1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v úterý 13. srpna 1907.
Praha
4
article
Na ranní a adpal. listy
před, lací aer
v Praze v adelelatraai
sa měsíe
. . 6k —
za čtvrt leta
s dvoji čonáškvn
na měsic
n čtnt Laa . . . . 7 K 50 h
ve nIiskách: a K 30
na mě ske .
Poštont
sn čtvrt leta . . . . 9 K o0 h
s dvojí zisilkez
. . Ke
atrat ela
Dvé zajímavých řečí poslancův
českých.
Dvě vysoce zajímavé řeči české o nás
a pro nás byly právě minulé neděle ve-
řejně prosloveny. Jedna na schůzi občan-
stva Král. Vinohradů poslancem drem. Jo
sefem Heroldem, druhá na schůzi volič
ské v Turnově poslancem prof. Jaromírem
Čelakovským. Obě zabývaly se důle-
žitostmi, jež té doby nade vše interesují my-
slící veřejnost českou: jednak otázkouo
nejprospěšnějším pro věc českou
zřízení a postupu poselstva ve
Vídni — jednak opravou voleb-
ního řádu pro zemský sněm královstv
českého, o jehož letošním zasedání dle ná-
zoru dra. Herolda přes všechno opačné tvr-
zení německých listův, posud rozhod-
nuto není, poněvadž o věci ještě mini-
sterská rada se neusnesla a také zemskému
výboru vládou dosud oznámeno nebylo, že
by ministerský předseda baron Beck, slíbivší
svolati sněm v měsíci září asi na dobu —
3 neděl, byl od slibu upustil a jinak se
rozhodl.
Lao
Herold
profesor
Čelakovský
Beck
Praha
Turnov
Vídeň
5
article
Ovšem, Němci prý o svolání sněmu če
ského vůbec nestojí a velkostatkáři by snad
při tajném hlasování také o ně nedbali, po-
něvadž nadešla důležitá doba — honů .
S otázkou svolání sněmu souvisí otázka
opravy volebního řádu jeho. Vláda
— jak známo — předloni podala sněmu
osnovu nového volebního řádu,
dle níž měl býti podržán princip tak
zvaného zastoupení zájmového
rozdělující vohiče na více a méně oprávněne
kurie volební; zvláště kurii velkostat
kářské měl býti zachován její ničím neodů
vodněný velepočet 70 mandátů (16 fidej
komisních, 54 nesvěřenských), avšak posléze
jmenovaný sbor měl býti rozložen v kra
jové volební skupiny, což by mělo
za následek pravděpodobné zvolení 21 ně-
mecko-centralistických poslanců
za statky nesvěřenské, proti 33 konser
vativním, kteří by se 16 fidejkomisním
a se 4 biskupy (virilisty) dali věci konserva
tivní slušný počet 53 obranců. Počet li do-
vých poslanců měl býti zřízením čtvrté tak
zvané všeobecné kurie (jíž určeno 18 zá
stupců), jakož i souměrnějším upravením vo
lebních okresů rozšířen o 43 poslance, z nichž
by nám Čechům náleželo 128 (a sice 55
městských, 8 z obchodních komor, 53 z ven-
kova a 11 ze všeobecné kurie a 1 vírilista),
Němec
Čecho
6
article
Němcům pak 83 (a sice 37 za města.
7 obchodní komory, 31 za venkov a 7 ze
všeobecné kurie a 1 virilista). Nedosáhli by-
chom tedy dle vládní »opravy« my Čechové
na sněmu království českého sami o sobě
opět ani prosté nadpoloviční většiny, která
při 285 sněmovnících činila by 143 po-
slanců, nýbrž scházelo by nám do ní 15
hlasů, kdežto dnes nám chybí do většiny
23 hlasů. Šlechta by zůstala rozhodujícím
jazýčkem na váze jako dnes. Kam by se
přidala, tam by tvrdila rozhodnou většinu
Němci mohou na svých 21 německých
velkostatkářův počítat za všech okolností, ve
všem všudy, tak že by vlastně německo
centralistický blok čítal (83 + 21) = 104
poslance. Ne tak my Čechové na »naši«,
celkem beznárodní šlechtu, mezi jejímiž po
slanci s těží by se našlo 15 tak uvědomě-
lých, rozhodných a pevných našincův, aby
chom se na jich hlasy mohli s naprostou
jistotou spolebnouti děj se co děj.
Oproti tomu návrhu vládnímu podán
s naší strany návrh na zrušení zastoupení
zájmového a na opravu volebního řádu, spo-
čívající na všeobecném rovném hlasovacím
právu. Němci však nechtějí o žádných změ
nách v posavadním složení sněmu českého
slyšet, leda ku přístavku IV. všeobecné kurie
svolují, požadujíce »za to« v náhradu roz
dělení sněmu v národní kurie, jakož i ná-
rodní rozdělení výboru zemského atd.
Němec
Čecho
centralistický blok
obchodní komora
7
article
Veškery tyto návrhy byly sněmem odkázány
komisi, která ve všeobecné debatě většinou
hlasů se rozhodla přijati vládní osnovu
za základ podrobného rokování, proti čemuž
však našinci v komisi ohlásili své menšinové
votum. Komise tedy musí sněmu podati
svou zprávu s určitými návrhy vlastními,
nichž bude pak sněmu rozhodnouti.
Za těch okolností netřeba podávati znova
návrhu na všeobecné rovné hlasovací právo
ale raději tázati se, je-li naděje na vítězstv
jeho v nynějším sněmu čili nic; a není-li.
co dále ve prospěch spravedlivého zastou-
pení lidu našeho na sněmu podniknouti?
Nuž a tu praví dr. Herold upřímně: » Ne-
činím si žádných ilusí a pra vím to již
dnes, že všeobecné rovné hlaso
vací právo ve sněmu za nynějšího jeho
složení — padne. To jest jisté. Následkem
toho bude se projednávat předloha vládní.
Tu však ociťujeme se před otázkou: Máme
návrh vládní zamítnouti a ra-
ději všelikou opravu volebn
oželet, než abychom s touto kusou
opravou za vděk přijali? Či máme osnově
vládní, byť i jen svou přítomností (ni
koliv tedy hlasy svými) dopomoci k vítězství?
Žádalo-li by se prvější (aby
chom totiž po porážce našeho návrhu na
všeobecné rovné hlasovací právo — odvetou
porazili též návrh vládní), tož
prohlašuji otevřeně, že takovéto po-
litice nerozumím« —
doktor
Herold
8
article
Neboť dlužno prý uznati, že vládní
osnova poměr nás Čechů k Němcům spra
vedlivěji vyměřuje, jako lze schváliti, že roz
děluje volební skupinu vel ko
statkářskou dle krajů, čímž odvrac
se konečně nebezpečí takových státních pře-
vratů, jaké proti nám provedeny za Beusta
i za Auersperga pověstnými chabrusovými
volbami ve velkostatku, jimiž rázem všecky
54 mandáty velkostatků nesvěřenských přišan-
tročeny Němcům a tak sněm český obrácen
ve sněm německý. Když tedy nepodaří se nám
zjednati našemu právu a spravedlnosti rázem
plné vítěz sťví nad bezprávím a křivdou.
tož nepohrdejme proto aspoň částečným
zmírnčním křivdy a neodmítejme hněvivě hu-
benou a malou splátku, která se nám nabíz
— jest smysl taktiky dra. Herolda, jenž n
jiném místě řeči své praví: Můj osobní na
hled jde k tomu, že se česká politika mus
důkladně změnit; že nesmíme veškerý svů
vývoj založit na jediné myšlence, aniž
že hned bůh ví čím hrozit, pakli to neb ono
nebude splněno, čeho se domáháme. Stává
se zvykle, že se to nesplní, ale že l ze za
to čehos jiného získati. Hrozby se
pak obyčejně nesplní a naposled v ně nikdo
nevěří. I není liž tedy moudřejší, když po
slanci domáhají se toliko, co se jim jeví být
patrně dosažitelným a když pro splnění
svých požadavků nestanoví žádných lhůt
které se zvýkle nedodržují, což pak vždy se
vyjímá jako porážka.« — »Skutečně daleko
zírná politika má býti tak vedena, aby
v určité době nekladla požadavků, o nich?
Čecho
Němec
Auersperg
Herold
9
article
ví, že nemohou býti za daných okolností vy
moženy.« Hlavní věcí jeví se býti dru. He
roldovi: rozhojňovati politickou mo
národa našeho nejen v zemích českých.
ale v říši rakouské vůbec a za tímto cílem
jíti promyšlenou, praktickou, všeho doktri
nářství prostou taktikou a politikou n
rodní. —
Za tím účelem touží v plném souhlasu
s prof. Jaromírem Čelakovským, aby svaz
českých poslancův ve Vídni, trpící dosu
nemocemi dětství, zpevnil a zdokonalil se
v hlavě i v údech tak, aby svorný duch a
jednotná vlastenecká mysl v něm zavládla,
by mohl lépe než za dosavadní své jednak
vratkosti, jednak těžkopádnosti, hájiti obec-
ného prospěchu všeho národa českého
profesor
Čelakovský
Vídeň
svaz český poslancův
10
article
Přestáváme prozatím na tom, že upozor
ňujeme na myšlenky a intence obou těch
zajímavých projevů, poslanců tak vynikajícíeh
jako jsou dr. Herold a prof. Čelakovský
vyhražujíce si úsudek svůj o námětech jejich
provésti co nejdříve.
Řišský poslanec dr. Jaromír Čela-
kovský před svými voliči.
V Turnově, dne 10. srpna.
Radost velikou způsobila v obyvatelstvu na
šeho města před několika dny zvěst, že k nán
dnešního dne zavítá a o své politické činnost
ve Vídni promluví slovutný poslanec za město
naše, dvorní rada a universitní profesor dr. Jaro-
mír Čelakovský. Schůze zdejším politickým
spolkem národní strany svobodomyslné uspořá
daná zahájena v 8 hodin večer za hojné účast
beconstva v místnostech zdejší „Sokolovny“
předsedou politického klubu JUDrem. Šindle
rem. Týž uvilav srdečně přitomné a našeho mi
lého poslance slovy velice vřelými zvláště, po
žádal jej, aby ve své řeči laškavě započal.
doktor
Herold
profesor
Čelakovský
Jaromír čelo
Turnov
Vídeň
spolek národní strana
JUDr
11
article
Profesor dr. Čelakovský, uvítán bouří po
tlesku, poděkoval nejprve jménem strany svo-
bodomyslné všem, kdož se o volbu jeho přičinili
a pokračoval:
Chtěje podati zprávu o posledním zasedání
říšské rady, jež trvalo něco přes měsíc od 17.
června do 24. července, míním tak učiniti s vše
možnou objektivností a také stručností, aby při-
tomným pánům byla dána možnost vysloviti s
o aktušlních otázkách. Chci nejdřive připome
nouti to, na co jsem ve svých předvolebnle
řečech kladl největší důraz, že toliž odhodla
jsem se kandidovati zvláště z té příčiny, abyeh
též k tomu přispěl, by strana svobodomyslná
spojená se stranou národní, podržela ve Vídní
vedoucí postavení a aby stojíe v čele poselstv
českého a snažic se o jeho sjednocení mohla
provozovati ctle vědomou positivn
politiku v zájmu celého národa. V tomto smysle
přičiňovala se před volbami strana naše o kon-
centraci stran stojících na programu národním
a když se jí to nezdařilo, prohlašovala při vol
bách za svůj přední úkol pracovati ve Vídni k
zřízení společného klubu všech poslanců českých.
doktor
Čelakovský
Vídeň
12
article
Bohužel volby nedopadly v tomto touženém
směru. Ze 1,052 972 odevzdaných hlasů v če
ských okresích v Cechách, na Moravě i Slez
sku obdrželi: sociální demokraté 399 90 1 (skore
40 proc.); sgrárníci 200.381 (20 proc.), kleri
kálové 184.304, Mladočeši se Staročechy 126.930
národní sociálově 85.300, realisté 13 008 a s
mostatní kandidáti občanšti 43 145 hlasů. z
107 zvolených pak poslanců českých přistou
pilo 28 ke klubu sgrárníků, 25 ke klubu če-
skému, 23 ke klubu sociálních demokratů, 17
ke klubu klerikálnímu, 10 k národně sociálnímu
2 k realistům a 1 zůstaí samostatný (hr Stern
berg). Pozoruhodno jest, v jakém poměru
městské volební okresy a v jakém venkovské
okresy mají účast na tomto politickém rozvrst
vení poslanců. V městských okresích bylo
zvoleno 19 Mladočechů (v Čechách 15, na Mo
ravě 4), 10 sociálních demokralů, (Č. 7, M. 3)
8 národních sociálů (pouze v Č.), 5 Staročechův
(Č. 2, M. 3) a 2 realisté (Č. 1, M. 1). V
venkovských okresích v Čechách zvoleno
23 agrárníků, 10 sociálních demokratů, 7 kle
rikálů, 1 národní sociál a 1 divoký; na Mo
ravě a ve Slezsku 10 klerikálů, 5 agrárníků
2 Staročeši, 2 soc. demokraté a 1 národní so-
ciál. Patrno, že Mladočeši, sdružení se Staro
čechy, obdrželi převahu (24 hl.) v okresle
městských (proti 20 hl.), kdežto v okresích ven-
kovských agrárníci mají toliko v Čechách vět
šiny, ale v zemích českých nikoliv, čítajíce 2
poslanců proti 34 poslancům různých protichůd
ných směrů.
Stern
Cecha
Morava
Čechy
5 staročechův
Slezsko
národní sociálův 85.300
13
article
Čislice tyto třeba podržeti na mysli, když
se chce spravedlivě souditi o událostech v po
slanecké sněmovně, pokud poslancové čeští měl
na nich účastenství. Voličstvo české posledním
volbami ve své většině rozhodlo se pro politiku
s tavovskou, ale nikoli jednotnou, neboo
poslancové rolničtí stojí zde proti poslancůn
dělnickým. Následkem toho provozování j ed-
notné politiky české naráží na velkou
překážku, která je obsažena v samém slože-
n i delegace české. O ostatních přečelných ji
ných překážkách netřeba široko mluviti.
Krátké zasedání říšské rady, třebas bylo pouhou
předehrou, postačilo, aby okolnosti ty staly s
každému, kdo o nich nevěděl, úplně očividnými
Okolnosti ty také vysvětlují mnohé události, jež
se sběhly.
Jako všechny strany sněmovny se zorgan
sovaly a pokud byly nečetny, hleděly se sji
nými ve širší organismy sdružiti, tak přiroze
nost věci a tlak poměrů nutily k tomu i česk
strany. Některým z nich bylo se rozhodnouti,
zdalí chtějí sdružiti se s nečeskými poslanci z
účelem sledování zvláštních hospodářských
politických cílů anebo zdali kladouce státo
právní a národní zájmy svého národa a vlast
nejvýše, chtějí podati ruku k založení společ-
ného českého klubu.
14
article
Nejrychleji rozhodli se čeští poslancové
sociálně demokratičt í. Neučinivše nej-
menšího pokusu o nějakou dohodu s krajany
svými, přistoupili ihned ke společnému klub
sociálně demokratickému, utvořivše v něm pouze
jakousi českou frakci, o jejíž samostatné činhosti
posud — až na podání některých návrhů na pr
v příčině moravské university — nebylo slechu
A jest to karakteristické pro naše poměry, že
počínání to nevzb idilo v národě žádného od
poru, nýbrž jako samozřejmě se mlěky přijalo
Přikladu tohoto zajisté mohli stejným právem
následovati agrárníci a klerikálové
jestliže tak neučinili, nýbrž naopak přistoupil
na zřízení společné české organisace klubovní.
tedy se musí uznati, že tímto podrobením se
společnému zljmu prokázali snahu, uvésti v sou-
hlas zvláštní své programy s programem celo-
národním. Nechci tím ovšem tvrditi, že v těchte
obou stranách není ani jediného poslance, klerý
by příkladu sociálních demokratů nechtěl násle-
dovali a že i budoucně tato sjednocující snaha
bude v obou těchto stranách napořád převlädati
Vizme aspoň, kterak stanovisko to přišle
k platnosti při sdělávání stanov pro společní
klub český a při jeho organisování.
15
article
Hned při sejití se sněmovny byly předlo
ženy dva návrhy stanov, jež se valně rozchá
zely. Byl to návrh poslanců moravských, ab
se utvořil společný klub poslanců českých
který by měl předsednictvo a parlamentní ko
misi volenou celým klubem s použitím poměr
ného zastoupení a v kterém by menšina byla
povinna podrobiti se usnesení většiny ve spo
lečných a taktických záležilostech. Návrh ter
ovšem strana naše podporovala. Naproti tomu
agrárníci odepřeli vstoupiti do takovéhoto klubu
a připustili pouze, aby se utvořil Svaz klub
českých, čítající 83 členy, jehož předsední
etvo by tvořili čtyři předsedové klubů agrár
ního, našeho, klerikálního a radikálního, ktet
by se střídali v před sedání společného klubu
Stanovy v tomto smyslu vypracované byly tak
kluby i plenem prozatímně přijaty a dle
nich jednotlivé kluby mají samostatné postaven
a o společných záležitostech děje se dohodován
v párlamentní komisi (předsedové a zástupcové
klubů) a teprve tehdy, když k dohodě nedojde
pak většina členů Svazu má rozhodnutí učiniti
Při tom členy Svazu mohou býti toliko kluby
jich členové a nikoli jednotliví poslancové. Ná
sledkem toho jsou členy Svazu dva poslancov
realističtí, poněvadž utvořili klub, ovšem nikol
dle zásady »tres faciunt collegium«, a nen
členem Svazu hrabě Šternberg, poněvadž nepro
hlásil sám sebe za klub, jenž by arci měl tu
výhodu, že by jednuhlasnost byla v něm na
všechny časy pojištěna.
Šternberg
svaz klub český
16
article
Nedostatky a těžkopádnost této organisace
bijí ovšem každému do očí. Nikdo vlastně nen
oprávněn jménem Svazu jednati, nikdo neche
bráti zodpovědnost zaň před veřejností. I k s
mému svolání Srazu je třeba usnesení parlamentn
komise. Tak se stalo, že ex' stence Srazu měl
jakousi důležitost pouze pro vykonané volby ve
sněmovné a pro vymáhání rovnoprávnosti v jed
nání sněmovním; avšak jinak Svaz k porado
o aktuálních otázkách, na př. o poměru k vládé
a sněmovním stranám vlastně ani nepřišel.
A i v těch otázkách, o kterých Svaz jednal
hlasoval, princip majority nedošel obecného
uznání. Cnilo jednání to dojem, jakoby mnoz
poslanci nemohli se vybaviti z dojmů, jež v nich
zanechaly odbyté volby, a jakoby nemohli se
smířiti s tou skulečností, že strana naše za na-
stalých změněných poměrů nemůže přece
bráti sama zodpovědnost za směr politiky české
nýbrž že i jiné strany povinny jsou nésti tol
břimě. A zní to přímo jako zvuk ze zamrzle
trouby pana Prášila, když některé časopisy na
pořáde činí stranu naší za všechno jedině zo
povědnou.
Pravím, že nedostatky Svazu se objevily
že princip majority nedošel ve Srazu plného
uznání. Když se jednalo o volbu president
sněmovny, tu ve Svazu ukázala se jednomysl
nost v tom, že předsedou má býti Čech anel
jiný Slovan, ale jednomyslnost ta nebyla ničeho
nám platna, poněvadž nikdo se slovanským
kluby v čas nejednal, nejsa k tomu oprávněn.
a v rozhodném okamžiku polští poslanci vyslo
vili se pro dra. Weiskirchena. Byla oprávněná
obava, že Svaz úplně bude pominut při volbě prae
sidia a že německé strany dohodnou se s Po
láky na náš úkor. Nezbylo proto nežli spokoji
se s dvěma místopředsedy slovanskými.
Prášil
Čo
17
article
V drobném prouejít
ranni čí-lo o sobě . . .
. . na z
odpolešni
Va dllalkách na venkově:
ranní číslo. . . . .
odpolediní
. . . . . . . 4h
Inserát
plati se hotově rapřel
Předplnesní a Inasrty přijímá zdmini-
strace v Minrlanské vlici č. z.
Tam nachárejí se též redakce
Giskárna s ezpedice „ Národnich Listů-
Rukopisy se nevzaceji
Virginie
18
article
Když šlo o znění státoprá v níh
ohražení, s klerým poslanci čeští od roku
1879 vstupují do sněmovny a jež jsem já
r. 1879 i 1900 spolupodepsal, jednáno o to
několik dní v parlamentární komisi, aniž by
dva češti ministři o obsahu byli slyšání. Co se
jednalo, nevím, nejsa členem parlamentárky. Ale
je známo, že radikální členové žád li, aby do
ohražení přišel protest proti volební reformě,
kdežlo realisté kladli váhu na přírozené právo,
a když jim k vůli bylo původní ohražení po-
změněno, což přece mělo jenom theoretický vý-
znam, tu ukázalo se v nepravou chvili, že mi-
nistři, kteří podepsali volební reformu, nemohou
podepsati protest proti ní a že jim proto
nezbylo nežli setrvati na starém stáloprávním
ohražení.
Z toho ovšem strhla se polemika, kdo tim
vinen; ačkoli nám bylo úplně jasno, že vinu
nesou stanovy Svazu, které české rádce koruny
nepovolávají k sezením parlamentní komise.
19
article
Mohla z toho vzniknouti krise ministerská
v době nejméně přihodné, neboť čeští ministři
byli by odstoupili následkem neshody ve Svazu,
aniž by náhrada za ně byla zjednána. I musím
už zde s politováním zaznamenati, že při jed-
nání tom ozvaly se hlasy, že ministří dr. Pacák
a dr. Fořt jsou prý pouze ministry mladočaskými,
kdežto každému musí býti jasno, že mají-li
čeští ministři — nechať jsou jimi kdokoli —
míti možnost působiti ve prospěch věci české
přemáhati odpor, jenž se jich působení s ně-
mecké strany houževnatě klade v cestu, musí
míti za sebou celou delegaci českou. I muisíme
litovati, že v okamžiku, kdy německo-národní
poslanci různých barev politických vyslovují
svým třem parlamentním ministrům neob nezenou
důvěru, na mnohé straně české podniká se
vše možné, aby se poslavení českých ministrů
podrylo. Takovým způsobem ovšem není možno,
aby politika česká dodělala se valných post-
tivných úspěchů.
Pacák
doktor
Fořt
20
article
Přicházím k olázce rovnoprávnosti
v sněmovním jednání. Ve Srazu nebyl
nejmenšího rozdilu mínění v tom ohledu, že
musíme se domáhati toho, aby byly návrhy
interpelace přijímány a tištěny v jazyku českém,
kdežto doposud pouze interpelace se přijímsly
a jich německý překlad se pak ku protokolu
přitiskoval. A dále, že máme žádati, by § 51
jednacího řádu stal se skutkem, tedy, aby česke
řeči byly slenografovány a do stenografického
protokolu přijímány.
Různost byla pouze ohledně taktiky, která
třeba se uchopiti. Rad kální poslanci, kteří byli
tuho náhledu, že touto costou možno centrální
parlament přivěsti ad absurdum, navrhovali, aby
dokud se nám nevyhoví, nepodávali se ani ná
vrhy a také aby se ve sněmovně nemluvilo če-
sky ani německy. Přes naše varovné hlasy svaz
většinou hlasů přijal tyto návrhy a následkem
toho ani dr. Herold nemohl odůvodňovati svůj
návrh na sanaci zemských financí, ani já ne-
mohl dlouho podati návrh na zřízení moravské
university v Brně. Usnesením tím se věci z ijisté
neposloužilo. Ministerský předseda Beck vyslovil,
jak známo, politování, že usnesení to neplatí na
celých šest let a poslancové čeští, kteři nebyli
doktor
Herold
Beck
moravský univerzita v Brno
21
article
členy svazu, měli příležitost hájit německy samo-
jediní zájmy české. Ačkoli jsme nesouhlasili, po-
drobili jsme se tomuto usnesení a po ně-
kolika dnech cítila se obecně potřeba dostati s
z této choulostivé situace ven. Došlo ke kompro-
misu s presidentem dr. Weiskirchenem a s vládou,
že české návrhy a interpelace budou se přijímat
a tisknouti v stenografickém protokolu v originálu,
ale zároveň s německým překladem, jejž pořídi
kancelář pro překlad říšského zákonníka a že
řeči neněmecké budou u výtahu prozatím uve-
čejňovány v korespondenci říšské rady za spolu-
působení úřadníků, kteří budou ve sněmovně
přitomni.
Němečtí poslanci však i proti tomu prote-
stovali, kdežto naší'radikální poslanci navrhovali
zamítnuti tohoto kompromisu a vymáhání přiji
mání českých řeči do stenograflckého protokolu
pomoci obstrakce. Návrh tento Svaz všemi hlasy
proti hlasům radikálních poslanců zamitl, poně-
vadž obstrukce může, jak zkušenost uká-
zala, míti význam a výsledek jenom tenkráte,
když jde o zamezení nějakého a to třeba jsnom
domnělého bezpráví (příkladem jest obstrukce
Němeů), ale sotva může míti výsledku při vy-
máhání národních práv. Ke stenografování
doktor
Weiskirchen
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Lovecké epištoly.
III.*)
Rozvoj moderní dopravy vytvořil novou od
růdu lovců — lovce globetrottery.*)
Jsou to lidé, které touha toulati se pud
z domova. Lidé, hledající dobrodružství, aby za
hnali spleen, kleří nalézají uklidnění teprve p
rozčilujících příhodách exotických krajů.
Lovci, pro něž zvěř domácí přestala exl-
stovati a kleří dnes vracejí se do Chartumu, je-
žíce se trofejemi z antilop a buvolů a vezouce
několik levhardích koží za pokryvky před postel
a za tři měsíce potom někde v severním Found.
landu loví soby, medvědy a horské ovce.
Žádní kožemi oblečení zalesáci s kentu-
ckými bouchačkami blahé paměti; neboť to do-
bré plémě Cooperových stopařů a kožených
punčoch už dávno vymřelo.
Jsou to gentlemani z nejlepších kruhů, kteř
pokaždé cestují prvou třídou a jdou do džungle
na čekání se zlatým chronometrem ve vesté
Mají své osvědčené revíry a mezi ty na prvém
místě náleží Ceylon a aequatoriální Afrika.
*) V. „Národní Listy“, 8. srpna 1907.
**) Svěloběžce.
Cooperův
severní Found
Ceylon
Afrika
23
article
Takové cestování vyžaduje ovšem poně
ženky dobře nabité, mnohdy i titulu vévodského
Avšak i takových lidí je nadbytek.
Nelze se pak diviti, že v některých krajícl
zvěř povážlivě začala ubývati, dík hekatombám
podobných loveckých výprav.
Příslušné vlády viděly tu nutnost zakročit
ku prospěchu svých kolonií. A tak vydávajís
honební lístky. Ano, honební lístky pro nejtem-
nější Afriku! ...
Některé druhy zvěře vůbec je zakázáno
stříleti. U jiných chrání se samice a mláďata
Především mají lovci spadeno na nejmohutnějš
lovnou zvěř světa, slony.
Zbraněmi ctižádostivých nimrodů a přičině
ním lupičů slonoviny nádherné to zvíře stáva
se vzácností.
Honební lístek pro massajskou oblast něme
cké východní Afriky zakazuje stříleti vůbec mlá
data a samice.
Slony, již nemají ještě kly, nebo jich jednotli
vý kel neváží ještě 3 kg., střileti je zakázáno. Nad
to platí se střelného poplatku za prvního slona
100 rupif*e), za každého dalšího 250 rupií.
Za prvého a druhého nosorožce 50 rupil
za každého dalšího 150 rupií.
***) 1 rupie = 1 K 70 k
Afrika
kg
24
article
Na Ceyloně honební lístek pro všechnu
Na Ceyloně honební lístek pro všechnu
zvěř, vyjímaje slony a buvoly, stojí pět korun.
Na každého slona potřebí zvláštního lístku za
144 korun. Honební lístek na buvola za 29 K.
Zastřelení slona bez dovolení tresce se po
kutou 720 korun.
Ionební lístky vydávají vládní agenti. Těm
to jsou podřízeni lesmistři pro jednotlivé di
strikty.
Opatření ta jsou věru ještě málo přísná
vždyť i tam, kde člověku není možno se usadit
kde nikomu nepřekáží a neškodí, v bahnitýc
krajích, plných miasmat, nebo v bezvodých sl
pích ušlechtilá zvěř bývá bezýčelně vybíjena
Kdo může však kontrolovati řádění někte
rých zběsilých lovců zabijáků, kterým nesmí se
mihnouti nic živého před hlavní, a kteří střílej
spoustu hrochů a nosorožců jen z toho darebá
ckého důvodu, aby měli ve svém seznamu o ně
kolik čísel více, nebo aby trofejemi mohli dom
vydekorovati své předsíně?
V krajinách dalekých a neobydlených kon
trola je nesnadná, ba téměř nemožná a obran
dobře míněná stává se ilusorní.
25
article
Často poutník, spěchající přes staroslavný
most Karlův, zarazí se údivem.
Vidí zábradlí obsypané davem. Nakláněj
se hluboko, jiní stojí s očima neodvratně dolů
na hlubinu upřenýma.
Co to? Neštěsti?... Sebevražda? ...
Prodrav se pracně zástupem, popatří pout
ník do hlubiny.
Maličk, člunek je tu před mostním obloukem
zakotven a v něm sedj muž nehybný, muž vě
domý své důležitosti, v posici důstojné, neb
blahovolně nedbalé. Toť rybář.
Sedí hodinu, dvě, pohazuje vlascem, po
kuřuje.
A množství nahoře u zábradlí bez dechu
zírá dolů, zírá hodinu, dvě, s napjatou pozor
ností sleduje každý pohyb prutu, každé trhnut
poplavku. Konečně! — —
Vlasec letí vzhůru a na udici třepetá se bě
lička, šest centimetrů dlouhá.
Nahoře u zábradlí zazní mocný oddech spo
kojenosti, a lid v davech se rozchází, nebo
přece se dočkal své podívané. Je spokojen. Ta
kový je pražský rybolov
Avšak existují skutečné ráje rybářské
Jsou roztroušeny v různých bodech země
koule. S jakým opovržením a útrpností hleděl
by přes zábradlí našeho mostu rybář sportsman
který v Britské Kolumbii viděl tůně, hemžícís
nádhernými, obrovskými lososy
Karlův
Kolumbie
26
article
Anebo ten, kdo prutem, opatřeným zvlášt
ním mechanismem, kovovým, ocelovým, na ostrův-
ku Santa Catalina v jižní Kalifornii ulovil dva
metry dlouhého a 200 kilo vážicího mořského
okouna, nebo „skákající tunu“, stejně velikou
a která má zvyk, vymršťovati se ve skocích pat-
náct stop dlouhých nad mořskou hladinu.
Takoví obři loví se pruteml
Rozumí se, že dříve, než ryba je unavena,
koná se dlouhý zápas mezi ní a rybářem. Člun
bývá vláčen celé hodiny po moři jako skořepina
Ale pak se dá šťastný rybář v malebné posie
ofolografovat se svou kořistí, zavěšenou na dre-
věném lešení.
Ostatně moderní sport zmocnil se rybářství
jako jiných odvětví.
„Shark-fishing,“ lovení žraloků malou har-
punou s výletního člunu, stalo se v Americe oblí-
bonou zábavou. Někteří sportsmani se speciali-
sují: jedni loví „svord-fish“ mečouny, druz
pilouny.
Někteří jezdí na berberské pobřeží, aby
osvěžili se lovem ryby měsíčné, „plevoucí hla-
vy“, jak se jí říká, která střílí se ručnicí s přídy
člunu
Je viděti, že i chladnokrevní, trpěliví rybář
vvyšili své požadavky a vyhledávají ve svém
sportu trochu více nebezpočí a — rozčilení
H. K
Santo Catalina
Kalifornie
Amerika