ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f8ce79b0-7673-11dc-a950-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 22, person 38, org 6, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v úterý 13. srpna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 222.
4 article
Na ranní a adpal. listy před, lací aer v Praze v adelelatraai sa měsíe . . 6k — za čtvrt leta s dvoji čonáškvn na měsic n čtnt Laa . . . . 7 K 50 h ve nIiskách: a K 30 na mě ske . Poštont sn čtvrt leta . . . . 9 K o0 h s dvojí zisilkez . . Ke atrat ela Dvé zajímavých řečí poslancův českých. Dvě vysoce zajímavé řeči české o nás a pro nás byly právě minulé neděle ve- řejně prosloveny. Jedna na schůzi občan- stva Král. Vinohradů poslancem drem. Jo sefem Heroldem, druhá na schůzi volič ské v Turnově poslancem prof. Jaromírem Čelakovským. Obě zabývaly se důle- žitostmi, jež té doby nade vše interesují my- slící veřejnost českou: jednak otázkouo nejprospěšnějším pro věc českou zřízení a postupu poselstva ve Vídni — jednak opravou voleb- ního řádu pro zemský sněm královstv českého, o jehož letošním zasedání dle ná- zoru dra. Herolda přes všechno opačné tvr- zení německých listův, posud rozhod- nuto není, poněvadž o věci ještě mini- sterská rada se neusnesla a také zemskému výboru vládou dosud oznámeno nebylo, že by ministerský předseda baron Beck, slíbivší svolati sněm v měsíci září asi na dobu — 3 neděl, byl od slibu upustil a jinak se rozhodl.
Lao Herold profesor Čelakovský Beck Praha Turnov Vídeň
5 article
Ovšem, Němci prý o svolání sněmu če ského vůbec nestojí a velkostatkáři by snad při tajném hlasování také o ně nedbali, po- něvadž nadešla důležitá doba — honů . S otázkou svolání sněmu souvisí otázka opravy volebního řádu jeho. Vláda — jak známo — předloni podala sněmu osnovu nového volebního řádu, dle níž měl býti podržán princip tak zvaného zastoupení zájmového rozdělující vohiče na více a méně oprávněne kurie volební; zvláště kurii velkostat kářské měl býti zachován její ničím neodů vodněný velepočet 70 mandátů (16 fidej komisních, 54 nesvěřenských), avšak posléze jmenovaný sbor měl býti rozložen v kra jové volební skupiny, což by mělo za následek pravděpodobné zvolení 21 ně- mecko-centralistických poslanců za statky nesvěřenské, proti 33 konser vativním, kteří by se 16 fidejkomisním a se 4 biskupy (virilisty) dali věci konserva tivní slušný počet 53 obranců. Počet li do- vých poslanců měl býti zřízením čtvrté tak zvané všeobecné kurie (jíž určeno 18 zá stupců), jakož i souměrnějším upravením vo lebních okresů rozšířen o 43 poslance, z nichž by nám Čechům náleželo 128 (a sice 55 městských, 8 z obchodních komor, 53 z ven- kova a 11 ze všeobecné kurie a 1 vírilista),
Němec Čecho
6 article
Němcům pak 83 (a sice 37 za města. 7 obchodní komory, 31 za venkov a 7 ze všeobecné kurie a 1 virilista). Nedosáhli by- chom tedy dle vládní »opravy« my Čechové na sněmu království českého sami o sobě opět ani prosté nadpoloviční většiny, která při 285 sněmovnících činila by 143 po- slanců, nýbrž scházelo by nám do ní 15 hlasů, kdežto dnes nám chybí do většiny 23 hlasů. Šlechta by zůstala rozhodujícím jazýčkem na váze jako dnes. Kam by se přidala, tam by tvrdila rozhodnou většinu Němci mohou na svých 21 německých velkostatkářův počítat za všech okolností, ve všem všudy, tak že by vlastně německo centralistický blok čítal (83 + 21) = 104 poslance. Ne tak my Čechové na »naši«, celkem beznárodní šlechtu, mezi jejímiž po slanci s těží by se našlo 15 tak uvědomě- lých, rozhodných a pevných našincův, aby chom se na jich hlasy mohli s naprostou jistotou spolebnouti děj se co děj. Oproti tomu návrhu vládnímu podán s naší strany návrh na zrušení zastoupení zájmového a na opravu volebního řádu, spo- čívající na všeobecném rovném hlasovacím právu. Němci však nechtějí o žádných změ nách v posavadním složení sněmu českého slyšet, leda ku přístavku IV. všeobecné kurie svolují, požadujíce »za to« v náhradu roz dělení sněmu v národní kurie, jakož i ná- rodní rozdělení výboru zemského atd.
Němec Čecho centralistický blok obchodní komora
7 article
Veškery tyto návrhy byly sněmem odkázány komisi, která ve všeobecné debatě většinou hlasů se rozhodla přijati vládní osnovu za základ podrobného rokování, proti čemuž však našinci v komisi ohlásili své menšinové votum. Komise tedy musí sněmu podati svou zprávu s určitými návrhy vlastními, nichž bude pak sněmu rozhodnouti. Za těch okolností netřeba podávati znova návrhu na všeobecné rovné hlasovací právo ale raději tázati se, je-li naděje na vítězstv jeho v nynějším sněmu čili nic; a není-li. co dále ve prospěch spravedlivého zastou- pení lidu našeho na sněmu podniknouti? Nuž a tu praví dr. Herold upřímně: » Ne- činím si žádných ilusí a pra vím to již dnes, že všeobecné rovné hlaso vací právo ve sněmu za nynějšího jeho složení — padne. To jest jisté. Následkem toho bude se projednávat předloha vládní. Tu však ociťujeme se před otázkou: Máme návrh vládní zamítnouti a ra- ději všelikou opravu volebn oželet, než abychom s touto kusou opravou za vděk přijali? Či máme osnově vládní, byť i jen svou přítomností (ni koliv tedy hlasy svými) dopomoci k vítězství? Žádalo-li by se prvější (aby chom totiž po porážce našeho návrhu na všeobecné rovné hlasovací právo — odvetou porazili též návrh vládní), tož prohlašuji otevřeně, že takovéto po- litice nerozumím« —
doktor Herold
8 article
Neboť dlužno prý uznati, že vládní osnova poměr nás Čechů k Němcům spra vedlivěji vyměřuje, jako lze schváliti, že roz děluje volební skupinu vel ko statkářskou dle krajů, čímž odvrac se konečně nebezpečí takových státních pře- vratů, jaké proti nám provedeny za Beusta i za Auersperga pověstnými chabrusovými volbami ve velkostatku, jimiž rázem všecky 54 mandáty velkostatků nesvěřenských přišan- tročeny Němcům a tak sněm český obrácen ve sněm německý. Když tedy nepodaří se nám zjednati našemu právu a spravedlnosti rázem plné vítěz sťví nad bezprávím a křivdou. tož nepohrdejme proto aspoň částečným zmírnčním křivdy a neodmítejme hněvivě hu- benou a malou splátku, která se nám nabíz — jest smysl taktiky dra. Herolda, jenž n jiném místě řeči své praví: Můj osobní na hled jde k tomu, že se česká politika mus důkladně změnit; že nesmíme veškerý svů vývoj založit na jediné myšlence, aniž že hned bůh ví čím hrozit, pakli to neb ono nebude splněno, čeho se domáháme. Stává se zvykle, že se to nesplní, ale že l ze za to čehos jiného získati. Hrozby se pak obyčejně nesplní a naposled v ně nikdo nevěří. I není liž tedy moudřejší, když po slanci domáhají se toliko, co se jim jeví být patrně dosažitelným a když pro splnění svých požadavků nestanoví žádných lhůt které se zvýkle nedodržují, což pak vždy se vyjímá jako porážka.« — »Skutečně daleko zírná politika má býti tak vedena, aby v určité době nekladla požadavků, o nich?
Čecho Němec Auersperg Herold
9 article
ví, že nemohou býti za daných okolností vy moženy.« Hlavní věcí jeví se býti dru. He roldovi: rozhojňovati politickou mo národa našeho nejen v zemích českých. ale v říši rakouské vůbec a za tímto cílem jíti promyšlenou, praktickou, všeho doktri nářství prostou taktikou a politikou n rodní. — Za tím účelem touží v plném souhlasu s prof. Jaromírem Čelakovským, aby svaz českých poslancův ve Vídni, trpící dosu nemocemi dětství, zpevnil a zdokonalil se v hlavě i v údech tak, aby svorný duch a jednotná vlastenecká mysl v něm zavládla, by mohl lépe než za dosavadní své jednak vratkosti, jednak těžkopádnosti, hájiti obec- ného prospěchu všeho národa českého
profesor Čelakovský Vídeň svaz český poslancův
10 article
Přestáváme prozatím na tom, že upozor ňujeme na myšlenky a intence obou těch zajímavých projevů, poslanců tak vynikajícíeh jako jsou dr. Herold a prof. Čelakovský vyhražujíce si úsudek svůj o námětech jejich provésti co nejdříve. Řišský poslanec dr. Jaromír Čela- kovský před svými voliči. V Turnově, dne 10. srpna. Radost velikou způsobila v obyvatelstvu na šeho města před několika dny zvěst, že k nán dnešního dne zavítá a o své politické činnost ve Vídni promluví slovutný poslanec za město naše, dvorní rada a universitní profesor dr. Jaro- mír Čelakovský. Schůze zdejším politickým spolkem národní strany svobodomyslné uspořá daná zahájena v 8 hodin večer za hojné účast beconstva v místnostech zdejší „Sokolovny“ předsedou politického klubu JUDrem. Šindle rem. Týž uvilav srdečně přitomné a našeho mi lého poslance slovy velice vřelými zvláště, po žádal jej, aby ve své řeči laškavě započal.
doktor Herold profesor Čelakovský Jaromír čelo Turnov Vídeň spolek národní strana JUDr
11 article
Profesor dr. Čelakovský, uvítán bouří po tlesku, poděkoval nejprve jménem strany svo- bodomyslné všem, kdož se o volbu jeho přičinili a pokračoval: Chtěje podati zprávu o posledním zasedání říšské rady, jež trvalo něco přes měsíc od 17. června do 24. července, míním tak učiniti s vše možnou objektivností a také stručností, aby při- tomným pánům byla dána možnost vysloviti s o aktušlních otázkách. Chci nejdřive připome nouti to, na co jsem ve svých předvolebnle řečech kladl největší důraz, že toliž odhodla jsem se kandidovati zvláště z té příčiny, abyeh též k tomu přispěl, by strana svobodomyslná spojená se stranou národní, podržela ve Vídní vedoucí postavení a aby stojíe v čele poselstv českého a snažic se o jeho sjednocení mohla provozovati ctle vědomou positivn politiku v zájmu celého národa. V tomto smysle přičiňovala se před volbami strana naše o kon- centraci stran stojících na programu národním a když se jí to nezdařilo, prohlašovala při vol bách za svůj přední úkol pracovati ve Vídni k zřízení společného klubu všech poslanců českých.
doktor Čelakovský Vídeň
12 article
Bohužel volby nedopadly v tomto touženém směru. Ze 1,052 972 odevzdaných hlasů v če ských okresích v Cechách, na Moravě i Slez sku obdrželi: sociální demokraté 399 90 1 (skore 40 proc.); sgrárníci 200.381 (20 proc.), kleri kálové 184.304, Mladočeši se Staročechy 126.930 národní sociálově 85.300, realisté 13 008 a s mostatní kandidáti občanšti 43 145 hlasů. z 107 zvolených pak poslanců českých přistou pilo 28 ke klubu sgrárníků, 25 ke klubu če- skému, 23 ke klubu sociálních demokratů, 17 ke klubu klerikálnímu, 10 k národně sociálnímu 2 k realistům a 1 zůstaí samostatný (hr Stern berg). Pozoruhodno jest, v jakém poměru městské volební okresy a v jakém venkovské okresy mají účast na tomto politickém rozvrst vení poslanců. V městských okresích bylo zvoleno 19 Mladočechů (v Čechách 15, na Mo ravě 4), 10 sociálních demokralů, (Č. 7, M. 3) 8 národních sociálů (pouze v Č.), 5 Staročechův (Č. 2, M. 3) a 2 realisté (Č. 1, M. 1). V venkovských okresích v Čechách zvoleno 23 agrárníků, 10 sociálních demokratů, 7 kle rikálů, 1 národní sociál a 1 divoký; na Mo ravě a ve Slezsku 10 klerikálů, 5 agrárníků 2 Staročeši, 2 soc. demokraté a 1 národní so- ciál. Patrno, že Mladočeši, sdružení se Staro čechy, obdrželi převahu (24 hl.) v okresle městských (proti 20 hl.), kdežto v okresích ven- kovských agrárníci mají toliko v Čechách vět šiny, ale v zemích českých nikoliv, čítajíce 2 poslanců proti 34 poslancům různých protichůd ných směrů.
Stern Cecha Morava Čechy 5 staročechův Slezsko národní sociálův 85.300
13 article
Čislice tyto třeba podržeti na mysli, když se chce spravedlivě souditi o událostech v po slanecké sněmovně, pokud poslancové čeští měl na nich účastenství. Voličstvo české posledním volbami ve své většině rozhodlo se pro politiku s tavovskou, ale nikoli jednotnou, neboo poslancové rolničtí stojí zde proti poslancůn dělnickým. Následkem toho provozování j ed- notné politiky české naráží na velkou překážku, která je obsažena v samém slože- n i delegace české. O ostatních přečelných ji ných překážkách netřeba široko mluviti. Krátké zasedání říšské rady, třebas bylo pouhou předehrou, postačilo, aby okolnosti ty staly s každému, kdo o nich nevěděl, úplně očividnými Okolnosti ty také vysvětlují mnohé události, jež se sběhly. Jako všechny strany sněmovny se zorgan sovaly a pokud byly nečetny, hleděly se sji nými ve širší organismy sdružiti, tak přiroze nost věci a tlak poměrů nutily k tomu i česk strany. Některým z nich bylo se rozhodnouti, zdalí chtějí sdružiti se s nečeskými poslanci z účelem sledování zvláštních hospodářských politických cílů anebo zdali kladouce státo právní a národní zájmy svého národa a vlast nejvýše, chtějí podati ruku k založení společ- ného českého klubu.
14 article
Nejrychleji rozhodli se čeští poslancové sociálně demokratičt í. Neučinivše nej- menšího pokusu o nějakou dohodu s krajany svými, přistoupili ihned ke společnému klub sociálně demokratickému, utvořivše v něm pouze jakousi českou frakci, o jejíž samostatné činhosti posud — až na podání některých návrhů na pr v příčině moravské university — nebylo slechu A jest to karakteristické pro naše poměry, že počínání to nevzb idilo v národě žádného od poru, nýbrž jako samozřejmě se mlěky přijalo Přikladu tohoto zajisté mohli stejným právem následovati agrárníci a klerikálové jestliže tak neučinili, nýbrž naopak přistoupil na zřízení společné české organisace klubovní. tedy se musí uznati, že tímto podrobením se společnému zljmu prokázali snahu, uvésti v sou- hlas zvláštní své programy s programem celo- národním. Nechci tím ovšem tvrditi, že v těchte obou stranách není ani jediného poslance, klerý by příkladu sociálních demokratů nechtěl násle- dovali a že i budoucně tato sjednocující snaha bude v obou těchto stranách napořád převlädati Vizme aspoň, kterak stanovisko to přišle k platnosti při sdělávání stanov pro společní klub český a při jeho organisování.
15 article
Hned při sejití se sněmovny byly předlo ženy dva návrhy stanov, jež se valně rozchá zely. Byl to návrh poslanců moravských, ab se utvořil společný klub poslanců českých který by měl předsednictvo a parlamentní ko misi volenou celým klubem s použitím poměr ného zastoupení a v kterém by menšina byla povinna podrobiti se usnesení většiny ve spo lečných a taktických záležilostech. Návrh ter ovšem strana naše podporovala. Naproti tomu agrárníci odepřeli vstoupiti do takovéhoto klubu a připustili pouze, aby se utvořil Svaz klub českých, čítající 83 členy, jehož předsední etvo by tvořili čtyři předsedové klubů agrár ního, našeho, klerikálního a radikálního, ktet by se střídali v před sedání společného klubu Stanovy v tomto smyslu vypracované byly tak kluby i plenem prozatímně přijaty a dle nich jednotlivé kluby mají samostatné postaven a o společných záležitostech děje se dohodován v párlamentní komisi (předsedové a zástupcové klubů) a teprve tehdy, když k dohodě nedojde pak většina členů Svazu má rozhodnutí učiniti Při tom členy Svazu mohou býti toliko kluby jich členové a nikoli jednotliví poslancové. Ná sledkem toho jsou členy Svazu dva poslancov realističtí, poněvadž utvořili klub, ovšem nikol dle zásady »tres faciunt collegium«, a nen členem Svazu hrabě Šternberg, poněvadž nepro hlásil sám sebe za klub, jenž by arci měl tu výhodu, že by jednuhlasnost byla v něm na všechny časy pojištěna.
Šternberg svaz klub český
16 article
Nedostatky a těžkopádnost této organisace bijí ovšem každému do očí. Nikdo vlastně nen oprávněn jménem Svazu jednati, nikdo neche bráti zodpovědnost zaň před veřejností. I k s mému svolání Srazu je třeba usnesení parlamentn komise. Tak se stalo, že ex' stence Srazu měl jakousi důležitost pouze pro vykonané volby ve sněmovné a pro vymáhání rovnoprávnosti v jed nání sněmovním; avšak jinak Svaz k porado o aktuálních otázkách, na př. o poměru k vládé a sněmovním stranám vlastně ani nepřišel. A i v těch otázkách, o kterých Svaz jednal hlasoval, princip majority nedošel obecného uznání. Cnilo jednání to dojem, jakoby mnoz poslanci nemohli se vybaviti z dojmů, jež v nich zanechaly odbyté volby, a jakoby nemohli se smířiti s tou skulečností, že strana naše za na- stalých změněných poměrů nemůže přece bráti sama zodpovědnost za směr politiky české nýbrž že i jiné strany povinny jsou nésti tol břimě. A zní to přímo jako zvuk ze zamrzle trouby pana Prášila, když některé časopisy na pořáde činí stranu naší za všechno jedině zo povědnou. Pravím, že nedostatky Svazu se objevily že princip majority nedošel ve Srazu plného uznání. Když se jednalo o volbu president sněmovny, tu ve Svazu ukázala se jednomysl nost v tom, že předsedou má býti Čech anel jiný Slovan, ale jednomyslnost ta nebyla ničeho nám platna, poněvadž nikdo se slovanským kluby v čas nejednal, nejsa k tomu oprávněn. a v rozhodném okamžiku polští poslanci vyslo vili se pro dra. Weiskirchena. Byla oprávněná obava, že Svaz úplně bude pominut při volbě prae sidia a že německé strany dohodnou se s Po láky na náš úkor. Nezbylo proto nežli spokoji se s dvěma místopředsedy slovanskými.
Prášil Čo
17 article
V drobném prouejít ranni čí-lo o sobě . . . . . na z odpolešni Va dllalkách na venkově: ranní číslo. . . . . odpolediní . . . . . . . 4h Inserát plati se hotově rapřel Předplnesní a Inasrty přijímá zdmini- strace v Minrlanské vlici č. z. Tam nachárejí se též redakce Giskárna s ezpedice „ Národnich Listů- Rukopisy se nevzaceji
Virginie
18 article
Když šlo o znění státoprá v níh ohražení, s klerým poslanci čeští od roku 1879 vstupují do sněmovny a jež jsem já r. 1879 i 1900 spolupodepsal, jednáno o to několik dní v parlamentární komisi, aniž by dva češti ministři o obsahu byli slyšání. Co se jednalo, nevím, nejsa členem parlamentárky. Ale je známo, že radikální členové žád li, aby do ohražení přišel protest proti volební reformě, kdežlo realisté kladli váhu na přírozené právo, a když jim k vůli bylo původní ohražení po- změněno, což přece mělo jenom theoretický vý- znam, tu ukázalo se v nepravou chvili, že mi- nistři, kteří podepsali volební reformu, nemohou podepsati protest proti ní a že jim proto nezbylo nežli setrvati na starém stáloprávním ohražení. Z toho ovšem strhla se polemika, kdo tim vinen; ačkoli nám bylo úplně jasno, že vinu nesou stanovy Svazu, které české rádce koruny nepovolávají k sezením parlamentní komise.
19 article
Mohla z toho vzniknouti krise ministerská v době nejméně přihodné, neboť čeští ministři byli by odstoupili následkem neshody ve Svazu, aniž by náhrada za ně byla zjednána. I musím už zde s politováním zaznamenati, že při jed- nání tom ozvaly se hlasy, že ministří dr. Pacák a dr. Fořt jsou prý pouze ministry mladočaskými, kdežto každému musí býti jasno, že mají-li čeští ministři — nechať jsou jimi kdokoli — míti možnost působiti ve prospěch věci české přemáhati odpor, jenž se jich působení s ně- mecké strany houževnatě klade v cestu, musí míti za sebou celou delegaci českou. I muisíme litovati, že v okamžiku, kdy německo-národní poslanci různých barev politických vyslovují svým třem parlamentním ministrům neob nezenou důvěru, na mnohé straně české podniká se vše možné, aby se poslavení českých ministrů podrylo. Takovým způsobem ovšem není možno, aby politika česká dodělala se valných post- tivných úspěchů.
Pacák doktor Fořt
20 article
Přicházím k olázce rovnoprávnosti v sněmovním jednání. Ve Srazu nebyl nejmenšího rozdilu mínění v tom ohledu, že musíme se domáhati toho, aby byly návrhy interpelace přijímány a tištěny v jazyku českém, kdežto doposud pouze interpelace se přijímsly a jich německý překlad se pak ku protokolu přitiskoval. A dále, že máme žádati, by § 51 jednacího řádu stal se skutkem, tedy, aby česke řeči byly slenografovány a do stenografického protokolu přijímány. Různost byla pouze ohledně taktiky, která třeba se uchopiti. Rad kální poslanci, kteří byli tuho náhledu, že touto costou možno centrální parlament přivěsti ad absurdum, navrhovali, aby dokud se nám nevyhoví, nepodávali se ani ná vrhy a také aby se ve sněmovně nemluvilo če- sky ani německy. Přes naše varovné hlasy svaz většinou hlasů přijal tyto návrhy a následkem toho ani dr. Herold nemohl odůvodňovati svůj návrh na sanaci zemských financí, ani já ne- mohl dlouho podati návrh na zřízení moravské university v Brně. Usnesením tím se věci z ijisté neposloužilo. Ministerský předseda Beck vyslovil, jak známo, politování, že usnesení to neplatí na celých šest let a poslancové čeští, kteři nebyli
doktor Herold Beck moravský univerzita v Brno
21 article
členy svazu, měli příležitost hájit německy samo- jediní zájmy české. Ačkoli jsme nesouhlasili, po- drobili jsme se tomuto usnesení a po ně- kolika dnech cítila se obecně potřeba dostati s z této choulostivé situace ven. Došlo ke kompro- misu s presidentem dr. Weiskirchenem a s vládou, že české návrhy a interpelace budou se přijímat a tisknouti v stenografickém protokolu v originálu, ale zároveň s německým překladem, jejž pořídi kancelář pro překlad říšského zákonníka a že řeči neněmecké budou u výtahu prozatím uve- čejňovány v korespondenci říšské rady za spolu- působení úřadníků, kteří budou ve sněmovně přitomni. Němečtí poslanci však i proti tomu prote- stovali, kdežto naší'radikální poslanci navrhovali zamítnuti tohoto kompromisu a vymáhání přiji mání českých řeči do stenograflckého protokolu pomoci obstrakce. Návrh tento Svaz všemi hlasy proti hlasům radikálních poslanců zamitl, poně- vadž obstrukce může, jak zkušenost uká- zala, míti význam a výsledek jenom tenkráte, když jde o zamezení nějakého a to třeba jsnom domnělého bezpráví (příkladem jest obstrukce Němeů), ale sotva může míti výsledku při vy- máhání národních práv. Ke stenografování
doktor Weiskirchen
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Lovecké epištoly. III.*) Rozvoj moderní dopravy vytvořil novou od růdu lovců — lovce globetrottery.*) Jsou to lidé, které touha toulati se pud z domova. Lidé, hledající dobrodružství, aby za hnali spleen, kleří nalézají uklidnění teprve p rozčilujících příhodách exotických krajů. Lovci, pro něž zvěř domácí přestala exl- stovati a kleří dnes vracejí se do Chartumu, je- žíce se trofejemi z antilop a buvolů a vezouce několik levhardích koží za pokryvky před postel a za tři měsíce potom někde v severním Found. landu loví soby, medvědy a horské ovce. Žádní kožemi oblečení zalesáci s kentu- ckými bouchačkami blahé paměti; neboť to do- bré plémě Cooperových stopařů a kožených punčoch už dávno vymřelo. Jsou to gentlemani z nejlepších kruhů, kteř pokaždé cestují prvou třídou a jdou do džungle na čekání se zlatým chronometrem ve vesté Mají své osvědčené revíry a mezi ty na prvém místě náleží Ceylon a aequatoriální Afrika. *) V. „Národní Listy“, 8. srpna 1907. **) Svěloběžce.
Cooperův severní Found Ceylon Afrika
23 article
Takové cestování vyžaduje ovšem poně ženky dobře nabité, mnohdy i titulu vévodského Avšak i takových lidí je nadbytek. Nelze se pak diviti, že v některých krajícl zvěř povážlivě začala ubývati, dík hekatombám podobných loveckých výprav. Příslušné vlády viděly tu nutnost zakročit ku prospěchu svých kolonií. A tak vydávajís honební lístky. Ano, honební lístky pro nejtem- nější Afriku! ... Některé druhy zvěře vůbec je zakázáno stříleti. U jiných chrání se samice a mláďata Především mají lovci spadeno na nejmohutnějš lovnou zvěř světa, slony. Zbraněmi ctižádostivých nimrodů a přičině ním lupičů slonoviny nádherné to zvíře stáva se vzácností. Honební lístek pro massajskou oblast něme cké východní Afriky zakazuje stříleti vůbec mlá data a samice. Slony, již nemají ještě kly, nebo jich jednotli vý kel neváží ještě 3 kg., střileti je zakázáno. Nad to platí se střelného poplatku za prvního slona 100 rupif*e), za každého dalšího 250 rupií. Za prvého a druhého nosorožce 50 rupil za každého dalšího 150 rupií. ***) 1 rupie = 1 K 70 k
Afrika kg
24 article Na Ceyloně honební lístek pro všechnu
Na Ceyloně honební lístek pro všechnu zvěř, vyjímaje slony a buvoly, stojí pět korun. Na každého slona potřebí zvláštního lístku za 144 korun. Honební lístek na buvola za 29 K. Zastřelení slona bez dovolení tresce se po kutou 720 korun. Ionební lístky vydávají vládní agenti. Těm to jsou podřízeni lesmistři pro jednotlivé di strikty. Opatření ta jsou věru ještě málo přísná vždyť i tam, kde člověku není možno se usadit kde nikomu nepřekáží a neškodí, v bahnitýc krajích, plných miasmat, nebo v bezvodých sl pích ušlechtilá zvěř bývá bezýčelně vybíjena Kdo může však kontrolovati řádění někte rých zběsilých lovců zabijáků, kterým nesmí se mihnouti nic živého před hlavní, a kteří střílej spoustu hrochů a nosorožců jen z toho darebá ckého důvodu, aby měli ve svém seznamu o ně kolik čísel více, nebo aby trofejemi mohli dom vydekorovati své předsíně? V krajinách dalekých a neobydlených kon trola je nesnadná, ba téměř nemožná a obran dobře míněná stává se ilusorní.
25 article
Často poutník, spěchající přes staroslavný most Karlův, zarazí se údivem. Vidí zábradlí obsypané davem. Nakláněj se hluboko, jiní stojí s očima neodvratně dolů na hlubinu upřenýma. Co to? Neštěsti?... Sebevražda? ... Prodrav se pracně zástupem, popatří pout ník do hlubiny. Maličk, člunek je tu před mostním obloukem zakotven a v něm sedj muž nehybný, muž vě domý své důležitosti, v posici důstojné, neb blahovolně nedbalé. Toť rybář. Sedí hodinu, dvě, pohazuje vlascem, po kuřuje. A množství nahoře u zábradlí bez dechu zírá dolů, zírá hodinu, dvě, s napjatou pozor ností sleduje každý pohyb prutu, každé trhnut poplavku. Konečně! — — Vlasec letí vzhůru a na udici třepetá se bě lička, šest centimetrů dlouhá. Nahoře u zábradlí zazní mocný oddech spo kojenosti, a lid v davech se rozchází, nebo přece se dočkal své podívané. Je spokojen. Ta kový je pražský rybolov Avšak existují skutečné ráje rybářské Jsou roztroušeny v různých bodech země koule. S jakým opovržením a útrpností hleděl by přes zábradlí našeho mostu rybář sportsman který v Britské Kolumbii viděl tůně, hemžícís nádhernými, obrovskými lososy
Karlův Kolumbie
26 article
Anebo ten, kdo prutem, opatřeným zvlášt ním mechanismem, kovovým, ocelovým, na ostrův- ku Santa Catalina v jižní Kalifornii ulovil dva metry dlouhého a 200 kilo vážicího mořského okouna, nebo „skákající tunu“, stejně velikou a která má zvyk, vymršťovati se ve skocích pat- náct stop dlouhých nad mořskou hladinu. Takoví obři loví se pruteml Rozumí se, že dříve, než ryba je unavena, koná se dlouhý zápas mezi ní a rybářem. Člun bývá vláčen celé hodiny po moři jako skořepina Ale pak se dá šťastný rybář v malebné posie ofolografovat se svou kořistí, zavěšenou na dre- věném lešení. Ostatně moderní sport zmocnil se rybářství jako jiných odvětví. „Shark-fishing,“ lovení žraloků malou har- punou s výletního člunu, stalo se v Americe oblí- bonou zábavou. Někteří sportsmani se speciali- sují: jedni loví „svord-fish“ mečouny, druz pilouny. Někteří jezdí na berberské pobřeží, aby osvěžili se lovem ryby měsíčné, „plevoucí hla- vy“, jak se jí říká, která střílí se ručnicí s přídy člunu Je viděti, že i chladnokrevní, trpěliví rybář vvyšili své požadavky a vyhledávají ve svém sportu trochu více nebezpočí a — rozčilení H. K
Santo Catalina Kalifornie Amerika