ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 395e0990-8f51-11dd-b29e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 118, place 67, org 23, work 1
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LISYY.
3 masthead
13. března 1913. číslo 7í.
4 article
něna mnohá závažná usnesení a také odpověď asi dána bude na výpad, klerý výkonný výbon lidovopokrokové strany v sobotní schůzi své proti mor. lidové straně učinil. Mor. lidová strana hledí s klidem vývoji dalších události politických na Moravě vstříc a jest pevně pře- svědčena, že přečká v nejlepším zdraví všechny útoky a nájezdy a že celá svobodomyslná Morave slušná bude s ní za jedno, jakož již dnes poli- tické strany některé navazují s ní styky pro pří- padný společný postup při zemských volbách. kteréž počnou dne 8. června. Mor. strana lidová již také k volbám těmto koná pilné připravy nemusí se pranie strachovati, že její sila nedojde uplatnění. S napietím hledí se již dnes v Brně ku pro- cesu, který vede vrchní soudní rada Šašecí, za- stupovaný drem. Bulínem proti »Lidovým Novinám, v němž zemský soud rozhodl, že pře ta nepatří před porotu — jak si přály »Lidové Noviny« — nýbrž před soud okresní. Proces ten jistě bude i v království sledován se živým zájmem. »Nár. Listy« budou o něm referovati.
Mor Bulín Morava Brno
5 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
6 article Rusko a Poláci
Rusko a Poláci „Frankf. Ztg.“ má „z nejlepšího pramene polského“ zprávu, že od nějaké doby fran- couzští politikové (Delcassé) snaží se spro- středkovati smír mezi Ruskem a Poláky a sice pomocí Vatikánu. Šlechtické konservalivni kruhy polské v Haliči i v Kongresovce dávaj přednost smíru s Ruskem před Ukrajinci. Ru- ská vláda také prý se ničeho více nebojí, nei vzmocnění Ukrajinců a proto jest ochotna splniti francouzské přání a sbližiti se s Po- láky. Největší překážkou smíru je dosud ruská byrokracie, pro kterou je Polsko zdrojem vy- datných příjmů. Zatím není známo, který proud nabude v Rusku vrchu; ale dobře informované kruhy tvrdí, že ruská vláda jest ochotna po- skytnouti Polsku dosti širokou autonomii, zvlá- ště potrvá-li ještě déle napětí mezi Ruskem Rakouskem. Náchylnost ke smíru s Ruskem způsobila také, že konservativci a všepoláci v Kongresovce vyslovují se rozhodně proti snahám haličských komitétů, připravujících nové povstání v království polském. Ne „tajný“, nýbrž „zatímný“ komitét. Říšský posl. Vladimír Tetmajer žádá nás, abychom komitét, připravující povstání v ruském Polsku, nejmenovali „tajným“, nýbrž „zatímným“ komitétem spojených stran neod- vislosti. Odůvodňuje to tím, že v Haliči ko- mitét tento není pro nikoho tajným, poněvadž se ví, že v něm zasedají říšští poslanci polské strany sociálně-demokratické z Haliče a Slezska, oba pokrokově-demokratičtí poslanei Sliwiňski a Lisiewicz a také několik poslanců strany lidové, zejména Jan Stapiňski. Pouze zastoupení korporací z ruského Polska je tajné, poněvadž jinak by se tito zástupci v za- tímném výboru dostali na Sibiř.“) Poslane Tetmajer popírá dále zprávu některých pol- ských listů, že v čele komitětu stojí Vladisl.
Polák Ukrajinec Tetmajer Stapiňski Poslane Tetmajer Rusko Polák Vatikán Halič Polsko Rakousko Slezsko Sibiř polský strana
7 article
Studnicki. Tento pán není ani členem vý- boru, poněvadž není členem žádné organisace v komitétu zastoupené. Konečně sděluje, že polská socialistická strana v Kongresovce je v komitétu zastoupena a protest této strany proti činnosti komitětu, uveřejněný v někte- rých polských listech, že je mystifikace. V jiné zásilce, která nás došla z tohoto výboru a která je místo podpisu opatřena, zas jen razítkem, se oznamuje, že k „zatímnému výboru přistoupily také polské organisace v Severní Americe a v brasilské Paraně. Zá- roveň zaslány nám dvě tíštěné proklamace, jedna ze „zatímného“ výboru, druhá ze strany socialistické, určené patrně pro ruské Polsko. Proklamace obsahují návod, jak se má polské obyvatelstvo v království polském zachovati. až první povstalecké čety z Haliče překročí hranice ruské a zahájí nové povstání. Nevíme, máme-li tyto proklamace bráti vážně, neb je pokládati za špatný žert, smý- šlený na podráždění ruské vlády. Není po- chybnosti, že tyto proklamace jsou už dávno také v rukou ruské policie, a je-li snad jejich účelem zostřiti na novo napětí mezi ruskou vládou a Poláky a zmařiti všechny snahy smír, pak mohou snadno dosíci svého cíle. Ale odpovědnost za takovou nebezpečnou hru ne- známých a nikomu nezodpovědných strůjců neměli by na sebe bráti vážní lidé, za jaké po- kládáme různé polské poslance na říšské radě. zasedající také v zatímném výboru.
Polák severní Amerika Polsko Halič
8 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Dobývání Skadru.
9 article
Strašné jsou již oběti, které přínesli Čer- nohorci, aby dobyli Skadru, ale nic je neod- strašuje, aby se oň pokoušeli novými boji, ji- miž osvědčují, že jsou za jedno se svým krá- lem, jenž při každé příležitosti znova prohla- šuje, že Černohorci pokládají držení Skadru za podmínku trvání a rozvoje svého státu nemohou se ho vzdáti, jako nepovažují histo- rii svého státu za dokončenou. Hospodářskou důležitost Skadru pro Čer- neu Horu jsme již vyložili; strategickou pal dokazuje každý další boj, který Černohore o Skader svádějí. Skader byl vždycky nejlí- tějším nepřitelem Černé Hory. Počátkem XV století poturčil se Staniša Crnojevič z rodu Crnojevičů, jenž tehdy panoval nad Zetou. nynější Černou Horou. Sultán poturčence za- hraul milostmi a dal mu dědičně pašalik ska- derský. Poturčenec nazval se Bušallijou, dle vsi Bušat u Skadru, Bušatlijové pak bylo pří- jmí i jeho potomků, kteří vládli nad severn Albanií dědičně a měli sídlo v Skadru. Me Bušatliji a Černohorci vodily se neustálé kru- té boie, jež teprve r. 1796 v bitvě na Krusách kde byl strašně potřen Mahmud paša Buša tlija, rozhodly se ve prospěch Černé Hory Kolem r. 1840 Bušatlijové vymřeli, ale tradi- cionalné jejich nepřátelství k Černé Hoře pře- neslo se i na jejich nástupce. Až do r. 1879 lid pašů skaderských lovil na jezeře a př jezeře Skaderském na Černohorce jako n divou zvěř. Lapili-li Černohorce, pověsili ho živého za žebro na hák ve hradbě skader- ského hradu a vydali jej za kořist dravým
Černohorec Skader Staniša Crnojevič Crnojevič Bušat Mahmud paša Bušo Albánie Zeta Bušatlijová I Bušatliji
10 article
) Celý titul tohoto komitétu uvedli jsme u dříve v jednom svém referátě. Názvu „lajný ko- mitét“ užívali jsme pro krátkost a ne zcela ne- správně, poněvadž je i dle doznání posl. Tetmajer skutečně aspoň z části tajný. ptákům. Teprve jmenovaného roku Porta do- volila, aby Černá Hora poslala k ochraně svých zájmů svého konsula, ale konsul Pero Jokašev Pejovič brzy se viděl v Skadru právě tak ohroženým na životě, jako každý jiný Černohorec. Junácky se probil, když byl na ulici davem přepaden, a v roce následujícím vypukla válka. Ale i po válce byl poměr mezi Skadrem a Černou Hórou málo lepší. Není nic přirozenějšího, nežli že Černo- horci stůj co stůj chtějí se zmocniti tohoto svého krvavého vraha, aby jej učinili neškod- ným. Ale oni jej musejí míti také proto, aby samí měli v ruce tento klíč k Černé Hoře pevného místa, které je tolik junácké krve stálo, užili k její obranč a bezpečnosti. Však právě tato okolnost nejvíce Černohorcům ztě- žuje úkol; nechtějiť kromě Turků ještě jini dopustiti, aby Černá Hora byla bezpečna. Tím hlavně se vysvětluje, že Skader dosud se drží, ačkoli jeho statečný velitel Hasan Riza beg není již mezi živými. Jeť o to postaráno. aby každá ztráta, kterou Skader v bojích utrpí, rychle byla nahrazena. Černohorců ne- bylo dosti, aby Skader se všech stran úplně uzavřeli. Tím se stalo, že obleženým byly o dobrých přátel nejen potraviny dováženy, ný- brž i mužstvo a důstojnictvo doplňováno. cež Černohorci zjistili, slyševše v bojích na turecké straně kromě tureckého i německé velení.
Tetmajer Černá Skadr Černo Skader Hasan Riza Černohorec
11 article
Tim však, že Černohorci se v Skadru potkávají ještě s jiným, zatajeným nepřítelem je bez jejich viny porušena podmínka, ž musejí Skadru dobýt, má-li jim býti velmoce- mi přířčen. Právem se musí předpokládati že by Skader byl už padl, kdyby se mu ne- bylo dostalo cizí pomoci. Dáváme tedy úplno za pravdu „Novému Vremeni“, když žádá aby Evropa už nyní prohlásila Skader za ztra cený ve prospěch Černohorců, zření majíc jal k tomu, že Černé Hoře je Skadru nevyhnu- telně zapotřebí, tak k tomu, že oblehatel při slaběm počtu svěm dokázali pod hradbam Taraboše takové divy chrabrosti a sebeoběto- vání, že sami sebe překonali.
Tim Černohorec Skader Nový Vremit Evropa
12 article
Komu je v prsou trochu citu pro sprave- dlnost a trochu uznání k těmto vysoký vlastnostem Černohorců, musí sí přáti, aby nyní, když Rusko a Rakousko přistupují k de- mobilisaci a vyhlídky na obnovení míru n Balkáně se lepší, Evropa rozhodla osud Ska- dru ve prospěch Černé Hory. Německé vlivy ve Varšavě. Stesk, že se Němcům v království polském nepoměrně nadržuje ruskou vládou na úkor Po- láků, opětuje se dosti často. Tentokráte ho vyslo- vuje »Dzienník Poznaňski« ve varšavském dopise týkajícím se známých sporů polské veřejnosti se židovskou a nedávného článku vůdce polských pokrokářů A. Swietochowského o »Žido-Polskue. Spor, vedený jmenovitě ve Spolku kultury polské. mohl přispěti k ujasnění vzájemného poměru, ale tomu zabránilo zastavení spolkové činnosti, naří- zeňé generálním gubernátorem Skallonem. »V temto případě, jako často jindy v podobaých nařízeních. aši značnou úlohu sehrál hlas německého konsula ve Varšavě, píše »Dziennik Poznaňskia. Nová dohoda ve Středozemním moři.
Němec A Swietochowský Polskue Skallon Dziennik Rusko Rakousko Balkán Evropa Černá Hora Varšava Žido Dzienník Poznaňski
13 article
Londýnský dopisovatel »Corriere della Sera piše, že nejnovější hlasy o italsko-španělské do- hodě ve Středozemním moři uvedly na pořad otázku rovnováhy v temto moří, která byla zjed- nána postupnými dohodami mezí Htalii, Anglii Francií a Španělskem, nýní pak je změněna tím. že Italie získala Libyi a že byl zřízen francouz- sko-španělský protektorál nad Marokkem. V Anglii se soudí, že nové okolnosti činí žá- doucím, ba nutným pro Francii a Anglii, usilovatí všemožně, aby si udržely přímý a srdečný styk Italií ve všech záležitostech střadomořských, jinnl by bylo nebezpečí, že se za nedlouho octnou vůči koalici mnocností trojspolkových v tomto moři. V tomto smyslu vyslovuje se tské »Daily Te- legraph«: Je jisto, že dřívé neho později mohou vzniknouti vážné komplikače ve východní části Středozemního moře. V tomto případě, kdyby anglicko-latinská dohoda přestala trvati, počne lodní soupeřství mezi oběma sküpinami mocností které může vésti k velkým pohromám.
Anglie Francie Španělsko Libye Maroko středozemní moře Daily T Corriere della Ser
14 article
»Daily Telegraph« dovozuje, že jedním z před- ních úkolů entente cordiale je obnoviti dohodu s Italií z r. 1902 a přizpůsobiti ji novým okolno- stem. »Tři národové,« končí list, »kteří mají tolik společných zájmů, mohoň nalézti vhodný zákle k součinnosti bez velkých obtíží.« Třiletá vojenská služba ve Francií. Ministr vejensiví Elienne vyložil v úterý ve vojenské komisi poslanecké sněmovny důvody předlohy, kterou zavádí se tříetá vojenská služba a položil důraz na to, že zpráva komise musí býti předložena sněmovně co nejdříve, aby ji mohla projednávati ještě před velkonočními právzdninami. Uvedl, že vláda předložila osnovu zákona o třílete vojenské službě vzhledem k zahraniční sitnací ná- sledkem zápletek v Evropě, které byly způsobeny balkánskou válkou, i sesilení německé armády Francie nesmi setrvati ve stavu podřadnosti. Vlád je především míramilovná, ale právě proto chee silnou a dobře připravenou armádu. Sočialistická oposice podala zcela nové návrhy zejména Jaurésův, aby se opatření Francie obme- zíla na sesílení tří armádních sborů na východních a severních hranících, čehož prý by se dalo do- sáhnouti vhodným použitím mužstva, které je ny k disposici. Je zřejmo, že tím sociální demokraté ctějí způsobiti jen průjahy, ale vyrývavé psaní německých listů, zvláště známý článek oficinsní „Köln. Ztg.“. v němž se přímo prohlásilo, že ně- mecké zbrojení směřuje proli Francii, působí na veřejné mdnění francouzské ton měnou, že o příjel vládní předlohy nelze již pochybovati.
Elienne Jaurésův Köln Francie Evropa Daily Telegraph poslanecký sněmovna
15 article
Také skupína radikální levice, která konal schůzi za předsednictví Clémentelova, přijala reso- luci, v níž uznává, že nutnost zajistiti bezpečnos země proti veškerému vnějšímu nebezpečí je po- výšena nad veškeré jině úvahy a projevuje ochotu dáti svůj souhlas vojenským a finančním opatřením navrženým vládou k tomu účelu, jež ovšem hodle zkoumatí s veškerou bedlivostí, jaké zasfuhují ok nosti, a s péčí, aby národu byla uložena jemn nezbyt ná břemena. Temps“ píše k dennímu rozkazu německéh císaře a článku „Köla. Ztg.“ o Francii jako ruši- telce mírut „Přichází opět bajka o vlku a jehněti. Zem však se nemusí už báti, že bude vlkem sežrána. Vůči zpupnému Německu nestojí nyní osamělá Francie a osamělé Rusko. Je tu aliance, která s nedá mýliti výbuchy žpatné nálady. Francie podá- vala po 43 léta důkaz své mírumilovnosti. Tento důlaz nám ostatně nic neprospěl a nezjednal nám žádný politický klid. Zažili jsme polilické kriser 1875, 1387, 1905, 1908 a 1911. Dnešní mládež musila nahlédnouti, že resígnace otců vítěze neodzbrojila. Pro ni nejde již o revanche, nýbrž o hrozbu, chce, aby proti této hrozbě byla země vojensky vyzbrojena. Na stupšované utiskování českého živle v Dolních Rukousích odpoví český párod zvýšenou podporou spolku „Komenský“ ve Vídní, který pečnje o české školy pro česko děti dolnorakouské.
Komenský Francie Německo Rusko Dolní Rukouse Vídeň
16 article Ze strany.
Ze strany. Místní orýanisace národní strany svobodomy- slné v Praze-IV. konala 11. t. m. důvěrnou schůni za předsednictví p. měst. radního Fialy. Mimo pro- jednání otázek organisačních usneseno pořádat ve- řejnou schůzi 18. t. m., na níž o politické zituac promluvi říšský poslanec p. prof. dr. V. Funk. Místní organisace Praha-II,, Moráň, Podskali Jelikož se ohlášení schůze živnostenskéh odboru 14. t. m. z vážných důvodů konati ne- může, odkládá se na pátek 28. března o 8. hod. odpol. v hostinci „u Hortiků“. Na pořadu je pro- jednání „O nedostatku dílen a bytů pro živnost- níky spolu s rozhovorem o otázce stavebních druž- Z Karlína. Místní organisace národní strany svobodomyslné koná v pátek 14. března o 8. hod večer v restauraci p. A. Kazdy. Palackého tř. vý- roční valnou schůzi. Pořad: 1. Zahájení předsedou p. drem. J. J. Vejvarem. 2. Zprávy: jednatelská (podá tajemník), b) pokladní (podáp. J. Drnek), c) revisorů účtů (podají pánové F. Sinle a J. Janda). 3. Volba důvěrnického sboru. 4. „o politické sitnaci“ promluví J. E. pan dr. Fr. Fledler. Hšský a zemský poslanec. 5. Volné ná- vrhy. — Předsednictvo zve všechny členy k účasti.
Fiala profesor doktor V Funk Moráň A Kazda Palacký Vejvar F Sinle J Janda Fledler Praha Karlín Drnek Francie organizace PrahaII organizace národní strana
17 article
Ze žížkova. Schůze sboru důvěrníků místní organisace národní strany svobodomyslné v žižkově koná se ve čtvrtek 13. března o 8. hod. večerní v restauraci hotelu Tichý (veranda) v Karlově třidě Pořad: Zpráva o činnosti ordanisace. Zpráva po- kladní. Zpráva volebního referenta. Zprávy odborů al živnoštenského, b) úřadnického, c) mládeže, zřízeneckého. „O politické situaci“ promluv generální tajemník pan Frant. Sís. Volné návrhy Odbor dílovedoucích při nár. straně svobod - myslné koná dnes ve čtvrtek o půl 8. hod. večen v sekrelariálu strany schůzi důvěrnického shoru Z Dobříše. [Ruch organisační.) Přívržen- cí národní strany svobodomyslně v Dobřiši konali 2. března 1913 ve spolkové místnosti důvěrnou schůzi a usnesli se jednomyslně na založení místn organisace. Při volbě současně vykonané jedno- myslně zvolen předsedou MUDr. Karel Václa- vec, místopředsedou berní správce Jan Sekyra pokladníkem obchodník Josel Kušper a jednate- lem respicient Václav Kr aus. Kolin. Smetanův večer na tento čtvrtek pro- jektovaný odkládá se za příčinou indisposice zl. Táflové na čtvrtek 27. března, kdy se určite bude konati. Na pořadu přednáškn o Smetanová tvorbě, kterou prosloví hudeb. skladatel p. Ju Alfred M. Jelínek, a jednotlivé ukázky tvorb Smetanovy, které přednese sl. Táflová, konc. pěv- kyně a p. JUC. Jelínek. Večírek koná se v Záme- cké restauraci o 8. hod. več. Režijní příspěvek
Tichá František Sís MUDr Václ Sekyra Josel Kušper Václav Kristus Smetanův M Jelínek Jelínek Karlov Dobříš Zat organizace národní strana stranit svoboda
19 article
20 hal.
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Svolání porady zástupců českého i ně- meckého svazu poslanců zemských. V dů- sledku porady, která se konala 18. ledna mez zástupci českého svazu a svazem německým a na niž čeští zástupcové sdělili své stano- visko k dělnosti sněmu, jest svolána n tuto sobotu o 11. hod. dopol. v budově sněmovní opět porada, na které něme- čtí zástupci sdělí svou odpově d. — Pověstí o velkém finančním plánu pro- běhly některými listy. Věci mají se ve skuteč- nosti asi takto: Státní úřadnictvo žádá, aby hmotné výhody ze služební pragmatiky ob- drželo se zpětnou platností od 1. ledna 1913. K tomu by pro rok 1913 bylo zapotřebí 31 milionů korun a odečtou-li se taxy ze zvýše- ní, nejméně 25 milionů korun. Vláda houžev- natě trvá na tom, že z osobní daně z přijmu neobdrží více než 15 mil. K, poněvadž drobné daně budou asi rovnati ze tomu, co vládn míní sleviti na domovní dani třídní a činžov- ní nejchudším poplatníkům. Vzrůst příjmů z ostatních daní vláda neočekává, poněvadž poslední čtyři měsíce minulého roku a první tři měsíce tohoto roku vedly následkem za- hraničních poměrů k veliké stagnací obchodní a průmyslové. Měla-li by vláda provéstí prag- matiku se zpětnou platností od 1. ledna, po- třebovala by dle svého tvrzení ještě 10 mil.
český svaz
21 article
které chce krýti z daně sirkové. Mimo to chystá vláda předlohu o lokálních drahách na niž rovněž potřebovati bude peníze. Mlu- ví-li se ve veřejnosli o velkém finančním plá- nu, dlužno tím rozuměti však něco zcela ji- ného. Všecky strany ve sněmovně i vlád uznávají, že nelze hospodařiti s úděly zemím a že nelze přehlížeti skutečný kritický stav obecních financí. Proto zaměstnává se vláda velmi vážně otázkou rozdělení pramenů pří- jmových mezi stát, země a obce, a při debate ve finančním výboru stal se podnět, aby z vý- boru zvolen byl 12—15členný komitét, který by společně s vládou otázkami těmi se zabý- val a to s veškerým urychlením, . poněvadi r. 1917, kdy bude obnovováno vyrovnán a Uhrami, jest hranicí pro daně spotřební, jichž nové úpravě musí býti uvažováno. Par- lament resp. finanční výbor chtějí se ujmout iniciativy, aby otázky tyto projednávány byly bez ohledu na to, která vláda je právě při vesle, poněvadž zde půjde o důležité otázky nejen finančního, nýbrž také ústavního rázu.
Uhry
22 article
— Novinářské omyly, kachny a nepocti- vosti. „Moravské Listy“ brněnské v prvním svém čísle 8. března přinesly (z vídeňského pramene) zprávu, že posl. dr. Tobolka má býti jmenován mimořádným profesorem české uni- versity. To je omyl, vzniklý patrně z toho. že dr. Tobolka byl na návrh proíesor- ského sboru české techniky pražské jmenován od 1. března honorovaným docen- tem občanské nauky a zaháji tu svoje před- nášky v nejbližších dnech, hned po prázdni- nách velikonočních. Omylu vídeňského zpra- vodaje „Moravských Listů“, nám osobně ne- známého, zmocnily se některé listy pražské z nichž „Čas“ 11. března vyslovil sic pode- zření, že jde o kachnu, nicméně však kach- nu tuto, v podstatě nevinnou a bezděčnou důkladně nafoukl a prošpikoval vlastní ne- poctivostí: prohlásil domnělé jmenování Tobolkovo na české universitě novou mlado- českou „koncessí“ a porušením autonomie profesorského sboru. Zatím, jak vidno, jde pouze o nepoctivost realistickou, neboť red- akci „Času“ nemůže býti neznámo, že jmeno- vání na vysokém učení bez vědomí pro- fesorského sboru, či „přes hlavy“ jeho, je věcí v Rakousku nemožnou a nemyslitelnou. Vče- rejší „Právo Lidu“ z 12. března přejalo reali- stickou kachnu z „Času“ a podnadilo ji do- konce sociálně-demokratickou hrubostí, mlu- víc o neslýchané politické korrupci. Ostatně vše, co se stalo na technice, stalo se zcela korrektně: sbor profesorský české techniky pražské po zralém uvážení na základě refe- rátu komise učinil svůj návrh a učinil věcně zcela správně, svěřiv honorovanou docenturu občanské nauky dru. Tobolkovi, který mimo četné jiné práce svojí encyklopedií „Česká
doktor Tobolka Tobolkův Rakousko sbor profesorský český
23 article
politika“ (realistická „Naše doba“ ji nazvala dílem monumentálním) a svými úvo- dy k „Pamětem Kaizlovým“, jež tvoří celou knihu (opět realistická „Naše doba“ je na- zvala „beze sporu cennými) víc než dostatečně prokázal svoji schopnost v tom oboru. Zdá se nám dokonce, že dr. Tobolk nemá vůbec příčiny vyhýbati se ani tomu, co „Čas“ a „Právo Lidu“ uvádějí proti němu z minulosti, a jsme jisti, že před soudnýmí lidmi nemusí se dr. Tobolka za to hanbiti jestliže po schváleni jeho habilitační prá- ce jakožto způsobilé k dalším krokům habili- tačním nebyl svého času k habilitaci připu- štěn, anebo jestliže sbor profesorský jinou práci jeho referátem trojčlenné komise jedno myslně za způsobilou k dalším krokům habi- litačním prohlášenou, za takovou nepřijal. „Právo Lidu“ v poslední době začíná se obi- rati i otázkami vědeckými, což jest chvaliteb- no samo o sobě. Ale doporučovalo by se pro ně, kdyby se obrátilo občas k nějaké povo- lané síle o poučení: na příklad v tomto právě případě jemu velmi blízký mladý učenec sociálně-demokratický poslanec dr. L. Winten by mu dovedl jistě velmi přesvědčivě vylo- žiti, že při odmítnutí Vocentury na vysokén učení hrávají občas význačnou roli naprost jiné důvody než otázka vědecké způsobilosti Celý případ, vzniklý z novinářského omylu je v podstatě lapálie; zmiňujeme-li se o něn přes to, tedy jen z toho důvodu, že je karakte- ristickou ukázkou demagogického štvaní nepoctivosti, s jakou se pracuje v listech ne- mladočeských proti mladočeským politikům v otázkách nikoli politických, na polích, kde se nemohou a nesmí uplatňovati politická he- sla, nýbrž výhradně odborná kvalifikace.
Kaizlův doktor Tobolk Tobolka L Winten
24 article
— Posl. J. V. Hráský proti „Českém Slovu“ nám poslal včera tento dopis: Časo- pis „České Slovo“ 12. března 1913 v denn zprávě, nadepsané „Mladočeská léčba inže- nýrské nezaměstnanosti“ útočí proti provo- lání, jež jsme s doktorem Kramářem a pří- pravným komitétem vydali k českým inže- nýrům, aby soustředili se politicky v národni straně svobodomyslné k soustavnému hájení ideových a hmotných zújmů stavu technické- ho. Mohl bych reagovati na útok ten stručně již pouhým použitím uvedeného v něm ak- centu — „že nezaměstnanost jest již vyléčena v řadách těch, kteříž vstoupili do strany ná- rodně-sociální“ — avšak útok „č. S.“ jest přece jen přiliš osobní a čtenáře neznalého pravého stavu citované záležitosti mohl by uvésti v domnění, že snad málo dbám zájmu českých kulturních inženýrů. I odpovídán k následující stati zmínéného článku „Českého Slova“: „Tento projev je podepsán ovšem i vůdcem strany drem. Kramářem a je podepsán také prol. Hráským. Podpisu p. Kramářovu se prani nedívime. Ten podepisuje všecko a podepsal u nehoráznější výrobky mladočeského sekretariá- tu. Ostatně také pana dra. Kramáře může omlouvat neznalost věci. Ale pan proí. Hráský by měl býti opatrnější, když už nechce býti se- riosnější. Nemůžeme přece předpokládati, že by pan prof. Hráský nevěděl, že na př. absolventi kulturního oddělení na vysoké škole technick nesmějí býti přijati do úřádu — pro hrazení bystřin, ač věcných důvodů pro to naprosto ne- ní. Nemýslí právě pan prof. Hráský, že je jeh povinnosti, aby se staral o zrošení takovýc předpisů bez ohledu na to, jsou-li absolvent v mladočeské či jiné organisaci? A myslí si, že někdo bude mladočeské prohlášení považovat za víc než za vnadídlo, když vidí, jak dosud svou positivní“ politikou nedovedli zabránit ani ta- kové znehodnocování české techniky?
Posl Hráská Kramář Kramářův profesor
25 article
Především prohlašuji, že jsem projev ne- jen podepsal, nýbrž i redigoval a vlastně z velké části sám koncipoval, přijímám tudíž zaň plnou odpovědnost. Rozhodně mi v tom nebylo třeba osobně žádné opatrno- sti, jelikož, co jsem mohl kdy pro kulturn inženýry učiniti, učinil jsem i činím nadále mohu s klidem konstatovati, že nejen vybu- dování odboru kulturně-inženýrského, nýbrl i prolamování uzavřenosti správy veřejné vůč kulturním inženýrům vycházelo z iniciativy mé a do značné části bylo i výsledkem práce mojí, při níž doznával jsem pochopení a účin- né politické podpory právě jen z Českého (svobodemyslného) klubu na radě říšské. Při- pomínám své iniciativní návrhy o organisaei služby kulturně-technícké při agrárních ope- racích a jich projednání ve výboru i v plenu sněmovny, připomínám mou akci, jež vedla ku prohlášení ministerstva veřejných prací o přijímání kulturních inženýrů ke státním stavebním oddělením, připomínám svou akci o zavedení samostatné kategorie úřadně oprávněných kulturních inženýrů jak pří pro- jednávání zákona o inženýrských komorách tak v nynější fási jeho a táží se, kdy a kdo z politických činitelů, jichž orgánem jest „Če- ské Slovo“, se o tyto záležitosti staral? Mno- hé úsilí věnoval jsem též odůvodněnému po- žadavku, aby ke hrazení bystřin byl
Mno
26 article
přijímáni především kulfurní inženýři a byl jsem ve snaze své podporován kolegou po- slancem Smrčkem. Nejprve bylo odstraniti překážku společného statu služby lesnické hrazební — to se konečně zdařilo. Doku však budou ministři orby říditi se stavovským názory rozhodující byrokracie tohoto mini- sterstva, není naděje, aby pronikla zásada,ž i pro hrazení bystřin třeba v Rakousku tech- nických sil, odborně vzdělaných. Proto jes snahou mou — jak v debatě při prvém čten předlohy vládní o kompetenci ministerstev jsem dovodil — přemístiti hrazení bystřin z ministerstva orby do ministerstva veřejných prací. Návrh můj na zvolení 26členného vý- boru pro kompetenci ministerstev byl sice ve sněmovně v loňském zasedání přijat, ale dlouho Jihoslovany a Vlachy obstruován tím že nejmenovali své členy. Opětně osobním přičiněním mým za podpory Českého klubu zdařilo se v poslední schůzi předvelikonoční přivediti konečně volbu výboru kompeten- čního, čímž i možnost parlamentního projed- nání organisace služby hrazební dana jest Táži se, co podnikli v tom oni političtí čini- telé, jichž orgánem jest „České Slovo“? Po dotýkám ještě, že i pan poslanec Choc by do výboru kompetenčního klubem svým vy slání Račte přijmouti atd. Jan Vlad Hráský říšský poslanec.
Jihoslovan Vlach Choc Jan Vlad Hráská Rakousko
27 article
— Volba starosty a členů mžstské radhy král. města Plzně. Z Plzně, 12. března. (Zvl telef. zpráva „N. L.“) Poněvadž od vykonano volby do obecního zastupitelstva král. města Plzně nebyly podány ve stanovené zákonité lhůtě žádné námitky, vykonána byla dnes 9. hod. dopolední slavnostním způsobem vol- ba starosty a členů městské rady král. města Plzně. Za starostu města zvolen byl již po sedmé opětně jednomyslně zaslou- žilý starosta p. dr. Václav Peták. Za členy městské rady zvoleni jednomyslně pánové: dr. Matouš Mandl, advokát, a zemský posla- nec, Josef Schulz, majitel realit, Jan Kessler, soukromník, Bedřich Buriá- nek, císařský rada a majitel realit, Fr Mandl, klenotník, dr. Fr. Vrabec, advo- kát, Karel Klostermann, c. k. profesor v. v. a spisovatel, Ant. Müller, stavební inženýr a Celestin Rippel, ředitel poji- šťovny. Všichni zvolení jsou věrní stoupencí národní strany svobodomyslné.
doktor Peták Mandl Schulz Kessler Buriá Karel Klostermann Müller Plzeň Francie městský rada král . město Plzeň
28 article
— Jak je postaráno o zdraví školních dítek Dostáváme tuto zaračenou zprávu: »Dvě třídy chlapecké školy Libušiny v Libni počátkem r. 1913 umístěny byly v novostavbě soukroměho domu čp. 997 v ulici Podlipného. Značná tato závada pro zdraví malých dětí, navštěvujících 2a a 2b třídu zde umistěnou, zhoršena byla tím, že do I. patra pod třídy nastěhovala okresní nemoc. pokladna pražská svého stávkokaze dra. Kollera. Do domu docházejí nemocní s růží, tuberkulosou, často i spálou, záškrtem a černým kašlem a školní dítky, počtem 60, choditi musí po těchže schodech, ba prodírati se musí mezí nemocnými, čekají- cími na schodech neb chodbě, ježto nemocen- ská pokladna se nepostarala ani o čekárnu, kde by členové její mohli čekati. Netřeha vyličovati, že nakažlivé choroby se budou odtud mezi dětmi a v jejich rodinách rozšiřovati a oče- káváme rychlou nápravu od dozorčích zdravot- ních orgánů, neboť by nikdo nemohl dále rodiče nutiti, aby do tohoto domu dítky své posílali pro nemoc a snad i smrt.« — Z kvestury české university. »Výbor plesu českých právníků« věnoval z výtěžku lelošního právnického plesu nadaci prof. dra. Jonáka (na bezplatné obědy) prostřednictvím kuratora těto nadace, p. dv. rady, prof, dra. Leopolda Heyrov- ského značný příspěvek 1600 K. 1 romě toho vě- noval týž výbor naduci prof. dra. Krombholze pro nemocné studující příspěvek 100 K. »Kroužek če- ských germ nistů« na české fakuitě Bilosofické věnoval nadaci prof. dra. Krombholze pro ne- mocné studující příspěvek 10 K k uctění památky zesnulého kolegy Hilosofa Jaroslava Krutského.
Podlipný Koller profesor doktor Jonák Heyrov Krombholz Bilosofický Hilosof Krutský Libeň Libušin
29 article
— Pohřeb. V úterý konal se z kaple svato- štěpánského kostela v Praze za hojné účasti po- hřeb pana Emiln Švajírovského do rodinné hrobky na Malvazinkách, kde odpočivá jeho choť. Pan Švagrovský byl populární osobností. Bývnl kupcem a vinárnikem na Smichově a žil později jako soukromník jen ve snaze prospěti co nejs vydetněji lidumilným vlasteneckým podníkům. Pan Švadrovský byl soudobníkem našeho národního probuzení a největší české persekuce. Jako tem- peramentní mladík zúčastnil se s celou duší s nej- větěím idealismem národního rozvoje let šedesá- tých a sedmdesátých. Později pracoval činně v čet- ných vlasteneckých podnicích se zápalem neúmor- ným. V analech Ústřední Matice školské, Husova pomniku, spolku pro zbudování pomníku Karlu Havlíčkovi ztd. atd. zůstane jeho práce povždy trvalým písmem zaznumenána. U rakve s pozů- statky zesnulého stáli čestnou stráž členové smí- chovského Sokola. Pobřbu zúčastnilí se členové Sokola pražského, Spolku pro zbudování pomníku Havlíčkova, spolku »Frič« atd. »Tovačovský« za- pěl doj mné smuteční sbory. K rakvi položily věnce: rodiny Švagrovských, Campeova, Modro- chova, Jos. Švagrovského a Vykysalova, Sokol pražský. Sokol smíchovský, kruh přátel »Friče. »Vlastimil« v Drážďanech, Spolek pro zbuďovánl pomniku Havličkova v Praze atd. — Náhrady pro zemská divadla v Praze zamit- nuty. Ředitelstva obou zemských divadel pražských podala zemskému výboru král. Českého žádosť, aby jim byla ze zemské pokladny vyplacena náhrada za noremní dny, prázdniny atd., a to úhr- nem asi 40.000 K, což representuje polovinu zvý- šených subvencí divadelních. Zemský výbor v dů- věrně schůzi zamítl obě řečené žádosti a zů- stavil rozhodnutí o nich sněmu, jemuž o věci té podá zprávu s návrhem, aby náhrady, zemí poskys tované zemským divadlům, byly zvět šeny.
Emiln Švadrovský Husův Havlíček Sokol Havlíčkův Frič Vlastimil Praha Modra Jos Drážďany Sokol pražský spolek pro zbudování
30 article
— Hospodářské školství v zomském výboru král. Českého. Po návrhu přís, Adámka povolil včera zemský výbor úpravu prádelny při hospodyň- ské škole v Stěžerách. — Výsledek kolaudace pře- stavby hospodářské školy v Čes. Brodě byl vzat na vědomí. — žívnostenské záležitostí v zemském výboru král. Českého. Dle referátu přís. Adámka byla ve včerejší schůzi zemského výboru na vědomi vzata zpráva o aktivování zkušební komise mistrovské při řemeslnické škole v Litomyšli. — Schváleno zvýšení pojištěných rent tří živnostníků, a to pio- mocí nadlopšovacího fondu — Kopidlno městem, Zemský výbor král. Če- ského vyslovil včera po návrhu zpravodaje náhr, přís. dra. Pinkasa souhlas s žádostí městyse Kopidl- na, by povýšen byl na město. — Výpůjčka okresu klatovského. Po zprávě náhr. přís, presidenta V. Němce schválil včera zem- ský výbor král. Českého usnesení okresního zastu- pitelstva v Kralupech o uzavření okresní výpůjčky 300.000 K na stavbu okresní nemocnice — Plán polohy na Král. Vlnohradech a v Bu- benči. Dle relerátu náhr. přís, pres. V. Němce byla ve včerejší schůzí zem, výboru král. Českého na vědomí vzata zpráva o místním šetření o plánu po- lohy města Král. Vinohrad u Horní Stromky, zpra- vodajem navržené vyřízení pro měst. radu vino- hradskou bylo schváleno. — Zpráva arch. prof.
Adámek Král Stěžery Čes . Brod Litomyšl Kopidlno Kralupy Vinohrady stavba hospodářský škola
31 article
Kotěry o plánu polohy města Bubenče regulací Zá- torky byla vzata na vědomí; zemský výbor sdělí místodržitelství své stanovisko při řečené záleži- — Humanitní péče zemského výboru král. če- ského. Na základě zpráv přís. Adámka byla ve věe- rejší schůzi žem. výboru na vědomí vzata zpráva ředitelství nalezince o odevzdání nalezenců do ko- lonií pro rhachitiky. — Vyřízeno 15 sporů chudin- ských. — Ze zem. fondu sirotčího povoleny podpory 15 sirotkám. — Vyřízena zpráva o prohlídce cho- robince ve Slaném. — Občanské kluby. Občanský klub Karlíně pořádá dn s ve čtvrtek 13. března o 128. hod. več. v místnosti spolkové u p. Kazdy v Karlíně, Palackého tř., členskou schůzi za úče- lem úrady o kandidátní listině k valné hromada na den 28. března 1913 o 148. hod. več. v téže spolkové mistnosti u p. Ant. Kazdy v Karlině, v Palackého tř., ustanovené.— Staroměstsky občanský klub koná dnes ve čtvrtek o s. hod. večer v restauraci p. Hozy v Celetné ulic závěrečnou schůzí výborovou. Pp. členové klubu vítáni. Při schůzi přijímání nových členů. — Pouť ke hrobu Hlávkovu. Každého roku vysílají ústavy vrchním stavebním radou Josefem Hlávkou založené deputací v den úmrtí jeho, l. j. 11. března, k hrobu jeho do Přeštic; letos odjeln z Prahy v úterý ráno deputace. Českou akademii zastupoval při tom generální sekretář její, dvorní rada prof. Kerel Vrba a předseda třídní, prol. dr. Robert Novák, Národohospodářský ústav JUDr. Pruner a Nadační správu nadání Hlávkových . administrátor Jan Schneider. Deputace po příjezdu svém do Lužan přítomna byla zádušní mši v zá- mecké kapli, již sloužil děkan přeštický Heidl. Potom odebrala se v povozech na hibitov pře- tosti.
Kotěra Adámek Kazda Karlin Hoza Hlávkův Hlávka profesor Kerel Vrba doktor Novák JUDr Pruner Schneider Bubeneč Karlín Palacký třída Celetná Přeštice Praha zemský výbor král . če občanský klub Karlín Staroměstsko občanský klub národohospodářský ústav