3
masthead
23. července 1904.
5
article
nota tvrdili, že zřízení českých parallelek jest
urážkou Němců slezských a že podkopává se tím
jejich postavení a vliv v zemi.
Napjetí mezi Tureekem a Amerikon.
m. Z Cařihradu, 22. července. Napjeuí
mezi Tureckem a Spojenými státy severo ameri-
ckými se přiostřuje. Turecko zdráhá se stále
dáti jim písemné uznání amerických škol v Ar-
menii, jež povolilo všem ostatním státům.
Turecké úřady v Kharputu zabránily taměj-
šímu americkému konsulu cestu do Sassunu.
by se informoval o poměrech Armenů.
Francie a Vatikán.
r. Z Paříže, 22. července. „Figaro“ vyvraci
zprávu italských časopisů, že nuncius Lon en-
zelli dlel v posledních dnech v Římě. Nun-
cius od propuknutí sporu Francii neopustil. „Fi-
garo“ se domnívá, že oba biskupové v posledním
ekamžiku se podrobí a zašlou do Říma svou
demissi. Nebylo by to však žádným roz-
luštěním sporu mezi Vatikánem a francouzskou
vládou.
Německé císařské manévry.
u. Z Hamburku, 22. července. Dle úřad-
ního programu bude dne 2. září přehlídka gardo-
vého sboru u Berlína, načež dne 3. září od-
jede císař do Altony, kde zdrží se do 6. září.
Dne 8. a 9. jsou manévry loďstva a dne 10.
11. rozhovor o nich. Císař odjede pak do Kielu
a dne 12. září k manévrům. Dne 13.—15. zářt
provedou se manévry mezi gardovým sborem
devátým armádním sborem za účasti aktivního
válečného loďstva.
Anglie proti Persii.
1. Z Kolína n. R., 22. července. „Kölnische
Zeitung“ oznamuje, že v Petrohradě zvědělio
vážné neshodě mezi perskými cel-
ními úřady a úřadními osobami
anglickými. V Rusku se poukazuje, že
Anglie chce využitkovati všeobecného zájmu pro
události na dálném Východě a mimo Saistan
přivlastniti si samovolně i jiná místav
Persii.
Němec
Armeno
Figaro
Lon
Nun
Cařihrad
Turecko
spojený stát
Kharput
Francie
Vatikán
Paříž
Řím
Hamburk
Berlín
Altona
Kiel
Anglie
Persie
Kolín
Petrohrad
Rusko
dálný východ
Kölnische Zeitung
6
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 22. července. (C.-B.) Cí s a
vyznamenal odborného šéfa v ministerstvu spra-
vedlnosti, dra. Fr. Kleina velkokřížem řádu
Františka Josefa.
O dnešní zemské volbě ve ve-
zovských obcích bukovinskýc
dobyli svobodomyslní z 12 mandátů 11. Zvo-
leni na černovickém venkově: říšský poslanee
r. z. s. El. Lupu (Rumun), v Koemanu ríš.
poslanec Pihuljak (Mladorus), v Radov i
r. z. s. Simjonovič (Rumun), v Sadaguže
prof. dr. Smal-Stocký (Mladorus), v Seretu
r. z. s. Malek (Rus), v Storožinci člen pan-
ské sněmovny bar. Jiří Vasilko (Rumun).
ve Vaškouci K. Levický (Mladorus), v Su
čavě velkostatkář ryt. Prunku! (Rumun,
konservativec), v Zástavně r. z. s. Kalitov-
ský (Mladorus), ve Věžnici říšský poslanec M
Vasilko (Mladorus), v Gurahumoře statkár
Alexander Buburďan (Rumun) a v Kimpo
lungu dr. Aurel Onču! (Rumun).
František
Klein
František Josef
Rumun
Koeman
Pihuljak
Mladorus
profesor
doktor
Smal
Stocký
Vasilko
Prunka
M Vasilko
Alexander Buburďan
Aurel Onč
Vídeň
Lupo
Rus
7
article
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 22. července. (C.-B.) V poslanecké
sněmovně hlasovalo se především o přechodu
k zevrubné debatě o zvýšení civil n
listy, což usneseno 154 proti 66 hlasům.
Hlasování dálo se klidně. Teprve, když
poslanci hr. Eugen Zichy a býv. m.-p. baron
Banffy hlasovali »ne«, ozvalo se na levici
hlučné »eljenování«.
Resoluční návrhy opposíční propadly
přešlo se k zevrubné debatě o zvýšení civilní
listy, především o titulu předlo hy.
Posl. Nessi (košutovec) žádá, by se
nadpis »Výlohy dvora J. cís. a apošt. král.
Veličenstva uherského krále« změnil tak, aby
se tam mluvilo pouze o králi uherském.
Poslanec Vörös (košutovec) souhlasil
s Nessem.
M.-p. hr. Tisza dokazoval, že dosavadní
zákony o civilní listě mají tento nápis a finanční
výbor přidal slova »uherského krále«.
Titul přijat potom beze změny, rovněž
ostatek předlohy s ministrpresidentovou změnou,
že zákon platí od 1. ledna 1903 (ne 1902) až
do 31. prosince 1912.
Tretí čtení předlohy této ustanoveno n
zejtřek.
Potom začala zevrubná debat
rozpočtová.
Zich
Banff
Posl
Vörös
Tisza
Pešť
poslanecký sněmovna
8
article
Při pol. »Civilní lista« (zvýšená)
posl. Ugron prohlásil, že o tomto titulu nelze
rokovati, dokud panská sněmovna neschváli
předlohu o zvýšení civilní listy a císař ji ne-
potvrdí.
M.p. hr. Tisza namítá, že poslanecká
sněmovna — nepřijme-li tuto předlohu panská
sněmovna — bude míti dosti času k jinému
ustanovení.
Tit. 1. přijat beze změny; rovněž tituly
»kabinetní kancelář«, »říšský sněm« a »příspěvek
na společné výdaje«.
Při pol. »Kabinetní kancelář« pro-
hlásil m.-p. hr. Tisza na Ratkayův dotaz po
zavedení maďarčiny do kabinetní kanceláře, že
má uherské oddělení se služební řečí maďarskou.
Při pol. »Říšský sněm« projednala se
též zpráva hospodářského výboru o zvýšení platů
sněmovního úřadnictva a ustanoven plat obou
místopředsedů po 12.000 K.
Při pol. »Příspěvek na společně výdaje«
prohlásil m. p. hr. Tisza naproti posl. Ratkayi,
jenž toužil na to, že delegační usnešení ve
smyslu vyrovnávacího zákona nepředkládají se
sněmovně, že ona usnešení schvaluje pouze eísař
a vřaďují se do příštího rozpočtu. Na jinou
Ratkayovu poznámku odpověděl, že poslední
schválený rozpočet na rok 1905 drží se v ná-
vrzích rozpočtu pro r. 1904. Mimořádné úvěry,
povolené mimo rozpočet, týkají se pouze věcí,
jež neobsahují žádné rozmnožení stavu dosa-
vadního. Ministr vojenství odpověděl na příslušný
dotaz správně, že o rozmnožení stavu nelze
dosud vyjádřiti se, otázka braneckého kontin-
gentu nespadá do oboru delegací, nýbrž říš-
ského sněmu.
Další debata odročena na zejtřek.
Biskup Strossmayer.
Ze Záhřeba, 22. července. (C.-B.) V od-
polední lékařské zprávě oznamuje se, že stav
biskupa Strossmayera se zlepšil. Nemocný
vyvázl z nebezpečí.
Tisza
Ratkayův
Ratkayi
Strossmayer
Záhřeb
poslanecký sněmovna
Tisza
9
article
K afféře s parníkem »Malaccou«.
Z Londýna, 22. července. (C.-B.) »Da ily
Telegraph« píše: Nelze již pochybovat
o vážném napjetí mezi Anglií a Ruskem. Případ
dal by se pro oba národy odbyti bez újmy je-
jich důstojnosti, kdyby nebylo obtížné otázky,
jaký charakter má býti přikládán lodím jako
»Petrohrad«. Dovídáme se, že stalo se vůči
ruskému carovi prohlášení, že by na tyto lodi
ruského loďstva bylo stříleno, kdyby pokusily
se anglické lodi zadržovat a prohledávat a že
by byly jako lodi pirátské potopeny, kdyby od
svého počínání neustaly. Dovídáme se dále, že
otomanská vláda přičiní se, aby takové lodi
Dardanellami neprojížděly. Otázka nemá naprosto
co činiti s vojnou ve východní Asii.
»Standard« píše: Odplutí »Malacey«
z Port-Saidu pod ruskou dohlídkou velice zhor-
šilo krisi. Naše důstojnost a sebeúcta žádají,
by parník byl propuštěn dříve, než dopluje Bal-
tického moře. Admirál středozemního loďstva
dostal své instrukce a nebude-li »Malacca« vy-
dána dobrovolně, zmocní se ji dříve, než pro
pluje Gibraltarem.
Londýn
Anglie
Rusko
Petrohrad
Asie
PortSaid
Bala
Gibraltar
10
article
»Daily Telegraph« oznamuje: Vý-
sledkem včerejších dvou schůzí kabinetu jest
usnesení nepřipustit, aby »Malacca« dosáhla
nějakého ruského přístavu. Možná, že anglická
vláda připustí veplutí do neutrálního přístavu,
kde bude náklad lodi zkoumán a zjištěno, byl-li
náboj určen pro anglickou eskadru. List pokra-
čuje: Myslíme, že se ruské vládě vyjasnilo,
že obchodním lodím, předělaným na ruské kři-
žáky, nemůže pod žádnou podmínkou přiznáno
býti oprávnění, aby se pletly do anglick
plavby.
Z Paříže, 22. července. (C.-B.) V článku
»Figara«, na pohled poloúřadním, praví se,
že francouzská diplomacie jako věrná
ochrankyně neutrality vynasnaží se v Londýně
i Petrohradě, aby se zmírnily nesnáze pro
afféru s parníkem »Malaceou«.
Poloúřadně prohlašuje se za zcela b ez-
podstatnou pověsť, šířenou jedněmi novi-
nami, že ministr zahraničných věcí Delcas s
pojede do Petrohradu a bude míti
schůzku s hr. Lamzdorfem.
Z Alexandrie, 22. července. (C.-B.) Středo-
mořské loďstvo anglické sem dnes připlulo.
Z Londýna, 22. července. (C. B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje dnes z Petro-
hradu: Britský vyslanec nedostal dosud
odpovědi na protestní notu o zabavení parníku
»Malacca«. Včera večer proslýchalo se, že
skutečně nařízeno propustiti loď, avšak kdyby
to bývalo pravda, britský vyslanec býval byo
tom vyrozuměn. Dnes ráno proslýchalo se, že
věc bude vyřízena uspokojivě.
Figar
Středa
Paříž
Londýn
Petrohrad
Alexandrie
Reut
Daily Telegraph
Petrahrad
11
article
St. tajemník zahraniční Lansdowne
měl odpoledne audienci u krále.
Z Petrohradu, 22. července. (» Reuter.«)
Ruská odpověď na britskou protestní notu
byla odevzdána dnes odpoledne. Rusko svoluje.
aby »Malacea« nebyla postavena před kořistní
soud a slibuje, že podobné události nebudou
se budoucně opakovati. Pro forma dopraví se
náklad parníku »Malacca« do některého středo-
mořského přístavu, nejspíš sudského (na Krétě)
a prohlédne se u přítomnosti britského konsula-
Nárok na náhradu pro zdržení parníku na jeho
cestě ohlásí časem britské vyslanectví.
Z Port-Saidu, 22. července. (C.-B.) Angli
cký křižák »Venus« přibyv sem, vplul hned do
průplavu.
Z Londýna, 22. července. (C.-B.) V doln
sněmovně prohlásil premier Balfour, že
vláda nemá pro sněmovnu žádného úřadního sdě-
lení o afféře s parníkem »Malakka«.
Řež mezi vojáky v Šanchajkvanu.
Z Londýna, 22. července. (C.-B.) O krvavé
srážce, k níž 15. t. m. došlo mezi francouz-
skými a japonskými vojíny v Šanchajkvanu,
sděluje se »Daily Chronicle« z Inkou, že ja-
ponští vojáci usmrtili dva Francouze, kteří nesl
ruskou korouhev a těla jejich zohavili, aby je
učinili nepoznatelnými. Na pomstu svých kama-
rádů napadli příštího dne Francouzi Japonce,
sedm z nich zabili a 15 zranili,
Venus
Francouz
Japonec
Petrohrad
Rusko
Kréta
PortSaid
Londýn
Malakka
Šanchajkvan
Reuter
Daily Chronicle
12
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Proti tureckým celním úřadům.
Z Cařihradu, 21. července. (C. B.) Agen-
tury zahraničních dopravních společností paro-
plavebních podaly jedna po druhé příslušným
vyslanectvům písemné stížnosti proti tureckým
celním úřadům, které svémocně užívají zde iv
provinciích nového, moenostmi dosud nepřijatého
zákona o koleích. Prohlašují, že touto libovůli
trpí nemálo na svých zájmech a že jich ob-
chody tím ztěžovány. Ostatně zavádějí celní
úřady postupně nový zákon i pro cizí obchod-
níky. Vyslanectva jsou odhodlána ostře proti
tomuto postupu protestovati. V kruzích vládních
se prohlašuje, že Anglie navrhla dvě změny no-
vého zákona o koleích, jež turecká vláda přijala.
st. Z Pešti, 22. července. (Zvl. tigr. »Nár-
Listů«.) Na trhu prodalo se 50.000 metr. centů
o 20 haléřů dráže. Platila: pšenice nová
tisská 81.5kg K 10.25, 80 kg K 10.—, 79 k
K 9.90, pešťská 81.5 kg K 10.15, banátská
80 kg K 10.15, 78 kg K 9 95, báčská 78 kg
K 9.90, 77 kg K 9.80, 75 kg K 9.25, srbská
76 kg K 9.20, 75 kg K 9 05, skladní 76.7 kg
K 9.70; žito nové (+ 10 haléřů) K 7.30 až
7.50, oves K 6.70 až 6.85, kukuřice
(+ 10 halérů) K 6.20 až K 6.25, ječme
K 6.40.
V terminovém obchodě byla divá
hausse, k večeru na pochmurnost ochabla.
K večeru znamenala: pšeníc e na říjen
9.70, žito na říjen K 7.66, oves na říjen
K 6.81, kukuřice na červenec K 6.20, na
srpen K 6.24, na květen 1905 K 6.51, řepka
na srpen K 10. 65.
Platil
Cařihrad
Agen
Anglie
Pešť
K 9.90
kg
13
article
Sádlu spadlo, po K 59.50; jiné zbož
bez odbytu a změny.
Počasí pochmurné.
Z Nového Yorku, 22. července. (Zvl.
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse: sotva stálé. Znamenala: pše-
nice na červenec 101.50, na září 92 1/8.
kukuřice na září 545/8, cukr (Fair
Muscovados.) 350, bavlna 10.90. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
ustálené.
Z Liverpoolu, 22. července. (Zavěrek.) (4 hod-
10 min.) Obrat 6000 žoků. Z toho na spekulacea
vývoz — ž. Denní dovoz — ž. Šmerické dodávky
na červenec 6.02, 0.—, na červenec-srpen 5.97, 0.—
na srpen-září 5.75, 0.—, na září říjen 5.44, 0.—
na říjen-listopad 5.31, 0.—, na listopad prosinec 5.28
0.—, na prosinec leden 5.25, na leden-únor 5.24. na
únor-březen 5 24, 0.—, na březen-duben 5.25, 0.—
Smýšlení pro lhůty blízké povolné, pro pozdějš
stálé.
Z moderního bankovnictvi
německého.
Nový York
Liverpool
14
article
III.
III.
Německá banka.
B. V době válečného ruchu, kdy se v Ně-
mecku pevně věřilo, že to poslední a závěrečný
akt jednoho sjednocovacího období německéhov
nové době, kdy se tušilo, že spojení národa
uvolní cestu i jeho podnikání, r. 1870 založena
v Berlíně s malým celkem kapitálem 15 mill.
marek nová banka. Že neměla v úmyslu obmeziti
se na úzký okruh severu, nýbrž že chtěla slou-
žiti novým úkolům svého spojeného národa, při
jala název Německá banka, Deutsche Bank. My
šlenka banky, která měla býti průmyslovou v
plném slova smyslu, se osvědčila; r. 1880 do
sahuje akciový kapitál s reservami 54 mill. m.
r. 1890 již 103 mill. m., r. 1895 139 mill. m.
Nemíním psáti historii banky od jejího založení.
Stačí obmeziti se na období 1895, na dobu, kte-
rou rozvířila i t. zv. krise, a která podala nové
a nové doklady poslání a úkolů banky.
Roku 1895 činil akciový kapitál Německ
banky 100 mill. m., reservy 39 mill. m.1) Ústře-
dím byl Berlín, filiálky nalezaly se ve Frank-
furtu n. M., Mnichově, Hamburce, Brémách a
Londýně. Aby pevně opatřila své zájmy v Ra-
kousku, které nejsou, jak ještě uzříme, maly.
zúčastněna komanditně v bankovní firmě Rosen-
thal a spol. ve Vídni; ve Španělsku pracovala
pro ni stejně firma Quilermo Vogel a spol. Jak
patrno, slouží banka do tohoto období po vět-
šině obchodu Německa s cizinou. Mohutníci
vztahy se zahraničím dodávají jí síly a moci.
Berlín
Mnichov
Hamburka
Brémy
Londýn
Vídeň
Španělsko
Německo
nový banka
německý banka
Deutsche Bank
Rosen
Quilermo Vogel
15
article
Od r. 1896 možno pozorovati jisté odbočení z
této dráhy. Ne úplné, ale tak, že styky zahra-
niční plně ponechány, že ale domácíposice
překotně opevňovány. Hlavním pod-
nětem k tomu byl nový bursovní zákon, který
svými zostřovacími předpisy měl neblahý vliv
na rozvoj bursovních obchodů. Následkem toho
stalo se, že v r. 1896 poprvé převyšují celkové
obraty filiálek (18.9 milliard marek), které méně
pěstovaly bursovní obchody, obraty centrály
(16.6 milliard marek). Toto poznání, že úspěchy
filiálek, plynoucí z přímé účasti v životě obchod-
ním a průmyslovém, znamenitě rostou, přimělo
vedení banky k rozšíření sítě filiálek, zároveň
ale chápáno správně, že lépe než zakládati nové
filiálky, které by teprve musily si klientely do-
bývati, bude přičleňovati působíci
již banky provinční k ústavu ber-
línskému. A tu jest postup Německé banky
velmi zajímavý. Jde krok za krokem k opano-
vání mocných průmyslů a zaručuje si stále dů-
raznější slovo na domácím trhu a v domácí in-
dustrii.
Rozmach německého průmyslu báň-
ského svádí pozornost banky na ústředí jeho:
do Porýní, Vestfálska i Slezska. Dvě banky byly
v úzkých stycích s tímto silným průmyslem:
Bergiseh-Märkische Bank a Slez-
ský bankovní spolek. Sídlem prvé banky
jest Elberfeld (filiálky v Düsseldorfu, Cáchách,
Mnichově-Gladbachu, Kolfně n. R., Hagenua
Duisburgu) a vládne akc. kapitálem 40 mill. m.
a 6.6 mill. m. reserv. Druhá banka jest koman-
ditní společností na akcie, má r. 1896 akc. ka-
pitál 27 míll. m. a 4.9 mill. m. reserv a dispo-
nuje 6 filiálkami. Úhrnem mají tedy tyto banky
67 mill. m. akc. kapitálu a 15.5 mill. m. reserv.
Porýní
Vestfálsko
Slezsko
Elberfeld
Düsseldorf
Cáchy
Mnichov
Gladbach
Märkische Bank
Hagenua Duisburg
milliard marka
mill . m
16
article
Před prostým převzetím obou těchto bank dána
přednost ponechání formální samostatnosti jich
a Německá banka provádí splynutí tím způ-
sobem, že přejímá větší čásť akcií jich a za-
ručuje toto zájmové společenství svým zastou-
pením ve správních radách obou bank. Věc pro-
vedena takto: Německá banka zvyšuje svůj
akciový kapitál na 150 mill. m. (o 50 mill m.)
a nabízí akcionářům obou ústavů výměnu jich
akcií za nové akcie své v poměru 5:4 co do prvé
banky a 3:2 co do druhé. Akcionáři prvé banky
obdrželi tedy za 6000 m. svých akcií za 4200
m. akcií Německé banky, akcionáři Slezské ban-
ky za 1800 m. svých dosavadních 1200 m.
akcií Německé banky. Kdyby byli všichni akcio-
náři obou ústavů směnu provedli, byla by Něme-
cká banka převzala akciový kapitál jich v obnosu
67 mill. m. za 50 mill. m. — ve skutečnosti zí-
skala jich Německá banka za 42,292.000 m.
svých akcií, tedy asi celkem akcií obou společ-
ností za 57 mill. m., což při knihování 42.29
mill. m. značí tichou reservu asi 15 mill. m.,
přivoděnou výhodou vysokých kursů akcií Ně-
mecké banky. Jest zajímavo, jak toto společen-
ství zájmové novými smluvníky chápáno. Zpráva
Bergisch-Märk. Bank, sdělujíc fakt tento, podo-
týká výslovně: „Toto společenství... jest nej-
větším kapitalistním sdružením a jest povoláno.
aby vedle zvýšení vlastní výdělečné činnosti ší-
řilo i základ národního podnikán
a vedlo je dle jednotného progra-
mu! Jak patrno, nezaplavuje spousta millionů
a mocné styky zahraniční národní vědomi a po-
slání, naopak: ono staví milliony tyto přímo v
služby národního hospodářství vlastního národa
s pevným cflem a vědomím.
BergischMärk
17
article
Úspěch nového společenství byl tak proni-
kavý, že banka v této nové politice své pokra-
čuje i nadále. R. 1895 dochází ke spojení
s Hannoverskou bankou. Banka tato
měla koncem r. 1897 akc. kap. 12 mill. m. a
reserv 1.2 mill. m. Zároveň usnesla se r. 1897
zvýšiti akciový kapitál o 6 mill. m. Tento kapitál
přojímá Německá banka. Německá banka zí-
skala tím povnou posici, protože Hannoverská
banka byla zase v úzkých stycích s Osnabrückou
a Hildesheimskou bankou a byla komanditně
zúčastněna u firem Menz, Blochmann a spol.
v Drážďanech, David Daniel v Celle, H. J. Kled-
wig a Reibstein v Göttingách a Reibsteina
spol. v Mündenu. Jaká to nová síť operační při-
myká se k bance! Stejným způsobem sjednává
r. 1898 Německá banka zájmové společenstv
s Hornorýnskou bankou v Mann-
heimu, která vládla filiálkami v Heidelberce,
Štrassburku, Freiburku a Karlsruhe. Míra kapi-
tálové účasti známa není a nelze ji také z bi-
1) Srv. citované již „Poruchy“ atd. sv. 6. str. 99
sl. (Loeb), odkud data do 1902 — místy i doslovně —
čerpaná. Pro ostatní vývoj byly pramenem zprávy
listů a výkazy banky.
David Daniel
H J
Freiburk
Loeb
Drážďany
Münden
Manna
Heidelberka
Štrassburk
Karlsruhe
hildesheimský banka
Reibsteina společenský
mill
18
article
Iance za r. 1898 vyčísti, protože téhož roku
zmenšila Německá banka značněji svou držbu
akcií Německé zámořské banky (vý-
těžek z prodeje těchto „akcií udává bilance
2.88 mill. m.) a protože styky její s Hornorýn-
skou bankou se datují již od r. 1894, kdy uvá-
děla na berlínský trh nové její akcie. Účelem
spojení s Hornorýnskou bankou bylo rozšířiti ob-
chody Německé banky zvláště v jižním Něme-
cku. Tak opředla zvolna Německá banka svými
filiálkami a spojeními celé téměř Německo. Ve
všech hlavních ústředích německého obchodu
a průmyslu pracují její orgány, zatím co vý-
znam její vztahů zahraničních sílí a roste. Jen
Sasko, rušné svým průmyslem, jí dosu
uniká. Jistá opatrnost jest toho příčinou. V Ber-
líně sledují s nedůvěrou kombinace padlé Lip-
ské a Drážďanské obchodní banky, zevnější lesk
Kaselské a Kummerovy společnosti zde neosle-
puje. Čeká se. A když dochází r. 1901 ku proni-
kavým úpadkům v Lipsku a Drážďanech, které
na se obracejí pozornost celého světa, a když
Sasko ztrácí své hlavní dvě bankovní posice,
mění Německá banka drážďanskou firmu bankéř-
skou Menz, Blochmann a spol., kterou jí získalo
spojení s Hannoverskou bankou, ve svou filiálku
a činí zároveň vše, aby v zájmu dalšího rozvoje
národa úpadky saské nezasáhly hluboko v ho-
spodářský organism národa, trpící beztoho
vleklou poruchou, následující logicky a nutně
po době vzepjetí, protože i v životě hospodář-
ském nutno nabyté assimilovati a uvésti v soulad
s ostatním stavem.*) V těchto létech úpadkůa
obav získala si Německá banka o hospodářstv
národa, kterému slouží, zásluh neskonalých.
Kummerův
Německo
Sasko
Lipsko
Drážďany
drážďanský obchodní banka
19
article
Mocný zájem, který poutal banku k báňské-
mu porýnskému průmyslu, nutil ji věnovati mu
spociálně v létech 1901—1902, kdy trpěl
vleklou ochrnou, značnou pozornost. Jakmile
se ale zdá, že obtíže stagnace překonány, zvy-
šuje roku 1902 Německá banka akciový kapitál
svůj ze 150 na 160 mill. m. a přejímá téměř
úplně akcie Duisbursko-Ruhrortske
banky (akciový kapitál 12 mill. m.). Současně
ale obrací zření — podřizujíc se i v tomto směru
potřebám a osamostatňovacím přáním národa —
na trh petrolejářský. Účelnou organisací
ovládl německý trh petrolejářský zúplna ameri-
cký trust Rockefellerů. Tento monopol americký.
který činil Německo v tomto směru úplně po-
platným americkému kapitálu, neslo obyvatel-
stvo velmi těžce. A tu zasahuje banka: vstupuje
kapitálově v rakouský a rumunský průmysl
petrolejářský a navazuje styky s Ruskem, usi-
lujíc současně o organisaci německého kapitálu
bankovního, pokud o petrolej se interessuje.
Nejde o vystřídání monopolu amerického jiným,
ale o to, aby německý trh byl i v této otázce
ovládán německým kapitálem. Dovoz cizí má
býti učiněn závislým na kapitálu německém —
jak zajímavá to kombinace v osamostatňovacím
úsilí národa, které ve věcech hospodářských
může přijati tolik interessantních forem!
Po překonání poruch hospodářských, které
zasáhly Německe počátkem století, dokonává
tedy banka zvolna druhou fási vývojovou. Bě-
hem asi osmi let nabývá rozhodného slova v
průmyslu vlasti, zatím co její akciový kapitál
stoupá počátkem r. 1904 na 180 mill. m.a
reservy na 78 mill. m. Zahraniční její interessy
chrání mimo uvedených již filiálek a domu
bankovních Německo-z ámořská banka.
její závod. Založena r. 1893, aby již r. 1896
zvýšila akciový kapitál na 12.8 mill. m. (spla-
cený). Podíl akciový Německé banky v bance
této jest malý.
Rockefeller
Německo
Rusko
ámořský banka
DuisburskýRuhrortske banka
mill . m
20
article
Jak velkolepou budova, která vytvořena vy-
trvalým úsilím v málo létech! Není místa a té-
měř průmyslu, v něž by banka nezasahovala
kde by její vlivná role nebyla znatelna. Ale mezi
berlínskými bankami prvého místa již nezaujímá.
Velkolepou fusí Drážďanské banky se
Schaafhausenovským bankovním spolkem, kte-
rá pohlcuje i Německou banku společenstevní,
vytvořena r. 1904 kapitalistní organisace s 285
mill. m. akciového kapitálu a 75 mill. m. reserv.
Ale není tento úspěch druhých bank podnětem
ku postupu na dráze, kterou Sombart vytyčuje
Německé bance v XX. století poznámkou, že
dějepisec hospodářského rozvoje Německav
tomto stoleti bude ličiti její změnu v „Evrop-
skou banku“?*) Hle, jaké cíle kladou tak klidni
Němci jako Sombart hegemonii svého národal
Ale to jsou otázky budouena. Nám zbývá
ještě stručně rozhlédnouti se po obratech
obchodního rozvoje Německé banky.
Koncem r. 1896 zaměstnává 1340 úřadníků.
koncem r. 1902 2694, počet účtů centrály stoupá
z 40.209 r. 1896 na 97.592 r. 1902. Její po-
díl na emissích patrným nejlépe z jejího
podílu na celkové německé dávce kolkové z cen-
ných papírů. R. 1896 platí za kolky tyto
1,415.992 m. = 9.269% veškerého tohoto
kolkovného, v Německu zaplaceného; r. 1900
2,287.765 m. = 10.96%. Obratové daně pla-
tila r. 1896: 654.324 m. = 4.776%%, 1900:
880.439 m. = 6.7%. Více než desetina něme-
ckého emissního obchodu připadala tedy roku
1900 na Německou banku. Jaký to mocný po-
díl! Poměr vlastního a cizího kapi-
tálu byl koncem r. 1902 následující: skciový
kapitál 160 mill. m., reservy 55.3 mill. m.,
úhrnem tedy vlastní kapitál 215.3 mill. m. Ve-
škerá aktiva banky činí však 1140.9 mill. m.
tedy asi pětinásobný obnos vlastního kapitálu.
Sombart
Němec
Evropa
Německo
21
article
Vklady dosahují speciálně 213.5, věřitelé
běžného účtu 507 a akcepty 145.3 mill. m.
Koncem r. 1902 investováno ve filiálkách 40
akc. kap. banky. Úhrnné obraty centrály činír.
1902 28.4, filiálek rovněž 28.4 milliard marek.
Jasný obraz t. zv. pravidelných obchodů podává
obrat účtu směnečného. U centrály
přijato a zpět dáno směnek r. 1896 854.975
kusů v úhrnném obnosu 4.342 milliard m. (prů-
měrně tedy připadá na směnku 5070 m.)
r. 1902 ale 1,785.996 kusů v ceně 9.490 mil-
liard marek (průměr 5313 marek). Jak znatelný
zde vzrůst a rozmach!
Jednoho momentu nutno však ještě obší-
něji se dotknouti: zakladatelského ob-
chodu banky. Ličiti jeho vývoj: na tomto
místě nelze. Nutno se spokojiti s hlavními daty.
Nemíním tím jen ony podniky, na nichž bank
zúčastněna i dále, nýbrž veškery, při nichž
3) Není nevhodno na tomto místě poukázali n
znamenitou — více než pro theoretiky pro hospodář-
skou politiku vůbec — studii Sombartovu v bývalém
Braunově Archivu nyní „Archiv für Sozialwissen-
schaften und Sozialpolitik“ 1904. XIX. sv. str. 1 sl.
Sombartův
Braunův
milliard m
22
article
(Pokus o systematiku hospodářských krisí), kde velmi
případně restringuje pojom krisí hospo
dářských, agitaci dne tak rozšířený.
) 1. c. 207,
spolupůsobila a jimž pak pomáhala, dokud s
nestaly schopny úplně samostatného života. Kdo
by si přál znáti detaily, nalezne je v udaném
prameni. Akciování firmy Siemens a Halske,
Společnost německo-rakouských závodů Man-
nesmannových rour, Německo-zámořská elektro-
technická společnost, Společnost pro olektrotech-
nické závody v Berlíně, Společnost pozemníchi
podzemních dráh v Berlíně, Společnost anatol-
ských dráh, Bagdadské dráhy, Bochumský báň-
ský spolek, Harpenská báňská, Essenský důlní
spolek „Král Vilém“, Schalker Gruben, vagonka
dřive P. Herbrand a spol. v Kolíně n. R., Huld-
schindského hutě, Berlinská společnost hotelo,
Brémská přádelna a řada jiných — toť závody
a podniky, bankou způsobené nebe do dnes
spoluřízené.
Dividenda banky činila r. 1896 a 1897
10%, r. 1898 101/4%, r. 1899—1902 10 7.
Vilém
Německo
Berlín
Harpenský báňský
Kolín
Siemens
Halske
Schalker Gruben
Hulda
23
article
Tato stabilita dividendy i za časů depresse dána
právě rozvětvením banky. Místní poruchy se
nedotýkají tohoto organismu smělé koncepce, za-
tím co risiko značně rozděleno. Moenou oporou
jsou : veliké reservy, které doplňovány značnými
tichými reservami, jichž jeden příklad jsme
uvedli, a malé zúročení cizího kapitálu.
Mluvil jsem šíře o tomto ústavu, který m
také některé stíny ve svém stavu, protože na
něm nejlépe zračí se dnes typ bank, na které
jsem chtěl upozorniti. Na něm lze plně zříti smě-
lost koncepce, ke které se povzneslo moderní
hospodářské Německo a onu touhu samostat-
nostní po stránce kapitalistní při současném sou-
středění do Berlína. Tak slévá se vnitřně říše,
kterou Bismark skul železem a krví.
Dnes, jak řečeno, není Německá banka již
kapitálově první. Bude tedy nutnc věnovati zření
i organisaci silnější, která vytvořena fusí po-
sledních měsíců.
Německo
Berlín
24
article
Z pražského trhu obilního. Na včerejší Burse byl
spolřebitelé celkem zdrželivi. Pražské mlýny činně
v trh vůbec nezasáhly a z venkova mlynáři vůbee
nepřišli. Nedoslatek vody vadil zde obchodu. Ceny
pšenice nezmenšeny, jen pšenice prvé jakosti zna-
menala o 10 hal. z Prahy více (10.10). Cena tato za-
placena novou pšenici 84 kg prvé jakosti. Při malé
nabídce byly by seny pšenice značně stouply, kdyby
byly mlýny měly potřebu úhrady. Po žitu byla
živá poptávka, vůči níž se chovali prodavači zdrže-
livě. Veškera krmiva cenově stoupají a jsou z části
dražší vita. Jest tedy samozřejmo, že se zemědělci
nemohou odhodlati prodávati těžkou pšenici prvé ja-
kosti za nízké ceny a kupovati krmiva různého druhu
a také jakosti za drahé ceny. Slaré žito bylo o 10 hal,
nové o 10—15 hal. dražší. Z Prahy znamenalo staré
žito 6.85 až 7.10, nové 7.15 až 7.30. Obchod s ječ-
menem nemohl se ještě rozvinouti, ač bylo na trhu
s dostatek zboží. Jakost dosud sklizeného českého
ječmene jest velmi dobrá, po většině hledanou
jakosti vývozní a lepší než letošního uher-
ského ječmene. Spolehlivé ceny bude lze udaii
teprve v úterý, tolik jest ale jasno, že budou lelošnl
ceny vyšší než loňské. Za jemné zboží placeno 8.50
z Prahy. Trh s ovsem byl klidný a ceny nezměněny.
Při malých obratech placeno 7.—7.35. z Prahy. Ku-
kuřice stoupla cenově o 10—15, vikev o 25—30 hal.
Řepka jest velmi pevna; úřadně znamenána 11.15
až 11.35, bylo však z Prahy zaplaceno také 11. 50.
Řepka
Praha
Ku
kg
25
article
Ceny máku stouply o 25—30 hal. a platí se zaň až
26.— K. Poznamenali jsme z počátku, že česká pšenice
84 kg těžká prodána, žito nabízeno ve váze 80 kg
Zboží jest v každém směru vzorné a nebylo již po
Iadu let tak těžké jako letos.
Opětné sloupání cen obilních. O vývoji včerejšího
pražského trhu obilního píšeme na jiném místě. Na
trhu peštském stoupaly i včema opětně cenya
sice značně. Pšenice na říjen stoupla z K 9.52—9.53
dn. 21. t. m. na 9.71—9.72 včerejška, žito na říjen
ze 7.49—7.50 na 7.62—7.63; cenové stoupnutí ovs
bylo nepatrné (ze 6.80—6.81 na 6.82—6.83). Také
ve vídni, jejíž bursa byla 21. t. m. ještě dosti klidna,
ceny včera stouply a sice ceny staré tisské pšentice
z 10.— až 10.50 na 10.20—10.70, nové z 10.20 at
10.55 na 10.40—10.75, banátské z 9.70—10.05 na
9.90—10.25, siovácké staré z 9.70—9.90 na 9.90 až
10.10, žita slováckého ze 7.40—7.60 na 7.60—7.S0.
Také ječmen vykazoval vzestupný směr. — Takl
z Hamburku oznamuje se cenové vzestup obilni.
Nové nehezpečí pro trh havlnářský? Zprávao
tom, že se Sutly opětně chystá zahájiti spekulačni
úsili doplněna nyní novou zprávou, že se v Novém
Yorku tvoří obchodní společnost bavlnářská pod jmé-
nem „Southern Cotton Corporation“ s kapitálem 20
mill. doll. Jak se zdá, jest založení této společnosti
dilem Sullya. Společnost tato míní užiti nové methody
balící a zaříditi veliká skladiště. Zatím zaznameni-
váme.
S 0
Hamburk
Nový York
bavlnářský pod jmý
Southern Cotton Corporation
dil Sullya
kg
dn
10.75
26
article
Vliv surtaxy cukerní. Dle právě vydaně statistíky
vzájemného obchodu rakousko-uherského klesl cukerní
vývoz předlitavský do Uher v prvém pololetí letošním
na 3,645.043 K s loňských 8,680.342 K. Rafinovaného
cukru vyvezeno v prvém pololetí loňském za 7,416.62
K, letos jen za 3,175.697 K. Dovoz cukerní z Uher
klesl v tomže období s 1,792.324 K loňských na
258.764 K letošních (co do rafinovaného cukru spe-
ciálně na 1898 K).
Pokles vystěhovalectví přes Hambuk Doprav
zámořská přes Hamburk klesla v prvém pololetí t.r
na 69.353 osob proti 86.480 osobám v tomže obdob
loňském. Z Rakouska odebralo se 16.651 osob Ham-
burkem do Spojených států severoamerických a 585
do Kanady. Má tedy smlouva uherské vlády s cunarl
skou linií podstatný vliv.
Německá výroba surového železa. Německá pro
dukce surového železa stoupla v červnu dle výkazu
Spolku německých průmyslníků železářských n
863.785 t. proti 839.541 t. loni, 695.073 t. předloni.
Uhry
Hamburk
Rakousko
Ham
spojený stát
Kanada
27
article
Od počátku roku do konce června vyrobeno úhrnem
4,999.413 t. proti 4,934.132 t. loni a 4,013.776t
předloni.
Soulěž na lihové lampy. Německá zemědělskí
společnost vypsala nedávno soutěž na lihové lampy
a sice trojího druhu: 1. Na lampu stolní a závěsnou
svítivosti až 80 svíček, která by hořela tiše. 2. Stojací,
visutou a nástěnnou lampu, jakož i stájovou svítilnu
na které by neměly vlivu změny teploty a se svílis
vostí až 80 svíček. 3. Lampy svítivosti od 40—10
a lampy svítivosti nad 100 svíček, které by hořely pe
každé teplotě a za každého počasí. Zkoušeno bylo-
v prvé skupině 8, v dryhě 6 a v tretí 6 lamp. Šetřen
byla jednak theoretické, jednak praktické. Komise —
praví „C. C.“ — konstatovala, že mezi navrženými
lampami není ani jedině, která by odpovídala vše
požadavkům lihové lampy žárové, že ale nutno do
znati značný pokrok. Následkem toho také ceny pi
Tčeny.
Tčit
28
article
Různé zprávy. Jak se z Kyjeva oznamuje, sni
se ruské cukrovary zříditi prodejovou organie
saci dle vzoru rakouské. — Příjmový přebytek han
penské báňské společnosti činí za červenpl
24 pracovních dnech 1,020.000 mk. proti 1,069.500 mk
při 26 pracovních dnech v květnu 1904 a 1,126.300 nk
při 24 pracovních dnech v červnu loňském. Celkovj
výnos roku 1903-4 jest o 47.900 mk. menší loňskéha,
— Sasko-česká paroplavební společs
nost oznamuje, že veškery plavby dle jízdního řádu
mezi Dráždany a Hřenskem budou i nadílke
konány.
Prodej starého mařoriálu. Ředitelství státních díí
v Praze ohlašuje prodej starého materiálu v Podmok
lech a Lounech ležícího. Offerty buďtež do červea
1904 12 hod. v poledne podány.
Dodávky dráze. Ředitelství státních dráh v Pran
zadá řízením offertním dodávání následujících maie
rialií a sice koksu a kovářského uhlí na rok 190a
Offerty buďtež na ředitelství státních dráh v Pran
nejdéle do 1. srpna 1904 do 12 hodin v poledne z
slány.
Insolvence. M. Szel, droguista v Pešti, G. Zimbri-
steanu v Bukurešti. N. J. Fundesen v Bukurešti. S
Simon v Bukurešti. A. Berger v Bukurešti. F.I
Vonásek, obchodník v Čes. Budějovicích. Šimea
Pruskovský, obchodník v Brně. Hynek Klein, cl-
chodník ve Rěce. Serafina Sirola, obchod se smiš
ným zbožím v Zábřebe.
Loun
M Szel
G Zimbri
Fundesen
A Berger
Vonásek
Šime Pruskovský
Klein
Serafin Sirol
Kyjev
Sasko
Praha
Podmoky
Pešť
Bukurešť
Čes . Budějovice
Brno