1
article
cnopiteino, ze na smrtemne posteli se rozplakal
žalostí, že tak mlád, teprve 47letý, musí složiti
ruce v hrobě.
Srb, který by řekl, že smrti Milanovy želí,
přetvařoval by se. Kromě stvůr jeho nikdo jeho
ztráty nelituje. Upřímnost naopak káže pověděti.
že smrt jeho je Srbsku vítána jako radostná
udalost. Nyní teprve Srbsko bude se moci uspo-
řádati vnítř a upraviti podle svých potřeb také
svoje zahraničné poměry.
Ruka Milanova posledně se ukázala před
10—15 dni. Vyvolal pro nic za nic konflikt
s Rakouskem, jenž musel v Srbsku pokládán
býti za nápověď, že bude proti Srbsku opero-
vati z Vídně, kryje se za Goluchovského
Kullaye a osnovati Srbsku konflikty s Rakou
skem jeden za druhým.
Jeden zdejší lístek »Hapoe HoBNHe«
bez důležitosti a vlivu, mluvě o tom, jak rakou
sko-uherský tisk všecko v Srbsku vidí černě o
ženitby královy, napsal, že v některých novinách
rakouských bylo i to, že zdejší rakouský vy
slanec při nějaké příležitosti vyslovil se nevážně
o Srbsku, a dodal, že nikdo nebere vážně slova
páně vyslancova, jenž byl ještě do nedávna ně-
jakým »konsulčičem« v Egyptě.
Toho se chopil Milan a pobídl Goluchov-
ského, aby žádal od srbské vlády do 24 hodin
zadostučinění pro uraženého vyslance, jinak že
budou Srbsku uzavřeny rakousko - uhérské
hranice.
Věc byla urovnána tím spůsobem, že v čele
úřadního listu byla vytištěna důtka srbskému
tisku za takové psaní, a »Hap. HoB. « úřadně
zastaveny — docela proti zákonu.
Srb
Milanův
vyslancův
Milan
Srbsko
Rakousko
Vídeň
Egypt
Hapoe Hobnhe
2
article
Ale již je tu nová urážka. Milan i po
smrti je si důsledný — i mrtvý dělá své vlasti
nepříjemnosti. Rakousko-Uhersko má příčinu,
aby Milana slavilo jako svého člověka, ale nedá
se schvalovati, že tím demonstruje naproti
Srbsku. Ať Milan byl jaký byl, byl přece srb-
ským panovníkem, členem srbské dynastie,
otcem panujícího krále. Tělesné ostatky jeho
patřily Srbsku. Nevím, schválí-li to někdo, že
hr. Goluchovský odmrštil žádost srbské vlády i
krále Alexandra, aby mrtvola Milanova byla
Srbska výdána k pohřbení. Odpověď Golu-
chovského, že Milan už před půlletem projevil
přání, aby byl pohřben na půdě rakousko-uher-
ské, pokládá se zde za vytáčku, neboť před
šesti měsíci Milan na smrt ani si nepomyslila
všeho by se byl spíše nadál, nežli smrti. Tehdy
Milan byl zdráv a pln plánů. Ani mu nena-
padlo dělat poslední pořízení. Písemného dů-
kazu není, že Milan takové přání projevil.
Proto má každý v Srbsku dojem, že hr. Golu-
chovský užil smrti Milanovy jako příležitosti,
aby demonstronal proti Srbsku a králi Alex-
androvi a snížil v očích světa jejich vážnost.
Není v Srbsku člověka, který by se tímto
skutkem hr. Goluchovského necítil uražena. Ve
veřejném mínění pozoruje se utajená nespoko-
jenost, jež snad po zmíněné úřadní důtce ne-
vypukne hned, ale bude tím prudší, čím později
dostane se k slovu. Chtěl-li hr. Goluchovský
srbský národ a krále uraziti, dosáhl toho plnou
měrou. Budoucnost rozhodne, zvolil-li si k tomu
vhodnou příležitost. Musíť p. hr. Goluchovský
pamatovati, že v Milanovi ztrácí mocnou zbran
proti Srbsku, zbraň, bez které bude vypadati
najednou mnohem slabší. Nyní Goluchovský
sám bude muset vycházeti do otevřeného boje.
sám bude nejen rány rozdávati, nýbrž také při-
jímati.
Milan
Alexandr
Milanův
Gola
Goluchovský
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Alex
3
article
Před Milanovou smrtí byla zde ministerská
krise. Král uviděl, že nynější kabinet neodpo-
vídá nadějím národa a přátelům vně. Zvláště
bije v oči, že na dvou ministerských křeslech
jsou členové krvavého soudu z roku 1899.
Král hodlal za ministra vnitra povolati napred-
náka Nikolu Stefanoviče, za ministra práva ny-
nějšího předsedu ministerstva Jovanoviče, místo
něho stal by se zahraničným ministrem ministr
osvěty Marinkovič, jehož opuštěný úřad by
převzal buď prof. Michajlo Popovič nebo školský
inspektor Luka Lazarevič. Tito dva jsou mírn
radikálové.
Ale nyní po smrti Milanově bezpochyby
nastanou větší změny. Pravda, král se dosud
nemůže smířiti s myšlenkou, že by se měl
vrátiti k nepadělanému ústavnému životu a ne-
ustále opakuje, že dosavadním způsobem musí
se vládnouti ještě 3—4 leta, ale jedním z dů-
vodů jeho byly obavy, že by politické strany,
které by zůstaly v menšmně, ihned začaly
paktovati s Milanem. Tento nejsilnější důvod
nyní padl. Jiný důvod králův je, že radikálům,
jakožto nejsilnější straně, nelze věřiti proto, že
jim bylo nejvíc ublíženo. Ale důvod ten jes
jen na oko, neboť král sám ví a je přesvědčen,
že radikálové se přidržují zásadného a nikoli
osobného boje a že jako mužové, kteří svou
lásku k nársdu na mukách osvědčili, nejsou
sehopní žádného skutku, kterým by se rány
srbského národa rozdíraly. Radikálům je třeba
uznání a zadostučinění, a to jim král Alexandr
nyní po odstranění největší překážky, která se
kladla mezi něj a radikály, odepříti nemůže.
Tak, jen tak dostane se Srbsko k pokojné práci
a pokroku, k idealu krále Alexandra
Milanová
Stefanovič
Marinkovič
profesor
Popovič
Luka Lazarevič
Milanův
Milan
Srbsko
ministerstvo Jovanovič
4
article
Denni zpravy.
— Buď anebo! Z Vidně docházejí zprávy.
že dosavadní vyjednávání o te, mají li býti neně-
mecké interpellace na říšské radě přijímány,
čteny a protokolovány, nejen neměly výsledků,
naopak že situace těmito pourparlery ještě
se přiostřila, tak že dnes zmizela již všechna
naděje na vyrovnání sporu toho. Nemohlo
také býti jinak. O interpellace tu nejde
a o modus, jak s nimi jednati, nýbržo
dva velikě principy, z nichž jeden represen-
tován je pojmem národní rovnoprávnosti a druhý
pojmem německého panství s německou řeči
státní. Tak se věci mají a že tyto dva odpory
nelze v jedno sloučit a kompromisem je sblížit,
jest zřejmo. Němci by byli také mizerní politi-
kové, aby povolili. Co jim sejde na Rakousku
Nebude-li ho, svalí se klidné přes hranice do
lůna všematky Germanie a budou šťastni. Tam
nebude bojů o jazykovou nadvládu, tam
kochati se budou v samém němectvía
vzpomínati s hrůzou na léta svého cislaj-
tanského zajetí. Proč také by se chovali jinak?
Němec
Rakousko
5
article
Vědí velmi dobře, že jsou menšinou, ta že
jim ale přes všechny deklamace o ústavě a
o jejich principech nevadí, prosadit všechno,
co chtějí. Zavlekli stát na pokraj záhubya
hotovili se kopnout do něho, aby sletěl do
propasti, a nic jim to nevadilo, státi se opět
miláčky. Ba když počínali si nejvztekleji a je-
dovatá slina jejich nešetřila již nikoho, byli
nazpět povoláni k plné tabuli a řečeno jim, že
bez nich to v Rakousku nejde, tím méně proti
nim. Jinými slovy, že mohou zde dělat co
se jim zlíbí, povinností rozhodujících činitelů
v tomtě státě že je, dle toho se zachovat.
A tak činí pan dr. Körber a po něm také pan
hrabě Vetter. Slíbil, že ve všem mu bude jedi-
ným bezpečným vodítkem jednací řád. Však již
zase na to zapomněl, neboť jinak by nekonfe-
roval, nýbrž rozhodl a sice ve smyslu jednacího
řádu, v němž nikde není slovíčka, kterým by
se zakazovalo projednávati, čísti a do protokolu
dávat německé interpellace. Následky nechť si
přičte pan hrabě Vetter. On stane se bezpochyby
hrobařem dělnosti cislajtanského parlamentu.
— Novinářská slušnost. »Ústřední or-
gán strany národně-sociální« přináší dnes karak-
teristickou ukázku své — neostýchavosti o výběru
ze své čisté zbrojírny. Pod záhlavím » Protestní
schůze proti činnosti správy Národního divadlae
uveřejňuje zprávu o nedělní schůzi v Konviktě,
při čemž »předem« podotýká, že »Národn
Listy« přinášejí o schůzi té zprávu ten-
denčně překroucenou. »Zadem« však
týž ústřední orgán doslovně otiskuje téměř celý
sloupec z — překroucené prý naší zprávy a jsou
to právě řeči »bratrů« Šeplavého a Simo-
nidesa, jež pomocí nůžek přestěhoványz
listu našeho do referátu »ústředního orgánu«.
Körber
Vetter
Rakousko
Konvikt
Sima
6
article
Není nad novinářskou honetnost. Zdá se, že
tito bratři národně-sociální s bratry sociálně-
demokratickými pěstují v slušnosti týž druh !
— Jak se v Praze pomáhalo Němcům
při sčítání lidu. Podrobnosti agitace německé
nejen na venkově, ale i v Praze jsou překva-
pující, úžasné. Tam, kde nepomohlo vyzvání,
použito přímého vyhrožování. Tak na př. do
domu č. p. 892—I. byl z německého kasina
židovské rodině, která požívá podpory z kasina,
zaslán dopis, v němž bylo vyhrožováno odnětím
podpory, přihlásí-li se rodina k obcovací řeči če-
ské. Aby rodina nepozbyla podpory, vyhověla
neslýchanému nátlaku, vyžádala si nazpět vypl-
něné již sčítací archy a změnila v nich obeo-
vací řeč v německou. Pan dvorní rada ryt. Jan
Rapp, bývalý vrchní státní zástupce, bydlicí na
Betlemském náměstí, zapsal sebe a svoji rodinu
s německou obcovací řečí. Proti tomu nelze
nic namítati, ale nejvýš podivným jest, když pan
rytíř Rapp zapsal také svoji služku s něm. obcovací
řečí. Sčitací komise zjistila, že služka, rodem od
Plzně, německy vůbec ani neumí. Služka
vlastnoručním podpisem potvrdila, že obcovací
řečí její jest výhradně čeština. — Počet něme.
ckých obyvatelů v Praze, který ostatně bude
značně menší oproti výsledku minulého sčítání,
Němec
Rapp
Praha
Betlemský náměstí
Plzeň
7
article
snaží se rozmnožiti také ústav anglických pan-
nen u sv. Josefa na Malé straně. Pod. záštitou
představené matky Barbory Gottliebové mu-
silo se všech 36 sester zapsati s německou
řečí obcovaci, ač jest mezi nimi
19 sester českého původu. Jsou mezí nimi
sostry: Věnceslava Kňourková ze Slavětína, Ju-
díta Němečková z Radejšína, Elekta Kofroňová
z Klisince, Anežka Rybničková z Březí, Fran-
tiška Dušková z Modřovie, Marie Jiříková z Dra-
hotuše, Marie Dittrichová z Kutné Hory, Emilie
Vildnerová z Lysé n. L., Beatrice z Prahy, He-
lena Švíková z Král. Vinohradů a j. Sčítací
komise učinila již opatření, aby zřejmě ne-
pravdivé udání ve sčítacích arších bylo opraveno.
Josef
Gottliebová
Kňourková
Němečková
Elekta Kofroňová
Rybničková
Fran
Dušková
Modřovie
Jiříková
Dittrichová
Vildnerová
Beatrice
Švíková
Král
Slavětín
Radejšín
Klisince
Březí
Kutná Hora
Praha
He
8
article
Rodinné zpravy. Pan Josef Čeřmá k,
soukromník ve Střemech a paní Anežka Čermá-
ková, roz. Slukova, slavili sňatek svůj dne 18.
t. m. v chrámu sv Štěpána v Praze.
—Némecká provokace. V hostinci »V ka-
nonu« v Klatovech uspořádány byly v těchto dnech
tas zv. »vepřové hody« s koncertem, ku kterým, ač
nezván, zavítal k 9. hod. večer, kdy hostinska míst-
nost byla výhradně českým obecenstvem přeplněna,
jednoroční dobrovolník dragounského pluku v Klato-
vech umístěného J. Rziha, který narodil se v Blatné
jako syn Říhy. Drzost, s jakou do české společnosti
vkročil, byla úžasna a všeobecně překvapila: Dobro-
volník, oblečen ve vojenskou uniformu, měl na hlavě
buršáckou cerevisku, kterou, odloživ vojen-
ský plášť, položil před sebe na stůl, k němuž zasedl.
»Holubičí« povaha přítomných Čechů se na smělou
provokaci klidně »dívala«. Aby se nestalo »neštěstí«,
požádal hostinský dobrovolníka, aby místnost opustil,
což tento prý ochotně učinil.
— Zůstane to při dosavadním stavu. V mi-
nulé schůzi sboru obecních starších učinil p. Ha-
šourek návrh, aby místo dosavadního administrátora
nájmu potravní daně bylo zrušeno a zřízeno místo
placeného úřadníka. Návrhem timto zabývala se
včera důvěrná schůze dozorčí komise nad pachtem
potravní daně, do níž také navrhovatel p. Hašourek
byl pozván. Pan Sokol navrhoval, aby se zrušil
disposiční fond, obnášející 6000 K a administrátorovi
aby ponechůn byl pouze příspěvek 4000 K na ekypáž.
Pan Kasalický naproti tomu navrhoval, aby byl
administrátorovi ponechán příspěvek na kočár a dis-
posiční fond aby byl o 4000 K snížen, takže by admini-
strátor na příště dostával místo 10.000 K pou e 6000 K.
Josef Čeřmat
Anežka Čermat
Slukův
J Rziha
Říha
Čecho
Sokol
kasalický
Střemy
Praha
Klatovy
Blatná
svatý Štěpán
9
article
Pan Hašourek opakoval svůj navrn, aby místo
administrátora bylo zrošeno. Veškeré tyto návrny
byly však zamítnuty a většinou hlasů usneseno,
aby zůstalo při dosavadním stavu, poněvadž není
žádných nutných důvodů, aby místo administrátora
na ten čas bylo zrušeno. — Presidium zastalo do-
zorí komisi tři časopisy, v nichž propuštěný zříze-
nec potravní daně bezohledným způsobem napadl
česť administrátora p. Parůžka. Komise usnesta se
k návrhu p. Voitla, aby administrátor byl vyzván
před soudním tribunálem česť svoji hájiti.
— Tuhý mraz a jeho vliv na telefonické
spojení. V noci na dnešek panoval v Praze mráz
— 20° C., nejtužší v tomto zimním období. Ještě
dnes ráno ukazoval teploměr —18° C. Před 5. hod.
ranní způsobil mráz, že blíže domu čp. 969— I.,v
němž nalezá se kavárna francouzská, přetrhl sa
drát telefonického vedení. Drát spadl na vrehní ve-
dení elektrické dráhy a sahal až na dlažbu. V tom-
též okamžiku jel povozník Antonín Tomek z Pan-
kráce č. 55 s jednospřežním povozem. Kůň dotki se
hlavou vísicího drátu a v zápětí velmi silný proud
elektrický povalil tahouna. Trvalo celou hodinu, než
za přispění četných kolémjdoucích omráčený kůň se
vzpamatoval. Přetržený drát telefonický byl zřízenci
elektrické dráhy odstraněn a tím dalším nehodám
zabráněno.
Hašourek
Voitl
Tuhý
Tomek
Praha
10
article
Z přírody. Dolehl nový mráz i na krajiny
naše. Na Labi nový led do síly 64 cenlimetrů na-
mrzl. V Podkrkonoší v mrazích až —— 25° C. dostu-
pujících mrznou ptáci, strnadi, sýkorky, utekli sice
do nížin českých, ale i zde stiženi mrazý a hynou
ve velikém množství. Vozkové při silnicích a cestách
nalezají každého dne několik ubohých těch ptáčků
zmrzlých. Kvíčaly, které ve tmavých, do tisíců kusů
čítajících houfech poletovaly v předhoří krkonošském,
jíž také odtáhly, i jeřabiny všechny stráveny. Krutá
bída dolehla na chudinu v nizkých chaloupkách
tkalcovských v Podkrkonoší a v horách Orlických.
Po zahradách v městě plaše poletují menší i větší
ptáci lesní, kos, žluva a j., i straka odváží se ke
stavení; hlad učí je odvaze. Bohudík, nebude míti
zima ta dlouhého trvání, polední slunce, čím dále tím
méně šikmými paprsky od jihu teplo k nám vy-
sýlajíc, ničí moc mrazu a milý proud tepla vykoná
každým dnem blahodárný úkol na zhoubných pracích
mrazu. Již za čtyři neděle dostoupí slunce kolmými
paprsky na rovník a jarní rovnodennost přinese nám
opět neocenitelné krásy omladlé přírody.
Vozka
Kvíčala
Podkrkonoší
Orlický
11
article
— Druhý zimni výlet do Krkonoš. Zima
na horách dosáhla nyní svého vrchole, sněhu všude
leží veliké množství a horský kraj stkví se přečet-
nými svými zimními krásami. Výhodné této doby,
kdy i cesty veskrze jsou sjízdny a vykazují sanici,
jaké rovné v této zimě dosud nebylo, lze dobře pe-
užíti ke společnému výletu, jenž příští neděli, dne
24. t. m., z Jilemnice přes Vrchlabí, Bedřichova
Spindelmühle do Petrovy Boudy veden býti má.
Kdož by výletu chtěli se zúčastniti, nechť do pátku,
22. t. m., zašle určitou přihlášku říd. učitelí J. B u-
charovi v Štěpanicích u Jilemnice, jenž vše bližší
o výletě písemně zodpověděti ochoten jest. S při-
hlaškami nutno na veškeré povozy (jízda z Jilem-
nice do Spindelmühle a zpět, jízda na saních do
Petrovy Boudy a zpět na rohačkách) a na společný
oběd složiti zároveň s přihláškou ob-
nos 15 korun. — Příjezd do Jilemnice (nádraží
Jilemnice město) doporučuje se v sobotu od-
poledním vlakem. Kožich a nánožník jsou na cestu
nutny a použije se jich i při jizde do Petrovy Boudy
i při hbitém sjíždění na rohačkách.
Petrův Bouda
Krkonoše
Jilemnice
Vrchlabí
Bedřichov Spindelmühle
Štěpanice
Jilem
Spindelmühle
nádraží Jilemnice