2
masthead
NARODNÍ LISYY.
3
masthead
13. března 1913. číslo 7í.
4
article
něna mnohá závažná usnesení a také odpověď asi
dána bude na výpad, klerý výkonný výbon
lidovopokrokové strany v sobotní schůzi
své proti mor. lidové straně učinil. Mor. lidová
strana hledí s klidem vývoji dalších události
politických na Moravě vstříc a jest pevně pře-
svědčena, že přečká v nejlepším zdraví všechny
útoky a nájezdy a že celá svobodomyslná Morave
slušná bude s ní za jedno, jakož již dnes poli-
tické strany některé navazují s ní styky pro pří-
padný společný postup při zemských volbách.
kteréž počnou dne 8. června. Mor. strana lidová
již také k volbám těmto koná pilné připravy
nemusí se pranie strachovati, že její sila nedojde
uplatnění.
S napietím hledí se již dnes v Brně ku pro-
cesu, který vede vrchní soudní rada Šašecí, za-
stupovaný drem. Bulínem proti »Lidovým
Novinám, v němž zemský soud rozhodl, že pře
ta nepatří před porotu — jak si přály »Lidové
Noviny« — nýbrž před soud okresní. Proces ten
jistě bude i v království sledován se živým
zájmem. »Nár. Listy« budou o něm referovati.
Mor
Bulín
Morava
Brno
5
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
6
article
Rusko a Poláci
Rusko a Poláci
„Frankf. Ztg.“ má „z nejlepšího pramene
polského“ zprávu, že od nějaké doby fran-
couzští politikové (Delcassé) snaží se spro-
středkovati smír mezi Ruskem a Poláky a sice
pomocí Vatikánu. Šlechtické konservalivni
kruhy polské v Haliči i v Kongresovce dávaj
přednost smíru s Ruskem před Ukrajinci. Ru-
ská vláda také prý se ničeho více nebojí, nei
vzmocnění Ukrajinců a proto jest ochotna
splniti francouzské přání a sbližiti se s Po-
láky. Největší překážkou smíru je dosud ruská
byrokracie, pro kterou je Polsko zdrojem vy-
datných příjmů. Zatím není známo, který proud
nabude v Rusku vrchu; ale dobře informované
kruhy tvrdí, že ruská vláda jest ochotna po-
skytnouti Polsku dosti širokou autonomii, zvlá-
ště potrvá-li ještě déle napětí mezi Ruskem
Rakouskem. Náchylnost ke smíru s Ruskem
způsobila také, že konservativci a všepoláci
v Kongresovce vyslovují se rozhodně proti
snahám haličských komitétů, připravujících
nové povstání v království polském.
Ne „tajný“, nýbrž „zatímný“ komitét.
Říšský posl. Vladimír Tetmajer žádá
nás, abychom komitét, připravující povstání
v ruském Polsku, nejmenovali „tajným“, nýbrž
„zatímným“ komitétem spojených stran neod-
vislosti. Odůvodňuje to tím, že v Haliči ko-
mitét tento není pro nikoho tajným, poněvadž
se ví, že v něm zasedají říšští poslanci polské
strany sociálně-demokratické z Haliče a
Slezska, oba pokrokově-demokratičtí poslanei
Sliwiňski a Lisiewicz a také několik poslanců
strany lidové, zejména Jan Stapiňski. Pouze
zastoupení korporací z ruského Polska je
tajné, poněvadž jinak by se tito zástupci v za-
tímném výboru dostali na Sibiř.“) Poslane
Tetmajer popírá dále zprávu některých pol-
ských listů, že v čele komitětu stojí Vladisl.
Polák
Ukrajinec
Tetmajer
Stapiňski
Poslane Tetmajer
Rusko
Polák
Vatikán
Halič
Polsko
Rakousko
Slezsko
Sibiř
polský strana
7
article
Studnicki. Tento pán není ani členem vý-
boru, poněvadž není členem žádné organisace
v komitétu zastoupené. Konečně sděluje, že
polská socialistická strana v Kongresovce je
v komitétu zastoupena a protest této strany
proti činnosti komitětu, uveřejněný v někte-
rých polských listech, že je mystifikace.
V jiné zásilce, která nás došla z tohoto
výboru a která je místo podpisu opatřena, zas
jen razítkem, se oznamuje, že k „zatímnému
výboru přistoupily také polské organisace v
Severní Americe a v brasilské Paraně. Zá-
roveň zaslány nám dvě tíštěné proklamace,
jedna ze „zatímného“ výboru, druhá ze strany
socialistické, určené patrně pro ruské Polsko.
Proklamace obsahují návod, jak se má polské
obyvatelstvo v království polském zachovati.
až první povstalecké čety z Haliče překročí
hranice ruské a zahájí nové povstání.
Nevíme, máme-li tyto proklamace bráti
vážně, neb je pokládati za špatný žert, smý-
šlený na podráždění ruské vlády. Není po-
chybnosti, že tyto proklamace jsou už dávno
také v rukou ruské policie, a je-li snad jejich
účelem zostřiti na novo napětí mezi ruskou
vládou a Poláky a zmařiti všechny snahy
smír, pak mohou snadno dosíci svého cíle. Ale
odpovědnost za takovou nebezpečnou hru ne-
známých a nikomu nezodpovědných strůjců
neměli by na sebe bráti vážní lidé, za jaké po-
kládáme různé polské poslance na říšské radě.
zasedající také v zatímném výboru.
Polák
severní Amerika
Polsko
Halič
8
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Dobývání Skadru.
9
article
Strašné jsou již oběti, které přínesli Čer-
nohorci, aby dobyli Skadru, ale nic je neod-
strašuje, aby se oň pokoušeli novými boji, ji-
miž osvědčují, že jsou za jedno se svým krá-
lem, jenž při každé příležitosti znova prohla-
šuje, že Černohorci pokládají držení Skadru
za podmínku trvání a rozvoje svého státu
nemohou se ho vzdáti, jako nepovažují histo-
rii svého státu za dokončenou.
Hospodářskou důležitost Skadru pro Čer-
neu Horu jsme již vyložili; strategickou pal
dokazuje každý další boj, který Černohore
o Skader svádějí. Skader byl vždycky nejlí-
tějším nepřitelem Černé Hory. Počátkem XV
století poturčil se Staniša Crnojevič z rodu
Crnojevičů, jenž tehdy panoval nad Zetou.
nynější Černou Horou. Sultán poturčence za-
hraul milostmi a dal mu dědičně pašalik ska-
derský. Poturčenec nazval se Bušallijou, dle
vsi Bušat u Skadru, Bušatlijové pak bylo pří-
jmí i jeho potomků, kteří vládli nad severn
Albanií dědičně a měli sídlo v Skadru. Me
Bušatliji a Černohorci vodily se neustálé kru-
té boie, jež teprve r. 1796 v bitvě na Krusách
kde byl strašně potřen Mahmud paša Buša
tlija, rozhodly se ve prospěch Černé Hory
Kolem r. 1840 Bušatlijové vymřeli, ale tradi-
cionalné jejich nepřátelství k Černé Hoře pře-
neslo se i na jejich nástupce. Až do r. 1879
lid pašů skaderských lovil na jezeře a př
jezeře Skaderském na Černohorce jako n
divou zvěř. Lapili-li Černohorce, pověsili ho
živého za žebro na hák ve hradbě skader-
ského hradu a vydali jej za kořist dravým
Černohorec
Skader
Staniša Crnojevič
Crnojevič
Bušat
Mahmud
paša
Bušo
Albánie
Zeta
Bušatlijová
I Bušatliji
10
article
) Celý titul tohoto komitétu uvedli jsme u
dříve v jednom svém referátě. Názvu „lajný ko-
mitét“ užívali jsme pro krátkost a ne zcela ne-
správně, poněvadž je i dle doznání posl. Tetmajer
skutečně aspoň z části tajný.
ptákům. Teprve jmenovaného roku Porta do-
volila, aby Černá Hora poslala k ochraně
svých zájmů svého konsula, ale konsul Pero
Jokašev Pejovič brzy se viděl v Skadru právě
tak ohroženým na životě, jako každý jiný
Černohorec. Junácky se probil, když byl na
ulici davem přepaden, a v roce následujícím
vypukla válka. Ale i po válce byl poměr mezi
Skadrem a Černou Hórou málo lepší.
Není nic přirozenějšího, nežli že Černo-
horci stůj co stůj chtějí se zmocniti tohoto
svého krvavého vraha, aby jej učinili neškod-
ným. Ale oni jej musejí míti také proto, aby
samí měli v ruce tento klíč k Černé Hoře
pevného místa, které je tolik junácké krve
stálo, užili k její obranč a bezpečnosti. Však
právě tato okolnost nejvíce Černohorcům ztě-
žuje úkol; nechtějiť kromě Turků ještě jini
dopustiti, aby Černá Hora byla bezpečna. Tím
hlavně se vysvětluje, že Skader dosud se
drží, ačkoli jeho statečný velitel Hasan Riza
beg není již mezi živými. Jeť o to postaráno.
aby každá ztráta, kterou Skader v bojích
utrpí, rychle byla nahrazena. Černohorců ne-
bylo dosti, aby Skader se všech stran úplně
uzavřeli. Tím se stalo, že obleženým byly o
dobrých přátel nejen potraviny dováženy, ný-
brž i mužstvo a důstojnictvo doplňováno.
cež Černohorci zjistili, slyševše v bojích na
turecké straně kromě tureckého i německé
velení.
Tetmajer
Černá
Skadr
Černo
Skader
Hasan Riza
Černohorec
11
article
Tim však, že Černohorci se v Skadru
potkávají ještě s jiným, zatajeným nepřítelem
je bez jejich viny porušena podmínka, ž
musejí Skadru dobýt, má-li jim býti velmoce-
mi přířčen. Právem se musí předpokládati
že by Skader byl už padl, kdyby se mu ne-
bylo dostalo cizí pomoci. Dáváme tedy úplno
za pravdu „Novému Vremeni“, když žádá
aby Evropa už nyní prohlásila Skader za ztra
cený ve prospěch Černohorců, zření majíc jal
k tomu, že Černé Hoře je Skadru nevyhnu-
telně zapotřebí, tak k tomu, že oblehatel
při slaběm počtu svěm dokázali pod hradbam
Taraboše takové divy chrabrosti a sebeoběto-
vání, že sami sebe překonali.
Tim
Černohorec
Skader
Nový Vremit
Evropa
12
article
Komu je v prsou trochu citu pro sprave-
dlnost a trochu uznání k těmto vysoký
vlastnostem Černohorců, musí sí přáti, aby
nyní, když Rusko a Rakousko přistupují k de-
mobilisaci a vyhlídky na obnovení míru n
Balkáně se lepší, Evropa rozhodla osud Ska-
dru ve prospěch Černé Hory.
Německé vlivy ve Varšavě.
Stesk, že se Němcům v království polském
nepoměrně nadržuje ruskou vládou na úkor Po-
láků, opětuje se dosti často. Tentokráte ho vyslo-
vuje »Dzienník Poznaňski« ve varšavském dopise
týkajícím se známých sporů polské veřejnosti se
židovskou a nedávného článku vůdce polských
pokrokářů A. Swietochowského o »Žido-Polskue.
Spor, vedený jmenovitě ve Spolku kultury polské.
mohl přispěti k ujasnění vzájemného poměru, ale
tomu zabránilo zastavení spolkové činnosti, naří-
zeňé generálním gubernátorem Skallonem. »V temto
případě, jako často jindy v podobaých nařízeních.
aši značnou úlohu sehrál hlas německého konsula
ve Varšavě, píše »Dziennik Poznaňskia.
Nová dohoda ve Středozemním moři.
Němec
A Swietochowský
Polskue
Skallon
Dziennik
Rusko
Rakousko
Balkán
Evropa
Černá Hora
Varšava
Žido
Dzienník Poznaňski
13
article
Londýnský dopisovatel »Corriere della Sera
piše, že nejnovější hlasy o italsko-španělské do-
hodě ve Středozemním moři uvedly na pořad
otázku rovnováhy v temto moří, která byla zjed-
nána postupnými dohodami mezí Htalii, Anglii
Francií a Španělskem, nýní pak je změněna tím.
že Italie získala Libyi a že byl zřízen francouz-
sko-španělský protektorál nad Marokkem.
V Anglii se soudí, že nové okolnosti činí žá-
doucím, ba nutným pro Francii a Anglii, usilovatí
všemožně, aby si udržely přímý a srdečný styk
Italií ve všech záležitostech střadomořských, jinnl
by bylo nebezpečí, že se za nedlouho octnou
vůči koalici mnocností trojspolkových v tomto
moři.
V tomto smyslu vyslovuje se tské »Daily Te-
legraph«: Je jisto, že dřívé neho později mohou
vzniknouti vážné komplikače ve východní části
Středozemního moře. V tomto případě, kdyby
anglicko-latinská dohoda přestala trvati, počne
lodní soupeřství mezi oběma sküpinami mocností
které může vésti k velkým pohromám.
Anglie
Francie
Španělsko
Libye
Maroko
středozemní moře
Daily T
Corriere della Ser
14
article
»Daily Telegraph« dovozuje, že jedním z před-
ních úkolů entente cordiale je obnoviti dohodu
s Italií z r. 1902 a přizpůsobiti ji novým okolno-
stem. »Tři národové,« končí list, »kteří mají tolik
společných zájmů, mohoň nalézti vhodný zákle
k součinnosti bez velkých obtíží.«
Třiletá vojenská služba ve Francií.
Ministr vejensiví Elienne vyložil v úterý ve
vojenské komisi poslanecké sněmovny důvody
předlohy, kterou zavádí se tříetá vojenská služba
a položil důraz na to, že zpráva komise musí býti
předložena sněmovně co nejdříve, aby ji mohla
projednávati ještě před velkonočními právzdninami.
Uvedl, že vláda předložila osnovu zákona o třílete
vojenské službě vzhledem k zahraniční sitnací ná-
sledkem zápletek v Evropě, které byly způsobeny
balkánskou válkou, i sesilení německé armády
Francie nesmi setrvati ve stavu podřadnosti. Vlád
je především míramilovná, ale právě proto chee
silnou a dobře připravenou armádu.
Sočialistická oposice podala zcela nové návrhy
zejména Jaurésův, aby se opatření Francie obme-
zíla na sesílení tří armádních sborů na východních
a severních hranících, čehož prý by se dalo do-
sáhnouti vhodným použitím mužstva, které je ny
k disposici. Je zřejmo, že tím sociální demokraté
ctějí způsobiti jen průjahy, ale vyrývavé psaní
německých listů, zvláště známý článek oficinsní
„Köln. Ztg.“. v němž se přímo prohlásilo, že ně-
mecké zbrojení směřuje proli Francii, působí na
veřejné mdnění francouzské ton měnou, že o příjel
vládní předlohy nelze již pochybovati.
Elienne
Jaurésův
Köln
Francie
Evropa
Daily Telegraph
poslanecký sněmovna
15
article
Také skupína radikální levice, která konal
schůzi za předsednictví Clémentelova, přijala reso-
luci, v níž uznává, že nutnost zajistiti bezpečnos
země proti veškerému vnějšímu nebezpečí je po-
výšena nad veškeré jině úvahy a projevuje ochotu
dáti svůj souhlas vojenským a finančním opatřením
navrženým vládou k tomu účelu, jež ovšem hodle
zkoumatí s veškerou bedlivostí, jaké zasfuhují ok
nosti, a s péčí, aby národu byla uložena jemn nezbyt
ná břemena.
Temps“ píše k dennímu rozkazu německéh
císaře a článku „Köla. Ztg.“ o Francii jako ruši-
telce mírut
„Přichází opět bajka o vlku a jehněti. Zem
však se nemusí už báti, že bude vlkem sežrána.
Vůči zpupnému Německu nestojí nyní osamělá
Francie a osamělé Rusko. Je tu aliance, která s
nedá mýliti výbuchy žpatné nálady. Francie podá-
vala po 43 léta důkaz své mírumilovnosti. Tento
důlaz nám ostatně nic neprospěl a nezjednal nám
žádný politický klid. Zažili jsme polilické kriser
1875, 1387, 1905, 1908 a 1911. Dnešní mládež musila
nahlédnouti, že resígnace otců vítěze neodzbrojila.
Pro ni nejde již o revanche, nýbrž o hrozbu,
chce, aby proti této hrozbě byla země vojensky
vyzbrojena.
Na stupšované utiskování českého živle
v Dolních Rukousích odpoví český párod
zvýšenou podporou spolku „Komenský“ ve
Vídní, který pečnje o české školy pro česko
děti dolnorakouské.
Komenský
Francie
Německo
Rusko
Dolní Rukouse
Vídeň
16
article
Ze strany.
Ze strany.
Místní orýanisace národní strany svobodomy-
slné v Praze-IV. konala 11. t. m. důvěrnou schůni
za předsednictví p. měst. radního Fialy. Mimo pro-
jednání otázek organisačních usneseno pořádat ve-
řejnou schůzi 18. t. m., na níž o politické zituac
promluvi říšský poslanec p. prof. dr. V. Funk.
Místní organisace Praha-II,, Moráň, Podskali
Jelikož se ohlášení schůze živnostenskéh
odboru 14. t. m. z vážných důvodů konati ne-
může, odkládá se na pátek 28. března o 8. hod.
odpol. v hostinci „u Hortiků“. Na pořadu je pro-
jednání „O nedostatku dílen a bytů pro živnost-
níky spolu s rozhovorem o otázce stavebních druž-
Z Karlína. Místní organisace národní strany
svobodomyslné koná v pátek 14. března o 8. hod
večer v restauraci p. A. Kazdy. Palackého tř. vý-
roční valnou schůzi. Pořad: 1. Zahájení
předsedou p. drem. J. J. Vejvarem. 2. Zprávy:
jednatelská (podá tajemník), b) pokladní (podáp.
J. Drnek), c) revisorů účtů (podají pánové F. Sinle
a J. Janda). 3. Volba důvěrnického sboru. 4. „o
politické sitnaci“ promluví J. E. pan dr. Fr.
Fledler. Hšský a zemský poslanec. 5. Volné ná-
vrhy. — Předsednictvo zve všechny členy k účasti.
Fiala
profesor
doktor
V Funk
Moráň
A Kazda
Palacký
Vejvar
F Sinle
J Janda
Fledler
Praha
Karlín
Drnek
Francie
organizace PrahaII
organizace národní strana
17
article
Ze žížkova. Schůze sboru důvěrníků místní
organisace národní strany svobodomyslné v žižkově
koná se ve čtvrtek 13. března o 8. hod. večerní
v restauraci hotelu Tichý (veranda) v Karlově třidě
Pořad: Zpráva o činnosti ordanisace. Zpráva po-
kladní. Zpráva volebního referenta. Zprávy odborů
al živnoštenského, b) úřadnického, c) mládeže,
zřízeneckého. „O politické situaci“ promluv
generální tajemník pan Frant. Sís. Volné návrhy
Odbor dílovedoucích při nár. straně svobod -
myslné koná dnes ve čtvrtek o půl 8. hod. večen
v sekrelariálu strany schůzi důvěrnického shoru
Z Dobříše. [Ruch organisační.) Přívržen-
cí národní strany svobodomyslně v Dobřiši konali
2. března 1913 ve spolkové místnosti důvěrnou
schůzi a usnesli se jednomyslně na založení místn
organisace. Při volbě současně vykonané jedno-
myslně zvolen předsedou MUDr. Karel Václa-
vec, místopředsedou berní správce Jan Sekyra
pokladníkem obchodník Josel Kušper a jednate-
lem respicient Václav Kr aus.
Kolin. Smetanův večer na tento čtvrtek pro-
jektovaný odkládá se za příčinou indisposice
zl. Táflové na čtvrtek 27. března, kdy se určite
bude konati. Na pořadu přednáškn o Smetanová
tvorbě, kterou prosloví hudeb. skladatel p. Ju
Alfred M. Jelínek, a jednotlivé ukázky tvorb
Smetanovy, které přednese sl. Táflová, konc. pěv-
kyně a p. JUC. Jelínek. Večírek koná se v Záme-
cké restauraci o 8. hod. več. Režijní příspěvek
Tichá
František
Sís
MUDr
Václ
Sekyra
Josel Kušper
Václav Kristus
Smetanův
M Jelínek
Jelínek
Karlov
Dobříš
Zat
organizace národní strana
stranit svoboda
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Svolání porady zástupců českého i ně-
meckého svazu poslanců zemských. V dů-
sledku porady, která se konala 18. ledna mez
zástupci českého svazu a svazem německým
a na niž čeští zástupcové sdělili své stano-
visko k dělnosti sněmu, jest svolána n
tuto sobotu o 11. hod. dopol. v budově
sněmovní opět porada, na které něme-
čtí zástupci sdělí svou odpově d.
— Pověstí o velkém finančním plánu pro-
běhly některými listy. Věci mají se ve skuteč-
nosti asi takto: Státní úřadnictvo žádá, aby
hmotné výhody ze služební pragmatiky ob-
drželo se zpětnou platností od 1. ledna 1913.
K tomu by pro rok 1913 bylo zapotřebí 31
milionů korun a odečtou-li se taxy ze zvýše-
ní, nejméně 25 milionů korun. Vláda houžev-
natě trvá na tom, že z osobní daně z přijmu
neobdrží více než 15 mil. K, poněvadž drobné
daně budou asi rovnati ze tomu, co vládn
míní sleviti na domovní dani třídní a činžov-
ní nejchudším poplatníkům. Vzrůst příjmů z
ostatních daní vláda neočekává, poněvadž
poslední čtyři měsíce minulého roku a první
tři měsíce tohoto roku vedly následkem za-
hraničních poměrů k veliké stagnací obchodní
a průmyslové. Měla-li by vláda provéstí prag-
matiku se zpětnou platností od 1. ledna, po-
třebovala by dle svého tvrzení ještě 10 mil.
český svaz
21
article
které chce krýti z daně sirkové. Mimo to
chystá vláda předlohu o lokálních drahách
na niž rovněž potřebovati bude peníze. Mlu-
ví-li se ve veřejnosli o velkém finančním plá-
nu, dlužno tím rozuměti však něco zcela ji-
ného. Všecky strany ve sněmovně i vlád
uznávají, že nelze hospodařiti s úděly zemím
a že nelze přehlížeti skutečný kritický stav
obecních financí. Proto zaměstnává se vláda
velmi vážně otázkou rozdělení pramenů pří-
jmových mezi stát, země a obce, a při debate
ve finančním výboru stal se podnět, aby z vý-
boru zvolen byl 12—15členný komitét, který
by společně s vládou otázkami těmi se zabý-
val a to s veškerým urychlením, . poněvadi
r. 1917, kdy bude obnovováno vyrovnán
a Uhrami, jest hranicí pro daně spotřební,
jichž nové úpravě musí býti uvažováno. Par-
lament resp. finanční výbor chtějí se ujmout
iniciativy, aby otázky tyto projednávány byly
bez ohledu na to, která vláda je právě při
vesle, poněvadž zde půjde o důležité otázky
nejen finančního, nýbrž také ústavního rázu.
Uhry
22
article
— Novinářské omyly, kachny a nepocti-
vosti. „Moravské Listy“ brněnské v prvním
svém čísle 8. března přinesly (z vídeňského
pramene) zprávu, že posl. dr. Tobolka má býti
jmenován mimořádným profesorem české uni-
versity. To je omyl, vzniklý patrně z toho.
že dr. Tobolka byl na návrh proíesor-
ského sboru české techniky pražské
jmenován od 1. března honorovaným docen-
tem občanské nauky a zaháji tu svoje před-
nášky v nejbližších dnech, hned po prázdni-
nách velikonočních. Omylu vídeňského zpra-
vodaje „Moravských Listů“, nám osobně ne-
známého, zmocnily se některé listy pražské
z nichž „Čas“ 11. března vyslovil sic pode-
zření, že jde o kachnu, nicméně však kach-
nu tuto, v podstatě nevinnou a bezděčnou
důkladně nafoukl a prošpikoval vlastní ne-
poctivostí: prohlásil domnělé jmenování
Tobolkovo na české universitě novou mlado-
českou „koncessí“ a porušením autonomie
profesorského sboru. Zatím, jak vidno, jde
pouze o nepoctivost realistickou, neboť red-
akci „Času“ nemůže býti neznámo, že jmeno-
vání na vysokém učení bez vědomí pro-
fesorského sboru, či „přes hlavy“ jeho, je věcí
v Rakousku nemožnou a nemyslitelnou. Vče-
rejší „Právo Lidu“ z 12. března přejalo reali-
stickou kachnu z „Času“ a podnadilo ji do-
konce sociálně-demokratickou hrubostí, mlu-
víc o neslýchané politické korrupci. Ostatně
vše, co se stalo na technice, stalo se zcela
korrektně: sbor profesorský české techniky
pražské po zralém uvážení na základě refe-
rátu komise učinil svůj návrh a učinil věcně
zcela správně, svěřiv honorovanou docenturu
občanské nauky dru. Tobolkovi, který mimo
četné jiné práce svojí encyklopedií „Česká
doktor
Tobolka
Tobolkův
Rakousko
sbor profesorský český
23
article
politika“ (realistická „Naše doba“ ji nazvala
dílem monumentálním) a svými úvo-
dy k „Pamětem Kaizlovým“, jež tvoří celou
knihu (opět realistická „Naše doba“ je na-
zvala „beze sporu cennými) víc než
dostatečně prokázal svoji schopnost v tom
oboru. Zdá se nám dokonce, že dr. Tobolk
nemá vůbec příčiny vyhýbati se ani tomu, co
„Čas“ a „Právo Lidu“ uvádějí proti němu
z minulosti, a jsme jisti, že před soudnýmí
lidmi nemusí se dr. Tobolka za to hanbiti
jestliže po schváleni jeho habilitační prá-
ce jakožto způsobilé k dalším krokům habili-
tačním nebyl svého času k habilitaci připu-
štěn, anebo jestliže sbor profesorský jinou
práci jeho referátem trojčlenné komise jedno
myslně za způsobilou k dalším krokům habi-
litačním prohlášenou, za takovou nepřijal.
„Právo Lidu“ v poslední době začíná se obi-
rati i otázkami vědeckými, což jest chvaliteb-
no samo o sobě. Ale doporučovalo by se pro
ně, kdyby se obrátilo občas k nějaké povo-
lané síle o poučení: na příklad v tomto právě
případě jemu velmi blízký mladý učenec
sociálně-demokratický poslanec dr. L. Winten
by mu dovedl jistě velmi přesvědčivě vylo-
žiti, že při odmítnutí Vocentury na vysokén
učení hrávají občas význačnou roli naprost
jiné důvody než otázka vědecké způsobilosti
Celý případ, vzniklý z novinářského omylu
je v podstatě lapálie; zmiňujeme-li se o něn
přes to, tedy jen z toho důvodu, že je karakte-
ristickou ukázkou demagogického štvaní
nepoctivosti, s jakou se pracuje v listech ne-
mladočeských proti mladočeským politikům
v otázkách nikoli politických, na polích, kde
se nemohou a nesmí uplatňovati politická he-
sla, nýbrž výhradně odborná kvalifikace.
Kaizlův
doktor
Tobolk
Tobolka
L Winten
24
article
— Posl. J. V. Hráský proti „Českém
Slovu“ nám poslal včera tento dopis: Časo-
pis „České Slovo“ 12. března 1913 v denn
zprávě, nadepsané „Mladočeská léčba inže-
nýrské nezaměstnanosti“ útočí proti provo-
lání, jež jsme s doktorem Kramářem a pří-
pravným komitétem vydali k českým inže-
nýrům, aby soustředili se politicky v národni
straně svobodomyslné k soustavnému hájení
ideových a hmotných zújmů stavu technické-
ho. Mohl bych reagovati na útok ten stručně
již pouhým použitím uvedeného v něm ak-
centu — „že nezaměstnanost jest již vyléčena
v řadách těch, kteříž vstoupili do strany ná-
rodně-sociální“ — avšak útok „č. S.“ jest
přece jen přiliš osobní a čtenáře neznalého
pravého stavu citované záležitosti mohl by
uvésti v domnění, že snad málo dbám zájmu
českých kulturních inženýrů. I odpovídán
k následující stati zmínéného článku „Českého
Slova“:
„Tento projev je podepsán ovšem i vůdcem
strany drem. Kramářem a je podepsán také
prol. Hráským. Podpisu p. Kramářovu se prani
nedívime. Ten podepisuje všecko a podepsal u
nehoráznější výrobky mladočeského sekretariá-
tu. Ostatně také pana dra. Kramáře může
omlouvat neznalost věci. Ale pan proí. Hráský
by měl býti opatrnější, když už nechce býti se-
riosnější. Nemůžeme přece předpokládati, že by
pan prof. Hráský nevěděl, že na př. absolventi
kulturního oddělení na vysoké škole technick
nesmějí býti přijati do úřádu — pro hrazení
bystřin, ač věcných důvodů pro to naprosto ne-
ní. Nemýslí právě pan prof. Hráský, že je jeh
povinnosti, aby se staral o zrošení takovýc
předpisů bez ohledu na to, jsou-li absolvent
v mladočeské či jiné organisaci? A myslí si, že
někdo bude mladočeské prohlášení považovat
za víc než za vnadídlo, když vidí, jak dosud svou
positivní“ politikou nedovedli zabránit ani ta-
kové znehodnocování české techniky?
Posl
Hráská
Kramář
Kramářův
profesor
25
article
Především prohlašuji, že jsem projev ne-
jen podepsal, nýbrž i redigoval a vlastně
z velké části sám koncipoval, přijímám tudíž
zaň plnou odpovědnost. Rozhodně mi v tom
nebylo třeba osobně žádné opatrno-
sti, jelikož, co jsem mohl kdy pro kulturn
inženýry učiniti, učinil jsem i činím nadále
mohu s klidem konstatovati, že nejen vybu-
dování odboru kulturně-inženýrského, nýbrl
i prolamování uzavřenosti správy veřejné vůč
kulturním inženýrům vycházelo z iniciativy
mé a do značné části bylo i výsledkem práce
mojí, při níž doznával jsem pochopení a účin-
né politické podpory právě jen z Českého
(svobodemyslného) klubu na radě říšské. Při-
pomínám své iniciativní návrhy o organisaei
služby kulturně-technícké při agrárních ope-
racích a jich projednání ve výboru i v plenu
sněmovny, připomínám mou akci, jež vedla
ku prohlášení ministerstva veřejných prací
o přijímání kulturních inženýrů ke státním
stavebním oddělením, připomínám svou akci
o zavedení samostatné kategorie úřadně
oprávněných kulturních inženýrů jak pří pro-
jednávání zákona o inženýrských komorách
tak v nynější fási jeho a táží se, kdy a kdo
z politických činitelů, jichž orgánem jest „Če-
ské Slovo“, se o tyto záležitosti staral? Mno-
hé úsilí věnoval jsem též odůvodněnému po-
žadavku, aby ke hrazení bystřin byl
Mno
26
article
přijímáni především kulfurní inženýři a byl
jsem ve snaze své podporován kolegou po-
slancem Smrčkem. Nejprve bylo odstraniti
překážku společného statu služby lesnické
hrazební — to se konečně zdařilo. Doku
však budou ministři orby říditi se stavovským
názory rozhodující byrokracie tohoto mini-
sterstva, není naděje, aby pronikla zásada,ž
i pro hrazení bystřin třeba v Rakousku tech-
nických sil, odborně vzdělaných. Proto jes
snahou mou — jak v debatě při prvém čten
předlohy vládní o kompetenci ministerstev
jsem dovodil — přemístiti hrazení bystřin
z ministerstva orby do ministerstva veřejných
prací. Návrh můj na zvolení 26členného vý-
boru pro kompetenci ministerstev byl sice
ve sněmovně v loňském zasedání přijat, ale
dlouho Jihoslovany a Vlachy obstruován tím
že nejmenovali své členy. Opětně osobním
přičiněním mým za podpory Českého klubu
zdařilo se v poslední schůzi předvelikonoční
přivediti konečně volbu výboru kompeten-
čního, čímž i možnost parlamentního projed-
nání organisace služby hrazební dana jest
Táži se, co podnikli v tom oni političtí čini-
telé, jichž orgánem jest „České Slovo“? Po
dotýkám ještě, že i pan poslanec Choc by
do výboru kompetenčního klubem svým vy
slání Račte přijmouti atd. Jan Vlad Hráský
říšský poslanec.
Jihoslovan
Vlach
Choc
Jan
Vlad
Hráská
Rakousko
27
article
— Volba starosty a členů mžstské radhy
král. města Plzně. Z Plzně, 12. března. (Zvl
telef. zpráva „N. L.“) Poněvadž od vykonano
volby do obecního zastupitelstva král. města
Plzně nebyly podány ve stanovené zákonité
lhůtě žádné námitky, vykonána byla dnes
9. hod. dopolední slavnostním způsobem vol-
ba starosty a členů městské rady král. města
Plzně. Za starostu města zvolen byl již po
sedmé opětně jednomyslně zaslou-
žilý starosta p. dr. Václav Peták. Za členy
městské rady zvoleni jednomyslně pánové: dr.
Matouš Mandl, advokát, a zemský posla-
nec, Josef Schulz, majitel realit, Jan
Kessler, soukromník, Bedřich Buriá-
nek, císařský rada a majitel realit, Fr
Mandl, klenotník, dr. Fr. Vrabec, advo-
kát, Karel Klostermann, c. k. profesor
v. v. a spisovatel, Ant. Müller, stavební
inženýr a Celestin Rippel, ředitel poji-
šťovny. Všichni zvolení jsou věrní stoupencí
národní strany svobodomyslné.
doktor
Peták
Mandl
Schulz
Kessler
Buriá
Karel Klostermann
Müller
Plzeň
Francie
městský rada král . město Plzeň
28
article
— Jak je postaráno o zdraví školních dítek
Dostáváme tuto zaračenou zprávu: »Dvě třídy
chlapecké školy Libušiny v Libni počátkem r. 1913
umístěny byly v novostavbě soukroměho domu
čp. 997 v ulici Podlipného. Značná tato závada
pro zdraví malých dětí, navštěvujících 2a a 2b třídu
zde umistěnou, zhoršena byla tím, že do I. patra
pod třídy nastěhovala okresní nemoc. pokladna
pražská svého stávkokaze dra. Kollera. Do domu
docházejí nemocní s růží, tuberkulosou, často
i spálou, záškrtem a černým kašlem a školní dítky,
počtem 60, choditi musí po těchže schodech,
ba prodírati se musí mezí nemocnými, čekají-
cími na schodech neb chodbě, ježto nemocen-
ská pokladna se nepostarala ani o čekárnu,
kde by členové její mohli čekati. Netřeha
vyličovati, že nakažlivé choroby se budou odtud
mezi dětmi a v jejich rodinách rozšiřovati a oče-
káváme rychlou nápravu od dozorčích zdravot-
ních orgánů, neboť by nikdo nemohl dále rodiče
nutiti, aby do tohoto domu dítky své posílali pro
nemoc a snad i smrt.«
— Z kvestury české university. »Výbor plesu
českých právníků« věnoval z výtěžku lelošního
právnického plesu nadaci prof. dra. Jonáka (na
bezplatné obědy) prostřednictvím kuratora těto
nadace, p. dv. rady, prof, dra. Leopolda Heyrov-
ského značný příspěvek 1600 K. 1 romě toho vě-
noval týž výbor naduci prof. dra. Krombholze pro
nemocné studující příspěvek 100 K. »Kroužek če-
ských germ nistů« na české fakuitě Bilosofické
věnoval nadaci prof. dra. Krombholze pro ne-
mocné studující příspěvek 10 K k uctění památky
zesnulého kolegy Hilosofa Jaroslava Krutského.
Podlipný
Koller
profesor
doktor
Jonák
Heyrov
Krombholz
Bilosofický
Hilosof
Krutský
Libeň
Libušin
29
article
— Pohřeb. V úterý konal se z kaple svato-
štěpánského kostela v Praze za hojné účasti po-
hřeb pana Emiln Švajírovského do rodinné
hrobky na Malvazinkách, kde odpočivá jeho choť.
Pan Švagrovský byl populární osobností. Bývnl
kupcem a vinárnikem na Smichově a žil později
jako soukromník jen ve snaze prospěti co nejs
vydetněji lidumilným vlasteneckým podníkům. Pan
Švadrovský byl soudobníkem našeho národního
probuzení a největší české persekuce. Jako tem-
peramentní mladík zúčastnil se s celou duší s nej-
větěím idealismem národního rozvoje let šedesá-
tých a sedmdesátých. Později pracoval činně v čet-
ných vlasteneckých podnicích se zápalem neúmor-
ným. V analech Ústřední Matice školské, Husova
pomniku, spolku pro zbudování pomníku Karlu
Havlíčkovi ztd. atd. zůstane jeho práce povždy
trvalým písmem zaznumenána. U rakve s pozů-
statky zesnulého stáli čestnou stráž členové smí-
chovského Sokola. Pobřbu zúčastnilí se členové
Sokola pražského, Spolku pro zbudování pomníku
Havlíčkova, spolku »Frič« atd. »Tovačovský« za-
pěl doj mné smuteční sbory. K rakvi položily
věnce: rodiny Švagrovských, Campeova, Modro-
chova, Jos. Švagrovského a Vykysalova, Sokol
pražský. Sokol smíchovský, kruh přátel »Friče.
»Vlastimil« v Drážďanech, Spolek pro zbuďovánl
pomniku Havličkova v Praze atd.
— Náhrady pro zemská divadla v Praze zamit-
nuty. Ředitelstva obou zemských divadel pražských
podala zemskému výboru král. Českého žádosť, aby
jim byla ze zemské pokladny vyplacena náhrada
za noremní dny, prázdniny atd., a to úhr-
nem asi 40.000 K, což representuje polovinu zvý-
šených subvencí divadelních. Zemský výbor v dů-
věrně schůzi zamítl obě řečené žádosti a zů-
stavil rozhodnutí o nich sněmu, jemuž o věci té
podá zprávu s návrhem, aby náhrady, zemí poskys
tované zemským divadlům, byly zvět šeny.
Emiln
Švadrovský
Husův
Havlíček
Sokol
Havlíčkův
Frič
Vlastimil
Praha
Modra
Jos
Drážďany
Sokol pražský
spolek pro zbudování
30
article
— Hospodářské školství v zomském výboru
král. Českého. Po návrhu přís, Adámka povolil
včera zemský výbor úpravu prádelny při hospodyň-
ské škole v Stěžerách. — Výsledek kolaudace pře-
stavby hospodářské školy v Čes. Brodě byl vzat
na vědomí.
— žívnostenské záležitostí v zemském výboru
král. Českého. Dle referátu přís. Adámka byla ve
včerejší schůzi zemského výboru na vědomi vzata
zpráva o aktivování zkušební komise mistrovské
při řemeslnické škole v Litomyšli. — Schváleno
zvýšení pojištěných rent tří živnostníků, a to pio-
mocí nadlopšovacího fondu
— Kopidlno městem, Zemský výbor král. Če-
ského vyslovil včera po návrhu zpravodaje náhr,
přís. dra. Pinkasa souhlas s žádostí městyse Kopidl-
na, by povýšen byl na město.
— Výpůjčka okresu klatovského. Po zprávě
náhr. přís, presidenta V. Němce schválil včera zem-
ský výbor král. Českého usnesení okresního zastu-
pitelstva v Kralupech o uzavření okresní výpůjčky
300.000 K na stavbu okresní nemocnice
— Plán polohy na Král. Vlnohradech a v Bu-
benči. Dle relerátu náhr. přís, pres. V. Němce byla
ve včerejší schůzí zem, výboru král. Českého na
vědomí vzata zpráva o místním šetření o plánu po-
lohy města Král. Vinohrad u Horní Stromky, zpra-
vodajem navržené vyřízení pro měst. radu vino-
hradskou bylo schváleno. — Zpráva arch. prof.
Adámek
Král
Stěžery
Čes . Brod
Litomyšl
Kopidlno
Kralupy
Vinohrady
stavba hospodářský škola
31
article
Kotěry o plánu polohy města Bubenče regulací Zá-
torky byla vzata na vědomí; zemský výbor sdělí
místodržitelství své stanovisko při řečené záleži-
— Humanitní péče zemského výboru král. če-
ského. Na základě zpráv přís. Adámka byla ve věe-
rejší schůzi žem. výboru na vědomí vzata zpráva
ředitelství nalezince o odevzdání nalezenců do ko-
lonií pro rhachitiky. — Vyřízeno 15 sporů chudin-
ských. — Ze zem. fondu sirotčího povoleny podpory
15 sirotkám. — Vyřízena zpráva o prohlídce cho-
robince ve Slaném.
— Občanské kluby. Občanský klub
Karlíně pořádá dn s ve čtvrtek 13. března
o 128. hod. več. v místnosti spolkové u p. Kazdy
v Karlíně, Palackého tř., členskou schůzi za úče-
lem úrady o kandidátní listině k valné hromada
na den 28. března 1913 o 148. hod. več. v téže
spolkové mistnosti u p. Ant. Kazdy v Karlině,
v Palackého tř., ustanovené.— Staroměstsky
občanský klub koná dnes ve čtvrtek o s.
hod. večer v restauraci p. Hozy v Celetné ulic
závěrečnou schůzí výborovou. Pp. členové klubu
vítáni. Při schůzi přijímání nových členů.
— Pouť ke hrobu Hlávkovu. Každého roku
vysílají ústavy vrchním stavebním radou Josefem
Hlávkou založené deputací v den úmrtí jeho, l. j.
11. března, k hrobu jeho do Přeštic; letos odjeln
z Prahy v úterý ráno deputace. Českou akademii
zastupoval při tom generální sekretář její, dvorní
rada prof. Kerel Vrba a předseda třídní, prol. dr.
Robert Novák, Národohospodářský ústav JUDr.
Pruner a Nadační správu nadání Hlávkových .
administrátor Jan Schneider. Deputace po příjezdu
svém do Lužan přítomna byla zádušní mši v zá-
mecké kapli, již sloužil děkan přeštický Heidl.
Potom odebrala se v povozech na hibitov pře-
tosti.
Kotěra
Adámek
Kazda
Karlin
Hoza
Hlávkův
Hlávka
profesor
Kerel Vrba
doktor
Novák
JUDr
Pruner
Schneider
Bubeneč
Karlín
Palacký třída
Celetná
Přeštice
Praha
zemský výbor král . če
občanský klub Karlín
Staroměstsko občanský klub
národohospodářský ústav