3
masthead
12. března 1907. Císlo 71.
4
article
Z Vídně se stále poukazuje k tomu, že zájem
velikosti a velmocenský postup naší říše vyžaduje,
šbychom byli s Uhry v hospodářské jednotě.
Tak jsme se dostali postupem cývoje až ke stano-
visku, které nazvati lze eufemisticky systémem reci-
procity. Dnes nás k Uhrám nevíže žádné pevně
ujednání, dneš je to jen setrvačnost. Nyní se snaží
Uhry vytrhnouti řadu otázek ještě z tohoto
poměru řeciprocity, aby tím kus po kuse pohodlněji
přo sebe lovili a aby z toho, co nám ještě zbylo
společného, kůs po kuse rozdrobili. Dnes se snaží
vytrhnouti jednotlivé otázky z komplexu celého vy-
jednávání a tím způsobem snaží se je seslabiti.
zbahniti, nás pak utlačiti. Dnes je na čase konečně
říci »sunt certi denique fines«, a ukázati, kde končí
naše trpělivost. Máme také své hospodářské zájmy,
svou hospodářskou politickou čest. Myslím, že octli
jsme se již na kraji meze, do které nás poměry
dohnaly.
Jaká je dnes hospodářská sitnace? Nechci zde
opakovati celou řadu číslic, ponkazuji pouze k tomu,
že Předlitavsko dovezlo do Uher za rok loňský za
1003 mil. zboží, Uhry pak k nám za 998 milionů.
Uvažíme-li, že vývoz Rakouska do Uher činil asi
třetinu celého vývozu rasouského, vidíme, že dovoz
Uher do Rakouska činil tři čtvrtiny tohoto vývozu.
V prvé řadě, když chceme dokázati, že nejsme
v područí Uher, všimněme si číslic. Vývoz výrobků
zemědělských čínil za loňský rok 431 míl. K, za
různé zvířectvo a výrobky zvířecké 261 mil. K. za
výrobky zemědělské, lesnické atd. 800 mil. K. Uvažme,
že tento vývoz trvá v době, kdy situace hospodářská
u nás se změnila obchodními a celními smlouvami
vůči cizíně. Smlouvy tyto jsou pro nás zajisté ne-
příznivými proto, že jsme ve svazku s Uhry státem
nadprodukce.
Uher
Předlitavsko
Vídeň
Uhry
Rakousko
5
article
Proto musí trpěti zemědělství předlitavské, prote
musí též utiskováno býti naše mlynářství a naše
ječmenářství. Nesmíme též opomenouti vývoz našeho
dobytka do ciziny, důležitého to oboru našeho vý
vozu, který dnes je téměř zastaven. My v Če-
chách poškozováni jsme na dvou stra-
nách; se strany Uher i se strany ci-
ziny. Jsme poškozování i pokud se týče chlebovin.
Uvažme jen rozdíl v ceně chlebovin na různých mí-
stech! Nyní přichází ještě komise sněmu uherského
se svým návrhem, aby znovu bylo zavedeno řízení
mlecí, které je pravým postrachem českého zeměděl
ství a mlynářství.
V otázce dovozu dobytka z Uher do naší říše
nastalo od r. 1899 nařízením ze dne 22. září 1899
č. 179 velké zhoršení poměru našeho vůči Uhrám.
Dle nařízení tohoto je zejména obchod s dobytkem
mezi rakouskou a uherskou polovicí říše zásadně
dovolen, pokud se dobytek dováží z obcí zdravých,
čtyřicet dní nákazy prostých. Jaký to eufemismus?
Uhry
6
article
Jakoby Rakousko též dováželo do Uher dobytek
jakoby mělo z toho ujednání nějakou výhodu. Jen
tehdy, kdyby byla nákaza z Uher k nám zavlečena.
má býti nařízení to zrušeno, jinak není žádných
překážek. Je známo též jednání, kterým chtěl upra-
víti tento celý poměr bývalý ministerský předseda
šl. dr. Körber; dle toho měl vepřový dobytek ple-
menný k nám býti dovážen po předchozím zvěrolé
kařském pozorování, kdežto jatečný dobytek mohl ze
zdravých dvorcův a obcí býti dovážen do našich
jatek. Bohudík, že tyto předpisy se změnily; je při-
rozeno, že zásada praevence, která u nás dnes je
podmínkou mezi Rakousem a Německem, nabývá
více půdy. Poukazuji dále k tomu, jak uherská vláda
provádí veterinářská opatření vůči balkánským stá-
tům, zvláště vůči Srbsku. V Uhrách není to země
dělství, které by mělo nejvíce hlasů; tam rozhodují
naopak spekulanti a obchod, a právě v zájmu tohoto
obchodu prováděny jsou předpisy vůči statům bal-
kánským.
doktor
Körber
Rakousko
Uhry
Německo
Srbsko
7
article
Přál bych si, aby se nám také konečně podařilo
postaviti svůj chov dobytka na vlastní domácí zá-
klad. V otázce rakousko-uherského vyrovnání zajisté
není možno obejíti se také bez úpravy záležitosti
ťarifních a bez naděje na reformu tarifní uvnitř.
V této polovině říše pokládám vyrovnání rakousko-
uherské přímo za beznadějné. Náš stupňovitý tarií
je pravým postrachem zemědělství a mlynářství
musí konečně učiniti místo tarifu modernímu. Musím
říci, že chceme od naší vlády racionální hospodářské
a moderní tarifnictví a ne politiku tarifnickou, jaká
dnes od případu ku případu byla provozována,
kterou otevíráuy byly brány uherskému dovozu
k nám. Dnes tedy musíme trvati na tom, aby v pev-
ných poměrech učměno bylo konec konkurenci
uherské, protože zmatky, které v tarifnictví dnes pa-
nují, jsou neudržitelny. K těmto přidružila se ještě
v poslední době pasivita našich drah. Praví
se ovšem, že není možno učiniti nějakou radikální
reformu v tarifnictví po tak dlouho, pokud veliké dvě
a důležité trati nalézati se budou v rukou soukro
mých. Proto akce sestátňovací, ve které bylo zapo
čato, i dále má se vésti ke konci. V neposlední řadě
poškozován byl náš zájem úmluvami mezi společ
nostmi k dopravě po vodě. Přál bych si, aby naše
vlada získala si rozhodného vlivu na př. v dunajské
paroplavební společnosti, která jest přece státem sub
vencována, a na tarifnictví v télo společnosti. Z uher-
ské strany vyslovují se někdy požadavky po osamo-
statnění zákonodárství v oboru daní spotřebních.
8
article
Než i tu dlužno vzpomenouti toho, že v Úhrach vy-
bírány by byly dávky, dejme tomu pivní, jako dan
výrobní, kdežto u nás jako daň fabrikátová, a že by
nastaly diference vzhledem k výši daní.
Po té stránce musíme vysloviti se
co nejrozhodněji proti tomu, a b
způsobvybírání daní spotřebních.
pokud by trvati měl i na dále, byl nějakým
způsobem rozlišován. Zmínil jsem seo
otázkách dodávek, zejména vojenských. Tu nastala
v poslední době změna, a jednání vlády rakouské
i uherské v tomto směru způsobilo ustrnutí v kru-
zích průmyslových. Nemohu než poukázati k blasům,
které v řadách průmyslnictva a v delegacích se
ozvaly a jednomyslně vyznívalý žádostí o3 revini
rakousko-uherského vyrovnání. Přál bych si, aby při
těchto dodávkách byl vládou brán náležitý zřetel,
tak často slibovaný, k maloživnostníkům. Pokud se
týká dodávek zemědělských, trvati musíme pevně na
tom, aby kvotový poměr v obora dodávek náležitě
byl zachováván a při tom aby nebylo zapomenuto
na tu okolnost, zda dodávky ty skutečně přicházejí
ze země, na kterou připadly. Rozhodně pak
stavěti semusíme proti tomu, aby
otázka ta i jiné byly z komplexu
otázek rakouskouherského vyrov-
nání vyjmuty a zvláště řešeny. Máme
zajisté největší zájem na tom, aby poměr ná
vůčirakousko-uherskébance byl na
dobro vyjasněn, neboťvotázce spo-
lečenství celního nemůžeme při
jati požadavek, abybankybylydvě,
na druhé straně pak nemůžeme souhla si t
s tím, aby pro případ rozluky by l
jediná banka společná. Ostatně neza po-
mínejme, jakého Uhry dosáhly v bance této vlivu;
většího nemohou si ani přáti.
Uher
9
article
Uhry jsou dnes s to zříditi si svou banku. Ta
banka byla by také výnosná a to proto, že právě
v takových poměrech, kdy vyžaduje se větších oběu
od klientů, vydělává banka nejvíce. A tolik je jisto,
žeby nikdy nemohla poskytnout
takových prospěchů a výhod svém
zemědělstvu, jako nynější bank
rakousko-uherská. Máme však také své po-
žadavky k bance rakousko uherské. Je přímo neslý
cháno, jak minorita, která representuje tak veliký
kapitál této banky, je vydána v šanc majoritě.
Spravedlivé uznání českého národa
zastoupeníjeho vbance, to je, očn usilo-
vati nepřestaneme. (Pochvala.)
V čl. 25. uherského záko na z r. 1867 se žádá.
aby byla zaručena ústavnost ve všech ostatních ze-
mích pod žezlem panovníka. Tento požadavek ovšem
platí také zpět na Uhry.
To, co se nazývá nyní konstitucí v Uhrách, je
vláda největší národní nesnášelivo-
sti. My Slované, kteří máme bratry, strádající od
krotosti uberské vlady, citíme to nejvíce. Nebu
deme s Maďary jednati jinak než na
podkladě svobody a osvěty.
Musíme v této chvíli povznésti hlasu svého,
abychom protestovali proti násilí a křivdám, pácha-
ným na uherských Slovanech. (Výborně!)
Trváme na revisi hluboké a sebe-
vědomé. Nemáme dnes již chuti na dále obětovati
své zájmy Uhram. Saadno se s Ubrami roz-
loučíme a doufám, že pak teprve naučí se Madai
Slovan
Maďar
Uhry
10
article
ctíti náš hospodářský a politický význam. Žádáme
aby byla vláda připravena k rozhod-
nému boji. Tolik však nutno konstatovati, že
nechceme, aby vláda použila § 14. Jen
čestné vyrovnání může býti přija-
telno. Neutvoří se již majorita v novém parla-
mentě, která by přijala zajisté vyrovnání jen takové.
jež by pro nás bylo čestné. Očekáváme to vším prá-
vem od nové sněmovny, ale očekáváme také, že
vláda bude konati svou povinnost. Vláda musí dbáti
nejen zájmu celé říše, nýbrž musí se také sta-
rati o potřeby jednotlivých zemí. Cel-
ková říše dostala již, čeho potřebuje.
Nyní přicházíme i my se svými požadavky hospo-
dářskými, autonomními. Tážeme se, zda vláda chce
jim vyhověti. Voláme k vládě, aby nám podala ruku
k oněm vytouženým reformám, kterých je potřeba
k našemu hospodářskému a autonomnímu rozvoji.
Budou-li jednotlivé země silny, bude silným i celý
náš stát a pak nemusíme se báti boje s Uhrami
(Pochvala. Potlesk.)
Po stránce formální navrhl řečník, aby návrh
přikázán byl 15členné komisi, která by byla zvolena
po 5 členech z každé kurie,
Návrh byl dostatečně podporován.
Uhry
nový sněmovna
11
article
Posl. hr. Zedtwilz pravil, že v otázce rakousko-
uherského vyrovnání soustřeďují se všecky důležilé
poměry rakouské a všeobecná láska k veškerému
státnímu celku, k jednotě říše.
Rečník si stěžoval, že obnova vyrovnání děla se
vždy na neprospěch Hakouska, spory o příspěvky na
společné záležitosti se množily, společný autonomní
celní tarií setkal se s odporem v Úhrách. Maďaři vy-
užitkovávají bezpříkladným způsobem společné dosu
banky a rakouských trhů, kdežto sami činí ochranná
opatření proti obchodu předlitavskému. Upozorniv na
jiné sporné otázky vyrovnání, pravil řečník, že pouze
dtouhodobé vyrovnání může poskytnouti Rakousku zá-
ruky, že poměry se řádně uspořádají. Rozluka byla
by nejtěžší otázkou celého dosavadního poměru ra-
kousko-uherského Kdyby nastala, vznikly by poruchy
v této polovině říše, ale řečník doufá, že by poruchy
ty brzy byly napraveny hospodářskou prací uvniti
států. Uhry by utrpěly rozlukou, poněvadž by pak
neměly podporu celé říše. Rečník soudí, že po rozluce
hospodářské následovala by také politická. Než nelze
se uzavírat poznání, že poměry staly se nesnesitel-
nými, že jim musí být učiněn konec. Proto řečník
bude hlasovat pro návrh, aby podané návrhy byly
odkázány k projednání zvláštní komisi.
Posl
Maďar
Uher
Rakousko
12
article
Posl. Stein přichvaloval si, že posl. hr. Zedlwil
dospívá k týmž závěrům, jakým se dříve velkostatel
vyhýbal, a které se sbližují s názory řečníkovými
Tento zjev jest důkazem neudržítelnosti dosavadních
poměrů.
Řečník se obává, že, jako se stalo v roce 1867
tak i nyní se koruna dohodne s uh. stranou neodvislosti
uzavře s ní vyrovnání a Rakousko postaví před do
končený skutek. Řečník praví dále, že rakouský parla-
ment, zvláště dřívější vlády, mají hlavní vinu na ny-
nější soutěsce, do které se vyrovnací otázka dostala.
Vláda prý odstavila otázku vyrovnávací smutně po-
věstnou otázkou volební opravy. Podmínkou volebního
práva však se zde znalost němčiny nestala, jakjí
nyní má býti v Uhrách znalost maďarštiny. Němčina
prý může býti jediným dorozumivacím jazykem mezi
rakouskými národy.
Ve starém pariamentě se podplácelo. Nový bude
lacinější, ale tské jiní lidé v novém parlamentě zí-
skají se za snídani, ba za uzenky. (Veselost.) Po te
stránce nebude národnostních rozdílů. Mladočeši chtěli
v roce 1877 povolit vyrovnání za určitými podmín-
kami; kdo ručí za to, že se v novém parlamentě opět
nenajde skupiny, která za kousek moci hlasovat bude
pro vyrovnání tak, jak bude vládou předloženo, a když
všechno selže, uchopi se vláda § 14., jak se dálo o
roku 1877.
Posl
Stein
Rakousko
Uhry
13
article
Řečník doufá, že při nynějším vyrovnávacím
jednání vláda zajistí dohodu způsobem, všechnu po-
chybnost vylučujícím, tak, aby vedlejšími cestičkami
Maďaři nabývali nových výhod. Poukázav na výhody.
které Maďaři mají z Rakousko-uherské banky, na
surtaxu, na dopravní daň atd., čímž vším Maďaři zl-
skávají a poukázav na nevýhodnost toho, že Rakou-
sko zastoupeno je v cizozemsku částečně Maďary.
dospívá řečník k úsudku, že jest třeba co nejdříve
rozluky obou státních území.
Posl. Iro prohlásil, že podal návrh, aby sněn
vyslovil se pro rozluku, poněvadž jeho strana stoí
na stanovisku úplné státoprávní rozluky obou stát-
ních území. Nesmí se zůstati opět státi na polovině
cesty. Rakousko nemá příčiny, aby se stavělo n
odpor provedení uherských ideálů.
Posl. Wůst: Je to koruna!
Posl lro pokračuje a praví, že vyrovnání mez
oběma vládami neodpovídá požadavkům a přání
národů a neprovádí národni vůli. Řečník poukáza
na články bar. Bánflya, který hájí požadavek úpln
hospodářské rozluky obou států na celé čáře. Také
v Rakousku žádá se rozluka; činí tak zejména oby
vatelstvo zemědělské, spatřujíc v jejím proveden
svůj zájem. Dosavadními vyrovnáními bylo Předlitav-
sko poškozeno o 3 miliardy korup. Proto by měla
vláda říci císaři: „Veličenstvo, udržení dosavadníel
poměrů národové již nesnesou!“ Vláda vídeňská ne-
měla by již učiniti Uhrům pražádné ústupky, nýbrž
připravovati úplnou státoprávní rozluku, třebas i proti
přání koruny. Nechceme ani krátkodobé, ani dlouho-
dobé vyrovnání, nýbrž státoprávní a hospodářskou
rozluku a počin k celnímu svazku s říší německou
(Souhlas u přátel řečníkových.)
Posl. Peschka prohlásil, že němečtí agrárníe
chtěji rozluku; k tomuto stanovisku přibližují se i prů-
myslníci.
Maďar
Posl
Bánflya
Uher
Peschek
Rakousko
uherský banka
14
article
Vyrovnání vůbec již nebude obnoveno, a bude
snad uzákoněno čl. 14. Do r. 1917 nelze ovšem vzhle
dem k obchodním smlouvám zahraničním rezluku
provésti. Řečník nemile nese způsob, jakým koruna
provedla úmluvu s Maďary, aniž o ní zpravila rakou-
ské ministerstvo. Tak se stalo i v r. 1867. Dle nynějš
dohody koruny s Maďary má býti na delší dobu pro-
dlouženo bankovní privilegium; tak se obchází Před-
litavsko.
Pojednav o interním řízení pravil řečník, že uher
ské zemědělství má prospěch nejen z nynějšího vy-
rovnání, nýbrž také z úlev dopravních. Řečník mluvi
pak o veterinářství; doufá, že tentokráte obhájí vláda
lépe požadavky předlitavského zemědělstva. Poukázav
na výhody, které by zemědělstvu předlitavskému
vznikly, kdyby smělo pěstovati tabák, což dosud jen
v Uhrách je dovoleno, skončil řečník výrokem, že ra-
kouské zemědělstvo bez rozdilů národnostních žádlá
hospodářskou rozluku. (Souhlas u přátel řečníkových.)
Poslanec Pacher pravil, že zemský sněm nusí
v otázce vyrovnací učiniti silný projev, aby dobře
slyšán byl hlas země největší, nejpoplatnější a tudíž
vyrovnání s Uhrami nejtíže postižené. Strana řeční-
kova žádá, by vláda vídeňská položila Uhrám nejkraj-
nější požadavky. Řečník apeluje na zástupce českého
národa, aby se připojili k jednomyslnému projevu
sněmu proti maďarské násilnosti a licoměrnosti, jíž
není rovné v celém světě, a která Předlitavsko hrozně
vykořisťuje. (Souhlas u přátel řečníkových.)
Nejvyšší maršálek zemský přerušil pak jednání
Dotazy.
Maďar
Pacher
Uhry
Předlitavsko
český národ
15
article
Posl. dr. Roček a soudr. podali k místodržiteli
dotaz o nedostatcích umístění místodržitelského archi-
vu. Dotaz pojednává o tom, jak nedostatečné a mate-
riály pro dějiny království českého nebezpečné jsou
místnosti c. k. místodržitelského archiv u,
jakým nepřístojným způsobem se užívá budovy, pro
místodržitelský archiv zakoupené (na př. pro výstavy
parohů, ba i pro šlechlické zábavy a plesy, pro schůz
různých spolků atd.), odsuzuje po zásluze tyto nepří-
stojnosti, upozorňuje na nebezpečí, jímž archiv takte
stále je ohroževán a táže se na konec: Jest pan
místodržitel ochoten provésti nápravu všech nespráv-
ností, nepřístoiností a nedostatků, jimiž c. k. místo-
držitelský archiv neustále jest ohrožován?
Posl. dr. Baxa a soudr. podali k místodržiteli do-
taz o konfiskační praxi okres. hejtmanství v Pardu-
bicích.
Osobní.
Posl. prine Ferdinand Lobkovic vysloupil z ko-
mise pro změnu volebního řádu zemského.
Piíští schůze
jest dnes 12. t. m. o 11. hod. dopolední s tímto po
řadem: 1. Pekračování v prvním čtení návrhu dra
Eppingra, dra. Škardy atd., jenž se týče vyrovnání
rakousko-uherského; 2. prvé čtení návrhu poslanců
Peschky, Zulegra, dra. Schreinera, Pachra a soudr.
o rakousko-uherském vyrovnání; 3 první čtení návrhu
poslanců Karla lra a soudr. o uherském vyrovnání
4. druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresn
a obecní o zprávě zemského výboru o rozšíření moru
kořalečního v království českém jakož i o prostřed-
cích proti opilství (zprovodaj posl. Srdínko); 5. druhé
čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o ná-
vrzích poslance Václava Stahla a soudr. a poslance
Josefa Heinzla a soudruhů o úpravě vojenských cvi-
čení a náhrady jízdného k nim (zpravodaj poslanec
Posl
doktor
Roček
Baxa
Lobkovic
Eppingr
Škarda
Peschek
Zulegr
Schreiner
Pachr
lr
Srdínko
Stahl
Heinzl
16
article
Barták).
Schůze skončena o 3. hod. 15 min. odpol.
Barták).
Schůze skončena o 3. hod. 15 min. odpol.
Klub sněmovních poslanců národní strany
svohodomyslné měl včera před sezením sněmu
schůzi za předsednictví poslance dra. Václava
Škardy. Předseda sdělil obsah došlých přípisů,
mezi nimi přípis Ústřední jednoty českých lé-
kařů koruny české, obsahující požadavky jejich
ke sborům zákonodárným; přípis odkázán byl
poslanci dru. Subrtovi k podání návrhu. Přípis
spolku pražského učitelstva, jednající o návrhu
poslance Leglera, jakož i přípis evangelického
učitelstva, v němž žádá se umožnění jeho pří-
stupu k pensijnímu fondu učitelskému, odká-
zány byly klubovnímu odboru školskému. Žádost
volebního výboru všeúřadnického o zákonnou
úpravu otázky vykonávání poslaneckého man-
dátu přidělena byla klubovnímu odboru správ-
nímu. Na to schváleny byly kandidatury klubu
do zvláštní komise sněmovní pro rakousko-uher-
ské vyrovnání. Dále schválena byla řada dotazů
a návrhů, mezi nimi dotaz předsedy posl. dra.
Skardy o neobsazování míst soudcovských v krá-
lovství českém. Při této příležitosti poukázáno
bylo na nevyhnutelnou potřebu, aby konečně
vláda provedla tak dlouho zadržované obsazení
uprázdněných míst soudcovských. Konečně uve-
dena byla ve schůzi na přetřes záležitost budějo-
vických voleb obecních; vzhledem ke zprávám
časopiseckým bylo usneseno, aby celá parla-
mentní komise klubovní k vůli této záležitost
intervenovala u mistodržitele.
Barták
Škarda
doktor
Legler
spolek pražský učitelstvo
17
article
Parlamentní komise klubu sněmovních po-
slanců národní strany svobodomyslné vyhledala
včera dle usnasení klubu místodržitele hrab.
Coudenhova, aby s ním pojednala o otázee
obecních voleb v Českých Budějo-
vieích. Členové parlamentní komise upozor-
nili místodržitele na novinářské zprávy, dle
nichž prý se místodržitel vyslovil k čelnému ně-
meckému politikovi v ten smysl, že nedávné
obecní volby v Českých Budějovicích budou do-
jista zrušeny. Předseda dr. Škarda žádal
místodržitele, aby záležitost tu co nejrychleji
a dle práva a spravedlnosti vyřídil. Místodržite
popřel rozhodně pověst, jakoby se byl
v řečeném smyslu ke kterémukoli politikovi ně-
meckému vyslovil; dodal, že na místodržitelství
se rozhodnuti o volbách budějovických dosud
nestalo a to proto, poněvadž mezi zástu pe
Cechů a Němců budějovických
bylo zahájeno jednání o vhodném
uspořádání sporných záležite sti
tamějších. Členové parlamentní komise žá-
dali pak opět mistodržitele, aby záležitost volel
česko-budějovických nyní co nejrychleji byla vy-
řízena, ježto s otázkou domnělé dohody Čechů
a Němců v Budějovicích nikterak nesouvisí
kdežto rychlé rozhodnutí o volbách jest v zájmu
spořádané správy veřejné.
Coudenhove
Němec
Čecho
Český Budějo
Český Budějovice
Budějovice
18
article
Deputaca okresu vltavotýnského, pan Jindřich
V. Pavlí ek, sťarosta měsla Týna n. Vlt., a pan Petr
Hrb, správce velkostatku, intervenovali včera v bu-
dově sněmovní u četných poslanců ve prospěch
stavby elektrické dráhy z Týna n. Vlt. do Bechyně.
Inženýři pp. Mysliveček, Sťastný a Špilálský jed-
nali včera ve sněmovně s různými pe slanci jménem
úřadně autorisovaných kulturních techniku za tím
účelem, aby do osnovy zákoua o zcelování pozemků
zařaděno bylo ustanovení, dle něhož by kulturní
technikové do příslušných komisí komasačních po-
volávání byli jako odborní znalci. — Deputace Jed-
noty samosprávných úřadníků obecních a okresních
v království českém, předseda pan Václav Axamnil.
Hrb
Mysliveček
Sťastný
Špilálský
Václav Axamnit
Vltava
Bechyně
19
article
místopředseda pan Materka a jednatel pan Mlachaň,
byla včera ve sněmovně, žádajíc u četných poslanců,
aby působili v tom smyslu, aby osnova zákona
o úpravě poměrů samosprávných úřadníků okresních
byla co nejdříve projednána v plné sněmovně. De-
putace jednala s mnohými poslanci; předseda klubu
suěmovních poslanců národní strany svob domyslné
dr. Škarda jednal o požadaveích deputace s nejvyšším
maršálkem zemským, který mu slíbil, že osnovu da
na jednací pořad ještě tenio týden. Deputace jednala
dále s poslancem drem. Heroldem o otázce osnovy
zákona o poměrech úladnictva obecního. Poslanec
dr. Herold připověděl deputaci, že se přičiní, aby při
projednávání osnovy o úpravě poměrů úřadníků
okresních přijat byl resoluční návrh, aby zemský
výbor byl vyzván předložiti v nejbližším zasedaní
sněmu osnovu zákona o úpravě poměrů úřadníků
obecních.
Materka
Mlachaň
Škarda
Herold
doktor
20
article
Sněmovní komise.
Komise rozpočtová.
(Postavení profesorů na hospodářských akademiích
— Rokování o pracovnách, stravovnách, nemocnicíc
a bumanitních ústavech mimo zem.)
Komise rozpočtová konala schůzi dne 11. t. m
Referent posl. hr. Clam Martinic přednáší
zprávu zem. výboru o zvýšení požitků a změně po
stavení profesorů na obou hospodářských akademiích
v Táboře a Libvardě a navrhuje, aby zem. výborem
navrhované změny 10. a 13. statutu ohledně služného
(4400 K, 4000 K a 3200 K) a příbytečného, pak zem
výborem dodatečně navrhovaná změna ohledně pří.
bytečného, byly přijaty. Po vývodech posl. dra.
Martinic
Tábor
hospodářský akademie
21
article
Bachmanna a přís. zem. výb. br. Schön-
borna byly návrhy ty přijaty. Referent baron
Hrubý z Gelenj přednáší o kap. 7. tit. 1. »Zem-
ská donucovací pracovna v Praze« a navrhuje schvá
lení celkové položky rozpočtové 198.379 K. Poslanec
Kaftan nalebá opětně na to, aby se provedlo pře
ložení této donucovací pracovny z Hradčan, kde též
volný rozvoj omezuje a stěžuje si na práce živno
stenské v donucovací pracovně prováděné a navrhuje,
aby zem. výbor o tomto přeložení pracovny na ven-
kov a zužitkování pracovních sil jejich i z ohledu
snížení režie pro potřebu zemědělskou uvažoval,
o tom pak zprávu a návrh podal. Posl. dr. Schrei-
ner se k návrhu tomu připojuje. Referent přednáší
pak o zemské donucovací pracovně v Pardubicích
o zprávě zem. výboru s posudkem znaleckým ohledně
hospodářské sp ávy, zejměna ohledně zřízení ple-
menné slanice pro hovězí skot tamtéž a navrhuje
schválení rozpočtové položky 426.679 K; dále navr-
huje, aby se uložilo zem. výboru, aby zřízení ple-
menné stanice při donucovaci pracovně v Pardubi-
cích opatřil a potřebnou po ožku rozpočtovou pro rok
1908 vřadil. Návrby ty byly přijaty. Dále referuje
týž referent o zemské donucovací pracovně a po
lepšovně pro ženské v Kostomlatech a navrhuje
schválení rozpočtové položky 47.144 K a povolení
zak upení kostomlatského zámku k umístění této
pracovny za cenu 215.000 K.
Bachmann
Schön
Kaftan
Posl
doktor
Schrei
Praha
Hradčany
Pardubice
Pardubi
Kostomlaty
22
article
Po debatě, které se zúčastnili posl. dr. Sch rei-
ner a dr. Bachmann, bylo hlasování odročeno
až po slyšení dra. Eppingera. Referent přednašt
dále o zemské polepšovně v Opatovicích a navrhuje
schválení rozpočtové položky 148 098 K. Poslanec
dr. Bachmann navrhuje, aby se v pracovnácha
polepšovnách vůbec hledělo k zaměstnání po výtce
zemědělskému, by se maloživnostenské výrobě neči-
nila ujma, v kterémž ohledu posl. dr. Mettal upo
zorňuje také na nutné zaměstnávání korrigendů pro
potrebu lesního hospodářství. Týž referent přednáší
pak o povolení osobního přídavku pro ředitele zem
pojišťovny v Opatovicích, dokud bude řidícím takové-
ho zemského ústavu, což se přijímá. Pak referuje
zem. polepšovně v Králíkách, navrhuje schválení roz-
počtové položky 110.692 a zřízení dvou míst učitel-
ských podle návrhu zemského výboru, kteréž návrhy
přijaty. Rovněž přijímají se veškeré položky úhrady
ke kap. 7. Na to přijaty též návrhy posl. Kafta
na a profesor dra. Bachmanna. Referent bar
Hrubý z Gelení referuje o tit. 6. »Donucovací pra-
covny a polepšovny mimo království české« s roz-
počtovou položkou 38.000 K z tit. 7. »Hnanecké ná-
klady« s rozpočtovou položkou 160.000 K.
Poslanec Kaltan upozorňuje na nešvar způ-
sobu dopravování hnanců Prahou a žádá, aby zem.
výbor nalehal na dopravování ve formě přiměřené.
jak částečně již, ale nikoli zúplna, bylo zavedeno.
doktor
Bachmann
Mettal
Kaltan
Opatovice
Praha
23
article
Týž referent přednáší o tit. 8. »Stravovny«a
navrhuje schválení rozpočtové položky 355.309 K.
pak sděluje návrhy zem. výboru ohledně dozore
dotyčných ústavů donucovacích pracoven a polepšoven.
Návrhy roferenta se přijímají. Týž referuje o til. 9.
»Četnictvo« s rozpočtovou položkon 445.668 K a
navrhuje podle návrhu zem. výboru, aby vláda
opětně byla vyzvána, by s urychlením předložila
říšské radě osnovu zákona, dle něhož by náklady
s ubytováním četnictva spojené zásatně byly uhra-
žovány státem a aby zemský výbor také u ostatních
zem. výborů se zasadil o společné zakročení na vy-
dání takového zákona říšského. Návrhy referenta
přijaty.
Rel. dr. Zintl přednáší o kap. 6. titul 8. »Ne-
mocnice« a navrhuje přijetí položek všeobecné ne-
mocnice v Praze 666.000 K, židovské nemocnice
39.000 K, nemocnice mimo Prahu 2,384.000 K. P
dotazu posl. Kaftana ohledně různých stížností.
pokud se týče všeob. nemocnice pražské, sděluje
referent, že se poměry vytýkané podstatně zlepšily.
Posl. hr. Clam-Martinic poukazuje k otázee
ošetřovatelů a ošetřovatelek, pak o případném oše-
třování klášterními sestrami, ve kterémž ohledu refe-
rent rovněž konstatuje do jisté mlry zlepšení. P
vývodech posl. dra. Schreinera ohledně potřeby
ošetřovatelek na venkově přijímají se položky roz
počtové. Rovněž tit. 9. »Humanitní ústavy mimo
království české« s úbrnnou položkou 1,695 300
a tit. 10. »Náklad na očkování« s položkou 118.080
doktor
Zintl
Kaftan
Posl
Martinic
Schreiner
Praha
24
article
K se přijímají.
K se přijímají.
Komise legitimační má schůzi zejtra v 3/411.
komise pro změnu zem. zřízení koná schůzi zejtra
v 1/410. hod. dopol.
25
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. března. (Uherské vy-
rovnání.) V poradách ministerských předsedů
a odborných ministrů o novém vyrovnání bude
se, jak sděluje jeden vídeňský pondělník, pokra-
čovati opět v pondělí dne 18. t. m. a sice v Pešti.
Ministerské komise zahájily však své
porady v Pešti již dnes. Předmětem těchto po-
rad jsou otázky, souvislé s vyloučením potrav-
ních daní.
Dle zprávy „A Napu“ ministr obchodu Fr.
Košut jest prý už ochoten přistoupiti na
dlouhodobé vyrovnání, poněvadž vzájemno
ústupky rakouské byly by pro Uhry tak výhodny,
že by ospravedlnily takovou změnu smýšlení.
Ze Lvova, 9. března. (Vyzvání ru-
ského poslaneckého klubu.) Ruský
poslanecký klub na sněmě haličském vydal pro-
volání, podepsané 14 ruskými poslanci obou
hlavních národních táborů, v němž upozorňuje
ruské obce haličské na důsledky zákona o uží-
vání jazyků v samosprávných úřadech, jehož
návrh podal tyto dni poslanec David Abraha-
mowicz. Dle jeho návrhu úřadním jazykem
haličských obcí má býti jazyk, který platí za
úřadní v den vyhlášení zákona. Změna mohla
by se příště státi jen za přítomnosti tří čtvrtin
všech členů zastupitelstva ať obecního neb
okresního. Poněvadž účelem návrhu Abrahamo-
wiczova jest zabezpečiti polštině právo jazyka
úřadního i v krajích s většinou ruskou a podnes
jest i ve východní Haliči mnoho ruských obcí.
jež v úřadování obecním uživají jazyka pol-
ského, ruský sněmovní klub vyzývá takové obce.
aby v nejkratší době učinily právoplatné usne-
sení, že jejich úřadním jazykem jest ruština.
Návrh Abrahamowiczův může se za dva, až tři
měsíce státi zákonem a pak by už nebylo možno
změniti úřadní jazyk obce, poněvadž vládnoucí
strana polská lehko by dosáhla toho, aby se více
než čtvrtina členů zastupitelstva absentovala a
tím nové usnesení zmařila.
Košut
Abrah
Abrahamowiczův
Praha
Pešť
Francie
Uhry
Lvov
Halič
poloský
26
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 11. března.
Stambulov II. zavražděn.
Ze Sofie dochází zpráva, že tam byl na
procházce zavražděn předseda ministerstva Pet-
kov a jeden jeho ministerský kolega raněn.
Více prvá zpráva nepovídá, proto můžeme do-
dati k ní jen několik slov na vysvětlenou.
Zavražděný Petkov plnou měrou si zaslou-
žil jmena Stambulova II., byltě dědicem jeho
směru i násilné metody. Čtenáři naši pamatují
se na náš nedávný dopis ze Sofie, kde podány
byly některé dramatické momenty z výstupů.
které se odehrály v národním sobrání mezi Pet-
kovem a oposicí. Petkov oposici hrozil, žejí
bude zatáčeti bezohledně, jako někdy Stambu-
lov, načež mu bylo se strany oposice proroko-
váno, že také tak zahyne. A proroctví se vypl-
nilo až příliš brzy.
Konflikt mezi Petkovem a oposicí se při-
ostřil od známých studentských demonstraeí
před sofijským Národním divadlem a od stávky
železničníků. Petkov dal rubati dav studentů.
zavřel universitu, propustil všechny její profe-
sory, stávkujícím železničníkům odňal pensi a
vyhnal je z naturálných bytů. Žádná strana
nepovolila a napětí se stupňovalo až k atentátu
na Petkova a jeho zavraždění.
Stambulov
Petkov
Praha
Sofie
Peto
ministerstvo Peto
národní divadlo
27
article
Nenávisť k Petkovu a mužům jeho mini-
sterstva prostírá se i na knížete Ferdinanda a
jeho dynastii. Smýšlení tomuto daly sofijské
davy zřetelný projev při oněch demonstracích
před Národním divadlem. Není tedy vyloučena
možnost, že národní nevole proti knížeti nynl
propukne živelnou silou a že Ferdinanda Kobur-
ského potká osud jeho předchůdce na trůnu
bulharském, Alexandra Battsnberského, jehož
syna by uespokojenci rádi dosadili na trůn.
Nepustíme se do prorokování. Tolik ale
je jisto, že Bulharsko bude míti dvě dynastie,
jako do nedávna mělo Srbsko, jimiž budou
cizí velmoci v Bulharsku bráti, aby se nikdy
nevyprostilo z jejich vlivu, nýbrž pořád více se
mu poddávati muselo. Ale obě srbské dynastie
aspoň byly národního původu, kdežto původ
obou dynastií bulharských je cizí, německý.
Vliv ruský je nyní z Bulharska jako z ce-
lého Balkánu vypuzen.
Ze Sofije, 11. března. (K. k.) Když
m.-p. Petkov procházel se s ostatními
ministry v městském parku Borisově,
vystřelil na něj neznámý muž několi-
kráte z revolveru. Petkov byl třemi
výstřely usmrcen, ministr obchodu Ge
nadějev raněn na ruce. Pachatelem
je propuštěný úřadník.
Vilém II. v Praze.
Berlínské korespondence »Central Koresp.«
a »N. Polit. Koresp.« zaznamenávají pověst, že
Vilém II. přibude na zcela krátkou dobu
do Prahy ve dnech, kdy dlíti bude tam císat
František Josef. Pochybujeme, že by v Praze
pověst tato pojímána byla vážně a snad také
v Berlíně vystihují dobře její — tendenci.
Petkův
Ferdinand
Kobur
Battsnberský
Petkov
Vilém II
Vilém
František Josef
Bulharsko
Balkán
Borisov
Praha
Berlín
národní divadlo
Central Koresp
28
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Ministr dr. Fořt kandidátem městské sku-
piny kolínské. Včera odpoledne za sezení sněmu
konala se v klubovní místnosi svobedomyslných
poslanců zemských v budově sněmovní velice
četně obeslaná poroda důvěrníků národní strany
svobodomyslné a zástupců městských rad z říš-
ské volební skupiny kolínské, aby se rozhodla
o návrhu kandidatury za tuto skupinu. Po ze-
vrubné a veskrze věcné rozpravě, v níž veškeré
složky volební situace probrány, bylo usneseno
navrhnouti jako kandidáta pro skupinu kolin-
skou oficiálně ministra obchodu dra. Fořta.
Vyložení listin voličských a lhůta
reklamační v Praze.
Zakládaje se výnosem místodržitele král, českého
ze dne 2. března, uvádí starosta měst pražských pan
dr. K. Groš ve všeobecnou známost, že v sedmi vo-
lebních okresích král. hlav. města Prahy, jichž ohra-
ničení i teritoriální rozdělení ve zdejší vyhlášce
z 1. března t. r. zevrubně jest uvedeno, listiny vo-
ličské k nastávajícím všeobecným volbám do říšské
rady na 14. května 1907 ustanoveným budou ve
smyslu 8 12. říš. řádu volebního ze dne 26. ledna
1907 č. 17 ř. zák. veřejně vyloženy ve dnech 14. až
včetně 27. března 1907 vždy denně od 8. hod. ranní
do 2. hod. odpolední a od 5. hod. odpol. do 7. hod.
večerní, dny nedě ní a sváteční nevyjimajíc, v míst
nostech níže uvedených:
Ve volebním okresu číslo 1. (Staré měslo)
budou listiny všech čtyř jeho obvodů vyloženy v pří-
zemí chlapecké školy u sv. Františka čp. 82—I. v Kři-
žovnické ulici.
Ve volebním okresu č. 2.,
který zaujímá dolejšť Nové město až k Václavskému
náměstí, budou listiny voličské obou jeho obvodů
vyloženy v přízemí chlapecké školy u sv. Jindřicha
čp. 966—II. v Jindřišské ul.
doktor
K Groš
František čp
Jindřich čp
Praha
Kř
žovnický ulice
Václavský náměstí
Jindřišská ulice
29
article
Ve volebním okresu č. 3.,
zaujímající střední část Nového města mezi Václav-
ským náměstím až k Resslově a Ječné ulici, vylo-
ženy budou listiny obou jeho obvodů v přízemí
chlapecké školy čp. 47—II. ve Vladislavově ulici.
Ve volebním okresu č. 4.
který obsahuje zbývající část hořejšího Nového města
a král. Vyšehrad, vyloženy budou listiny voličské
všech tří jeho obvodů (Vyšehrad v to počitaje) v pří-
zemí dívči školy na Děkance čp. 1673—II. v ulici
Botičské.
Ve volebním okresu č. 5 (Malá strana a Hradčany)
budou vyloženy listiny voličské: a) I. a II. obvodu
(Malá stranaj spolu s opisem voličských seznamu
III. obvodu v přízemí chlapecké školy u sv. Miku-
láše čp. 626—III. v ulici Josefské; b) III. obvodu
(Hradčany) spolu s opisem seznamů voličských z I.a
II. obvodu v přízemi sirotčince arcivévodkyně Gisely
čp. 111—IV. na P'ohořelci.
Ve volebním okresu č. 6 (Holešovics-Bubny)
vyloženy budou listiny voličské a) I. obvodu (Hole-
šovice) spolu s opisem seznamů voličských II., III.a
IV. obvodu v přízemí magistrátní úřadovny Praha VII.,
čp. 265—VII. v ulici Nadražní; b) II., III. a IV. ob-
vodu (Bubny) spolu s opisem seznamů voličských
I. obvodu v přízemí chlapecké školy čp. 370 — VII.
nároží ulice Letohradské a Vinařské.
Ve volebním okresu č. ? (Josefov a Libeň)
budou vyloženy listiny voličské: a) I. obvodu (Jose-
fov) spolu s opisem listin voličských II., III. a IV.
obvodu téhož okresu v přízemí býv. školy josefovské
čp. 208—V. v ulici Břehové; b) II., III. a IV. obvodu
(Libeň) spolu s opisem listin voličských I. obvodu
v přízemí chlapecké školy čp. 26—VIII. v Primátor-
ské třídě (proti zámku).
Václav
Resslův
Mika
Gisela
Ječná ulice
Vladislavův ulice
Vyšehrad
Hradčany
Holešovics
Bubno
Praha VII
Josefov
Libeň
Jos
listina voličský a ) I . obvod
listina voličský II
listina voličský I . obvod
30
article
Zároveň ustanovuje se dle odst. 2. výše cit.
12. říš. řádu volebního čtrnáctidenní, dnem
14. března t. r. počínajíc a dnem 27. března t. r.
končící lhůta reklamační, ve které v místnostech av
hodinách výše uvedených dle § 13. téhož řádu vo-
lebního mohou proti vyloženému voličskému seznamu
býti podány úslně neb písemně reklamace od osob,
kterým náleží volební právo v příslušném volebním
sboru, pro vřadění osob k volbě neoprávněných nebo
pro nevřadění osob k volbě oprávněných.
Reklamace po vypršení výše uvedené reklamační
lhůty podané budou jako opozděné odmrštěny.
Reklamace budiž podána pro každý reklamační
případ odděleně; reklamuje-li se pro vypuštění k volbě
oprávněného, buďte doklady, kterých jest třeba
ku průkazu jeho volebního oprávnění, k reklamac
přiloženy.
Reklamace, při nichž nebude šetřeno těchto před-
pisů, budou a limine zamítnuty.
Doklady k průkazu volebního práva potřebné
jsou kolku prosty.
31
article
Voličská schůze, svolaná p. K. Práškem do Jiřic
u Kostelce n. L., navštívena byla dne 10. března 150
účastníky z obcí Lobkovic, Neratovic, Mlékojed, Kozel,
Tušic, Rudče, Zárub, Polehrad, Zlonína. Nové Vsi,
Čakovic, Mratína, Veleně a Mirovic. Za předsedu zvo-
len Jos. Štole z Kostelce n. L. (volič měst), za místo-
předsedu Mareček, zapisovatelem učitel Veríl. P. Prá-
šek mluvil nejprve o významu naslávajících voleb, na
jichž výsledek zvědav je celý stát i panovník. Všechne
hnutí směřuje prý k tomu, aby agrární směr byl za-
tlačen. On chce se starati o poměry stavovské a státo-
právní. Vzpomíná nešťastné politiky vídeňské s pře-
bytky finančního ministra a linanci zemských a sta-
robního pojišťování, pro všechny, kteří pracují na
venkově. „Kdo pracuje, plať, a měj zaopatření pro
stáří“. V národě českém bude boj ve znamení agrár-
ním, klerikálním, svobodomyslném, pokrokovém, rea-
listickém, soc. demokratickém, národně sociálníma
zamostatném. Strana agrární vezme ze všech těchlo
směrů, co se vzíti dá, ale jen to dobré. Podrží si i to
konservativní, neboť nechce provozovati teoretickou
politiku, ale chce jíti uprostřed těchto směrů jako stra-
na evoluční. Pan Jos. Plesinger, starosta v Lob-
kovicích, ohlásil, že i on hodlá se ucházeti o mandát
v okresích zdejších, a že za tou příčinou sdělí voličům
kostru svého programu, který na schůzích, jež sám
K Prášek
Polehrad
Štol
Mareček
Veríl
Jos
Plesinger
Jiřice
Kostelec můj
Lobkovice
Neratovice
Mlékojedy
Zlonín
Čakovice
Mratín
Veleň
Mirovice
Rudeč
32
article
svolá, dále rozvine. Chce provozovati politiku vše-
lidovou, nikoliv politiku kastovní, jen jedné třídy ob-
čanstva, nikoliv politiku jen dělného lidu, ani politiku
jen selského lidu, nýbrž všech vrstev národa. Vždy
ale chce hájiti slabších proti silnějším, chudších proti
boháčům a aristokratům. Vždy bude státi na straně
práva a spravedlnosti. Tento bod programu dovozuje
pak příkladem „o srdci“ (stav zemědělský), ostatní
orgány tělesné spolupůsobící s ostatními vrstvami ná-
roda. Přesně a svědemitě konati chce své poslanecké
povinnosti. Mimo poslanecký mandát nepřijme žád-
ných placených funkcí. Chce býti zásad mravních,
poctivých a svědomitým obhájcem práv lidu. Chce
jako poslanec uvědomovati voliče ve schůzích o jed-
nání parlamentu, bude se o úpravě a kanalisaci střed.
Labe vždy náležitě informovati a zavazuje se svým
vlivem k tomu působiti, aby projekt ten nebyl odda-
lován. Po řečí p. Plesingra vyvslal p. Prášek roz-
čilen k odpovědi a s pathosem pronesl: „To je ne-
mravné — karhanovské — že mu p. Plesinger vytýká
braní diet. On že musí míti byt doma, v Praze i ve
Vídni, trojí oblek, tři převlečníky — a co prádla — to
vše stojí peníze. Nechce to přivésti tam, kam došel
jeho předchůdce. Na svých funkcích prý ještě pro-
dělává. Nabízí p. protikandidátovi složiti účet a co
zbude, mu dá. Co se nedostane, ať protikandidát do-
platí. Vypočítává, co dává ročně na tisk a dary veliké
Ústřední Matici tciíry neříká). Vídeňská vláda chice
Prášek
Plesinger
Praha
Vídeň