Roěník XXXVII.

V Praze, v úterý 1°. března 1907.

Číslo 7.

Na ranní a odpol. lIsty přodplácí ser v Praze v admninistrael a měsše . . . . . nětvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí čonáškou na něn n dtvrt 1.ta . . . . 7 K 50h ve Mlialkých: na měsíe . . . . . . 2 K. 30h Poštont Ri ! . . . 9 K 60h s dvojí zisilkou a neěel divrt vta . . . . 11 K s0 h

„Stejně závažný hlas sněmů zemských . . . Ozvalli se nedávno z Vídně stesk, že maďarská vláda jen čekala na rozpuštění vídeňského parlamentu, aby pojednou s líče- nou netrpělivostí počala nalehat na rychlé skoncování vlekoucích se rozprav o rakousko- uherské celní a obchodní jednotě, a to jen proto, že té doby zdejší vláda po- strádá mravní podpory sboru zákonodárného: tož pospíchají sně- mové zemští, aby nedostatek ten účinně nahradili. Jeden za druhým od nejmenšího sněmíku solnohradského a vorarlbergského až po sněm království českého povstává i chvátá svými resolucemi v příčině ra- kousko uherského vyrovnání vládě Beckově jako věrný sekundant ku pomoci. — Jeden přes druhého prohlašuje nynější obapolný poměr hospodařský mezi oběma polovinami říše za krajné nepříznivý a záškodný pro veškeré hospodářské zájmy obyvatelstva této poloviny říše bez rozdílu, i vyzývá tu ostřeji, tu mírněji vládu Beckovu, aby za žádných okolností nevskupovala další trvání celní obchodní jednoty s Uhrami dalšími obětmi s naší strany, nýbrž hleděla dosíci pro nás vyrovnání podstatně pří- znivějšího nežli bylo ono poslední, mezi Szellem a Körbrem smluvené, jinak a by raději volila úplnou hospodář skou rozluku Cislajtanie od Uher, nezli špatné nás opět poškozující vyrovnání. Všeněmci a čeští agrárníci však jsou pro naprostou rozluku hned, beze všeho dalšího vyjednávání o dohodu a prolongaci celní jednoty mocnářství.

Včerejším dnem započala v českém sněmu debata o tomto vysoce důležitém problému Rakouska, i bylo zajímavo poslechnouti ty rekriminace německých centralistův proti neupřímnosti Maďarův, ty nařky jejich na mizernost díla Beustova, jehož vady hrozné prý Němci tehdejší dobře znamenali, avšak stojíce před skutkem hotovým, volky nevolky prý v tu trpkou kdouli dualismu kousnout musili ! — Jaké to zadostučinění po čtyřiceti letech připravila nám Nemesis dějinná! Není zhola žádná pravda, že tehdejší Němci byli dualis- mem překvapeni. Pracovali k němu s Maďary již před válkou prusko rakouskou za Belereda s tajným obmyslem podčiniti nás Slovany této poloviny říše svému něme ckému panství, jako vydávali Slovany uher- ské panství maďarskému. Od r. 1865 zcela nepokrytě strojili tento nový »Arnulfský spo- lek« Němectva s Maďary proti nám Čechům a tehdejší protokoly snému českého skytají dokumentární svědectví o tězkém a marném zápasu našem proti dualistické posedlosti tehdejších německých vůdcův.

Císařský manifest ze dne 20. září 1865 kterým za příčinou vyjednávání s Uhry za stavena na čas činnost užší říšské rady ví deňské a slíbeno, že dosáhne li se ve vyjed- návání se sněmem uherským a chorvatským výsledků srovnatelných s jednotou a mocí říše, před konečným rozhodnutím bude vyslechnut také stejně zá važný hlas sněmů zemských ne uherských království a zemí — tento Bel- credův manifest rozčiloval tehdejší ně mecké vůdce zdejší jako rudý šat kro cany nebo býky, a za jeden muž po- slanci němečtí hlasovali i po bitvě králohradecké dne 7. prosince 1866 proti naší adrese, ve které sněm český vyslovil pevné očekávání své, že vyrovnání s Uhry neprovede se bez jeho účastenství a přes je ho hlavu, nýbrž bude slyšán dle přípovědi císařského manifestu prvé stejně zá- važný jeho hlas, poněvadž starodávné právní postavení Čech a jejich poměr k řísi habsburské nemohou býti zjinačeny a změ- něny bez souhlasu sněmu kralovství českého. poněvadž země koruny české nemohou býti beze svolení svých zákonných zástupců vpo jeny do nižádného nového útvaru stato pravního.

Tato naše vlastenecká a moudrá snaha byla však tehdejším německým politikům solí do očí. Zlomit, zničit váhu českého sněmu bylo jejich heslem, právo království českého bylo jim ku posměchu, Beust byl jejích miláčkem a mistrem! K němu stáli, jemu tleskali, když podepsal vyrovnání, jak mu je Deak diktoval, když odmetl stranou náš český sněm a zřídil jim cislajtánský par- lament, aby spolkl dualismus a nadělil nám prosincovku. Utlouci bychom mohli dnešní ty kverulanty německé s jejich drem. Urbanem i Steinem — cítáty tehdejších německých chvalozpěvů na krásné, blahodárné to vy- rovnání Beustovo, kterým prý mocnářství habsburské v nové síle, moci a slávě po- vstává. A dnes, hle, na témže českém sněmu rozléhá se německý nářek na jedovaté ovoce dualismu, dnes epigoni tehdejších spojenců, přátel a obdi- vovatelů Andrásse a Deáka, epigoni tehdej- ších ctitelů a důvěrníků Beustových, s jehož pomocí o čtyři léta později rozkotali úkladné hotové velké dílo Hohenwartova vyrovnání koruny s národem českým — žalují a bě- dují na osudně neblahé dílo Beustovo, a vy- zývají vládu, aby chránila země předlitavské před skodnými a nesnesitelnými jeho — lo- gickými důsledky. Ano, jest Nemesis v dě- jinach! A žaluje-li nyní mluvčí německý dr Urban, ze při každém odtud následujícím

hospodářském vyrovnání se s Uhry Cislaj- tanie pohořela, poněvadž prý vlády zdejší všelikými koncesemi porušovaly většinu par- lamentní, aby hlasovala i pro sebe chatr- nější vyrovnání s Uhry, a ví-li nyní druhý mluvčí německý, posl. Stein o veliký ch sumách peněz, jakých prý bývalo k tomu zapotřebí, aby se získaly skupiny poslanců pro vyrovnání — tož můžeme hrdě a klidně oběma pánům odpovědět, že z těch »velikých sum peněz jaktěživa« žádná ruka česká nepřijala ani haléře. A rovněž jest na soudě dějin nesporně zjištěno, kdo tu po všechna desítiletí byl požitečníkema obročníkem výsad, koncesí a bene- ficií politických až do skoncování Beckovy volební opravy. Zda my, kterým vzato 17. října 189 i to rovné právo našeho jazyka v úřadech našich vlastí, zda my, kterým odepřeno proti právu a spravedlnosti 15 poslanců, či Němci. kterým jich naštědřeno na 50 nad počet. jim spravedlivé náležející. — Což zapomněl již pan dr. Urban kdo to zvolal dnes před osmi lety: Své vlastní německé vládě, ktera by byla kostí z našich kostí, která by chtěla německé Rakousko, povolíme každéa třeba i horší ještě vyrovnán s Uhry, než jest — nynější ! — Ano, tak zní nezvratná dějinná pravda Za cenu politické své nadvlády, za zisk svého nemravného panství nad námi, hege- moni němečtízradili dobré právo našeho království a obětovali blahobyt jeho obyvatelstva M- ďarstvu. A nyní dědicové jejich přijdou na ten ubohý, německým záštím stlačený, do mdloby dnešní zbědovaný sněm království českého a začnou tu žalovat na dualismus a na vykořisťování obyvatelstva vlasti naší praepotencí maďarskou, zjevnou nově při každém a každém vyrovnání hospodářském. Možno jejich nářek bráti do opravdy?

Kdyby jim opravdu šlo o pocti vou pomoc přetíženému lidu královstvi a zemí neuherských, věděli by dobře, kde a jak ji zjednati. Potřebovali by toliko podati ruky našemu národu ku poctivé dohodě a svorně s ním pozvednouti hlasu za restituci svépravného če- ského státu v Rakousku. V tom byla by Rakousku rázem opatřenaa zjednána ta nejvydatnější proti- váha proti nezřízeným hospodařským i po- litickým pretensím košutovské koalice, jak byl již dne 24. října r. 1870 na slovo vzatý státník německý dr Schäffle v památném slyšení svém císaři vyložil. »Nejdůležitějším protizávažím proti ne- bezpečím uherské převahy — byla jeho slova — jeví se mi býti sjednání míru mezi veškerými národy této poloviny říše totiž úplná, skutečná, jakoži ústavní rovnoprávnost jejich pod záštitou Vašeho Veličenstva jakožto císaře a zeměpána všech korunních zemí Tento mír závisí však na vyrovnán mezi Němci a Čechy. Češi budou pak ze všech cislajtánských národů nejméně podlehati politické přitažlivosti z venčí. Pak budou Češi s Němci tvořiti zde pevný bod, jako Maďaři za Litavou. Bude li v německých a v českých korunních zemích sprave- dlnost znovu zřízena, . . . nebude pak těžník celé monarchie spočívati v Pešti, ný- brž mocnář bude ústředním bodem mezi všemi čtyřmi, nebo pěti skupi nami zemí. Rakousko bude vně i uvnitř silným Vše závisí na zdaru vyrovnání, na vy- rovnání mezi Čechy a Němci. Bez otřesu uherského vyrovnání dají se pak jeho nepo- píratelná nebezpečí neutralisovate Tak mluvil státník Schäffle před 37 lety k císaři rakouskému, jenž po té jmenoval jej ministrem v kabinetu Hohenwartově. Trváme, že by mohli dnes Němci zdejšío hluboké pravdě starých dobrých těch slov poctivého Němce z říše vážně přemýšlet. —

Sněm království českého. V Praze, 11. března Je tomu již deset let, kdy na sněmu krá- lovství českého zrovna jako dnes nalezalo se na jednacím pořadě rakousko-uherské vyrovnání. Po řečech, jež neopíraly se sice o zkušenost mezi tím nabyté, z nichž ale přes to dralo se na venek bolestivé přesvědčení, jak tato polovina říše, úpící ve spárech osudného vyrovnání z roku 1867, nemilosrdně druhou polovinou za Litavou je vyssávána, za velikého vzrušení jako jeden muž zvedli se všichni poslanci sněmovní. bez zřetele na strany, aby za hlučné, tentokráte opravdu ne jen divadelně okázalé aklamace hla- sovali pro navrženou resoluci, o níž referoval tehdy nynější ministr obchodu dr. Fořt. Jak již řečeno, minulo od této doby dese let. Co se mezi tím přihodilo, jsou věci známé a bylo by zbytečno je reprodukovali. To faktum ale budíž uvedeno, že desítileté období vyrovná vací zatím minulo, sniž by proveden byl pakt, k němuž se hřišnou lehkomyslností, cizákem poměrů zdejších naprosto neznalým, jenž pro- vozoval politiku jen na efekt a na vlastní obo- hacení, položen byl základ. Způsobem tím všechny polehčující okolnosti vylučujícím, byl problášen naprostý bankrot duali s m u, svědomitá správa státní byla by ihned vyvodila z fakta toho důsledky. Z Rakouska dávno již se vystěhovala ini ciativa, jež v kritických okamžicích nezbytná, nemá-li stát se vším svým inventářem oetnout se ve vzduchu, nemají-li obyvatelstvu způsobeny

býti nenahraditelné škody. Zde v Rakousku od let již se jen přištipkuje a zřizují se provisoria. V první periodě překaženo bylo vyrovnán ve Vídni a sice zuřivou německou obstrukcí, v dalším vývoji záležitostí však se udály ta- kové věci, že odpor proti další bezohledné vys- sávací politice maďarské stal se v Cislajtanii všeobecný. Odpor ten je také to jediné, co roz- házené národy a strany v této polovině říše v jedno pojí. Kdo za takových okolností v zá- pasu stal by se zcela jistě vílězem, o tom ne- mohlo by býti pochybnosti, kdyby rozhodujícím činitelem v něm byli národové. Však jesttu koruna a její stanovisko je odehylné, násled- kem toho také oochylné stanovisko vídeňské vlády. Ve Vídni za každou cenu chtějí zachrá- nit jednotu zahraničního zastoupení, především ale jednotu vojska. Jednotu hospodářskou by Vídeň obětovala i na úkor Cislajtanie, jen aby nedošlo ke zřízení dvou samostatných armád. A v tom vězí právě slabost posice cislaj- tánské, neboť dovolíme si býti proroky v této věci a dnes již prohlásiti, že přes vše ch no úsilí, přes všechny demonstrace, zaplatí jednotu armádni Cislaj- tanie bolestivými obětmi hospo- dářskými, že ona poražena opust bojiště. Dnes jako před desíti lety na jedna- eim pořadě jest opět rakouskouherské vyrovnání. Užilť sněm svého práva na zá- kladě § 19. sněmovního zřízení a pustil se do jednání o této nyní tak aktuální záležitosti.

Prvním řečníkem byl německoliberální po- slanec dr. Urban. Mluvil jako vždy důkladně se znalosti věci, ale bez velkého efektu. Není řečníkem a jeho výklady se mnohem lépe čtou. než poslouchají. Přes to strhl sněmovnu k sou- hlasu, když prohlásil, že již máme dost ma- ďarské vyrovnávací tendence a že dávno nám již přešla chuť obětovati se k vůli hospodářské jednotě s Maďary K meritorní debatě, jež na to zahájena. vyslána byla řada řečníků, mezi nimiž postrá- dali jsme poslance vedoucí; snad znujali stano- visko vyčkávacl. Prvním řečníkem byl posl. dr. Viško- ský, jenž mezi jiným velmi dobře k tomu po- ukázal, že neskonalou bídu vyrovnávací zavinil vlastně Němci, již z nepřátelství a ze záští ke Slovanům přijali vyrovnací elaborát z roku 1867. vědouce, že tim strašnou ránu zasadí hospodář- ským zájmům fíše. Však důležitější bylo jim přitlačení národa našeho ke zdi, než brániti se tomu, aby Předlitaví bylo vydáno na pospas maďarskému vykořisťování. Rozumi se, že dr. Viškovský položil ve věcné části řeči své hlavní důraz na interesy zemědělské. Tak jako dr. Urban i on s důrazem prohlásil, že kone musí býti již učiněn nynější m hospodářství. Řečník probral vůbec všechny záležitosti s vyrovnáním souvisíci, na konec pak poukázal ku barbarské politice, kte- rou provozuje maďarská vláda naproti Slovanům v Uhrách, prohlásiv právem, že již tato okol nost vylučuje jakékoli ohledy z naší strany na- proti Maďarům. Velice překvapilo, že mluvčí konservativ- ního velkostatku hr. Zedtwitz prohlásil se velmi rozhodně pro hospodářskou rozluku, ba že dle jeho prohlášení neděsí se političti přátelé jeho ani politického rozehodu s Uhry- Na slova, že nynější stav je nesnesitelný, po- ložil řečník největší důraz.

Všeněmec Stein nedal si ujiti příležitosti zlomyslně dotknouti se velkostatkářů, projeviv potěšení nad tím, jak jejich názory, pokud jde o rakousko-uherské vyrovnání, průběhem roku se změnily. Souhlasíme s ním v této věci, jakkoli shoda mezi stanoviskem jeho frakces stanoviskem naším je velice vzáený zjev. Sou- hlasíme s ním i v tom, že marné jsou všechny sebe pěknější řeči, sebe rozhodnější resoluce, na konec že přece jen zvítězí Maďaři. Tské v tom je drobet pravdy, že nynější vyrovnávac mizerii zavinila slabost minulého parlamentu, však s bajkou dávno vyvrácenou a v celé své podstatě směšnou, že poslanci čeští slíbili Bade- novi za jazyková nařízení podporu v otázce vyrovnací, měli by konečně již přestat, zrovna tak, jakoby měl zkrotit již svůj zuřivý hněv, jenž z něho dosud šlehá a jehož příčinou je šťastně skoncovaná volební oprava. V nezkrotném tomto hněvu vykládal,e stála volební oprava peněz, jimiž vláda prý stranyi jednotlivce uplácela, kdežto parlament nový odhlasuje prý vyrovnání uherské za ně- kolik párků uzenek. Však víme proč, je pan Stein takovým nadšencem zejměna pro celní rozluku s Uherskem. Ne z důvodů hospodář ských, nýbrž z té příčiny, že dle jeho domnění nadejde pak doba pro celní unii německo-rakou- skou, jež bude pouhou průpravní periodou pro unii státoprávní. Mluvil ještě posl. Peschka, toť se vl. že s agrárního stanoviska, po něm pak posl. Iro. Týž jakoby nic, jakoby byl neměl pře lím aféru velice povážlivého rázu s německo- agrárnickým kolegou Zulegrem, jemuž dle určité o věci té kolující zprávě vyťal kdesi na chodbě políček. Po řeči posl. Pachra maršálek schůz skončíl.

Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 11 hod. 20 min. dopol Zástupci vlády: místodržitel král. českého hrab Coudenhove a dvorní rada Vojáček. Galerie obsazeny velmi četně. Petic podáno bylo 108, mezi nimi 35 za zřízení theologické fakulty evangelické v Praze, 12 za úpravu bytových poměrů učitelstva, 1 za zřízení zemské po jištovny (podal posl. Blahovec), 1 za zřízení zemské živnostenské rady prc král. české (podal posl. dr. Vi škevský) a j.v Spisů došlo 21, mezi nimi: Zpráva zemskéh výboru o právní ochraně dítek v král. čes. zem. po- rodníci v Praze narozených a zřízení ochranněho oddělení při král. čes. zem. nalezinci v Praze; zpráva komise rozpočtevé o zprávách zem. výboru o zemské akci ku povznesení malých živnost. za léta 1905a 1906; zpráva komise školské o peticích osob učitel- ských pensionovaných před rokem 1903 za přiznání a zvýšení výslužného dle nového zákona o platech učitelských ze dne 27. února 1903: zpráva zemského výboru o postupu stavby nového zem. ústavu pro choromyslné v Bohnicích a o připravných krocích ke zřízení dalších ústavů pro choromyslné na venkově; zpráva zemského výboru o podporování železnic niž- šího řádu; zpráva zemského výboru o změně §§ 4. a 12. stanov hypoteční banky král. českého; zpráva zemského výboru c opatření dalších lékařských sil pro král. české zemské ústavy choromyslných; zpráva zemského výboru o zakoupení usedlosti čp. 2 a3 v Těšnově k založení kolonie král. českého zemského ústavu pro choromyslné v Kosmonosích; zpráva zem výboru o koupi kostomlatského zámku k účelům král české zemské donucovaci pracovny a polepšovny. Sdělení praosidiální.

Nejvyšší maržálek zemský sdělil, že kurie obc venkovských zvolila do komise pro změnu zemského zřízení posl. Glöcknera. Návrhy a dolazy. Posl. Březnovský a soudruzi podali k místo- držiteli dotaz, v němž se praví: Při mnohém lesnín hospodářství provád s pravé drancování jen za účelem obchacení dočasného majitele. Zvláště boho- pusté řádění, které se provádí na škodu země, aniz by c. k. úřady zakrečily, děje se na velkostalku Krči. Velkostatek tento prodal c. k. ústav šlechtičen u sv. Anděla jistému polskému šlechtici. Slechtic tentc, aby zaplatiti mohl panství, zaprodal prý předem veškeré dřevo v lesích, o výměře 1050 hektarů dřeva. dvěma firmám vídeňským. Dle naší informace bylo prý již 20.000 pevných metrů poraženo, což čin částku 400.000 K. Za jakou cenu panství te prodáno bylc, bude jistě c. k. mistodržitelstvi známc. Toto pustošení lesů, jaké provádí nový majitel panství, je protizákonné a prote táží se podepsaní: Je-li tote pustošení českých lesů J. E. známo hodlá-li proti tomuto bohopustému hospodářství vza- kročiti? Posl. dr. Škarda a soudr. podali k místodržilel dotaz o neobsazování systemisovaných míst soud- covských v král. českém. V dotaze podán jest úplný seznam neobsazených míst a praví se pak: Průměrně 20 míst radovských (VII. d. tř.) odňate postupu pe 6 měsíců, 32 míst soud- covských a tajemnických (VIII. d. tř.) po 9 a 27 mís adjunktských (IX. d. tř.) pe 15 měsíců, čili 81 soudc zadržuje se již po 10 měsíců postup dávno zaslou- žený a vzhledem k ustanovením zákona ze dne 19 února 1907 č. 34. 1. z. i materiálně po desetiletícl bez dalsího povýšení působicl.

Hledí-li se k národnosti obyvatelstva uprázdně- ných okrsků (sborových neb okresních soudů) čin v VII. d. tř. okrsky české 67% a smíšené (s 59 obyvatelstva druhé národnosti) 33%, v VIII. d. tř Česě 379%, smíšené 22% a německé 41% a v Ix d. t.. 192, smíšené 26 a německé pak 55 4. Dle průměru délky uprázdnění míst obnáší tent průměr v VII. d. tř. u českých a smíšených okrsků 1 měsíc — německých není — v VIII. d. tř. u českých — nehledi-li se k personálnímu povýšení prvých tříd — 6 měsíců, u smíšených 7 měsíců a u německých 8 měsíců, v IX. d. tř. pak u českých 5 měs., u smí- šených 13 měs., u německých však 20 měsíců. V jednotlivostech pak vynikají délkou vakanci jen mista německých okrsků na př. v VIII. d. tř. 11, 15 ba 20 měsíců, v IX., 1. tř. pak dokonce 12, 20, 24 31. ba 35 měsíců, kdežto nejdelší vakance v českýei okresích obnášejí v VIII. d. tř. 8 měsíců a v IX. do- konce jen 5 měsíců. Však i když se nepřihlíží k dřívějším pouhým přesazením v téže dičtní třídě, a v úvahu berou se jen místa dnes právě uprázdněná, zůstává průměrní délka uprázdnění v VII. a VIII. d. tř. podstatně stejná. snižujeť se jen o 1 měsíc u smíšených okrsků v VIIl. a německých v IX. d. tř. Nehledí-li se k postupu na místě samém a sice okresních soudců do VII. d. tř. a návladního do V d. tř. je dnes 65 systemisovaných čistě soudcovských mst čili při 1083 místech takových plných 6% vůbe uprázdněn a musí býti vesměs mladšími, ba i nej- mladšími silami suplováne.

Materiálně ušetřila správa justiční do 31. března 1907 uvedeným přesazováním v téže diétní Hřídě uprázděním: v VII. až V. d. tř. 63.353 K, ve VIIl. d. tř. 61.634 K. v IX. d. tř. 120.377 K a na práv- ních praktikantech 2750 K, celkem 248.114 K, i ušetří na týchž mistech každým následujícím měsícem 27.688 K. A přece obnáši interkalare praeliminováne ze všech míst soudcovských i ostatních u soudů a návladnictví v král. českém od r. 1904 konstantní jen 229.000 K ročně! Odvozovati důsledky z těchto číslic a jich slov- ného doprovodu, neřeba. Bijeť v oči nápadné pro- dlévání s obsazováním v král. českém, zejménav VIII. a IX. d. tř. v místech německých a neobsa- zování míst auskultantských vůbec (z mist 31. března 1905 uprázděných obsazeno dosud 44 dne 21. čer- vence 1905, 10 dne 4. srpna 1905, 7 dne 9. prosince 1905, 12 dne 5. ledna 1906, 12 dne 12. ledna 1906 11 dne 19. ledna 1906 a 11 dne 13. července 1906. 19 pak do dnes, tedy dva roky, neobsazeno), kdežto v jiných obvodech vrchních soudů ol sadí se třeba místa v VI. d. tř. prázdná jedním rázem postupem v VII. VIII. a IX. d. tř. a uprázdněná místa auskul- tantská udělí se do měsíce právním praktikantům Z toho zřejmo, že příčincu všehc poškozování soudců a nedostatečného opatřevání výkonů sprave- dlnosti na úkor obyvatelstva jest, že justice dostal se od několika let do podruží politických, národnost českou proti právu vyhlaševaných hesel německých stran v tom za jedno jdoucích

Uznávajíce neudržitelnost těchto poměrů a ne mohouce již bez náležitě odezvy k porušování práv- a spravedlnosti přihližeti, tážeme se zdvořile Vaš Excelence: 1. jak může vláda toto neslýchaně jednání ospra vedlniti, když tu jest pro všechna místa uprázdněná zvláště ale pro ona bez ohledu na působiště obsa- zovaná a na místa v českých okrscích prázdná nad- bytek způscbilých v pestupu již přes míru na léta poškozených soudců; 2. je-li ochotna toto čiré bezpráví ihned odstra niti, zejména okamžitě obsaditi uprázdněná místa pe výšením soudců dle pořadí, uděliti adjunktská míst soudcům je fakticky zastávajícím, povýšiti auskul tanty a jmenovati právní praktikanty dle délky praxe scudní na uprázdněná místa auskultantská; 3. je-li vláda ocholna, soudcům IX. d. tI., kte uvedeným po léta prováděným systémem poškozen byli, uděliti náhradu, a jakou; 4. konečně, je-li ochetna dle platných předpisů prohlásiti, že jakékoli uprázděné místo obsadí nejděle ve 3 měsicích postupem ve všech nižších třídách čístě dle pořadí a věcné způsobilcsti?

Fosl. Niklfeld a soudr. dotazovali se místodržitele o odepsání pozemkové daně obcím Habry, Jiříkov Kamen a Proseč (v okr. hejtmanství čáslavském), po- stíženým krupobitím. Jednaci pořad. Posl. Kopetz a svob. pán Brand omluvil svou nepřítomnost pro tuto schůzi. Posl. hr. Em. Mensdorícvi povolena osmi denní dovolená. Nejv. maršálek zemský prohlašuje pak, že sněm je způsobilý platně se usnášeti. Bez prvního čtení přikázány byly komisím ná vrhy, jichž podavatelé za to požádali. Potom přešlo se k jednacímu pořadu, jehož prv ním předmětem jest prvni čtení ná vrhu po V drobném proucjit ranní číslo o sobě . . odpolední . . . . zs 2h Ve flialkách na venkov ranní čislo. . . . . . . . 10 h odpolední . . . . . . . . 4h Inserát platí se hetevě napřei. Předplacení a inserty přijími zdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nachánejí se t61 redako Ulskárna s ezpedine „Národních Listá“. Rukopisy se novracsjí.

slanců: dra. Eppingra; dra. Škardy, hr. Buguoye, knížete Rohana, dra. Reinigera, dra. S eidla, K. Práška, dra. Baxy, dra. Urbana a soudr. o vyrovnání rakousko- uherské m. Posl. dr. Urban poukázal na různý obsah ná- vrhů, které v otázce rakousko-uherského vyrovnání sněmu byly předloženy a projevil naději, že při dru- hém čtení se zdaří učiniti většíně sněmu projev, jimž by v době, kdy pouze zemské sněmy zasedají, vládě se řeklo, jak o řešení otázky vyrovnací soudí země, jež na ní mají největší zájem. Zároveň má býti vládě poskytnuta parlamentní opora v tom smyslu, že nechceme, aby o nejdůležitějších zájmech našich se jednalo bez nát. Nastala poslední etapa před roz- loučením smluvního poměru, který po desetiletí byl základem pro morenské postavení monarchie, úhel- ným kamenem v jeho evropském postavení, pokud jde o záležitosti obchodní. Rečník probral pak hi- storický vývoj rakousko-uherského vyrovnání, načez poukázal k tomu, že nyní Uhry zamnítají vyrovnání dlouhodobé zajisté proto, poněvadž z každé obnovy vyrovnání dřívějšího měly prospěch a zisk. Ukázav na jednotlivé případy, pravil řečník, že Maďaři našli při každé obnově vyrovnání takovou politickou kon- stelaci, která jejich vládě k úspěchům napomá hala. Tomu nyní musí býti konec. Uhry děkují svůj veliký hospodářský vývoj z části své přirozené produkci, z části energické politice hospodářské, ale také změ- nám v obchodní politice Evropy, jmenovitě měly pro- spěch z ochranného hnutí agrárního. Řečník dovodil pak, že nyní se v Uhrách rozmohl i průmysl, pročež uherská vláda nyní pracuje k celní rozluce, mnyslíc, že nyní k tomu nastala příhodná doba. V tom ne- můžeme Uhrům pekážeti, oni však nemohou žádati, aby nové rovnání se provedlo bez našeho souhlasu.

Nyní jsou dvě možnosti: buďto se stane dohodao prodloužení dosavadní reciprocity, anebo rozluka. Případ první byl by pro Předlitavsko velmi nepříz- nivý, poněvadž jest nejistý; nejistota tísnila by tím více, kdyby měla trvati stále. Kromě toho by Ma- daři mohli reciprocitu kdykoli přerušiti. Tím způ- sobem zbývá pouze rozluka a tuto otázka musí býti klidně řešena. Veřejné mínění přiklání se k roz- luce stále více. Předlitavsko nemůže celnímu spo- lečenství přinášeti již žádných dalších obětí: kromě toho hospodářské společenství není podstatnou sou- částí politického dualismu, který i po zrušení spole- čenství hospodářského může trvati dále. V závěrku řeči své pravil řečník, že uherský průmysl vytlačil by sice některé obory průmyslu předlitavského z jich dosavadních trhů, ale konkurence předlitavská byla by v Uhrách zaměněna konkurencí německou. Pro uherské zemědělství byla by rozluka nepříznivou. třeba by obilí předlitavské stouplo v ceně až na výši celních sazeb. Poněvadž však předlitavské zeměděl- ství nestačí poplávce, nehradíc potřebu, byly by po- žívatiny v Předlitavsku zdraženy, čímž postižen by byl průmysl. Vzhledem k tomu nepokládá řečník okamžitou celní rozluku prospěšnou ani pro Před- litavsko, ani pro Uhry. Kdyby rozluka nastala až v r. 1917 bylo by dosti času připraviti se na ni ve všech oborech. Proto by tato otázka mohla býti postavena mimo nynější vyjednávání, vyrovnání samo pak by mělo býti ihned rozřešeno bez ohledu na olázku dalšího celního svazku. Takováto částečná rozluka byla by rozřešením na ten čas možným.

Buď jak buď však musejí Maďaři věděti, že Před- litavsko jest připraveno a odhodláno každým způ- sobem své zájmy všemi silami hájiti. (Výborněí Hlučný pollesk.) Nejvyšší maršálsk zemský sdělil, že ke slovu s přihlásili proti posl.: dr. Viškovský, Stein, Kubr. Peschka, Schreitter; pro posl. hr. Zedtwitz, Iro Pacher, kn. Rohan, dr. Lad. Dvořák a Ronz. Posl. dr. Viškovský (proti): Nechtěi jsem mluviti proti návrhu, poněvadž strana moje a ja hlasovati budeme pro navrh. Vzpominám analogického připadu v tomlo slavném sněmu v r. 1906, kdy jednáno bylo o společném návrhu všech stran, o rakousko uher- ském vyrovnání. Tenkráte s velikou emfast a nadše- ním se přijal návrh, kterým se doporučuje vládě co nejrozhodnější postup v otázce vyrovnání rakousko- uherského a plná rozluka celní vůči Ubrám. Nestalo se tehdy podle usnesení sněmu. Celá otázka byla nejen seslabena, nýbrž přímo i zbahněna, a vý- sledky, ke kterým jednání vedlo, jsou zajisté velmi dobře známy. Nyní opětně po uplynutí celého desiti- letí předkládá se nám směnka rakousko uherského vyrovnání ke splatnosti. Jsou to tentokráte opět Ma- daři, kteří určují pevnou lhůtu do Velikonoc — ku projednání celé otázky. Není divu, že Uhři chápou se této záležitosti právě nyní, po známých aférach ministra spravedlnosti Polonye a po jafeře mini- stra Košuta s paušály a stipendiemi; vláda uherská, takto kompromitovaná, chce nyní zakotviti v nějaké silné a veliké otázce, aby tak upevnila své posta- vení My pak máme sloužiti k tomu, aby viáda uherska zlskala si zase sympatií a upevnění ve své zemi.

Uherská vláda přichází s termínem pro vyjed- návání do Velikonoc. V tomto formulování a stano- vení terminů byla uherská vláda vždy silná. Kdo sleduje četná vyrovnání rakousko uherská v růz tých desetiletích, může věděti dobře, kterak snažili se Uhři zatáhnouti nás do celé spleti termínů, for- mulí atd. Jak známo, došlo to tak daleko, že sami v Uhrách s tak zv. formuli Szellovou nevěděli si po- malu ani rady. Když Szell postavil svoj: formuli se svým terminem, tu naskytla se ta zvlášlnost, že ani Uhři nemohli termínu tohoto dodržeti. Ale bylo to Rakousko a lato polovina říše, která opětně musila zavříli oči, když v Uhrách nemohli splniti své pod- mínky. My máme dnes zájem na tom, aby v této otázce bylo konečně jasno vůči Uhrám a abychom nebyli nepřipravení v době výhodně, v době politi ckých a hospodářských překvapení. Pan předřečník se zmínil zde, že nepříznivé po litické situace bylo vždy využitkováno proli náma že Uhři vytáhli proti nám vždy s novými požadavky.

My nečiníme si žadných ilusí o lom a nen také našim přáním, aby poměr náš vůči Uhrám se něja- kým způsobem sesílil. Od samého počátku vyrovnaní zmízel společný Rakouský Lloyd, zmizla společná Dunajská paroplavební společnost, zmizel společný zákon o privilegiích a nastaly nové předp sy o da- ních spotřebníco, tak zv. restituce. Také dostavila se aféra s vojenskými dodávkami, která je dosud v dobré paměti. Kam tyto poměry takto povedou, neviděti může jen politický slepec. Jedná se zdeo hospodářské osamostatnění Uher, jedná se léž o po- litické úplné osamostatnění jich, což nejlépe jest vi- deti na požadavcích uherských, jež týkají se vojska. V těchto bodech začiná věc již boleti a to zejména nahoře. Uhry zejména interesovány jsou na dovozu k nám. Na druné straně pak, kde jest větší výhoda pro ně, hledí získati příznivé stránay pro rozluzu. Dr. Urban poukázal k tomu, že Němci již tenkrát varovali před důsedky rakousko uherského vyrov- nání, ale ja pravím: Kdo to byl a kdo je otcem tohoto vyrovnaní? (Výborně!) Jestliže Němc. měli mezi sebou tehdy muže prozíravé, měli se dle je- jich rady říditi a zaříditi náš poměr dle toho, oni ale tak nečiní a to proto, že chtělí, abychom my byli ke zdi přitlačeni a oni aby ho- spodářsky sesílili. Dnes jsou to zase Němct, na kterých se celá věc vymstívá a jsou to oni, kteří volají na pomoc vládu a náš sněm. Nejvíe rozdrážděným elementem jsou dnes v říši naší Uhři, které lze dnes nazvati elementem centri- petamím, tímto způsobem chtěji udělati co největší obchody.