájemného bratrství
a jednoty s druhými slovanskými národy.«
Pisatel doufá, že Ukrajinci časem tent
nedostatek odstraní, ale jest otázka, bude li právě
čas na to čekat. Prozatím dlužno počitati s ne-
dostatkem slovanského uvědomění u Ukrajineů
jako s řaktem, který nesmí býti zatajován.
František Josef
Můsavat
Srba
Čecho
V V Danilov
Ukrajine
Praha
Gaza
Sara
Rusko
Besna a Hercegovina
Abdul Hamid
16
article
Neklid v Marokku.
Ačkoliv se tvrdí, že v přístavních městech
Mazaganu a Rabatu, kde situace byla hrozivá,
zavládl pokoj, je daleko k domněnce, že v Ma-
rokku nastane brzo obrat k lepšímu. Tak se
sděluje, že Mogador jest ohrožen šerifem Ma el-
Aininem, který vytáhl se silným oddílem jizde-
ckým do »svatě války«.
Některé německé listy s povděkem zazna
menávají, že za krvavé bouře v Casablance za-
chovali se Francouzi velmi přátelsky k Němeům
V domě jistého německého obchodnika shromá-
ždění Němci byli zásobováni potravinami z fran-
couzského konsulátu. Též německým uprchlikům
uchýlivším se na palubu parníku »Arkadie«,
byly zaslány potřebné zásoby z francouzského
křižáku »Galilée«.
Francouz
Němec
Maroko
Mazagan
Ma
Casablanca
17
article
Francie byla nucena vystoupiti ve vzbou
řeném Marokku na ochranu Evropanů. Její po-
sice je nyní událostmi v Casablance značně po-
sílena. Francouzské žurnály naléhají na vládu,
aby využitkovala okolností a aby podnikla tažení
do Fezu. Ale žurnály socialistické ostře plšl
prolijakémukoli »válečnému dobrodružství«.
O příčinách nepokojů v Cas
blanee oznamuje tangerský dopisovatel »Voss
Ztg « zajímavé podrobnosti. V poslední době
bylo cítit v Casablance, že je cosi ve vzduchu
a že mezi domorodci je hrozivé vření. Domo-
rodci byli především znepokojeni tím, že fran-
couzský úřadník provozoval kon-
trolu na celním úřadě. Tím proti sobě
popudil, domorodé zřízence a úřadníky celní,
kteží nemohli praeovati pro své kapsy tak vy
dalně jako dříve. Z lěchto kruhů vyšel podně
ku prvním štvanicím protievropským. Další přl
činou k nespokojeností byla stavba pří
stavu, svěřená Francouzům. Guvernér měsla,
ač se situace rychle huršila, neučinil nie
na zamezení nepokojů. Doslával žol
pro 500 mužů, ale měl pouze 200 vojáků
kteří se musili domáhati vyplácení svého žoldu
prostřednietvím cizích konsulů.
Zbraně měla jen nepatrná hrstka vojáků.
V den vzpoury žádali domorodci guvernéra, aby
zastavil práce v přístavu a propustil francouz-
ského dozorce celního, Téhož dne konali kunsu-
lové poradu a do jejich shromáždění došla
zpráva o vypuknuvších nepokojích.
Též nepokoje v Mazaganu a Rabatu
přičitá dopisovatel »Voss. Zigu.« nespokojenosti
tuzemců s francouzskou kontrolou
v celních úřadech. Nebezpečí hrozi
Evropanům stále. V Marokku nastanou vážné
události. Fanatismus Arabů je úžasný, když se
Evropan
Voss Ztg
Francouz
Voss
Ziga
Francie
Maroko
Casablanca
Casa
Mazagan
18
article
v nich rozníti myšlenka »svaté války« proti ne-
věřícím. Proto lze očekávati, že obyvatelstvo
domácí dá se strhnouti k novým ukrutnostem
bouřím proti Evropanům.
Poslední zprávy marocké zní velmi znepo-
kojivě. V Casablance denně dochází ke
srážkám s domorodci. Dne 9. a 10. večer roz-
poutala se prudká palba, při čemž byl jede
Franeouz zabit. Strýc sultánův Mulej
Amin vzdal se Francouzům a ostane v Casa-
blance. Kdyby nebyli francouzští a španělstí
vojáci neprodleně vyloděni, byli by v ši ch ni
Evropané porubáni.
Dále se oznamuje:
Domorodei podnikli nový, prudký úlok na
město se tří stran a postupovali odhodlaně
vpřed, ačkoliv byla proti ním namířena děla
dvou francouzských křižáků.
Generál Drude, velitel vojska francouz-
ského, prohlásil, že naprosto musí míti po-
silu 3000—4000 muž ů. Alžirští střelci svým
držením a kázní učinili mocný dojem na Maro-
čany. Vojáci z cizinecké legie byli příliš řízni
v městě, následkem toho byli posláni na přední
stráže.
Židovskému obyvatelstvu bylo nařízeno po-
chovávati mrtvoly, ležicí v ulicích, ale ponévadž
pochovávání bylo zdlouhavé a mrtvolný zápach
vždy víee otravoval vzduch, usneseno, aby
mrtvoly byly spalovány.
Španělsko navrhlo Francii, aby
podala velmocem notu o svém jed-
notném postupu v Marokku. Zpráva
tato se potvrzuje z Paříže i ze San Sebastiana.
Tato nota má zdůrazniti jednotno st
úmysluaakce obou zemi v Marokku.
Dále se oznamuje z Pař!že, že vláda pokládá
stav vojska generála Druda za dostatečný pro
udržení pořádku a organisování policie. Posily
mu nehodlá povoliti.
Evropan
Francouz
Drude
Druda
Casablanca
Casa
Španělsko
Francie
Maroko
Paříž
San Sebastián
19
article
Nepokoje v Belfastu.
Stávkové hnuti v Belfastu donutilo anglickou
vládu k nejvážnějšímu opatření. Po týdny už
trvá stávka dělníků v dokách i kočí a již se
chýlila ke konci, když vzpružena byla nespoko-
jenosti, způsobenou mezi strážníky. Vláda za-
kročila bezohledně proti těmto, vůdce hinut
propustila a na sta mužův přesadila do jinýeh
měst. Ale tím vlastně duch odboje zanošen byí
do veškeré stráže irské, kteráž hromadně po-
silá do Belfastu telegramy souhlasu. Ag tatoři
byli tak rozeslání vlastně na státní útraty. Vláda
vyslala sama st. podtajemníka Birrela k uklizení
nepokojů do Belfastu, hlavního to městair-
ské provincie Ulstera, kteráž ostatně až dotud
irských odbojů nikdy se nezúčastnila.
V Belfastu saměm způsobila stávka poli-
cistů přímo anarchistické nepokoje. Organiso-
vané massy ochromily tlakem svým všecken
obchod a ruch v městě. Povoláno vojsko k po-
tlačení nepokojů, ale stalo se to, jak dnešní
telegramy uči, jen za cenu krvavých obět.
Belfast jest jako v stavu obležení, některé ulice
jsou obsazeny vojskem, jež koná hlídky s na-
sezenými bodáky. Mužstvo má po 20 ostrýeh
nábojích, důstojníci jsou vyzbrojeni i revolvery.
Pro obsazení města vypracován celý válečný
plán. Důstojníci obdrželi započetěné rozkazy.
Celní úřad jest úplně vojskem obsazen. Opa-
tření ta způsobila tím větší sensací, kdyžlě
Anglie vojska zřídka kdy v takovém rozsahu
používá. Dělnická sírana hodlá v parlamentu
proto ostře zakročiti a vláďa se obává, že také
irská strana národní, využívající stávkového
hnuti politicky, dovede z něho vyvoditi v klid-
ném dosud Ulsteru nejpovážlivěiší důsledky.
Ulster
Belfast
Anglie
20
article
Protesty proti anglickému panství.
Do Hasgu přibyly deputace z Irska, Indie
a Egypta, aby u konference mírové prolestovaly
proti angliekému panství. Stejný účel má v pří-
čině Ruska deputace z Georgie.
Amerieko-německo-anglo-francouzský projekt
na stálý smírčí soud podáný byl včera delegätům
bangské konference, způsobil veliké sklamání,
zvláště když nic známo není o tom, jak navr-
žených 17 soudců má býti rozděleno mezi —
47 států.
V projektu uznává se Španělsko za velmoe.
Zbývá tudiž 5 soudeů rozděliti mezi — 35
států. Mezi delegáty jest pesimistické smýšlení
v příčině úspěchu konference.
Rozmluva s vůdcem chorvatské
oposice posl. Fr. Supilem.
Rázovitý charakter Franja Supla soustředil za
poledních bojů Chorratů s M ďary, které hrozí
státi se ještě přikřejšími a ještě vášnivějšími, veške-
rou pozornost uherské, slovanské i rakonské veřej-
nosti, ano podobizna a charakleristika rázného a
přece rozvážného řečníka stovanského vyskytla se
i v časopisech cizozemských. Zahlédli jsme ji
i v ilustrované revní anglické. Ač po alen v prvé
bitvě velikého boje, vrátil se Supilo přece nezdolán
a se smělým sebevědomím v konečná vítězství do
starého síd a svého, do čtyřjazyčné Rěky, aby řídil
odtud další boj s nynějším slepým režimem maďar-
ským. Hned po návratu z bojistě pešťského řečni
František
Supil
Supl
Supit
Irsko
Indie
Egypt
Rusko
Amerieko
Španělsko
21
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Prine Petr černohorský na vídeňskou univer-
situ? Z Vídně 3 nám telegrafuje: Dle zprávy „N
W. T.“ bude prý v letošním zimním semestru prin
Pelr černohorský, nejmladší 18letý syn černobor-
ského knížete Nikoly navštěvovati na vídeňské uni-
versitě přednášky z oboru státovědy.
= Generál Picquart insultován. Z Paříže, 12.
srpna. Když ministr vojenství generál Picquart včera
večer přibyl do Rochefortu, přibližil se k němnu muž,
chopil jej za rukáv a zvolal: „Jsi Picquart?“ při
čemž prý mu plivnul do obličeje. Ministr odstrčil
neznámého a obecenstvo, jež se domnívalo, že jde
o atentát, chtělo jej lynchovati. Byl dopraven do
vězení a zjištěno, že se jmenuje Lecoq a jest prý
z Cařihradu. Zdá se, že jest choromyslným
= Elna v činnosti. Z Říma, 12. srpna. Dle po-
zorování na observatoři Elny, utvořily se u sopky
dva nové kratery. Vrhání kamení a ohnivý sloup byly
pozorovány také v Messině.
= Klerikální skandály v Iialii. Z Milána, 12.
srpna. Ježto prefekt se zdráhal propustiti demon-
stranty, zatčené při posledních protiklerikálních de-
monstracich, nařídila dělnická komora opětně zene-
rální stávku. Úřady učinily rozsáhlá opatření k udr-
žení pořádku. Provinciální školní radu v Janově, v níž
zasedají také klerikální členově, schválila jedno-
myslně zavření obou vychovávacích ústavů Sale-
sianů ve Varazzu.
= Akadlemický sochiař zpolíčkoval číšníka. Z
Záhřebu, 12. srpna. Zdejší sklepníci usnesli se včera
ve zvláštní schůzi, že budou boykotovat chorvatského
sochaře prof. Frangeze, prolože v jedné hostinské
mistnosti zpoličkoval sklepníka. Bylo usneseno
v žádném hostinci mu nepodávat jídla ani nápoje.
— Mor. Z Cařihradu, 12. srpna. (K. k) Z Kva-
ny na Libanonu oznamuje se případ moru
Petr černohorský
Nikola
Picquart
Rochefort
Lecoq
profesor
Frangez
Mor
Vídeň
Paříž
Cařihrad
Řím
Messina
Milán
Janov
Záhřeb
Libanon
Sala
22
article
= Strašný výbuchi dynámiku. Z Nového Yorku
12. srpna. V Boulderu, ve státě Colorado, vňalo se
nádražní skladiště, ve kterém bylo vedle jiného zbožt
složeno 1000 liber dynamitu. Dynamit se vzňal a
vybuchl ohromující ranou. Výbuchem bylo zraněne
na 100 osob, z nichž některé těžce. Ve městě po-
praskaly tlakem vzduchu, jejž výbuch způsobil, ve-
škeré okenní tabule.
= Tyfová spidemie v Bosně. Ze Sarajeva telegra-
fujt: Ve zdejší vojenské posádce rakouskés vypuklá
tyfová epidemie. Onemocněle dosud pres, 60 mužů,
jeden zemřel. Dvě setniny 68. pěšího pluku musily
býti isolovány. Vojenská cvičení byla proto zasta-
vena. Také mezi ostatním obyvatělstvem vyskytl se
tyf, a to nejen v Sarajevě, nýbrž i na jiných mí-
stech
= Sražka antomobilů. Z Říma, 12. srpna. Muto-
mobil generála Pomty, velitele pevnoslního sboru
který jel automobilem na manévry u Simplenu, srazil
se u Florencie s automobilem hrabětei Peruzze
Automobily se rozbily a generál Pomta, hr. Peruzzí
a oba chauffeuři byli těžce zranění
= Zhouhná bouře v Haliči. Z Podvoločisky, 12
srpna. Včera večer zuřila zde prudká bouře, která
způsobila velké škody. Veškeré telégrafní a telefon-
ni dráty byly strhány, takže několik hodih nebylo
možno posilati zprávy. Dvořákův cirkus, který zde
pořádá představení, byl bouří těžce poškozen. Stan
byl stržen a zařížení většinou zničeno. V blízké ves-
nici Myslové sřítila s střecha stáje a zasáhla několik
osob. Čtyři z nich byly usmrceny, dvě těžce zraněny.
Kromě toho bylo zabito 30 kusů dobylka.
= Utonuli při plavbě v činnu. Z Hamburku, 12
srpna. (K. k.) Na Alstře překotil se včera veslový
člun, když dva lidé, kteří seděli ve člunu, chtěli si
změniti svoje místa. Oba utonuli, vzdor záchranným
pokusům, které podnikli ihned plavci na blízku za-
městnaní.
Muta
Pomta
Pomt
Peruzzet
Dvořákův
Myslová
Nový York
Boulder
Colorado
Boseň
Sarajevo
Řím
Florencie
Halič
Podvoločisky
Hamburk
23
article
Sobevražda uhiversilmího profusora. Z Pěšti
12. srpna. (Uh. tel. kor. kanc.) 61letý universiln
profesor v Bukurešti a býv. ministr spravedlnosti
Štěpán Sendrea, vyskočil včera u stanice Nagy Ma-
rosu z expresního vlaku Bukurešt—Vídeň a smrtelně
se poranil, Sendrea postřelil se před několika ne-
dělemi na svém statku, byl však vyléčen. Na to po-
kusil se ještě třikráte o sebevrazdu, ale pokaždě bylo
mu v ní zabráněho. Když byl na to prožkoimmánl lé-
kaři konstatována byla u něho těžká choroba ner-
vová. Bylo usneseno, aby odvezen byl do léčehného
ústavu ve Vídni. Na cestě do Vídně poduřilo se mu
vřak v nestřeženém okamžiku se vzdáliti a spáchali
sebevraždu. Sendrca, podlehl dnes v poledne svému
poranění
= Železníční srážka v tumíelu. Z Křemnice, 12.
srpna. (Uh. tel. kbr. kanc) Večerní osobní vlak ko-
šicko-bohurínské dráhy jedoucí do Hrátek, byl nu-
cen včera zastaviti v tunelu, který má délku 1 zm.
poněvadž byly koleje příliš mokré. Dvě lokomotivy
jež vyjely později, vrazily do dvou posledních ná-
kladních vozů osobiního vlaku a rozlšily je. Jede
osobní vůz se vyšinul. Mezi cestujícími povstal
zmalek. Kromě jednoho brzdiče nebyl nkkdo raněn
Osobní doprava udržuje se přesedá ním.
Sendreo
Bukurešť
Vídeň
Křemnice
Naga Ma
24
article
= Loupežný úlek v antomobilu. Z Vídně) 12
srpna. Pachatel loupežného úloku na obchodníka
s automobily Krausa, ve Vídeňském Novém Městi
zatčený 2ilelý, israelita Heřman Herzka, není oby-
čejným zločincem, složil maturitní zkoušku na reá kce
a pak navšlěvoval techniku, na níž složil první stální
zkoušku a později byl zapsán na universitě jako po-
sluchač filosofie. Umí pět řečí: německy, francouzsky,
anglicky, italsky a maďarsky. Byl pilným studen-
tem, v poslední době však jevil nechuť ke studiu
a projevil přání odebrati se do Německa. Matka
dala mu dvoje zlaté hodinky, aby je zastavil a opatřil
si peníze na cestu. Před 14 dny zmizel Herzka z bytu
Heřman Herzek
Vídeň
Německo
25
article
rodičů v Pezzlgasse v XVII. okresu. Jeho společník.
uprchlý Theodor Prosch, jest slíhán jako sběha
lrestán již pro krádež. Má také vzdělání, mluví ně-
mecky, francouzský, italsky a španělsky a živil se
posledně překládáním a vyučováním řečem. Z toho,
že nosil u sebe lasso, dá se souditi, že jest světe
zběhlý. První oznámení, jež vedle na stopu zločinců,
učinil jeden nájemník z domu č. 36 v Nikolsdorfer-
gasse, odkudž po vražedném útoku za podezřelých
okolností zmizel jistý muž, jenž si dával jméne
Theodor Perez, se svou domnělou chotí. Pátráním
se zjistilo, že Perez jest toložný s 25letým Theo-
dorem Proschem a ve společnici jeho zpštěna
byla jeho milenka Aloisie Uhlířova, jež dala ná-
bytek z bylu dopravili ke svému bratru v X. okresu.
Theodor
Perez
Theo
Uhlířův
Nikolsdorfer
26
article
Uhlířova z počátku zapirala, později však, když při
prohlídce byla nalezena krabička nábojů a jeden vy-
siřelený náboj, doznala, že se ji Prosch svěřil, že
s Herzkou jest pachatelem zločinu a proto uprechl
z Vídně. Také optik Josef Wyk udal, že nedávno
opravoval skřipec, nalezený po útoku v automobilu
a dle fotografie Proschovy poznal muže, jenž skřipec
k němu přinesl. V sobolu o 147. hod. večer bylo
do Vídeňského Nového Města oznámeno, že Herzka
a Prosch se tam odebrali a hodlají tam vyzvednouti
dopis na jméno Losch. Ve 3/47, hod. byl pak Herzka
na ulici zatčen. Byl policistovi nápadným, že si pro-
hlížel uliční tabulky a popis útočníka se naň hodil.
Herzka kladl z počátku zoufalý odpor, takže musil
býti spoután, polom se však přiznal. Byl ještě veber
dopraven ko krajskému soudu a v noci choval se
pokojně. Ráno prosil, aby směl psáli rodičům, což
však mu nebylo povoleno. — Z Vídně, 12. srpna.
Policejní pátrání po uprchlém Theodoru Pro sch o v
nemělo do té chvíle ještě nejmenšího úspěchu. Ne-
našla se pražádná jeho stopa, ze které by se dalo
souditi, že jest skryt ve Vídni. Policie spíše soudí,
že byl ve společnosti Herzky, když tento byl zatčen,
Uhlířův
Wyk
Herzek
Theodor
Vídeň
Nový město
Herzky
27
article
čemuž nasvědčuje již to, že psaní, které leželo na
poště, bylo adresováno Proschovi. Myslí se, že viděl,
jak jeho přítel byl zatčen a že se snaží dostati se
dále po trati jižní dráhy. Veškeré tamní obce byly
telegraficky na jeho možný příchod upozorněny.
Alcisie Uhlířova, která byla v neděli dopoledne
podrobena lékaiské prohlídce, jest těžce nemocna
byla proto dopravena do inkvisitní nemocnice zem-
ského soudu. Zdá se, že se vraždy nijakým způ-
sobem nezúčastnila a že také podezření, že pa-
chatelům po provedeném činu poskytla podpory, není
odůvodněno. Nanejvýše zná nynější pobyt svého mi-
lence, ale, protože je uvězněna, nemůže mu dáli
výstrahu. Policii ve Videňském Novém Městě ohlá-
sily se četné osoby , které tvrdily, že Prosche
spařily. Doposud však udání ta nevedla na žádnou
stopu. Zjistilo se těž, že odnesl s sebou průkazy
bratra své milenky, artisty Jindřicha Uhlíře, jichž
snad na útěku bude chtíti použíti. — Z Vídně, 12.
srpna. Večerní listy přinášejí na celých sloupcích
básně, aforismy a výpisky z denníku hledaného lu-
píče Prosche, ze kterých vysvítá, že se jedná
o značně inteligentního, poněkud popleteného člověka.
Ve Vídeňském Novém Městě byla dnes zatčena sestra
hledaného Prosche, Marie Proschova, Jest obviněna,
že příjela na telegrafickou žádost bratrovu z Nového
Města a že mu přivezla 400 K. Prosch odjel s nimi
na jih. Marie Proschova bude vydána soudu pro
trestný čin poskylnutí pomoci stihanému sběhovi. —
Z Vídně, 12. srpna. Heřman Herzka byl dnes oč-
poledne z Vídeňského Nového Měsla dopraven ke
zdejšímu zemskému soudu. Byl provázen dvěma
četníky a měl spoutané ruce. Choval se klidně. Na
jižním nádraži vzbudil jeho přichod velké vzrušení,
Uhlířův
Prosch
Uhlíř
Proschův
Heřman Herzek
Vídeň
Nový město