1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 50. ze
2
masthead
dne 19. února 1901.
3
article
= Pět bratří usmrceno lavinou. Nedaleko
Kabola Poljany v župě marmarošské zahynulo kon-
cem ledna pět lidí pod lavinou. Bylo to pět ze sedm
bratří Tapejovýce. zaměstnaných kácením stromu
v kabola-poljanskem lese, náležejícím továrně na
lučebniny. Dne 26. ledna následkem prudkých sně
hových vánic bylv práce zastaveny a dělníci ode-
brali se do souseaních vesnic. Sedm bratří Tapejo-
vých zvolilo nejkratší cestu mezi příkrými skalam
podél horské bystřiny. Jedva, že šli půl hodiny, sří
tila se s hor s oromovým rachotem lavina a zasy
pala je. Poněvadž neštěstí stalo se daleko od silnice
nebyl by nikdo o něm zvěděl, kdyby jeden z bratř
po 25hodinném namáhání takřka zázrakem nebyl se
vyprostil ze sněhového hrobu, načež se dostal do
osady Popikniku, kdež oznámil, co se stalo. Ihned
odebralo se veškeré dělnictvo na místo neštěstí, avšak
následkem velkých sněhových závějí dospěli tam
teprve pozdě večer. Poněvadž dělníci ohroženi byli
novými lavinami, setrvali při práci toliko na důtklivé
domluvy četníků. Dne 30. ledna dopoledne nalezeny
mrtvoly Vasila a Jiřího Tapeje. Oba byli lavinou
ihned umačkáni. V poledne nalezen Rehoř Tapeja,
jenž padesát devět až šedesát hodin byl ležel pod
vrstvou sněhu, 4 metry vysokou, živý a dne 31. ledna
nalezeny mrtvoly Ivana a Vasila Tapeje. Odklízením
sněhu zaměstnáno bylo 100 dělníků po čtyry dny.
Poljan
Vasil
Tapej
Rehoř Tapeja
Ivan
Popiknik
4
article
= Šejdíř tajným policistou. Jakýsi Němec,
jenž se svou lodí přezimoval v Rotterdamu, odebral
se před několika dny ke své rodině do Německa a
vrátil se pak ke své lodi. Ve vlaku mezi Arnhemem
a Utrechtem setka! se s několika hráči v karty a v
krátké době prohrál 120 hollandských zlatých, což
jej tak rozčililo, že pani šejdíři dostali strach av
Utrechtu kvapne vystoupili, doufajíce, že takto unik-
nou hněvu své oběti. Majitel lodi však následoval je
v zápětí a žádal rozhodně, aby mu vrátili peníze,
což ovšem zhola odmítnuto. Zatím přiblížil se k há-
dajícím se velmi pěkně oděný pán, představil se
jako tajný policista a žádal, aby mu vyhrané peníze
byly vydány, čemuž také podvodný hráč vyhověl. Na
to vyzval oba odpůrce, aby jej následovali. Dříve
však, než se dostali z nádraží, »tajný policista«, jenž
ovšem byl pomocníkem falešných hráčů, pojednou
zmizel a nebyl ani pomocí policie k nalezení.
Němec
Rotterdam
Německo
Arnhem
Utrecht
5
article
= Dočasný rozvod. Před soudcem Dickeyem
v Brooklyně byla těchto dnů projednávána žaloba,
ktereu podala Anna Rosenbergová proti svému man-
želi Isáku Rosenbergovi; výsledek soudního jednání
byl velmi zajímavy. Soudce povolil totiž žalobkyni
rozvod od stolu a lože na dobu pěti roků s týden-
ními alimenty 4 dol. 5 centíků. Jest však povinna
každou sobotu přivésti své tři dítky do bytu svého
manžela a večer může si je zase domů odvésti
Jako příčina rozvodu bylo v žalobě uvedeno surové
nakládání.
= Vpád hadů. Čásopis »Zcologist« vypravuje
V jednom domě v obci Llanelly v jižním Walesu
objevila se onehdy podivná a poněkud nepříjemná
návštěva a sice celé hejno hadů. Zvířata plazila se
po podlaze, ležela schoulena na skříních a na poli-
cích a někteří z nich byli dosti podnikaví, že lezli
i vzhůru po schodech, hodlajíce se uvelebit v lož
nici. Obyvatelé domu ovšem podnikli s nevítanými
hosty boj, ale počet hadů zdál se nevy čerpatelný,
Dickey
Rosenbergová
Isák Rosenberg
Llanella
Wales
6
article
ačkoli za jediný den usmrceno jich neméně než dva-
advacet. Nebezpečí nebylo při tom nijakého, poně-
vadž to byly užovky. Při bedlivém ohledání nale-
zeno v jedné zdi domu 40 hadích hnízd vedle sebe
každé s 30 vajíčky, obsahujícími vesměs mláďata
skorem úplně dospělá. Mimo dorostlá zvířata bylo
tudíž na malém tomto prostoru 1200 mláďat, takže
pobyt v domě byl by se stal záhy nanejvýš nepří-
jemným.
—Podvod s losem. Z Paříže se oznamuje
Před třemi měsíci oznámil kočí Viaud v Nancy svým
soudruhům a svému zaměstnavateli, že na jedinou
obligaci města Paříže, jež jest jeho majetkem, vy-
hrál hlavní trefu 200.000 franků. Záhy mluvilo s
všude o této šťastné náhodě a se všech stran hrnuli
se k Viaudovi noví přátelé. Byl velmi štědrý a hýřil
celé noci se svými nově získanými přáteli. Účastnil
se také různých obchodů sumami, jež daleko přesa-
hovaly 200.000 franků, ovšem jen na papíře. Dále
uzavřel notářskou smlouvu o koupi domu za 60.00
ranků. Notář nejen že mu půjčil na poplatky k zá-
pisu do pozemkových knih, nýbrž dal mu mimot
zálobu 3000 franků. Také s jiné strany poskytnuty
Viaudovi značné zálohy do té doby, až mu bude vy-
placena jeho výhra. Když se přiblížila lhůta, kdy
výhra měla býti vyplacena, odebral se Viaud s no-
tářem a několika svými věřiteli na berní úřad, ale
pod chytře vymyšlenou záminkou uklouzl jim před
samým domem. Po několik měsíců nebylo po něm
stopy. Minulého pondělka vrátil se do Nancy, kdež
byl ihned zatčen. Přiznal se, že historie o výbře
byla pouhou myšlenkou a že vůbec jak živ nebyl
majitelem nějaké obligace.
Paříž
Nancy
7
article
= Útěk zločince z vězení. Policie v Atlantic
City, Newyork, pátrá po zločinci, na jehož dopadení
byla nesmírně hrdá, který však po několikahodinném
pobytu v cele dovedl si pomoci zase na svobodu.
Onehdy ráno, krátce před svítáním, byl Josef John-
son, mladý muž z vážené rodiny zatčen na náklad-
ním vlaku pensylvanské dráhy a obviněn z paličství.
Byl dopraven do nového městského vězení, aby brzo
na to podroben byl výslechu. Avšak Johnson na vý-
slech nečekal. Nenápadně vylomil zámek u své cely,
světlíkem dostal se na střechu a odtud spustil se
dolů a zmizel, nežli mohl být útěk jeho zpozorován.
Johnson před nedávnem zdědil po své matce 80.000
dollarů a nelze se domysliti, proč dopustil se
žhářství.
= Proces proti jezuitům. Před kasačním
soudem v Madridě projednáván byl minulého týdne
sensační proces. Rodina Ubaova, jedna z nejnábož-
nějších rodin španělských, podala žalobu na řád
»Otrokyň sv. srdce Ježíšova«, poněvadž dcera její
Adéla bezprávně přijata byla do této řehole, řízené
jezuity. Roku 1898 navštěvovala Adéla Ubaova se
svojí matkou častěji kázání jezuity patera . Cermena
v chrámě Panny Marie. Dívka byla nadšena jeho
kázáními a podlehla úplně jeho vlivu. Bez vědomí
své matky složíla u patera Cermena generální zpo-
věď. Když se o tom dověděl dřívější její zpovědník,
jenž zná dívku již od dětství, káral to a prohlásíl,
že znaje smýšlení dívky nebyl by nikdy dovolil,
aby se šla zpovídat k jezuitovi. Avšak dívka i na
dále potají navštěvovala pátera Cermena. Prostřed-
nictvím přítelkyň své dcery dověděla se matkao
těchto schůzkách. Jednou odpoledne překvapila paní
Josef Johnson
Johnson
Ubaův
Ježíšův
Adéla
Atlantik Cita
Madrid
chráma pannus Marie
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Duchovní byl nemile dojat návštěvou matčinou, pře-
rušil rychle zpověď a odešel ze sakristie do chrámu.
Od té doby posílal páter Cermeno častěji dopisy
slečně Adéle Ubaově a v jednom z těchto dopisů
vyzýval dívku, aby zanechala veškerého vahánía
poslechla hlasu svého srdce, neboť jest prý největší
zásluhou v očích božích, zvítěziti ve svatém boji.
Vyzýval ji, aby se zřekla poslušnosti vůči své matce
a šla do kláštera. Mimo to posílal jí knihy a v jedné
z nich bylo následující místo podškrtnuto: »Svaté
dcery obětovaly vše, svoji matku, svého otce, ačkoli byli
nemocní, staří a umírající. Poněvadž Adéla byla po-
vahy snadno vznětlivé a romantické, byla tímto čte-
ním tou měrou vzrušena, že jednoho dne, když
matka její ležela nemocna, potají opustila domova
odebrala se do kláštera »Otrokyň sv. srdce Ježíšova«.
Ubaův
Adéla
Ježíšův
9
article
Od té doby bylo marno veškeré úsilí, dostati jiz
kláštera a také dvě instance soudní rozhodlý, že
slečna Ubaova může si voliti povolání dle libostia
státi se též jeptiškou. Před kasačním soudem potíral
zástupce rodiny Ubaovy, známý politik a publicista
Salmeron tento názor, dovozuje dle kanonického
práva, že jest rozdíl mezi světským duchovníma
mnichem a jeptiškou a že tudíž pro tento případ ne-
platí článek 321. občanského zákona, že dívka mladší
25 let smí opustiti otcovský dům bez povolení rodičů
k vůli svému povolání. Doposud uznáváno za povo-
lání, vstoupilo-li dítě ve stav manželský aneb zvoli-
lo-li si nějaké dovolené povolání, mimo jiné též stav
duchovního. Salmeron mimo to dovozoval, že slečna
Ubaova není dosud jeptiškou, ba ani novickou, že
nesložila doposud nijakého slíbu a neoddala se tudíž
také nijakému povolání. Následkem toho žádal zá-
stupce rodiny Ubaovy, aby 24letá Adéla Ubaova byla
propuštěna z kláštera a vrácena své rodině. Soud
přidal se k názorům Salmeronovým a nařídil, aby
slečna Ubaova byla propuštěna z kláštera a vrácena
své rodině.
Ubaův
Salmeron
Salmeronův
10
article
Zemřelí v Praze.
Dne 13. února 1901: Welzerová Karolina.
vdova po kostelníku, 82 roky, 89—1V. Robitschková
Eva, manželka advokáta, 67 roků, 1623—II. Jaškova
Anna, manželka krejčího, 44 roky, 1380—II. Wagner
Vavřinec, hudebník, 52 roky, 150—III. Dvořák Vá-
clav, syn žehlířky, 4 měsíce. 28—VII. Hodkova Julie,
dcera malíře, 2 roky, 308—VII. Šplíchalova Věnce-
slava, dcera strojvedoucího, 6 neděl, 110—VII. Čer-
mák Bohumil, syn slévače železa, 4 měsíce, 389—II.
— Ve všeobecné nemocnici: Pařízková
Anna, manželka truhláře, 63 roky. Jirásek Vilém,
dělník, 51 rok. Hašková Josefa, manželka nádenníka,
40 roků. — U Alžbětinek: Faitová Kateřina,
vdova po pekařském pomocníku, 72 roky. — U mi-
losrdných sester: Bošek Jan, bednář, 58 r.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
V úterý 19. února.
137. hra v předpl.
Mořská panna.
Začátek o 7. bod.
Konec před 1/210. hod
Eva
Jaškův
Anna
Wagner
Vavřinec
Dvořák
Hodkův
Julie
Šplíchalův
Bohumil
Jirásek
Josef
Král
Praha
Welzerová Karolina
národní divadlo
Pařízková Anno
U Alžbětinka
Faitová Kateřina
Bošek Jan
11
title
Ubaova svoji dceru při schůzi s páterem Cermenem.
Ubaův
12
article
Svandovo divadlo na Smichove.
Svandovo divadlo na Smichove.
V úterý 19. února.
Začátek o 7. hod.
Vystoupení pp. Švába a Wanderera
Švábovo Variété.
4145
Smichove
Svandovo divadlo
Wanderer Švábův Variété
13
article
— My jsme šťastny, Darjo Pavlovno, že žijeme
jednoduše v naší stepi a že jsme nikdy neviděly ten velký
kruh nadutých pánů ! obrátila se polopohrdlivě, polosmutně
Anna Vasiljevna ke své růměnolící sousedce.
V obličeji Galečky se jevila jakási nespokojenost:
patrně se jí nelíbila matčina slova. Zdá se, že naslou-
chala výkladům pana barona Felsena s větší shovívavost
i s větším citem než ostatní.
— A já přece jenom nemohu pochopiti, odpověděla
Darja Pavlovna, k čemu by potřebovali ten nadutý svět
a proč by musili naň bráti nějaké ohledy.
— Vzájemná láska jest takovým blahem, pokračo-
valo citlivá dáma, obracejíc oči k nebi, na kterém se již
zaleskla první hvězdička, že prchá před lidmi a nevyhle-
dává jich.
— To jest docela správné! řekl jí na to Felsen
s lehkou úklonou, ale v tom věc právě vězí; v této osa-
mělosti ve dvou, vzdáleni lidí, musili by tím spíše přijíti
k poznání, než kdyby žili ve společnosti, že »jsou dva«
a přece ne »pár«, jak se kdosi vyslovil.
— No, to odpusťte, ale to jsou již bajky 1 zvolala
dle dobrozdání Anny Vasiljevny dobromyslně růměnná a
popudlivá dáma.
V očích Felsena se zlostně zajiskřilo, zdržel se však,
hladil si kníry a usmívaje se spokojeně odpovídal jí me-
dově sladkým hlasem:
— Jsou to bajky pro ty, kdož nikdy neměli příle-
žitost seznati událostí . ..
— Ale pokračujte přece ! zvolala na něho rozmarně,
rozkazujícím hlasem Ljubov Petrovna, tlukouc lžičkou do
stříbrného podnosu, jakoby chtěla tomu zabrániti, aby
Darja Pavlovna neřekla Felsenovi opět něco ostrého.
Pavlovna
Anna Vasiljevna
Galečka
Felsen
Ljubov
14
article
— No, a co ona potom? zvolala, chvějíe se, rů-
měnná dáma.
— A ona potom, pravil chladnokrevně Felsen, od-
jela s otcem do Petrohradu a asi po půl roku se vdala
za knížete Telepněva. Nedávno mně psali, že se jí narodil
třetí zdravý synáček.
— Nestoudné! zvolala růměnná dáma.
— Není nestoudná! odpověděl jí, nedívaje se n
ni. Sňatek knížecí dcery s chudým Lučincevem nebyl by
přinesl štěstí ani jemu ani jí.
— Dokažte, proč to myslíte ! durdila se růměnná
dáma, zardívajíc se ještě více rozčilením a nutno předpo-
kládati i zlostí, že tento kuronský baron, znající tak dobře
petrohradské slečny, se na ni na venkovanku ani jednou
nepodíval.
— Proto, dovozoval kuronský baron, že by to byl
býval nerovný sňatek, pravá mesaliance.
— Poněvadž jest ona z knížecího rodu a bohatá,
křičela již jeho společnice a on pouze vzdělaný, čestný
a prostý muž z lidu, nechcete připustiti, že by mezi nimi
mohl býti soulad srdcí! Možná, že cosi podobného trvá
pouze dle našich petrohradských pojmů.
— Totiž dle pojmů veškerého, myslícího světa, od-
pověděl Felsen, ale ne v onom... Hledal patrně, jak by
jí to řekl mírněji, ne arci v tom smyslu, jaký mým slo-
vům přikládáte. Zde nejde o chudobu a bohatství,o
zvučné jmeno, ale o to, že úplný soulad není možným
tam, kde není mezi spojenými pravidelného souzvuku jako
v hudebním akordu ..
— To je velice mlhavé, podotkla kousavě růměnná
dáma, krčíc plnýma svýma ramenoma.
Zapomenutá otázka.
Petrohrad