Periodikum ALTO Viewer

1

Strona 2.

Strona 2

2

NARODNI LISTY.

3

12. srpna 1907. Číslo 221.

4 article

dati návrh samo o sobě není žádnou zásluhou ani uměním; ale učiniti tolik, aby z návrhu se něco stalo a nezůstal ležeti jako zbytečná maku- latura, znamená taprve jakýsi úspěch. Podáván návrhů samo o sobě není ničím novým a kon- statování toho okázalým způsobem zůstává reklamou, kterou už dnes každý prohlédá. Ne- věří se už, že den po předložení návrhu na- stane zlatý věk. V otázce, jak by se měl svaz zachovati při. hlasování o prozatímném rozpočtu usneseno hlasovati pro a to z různých dávodu- Český klub uvažoval, že nutno podporo- vati naše české ministry a nestě žovati jim postavení; agrárníci nechtěli činiti opět políže pro nastávající vyjednávání s Uhry atd. Jiné strany však byly proti také ve veřejnosti ozývaly se hlasy, že se měla vládě dáti na jevo nedůvěra. Dlužno však již jednou otevřeně říci, že otázka důvěry čí nedůvěry k vládě, mohla býti v době, kdy konstituční život byl založen na prineipu většiny a kdy hla- sováním mohla tato většina skutečně dáti vládě na jevo důvěru neb nedůvěru. Ale tento prin- cip — je už dávno — pochován a dne už neexistuje! K tomu stojí věci tak: vláda má pro sehválení prozatímního rozpočtu hlasů dost a kdyby i neměla, schváli si ho § 14. .. a kdyby i k tomu nesáhla, daně bude vybírati pořád a nám na naše kulturní požadavky nedá nic, poněvadž bude míti tu lacinou výmluvu, že nemá schválený rozpočet. Náš poměr ke vládě je nevyjasněn a český svaz při závěrečném rozhodnuti o po- měru k vládě bude musit přihlížeti opět k jiným hlediskům, neboť poměr v prvě řadě záviset bude od velikých akcl, které vláda musí podniknouti.

Uhry Český klub

5 article

Obzvláště při rakousko-uherském vyrovnání bude nucena oblížeti se po hlasech v parlamentě. Ale dnes zdá se, že není šťastnější vlády, než je Beckova! Kdo slyšel před vol- bami ty řeči a útoky proti ní, byl přesvědčen že do parlamentu přijdou ti nejčervenějš revolucionáři z nejhorších dob komuny. A zatím dnes vláda pro same majority ani neví, ke komu se má dříve obrátiti. (Veselost) Žádné straně nelze však toho vyčítati, neboť dnes každá z nich vidl, že plati jen moe a že uplatní se pouze ty strany, které budou míti ve vládě své zástupce. Dříve se to vytýkalo Ml a do- čechům za zločin; dnes ale chápou i nej- radikálnější, že hlavním činitelem v Rakou- sku znamená: mít vliv ve vládě. Jestli tedy baron Beck parlament neodroči! — dnes to znamená jisté výhody pro poslance (veselost) — bylo to jistě jenom aktem jeho vděčnosti.

Beckův Beck

6 article

Otázka svolání sněmu českého je dnes velikým olazníkem, na který zvláště německý tisk má odpověď, že prý už rozhod- nuto, že nebude zasedati. Tvrzení to však dle řečníka není správné a konečné roz- hodnutí se ještě nestalo. Ministerská rada ještě nezasedala a neměla tudíž příležitosti o svolání sněmu rozhodovati. Že to německé listy tvrdl, je pochopitelno, neboť jest to jejich vroucím přáním. Své doby bylo s vládou o sněmu českém jednáno a bar. Beck také to pro- hlásil, že český sněm svolá v září na několik neděl. Možná ovšem, že by se našla příčina v tom, že si většina poslanců svo- lání vněmu nepřeje a při tajném hlaso- vání by se tato většina také našla. Velkostat- káři si svolání nepřejí proto, že mají hony,a Němci, že jim na svolání pranic nezáleží. Ale zemský výbor v této příčině vůbec ještě nebyl dotázán a to je důkazem, že o svolání sněmu není ještě rozhodnuto. Vláda chce, aby sněm řešil některé otázky hospodářské; potrvá-li jen 4 neděle, pak se jistě nebudou moci ře- šiti velké otázky ústavní. Pokudse týče otázky

Beck Němec

7 article

volebního řádu do sněmu je věc poněkud jiná, než jak se o ní ve veřej- nosti mluví. Vláda předložila svůj návrh vo- lebního řádu; čeští poslanci podali rovněž svém postupu setkáte, my všichni cítíme, že jste muž, jak jej známý veliký Říman líči řka: Justum el tenacem propositi virum. Non civium ardor prava jubentium, Non vultus instantis tyranni Mente qualit solida — Si fractus illabatur orbis, Impavidium ferient ruinae. (Po česku: Spravedlivého a v úmyslu svém neoblomného muže nezviklá v mysli odhodlané ani nápor občanů ke špatnostem nutkajících, ani hrozivá tvář velitelsky žádajícího tyrana . . Byť i podvrácen svět se shroutil celý; jeho ssutiny pohřbí muže, který odolal.)« Dále pak pravil místodržiteli: »Buďte stejně spravedliv ke všem, bez ohledu na jich stav, vyznání, národ- nost a majetek. V prsou každého občana, necht si je bohatý nebo chudý, bije srdce jenom jedno a srdce všech lidí dobré vůle stýkají se v pravém pocitu toho, co pravé jest a dobré, co čacké jest a společnému blahu prospěšné . ..« A tak dále.

Říman

8 article

Kdo tato slova pozorně přečetl a uvážil, uzná asi, že toho bylo dosti na c. k. místo- držitele při počátku ústavní doby, o níž se ještě s jistolou ani nevědělo, bude-li opravdu konsti- tuční. Měl by snad dnes ještě některý náměstek — u nás nebo v jiné říši — odvahu, aby zvoleněmu hodnostáři připomenul, že ho nemá oblomiti »ani nápor občanů ke špatnostem nutkajíeích ani hrozivá tvář velitelsky žádají- cího tyrana?« Odpověď se ani nečekál Proč uvedl jsem všechny tyto podrobnosti Předně proto, že obrat ve správě obce pražské zůstal jednou z nejkrásnějších upomínek z mého mládí, a pak proto, že tento převrat, že nasto- lení správy nikoli sice ještě docela české, ale již o českou většinu se opírající, že konečné definitivní vyrvání hlavního města tohoto krá- lovství z moci a vlády německého a němčícího šosáctva jsem považoval a dosud považuji za jednu z největších událostí našich novodobých dějin, mnohem větší a důležitější, než bylo svolání prvního zemského sněmu po faktickém zrušení stavovského zřízení. svůj návrh. Němci žádají, aby se připojila čtvrtá kurie na způsob páté kurie do říšské rady a aby zemský výbor byl rozdělen Všechny návrhy byly přikázány zemské komisi která vzala do práce návrhy na změnu voleb- ního řádu, a bylo usneseno, aby za zákl ad jednány byl vzat návrh vládní. Češti po- slanci si vyhradili votu m.

Němec

9 article

Naprosto však nelze pochybovati o tom, že na sněmu návrh na zavedení všeobecného práva hlasovacího zesla urěitě padne. O důvodech není třeba se střiti. Následkem toho bude nutno jednati na základě kuriátního návrhu vládního a jest otázkou: máme ho zamítnouti neb umožniti? V této otázce podivnou jest po- litika strany, která ví, že sněm všeobecné právo hlasovací nepřijme, ale přece se brání opravě, jež znamená na ten čas jisté z lepšení Tvrdí-li se však, že když se sněm rozpustí,ž bude nástupce jeho liberálnější, není to z daných okolností prostě pravda, nebot bude složen tak, že rozhodování jeho bude ještě obtižnější nežli nyní. Bude-li český sněm přece na několik neděl svolán, nemáme naděje, že tyto věci v ně- kolika těch dnech projedná, poněvadž Ně m e tomu nepřipustí a spojují tuto otázku s po- žadavky, které my nikdy splniti nemůžeme. My jistě nemáme ničeho proti tomu, aby národ- nostní poměry u nás byly upraveny podali jsme již také návrh na změnu ústavy. Ale otázka ta se nemůže řešiti dle pochy- bených názorů Němců, kteří sice mluví o »ná- rodní autonomii«, ale chtějí ji jen tam, kde jsou podrobeniče ské většině, jako na př. v zemskěm výboru ! My však musíme trvat na přirozeném našem právu, že jsme pány vlastníky ve všech zemích koruny české. (Bouřlivý potlesk.) Chýle se k závěru řeči své konstatoval řečník, že doba dnešní upouští již od p la- ného radikálnění a počíná politicky se- riosněji uvažovati. Přeje si však ještě více po- sitivní práce a vyslovuje naději, že pod zim najde české strany v parlamentě s jedno- cené a svorné; neboť to za situace dnešní jest nejlepší cesta, po které bráti se možno v před a z níž vyplyne českému národu bohdá prospěch trvalý ! (Bouřlivý, dlouhotrvající po- tlesk.)

Němec Chýle

10 article Veliký požár v Kubíkově papírně v Bubenči.

Veliký požár v Kubíkově papírně v Bubenči. Přečetně obecenstvo, promenující včerejšíhio ne- dělního odpoledne bezstarostně na sluncem zaplave- ných promenádách Královské Obory a při koncertu ve veliké restauraci, nemělo ani tušení, že krátce před 4. hodinou odpolední interes jeho bude obrácen zcela k něčemu jinému. Tou dobou totiž velikým požárem byl již ohrožen nedaleký „Císařský mlýn“, starším Pražanům koysi cí polodonních výletů, dnes výhradně průmyslu tová- renskému věnovaná a přizpůsobená rozsáhlá budova skládajíci se ze mnoha traktů, takže vlastně činí dojem „továrenského města“ en miniature. Zde v „Císařském mlýně“, jak známo, od let již nachází se veliká papírna bubenečského starosty cís. r. R. Kubíka, jedna z největších továren toho druhu po „Elbemühle“. Založená již v r. 1827, kdy výrola papíru byla ještě zcela primitivní, vyroslla v létech pozdějších a zejména přičiněním nynějšího majitele tou měrou, že z velké částí zařízena byla již zcela moderně pro výrobu všech Uruhů běžných papírů, ale i specialit, jakou zejména jest japonský papír, jenž zde vyráběn, putoval v nesmírných zá- sobách do Japonska, aby tam zpracován v různých konfekcích, vracel se k nám opět ve známé formě Kromě konsumu japonského byla to také Severn Amerika a Australic, kamž až export papíru z Kubí- kovy továrny sahal. Při tak značném odbytu lze pochopiti, že paplrna jest továrnou ve větším toho slova smyslu, zaměst- návajíc na 300 dělníků a majíc stroje o 500 koňských silách. A včera, běhiem tří hodin jedna z nejdůležitějších budov této papírny zpracovna hadrů a vý- robna celulosy ze dřeva lehla popelem. Lze si představiti, jaké vzrušení zavládlo mez obecenstvem zejména v zadní polovině Královské

Kubíkův Pražan R Kubík Bubeneč Japonsko Kubit Severn Amerika

11 article

Francouzové řikali před nynější republikou a říkají namnoze dosud: »Paříž — tot Francie!« Ale ještě více než Francouzi o Paříži takto souditi směli, měli jsme my za onoho času důvod i příčinu, považovati Prahu nejenom z zreadlo našeho povšechného národního stavu, nýbrž za skutečné »srdce české země«, za ohnisko našeho politického a kulturního života, za siloměr našeho vývoje. Dokud Praha byla v rukou a moci našich národních odpůrců, byli jsme ve vlastní zemi jako psanci bez domova, jako političtí »sirotci« — membra disjecta, roz- házené údy těla, neschopného ústrojně zdárného života. Vítězství české aneb aspoň většinou české, našemu rozvoji přátelské správy bylo zá- rukou čili v jistotu přecházející nadějí, že se Praha za nedlouho stane českou také uvnitř, v duchu a krvi, ve svém smýšlení a cítění. C tehda za jisté jsme považovali, skutečně se splnilo. Je snad někdo, jenž by význam a důleži tost pražského převratu z r. 1861 podceňoval?

Francouz Paříž Francie Praha

12 article

Kdo dosavadním těmto črtám jakousi pozornost věnoval anebo jinak dějiny našeho hlavního mě- sta té doby podrobně studoval a ještě lépe: kdo sám ještě Prahu před r. 1860 znal, dosvědči mi jistě, že se Praha po r. 1861 českou teprve stala a to jenom postupně. Tolikéž je vědomo všem, kdož novodobý náš rozvoj vlastníma očima sledovali aneb z četby seznali, že od té doby, co v Praze český prapor vztýčen byl, také města ostatní v českých krajích kvapně český ráz na se brala, ba skutečně českými se stávala a po příkladu hlavního města v čelo našeho pokroko- vého ruchu se stavěla. Velké vítězství má vždy- eky v zápětí řadu dalších úspěchů a každý úspěch působí dále neodolatelným kouzlem. Vítězství v Praze zabilo posměšnou legendu o »dělaném a strojeném češství«, ono ukázalo všem, kdož viděti chtěli, že národ český skutečně k politi ckému životu a vážnému boji nejen se probudil. nýbrž také úžasně rychle — dozrál. Proto cením tak velice, co zvolením Františka Pštrosa za praž- ského starostu a slavnostním aktem na radnie dne 6. května 1861 bylo zpečeténo.

František pštros Praha

13 article

Obory se procházejícím, když slyšeli bylo asi o 1/44 hodině odpolední nezvyklé, táhlé a nekonečně hou- kání parní píšlaly a krátce na to pronikavé signály hasičských truhek a hlomoz tryskem ujíždějících stříkaček. Brzo ozývaly se tylo předzvěsti kdesi zu- řícího ohně směrem od Letně, brzo od Bubenče, brz od výstaviště. A v zápělí na to od úst k ústům šiřil se zvěst, že papírna Kublkova hoř. Odtud směřoval pospěch všehio obecenstva k „Cisařskému mlýnu“, k němuž však již v té dobe přístup úplně byl zamezen požární hotovostí pěšíh pluku č. 91 a hotovostí 6. praporu polních myslivců kteří velmi záhy se na místo dostavili a ohrožený objekt uzavřeli. Nicméně i z povzdálečí a zejítčna z výše položených partií Stromovky, jako od bube- nečského hřbitova bylo viděti, jak veliký a mocn požár v „Císařském mlýně“ se rozzuřil. Ohromn mrakdýmu valil se, nesen mírným větrem, k jihu nad Královskou Oboru a do dálky věštil katastrofu požární velkých rozměrů.

Bubeneč Kublkov Cisařský mlýn

14 article Vypuknutí chně zpozorováno bylo ve 1/4 na 4.

Vypuknutí chně zpozorováno bylo ve 1/4 na 4. hodinu odpolední jedním dělníkem, jenž uzřel, ze okny „hadrárny“ a „celulosky“, vysoké to, čtyř- patrově, věž připomínající budovy, proniká kouř a v nejvyšších oknech červená se zář ohně. Strhl ihned poplach a s několika dělníky — v továrně pra- cuje i ve svátek jistý počet lidí, neboť vyjma t svátků stroje vůbec za celý rok se nezaslaví — spě- chal oheň hasit. Na první pohled bylo však patrno. že běží o požár tak veliký, že na domácí uhašení není pomyšlení a proto ihned zpravena pražská ha- sičská centrála a ostatní sbory, jež s rychlostí pře- kvapující k ohni se dostavily a neprodleně zahájily svoji činnost, vyžadující v daněm případě krajního napjetí sil. Od prvé chvíle bylo jasno, že nelze z vnitiku hořící budovy, vzhledem k nahromaděné zde výborně potravě ohně ničeho zachrániti a že nutno nechati v tom směru plamenům plnou vůli. ale pomýsleti na lokalisování ohně a chrániti před rozšířením kudovy okolní, zejména Röhrsovu to- várnu, na kterou vál vitr od požářiště. S hbitosli, neustálým výcvikem mužstva jen ha- sičům vlastní, byla hořicí budova ihned obsazena v malé chvili po příjezdu sborů, jež spojenou silou akci zahájily, pozorovati Bylo zavedení hadie do nej- vyšších pater budovy. A tři parní stříkačky chrlily do rozzuřeného ohně mocné proudy zcela opáčného živlu, jehož zápas zračil se ihned v nesmírných oblacích páry a kouře. Pro ostatní oddíly papírny nebezpočí ohně nebylo tak značné, neboť i kdyby jiskry někam byly zalétly, nebylo by došlo ke vzniku ohně. Jest totiž opatření, že do místností jiných v případu ohně vpustí se ihned veliké množství páry. již všechen materiál tak zvlhne, že není více snadno vznětlivým.

15 article

Po dvouhodinném vysilujícím zápasu, así o 1/4n 6. hodinu, podařilo se požár lokalisovati na zachvá- cenou budovu „hadrárnu“ a „celulosku“. Sluší v tem směru vzpomenouti činnosti a úsili, jímž hasičské sbory se vyznamenaly. Byly to přodevším pražsk hasičské sbory, jež pracovaly se dvěma parním stříkačkama za velení podvelitele p. Záhory, který s klidem a chladnokrevností veškeré práce řídil. Dále s parní stříkačkou dostavil se hasičský sbor žižk ov- ský, jenž ze vedení inspektora p. Kocourka při- jel velmi záhy i se záchrannou stanicí žižkovskou; dále pracovaly hasíčské sbory z Břevnov a, Bu- benče, Buben, Holešovic, Nuslí, Pan kráce, Střešovic a Vokoync. Zvláštní ná- hodou meškali v Bubenči na slavnosti i hasiči k la- denští, kteří neprodleně akce se zúčastnili. Na místě samém intervenovali vládní rada Zerboni major Tischendorfer jako zástupce místního vojenského velitelství, vrchní pol. inspektor S v - boda, vrchní pol. komisař Knahl a pol. koncipista Eminger. Pražská záchranná stanice dostavila s s ambulaněním vozemí s přednostcu drem. Kotábem. Společná tato organisace sborů hasičských a zá- chranných se plalně osvědčila, nebot bohužel událo se několik případů, při nichž zapotřebí bylo lékařské intervence. Odvážnost hasičů neznala mezí a měla v zápěti, že čtyři muzové, dva vážně a dva lehčeji pri požáru přišli k úrazu. Tak velmi značně peraněni byli hasiči Ivan Hodek ze Střešovica Josef Seeman z Buben, kteři proniknuvše n střechu hořící budovy probořili se skleněným svět- likem a jednak se popálili, jednak se pořezali sklem velmi nebezpečně. První pomoci poskytli jim lékař a sice pol. lékař dr. Strnad a soukromý lékař dr Aschermann z bubenečského sanatoria dra.

Záhor Kocourek Buben Vokoync Eminger Kotáb Hodek Seeman doktor Strnad Aschermann Břevnov Holešovice Nusle Střešovice Bubeneč

16 article

Kramera, načež zraněni odvezeni ambulancí žiž- kovskou do všeobecné nemocnice. Dále lehce zranění byli hasiči František Skopový z Bubenče a Ant Huněk z Vokovic, kleří po připadné pomoci pone- cháni v domácím léčení. Když konečně k 7. hodině večerní požár z hlavní části nesmírnými přívaly vody byl utlumen, teprve bylo možno rozsah katastrofy přehlédnouti. Z bu- dovy zachvácené zbyly holé, ohořelé stěny, jako z Odkolkových mlýnu. Stropy a vnitřní zařizení, stroje, ma- teriál a inventář, vše prohořelo a pro- bořilo se. Pouze ze strojů a travers zbyly kostry Hasičské sbory vrátily se pozdě k večeru od po- žářiště, na němž zůstala přes noc pouze sesílená hlídka. O tom, jak požár vznikl, není ještě jistých zpráv Dle jedné verse má se za to, že rozbitými okny ba- drárny pronikl v noci ze soboly na neděli dešť, jímž materiál se zapařil a počal doutnati; dle tvrzení jiných při bouřce, jež se ze soboty na neděli roz- ruřila, sjel blesk do tovérny Kublkovy a zapáli v některém z pater. Majitel továrny cís. rada R. Kubík právě v so botu vrátil se z Teplic do Bubenče a mínil včer opět odjeti. Následkem katastrofy cestu ovšem od- ložil. Pokud hrubě škodu odhadnouti možno, páčí se na 400.000 K, jest však hražena pojištěním. Včerejší požár v továrně Kubíkově jest již še- stým během dvacíti let. Avšak v těch rozměrech jako včera, se neudál vyjma dne 27. ledna 1896, kdy vyhořela značná čásť »Císařského mlýna« a tři dn potom Odkolkovy mlýny.

Kramer Skopová Huněk R Kubík Kubíkův Odkolkův Bubeneč Vokovice Odkolkový mlýn Teplice

17 article

Častý vznik požárů v papírnách dá se vysvěllit tím, že ku procesu, aby z hadrů se udělala papírová kaše, užívá se chemikalil a součástek namnoze velmi vznětlivých. Nebude od místa, několik slov o po- stupu výroby od hadru ku papíru, Hadry povařuji se nejdříve silnou žíravinou, za kterou slouží sod- natý louh. Jakmile se součástky odloučí, přijdou podlouhlého žlabu, v němž se točí noži posázený hřídel, jakož i na dně žlabu jsou také nože pří- padně zapuštěny. V přístroji, nazvaném holandském v němž hřídel mechanickou silou se otáčí, jsou hadry ponenáhlu úplně rozdrobeny a na kaši semlety. Tato bílí se pak chlórem a škodlivé vlastnosti tohoto bě- lidla zmírňují se antichlorem. Na to dochází ke kližení, jež děje se pomocí pryskyřice, která vařením se sodnatým louhem mění se v mýdlo a to s ledkem přidává se papírové kaší. Takto k hotovení papíru připravená kaše běží řídkou tekutinou na t. zv. ne- konečné síto, zhotovené z jemného mosazného drátu nepřetržitě se kolotající. Pobyb síta způsobuje pak různé kresby jemně v sítě vetkané, jež objevují se pak jako vodokresby na hotovém papíře. Papírová kaše přijde pak mezi dvě plachty a v těch je mez dvěma válci lisována a vody zbavena. Z válců do- stane se na dutý hlazený válec, na němž se suší nabývá tím zároveň úplně hladké plochy. Takto zhotovený papír navinuje jiný stroj do svitků, čímž výroba se končí. Nynější dobou vyrábí se cellulosa (uhlohydrát, jehož složení podobno škrobové mouce z dřeva jedlového a smrkového, vařeného pod silným tlakem se sodnatým nebo sířičitým louhem. Práce papírny Kubíkovy nebudou katastrofou nijak přerušeny, neboť nové zásoby cellulosy byly telegraficky objednány-

Hadra Kubíkův

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Vzdali se návštěvy panovníkovy. U pří- ležitosti návštěvy panovníkovy v Korutaneeh ucházelo se ob. zastupitelstvo městečka Breže u okresního hejtmanství svatovitského o to, aby císař na své jízdě kolem Breže vystoupil z vozu a přijal uvítání obecní representací. Okr. hejtman deputantům sdělil, že věc není ne možna, jenom aby se obec obrátila na kabinetn kancelář, ale musí prý se o to postarati, aby k uvítání panovníka nebyly vyvěšeny žádné velkoněmecké prapory. Na to prohlásilo ob. za- stupitelstvo, nesmí-li vyvěsiti velkoněmeckou trikoloru při té příležitosti, že se raději vzdává cti návštěvy panovníkovy .. — Organisační schůze národní strany svobodomyslné v Kutné Hoře v zasedací sín ve Vlašském dvoře konala se dne 11. t. m. Ja- kožto zástupce akčního výboru národní strany svobodomyslné intervenoval pan dr. Tobolk z Prahy, který v řeči více než hodinu trvající promluvil o situaci, vytvořené volební opravou posledními volbami. Zdůraznil, aby národní strana svobodomyslná se organisovala jako strana po- krokového občanstva českého. Řečník promluvii o reorganisaci strany, o plánech a skutcích re- organisace a vyložil, na jakých zásadách spočívá nynější místní organisace strany. Vybídnutím k úsilovné práci všech členů strany ukončil svoj řeč, která byla odměněna hlučným potleskem.

Brež doktor Tobolk Brež Kutná hoře Praha akční výbor národní strana

19 article

Po řeči p. dr. Tobolky rozvinula se čilá debata, které zúčastnili se předsedající starosta a poslanec p. Macháček, stavitel p. Dajbich, p. dr. Vlasák, p. red. Došek a náměstek starostův p. Tuček Bylo schváleno jednomyslně mínění, že národní strana svobodomyslná musí si zajistiti prací pevnou organisaci vlivně místo jako strana po- krokového měšťanstva. Bylo pak přijato, aby od pondělka za týden konána byla schůze nová, na níž by bylo rokováno o dalších pracích organi- sačních a zvláště ustaven důvěrnický sbor a jeho presidium. Všichni přítomní podepsali na návrh p. dra. Vlasáka prohlášení o svém členstv k národní straně svobodomyslné.

doktor Tobolka Macháček Vlasák Došek Tuček

20 article

— Německá vlažnost. Ačkoli v posledních dnech udeřila nemalá parna, jest německý lid v Čechách redakci pražského velkoněmeckého „Volksbotu“ stále jenom vlažný. Na důkaz télo vlažnosti uvádí několik případů z poslední doby. V Litoměřicích na příklad minulého měsícě se- rvali se „přivandrovali Češi“ s Němci, kteří do Litoměřic patrně spadli s milostivého nebe. Pr tom zatčeno bylo několik „slovanských výtrž- níků“. Snad měli býti hned na címbuří měst- ských hradeb oběšeni, aby se litoměřičtí vyhnuli „Volksbotově“ výtce vlažnosti. Jiný doklad ně- mecké vlažnosti: Češi v Karlových Varech měli ve své besedě dne 29. m. m. národní slavnost, v Teplicích „jubilovali“ Češi dne 4. t. m. v za- hradě tamějšího „Sokola“, a v Čouši bude se konati na oslavu dvacetiletého trvání tamější české školy také slavnost. Národní vřelost ně- mecká jest patrně od klacku neodlučitelna podle názoru pana Hugo Schichta, vydavatele „Deut. Volksb.“, jemuž dosud nikdo ani vlásku nezkři- vil, ačkoli v Praze vydává fanatický lístek, vy- zývající co týdně k rozbíjení lebek českým men- šinám v městech, kdež představují mnohem větší procento obyvatelstva, než Němci v Praze, zvláště Němci, jež „Indogermán“ v „Deut.

Čech Němec Hugo Schicht Čechy Litoměřice Karlová Vary Teplice Praha Sokol

21 article

„Volksb.“ za Němce uznávati dovoluje. Žádné- mu českému listu nenapadlo dosud, obviňovati pro to z vlažnosti české obyvatelstvo Prahy, jež docela klidně snáší nepřetržitý řetěz německo- národních slavností, pořádaných každé neděle hned v několika německých místnostech. Praž- ský „Deutscher Volksb.“, tedy list v hlavním městě Čech, v centrále českého a slovanského národa vycházející, list k nám do Prahy přivan- drovalý, zneužil v posledním svém čísle i Ná- rodní radou vydaného seznamu českých spolků v německé cizině ke štvaní proti těmto středi- skům našich bratří, klidných, pracovitých lidí, nemajících jiné touhy, než jednou týdně se se- jíti ku přátelskému pobosedování. Všeněmecký lístek pražský se svou přílohou „Mitteilungen des Bundes der Deutschen in Böhmen““ platí velkoněmeckým organisacím v říši za zpravo- dajskou korespondenci. Jaký div tudíž, že se velkoněmečtí agitatoři v říši vynasnažují vše- možně vyhověti fanatickým štváčům z Čecha z Prahy a že i Berlín počíná se chvěti před po- češtěním. Berlínské listy — tak vypravuje sám zdejší „D. Volksb.“, upozorňují prý na národní vystupování Čechů v Berlíně, připravili pr, až to na pět spolků, mezi nimi sokolský spolel s tělocvičnou. „Před nedávnem táhli Berlínem muži s plakáty, na nichž provozována reklama české jídelně s českými novinami a jídly!“ Hrůzal — K národnostním poměrům v Českém

Němec Čecho D Volksb Hrůzal Praha Čechy Berlín Deutschry Volksb Bunde der Deutschen in Böhmen

22 article

Krumlově. V těchto dnech měli jsme příležitos upozorniti na nepřístojnosti s razítky u c.k finanční stráže v Č. Krumlově. Jak se nyní do- vídáme, dal si skutečně jeden z německých úřad- níků fin. oddělení v Č. Krumlově zhotovitio své ujmě dvě zvláštní kaučuko vá razítka s nápisy »Krummau« a »Kr um- mau a. M.« — tedy s tak upraveným názvem města, jak si toho přejí krumlovští německo- nacionální výstředníci a proti výslovnému znění názoru úřadního. Co se za to stane dotyčnému německému úřadníkovi, nevíme, ale víme, co by se stalo v obdobném případě s úřadníkem če- ským: byl by jistě přísně potrestán, aneb do- konce i místa zbaven. A nelze popříti, že za takovéto zneužití úřadu jest na místě trest co nejcitelnější. Vždyť takové soukromé razítko může se dostati velmi snadno i do rukou nepo- volaných a může ho býti zneužito i k účelům podvodným, Čechové v Č. Krumlově učiní

Čecho Krumlov Č . Krumlov

23 article

dobře, budou-li si takových a podobných zjevů bedlivěji všímati. A v Českém Krumlově jest hojně věcí, jež by měly býti probrány veřejně a důkladně. Státní úřady jsou tam již skoro úplně zgermanisovány, na okresním hejtmanství na př. není již ani jeden konceptní politický úřadník české národnosti. Z ostatních úřadů budou Češi co nevidět také úplně vystrnaděni, jestli se krumlovští Čechové už konečně jednou řádně neozvou. V knížecí Schwarzenbergské správě tamější jest rovněž zřejmý systém ger- manisační, zásluhou německo-nacfonálně smýšle- jieího ředitele pana Müllera, který velmi horlivě zásobuje Český Krumlov německými úřadníky, češtiny namnoze vůbec neznalými, takže v některých knížecích kancelářích nelze se vůbec po česku dorozuměti. Dle toho vypa- dají také »české« přípisy nynější správy panství česko-krumlovského. A dodáme-li k tomu, že národní život mezi Němci česko-krumlovskými jest velmi čilý, že Němci tamější konají časté schůze, v nichž obírají se svou organisací plány na potlačení české menšiny, že organisují

Čech Čecho Müller Němec Český Krumlov

24 article

celou akci k nalovení co největšího počtu če- ských děti do německých škol, musí každý uznati, že život české menšiny česko-krumlovské věru není nijak radostný. Ani pro budouenost nejsou vyhlídky utěšenější, zvláště ježto česká inteligence v Čes. Krumlově v jisté své části jest vůči těmto věcem dosti lhostejna a celá řada českých inteligentů — a jsou mezi nimi lidé zámožní a naprosto neodvistí — posílá děti své do německých škol. »Solche Spitzen sind uns nicht gefährlich«, říkají sami krumlovští Němci s úsměškem. Zkrátka, jsou to vyhlídky neveselé do budoucnosti české menšiny v Č. Krumlově, jež kdysi tak slibně se vyvíjela. A přece sou- díme, že dalo by se v Čes. Krumlově mnoho udělati — jenom trochu více živosti, chuti k národní práci, hrdosti a sebevědomi! Jsou zde dobří čeští lidé, i pracovníci osvědčení již — pryč tedy a nynější ztrnulostí! — Dne 25. t. m. konati bude v Č. Krumlově svůj výroční sjezd germanisační a štváčský spolek »Böhmer- waldbund«. Nálada ke ajezdu se již dnes při- pravuje — štvaním proti Čechům česko-krumlov- ským, aby nebylo pochybnosti, že vůbec celý ten podnik namířen jest proti tamější české menšině a zejména proti její škole. Uvidíme, jak se zachová okresní hejtman dr. Stefan (psával se dříve Štěpán) k ohlašovaným již provokacím. České občanstvo nechť na sjezd »Böhmerwaldbundu« dá odpověď nejlepší: pev- ným semknutím se k uhájení svých práv a ku pokroku za dosažení posice, jaká mu v Čes. Krumlově po právu náleží.

Spitdit Němec Čecho doktor Stefan Štěpán Krumlův Čes . Krumlov Č . Krumlov

25 article

— Věstník osobní. Soudnímu zemskému radovi u zemského soudu v Praze dru. Felixi Mauralovi odcházejícímu po své žádosti trvale na odpočinek, udělen byl bezplatně název rady vrchního soudu zem- ského. — Finanční rada dr. Jindřich Sirowy jme- nován byl vrchním radou finančním pro obvod finan- čního ředitelství zemského v Brně a finančnímu ra- dovi, spolu přednostovi berní správy v Brně Františku Sedlákovi udělen byl bezplatně název a hodnost vrchního rady finančního. — Promoce. Pan Alois Opatrný, rodem z Zaluží u Hořovic, inženýr elektrických podniků král. hlav. města Prahy, bude dne 13. srpna za doktor technických věd prohlášen. — Úmrtí. V neděli dne 11. srpna dopoledne ze- mřel zde u věku 72 let pan Josef Kukla, bývalý pražský obchodník, měšťan sedlčanský, rodák koso- horský, olec redaktora a spisovatele pana JUC. Karla Lad. Kukly v Praze-Smíchově a pana Ladislava Kukly. soudního úřadníka v Praze-Nuslích. Zesnulý, muž po- krokový a osvícený, vzácné uvědomělosti, bojovník z dob probuzení českého lidu, pohřben bude zejtra v úterý odpoledne z kaple vyšehradské na hřbitov na král. Vyšehradě.

Maural doktor Jindřich Sirowy Sedlák Opatrná Kukla JUC Karel Lada Praha Brno Zalužit u Hořovice PrahaSmíchov Nusle Vyšehrad

26 article

— Pohřeb pana Jaroslava Babora, velkoobchod- níka z Holešovic a odkazatele značnějších vlastene- ckých darů, konal se včera o 3. hodině odpolední z kaple německého pathologického ústavu, kde shro- máždilo se velmi četné obecenstvo, aby na poslední pouti jej provázelo. Byli tu zejmena přítomni zá- stupci obchodních kruhů, obchodního gremia, ústřed- ního spolku pražských kupců, zástupcové obranných jednot Národní jednoty pošumavské a severočeské, členové pražského Sokola, dále zástupcové Ustřední Matice školské a velkým počtem příbuzní a přátele zesnulého. Těžká, k převozu dvojitá, kovová rakev. uložena byla na mohutném kalafalku, k němuž po- ložena veliká spousta krásných věnců kytic se stuhami a věnováním. Jelikož zesnulý v závěti své si přál, aby tělo jeho pohřbeno bylo ohněm, odepřely kruhy církevní stejně jako při spálení Hanny Kvapilové, ná- boženské obřady. Za zvuků kvarteta lesních rohů snesena byla rakev do pohřebního vozu, načež prů- vod ubíral se přes Karlovo náměstí na nádraží spo- lečnosti státních drah, kde rakev vložena do vozu, určenému k přepravě do Saské Kamenice, kde dnes po 1. hodině odpolední v krematoriu pobřeb ohněm bude vykonán.

Babor Hanna Kvapil Holešovice Karlův náměstí pražský Sokol

27 article

— Sjezd „Práchně“ v Písku. Jak bylo již naši veřejnosti v novinách oznámeno, bylo c. k. okresním hojtmanstvím v Písku zakázáno krajinskému spolku „Prácheň“ uspořádání veřejné schůze studentské, ja- kož i veřejné schůze lidové při sjezdu dne 14., 15. a 16. srpna v Písku. Ježto však tento zákaz byl na- prosto protizákonný a i stanovám spolku odporoval, podal spolek odvolání k c. k. místodržitelství v Praze. Toto po iniervencí Národní rady, Nár. jednoty pošu- mavské, pp. poslanců Ant. Kaliny, Ant. Hubky a prol. Drtiny zákaz ten skutečně zrušilo. Bude se tedy dne 14. t. m. konati veřejná schůze student- ská, na níž jednáno bude o otázkách studentstva se týkajících. Dne 15. t. m. pak uspořádána bude veřejná manilestační schůze lidu, na niž promluví říš. posl. prof. dr. Fr. Drtina „O význa- mu univorsit v moderním vývoji národ- nim“ a říš. posl. Ant. Hubka „O významu na- šich národních menšin“. Jak bylo již ozná- meno, bude se konati v pátek dne 16. srpna velko- lepý výlet na Zvíkov a Orlík po vorech. Výlet ten, který již dříve měl býti uspořádán, byl pro ne- příznivé počasí odložen na tento den. Přihlášky k to- muto výletu přijímá a veškeré dotazy zodpoví p. Mg Ph. Rud. Dvořáček, hotelier v Písku. Bude-li v brzku přihlášen dostatečný počet účastníků, bylo by možno pro pohodlí jich vypraviti zvláštní vlak. Jinak vy- jde se z Písku o 5. hod. ranní (od hot. „Dvořáčka“ na táborskou stanici. Z Jelětic půjde se pěšky k světo- známému mostu na Červenou, odkudž po vorec na Zvíkov a Orlík, čarokrásným krajem povllavským.

Antonín Kalina Hubka Drtina profesor doktor František Dvořáček Prácheň Písek Praha Zvíkov Orlík národní rada

28 article

Vděčný tento výlet všemu našemu obecenstvu vřele doporučujeme. — Mezinárodní kongres osperantistů. Od 12. Je 17. t. m. uspořádán bude v Cambridge třetí meziná- rodní sjezd esperantistů za účasti četných vyníkají- cích osobností. Kongres zahájen bude dnes v pondělí na radnici a potrvá do soboty. Každé odpoledne ko- nána budou na radnici všeobecná sezení, odpoledne pak v různých městských universitních budovách schůze speciální (učenců, učitelů, socialistů, katoliků a pod.) a večer v městském divadle esperantská diva- delní představení a koncerty; kromě toho uspořádána bude esperantská výstava a budou podniknuty četně výlety. Městská rada a universitní senát cchotně propůjčily kongresu místnosti městské a universitní (i známou Debatinz Hall, což stalo se od r. 18gn poprvé), dráhy francouzské a anglické poskytly účast- níkům značné slevy a velký denník „Cambridge Dally News“ uspořádá esperantské večerní vydání. Na kon- gres přihlášeno jest přes tisíc účastníků ze všech dílů světa, takže pravděpodobně kongres letošní před čí oba kongresy minulé v Boulogne-sur-men (1905 a v Zenevě (1900

Debatinz Hall Dally Cambridge Boulogne Zeneva