ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f8410a50-71df-11dc-8478-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 67, person 73, org 6, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 23. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 202.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v administraci sa měste p čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoší čonáškon ra měsíe n čtvit lela . . . . 7 K 00h va flialkách: aK 90 sa něsíc Poštou: za něsíe ns čivrt lefa . . . . s dvají zísilkou za měsi ::: kZ s žtvrt leta
Praha
5 article Anglo-ruský spor.
Anglo-ruský spor. Kdyby dosah vzniklého sporu pro zabavení anglické lodi „Malakky“ tak zvaným dobro- volným loďstvem ruským se oceňoval dle vřavy. jakou po celý týden působí „žlutý“ tisk v Angli i na pevnině, nebylo by nejmenší pochybnosti o tom, že jsou Anglíčané učinění beránci, jež napadl nemotora — ruský medvěd. Vyskytly se skutečně již případy, kdy takováto hlomozná taktika anglická se dodělala účinku, připomí- náme pouze africkou Fašodu, ale ani sami Angli čané nevěří tomu, že takováto taktika jest ne klamná. Dle mezinárodních úmluv o námořním právu válčících mocností, na jehož základě vy budováno jest i ruské právo kořistní, dovoleno jest zastaviti, prohlédnouti a po případě zaba viti každou obchodní loď států neutrálních, na lezá-li se na ní válečný kontraband. Na lodi „Malakka“ nalezal se skutečně podobný náklad určený pro východní Asii, a o tom, stalo-li se zabavení správně čili nic, rozhoduje tak zvaný kořistní soud. Angličané popírají, že byl vá- lečný kontraband určen pro Japonsko, tvrdice že byl náklad lodi ustanoven pro vlastní potřebu Anglii. Po této stránce bude tedy záležitost předmětem podrobnějšího vyšetřování a jednání.
Angličan Malakka Asie Japonsko Anglie
6 article
Prozatím jest jisto, že požadavek, v pro- testu anglické vlády v Petrohradě podaném, aby „Malakka“ byla „ihned“ propuštěna, ne- bylo vyhověno, ač uplynul již celý týden; naopak loď odplula pod ruskou vlajkou, opa- třená ruskou posádkou z Port Saidu, a jak se z Londýna oznamuje, potvrdil předseda min- sterstva Balfour, že se domnívá, že se skutečně tak stalo. Z dalšího opatření, jež se stalo na žá- dost státního podtajemníka Percya, by dotaz, po- slancem Lauriem v parlamentě ohlášený, od- ročen byl až do pondělka, rovněž jest patrno, že vláda anglická nemá tak na spěch s přiostřením sporu, jako „žlutý“ tisk, který ne- ustává nazývati zakročení dobrovolného loďstv ruského — „námořským lupičstvím“, ačkoliv toto loďstvo tvoří součásť válečného loďstva ru- ského. I německé časopisy, na př. „Berl. Tagbl.“ vyslovují přesvědčení, že ruské křižáky dobro- velněho loďstva musi býti považová ny za válečné loďstvo, protože jim byl takový úkol uložen. Mimo to ne- smí se zapomenouti, že válečná moc může i sou- kromým lodím dáti tak zvané „lapací listy Není tudíž ani po télo stránce pochybnosti, že loďstvo dobrovolné dle mezinárodního práva bylo oprávněno zakročiti.
Berl Petrohrad Malakka Londýn Port Said Percya
7 article
—Dále budiž připomenuto, že ve válee s Bury v jižní Africe dala Anglie německé lodi po štovní již v Červeném moři zadržeti a prohlí žeti; dle mezinárodního práva nesmí ani po štovní lodi neutrálních mocností podávati válčíe moci signály anebo dopravovati pro ně zprávy povahy podezřelé. Se stanoviska mezinárodního práva není tedy případ lodi „Malakky“ tak jasný, jak by „žlutý“ tisk všemu světu rád namluvil. Proto Rusové ani po anglickém protestu „ihned“ necouvli, ale jak se rovněž oznamuje, nejen jednání dobro volného loďstva, pokud se týče dotýčného ve- litele, schválili, ale jak se „Vossische Ztg.“ do- vídá z Petrohradu, dotýčné své právo za na- presto nepochybné považují; ba že byli o válečném kontrabandu „Malakky“ dopo- drobna zpraveni, než své opatření učinili, Za to nezdá se, že by Angličané byli si svou věcí tak jisti, jak se tváří; oznamujeť se z Paříže, že tamní anglický velevyslanec o pří- padě zabavení „Malakky“ měl delší roz- mluvu s ministrem francouzským pro zahra- ničné záležitosti Delcassém, a tu prý měl Del- čassé dojem, že anglická vláda má za to, že se naskytla francouzské vládě znameni ta příležitost, aby vhodným důvěrným za- kročením v Petrohradě odvrátila ne- bozpečí, ohrožující světový mír; takováto žádost jest zajisté dokladem, že Anglie si přeje prostředkování.
Rus Ztg Angličan Bura Afrika Anglie Malakka Petrohrad Paříž
8 article
Ač dle nejnovějších zpráv, dosud nepotv- zených, prozatím se stalo dohodnutí, aby lod „Malakka“ byla dopravena do některého neutrál ního přístavu, kdež má vyčkati konečné vyří- zeni sporu, neni vyloučeno, že z případu tohote vyvinou se otázky, kteréž mohou zatlačiti do pozadí : posavadní obrovský zájem o válku musko-japonskou. Zavládáť hlavně ovšem v Anglii a v ostat nlch státech, s Anglii sympatisujících, domnění. te Rusko pokládá za nutné, aby dospěla ko- sečného řešení otázka dardanellská, t. j. aby se odstranily posavadní překážky volného vý- jezdu ruských válečných lodí z Černého moře. Tak oznamuje se „Matinu“: V ruském mini- slerstvu zahraničném prohlašují, že Rusko t považuje za své naprosté právo, že lodi jeh jod obehodní vlajkou mohou proplouti Da- danellami, aniž by vláda turocká tomu mohla odptrati. Nikdo však nemůže ruským lodím překážeti, aby se proměnily vlodi válečné, jakmile opustí Darda- nely. Rusko již od let vymohlo na Turecku, že tolně propouštělo lodi, dopravující vojsko, jako „Nižní Novgorod“, křižáky dobrovolného lod- rra, jako „Kostroma“, ba i fregattu „Admirál Kernilov“, jakož i nevyzbrojené torpédovky. dr,lie se obyčejně spokojila formálním prote- sem, tak posledně v r. 1903, když pluly takové naké torpédovky pod obchodní vlajkou. Vyjednávání v této příčině vede se ostatně ls již po několik měsíců, jak patrno z petro- tniské zprávy „Daily Telegraphu“. Dle toho tnčila otázka dardanellská do nového stadia 1 způsobila v diplomacii pronikavý zájem. Při- Funé kroky se staly již v únoru t. r., odté dy vyjednáváno s tureckou vládou, a šlo jen ješt o to, zjistiti, zdali Anglie se odhodlá do- tnnli věc k uplné roztržce s Ruskem. Proto Busko činilo zároveň opatření jak
Matin Kernilov Buska Malakka Anglie Rusko Černý moře Turecko nižní Novgorod Kostroma
9 article
ve Střední Asii tak na pobřeží bal tickém pro případ anglického od- poru. Akce dobrovolného loďstva ruského stala se v úplném souhlase s nejvyšší správou ru ského válečného námořnictva, a Rusko ne- míní bráti nijakého ohledu na ná- sledky anglického nesouhlasu. Dle obvyklého názoru by se mohlo zdáti. že by Rusko právě nyní se mělo vyhnouti při- ostření svého poměru k Anglii; ale tento názor zapomíná, že ani Angličané nemají právě všecky výhody na své straně a že zájem jejich na Darda- nellách se značně změnil od dob, kdy původní smlouva vznikla. Dnes jsou Angličané pány Egypta a ovládají průplav suezský, čeho tehdy nebylo; dnes jiná moc zasahuje vlivem svým do Malé Asie a tím rovněž klesl zájem Angli čanů v oněch končinách. Dále Angličané dle nedávných slov lord Curzona, vládce v Indii, musí si býti vědomí toho, že smrtelná rána jejich světovládě může býti Ruskem zasazena ve Střední Asii — tam anglická námořní moc nic nemůže Angli prospěti. Konečně — nehledě k veliké námořní moe této — Anglie nemá dosti sil pozemních, ba, jal z návrhů, v parlamentě činěných, patrno, nalezá se ve stavu nutné reorganisace sv pozemní armády. To vše by svěděilo, že nynější vřava angli- cká může býti také vypočítaným závojem, z nímž se může docíliti smíru nejen ohledně za- bavené „Malakky“, ale i ohledně Dardanell — Tibetul A skutečně se oznamuje listům francouz- ským z Londýna, že Anglii velice na tom záleží aby ve příčině Tibetu dospěla k dohodě s Ru skem. Ač tedy okamžitě spor anglo-ruský působ velmi vzrušivě, přece není vyloučeno, že oba soupeři se dorozumějí — nenastanou-li nové komplikace, v nichž by se Anglii podařilo, na- hraditi vlastní nedostatek pozemního vojska — vojsky mocnosti spřátelených.
Angličan Angl Curzon Asie Rusko Anglie Egypt Indie Malakka Londýn
10 article Valka
Valka Změna v pohybech vojska japon- ského. Přes Paříž došla dnes zpráva o sdělen moskevského časopisu »Rusk. Listok«, že armáda Kurokiova protrhla levé křídlo armády Kuro patkinovy a vytrhla směrem k Mukdenu. Zpráva, sama o sobě neurčitá, zdá se býti i nesprávnou. Největší část armády Kurokiovy soustředěna od poloviny tohoto měsíce u průsmyků molienského a modulinského; tam svedena 16. a 17. čer vence bitva s druhým sibířským armádním sborem pod velením gen. F. Kellera a došlo-l od té doby na novou bítvu, spojenou s dalším ústupem ruského vojska, vedla by odtud cesta na Ljaojan a nikoli na Mukden. Že však jakási změna v pohybech japon- ského vojska se očekávala, o tom svědčí sou kromé zprávy, jež ruské listy obdržely z bojišt v posledních dnech. N. Deměinský sděluje »Birž. Vědomostem« z Dašičsa ze dne 17. čer- vence, že japonská západní armáda se rozdělila. Větší část vypravila se okolními cestami n východ k Sjujanu. Zjistilo se to rozvídkami gen. Miščenka. Gen. Miščenko na prostranstv 16 verst nesetkal se nikde s Japonci. V Dašičao se soudilo, že snad značné ztráty před Por Arturem přiměly gen. Oku, aby část svého vojska od Kajpina odeslal nazpět na jih. Ale Demčinský ihned připomíná, že se pozoruje nápadné soustřeďování japonského vojska na třech místech: 1. u modulinského sedla, odkudž sám Kuroki s pěti divisemi ohrožuje Ljaojan; 2. u dalinského průsmyku, kamž soustředěno také tolik vojska, jež může směřovati po silnie sjujansko-hajčenské na Hajčen; 3. u Sajmadzy odkudž vede cesta na Mukden. V Sajmadzy byla však v tu dobu soustředěna pouze jedna brigáda. Cilem prvých dvou armád mohlo být dle Demčinského buď zadržeti ruské vojsko ustupující od jihu na sever, aneb prorvati se k železné dráze a odtrhnouti jižní část ruského vojska od Mukdenu.
Valk Rusk F Keller N Deměinský Birž Artur Demčinský Paříž Mukden
11 article
Nemirovič-Dančenko v »Rusk. Slově« v depeši ze dne 19. července potvrzuje, že u Dašičaa zůstalo málo japonského dělostře- lectva; všechno že se vypravuje na sever, kde se chystá veliká srážka. N. Kirillov v »Rusie sděluje ze 16. července, že u Dašíčaa pozoruje se přechod Japonců na východ. Účelem jeho může prý býti buď snaha, obejíti jižní ruské vojsko a odtrhnouti je od hlavního voje, aneb spíše nový útok na Port-Artur. Podrobných zpráv, zejmena úřadních zpráv z hlavního stanu dosud není a nutno tedy vyčkati, potvrdí- li s zprávy dopisovatelů z Dašičaa a jsou-li ve spo jení se zprávou »Rusk. Listka« o japonském pochodu na Mukden. Účinky mandžurských dešťů. Čteme v jedné z posledních depeší Nemi roviče-Dančenka: Objíždím jižní posice. Po pěti denních neustálých deštích Mandžurska nelz poznati. Gaoljan (mandžurské proso) vyrostl zvící člověka. Střelecké oddíly a vyzvídky mohou se nyní ukrýti všude. Dnes Japonci nezpozoro- vali našich vojáků, stojících v gaoljaně. Ale tak nepřítel pohodlně se v něm pohybuje v samém sousedství našeho vojska. Baltické loďstvo. Zpravodaj »Echo de Paris« vyžádal si roz mluvu s velitelem budoucího druhého tichomoř- ského loďstva, admirálem Rožestvenským, o něhož chtěl zvěděti, kterou cestou loďstvo se hodlá bráti na východ. Admirál Rožestvenský odvětil mu, že loďstvo tak silné, jako jest druhá tichookeánská eskadra, nemá příčiny, aby tajilo své pohyby. Mohu vám sděliti předem — pravil — kde budou naše zastávky. V Kielu vymě
Nemirovič Dančenko N Kirillov Japonec Artur Rusk Paris Rožestvenský Rusk Kiel Dašičao Nemi rovič
12 article
níme pozdravy s Němci, přijmeme a učiníme návštěvy; pak se zdržíme den v Plymouthu. Angličané s nadšením nás sice neuvítají, ale přijmou nás korrektně. Do francouzských přl- stavů asi nezajedeme; za nynějších poměrů lépe vystříci se všech nepříjemných komentářů. Vy- hneme se francouzským přístavům, abychom nezavdali podnět k nemiístným manifestacím. Po krátké zastávce v Karthageně a v Neapoli pro- pluje naše loďstvo (kromě těžkých dopravních korábů, které se budou plaviti kolem mysu Dobré naděje), suezský průplav, v Džibutti po- zdravíme francouzskou vlajku, druhá čásť lod- stva odpočine si na krátko v Adeně a co bude dále, to uvidíme potom — dodal admirál. Ovšem předpokládaje, že vše to, co mu »Echo de Paris« vkládá v ústa, je vskutku pravda. Jak se čtyři staří kubanští kozáci dostali do Mandžurie. Zpravodaj »Nov. Vremene« píše z Ljao janu Dnes potkal jsem na stanici Červeného kříže několik kozáků kubanského a terského vojska, kteří se vypravili do Mandžurska k zdravotnímu oddělení. Setkal jsem se s nimi právě když vyjednávali s hlavní správou, od niž měli dostati cestovné. »Jen že budete musit odložiti kynžaly (dýky) a šašky (kozácké šavle)« — pravili jim »To není možná . . . Jací bychom byl kozáci beze zbraně . . . baby. Ne, beze zbraně kozák býti nemůže.« »Ale vždyť jedete jako sanitáři.« »Ovšem, ale přece jsme kozáci. Kdož vi. ledaco se může přihoditi. My se nezřekneme nijaké služby.« Po dlouhém vyjednávání bojovným sanitá řům vyhověli a ponechali jim zbraň. Dal jsen se s nimi do řeči.
Němec Angličan Paris Plymouth Neapol
13 article
»Vy opravdu jedete ke zdravotnímu o dělení ?« Nejslarší ze čtyř kozáků, urjadnik (pod důstojník) Ilja Didenko se usmál. »Zatím k zdravotnímu; a později, co bůh dá . . .« »My všichni jsme už prosti vojenské po- vinnosti; jakž bychom se dostalí jinak na vojnu«, vysvětloval mi stejně chytrácky terský kozák Zankisov, načež mi vypravoval, jak celou svou vojenskou službu strávil na tureckých hranicích, jak se svými soudruhy musil slíditi po lupičích a podloudnicích, jaké lsti a chytrosti musil užívati, jak se znenáhla přiučili výzvědné službě a když se jí konečně naučili, nemají kde by svých vědomostí užili, poněvadž sestárl a dosloužili. »A nyní v Mandžursku a na Koreji mohl bychom posloužiti caři a vlasti — dodal Zan- kisov. — A ostatně i jako sanitáři můžeme snad konati výzvědné služby.« Seznal jsem, že všichní čtyři kozáci Jeremin, Zankisov, Didenko a Gučijev, stali s sanitáry, jen aby se dostali na daleký Východ Také se tim netají, pravíce, že mají peníze na koupi jízdních koní. Svých s sebou vzíti ne mohli, poněvadž doprava by byla přílis drahá a Červený kříž by za koně neplatil, poněvadz sanitáři nemají práva na koně. Spolehají na gener. Rennenkampfa a Miščenka.
Nejslaršit Didenko Zankisov Zan Jeremin Gučijev Rennenkampf Miščenka Mandžursko Korea
14 article
»My ani služné nežádáme; tam kde jed tisíce, i my čtyři snad se najíme.« Namíti jsem, že nebylo třeba vydávatis za sanitáře; že se mohli pouze přihlásiti u vo- jenského představenstva a že by je byli přijali Ale této »milosti« prý se nemohli naditi, poně- vadž jsou již přiliš staří a maji doma rodiny každý čtyři, ať pět děti. »A pomyslili jste o dětech, když jste se sem vypravovali?« ptám se. »Jak bychom nepomyslili; i nyní o nich myslíme. Ale nebude-li nás, car báťuška se oně postará.« »Ech pane — dodal Didenko — kdyby všichni pomýšleli o dětech, když nepřítel jde na Rus, nebylo by dnes už po Rusku ani pa- mátky. Rusko proto je veliké a mocné, že Rue pro caře a vlast zapomíná na ženu i na děti. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Didenko Rue Rus Rusko
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 22. července. (Deputa c slezských Němců u dra. Körbra.h Ohlášená včera deputace německých poslanců ze Sležská byla dnes dopoledne přijata ve. Vídn drem. Körbrem. V depulaci byli: opavský staro- sta dr. Rochovansky, říšští poslanci dr. Mas Menger, dr. Demel, prof. Fr. Hofman a zemský poslanec Janota. Členové deputace poukázali na trvalé rozčilení, jež prý se zmocnilo všech německých kruhů ve Slezsku, když zvěděly o návrhu zemského presidenta hr. Josefa Thuna, týkajícím se slovanských poboček při německých učitelských ústavech. Rozčilení to se stupňovalo po zprávě, že do rozpočtu na r. 1905 jest už vložen úvěr na ony slovanské pobočky. Členové deputace vykládali ministerskému předsedovi dále. že slezští Němci nikterak nemají v úmyslu (e vzpírati se proti osvětovým požadavkům Slovanů, ale že jsou povinni ohraditi se proti agitacím, které se vnášejí do Slezska z jiných zemí, po něvadž takové agitace mohou ohroziti národn pokoj v zemi. Prof. Hofmann ještě podo tknul, že prohlášení, jež ministerský předsed učinil před časem o jazykových sporech, při pouštělo takový výklad, že chce otázky takového rázu řešiti jen po dorozumění s oběma zúčast něnými stranami, s Němci i Slovany. Nebyla-l zemská školní rada v otázce tak důležité vzata ani na potaz, znamená to, že tato školní rada nemá vlastně nijakého účelu. Na tyto zprávy a stesky ministerský před- seda dr. Körber prohlásil: Jsem povděčen vašemu příchodu, moha vysloviti se o věci v niž — smím to snad říci — přenáhlená a váš
Němec Rochovansky doktor Menger Demel profesor František Hofman Janota Thun Hofmann Slovan Körber Praha Slezsko Slovan
16 article
nivá agitace nejen již způsobila velice politování hodné demonstrace, ale hrozí také nebezpeč vážných neshod dříve, než vláda byla vyslechnuta Znáte příčiny, jež nutkají k opětné péči o z opatření dostatečného počtu učitelstva pro české a polské školy ve Slezsku. Příliv z jiných zemí Čech a Moravy, kde učitelé jsou lépe placení pominul; z Haliče nemohou docházeti, protože jich tam sami nemají dostatek. Byly dva způ soby, jak uhraditi potřebu. Mohli jsme zřídit dva samostatné ústavy pro vzdělání českýeh a polských učitelů. Volíce tento způsob, nemohl jsme dle slušnosti odepříti každému z obou těchto národních kmenů, co třetí již měl. Uva žovali jsme věc zevrubně a opírajíce se o jiné zkušenosti, musili jsme si dáti otázku, nebude-li se spojovati takové opatření — třeba zcela ne oprávněně — s aspiracemi, k nimž — snažíce se vždy, aby třenic ubývalo — chováme se, po kud možná, nepředpojatě.
Slezsko Čechy Morava Halič
17 article
Uvažujíce možné eventnality ve všech t borech, seznali jsme, že touto cestou dátis nesmíme, že by také v naší straně způsobile nemalé rozčilení, ač by se teď tomuto způsobu dávala přednost. Bývali byste nám ještě vyčitali že jsme zřídili dvě nová střediště mocného ná rodního hnutí se všemi odtud vyplývajícími ná sledky. Možná, že by se byli v další budoue nosti vyčítaly při skutku tom také nejhorš úmysly. Zkrátka bývaly by se vyskytly výčitky a nadsázky, jako dělají se teď o jiném opatření Toto záleží ve zřízení českých a polských paral lelek na německých učitelských ústavech v Opavě a Těšíně. Aniž by veřejnost věděla toho nej menšího o organisaci parallelek, konány hlučné schůze a usnášeny prudké resoluce. Není mou věcí napadati nezodpovědné osoby. Bezpečím se, že venkoncem budou hleděti nabýti převahy rozvážní lidé, zvlášť kde jsou si vědomi své zodpovědnosti. K orientaci těchto poměrův Slezsku pravím vám pouze, že obě parallelky zřizují se, aby se poctivě vyhovělo potřebán českého a polského kmene, avšak základní orga nisace dosavadních učitelských ústavů, jejich správa a postavení v zemi nezmění se ani dos
Opava Těšín
18 article
Nechci vypočitávati hesla, jichž používá s proti vládnímu nařízení; vzhledem ke správ nému stavu věci, jsou vesměs jalova. Nám zá leží třeba ne na ideálních, ale přece poměrně klid- nějších poměrech ve Slezsku vedle žalostných národních poměrů v jiných zemích, tolik, že by se nám ubližovalo, kdyby se nám přičítalo zůmyslné jich zhoršování. V »naší spravedlnost a nestrannosti« ke všem kmenům v říši ne- smíme se dáti nikým a ničím mýliti. Avšakje mi nápadno, že právě vaše strana libuje s v takovém výkladu akce. Každému národu pro- spívá rozvaha a Němci věru nemají co litovat svého chování se za poslední léta. Zcela nepo chopitelným je konečně mínění, že jsme se měl optati dříve sněmu. Není to nikde předepsáno ani právně možné. Proč jsme měli znepokojovat jindy tak rozšafný slezský sněm, vyhoví lis zrale se zemským presidentem, jenž mu jistě podá zevrubnou zprávu, uváženým opatřením jednomu, aniž by bylo na újmu druhého. Ř kněte svým mandantům, že zřízení parallelek ve Slezsku nebude míti tak hlučně prohlašovanýcl následků, žádné újmy pro Němce, a řekněte pravdu vy především. Tím sdělil jsem vám důvody vládního rozhodnutí, od něhož upustiti nelze. Na tato slova dra. Körbra prohodil dr. De mel: »Kdo nám ručí za to, že vy budete na podzim ještě chefem vlády ?« Dr. Körber odvětil: »To ovšem vědět nemohu!« a pak ubezpečil ještě jednou deputaci že nic neleží tak mimo program nynější vlády jako provozovati ve Slezsku poslovaňující politiku.
Němec Körbr doktor Körber Slezsko
19 article
(Věříme milerádi! Pozn. red.) Rozmluva deputace s drem. Köbrem, byla — dle »Bohemie« — místy značně napjata. Čle- nové deputace po slyšení prohlásili, že s výsled kem své návštěvy u dra. Körbra nejsou spoko jeni. Konali pak ihned poradu, jaké kroky maj dále podniknouti proti vládnímu úmyslu. V Praze, 22. července. (Poláci ne budou demonstrovat.) Nedávno lvovské »Sl. polskie« pozastavovalo se nad tím,že vůdcové polského kola neozvali se dosud ani slovem proti bezdůvodným demonstracím slez ských Němců proti slovanským pobočkám, jež se mají zříditi ve Slezsku. Vídeňský zpravoda »Gaz. Narod.« odpovídá »Sl. pol.«, že Poláe na demonstrace Wolfů a Demlů demonstracemi odpovidati nebudou. »Chápeme demonstrace« — píše »Gaz. Nar.« — pořádají-li se proti křivdě již způsobené, aneb mají-li předejíti provedení křivdy. Ale nám se křivda nestala; naopak Němci nedemonstrují proti nám, nýbrž prot vládě. Ať se tedy vláda spraví s Němci, ukáže, máli v úmyslu stále ustupovati před německými demonstracemi. Teprve kdyby vláda následkem německých demonstrací upustila o zřízení slovanských poboček, nastala by povin- nost nám demonstrovati. Ale až do té doby opatrnost nám káže zachovati se trpně, poně- vadž jen takovým způsobem možno důkladně prohlédnouti a oceniti, jaké stanovisko vláda hodlá zaujati proti stále drzejším choutkám Němců. Mimo to nesluši zapomínati ani tohoe — dodává »Gaz. Nar.« — »že polské demon strace byly by reptilním tiskem prohlášeny za manifestaci ve prospěch vlády a to by byl při nejmenším — předčasné.«
Polák Němec Wolf Deml Praha Slezsko Gaza Nara Bohemia
21 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. července.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. července. Francie a Vatikán. Názorný článek o příčinách nynějších proti francouzských proudů ve Vatikáně přináší Jau rěsova »Humanité«. »Boj jezuitů a řeholí vůbe — praví se v něm — proti tak zv. »fialovým V drobném prodejii ranni číslo o sobě . . . za 8 odpoledni . . . . . . . za 2 h Vo flislkách na venkově zznní čéslo. . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inserá t platí se hotově nnpřed. Předplatení a insorty přijímá sěmnisi- strace v Marianské ulici č. z Tam nacházejí ne téš redake tlskáraa a ezpečioo „ Náredních Lista Rukopisy sa novracejí
Inserý List Praha Francie Vatikán
22 article
prefektům«, jak ultramontáni posměšně republi- kánské biskupy nazývají, nabyl zejmena od schválení spolkového zákona rozhodného rázu. Jezuité a s nimi všechny ostatní kongregace pracují všemi silami na odtržení církve od státu a výpovědi konkordátu, protože jsou přesvěd- čeni, že po této rozluce jedině kongregace budou s to, aby zaopatřovaly pro kult potřebné ducho- venstvo, tak že ponenáhlu budou se moci zmoe- niti všech hodností a úřadů. Jezuité, kteří dovedli si podmaniti šlechtu a buržoasii, zdá se, že neobávají se finančních následků rozluky, protože každého roku seženou velmi značné obnosy pro své ústavy a podníky.
23 article
Papež žije pak od zevnějšího světa tak odloučen, že dává se pikly jezuitů klamati. V Vatikáně znají Francii pouze dle četných politi- ckých akcí katoliků, časopisů, spolků, skol, poutí a pod., a představí-li některý majitel to- várny papeži delegaci francouzských dělníků, papež se domnívá zcela vážně, že veškera pra- cující třída věrně druží se k eírkvi a jejím zástupcům. Také ovšem nemine se účinkem faktum, že biskup, který potrestán byl odnětím služného, sežene dobrolnými dary věřicích dvoj- a trojnásobný obnos, nežli toto činilo. Tím vy- světluje se také ve Vatikáně rozšiřený názor, že obětavosť francouzských katoliků církev ze všech obtiží vytrhne. Klam, jehož se tu vati- kánské kruhy dopouštějí, jest však příliš po- vážlivým, jelikož francouzští katolíci po vypo- vězení konkordátu by musili z vlastních pro- středků hraditi 37 millionů, jež povolují se dosud pro katolický kult ve státním rozpočtu, nebo tak jako dosud přispívati dary kongrega- cím, by tyto samy hradily náklad na kato- lický kult. Francouzšlí arcibiskupové a biskupové po střehlí nebezpečí v celém rozsahu a po delší již dobu v Římě proti piklům jezuitů protesto- vali, což mělo za následek, že někteří z vyšších francouzských duchovních byli z Vatikánu ostře pokáráni. Ve Vatikáně jen po energickém vy- stoupení francouzské vlády v poslední minutě se rozhodli nestíhati svobodně myslící a proto podezřelé preláty, na které mají jezuité a jejich pomocníci spadeno.
Vatikán Francie Řím
24 article
Poslední dnové Francesca Petrarky V Arque, (List ke slavnostem Petrarkovým.) Z básníků italských Franc. Petrarka zajisté je nejbližší a nejdražší našemu srdci českému. První příčinou je motiv historický: přátelské jeho styky s nejlepším z našich králů, Karlem IV., jemuž mnohé listy psal a u něhož prodlel i návštěvou v Praze, která tou dobou zajisté právem nazývána byla »Praga caput mundi«, kteréž pojmenování uchovalo se v Italii až po naše časy. Druhou příčinou je celý ráz Petrar- kovy poesie: vroucí upřímnosti a něhy, plné citu a obrazů nádherných a skvoucích. Ba i sama tělesná fysiognomie Petrarkova má tolik slovan- ského do sebe. A tak k velikým slavnostem Petrarkovým, k 700letým narozeninám, my Čechové máme velmi milou a vděčnou povinnos mezi prvními národy Evropy jíti a vzdáti veliký hold úety a vděčnosti dávnému příteli našt drahé vlasti Kromě Arezza, kde se Petrarka v noci z 19. na 20. července 1304 narodil, je t Arqua, kde v osamělé své ville v noci ze dn 18. na 19. července 1374 vypustil velikého ducha, kam tyto dny právě obracejí se mysl nejen celé vzdělané Italie, alebrž celého literár- ního světa evropského. Uprostřed půvabných, smavých vršků s příkrými srázy, posetých sytě zelenými vinicemi a stříbrně šedými zahradami olivovými, na jednom z těch vráků ukryto v ze- leni stromů a keřů zvedá se to malé a přívětivé hnízdečko, S. Maria d'Arqua, útočiště posledníeh dnů vetchého pěvce Laury a schrána jeho
Petrarka Petrarkův Karel Iva Praga Čecho S Arqua Laura Praha Evropa Arezzo italský Franc Arque
25 article
Na počátku svého pobytu v Arquě, zdá se, byl Petrarca hostem otců Augustianů. Sna krása zdejší krajiny přiliš mu připomínala sladké okolí Valchiusy, tak drahé jeho mladým letům, i umínil si, usaditi se tady na vždy. Když pak štědrost pánů Padovských obdařila jej mnohými pozemky, vystavěl si na nich svůj vlastní do- mek, skromný a útulný; psal o tomto svém rozhodnutí příteli svému Pandolfu Malatestovi; ». . . nejsou více ani Benátky ani Padova mým bytem; nýbrž osamělý a půvabný útulek mezi vršky Euganejskými v rozkošné a zdravé kra- jině, kam velmi často, váben jsa krásou místa i láskou ke mně přicházívá a docela po do- mácku žije Vznešený Pán Padovský.« Stavbu této villy provedl r. 1370. Píše tom svému bratru Gherhardovi: »Vyslavěl jsem si malý a roztomilý domek, obklopený vinicí zahradou olivovou a který postačí nečetné skromné rodině.« Téhož roku volal jej papež Urban V. do Říma. Petrarca, jsa již nemocen, nerad opouštěl své tiché obydlí a tuše blizký konec, psal svou závěť. Ustanovil v ní, aby, dopřeje-li mu bůh vystavěti kapli P. Marii, byl v té kapli pocho- ván; jinak ale na blízkém místě směrem ku Pieve. Uzdraviv se jedva, znovu onemocněl ve Ferraře i vrátil se do Padovy, odtud do Benátek a zase do Arquy. Čtyři poslední léta svého živola, ztrávená v Arguě, zasvětil nejpřísnějšímu pokání za hříchy, jež domníval se spáchati v mládí, za- pomněv jako básník, že byl také knězem dal se opíjeti závraťmi lásky. Konal dlouhé posty, spával oblečen, často v noci vstával, aby se modlil a studoval. Jídlo jeho byly luskoviny a ovoce a tk ani svými četnými přáteli, kteří jej často navštěvovali, nedal se svésti na bohatší kuchyni. Kromé těchto přátel ale obtěžovali jej nesčetní
Petrarca Augustian Gherhard Urban Valchius Benátky Padova Řím Pieve Ferrara Malatesta