1
masthead
13. března 1913, číslo 71.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
title
Národní hospodář.
5
article
O vybudování vodního hospo-
O vybudování vodního hospo-
dářství v král, Českém.
Ústav ku podpoře průmyslu obchod-
ni a živnostenské komory v Praze pořádá serii
přednášek ve velké zasedasí síní komory. Prvn
přednáška konala se včera a sice proslovil ji pa
vrchní stavební rada E. Zimmler o thematu
„Vybudování vodniho hospodářstv
v král. Českém.“ Zájem o přednášku byl velm
značný.
Ve velmi četném shromáždění byli zejména p.
presidení českého odboru zemědělské rady Proků-
pek, vrchní ředitel Janatka, ředitel Českomoravské
továrny Havránek, vrchní živnostenský inspektor
Jareš, vl. rada dr. Hotowetz, vrch. insp. Hloušek
průmyslník Fišer, starosta obce Proseka Kneifel
zástupcové melioračních družstev, hospodářskýcl
společenstev, průmyslníci a j. v.
Pan vrch. stav. rada Zimmler v úvodu své
přednášky vysvětlil především pojem a význan
vodního hospodářství.
V hospodářství vodním nazýváme veškerou čin
nost, směřující jednak k zabránění škodlivých účin-
ků vody, jednak k využitkování všech dobrých
vlastností její. Od zvelebení hospodářství vodniho
záleží podstatně pokrok blahobytu celé země, pro-
tože směřuje k využitkování přirozených pokladů
naší vlasti. Na vývinu hospodářství vodního zúčast-
něny jsou nejen kruhy zemědělské, nýbrž obzvláště
i kruhy průmyslové. Jest tédy důležitým, aby nej-
prve ujasněny byly základy vodního hospodářství
potom aby uvedena byla jednotlivá období tohoto
vývoje v Čechách a naznačena dle možnosti i jeho
budoucnost.
E Zimmler
Havránek
Jareš
doktor
Hotowetz
Hloušek
Fišer
Kneifel
Praha
Prosek
Čechy
živnostenský komora
český odbor zemědělský rada Prok
6
article
Správné hospodářství vodní vyžaduje nejprve
soupis veškerých vodních pokladů země, důklad-
né mapování a vyměření vodotoků, pozorováni
množství srážek atmosferických a měření odtoku
vod v potocích a řekách. Byť by vodopis český ne-
odpovídal doposud všem požadavkům moderním.
lze přece zjistiti, že zásluhou pracovitých soukrom-
níků, potom rady zemědělské a konečně správy
státní, zřízením c. k. hydrografického oddělení zem-
ského v pozorováních hydrologických nalézají se
Čechy v popředí tohoto oboru technické práce.
V 850 stanicích pozorují soukromí a obětaví pozoro-
vatelé výšku a trvání dešťů, 14 samočinných ombro-
grafů zapisuje výšku srážek, na 256 místech pozo-
ruje se výška sněhu, na 325 vodoměrných stani-
cích a 40 samopisných limnigrafech zapisuje se den-
ně i několikráte stav vodní. Měřením zjišťuje se pal
ono množství vody, které odpovídá příslušně výšee
hladiny v řece, z čehož potom souditi lze na př. na
velikost a cenu vodní síly. Poněvadž jistému sťavu
na vodočtu blíže pramenu odpovídá jistá výška na
vodočtu na dolejším toku blíže jistá, lze z pozoro-
vání vodních předpovídati stavy vodní na dolních
tecích řeky napřed.
Čecho
7
article
Přednášející uvádí zařízení o prognose vody
pro Velké Labe od Mělníka na hranici zemskou,
dle niž řídí se plavba a jejíž výsledky jsou na nej-
prvnějším místě podobných prací států evropských.
Na prognosu přičleněna jest služba povodňová,
která má za účel, zavčas varovati dolejší pobřež-
níky před nebezpečím záplavy a předpovídati výš-
ku, kterou dosáhne. Celou sílí a neobyčejně po-
drobnou organisací jednotlivých stanic pozorova-
cích jest docíleno, že jakmile na některých místech
pohorských hranic země neobyčejnou srážkou
vznikne vlna povodňová, telegraficky roznese se
zpráva do jednotlivých měst, osad ano i samot.
jakož i na Dolní Labe do Německa.
Vylíčiv důležitost a velikou cenu této organi-
sace, jediné v Rakousku, a veřejně uznávané v ci-
zině, přechází řečník na prostředky, kterými vod-
ní hospodářství zameziti může škody velkých vod.
Velikost těchto škod illustruje výsledkem šetření
Středolabského komitétu, které zjistilo, že v trati
od Jaroměře k Mělníku zatopeno bývá katastro-
fálními vodami 134 obeí a 20.000 ha půdy, při čemž
mnohé katastry jsou třetinou a třemi čtvrtinami své
rozlohy docela i po větší část roku pod vodou.
Labe
Mělník
Dolní Labe
Německo
Rakousko
Jaroměř
8
article
Voda z roku 1910 způsobila na 8000 ha zaplavených
polích škodu as 1.5 mil. K. na 8000 ha luk as 1 mil.
korun, dohromady as 2.7 mil. K. zaplavila 902
obydlí, mnoho silnic a komunikací a úhrnná škoda
činila as 4.4 mil. K. Velká voda ze 17. a 18. prosince.
1912 zaplavila jen v prozkoumaných 11 okresích
5000 ha půdy, způsobila škody 1.5 mil. K. V jedi-
ném roce 1910 bylo 13 povodní. Uvážíme-li ovšem,
že katastrofál. voda z roku 1891 na Vltavě vede
4500 m3/sek., Střední Labe as 1300 ml/sek., jest
patrno, že prostředky ochranné nemohou býti ani
laciné ani malé. V podstatě své jsou to: úprava
řeky rozšířením koryta říčního a prohloubením dna
aby odvedlo se více vody aneb zmenšením přítoků
vody, zadržením jich v nádržích horských s poma-
lým prázdněním. Přednášející uvádí výhody úpravy
řeky pokud se týče ochrany pozemků i měst, pře-
chází k nevýhodám, jež spojeny jsou s touto me-
todou, která záleží v tom, že zabraňuje sice záplavu
v časech vegetačních škodlivou, zároveň ale způ-
sobuje hnojivé zavodňování v příhodném čase
rozvinu vegetace, kromě toho že regulace může
snížiti nevýhodně spodní vodu. Prostředkem k od-
stranění těchto nevýhod jest zavedení závlahy sy-
stematické v celém zaplavovaném povodí. Tím vy-
světlují se snahy hospodářských kruhů na zave-
dení systematické meliorace v ovodí řek českých
a výstavbou tak zvaných koster melioračních na
účet podniku, při čemž by další stavba podrob-
ných zařízení melioračních pohonů a udržování ce-
lého díla náleželo zájemníkům. Ovšem předpokládá
se výstavba a zřízení jezů pohyblivých, které pře
velkou vodou odstraniti se dají a kterými voda k
účelům melioračním z řečiště vyháněti se může.
Vltava
ha
9
article
Zřídíme-li tyto jezy tak, aby tyto též v zimě státi
mohly, potom umožníme využitkování vodní síly
po celý rok v zájmu hospodářství i průmyslu, po-
fom stačí vestavěti do takto upravené řeky pla-
vidla, abychom docílili řeku kanalisovanou. Otázka
jak zříditi pohyblivé jezy, které by i v zimě státi
mohly, zaměstnává inženýry celého světa a před-
nášející uvádí výborné výsledky, kterých čeští inže-
nýři ve vlasti své docílili a které pro veliké práce
v Americe na uplavnění řeky Ohio napodobení
došly. Vyloživ výhody a nevýhody plavebních cest
vůbec a kanalisovaných řek, zvláště uvádí před-
nášející, že krytí potřeby všech zájmů v hospo-
dářství, v průmyslu i obchodu na vodohospodář-
ství, záležt od dostatku přítoků vodních, které dle
povětrnosti kolísá. Případné nedostatky na odtoku
vodním lze odstraniti nadržením vody v přehradách
údolních, která v časech potřeby vypouštěná, na-
pájeti může zařízení meliorační, sesíliti výkon hy-
droelektr. centrál a zlepšovati plavební stavy řek.
Amerika
Ohio
10
article
Účelné přehrady retenění však mohou sloužiti k za-
držení a snížení vlny velkých povodní, uvádí mož-
nost příznivých výsledků, ale i obtížnost, kterou
nese s sebou otázka výstavby a pohonu celého sy-
stému nádrží na souboru vodstva v království Če-
ském, které na jednom místě z Čech vody své vy-
lévá, ukazuje velikou zodpovědnost inženýrů, řídí-
cích odtoky z jednotlivých nádrží takovým způso-
bem, aby pod nimi skutečně nastalo snížení odtoků
ne-li však snad i možné zahražení záplavy
Přehrad údolních možno ovšem využitkovat
též k účelům zásobování měst a závodů vodou, jež
tvoří další úkol vodohospodářství země. Poukazuje
se na snahy veřejné správy podporovati i tento
obor jak subvencemi, tak i radou v úřadech samo-
správných i státních. Odvádění splašků, vzniklých
z vody spotřebované, jest další otázkou vodoho-
spodářskou, jejíž systematické řešení jest nutným
které podporováno jest se strany státní „poradnou
v c. k. ústředním hydrografickém oddělení centrál-
ním ve Vídni. Všecky úkoly vodohospodářské ře-
šiti se musí na základě techniky i práva, jež tvoř
naše zákony vodní.
Čo
Vídeň
11
article
Uvedením některých zásad nového návrhu z-
kona vodního, pokud mají přispěti k rozvinu uží-
vání vody v průmyslu i v hospodářství, končí před-
nášející první oddíl své přednášky o teoretických
základech vodního hospodářství, načež v několika
světelných obrazech předvedl význačné partle z
řek domácích i cizích a na nich provedených sta-
veb vodních.
Pan vrch. stav. rada Zimmler byl za svoj
přednášku odměněn hlučnou pochvalou,
Přiští přednáška bude v sobotu dne 15
března o půl 7. hod. večerní v Obchodní komoře
Pottendorfská přádelna.
Z Vídně, 12. března. (K. k.) Správn
rada priv, pottendorfské přádelny bavlny se-
stavila bílanci na r. 1912. Hrubý získ činí
358.942 K. Odečte-li se z toho amortisace
stanovami určená 194.434 K, jest čistý zisk
164.507 K, kterým převod ztráty z r. 1911
se zmenšuje na 239.450 K.
Všeob. rak. elektrářská společnost.
Z Vídně, 12. března. Správní rada Vše-
obecné rakouské elektrářské společnosti se
usnesla z čístého zisku 1,354.908 K rozdílet
20 K dividendy jako loni.
Vídeň
12
article
Před zahájením výroby v továrnách do-
břanských kaolinových a šamotových závodi
akc. spol. u Plzně. Jak známo, převzala svého
času jmenovaná společnost plavírnu a polnosti
„Dobřanských kaolinových závodů sp. s r.o.
a přikoupila, z části najala, rozsáhlá, sousedíci
ložiska kaolinu, nalézající se na pozemcích
obce dnešické a hrab. ze Schönbornů. Moe-
nost ložisek kaolinu byla zjištěna až na 50
m. Dobřanský kaolin jest jeden z nejlepších
na Plzeňsku. Velice plastický, skoro slídy
železa prostý, hodí se výborně pro výrobu
papíru, pro keramický průmysl a j. Akciová
společnost si také zajistila koupí ložiska
osvědčeně vysoce ohnivzdorné hlíny, kterouž
ve vlastních továrnách bude zpracovávat.
V rozsáhlé, moderně zařízené továrně n
ohnivzdorné zboží a dlaždice začne se jižv
několika týdnech vyráběti a to zejména
zvláštní druhy šamotu pro plynárny, koksár-
ny, Martinovy pece, cementárny, výpenky
atd. atd. V červnu t. r. se bude plaviti již
nové plavírně (zařízené na 3000 vagonů roční
výroby) a zároveň uvedena bude v chod i tří-
dírna písku. Křemičitý, z kaolinu vyplavený
a tříděný písek kupují sklárny a slévárny. Pro
výrobu křemičité moučky se zařizují mlýny
Větší část vyplaveného písku se spotřebuje
v cihelně, která dodává stavební materiál ne-
jen pro vlastní tovární stavby, ale též i do
okolních a vzdálenějších míst. Základy pro
továrnu na glasované zboží jsou položeny
staví se nyní rychlým tempem, takže již na
podzim bude do chodu uvedena.
Martinův
Schönborn
Plzeňsko
u Plzeň
13
article
Z trhu cukerního. V Praze, 12. března. Su-
rovina. Na zprávy z Kuby, nejprve o deštích.
pak o nestálém počasí, které však mlecím pracím
není na překážku, trhy zahraniční setrvaly v klidu.
První dnešní depeše hlavních trhů německých zněly
rovněž klidně a na našem trhu za sporé jen vy-
bídky kladeno dopoledne i v poledne za pohotové
K 22.80 a na říjen-prosinec K 23.10 v paritě úste-
cké. Londýn zněl klidně a odpolední Hamburk při-
nesl směr klidnější a úslup záznamů o 21/4 fen. N
naší burse uplatnila se opět tendenee klidná.
jakož i ceny původní K 22.80, resp. K 23.10 z Úst.
Na trhu s rafinádami těší se, včera doda-
tečně uvolněná, 2% kontingentu na březen dobré
poptávce při ceně K 76.— za homole ze staníc to-
Z Hamburku sděluje depeše Společnosti
pro obchod se zbožím ze dne 12. t. m.: Včerejší
závěrek spíše klidnější na depeši Willette Grey
„Počasí na Kubě krásné“. Dnešní zahájení klid-
né přes depeši Willette „Počasí nestálé“. Pozděj
nastalo smýšlení klidnější. Rozmnožená vybídka př
sporé koupěchtivosti.
várních.
Willett
Praha
Kuba
Londýn
Hamburk
Willett Grey
14
article
Spolkový cukrovar rolnický v Kralupech
ruč. obmez. konal věera v obchodní komořev
Praze mimořádnou valnou hromadu za intervence
notáře p. dra. Baťka. Na pořadu byly pouze volby.
Schůzi zahájil p. J. Jaksch, velkoobchodníkv
Praze, konstatoval zastoupení podílů v obnosu
363.600 K. Dále sdělil, že všichni dosavadní funk-
cionáři prodali své podíly a pozbyli tudíž svých
funkcí. Proto je nutno provésti volby nových
funkcionářů. K návrhu p. Winklera zvolen před-
sedou pan ředitel Mikšíček. Přikročeno k vol-
bám a zvoleni za jednatele (členy správní rady
pp.: Julius z Kniepů, ředitel ve Vídni I., Bedřich
Redlich, kom. rada ve Vídni I., Richard rytíř ze
Skene ve Vídní I., Antonin Mikšíček, ředitel v Ča-
kovicích; za náhradníky jednatelů pp.: Janz
Kniepů ve Vídni I., Bedřich rytíř z Klaudy, ředitel
v Oroszce; do dozorčí rady pp.: Antonín V. Tam-
bour ve Vídni I., Josef Winkler, ředitel ve Vrdech
Josef Richter, ředitel v Mratině, za náhradníky do-
zorčí rady pp.: Rudolf Lenisch ve Vídní I.: za pře-
hlížitele účtů pp.: Artur Wiesend ve Vídni I.
Antonín Šálek, tajemnik v Čakovicích; za ná-
hradníka přehlížitelů účtů p. Josef Venta, účetnív
Čakovicích.
Batěk
J Jaksch
Winkler
Mikšíček
Julius
Redlich
Richard rytíř
Čo
Bedřich rytíř
Antonín
Richter
Lenisch
Šálek
Vent
Kralupy
Praha
Vídeň
Skene
Klauda
Oroszec
Tama
Vrdy
Čakovice
Janz Kniep
Artur Wiesend
15
article
Projevy prozřízeni cukerní bursy v Terstu.
U příležitosti návštěvy ministra obchodu dra.
Schustra v Terstu konala se slavnostní schůze ko-
morních radů, ve které promluvil též člen pansk
sněmovny Escher, jenž dovolával se pomoci mi-
nistra obchodu v záležitosti zřízení lhůtní bursy cu-
kerní, jež by se mohla přimknouti k existujícímu
kávovému lhůtnímu trhu v Terstu. Ministr obchodu
vzal tento podnět na vědomí a slíbil, že se bude
touto otázkou podrobně zabývati a dle možnosti
postará se o uskutečnění přednesených přání.
Z trhů peněžních (12, března). Praha. Dnešn
večerní bursa omezila se pouze na obraty hodno
průmyslových a placeny akcie škodových závodů
za K 842.— (— K 2.—). akcie Rak. Alpské báňské
spol. za K 1057.— (— 50 h). akcie České spol. pro
prům, cukerní za K 357.50 (— K 2.50) a akcie Ko-
línské tov. na kávové náhražky za K 611.—.
Schustr
Escher
Terst
Praha
ko
Český společenský
16
article
Vídeň. Silnou hausou byla uvílána úřadni
zpráva o zrušení defensivních opatření na sever-
ních hranicích mocnářství a v prvním návalu měl
obchod přímo bouřlivý ráz. Na celé čáře došlo k
živým úhradním koupím, s nimiž bylo spojeno
skákavé stoupání kursů. Kreditky a státní drá-
ha stouply z počátku o 6 K, alpské báňské o 15
kor., škodovky o 14 K. Čilejší byly dále akcie
Banky pro země rakouské a turecké losy. Vyso-
kých kursů bylo použito k realisacím získu a při
podstatně zmenšeném obchodu ukázaly se poně-
kud slabší kursy, zvláště když pozdějí se též u-
platňoval zřetel na týdenní zaopatřování, jež má
býti zítra provedeno. Konečně nabylo smýšlení
však opět pevného rázu, když se proslýchaloo
odpovědi „Nordd. Allg. Ztg.“ na vývody „Köln.
Ztg.“ o německo-francouzských stycích. Též rento-
vý trh jevil poněkud příznivější dísposici a zota-
vení rent o 20 h. uher. kor. renty o 10 h. Z našich
papírů obchodovány akcie Živnostenské banky za
271 K. české cukerní placeny 356.50 K, chorvatské
1534 K. Daňkovky a Kolbenky umístěny za 454.50
K a v západočeských kaolinkách došlo k obcho-
dům za 897.50 K. Na eskomplním trhu byl stav
peněz nezměněný. Sazby pro první bankovní ak-
cepty byly 55/4—55/4 proe.
Petrohrad. Na dnešní burse rozvinul se
souvislosti s příznivými politickými zprávami velmí
čilý obchod a dosaženy ve skupině hodnot prů-
myslových i bankovních značně vyšší kursy.
Köln
Vídeň
Petrohrad
živnostenský banka
Kolbenka
17
article
Moravsko-slezská banka v Brně koná II. řád-
nou valnou hromadu v sobotu dne 29. března 1913
v místnostech banky v Brně. (Viz insert.
Občanská záložna ve Vršovících koná valnou
hromadu dne 19. března t. r. o 6. hodině večerní
ve dvoraně nové záloženské budovy.
Občanská záložna v Kozlanech, zapsané spo-
lečenstvo s ručením obmezeným, koná v ponděl
24. března 1913 v 1 hod. odpol. v hořejší místnosti
právovárečného hostince v Kozlanech čp. 260
řádnou valnou hromadu s obvyklým pořadem jed-
nání. Počet členů činil koncem r. 1912: 473 (462)
s 884 (793) podily. Vklady členů činily 141.224 K
nečlenů 689.441 K. čistý zisk za r. 1912: 4094 K
Nový pražský bankovní závod. Pod protoko-
lovanou firmou „Bankovní a směnárenská
společnost Ronek a spol.“ zahájil v Praze
na Václavském nám. č. 59 svou činnost nový spo-
lečenský bankovní závod, jejž založil a jehož ří-
zení převzal známý odborník p. Cyrill Řonek
který působil dlouhá léta v několika největších
bankovních ústavech pražských. Nová lirma pro-
vádí veškeré, do oboru bankovní a směnárenské
působnosti spadající obchody, udíli odborné rady
o výhodném uložení kapitálu v hodnotách ukláda-
cích a vyřizuje příkazy pro cenné papíry na praž-
ské burse a na bursách cizozemských.
„Bankovní Zprávy“, vydávané Českou bankou
přinášejí ve svém březnovém čísle následující za-
jímavé články: Valná hromada České bankyv
Praze. Finanční stav Bulharska, Hospodářské
obrázky z Balkánu. Různé zprávy, Obchodní ka-
lendář, Premiové sazby, Kursovní a Slosovací list.
Předplatné ročně K 1.20.
Brno
Kozlany
Praha
Václavský já
Bulharsko
Balkán
Moravskoslezský banka
Ronco
Český bankyv Praga
18
article
Ruská banka pro zahraníčný obchod vykazuje
za uplynulý správní rok větší čistý zisk než loni
a mohla by platití větší dividendu, avšak správa
navrhne opět 10proc. dividendu, t. j. 25 rublů. Do-
bré vyhlidky, jež slihovala původně sklizeň cu-
krovky, se nesplnily, neboť špatný stav cest zne-
možnil dopravu zboží do továren ke zpracováni
Pravidelný bankovní obchod vykazuje uspokojivé
výsledky. Správa pomýšlí vyžádati si od valné hro-
mady zmocnění ke zvýšeníkapitálu o 10 mil.
ruhlů. Na okamžité použití tohoto zmocnění se ne-
pomýšli. Totěž platí o zavedení akcií banky n
pařížské burse. Čizozemské filiálky banky, též ja-
novská, docílily uspokojivých výsledků. I cařihrad-
ská filiálka vykazuje malý zisk.
Sdružení továren látkových rukavic. K nedáv-
no uveřejněné zprávě o přeměně 6 továren na lát-
kové rukavice v Čechách v akciovou společnost
obdrželí jsme z kompetentní strany přípis, ve kte-
rém se tehdejší naše zpráva takto opravuje: Mi-
nulý týden konala se příslušná porada, které se
účastnily firmy: Vilém Hering (Vejprty). Rudo-
horské továrny na látkové rukavice Karel Brand
Praha-Nusle, a Blatno u Karl. Varů, Rakouská to-
várna na látkové rukavice Bohumil Brand. Praha-
Smíchov. Bratří Welkerové [Aš). Jan Liebert [Lie-
benstein) a Bruno Werner (Pichl) a Wigard Schul-
ze (Praha). Sídlem a střediskem společnosti, ve
kterou mají býti uvedené firmy přeměněny, ur-
čena byla Praha. Komerčním ředitelem podniku
jmenován byl Oskar Brand v Praze, technickým
ředitelem Waldemar Hering ve Vejprtech a před-
nostou vídeňské Hiliálky Walter Hering ve Vřdni
Ovšem od porad k uskutečnění chystané přeměny
jest ještě daleko a jest ještě otázkou, dojde-li
skutečně k utvoření tohoto sdružení
Hering
Brand
Karl
Welkerová
Liebert
Lie
Bruna Werner
Pichl
Wigard
Čechy
Vejprty
Praha
Nusle
Blatno
Smíchov
Aš
19
article
Utvoření kondičního kartelu tkalců setkává se
stále ještě s různými obtížemi. V Pešti konala se
10. t. m. schůze pešťských velkoobchodníků textil-
ního odvětví, ve které vzhledem k zemědělskému
obyvatelstvu Uher, jež platí obyčejně teprve po
sklizni, žádají se zvláštní podminky pro Uhry. Ač-
koliv toto přání jest jistou měrou oprávněno, soud
se v kruzích informovaných, že prakticky jest na-
prosto neproveditelno, aby v Rakousku platily jiné
podminky než v Uhrách. Úmluva měla býti původně
hotova již 28. února, Avšak ježto k chystané smlou-
vě do té doby nepřipojilo se 75% rozhodujících fi-
rem, byla k žádosti firem, které ohlásily své při-
sloupení, právoplatnost jejich podpisů prolongován
až do 30. dubna. Obliže působí též okolnost, že
četné firmy, jež vyrábějí zvláštní výrobky, ukládai
určité platební podminky a nechtějí přistounit
ke kartelu, jehož podmínky jsou horší. Ředitelem
akciové společnosti, jež má přivoditi spořádan
platební poměry v textilním průmyslu, bude jme-
nován Milan Hermann, dosavadní náměstek ře-
ditele České banky Union.
Hermann
Pešť
Uhry
Rakousko
Český banka
Union
20
article
Rakouská pivovarská statistika za výrobní cb-
dobi 1910-11. Ministerstvo financí vydalo jako ob-
vykle, „Výsledky potravních daní v královstvích
a zemích v říšské radě zastoupených za výrobní
období 1910-11,“ kterážto publikace obsahuje sta-
tistiku pivovarů, v nichž uvařeno bylo ve výrob-
ním období 1910-11 přes 10.000 hl piva. Pivovarů
s výrobou přes 10.000 hl bylo v období 1910-11 v
Česhách 231, na Moravě 48, ve Slezsku 8. v Haliči
32. V Bukovině 4. v Dolních Rakousích 24. v Sale-
pursku 10, ve Štyrsku 11, v Korutanech 6, v Kra-
jině 3, v Přímoří 1. v Tyrolích 16, ve Vorarlberku
3. Pokud se týče zemí českých, bylo v Čechách v
výrobním období 1910-11 celkem 561 pivovarů,
ních akciových 26, společenstevních (obecních] 97.
soukromých 438. Na Moravě bylo celkem 95 pivo-
varů, a sice 20 akciových, 11 společenstevních
(obecních) a 64 soukromých, ve Slezsku celkem 28
pivovarů, z nich 3 akciové, 4 společenské (obec-
ní) a 21 soukromých. Celková výroba piva v kam-
pani 1910-11 činila v Čechách 10,.318.589 hl. na
Moravě 1.903.234 hl a ve Slezsku 653.364 hl.
Morava
Slezsko
Halič
Dolní Rakousy
Sala
Štyrsko
Korutany
Tyroly
Čechy
21
article
Mezinárodní konierence o ochraně dělníkův
Bernu. Švýcarská spolková vláda rozeslala evrop-
ským státům pozvání, aby se zúčastnily konferen-
ce, na které má se stanoviti mezinárodní ú-
mluva o dělnické ochraně. Konference
bude se konati v prosince t. r. Mezinárodní sdru-
žení pro dělnickou ochranu vypracovalo dle vzoru
mezinárodních úmluv z r. 1906 o zákazu noční prá-
ce žen a o zákazu používání bílého kostiku ná-
vrhy o zákazu průmyslové noční prá-
ce mladistvých dělníků, jakož i o sta-
novení maximální 10hodinové pr-
covní doby pro ženy a mladistvé děl-
níky. Tyto návrhy budou sloužiti za podklad po-
rad. Chystá se nejprve technická a pak diploma-
tická konference.
Uhelná dávka v Německu? Jak se »děluje z
Berlína, kolovala na tamní burse dne 11. t. m. po-
věst, že centrum pomýšlí navrhnoutí zavedení uhel-
né daně v obnosu 1 marky z tuny. Tato dávka u-
pravila by se dle vzoru anglické dávky (1 sh. z tu-
nyl, jež byla vybírána za burské války. Vláda
ostatní strany prý však odporují zavedení této
dávky.
Bern
Německo
Berlín
sh
22
article
Příročí v Bulharsku. V německých časopisech
poukazuje se k tomu, že němečtí továrníci a do-
davatelé často směnky, které od svých odběratelů
v Bulharsku obdrží, ponechají nevyplněné u sebe
až do dne k zaslání k inkasu a teprve při odeslání
datem vystavení opatřují. Tak se stává, že
směnky, které již dávno před vyhlášením příročí
byly vyplaceny, jsou opatřeny často datem vydání
a to po 17./30. září 1912, totiž po prohlášení pří-
ročí. Tímto opozděným datováním nespadají směn-
ky dle zákona formálně do příročí, a musí býti dle
dřívějšího splatného termfnu protestovány. Z toho
povstávají samozřejmě neutěšené zápletky: akcep-
tanti mohou při podání žaloby vždy namítati, že
směnky spadají dle své povahy před prohlášení
příročí, jelikož se jedná o závazky, které byly u-
činěny před příročím. Těmto nepřístojnostem lze
se vyhnouti, když i při vyplnění pozdějšího data
vydání směnek, daných před příročím aspoň to
dalum jest zvoleno, které také spadá před prohlá-
šení příročí. (Sdělení vývozní kanceláře pražské
obchodní a živnostenské komory.)
Kursy devis v Bulharsku. Vzhledem k tomu, ž
v poslední době devisy v Bulharsku rapidně stou-
pají a obzvláště libovolně tak činí banky, upo-
zorňují se naše firmy, které stojí ve spojení
Bulharskem, aby až na další při nabídkách svých
neudávali cenu lvů (ve zlatě), jelikož šek na Pa-
říž platí nyní 103.— a v korunách 107, ačkoliv
Národní banka bulharská znamená normální kur-
sy. Dále by bylo záhodno, neobmeziti se v nabíd-
kách na franky, jelikož i sám stát pod franky vy-
rozumívá lvy ve zlatě. Lze doporučiti, udávati jen
ceny „v pařížských francích“, aneb lvů ve zlatě
patřičným vyložením, aby dodavatelé neutrpěl
Bulharsko
živnostenský komora
národní banka
23
article
škodu. Také by eventuálně stačilo, stanoviti pod-
minku, aby zaslání obnosu lvů (ve zlatě) bylo sta-
noveno dle denních kursů Národní banky. Tyto v-
daje platí hlavně pro soukromé obchodníky. Nabí-
zí-li cizozemská firma přímo státu, nelze míti oba-
vu před ztrátou kursovní, jelikož stát prostřed-
nictvím banky, tedy při nižším kursu, vyřizuje pla-
ly. Nabízí-li však firma prostřednictvím nějakého
tamějšího zástupce, který tedy svým jménem na-
bídku podává, musí tento, jelikož obnos nebude
zaslán, nýbrž přímo jemu v hodnotě lvů (ve zlatě)
Národní bankou vyplacen, sobě odečísti při šeku
na Pařiž dnes 3 proc. a při šeku v korunách
proc. neb zástupce musí šek opatřiti, jelikož Ná-
rodní banka vydává devisy na tamní soukromní-
ky jen na zcela minimální obnosy. [Sdělení vývoz-
ní kanceláře pražské obchodní a živnostenské ko-
moryl.
Zástupce v Aleppu. Ve vývozní kanceláři ob-
chodní a živnostenské komory pražské lze zvěděti
adresu dobře doporučeného zástupce v Aleppu pro
zastoupení zdatné domácí firmy na dodávky cy-
lindrů a bílých zvonků na lampy vagonové a vý-
hybkové.
Nabí
Aleppo
národní banka
rodný banka
24
article
Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek ve Sla-
ném koná se v pondělí dne 17. března 1913.
V pondělí dne 17. března 1913 koná se v Jisteb-
nici výroční trh na dobytek. Zvěrolékař příto-
men. Mostová váha u tržiště. — Příští výroční do-
bytčí trh v Sedlčanech, tak zvaný velkonoční
koná se ve středu dne 19. března 1913 a možno
koupený dobytek v nádražní stanici „Sedlčany
nakládati, za tím účelem jezdí zvláštní odpolední
vlaky. — Přiští výroční trh na hovězí dobytek
koně v městě Týně nad Vltavou koná se
ve čtvrtek dne 20. března 1913. Trhy konají se n
nově zařízeném tržišti za městem. Nakládací sta-
nice železniční v místě.
Insolvence. Obchodník s rukodílným zbožím
Wolí Jacob v Černoveích zastavil platy. Pasiva
činí 100.000 K. Rovněž firma Jacob a Stern-
lieb. obchod se suknem v Černovcích, jest insol-
ventní. Pasiva činí 150.000 K. — Obchodník s ruko-
dělným zbožím Zikmund Schwarz v Terstu po-
žádal o povolení krátkého příročí. Pasiva odhaduje
se na 200.000 K. — Obchodník se smišeným zbo-
žím Ludvík Szabo v Kezdivasarhely prohlásil in-
solvenci. Pasiva činí 110.000 K, aktiva 56.000 K
+ Pozemková banka v Praze bude konati
svoji III. řádnou valnou hromadu v pondělí dne 3i.
března t. r. o 11. hodině dopolední v místnostech
Obchodní a živnostenské komory v Praze.
Jacob
Schwarz
Szaba
Jisteb
Sedlčany
Týn nad Vltava
Černovec
Terst
Praha
Jacob a Stern
pozemkový banka
živnostenský komora v Praga
25
article
Věstník živnostenský.
Věstník živnostenský.
Výstraha. Fírma Deutsch v Pešti provádi
u nás (také v Praze] lavinový obchod s obuví,
ačkoli u nás je tento nekalý způsob obcho-
dování zakázán. Na dobírku 4 K 98 hal. zasílá
obálku, v níž jsou tři kupony. Majitel obálky si
má jeden kupon ponechati, druhé dva má prodati
po 1 K 50 hal. Noví majitelé kuponů dostanou
zase od firmy za 4 K 98 hal. obálky a musí se
postarati o další prodej došlých kuponů. Teprve,
když druhé dva kupony rozprodali, obdrží první
párbotskoro bezcenných. Že takovým
počínáním poškozováni jsou nejen naši
obuvníci, ale i zákaznícl, každý snadno
se domysli a připomene-li se ještě, že mohou býti
všechny osoby, které lavinovému obchodu tímto
způsobem napomáhají, stíženy ještě citelnou po-
kutou, jak se právě v několika případech stalo
nenalezne se zajisté nikdo, kdo by mohl uvěřiti
líčeným výhodám, který tento trestně stíhaný způ-
sob prodeje prý přináši. Očecenstvo se proto dů-
razně varuje před lehkověrným vyhaz-
váním peněz za bezcenný brak a vy-
bizí se, uby ve vlastním zájmu žádných zásilek
toho drahu nepřijímalo. (Zpráva Zemské jednoty
českých obchodních gremií v král. Českém.)
Fírma Deutsch
Pešť
Praha
26
article
Jednota svazů českých společenstev hostin-
ských a výčepníků v král. Českém se sídlem
v Praze konala dne 12. t. m. praesidiální schůzi
v paláci obchodní a živnostenské komory v Praze.
na které rozhodnuto zúčastniti se sjezdu říšského
svazu, projektovaného ve dnech 7. až 12. dubna
v Terstu, dvěma delegáty, schválen návrh ve pří-
čině urychlení vybudování organisační sítě od-
borových společenstev hostinských, povolena pod-
pora na uspořádání kursu kuchařského v měsíci
dubáu, zeujato zásadní stanovisko ve příčině cej-
chování sklenic, stanovena doba a místnost pro
řádnou valnót hromadu a j., schválena veškerá
dobrozdání Jednotou úřaděm, obchodním a živno-
stenským komorám a j. v době minulé podaná.
Nemocenská pokladna živnostenských pomoc-
ných pracovníků při spoločenstvu modistek, mo-
distů a sdružených odborů v Praze koná řádnou
valnou hromadu v neděli dne 16. března o 9. hou.
dopolední v místnostech Řemeslnicko-živnostenské
besedy v Praze-I, Karlova ulice
Představenstvo společenstva mistrů tesařských
v Praze a pol. obvodu zůčastní se jako každo-
ročně s pruporem v den sv. Josefa dne 19. března
o půl 9. hod. dopolední slavných bohoslužeb, o
čemž se P. T. pánům členům věděti dává.
Trhy penožní.
Vídeňská bursa,
Josef
Praha
Terst
Karlov ulice
živnostenský komora
řemeslnickýživnostenský beseda v Praga
svatý
27
article
Z Vídně, 12. března. (K. k.) Dodatečná burs
Rakouské kreditky 632.50, uherské kreditky 823.50.
andlobanka 339.50, bankovní jednota 517.50, uni-
ouka 600.—, banka pro země rakouské 520.75
státní dráha 706.25, Idtbardy 115.50, Škod ovky
843.—, tutecké tabákbvé 323.75, rýmavsko-mu-
ráňské 720.25, alpinky 1058.75, květnová renta
84.35, uberskáskorufová renta 82.95, ruské —.—
turecké tosý 229.50, marky zk hotová 118.33, marky
na ultřato 118.25. Smýšlení uhájené.
x. Z Vidně, 12. března. (Teletgr. »Nár. Listů«.)
Devisv. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. z
K 199.30, 199.55, Bukuřešt na krátké lh. —.—
Brusel šek na krátké lhůřy za 100 ir. —.—, —.—
Brusel na delší lhůty ——, —.—. Německo šek.
na krátké lhůty za 100 mk. 118.30, 118.50. Ně-
mecko na delší lhůty——.—. Londýn šek
krátké lhůty 100 lib. št. 241.9244. 242.321/4, Londý
na delší lhůty —. Nový York za 100 dol
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 li
94.—, 94.25, Italie na delší lhůty —.—,
Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty z
100 rb. 254.25, 255.25, Petrohrad delší lhůty
—.—, —.—. Paříž šek na krátké lhůty za 100
95.80, 95.971/2, Paříž delší lh. —.—, —.—. Curych
a Basilej ček na krátké lhůty 95.471/4, 95.621/2, ne
delší lhůty —.— —.—. Švýcary šek a krátké
hůty 96.471/2, 95.6212, na delší lhůty —.—, —.—
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Idtbarda 115.50
Škoda ovka 843
K 199.30
Italia šek
28
article
Německé bursy.
29
article
Z Berlína, 12. března. (K. k.) V 1 hod. 15 m
Kreditky 203.—, stát. dráha 152.87, lombardy 24.12
Smýšlení klidné.
Z Eerlina, 12. března. (Závěr, kursy.) Amstero
dam krátkodobé 168.40, Londýn krátkodobé 20.41
Paříž krátkodobé —.—, Vídeň krátkodohé 84.40
Vídeň dlouhodobě —.—, rak. papír. peníze 84.55
ruské papíř peníze 215.30, 3% německá půjčk
75.60, německo-rakouské doly 246.—, duchcovská
uhlářská spol. 318.12
Z Berlína, 12. března. (Dodat. bursa.) Kreditky
202.75, berlínská obchodní 166.87, darmšťatská
banka 122.75, německá banka 258.25, diskonto ko-
manditní 188.87, drážďanská bunka 153.87, národu
banka 120.25, státní dráha 152.87, lombardy 24.12
Baltimore 100.37, Kanzda 227.50, Gotthard —.—
Meridionální dr. —.—, středomořská dráha —.—
dráha Henri 158.50, 39% řížská půjčka 75.70, ital-
ská —.—, španělská —.—, turecké losy 157.50
uher. korunová renta 82.80, bochumské 212.87
Phönix 255.87, Lauřína hnť 173.— Consolidlace
328.87, gelsenkirchenské 193.50, harpenské 190.50
Hibernik —.—, Paket humb. 151.12, Hansa 311.25
severo-německý Lloyd 119.37, dynam. trust 174.—
Smýšlení pevné
Z Frankturtu, 12. března. (Telegr. závěr, kursy.
Kreditky 200.75, státní dráha 153.12, lombardy
24.12, 47% rak. konv, renta květnová 83.95, 4
rak, konv. renta dubnová 87.15, 49% rak. zlatá
Gotthard
doktor
Henri 158.50
Lloyd 119.37
Berlín
Eerlina
Londýn
Paříž
Vídeň
Baltimore
Kanzda
darmšťatský banka
německý banka
258.25
Hansa
Phönix 255.87
Lauřín hnť 173
Hibernik
30
article
renta 90.05, 4% uherská zlatá renta 86.30. 49
uherská kor. renta 82.60, 312 půjěka Železných
vrat 71.60. Smýšlení pevné.
Z Frankiurtu, 12. března. (K. k.]) Večerní bursa,
Úvěrni akcie 202.75, státní dráha 153.10, lombardy
24.30. Smýšlení pevné.
Z Hamburku, 12. března. (Peněžní bursa.] 49
rak, stříbrná renta (leden-červenec) 86.50, 47% rak.
zlatá renta 90.60, 49% uherská zlatá renta 86. 80.
rak. kreditky p. u. 203.—, akcie rakouské státní
dráhy 152.—, lombardy 24.75, akcie německé
paroplavební společnosti —.—, akcie společnosti
*Kosmos« p. u. 201.12. Vídeň, vista 84.55, cena
stříbra peníze 80.—, cena stříbra zboží 79.50. —
Smýšlení pevné.
Z Hamburku, 12. března. (Večerní bursa.) Kre-
ditky 202.50, pevné.
Berlínská bursa.
Z Boriina, 12. přezna. Zpráva Žívnost, br arnly.
Frankiurt
Hamburk
Vídeň
Boriina
32
article
Rakouskeé karoditky
Státní dráha . . . .
Lombardy . . . . .
Diskconta
Němacká banka . . .
Bori, oboli. spol. . . .
Dráždanská banku . .
Bpchumsků opelárny a
Luuřina huť. . . . .
Harpenska uMl. spol. .
Belsenkirehon . . . .
Konsoli dacn
Nůmanko-lucemh. spol.
Rrnské opolárny . . .
Hebonlohe . . . . . a
Rombacher . . . . .
Canasa . . . . . . .
Baftimora . . . . . .
Lombardo
uMl
Nůmanko
Němacká banka
Dráždanský banka
Luuřina huť
41
article
Ruské popíry-
4,% ruská renta 1903
44 ruskarenta z r. 1902 . . . . 00.— 80.7
Patrohrad. mazinárodní banka .
Rusnk aaska pro znhjz »Den9ě
Arovaamska Banl
Pražská bursu
V Praze, 12. března. Oliciální záznamy znějí
Zástavní listy čes. hyp. banky 59
Zást. listy čes, hyp. banky (v zl.) 49
Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 45
Zástavní listy čes. hyp. banky 31/%
Zákl, úpisy čes. zem. banky 49
Kom. dl. úp. čes. zem, b. (ve zl.) 4
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (v K
Mel. úp. č. zem, banky (ve zl.)
Mel. úp. čes. zem. banky (v K)
Žel. úpisy čes. zemské banky
Zákl. dlužní úpisy bukovin-
ské zemské banky . . .
Dlužní úpisy Živnost. banky
41/2
41/4
Dluž. úpisy Čes. prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . .
Zást. listy Hyp. ústavu Měst-
ské spořitelny pražské . .
Zást. listy mor. hyp. banky 5
Zást. listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4
Žel. úpisy mor. zeměd. banky 49
Zást. listy I. mor. spořitelny 41/29
Zást. listy I. mor. spořitelny 4
Zást. listy hal. zemské banky 434 5
Zást. listy hal. zemské banky 4
Kom. dl. úpisy hal. zem. banky 4 5
Železnič. úp. hal. zem. banky 49%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4
Zást. listy Rak.-uherské banky 49
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 49
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 31/4
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 49
Kom, dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 31/4
Zást. listy Rak. hyp. banky 49
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 3
Ruská státní půjčka z r. 1906 5
Bulharská stát. půjčka z r. 1909 41/2
Únorová společ. renta iv pap.] 4.2
Dubnová spol. renta (ve stř.) 4.29
Květnová spol. renta (v pap.) 49
Červencová spol. renta (ve stř.) 49
Rakouská zlatá renta . . . 4
korunová renta . 49
investiční renta . . 3129e
Mel
Červencová
Praha
K Mel
5 Zást
mazinárodní banka
město
Hal
4 Zást
Zást
květnový společenský
42
article
Česká banka Union . . . . ..
Česká banka . . . . . . . ..
Česká průmyslová banka s . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka „ s
Chorvatská zemská banka . . . a
Jadranská banka . . . . . .
Lublaňská úvěrní banka . . . .
Úvěrná banka úč. spol. v Růžoma
berku [Rószahegy) . . . . ..
Moravská agrární a prům. banka
Pozemková banka . . . . . .
Pražská úvěrní banka . . . . .
První čes. akc. pojišťovna na život
První pražská zastavárna . . .
Zál. úvěrní ústav v Hradcí Král. ,
Živnostenská banka . . . . ..
Haličská akc. hypoteční banka . .
Rakousko-uherská banka . . ..
Buštěhradská dráha (lit. A) » .-
Buštěhradská dráha (lit. B) „ ..
Pražská paropl. po Vltavě a Labl
Kolínská továrna chemická . . .
Alpinská montanní společnosť ..
Kolínská továrna na káv. náhražky
Podolská cementárna . . . .
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Čes. Budějovicích
El.-tech. akc. spol. dř. Kolben a sp.
První česká raffinerie v Modřanech
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Poldina huť . . . . . . . ..
Pražská železářská společnosť s
Rustonova strojírna . . . . .
Pražské papírny, akc. spol. s .
Chorvatská cukerní . . . . s
škodovy závody . . . . . .
První česká továrna orient. cukrov.
Záp.-české tov. kaol. a šamot. ,
4951
Kolben
Daňkův
Rustonův
Růžoma
Rakousko
Vltava
Čes . Budějovice
Modřany
Zápy
Český banka Union
Český banka
Český průmyslový banka s
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
zemský banka
jadranský banka
pozemkový banka
úvěrní ústav v Hradce Královský
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
Poldin huť
akciový . společenský
44
article
Pařížská bursa.
Pařížská bursa.
Z Paříže, 12. března. (Telegr. závěr. kursy.)
3% renta 89.12, italská renta 95.87, rak. po
zemkový úvěrní ústav 1281.—, státní dráha —.—
lombardy 120.—, cheky na Londýn 25.251/4, rakou-
ská zlatá renta 92.30, uherská zlatá renta 88.50.
otomanská banka 642.—, tabáková režie 348.—
ruské 1906 105.—, turecké losy —.—, Rio Tinta
1868.—, žpanělské exteriery 92.65, Randské báň-
ské hodnoty —.—, Smýšlení pevné.
Z Paříže, 12. března. 12 hod. Začáteční kursy-
(Zpráva Živnostenské banky.)
12./II. 11./IIl
748.—
Petrohr. privátní banka . . . 755.—
488.—
Brjanské železárny km. . . .
Sosnovický uhlářské . . . .
Paříž
Londýn
Rio Tinto
zpráva živnostenský banka
km