Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVI.

2

V Praze, v pondělí 12. srpna 1907.

Praha

3

Číslo 221.

4 article

Na ranní a odpol. HIsty předplací set v Praze v adininistrae a měnín ns čtrrt leta . . . . 6 R —k s dvojí donáškeu a něnl na čtvrt Laa . . . . 7 K 60h ve EMalk 2 K 30h na měsie . . Pešten: na měsíc iřel sa čtvrk keia s drojí ztailkou a. . . K e

Lao Praha

5 article 161TnK a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

161TnK a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Vídeň bez ministrů. Z Vídně, 12. srpna. Ani jediný ministr se tou dobou nenachází ve Vídni. Všichni roz jeli se po letních bytech a ponechali řízení stát ních osudů svým zástupcům v ministerstvech Jest to případ nebývalý. K vyrovnání s Uhrami. Z Pešti, 12. srpna. „Pest. Ll.“ na úvodním místě posuzuje stanovisko koaličních stran k vy- rovnání a píše: Tvrdí-li se, že koruna má roz- hodující vliv na vyrovnací konference, jest po vinností vlády, aby míněni to vyvrátila. Pravdou jest, že při dalším trvání hospodářského spo- jení mezi Rakouskem a Uherskem na rozumném podkladě neplatí nějaká neobmezená vůle, ný brž potřeba obou států. Ředitel Kaempsen mrtev. Z Paříže, 12. srpna. Čestný ředitel národ ních museí Kaempsen zde zemřel.

Vídeň Uhry Pešť Rakousko Uhersko Paříž TnK

6 article Telegramy korresp. kanceláře

Telegramy korresp. kanceláře Ze Srbska. Z Bělehradu, 10. srpna. (K. k.) Vládní li »Samouprava«, mluvě o nejnovější ake Turecka proti povsťaleckým tlu- pám v Makedonii — tato akce vzbuzena byla přátelskými rozklady velmocí — dovozuje, že Srbsko litovalo vždy upřímně vzájemného potirání makedonského obyvatelstva a že i na- bádalo vždy k svornosti. Jest známo, jaké ná- rodnosti byly tlupy, jež první objevily se v Ma- kedonii. Ostatní národnosti — mezi nimi i srbská — jednaly pouze v sebeobraně. Ačkoliv násled- kem vyhlazovacího boje Turecka proti tlupám jistý národ, jenž většinou náleží k srbskému kmeni, prožívá těžké, účasť zasluhující chvíle. přece nemůže Srbsko potlačiti pocit zadost- učinění, jaký v pacifikační akci projevil se způ- sobem, který přivodí vyvrácení nepopíratelně nepřátelských zpráv, jež tvrdily, že bylyto srbské tlupy ze Srbska, které rušily klid v tu- recké říši. Reformy v Makedonii. Z Cařihradu, 11. srpna. (K. k.) Mimo oznámenou již okružní notu ze 7. t. m. zaslala Porta svým diplomatickým zástupcům u velmoei ještě jinou notu, v níž vypočítává, co učinila činí dosud pro makedonskou justici, a prohla- šuje, že nemůže přijmouti reformy z neturecké strany. Jubileum na bulharském trůně Ze Sofije, 11. srpna. (K. k.) »Ag- tel. bul gare« oznamuje: Oslava dvacátého výročí vlády knížete jest definitivně stanovena na 28. srpna a bude provedena v Soflji. Janonci v Koreji, vo Ze Seulu, 10. srpna. (K. k.) Ku provedení reorganisace korejské vlády jmenováni byli tři členové štábu markýze Ita, místopředsedy tří ko- rejských státních úřadů. Markýz Ito odjel do Čemulpa v průvodu 8 členů korejské správy (jsou to Japonci i Korejei); odtud odjede do Tokia. Náměstkem japonského generálního resi denta jmenován byl generál Hasegava.

Port Ito Japonec Hasegava Srbsko Bělehrad Turecko Makedonie Ma Cařihrad Korea Seul Tokio Aga

7 article

seo v

8 article

te ne Zpronevěry na sibiřské dráze. Z Petrohradu, 11. srpna. (K. k.) Komise dosazená pro vyšetření poměrů sibiřské dráhy zjistila zpronevěry více než 10,000.000 rubl

Petrohrad

9 article

Vojenský soud. Z Petrohradu, 11. srpna. (K. k.) Vojenský soud vynesl dnes rozsudek v přelíčení s an- archisty a komunisty, kteří byli obžalováni z lou- pežných útoků, ze spáchaných vražd, z přepad- nutí lesnické akademie a z úkladného zavraždě- ní studenta Leontěva. 4 byli odsouzeni k smrti. 6 k těžké nucené práci různého trvání a 3 k de- portaci; 6 bylo jich osvobozeno. Neporádky ve vězení. H. Z Oděssy, 11. srpna. Ve zdejším stát ním vězení panují již třetí den veliké nepořádky Političti vězňové žádají, aby jejich kamarádí odsouzení k smrti, nebyli ukováni v řetězech Vězeňská policie musila užiti zbraně, při čemž mnoho osob bylo zraněno.

Petrohrad Oděssy

10 article Události v Marokku.

Události v Marokku. Situace v Mazaganu a Rabatu. Z Paříže, 11. srpna. (K. k.) Admirál Phi- líbert telegrafuje ze včerejška o 5. hod. : Dne nedošlo v Mazaganu k žádné příhodě. Také mi- nulá noc uplynula klidně. Od východ jest ohlášeno velké množstv jezdcú. V Rabatu je úplně klidno, právě tak jako v Casablance. V noci ovšem bvly učiněny útočné pokusy. Parník »Du Chaile« pluje do Sofie a Mogadoru. Drubá depeše z téhož dne oznamuje prudký útok, provedený odpoledne; útok by ale statečně odražen; z Francouzů byli pouze dva zraněni. Mazagan jest prý stále Německo schvaluje zakročení francouzské vlády v Marokku. Z Kolína n /R., 11. srpna. Podle oficiosních zpráv berlinských panuje ve směrodatných poli- tických kruzích německých názor, že marocké záležitosti nepovedou k žádným vážným zá- pletkám a že budou brzy zkoncovány. Oproti různým listům zastupujíeím především mínění průmyslových kruhů, jež žádají, aby se Něme- cko aktivně zúčastnilo v marockých nepokojích stojí německá vláda na stanovisku, že zasaho- vání Německa do dohody marocké konference by znamenalo pracovati do rukou oněm poště- vačům, kteří již dnes o tom bájí, jakoby Ně- mecko chtělo vpadati Francii do zad a Maro- kány v jejich hnutí podporovati. Německo na- proti tomu schvaluje všecky kroky francouzské vlády v Marokku, pokud se pohybují na půdě úmluv algecirasských.

Francouz Maroko Mazagan Paříž Casablanca Sofie Německo Francie Kolín můj / R

12 article

V Casablance zuří boj. Z Tangeru, 11. srpna. (K. k.) [»Reuter«. Francouzský parník »Anatolie«, jenž včera od plul z Casablanky, přibýl sem a přivezl zprávy jež potvrzují, že 8. t. m. došlo k bitvě a že prudký boj dosud trvá. Francouz ská jízda a dělostřelectvo vzdálený jsou 10 ki- lometrů od města. Město je velmi zpu- stošeno, ani jedeu dům, ani jeden obehod nezůstaly ušetřeny. Na uli- cích ležl mnoho domorodeů a ač- koliv již mnoho mrtvol bylo o- vezeno, jest obava, že vypukne epidemie. Pochvala francouzské armádě. Z Rochefortu, 11. srpna. (K. k.) Při odha- lování pomníku Grimauxe, člena Institutu de France, pronesl ministr vojenství Picquart řeč. v níž chválil svornou činnost pozemního a ná- mořního vojska, kteréž obojí zmužile plnilo v Marokku svou povinnost. Další oddíly do Marokka Z Alžíru, 11. srpna. (»Agence Havast. Posádka v Constantine obdržela rozkaz, aby měla pohotově prapor ostrostřelců a oddělen dělostřelectva, které by dle potřeby mohly ihne vytrhnouti do Marokka. Maročtí uprchlíci. Z Tangeru, 11. srpna. (K. k.) [»Reuterk. Přibyl sem anglieký parník se 400 uprchliky kteří jsou v zuboženém stavu. Větši n jich jsou židé. Francouzský torpedový člun přivezl pět téžce zraněných námořníků.

Anatolie Francouz Grimaux Picquart Constantine Přibyl Casablanca Tanger Rochefort Maroko Alžír Reuter institut jít Franca

13 article

Marocká jízda. Z Paříže, 12. srpna. (Zvl. telegr. »Nár Listů«.) Marocká jízda jest velmi dobře vycvi- čena a má dobrou taktiku. Francouzi děkuj té obezřetnosti, že v první den své srážky ne- byli obkličeni. Marokkáni berou si při střelbo za cil vždy důstojníky a poddůstojníky. Řeč posl. dra. Josefa Herolda o našem politickém postavení. . . . Všeobecné politické zátiší letníeh prázdnin přerušil včera řišský a zemský posla- nec dr. Josef Herold velkou řečí o po- stavení našem k vládě Beckově osudu nynějšího sněmu králo vstv českého, jemuž právě německé listy jako na povel vyzvánějí již hrany Význam řečníkův, jakož i aktuálnost otázel na programu veřejné schůze politickým spolkem pro okres vinohradský svolané, shromáždily včera dopoledne ve dvoraně Národního domu vinohrad- ského hojně inteligentního obecenstva, které vy slechlo jasné a upřímné výklady jednoho z nej zkušenějších a nejobeznalejších našich činných politiků s bystrou pozornosti, projevujíc s nej markantnějšími myšlenkami a úsudky řečníko vými svůj hlasilý souhlas.

Francouz Josef Herold doktor Paříž národní dom vinohrad

14 article

Řeč dra. Josefa Herolda zněla v podstate takto: »Považuji za svou povinnost jako váš po- slanec říšský a zemský, vylíčiti vám nejprve pe pravdě poměry na radě, říšské. Již v posledn své řeči před volbami vyslovil jsem přání, aby bez ohledu na výsledek voleb snaha naše nesla se k tomu, by zástupeové národa českého ve Vídni na radě říšské tvořili jednotn celek. Přání to ozývalo se ještě zvučněji p volbách a bylo zcela přirozené. Každý rozhledu schopný citil, že pro český národ a zejměn pro českou jeho delegaci ve Vídni nastávají po- měry zeela nové, že fíšská rada, zvolená na zá- kladě všeobecného práva hlasovacího stane s místem, na kterém se budou musit hledat nové cesty k vedení české pol tiky. Instinktivně se cítilo, že úspěchů možno docíliti jenom tenkráte, budou-li zástupcové češt tvořiti jeden celek. Dle výsledků voleb žádná strana politická neziskala tolik mandátů, aby mohla o sobě říci, že je zástupkyní celého národa, a na druhé straně žádná opět nemohla sama převzíti zod povědnost za českou politiku. Po volbách utvo řily se na říšské radě kluby politických stran z nichž mladočeský s poslanci strany národni čítá 25 členů, agrární 28, katolický 17, státo právní koncentrace 10 a sociálně-demokratický 23. Z toho poměru plyne přirozeně, že žádn strana nemohla pomýšleti najto, aby s trhla

Josef Herold Vídeň

15 article

na sebe vedení politické v přesvěd čení, že je dosti silnou, by zjednala ve všech oborech a otázkách náležitou váhu české věci Uvažovala se tedy otázka společné organisace, ačkoliv se dalo očekávati, že k ní nepřistoup poslanci sociálně-demokratičtí, kteří jsou vázání pravidly vlastní organisace. Ostatní strany však vesměs byly pro zřízení společnéh svazu, který by zachovával s amos tatnoe jednotlivých stran, ale v důležitých otáz kách národních a politických po stupoval proti vládě a druhým stranám jako jeden celek. V tomto znamení dály se přípravy k no- vému zasedání rady říšské a dnes po uplynule kampani pronášejí se ve veřejnosti různé úsudky o účelnosti, výhodách a úspěších společného svazu. V tom směru dlužno upřímně říci : a svaz nemohl pracovati tak, jak si přál, ač sešl se tu mužové, kteří v době volebního ruchu stáli v tuhém zápasu namnoze proti sobě, přece dlužno působnost svazu prohlásiti za nejsvětlejší bod zasedání. Mezi protivníky sjednati harmonii, byl dílem namnoze opravdu těžkým. Krom toh hlásil se o slovo egoism stran, jež žádaly aby tomuto egoismu svaz sloužil. Za téch okol nosti arci nemohl působiti svaz jak chtěl a měl ale tolik je jisto, že za společných úrad o kon- kretních otázkách mnohé ostři zmizelo a mnoh vidiny se rozplynuly. Poznalo se, že mezi přá- ním a dosažením je veliká propasť. Proto lze doufati, že příště, až zasedání řišské rady bude míti skutečně politický svůj význam postupovati budou všechny strany bez egoismu společně, majíce na zřeteli jen prospěch českého národa. (Výborně!) První a právé minulé obdob zasedání vídeňského parlamentu po proveden. voleb na základě všeobecného práva hlasova cího bylo vlastně vernisáží jednotlivých poslanců.

zřízený společnéh svaz

16 article

Představovali se, seznamovali se a ko kon kretní práci valně nedošlo. Je přirozeno a po chopitelno, že poslanci, vstupující do arény poli tické poprvé, uváděli se více méně šťastným i nezdařenými řečmi; a je pochopitelno, že vy skytla se na radě říšské spousta návrhů, kter měly ráz i účel výhradně demonstrativní. Znal poměrů však věděli, že vláda si nepřála a nemohla ani přáti, aby krátké zasedání vy- padalo jinak, aby se mluvilo o směrech, jimižs má bráti příští politika. Vyškolené strany vysl tily, že v tomto zasedání nebylo by ani radno ani s prospěchem vystoupiti ze zálohy a za ojmouti ihned od první schůze určité postavení proti vládě a druhým stranám. Byl to tedy slav kvašení a vývoje nového parla- mentu, který ukládal jistou reservu zkušeným politikům pozorujícím, že za těchto okolnostií konečná fo mace se neprovede Také vláda zaujala reservované stanovisko Baron Beck sice promluvil programovou řeč ale kdo dovede prohlédnouti květnatost dikee a dvojakost myšlenek, kdo hledá jádre řeči, ten vystihl, že baron Beck pověděl parla- mentu sice mnoho, ale vlastně mu ne- řekl ničeho! Jen tolik z jeho řeči bylo patrno, že vláda neví, jak se vytvářejí po- měry a jaké zaujme stanovísko. Českou veřejnost interesovaly, v posledním

Baron Beck Beck

17 article

V drobném prouejir anní čšslo o seb vdpolední . . . . . . . za 2h Ve šlialkách na venkově ranní čisla vdpolodní . . . . . . . . 4 Inserávv plali se hotové, napřel Předplácení n inserty přijíriá adini i strace v Marianské ulici č. a. Tam nasliázejí se též redskee tiskárna a ezpedice „Nirodnich Listá- Bukopísy se nsvraee

Nirodnich Listat

18 article

zasedání zvláště dvě věci, o nichž dosud křižuj se úsudky. Byla to především otázka volby a obsazení presidia. Pokud volby předsednictva se týče, kladl čeští poslanci důraz na to, aby předsedou byl Slovan, jelikož většina parlamentu je slovanskou. Avšak v okamžiku, kdy bylo jasno. že tento požadavek nebudou ostatní Slované ani theoreticky podporovati, dalo se na prstech spo- čítati, že Slovan zvolen nebude. Myšlenka česká byla arci dobrá, ale když se poznala situace, nebylo dobrým při ní selrvat. Kaceřovatí však snad proto ostatní Slovany, také nebylo by správ- ným, neboť každý národ má právo úsuzovati, co je pro něho nejlepším. Kdyby se bylo jed- nalo o Poláka, nebyli by ho volili Rusíní, kteřt přišti na říšskou radu plni vášně a vidí jedinou pomoc proli Polákům na straně německé. A ta- kové podobné důvody byly také u jiných slo- vanských stran! Druhou, zájem čoské veřejnoste budící otázkou bylo protokolování českých řečí. Otázka ta není novou. Známo, že už dříve někteři poslanci užívali svého mateřského jazyka, ale to dálo se tak spoře, že nebylo pomýšleno na opatření stenografa. V jednacím řádu sné- movním není ovšem nic ustanoveno ohledně ja- zyka, jakým má nebo smí poslanec mluviti, ale němčina stala se vývojem usuelní. Teprve v no- vější době, kdy dokonalá znalost němčiny u in- telligence upadá, vyskylly se připady řečnění rodným jazykem častěji a četní poslanci zejména ústy zesnulého dra. Brzoráda domáhalis protokolování téchto řečí. Tehdy bylo dosaženo tolik, že se přijímaly interpelace v jazycích neněmeckých a vydávány české kvitance n poslanecké dielty.

Slovan Polák Rusíň Brzorád Slovan

19 article

Vykládati jednací řád a doplňovati ho pří- sluší nikotiv vládě, nýbrž samému parlamentu. Ale i při dnešní slovanské jeho větši ně nebylo lze sněmovnu přinutit, aby ihned rozhodla a nařídila presidiu, jaké opatření má v té věci učiniti. Konec všeho byl ten, že se přijímají české interpellace a návrhy a že s řeči česky mluvicích poslanců uveřejní v říšské korrespondenci, kde nebyly dosud otiskovány proto, že nebylo českých stenografů. Přinášeti však tyto řeči bylo dávno její povinnosti, jelikož dodává zprávy žurnálům a v základě toho jest jejím úkolem referovatí o všem, co se v par- lamentu sběhne. Jinak (dle úsudku řečnikova) celá věc má význam pouze pro poslance, že jejich řeči se dostanou do veřejnosti, ale jinak o úspěchu české řeči v parlamentu pronesené nedá se lheoreticky mluviti. Vytýkalo se českým poslan- cům, že v této věci (protokolování) nepodávali návrhy. Dlužno říci, že to neznamenalo, že by jich nebyli chtěli podporovat. Bylo to usne- sení svazu, že se nebudou podávati ani německé ani české návrhy, pokud otázka pro- tokolování nebude rozřešena. Úmyslem při tom bylo donutiti vládu demonstrací, aby tomuto přání bylo vyhověno. Ovšem úmysl není ještě to hlavní a baron Beck byl by rád, kdyby poslanci nemluvili a nepodávali návrhy třeba celých šest let. Sociální demokraté nebyli vázáni usnesením svazu a proto mohli podávati návrhy dle libosti. Přiliš chlubiti se však jimi nemohou neboť o všem tom, s čím přišli, dávno se již mluví v celé veřejnosti a jen politické déti mohou se z takových úspěchů téšiti. Naboť po-

Beck Přiliš sení svaz

20 title

FEUILLETON.

21 article Z naší novodobé minulosti.

Z naší novodobé minulosti. (Formální zpečetění převratu vobec správě pražské.) Nové zastupitelstvo bylo tedy zvoleno a ve správě obce pražské nastával obrat nad míru důležitý a památný: zastupitelstvo královského hlavního města našeho bylo po dlouhých letech smutného ponížení zase většinou české. V první chvíli, hned po vyhlášení výsledku skrutinia, zajásala česká veřejnost, ale záhy byla její po- zornost obrácena jinam: na volby do prvního zemského sněmu českého, jenž se měl státi ná- stupcem bývalých sněmů stavovských. Volební ruch pražský, jejž arci takřka s utájeným de- chem sledoval také cely náš venkov, vystřídán ihned volebním ruchem zemským, v němž Prahn ovšem také měla vynikající účastenství činne i trpné. Praha volila deset poslanců a péče, aby tyto volby nedopadly hůře, než právě vykonané volby obecní, zaujala pozornost českého t. j. uvědomělého obyvatelstva českého v Praze mě- rou takovou, že se u nás nikde nejevila netrpě- livá touha či nedočkavost, aby nově zastupitel- stvo již již obecní správy se ujalo. Purkmist dr. Wanka vládl tedy zatím dále a dělal také — pokud právomoc jeho sáhala — disposice pro sněmovní volby a pro zahájení zemského sně- mu. První nestavovský sněm shromáždil se na

doktor Wanek Praha

22 article

Pětikostelním náměstí a tu teprve byla veřejná pozornost od radnice docela odvrácena. A takž stalo se, že naše noviny ani nejmenší úvahy ne- věnovaly první sehůzi nového zastupitelstva jež byla přece událostí bez odporu epochální, neboť touto schůzí zabájena nová, památná, lze říci velká doba v dějinách města Prahy. Je- nom z vyhlášek na nárožích ulic dovědělo se obecenstvo, že dne 8. dubna o 5. hodině odpo- lední provedena bude navždy změna scenerie na staroměstské radnici a to stačilo arci, aby se neveliký, veřejnosti vykázaný prostor v zasedaci síni naplnil. Purkmistr dr. Wanka, jenž se byl už dříve se svými přáteli rozloučil, do této schůze již se nedostavil. Bylo by se snad slu- šelo, aby jakožto dlouholetý dosavadní primátor nové zástupce města uvítal, do úřadu uvedla

doktor Wanek Pětikostelní náměstí Praha

23 article

jim — jak se říká — přání všeho zdaru pro jevil, ale srdce jeho bylo asi nastalým obraten přílis dotčeno a takž — neměl mu nikdo za zlé Věc odbyla se prostě bez něho. Po dlouhých letech byla schůze obecního zastupitelstva zase veřejnou. Za předsedu vyhlášen byl nejstarš ze zvolených zástupoů obce Leopold Porges šl. z Portheimů, pán už 74letý. Do jeho rukou slo- žil za odstupujícího purkmistra dra. Wanky jeho náměstek dr. Václav Worowka úřad městský až do dne, kdy zvolen a císařem potvrzen bude nový starosta měst pražských. Zatímní starosta vyžádal si k ruce pomocný výbor, sestávající z několika členů bývalé městské rady, zejména z pánů dra. Worowky, Hanke, Pštrossa staršího. dra. Pinkasa, Fürsta a Brusta, aby s tímto vý- borem pilné věci obvyklým pořadem vyřizoval. Pak následovalo delší rokování o tom, kdy vy- konati se má volba nového starosty. Při tom mluvil už každý dle libosti, česky nebo něme- eky. Dr. Rieger žádal, aby volba provedena byla ihned, ale tomu odporovali mnozí, poukazujíce zvláště na okolnost, že musí býti ještě dne 10. dubna vykonána jedna užší volba a takž usne- seno posléz, že se volba vykonati má dne 11. dubna. Zároveň uloženo zatímné správě, aby do toho dne zasedací síň náležitě upraviti dala vzhledem k novotě, že napříště do všech schůzi zastupitelstva také širší obecenstvo bude míi volný přístup. Nové zastupitelstvo čitalo co do stavůč povolání ve svém středu: 27 obchodníků, 17 živnostníků a průmyslníků, 9 továrníků, 7 advo- kátů, 6 privatisujících majitelů domů, 6 doktorů různých fakult, 5 profesorů, 5 úřadníků, 4 lé- kaře, 4 kněze (mezi nimi 1 pastora), 4 stavitele a 1 lékárníka.

Porges Wanek doktor Worowka Hanke Pštrossa Fürst Brust Rieger Portheim

24 article

Dne 11. dubna vykonána tedy volba novéh- starosty. S věže a obou průčelí radnice vlály prapory v barvách zemských a císařských o 10. hodině dopolední celebrovány v týnském chrámu slavnostní bohoslužby. O páté hodině odpolední sešli se obecní starší, aby volbou sta- rosty převrat v obecní správě formálně zpečetili Místo obecenstvu vykázané bylo přeplněno. Obecních starších sešlo se 87. Po přečtení pro- tokolu o minulé schůzi projevil prof. V. V. To- mek přání, aby protokol napříště ne byl již sepisován jenom německr. nýbržtak, aby zadostl činil zásade rovnoprávnosti. Vyřízení této záležitosti odloženo do příští schůze a přikročeno ihned k volbě. Hlasování a skrutinium dělo se ve- řejně; hlasy počítaly se zvučným vyvoláváníma konečně prohlásil dr. Frič, že z hlasovaších 87 obecních starších 68 hlasů dalo panu Franti- škovi Pštrosovi mladšímu, kterýž tedy za purkmistra zvolen jest. Obecenstvo uvítalo tuto zvěsť nadšeným voláním „Sláva!“ Na olázku přísedicího pana Porgesa-Portheima, zdali volbu přijímá, odpověděl František Pštros zvučně „Přijímám“, kteréžto prohlášení obecenstvo čeští obecní starší pozdravili hlučnou pochva- lou. Zaujav pak předsednické místo, pronesl nový starosta krátkou programovou řeč, ve kte- réž mimo jiné sliboval, že práva národ- nosti, k níž dle rodu se hlásí, v obci vždy hájiti bude, že ale vždy také dbáti bude, aby náležitě šetřeno bylo i práv národnosti druhé- „Blaho obce“, pravil na konec, „jejímž synen jsem, bude mi jedinou vůdčí hvězdou a blaho- řečím době, jež možným učinila, aby veřej- nost sledovala a posuzovala jed nání a konání zastupítelstva všech občanu. Na to přikročeno k volbě purkmistrova ná- městka. Tato zavdala však podnět k živé debatě.

profesor Frič Franti Porgesa Portheim František pštros Blaha

25 article

Obecní starší Fürst připomenul, že krajská vláda roku 1852 paragrafy obecního zákona, co se týče náměstkovy právomoci a jeho poměru k městské radé vyložila v ten smysl, že ná- městkovi, když purkmistr za jeho přítomnosti předsedá, toliko votum informativum přísluší a že jest záhodno, aby nový náměstek starostův zároveň také do městské rady zvolen byl. Prot tomu opřel se však dr. Brauner žádaje, aby purkmistrův náměstek měl — jako dřive — mimo městskou radu své postavení a doložil, že o poměru purkmistrova náměstka k městské radě netřeba již hledati poučení u místodržitel ství, ježto v té věci rozbodují zákon a obe sama. Dr. Rieger připomenul k tomu, že napříšte bude povinností obce, aby, když půjde o výkla nebo změnu obecního řádu, se obracela na zem- ský sněm nebo zemský výbor a nikoli na c.k. místodržitelství. Po skončeném tomto rokování ve kterémž dru. Braunerovi dáno za pravdu, provedena volba náměstka a zvolon jím 52 hlasy z 87 hlasů odevzdaných advokát dr. Václav

Fürst Prot Brauner doktor Rieger Václav

26 article

Bělský, jenž také volbu přijal a ve svém pro slovu (českém a německém) prohlásil, že je té hož mínění, jako jeho přitel, nově zvolený purk mistr, že zůstane věren straně „pokroku k lep šímu“ a že -nažiti se bude, „aby tato staro- slavná obec ke své bývalé slávě zase dospěla.“ Také tento proslov byl obecenstvem nadšen uvítán a sbor přikročil k volbě městské rady jejíž výsledek byl tento: Pro staré město zvo leni pánové Fr. Ellenberger, majitel domu a po zemků, Frant. Fürst, majitel domu, Jan Bláha kupec, Jan Pack, majitel domu, Ignác Ullmann architekt, dr. Jan Rozkošný, Josef Huleš, ob chodník, dr. František Brauner a Ludvík Hainz hodinář; pro Nové město zvoleni: E. Engel meyer, mlynář, Frant. Dittrich starší, obchodník s dřívím, Jan Hendrich, majitel domu, Bedřich Hancke, soukromník, Josef Kaura, stavitel, Jos.

Bělský Ellenberger František Fürst Bláha Jan pack Ullmann doktor Rozkošná Huleš Brauner Hainz E Engel Dittrich Hendrich Hancke Kaura Francie Jos

27 article

Wenzig, školní rada, Frant. Pštross starší, Čeněk Schmitzer, kupec, a dr. Jos. Frič; pro Malou stranu zvoleni: Adolf Korff, c. k. místodržitel ský rada, dr. Adolf Pinkas, dr. Karel Seeling Karel Brust, architekt; pro Hradčany pánové Václav Nebeský, sládek a pro Josefov Leopol Porges šlechtic z Portheimu. Když nově zvolený starosta radnici opou štěl, pozdravil jej nesčetný dav lidu voláním „Sláva! Ať žije!“ a zpívaje pak vlasteneck písně doprovodil jej až k místnostem Měšťansk besdy na Příkopech v domě „u černé růže“ kamž nový starosta vešel, aby večer v kruhu svých politických přátel a ctitelů ztrávil. Lid z tím demonstroval před besedou dále,, až Franti šek Pštros na balkón vystoupil a odtud k lidu promluvil. Lid provolav mu opětně slávu, ode bral se pak z valné části na Václavské náměstí kdež před sochou sv. Václava demonstraci ob vyklým způsobem ukončil.

Wenzig František Pštross Schmitzer doktor Jos Frič Korff Pinkas Seeling Brust Nebeský Porges Měšťansk Václav demonstrace Václavský náměstí Lido

28 article

Dne 6. května vykonána slavná instalae nového starosty za vůdčího účastenství místo držitele hrab. Forgácze. Obraz slavnosti byl už skoro docela týž, jako bývá za instalace nyněj ších primatorů, jenom že bylo arci — v zástu pech vlasteneckého lidu na náměstí před ra nici — rozpoložení myslí mnohem povznešeněj ší, než může býti nyní. Také uvnití radnice byl nálada opravdu sváteční. Když byl místodržite nového starostu uvedl do skvostně vyzdoben zasedací síně, kdež obecní starší a městští úřad- níci již shromážděni byli, přečetl přípis, v němž státní ministr sděloval, že císař volbu Františk Pštrosa potvrdil; potom složil nový starosta do místodržitelových rukou přísahu věrnosti císař a králi, platným zákonům a udělené ústavě zem- ské a říšské. Na to pronesl místodržitel řeč, kte- ráž se formou i obsahem nápadně lišila od ob- vyklých šablonovitých úřadních proslovení, pro- stých ohně a šťávy. Bylo vidět a cítit, že chce mistodržitel promluviti jakožto zástupce opravdu konstitučního mocnáře, aneb aspoň skutečně ústavní vlády, jako muž smýšlení moderně pokro- čilého a že by rád více, snad mnohem více řekl, než mu okolnosti říci dovolují. Na posluchače učinil největší dojem tento, střední asi, odstavee řeči, kdež hrabě Forgácz pravil: ... „V jaké době vstupujete v čelo obecní správy? Naše mě šťanstvo, to jaré, rázné a vzdělané měšťanstvo a neméně duch času, jenž mocně ku předu

Forgácz Františk pštros

29 article

spěje, slovem vše, vše kolem nás domáhá se no- vého vývoje, vše volá po činnosti, vše hlásí se k živolu v bujaré křepkosti. Kdo státi zůstává, opozďuje se, kdo ku předu nespěje, couvá — toť přosvědčení nás všech. Avšak různý je te veřejných snah, různé je na různých stranách mínění o rozvoji a pokroku. Ohniví duchové, povrhujíce nutným, ba jedině zdárným, klidným rozvojem a mírněným postupem, spějí prudce, ne-li bouřně, ku předu a chtějí chvatným útokem dosíci, co jenom časem ke sklízni dospívá — oni rvouce se stromu ovoce ještě nezralé, pora- ňuji kmen, jenž ovoce vydává. Jiní opět zane- vřeli na nové časy a odsuzují, čeho nová doba žádá; oni uzavírajíce se do svého vzdoru, ne- přispívají svými silamí k obecnému dobru, ke blahu všeho lidu. Jim stačil by měsíc se svým polosvitem, kdežto nás už blaží plný jas nového, ač teprve vycházejícího slunce ... V takové době, pane starosto, stavite se v čelo správy to- hoto staroslavného města. Z různých okolnost mohlo by se soudit, že s úzkostlivými city zíráme v temnou, aneb aspoň nejistou budoucnost to- hoto města, avšak nikoli. My všichni, vláda i ob- čané staroslavné Prahy, víme, že kyne této obci nová, jasná budoucnost a že jste vy muž, jenž jisté věděti bude, co činit, aby kráčel cestou pravou, my všichní jsme jisti, že pevnou, silnou vůlí překonávati budete obtíže, s nimiž se na

Praha