1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý II. března 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večerní llety
předplácí se
v Praze v administranln
na čtvrt fota . . . . 6 K —h
s dvoji donáškon
na miěsle. . . . .
na čtvrt lsta . . . . 7 K Blh
ve Bllálkáchi
na měslo . . . . . 2 K 30 a
Poštou
nésle. . . . .
R čtvrt fsta . . .. . 8 K 50
s dvoji zásllkou
na měslo.
na čtvrtiosh . . k s0
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 16 stranách.
Praha
5
article
Obzor se opět zachmuřil.
Obzor se opět zachmuřil.
Z dálav východu přilétající jaro uvol-
ňuje pohyby chrabrých válečníků slovan-
ských na bojišti thráckém tak, že hotují se
k rozhodnému útoku na Drino-
pol. Že pak tato nedobytná pevnost tu-
recká dlouho již asi neodolá, o to ani nej-
větší Turkofilové netroufají se již příti, ano
sám velitel drinopolský, pověstný Šukr
paša, který přísahal, že bude bránit
Drinopol do posledního muže a před pádem
jejím 40.000 bulharských obyvatel povraž-
diti dá - sám tento ďábel prý již bezdrá-
tovým telegramem tázal se velkovezíra
může-li uvažovat o podmínkách své — k a-
pitulace. Tak se zvěstuje ze samého
Cařihradu do Londýna; a podobné zprávy
došly asi do Sofije z tábora bulharsko-
srbských oblehatelů, kteří v neděli po
vražedném, vítězném boji dobyli trvale
jedné z tvrzí drinopolských, o jejíž lůleži-
tosti svědčí zoufalý odpor obležených.
Drina
Drinopol
Cařihrad
Londýn
6
article
Možno, že jako pád tvrze Bízaní rozhodl
osud Janiny, rozhodne také tento pád tvr-
ze drinopolské osud Drinopole. Aspoň sev
Sofiji pád její čeká každou hodinu.
V této napjaté situaci na bojišti ovšem
prodl évají spojené vlády bal-
kánské dáti díplomacii evropské, která
čeká v Londýně jako na špendlikách vy-
žádanou odpověď svoji, ač prý již
úplně o ní se mezi sebou shodly. Nicméně
prý v Londýně již zákla dní myšlen-
ky odpovědi té jsou diplomacii předem
známy, ano „Daily Telegraf“ ze dne 8.t.
m. praví se býti o nich tou měrou infor-
mován, že troufá si udati veškeré body pře-
důležitého toho aktu, jak následuje:
1. Spojenci balkánští připouštějí, že
velmoci evropské mají dle mezinárodních
smluv z let 1856, 1871 a 1878 nesporně
právo potvrdit dohody territo-
riální ujednané mezi spojenci a Ture-
ckem. Při vykonávání tohoto práva svého
mají mocnosti jistou povinnost, jednati dří-
ve či později jako prostředníci mezi
válčícími stranamí. Následkem toho jsou
balkánští spojenci ochotni přijati
prostředníctyI velmocí. Avšak
žádném případě nesmí toto pro-
středkování přiblížiti se for-
mě rozhodčího soudu.
Janin
Drinopol
Londýn
7
article
2. Nechť nepoukazuje se na spor ru-
munsko-bulharský, v němž Bulharsko
chtělo se podrobiti rozsudku velmocí, pak-
li stejně učiní Rumunsko. Jest veliký
rozdil mezi oběma případy. Tam šlo o spor
pohraniční, jenž nevyspěl ještě v boj. Z de
však již nadešla nejvyšší forma rozsu-
zování, zde totiž rozhodnuto již
zbraněmi a proto může zde býti jedi-
ným úkolem velmocí toliko, aby vyložily
Interpretovaly tento výsledek vá-
lečného tažení.
3. Poněvadž pak nemá býti žádného
rozhodování, nýbrž jen prostředkování,
nemohou býti spojenci, dle usta-
povení haagské konference, vázáni ni-
lakým rozhodnutím, které by bylo
hezi kabinety evropských velmocí
učiněno. Spojencům balkánským by te-
dy nebylo možno přijati žádného
ujednání velmocí, které by ne-
obsahovalo válečnou náhradu
se strany Turecka. Aby však ne-
stěžovaly velké finanční nesnáze Turecka.
byli by spojenci ochotni svoliti ke spláceni
náhrady té ve lhůtách.
4. Ježto úkolem velmocí jest interpre-
tovat výsledky války a ježto každý
další den zjevuje tyto výsled-
ky jasněji, nehodlají spojene
přistoupít na klid zbraní po dobu vy-
jednávání.
5. Poněvadž události sběhší se koncem
ledna v Cařihradě mohou se obnovit
každým okamžikem a v nivec obrátit
všechny výsledky smírné práce velmocí.
soudí spojenci balkánští, že nemá býti uza-
vřeno s Tureckem žádné přiměří, pokud
nebudou podepsány podmínky mí-
ru a pokud část tureckého vojska nebude
propuštěna.
Bulharsko
Rumunsko
Turecko
Cařihrad
8
article
Tak-li vskutku zní připravená odpo-
věď spojenců balkánských, pak ovšem ne-
divíme se, že dnes se všech meteorologi-
ckých stanic diplomacie evropské oznamuje
svorně: Zamračeno! Neboť, páni diplo-
maté se domnívali, že budou moci budoucí
mapu Balkánu sami soukromě
kreslit, ba více ještě: že dovedou při-
měti vítězné státy balkánské i k tomu, aby
se zřekly nejen velkomyslně
veškeré válečné náhrady na po-
raženém krutém nepříteli, ale nad to ještě
převzaly na bedra svá přes 18 procent
ohromného státního dluhu bý-
valé otomanské říše v Evropěll
Co by to pro bedra národů balkán-
ských znamenalo za břemeno ukrutné, po-
stihne každý, povíme-li, že jen konso-
lidovaný státní dluh evropského
Turecka obnáší 126 milionů liber ture-
ckých, čilí 2.520 milionů korun; ale kromě
toho jest ještě stejně velký nezalože-
ný státní dl'uh turecký, vzniklý půjč-
kami za posledních dvou válek, nezapla-
tenými dodávkami vojenskými, zbrojením
td. atd. A kde toho příkladu v dějinách
Balkán
Turecko
9
article
aby vítěz odpustil přemoženému
všechnu válečnou náhradua
ještě sám za něho platil dluhy
jeho, způsobené pověstným nehospodář-
stvím tyranů, kteří vydírali křestan-
ské obyvatele na krev daněmi ne-
smírnými, kdežto osmanské obyvatelstvo
Asie , Arabové a Kurdové, rovněž jako
mohamedánští Albánci daní téměř nepla-
tili vůbec.
Za takových poměrů nebylo by snad-
no tak brzy dojíti míru, i kdyby Turecko
bylo již dokonale zkroceno, jako že dosud
není; vždyť prý doufá dosud v blízké
povstání Arnautů albánských
proti Srbům, v pomoc Rumunska jako
Německa, ano i v možnost velkých
evropských zápletek, z jichž
zmatku a požárů by samo ožilo a vzlétlo
znovu jako báječný Phönix.
Nejnovější děje v Německu a jich
ozvěna ve Francii, proti níž vybuchla prá-
vě dnes officiosní německá „K ölnische
Zeitung“ obžalobou tak neurvalou: to
vše jest málo způsobilé rozjasniti vyhlídky
a naděje národů evropských v jasnější bu-
doucnost.
Kurd
Albánec
Srba
Asie
Turecko
Rumunsko
Německo
Francie
Phönix
10
title
Válka na Balkáně.
Balkán
11
article
Pád Drinopole otázkou nejbližší
chvíle.
Pád Drinopole otázkou nejbližší
chvíle.
Odpověď velmocem až po kapitulaci Dri-
nopole. — M.-p. Gešov před vůdcí oposíční
strany.
Čm. Ze Sofije, 10. března. (Zvláštní
telegram „Národních Listů“.) Zde se oče-
kává pád Drinopole v nejblížší chvílí
proto také odpověď velmocem
jest odložena až po této události.
Dr. Danev odjel do Dimotiky
M.-p. Gešov v soukromé schůzi
podá zejtra vůdcům oposičních stran vy-
světlení o situaci. Ve veřejném míněn
se všech stran se hrnoucí obtíže vyvolá-
vají jistou podrážděnost.
Z Petrohradu, 10. března. Dle telegra-
mu „Nov. Vremene“ z Cařihradu, s voli-
la turecká vláda na radu Ruska
ke změně podminek míru a vzdala
se Drinopole. Nová hranice jde severně od
Midia k řece Bešvě do Muchtar Paši a od-
tud 9 km jižně k Drinopoli, odkud pal
k Anesu na pobřeží Egejského moře.
Drínopolská otázka.
Z Vídně, 10. března. („N. W. T.“) S mno-
hých stran oznamují, že Turecko svolilo ku
postoupení Drinopole. Také někteří státníc
učinili by tento ústupek, ale kabinet, jako ta-
kový, dosud se určitě nevyjádřil.
Italský spor pro Skader.
Z Říma, 10. března. V otázce Skadru
je veřejné mínění v ostrém odporu s vlá-
dou. Zatím co veřejné mínění žádá, aby
Černé Hoře připadl Skader a Řecku Ja-
nina, trvá vláda na opačném stanovisku
Gešov
doktor
Danev
Paša
Drinopol
Sofijá
Petrohrad
Cařihrad
Rusko
Drinopoli
egejský moře
Vídeň
Turecko
Řím
Řecko
km
12
article
Komplikovaná situace.
Komplikovaná situace.
Z Bělehradu, 10. března. Ve zdejších
politických kruzích se praví, že dobytím Ja-
niny Řeky je situace velmi komplikovaná
Očekává se netrpělivě, jak bude záležitost
Janiny rozřešena.
Váníce na bojíští.
Ze Sofije, 10. března. Po několikaden-
ním jarním počasí nastaly opět sněhové vá-
nice na bojiští, takže válečné operace mu-
sily být odloženy.
(Víz poslední zprávy.)
Řek
Janin
Bělehrad
Sofijá
13
title
Politický přehled.
14
article
Země české.
Země české.
Sociálně-demokratické manifestace pro poli
tická práva žen.
V neděli konány ve straně soc.-demokra-
tické četné schůze pro politická práva žen
podle usnesení mezinárodní konference soci-
álně-demokratických žen. Schůze pražská
konala se v konviktském sále. Na všech schů-
zích, pořádaných organisacemi českoslovan-
ské soc.-demokratické strany dělnické při-
jata resoluce, kteráž žádá vládu co nejdůraz-
něji o politickou rovnoprávnost žen ve všecl
směrech, především o všeobecné právo hlaso-
vací pro ženy stejně jako pro muže do všech
oborů zákonodárných a veřejných zastupitel-
ských oborů, neboť jenom dosažením všeob
rovného práva hlasovacího bude ženám umož-
něno zasahovati v důležité otázky kulturní.
hospodářské, politické a sociální. Resoluce
sděluje dále, že se soudružky hodlají domá-
hati svého spravedlivého požadavku všemi
vhodnými a účelnými prostředky, i konč
slovy:
„Vší silou, opřeny o massy sociálně-demo-
kratického proletariátu (žen i mužů) a poslance
naší strany budeme se domáhati všeobecného
rovného práva volebního. Nechť žije všeobecné
rovné právo hlasovací žen i mužů.
15
article
Sensační usnesení liberecké voličské schůze
pro úděly.
Ve chvili, kdy německý tisk v Čechách ozývá
se jednozvukým protestem proti povolení zem-
ských údělů z vyššího výnosu nových berni
finaněního plánu a kdy odmítavé stanovisko, hlá-
sané německými poslanci z Čech, ohrožuje do-
konce solidaritu německo-nacionálního Verbandu.
došlo v sobotu snad v téže chvíli, co finanční
výbor zamital Dammův návrh, na schůzí voličů
poslance Hartla v Liberci k události, křerá za-
sluhuje zajisté plnou měrou označení jako sensace.
Schůze vyslovila se velkou většínou
proti názoru posl. Hartla, jenž odů-
vodňoval své odmítavé stano visko
proti údělům a zamítlaresoluci, stano-
visko toto schvalující. Po řeči posl.
Hartla povstal k všeobecnému prý překvapení
řídící učitel Krause a jménem učitelstva vy-
slovil se pro úděly, ježto takovýmto způsobem
zemi dostane se peněz ceslou zákonitou, kdežto
jinak poskytovány jsou zemi zálohy přece třeba
cestou nezákonnou. Městský radní Gruner navrhl
resoluci, ve kteréž se říš. posl. Hartlovi vyslovuje
důvěru i vyzývá se, aby nijak pro úděly zemím
nehlasoval, poněvadž se tím seslabuje účinek ně-
mecké obstrukce. Při hlasování schválena první
část resoluce jednomyslně, druhá část proti údělům
odmítnuta velkou většinou. Kdosi při tom vzkříklá
»Bohužel. To je německá politika.« Posl. Hart
prohlásil potom, že své osobní stanovisko zařídí
podle dalšího vývoje záležitosti s úděly. Své ko-
nečné osobní stanovisko prý voličům sdělí a zů-
staví jim rozhodnutí o něm.
Dammův
Hartl
Kraus
Gruner
Posl
Hart
Čechy
Liberec
16
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
17
article
O Chorvatsku.
O Chorvatsku.
Práce k zabezpečení šlechtické oligar-
chie v uherském sněmu schylují se ke konei
a proto vznikají pověsti, že v blízké době do-
jde již na úpravu poměru uhersko-chorvat-
ského a na dávno slibovanou změnu ve sprá-
vě Chorvatska. Místo Cuvaje vyslovuje se
zase jméno pověstného bar. Raucha, o němž
se tvrdí, že vyjednává se stranou práva, aby
ji přiměl k takové změně programu, která
by jí umožnila utvořiti ve sněmu vládní větši-
nu za vůdcovství bar. Raucha, který by byí
rád zase bánem. Kdyby se pravašům, kteř
za nebožtíka dra. Jos. Franka byli dobrými
přáteli Rauchovými, podařilo získati při vol-
bách 30 mandátů, mohli by s několika pří-
vrženci Tomašičovými a vírilisty nabýti ve
sněmu většiny.
Ale bar. Rauch není jediným kandidátem
na bánský stolec. Vedle něho jmenují se hr.
Theod. Pejačevič, býv. odb. přednosta dr.
Cuvaj
Rauch
Franco
Rauchův
Pejačevič
doktor
Chorvatsko
18
article
Amruš, Chavrak, hr. Draškovič a zejmén
také ministr Josipovič, o němž se tvrdí.
že si upřímně přeje rozřešiti chorvatskou kri-
si, a sice způsoben nejpřirozenějším, pomo
chorvatsko-sebské koalice.
Takové pověsti zavdaly asi redakci de-
mokratického „Vilagu“ podnět, aby se infor-
movala u samého ministra Josipoviče o chor-
valských věcech. Zprávy ministrovy neslibují
však brzkého rozřešení chorvatské krise. Do-
kud nenastane úplný klid v situaci zahra-
niční i vnitřní, nepřistoupí se prý k řešení
chorvatské otázky a proto není také řečio
tem, že by komisariát měl býli zrušen jižv
dozírné době. Nejdříve se bude řešití otázka
železniční pragmatiky; nevyhoví se však přá-
ní chorvatskému, aby úřadním jazykem na
chorvatských drahách byla jen chorvatština,
poněvadž král si toho nepřeje vzhledem ku
potřebám vojenské pohotovosti, manevrů atd.
Chorvatům prý nezbude, než učiti se pilněji
maďarskému jazyku. O touze, státi se brzy
chorvatským bánem, Josipovíč nezmínil s
ovšem ani slovem.
Chavrak
Draškovič
Josipovič
mokratický
Vilago
Chorvat
19
article
Úřadní jazyk v Bosně.
Úřadní jazyk v Bosně.
Bosensko-hercegovský sněm se usnesl, vydá-
vati Sborník zákonů pro Bosnu a Hercegovinu,
ve kterém by se uveřejňovaly všechny zemské
zákony, nařízení vládní a různé státní smlou-
vy, platné také pro zabrané země, a sice ja-
zykem srbsko-chorvatským oběma písmy, cy-
rillským a latinským. Panovník však odepře
tomuto usnesení sankci, poněvadž sněm změ-
nil vládní předlohu, ve které se žádalo, aby
ke každému srbsko-chorvatskému textu, jen
má býti pokládán za původní, připojíl se v
zákoníku také překlad německý a ma-
darský. Vládní odpor proti sněmovnímu
usnesení opírá se o zákon z r. 1880, jímž se
oběma vládám, rakouské a uherské, zaručuje
vliv na správu Bosny a Hercegoviny, čeho
sněm ve svém usnesení nedbal.
Hr. Aehrenthal a po něm hr. Berchtol
nejednou ubezpečovali, že nemají vřelejšího
přání, než navázati co nejpřátelštější styky
s národy balkánskými. Podivné jsou cesty, po
kterých se domnívají dojíti k takovým přá-
telským stykům. V Chorvatsku vnucují Srbůn
a Chorvatům maďarský chomout, v Bosně
Hercegovině dokonce dva najednou, maďar
ský a německý.
Chorvat
Boseň
Bosna a Hercegovina
Hradec
Chorvatsko
Boseň Hercegovina
21
article
Král Ferdinand a balkánský spolel.
Král Ferdinand a balkánský spolel.
Nemirovič Dančenko v „Ruském Slově
podává potěšlivou zprávu, že v Bulharsku
král i vláda úsilovně pracují k tomu, aby bal-
kánský spolek nejen nerozryvně trval, nýbrž
ještě se upevnil. Ze Skoplje přišla do Sofije
deputace Bulharů žádat, aby jejich město bylo
připojeno k Bulharsku a nikoli k Srbsku.
třeba že ho Srbové dobyli. Jim odpověděli:
„Všecko je maličkost naproti veliké úloze
upevnit balkánský spolek, povznést jej na
výši, učinit jej nevývratným a našemu společ-
nému nepřiteli hrozným. Vraťte se domůa
řekněte, že se bratrsky dohovoříme se Srby
a vyminíme pro vás, aby šetřili vašeho jazyka
a národnosti; ale i vy buďte hotovi k obětem
a pomněte, že Slovanstvu je především třeba
svornosti. Nejde o některé město nebo kraj,
nýbrž o celou budoucnost Slovanstva.“
Tak podle svědectví Nemiroviče Da-
čenka Bulhaři mluví všude, i v táboře před
Drinopolem, kde Bulhaři a Srbové závodí
tom, aby si navzájem osvědčovali bratrství.
Navštěvují se, častují se, procházejí se ruku
v ruce, spolu zpívají, jeden druhého ozdobuje
aspoň nějakou pentličkou, když ještě není kvě-
tin. Vše přinášejí v oběť velikému, největší-
mu dilu — zachování, upevnění na mnohá,
mnohá leta vítězného balkánského spolku.
Ferdinand
Nemirovič Dančenko
Bulhar
Srba
Nemirovič
Bulharsko
Srbsko
Drinopol
22
article
Král Ferdinand je v té příčině za jedno
se svou vládou. On více než kdo jiný pocho-
puje, jaký je to neprůbojný štít, spolek Bul-
harska se slovanskými státy a Řeckem. Ano
i s Řeckem, jež už Bulharům nadělalo tolik
zklamání. Malá, chvastavá a nenasytná země
způsobila již v Bulharsku mnoho nespokoje-
nosti a nedůvěry, ale bulharští státníci mají
s Řeky trpělivost. Solun je přirozeným výcho-
dem Bulharska na Egejské moře. Ale aby se
spolek nezvrtkal, Bulhaři se přemohli a s nej-
větším bolem učinili Venizelosovi, když ne-
dávno příjel do Sofije, i tento ústupek. Tu
již Bulhaři v pravém slova smyslu vyrvalisi
kus mas z těla a obětovali je balkánskému
spolku.
Ferdinand
Bulhar
Řek
Venizelos
Řecko
Bulharsko
egejský moře
23
article
Převezmou-li spojenci turecký slátní dluh?
Bulharská vláda vydala tiskem svůj názor na
otázku, jsou-li balkánští spojencí po vítězství nad
Tureckem povinni zaplatiti jeho státní dluh. Od-
pověď zní, že nikoli a že by bylo nespravedlivo.
kdyby velmoci balkánské spojence k tomu nutily
Kromě konsolidovaného tureckého dluhu (126 mi-
lionů liber) jest ještě dluh nekonsolidovaný, jenž
tvoří různé zálohy, přijaté tureckou vládou za
posledních dvou válek, nezaplacené dodávky pro
vojsko, dlužné gáže úřadnikům a důstojníkům atd.
Nespravedlivo bylo by přenášeti na spojence tu
část tureckého dluhu, která byla učiněna za účely
válečnými proti spojencům. Bývá, že přemožený
platí válečnou daň vitězí, ale aby vítěz byl nucen
platit kontribuci poraženému, toho příkladu není
v dějinách.
Také by bylo neobyčejně obtížno rozvrhnouti
turecký státní dluh mezi Turecko a vítěze. Bře-
meno daní bylo v turecké říši rozděleno nesmírně
nerovnoměrně: obyvatelé evropských vilajetů pla-
tili nepoměrně víc, než obyvatelé Asie. Křesťan-
ské velmoci snad nebudou chtít uzákoniti tuto
křivdu, kterou vyděračské Turecko, dokud mohlo,
páchalo na balkánských křesťanech. Tak nelze
uspořádati převzetí tureckého dluhu, aby Kurdové
a Arabové zůstali v dosavadním privilegovaném
postavení a všecka tíže tureckého dluhu aby lehla
na Bulharsko a Srbsko.
Kurd
Turecko
Asie
Bulharsko
Srbsko
24
article
Rozkol v sociální demokracii ruské,
Mezi ruskými sociálními demokraty vzplanul
vášnivý boj. V dumě jest jich sice jen 13, po pří-
padě 14. počítáme-li také varšavského Jagella
který jest „hospitantem“ bez práva hlasovacího
ale tato malá frakce se rozštěpifa na dva neústup-
ne tábory, na bolševiky (6 poslanců) a menševiky
(7). Obě skupiny vzájemně potírají se ve svých
orgánech, v bolševické „Pravdě“ a menševickém
Jagello
25
article
„Luči“. Jest ostatně nesnadno přesně vytýčit hra-
nice mezi oběma tábory, poněvadž stěpení ruské
sociální demokracie jest mnohoosé. Základní roz-
díl je v olázce, jak chovat se vůči dané politické
situnci; jední chtějí bojovat starou taktikou tajné
konspirativní a revoluční organisace, to jsou
bolševici s jich nesmířitelným maximalistským
programem, druzi hlásají, že v nových politických
poměrech třeba bojovati taktikou parlamentní,a
to jsou menšsvici. Ale i tyto základní dvě
formace rozdrobily se na menší skupinky. Mense-
vicí rozdělují se podle taktiky na „menševiky-
partiice“, kteří chtějí podržet staré formy orga-
nisace strany, kdežto „likvidátoři tvrdí, že staré
tajné organisace mají být zaměněny novými for-
mami veřejného třídního boje. Bolševici ovládal
instituce strany, ale dělili se také na několik sku-
pini na „olzovisty“. „lenince“ a j. „Plechanovci“
nebyli četní, poněvadž Plechanov je sice nej-
vlídnější theoretik ruské sociální demokracie, ale
vždy se snažil oddělovat se od druhých. Otzovisti
byli proti jakékoli politické práci v parlamentě
a žádali, aby sociálně-demokratičtí poslanci byli
z dumy odvoláni (otzovať = odvolak, odtud jich
název). Účast v dumě a při volbách sice mnohé
z těchto výstřelků ruské „zásadovosti“ odstranila
ale spor mezi menševiky a bolševiky, který se
jeví vlastně jako spor mezi sociálně-demokratickou
inteligencí a nesmířitelnými dělniky, hrozi ted
opravdovým rozkolem ve straně.
Plechanov
Mensa
26
article
Dva bratří.
Dva bratří.
Politické obecenstvo ruské těší se na zajímavý
parlameniní souboj, kde spolu skříží slovní zbraně
dva bratří. V. A. Maklakov, populární kadet-
ský poslanec a oblíbený oposiční řečník, a N. A
Maklakov, nyní ministr vnitra. Poslanec Vasilij
Aleksějevič Maklakov bude s dumské tribuny
dokazovat, že sesilená ochrana noní na to, aby
touto těžkou zbraní se střilelo po drobné zvěři —
po „chuligánské“ luze, jak to chce zařídit ministn
vnitra. A ministr vnitra Nikolaj Aleksějeviě
Maklakov bude, patrně naopak důvodit, že třeba
výjimečný stav, pod jehož tlakem se dusí větši
část Ruska už přes třicet let, i nadále podržet.
poněvadž dosavadní násilné potlačování svobody
nestačilo na zavedení pořádku, naopak, že chuli-
gánů v městech i na vesnicích stále přibývá. V. A.
Maklakov
Vasilij
Aleksějevič
Rusko
27
article
Maklakov bude mit patrně pravdu, že tyto ná-
silné prostředky nestačí na výchovu lidu, ale
N. A. Maklakov bude mít dosti byrokratické síly,
aby svůj názor uplatnil i v politiclaé praxi. Ruská
veřejnost bude při tomto parlamentním souboji
mit jen tu podívanou, jak nejsilnějšími důvody
vyzbrojený zástupce národa je bezmocný proli
zástupci vlády, opírajícímu se ne o pravdu, nýbrž
o silu. Bude to personifikace dnešních politických
poměrů na Rusi, která bude svědčit o tom, že
vnitřní poměry jsou skutečně mimořádné, když
V. A. Maklakov přece jen se odhodlal vystoupit
v úloze veřejného žalobce protí svému bratru, se-
dícímu na ministerském křesle. Ostatně nedávno
v besedě se spolupracovníkem „Oděsských Novo-
stí“ V. A. Maklakov aspoň částečně vzal v obranu
svého bratra: není prý sám vinen vládní politikou
a nelze také od jeho vstoupení do vládního kabi-
netu očekávati velkých změn, poněvadž na vnitřní
politiku má vliv nejen ministr vnitra, nýbrž i mi-
nistr financí, lidově osvěty, spravedlností, doprav-
nictví a j. A v celku o vládní politice lze prý
říci, že to už není pouhé kolísání mezi liberál-
nosti a reakcionářstvím, nýbrž cosi horšího.
Maklakov
Oděsský Nova
28
article
Jubilejní návrhy.
29
article
Petrohrad nikdy nebyl v přízní u opravdových
rusofilů. Staří slavjanofili, jmenovitě Aksakov
hlásali vytrvale svoje ceterum censeo, že Petrohrad
musí být zničen; hlavní město Ruska chtěli pře-
nést opět do Moskvy. Věc ta měla by mnohé vý-
hody, poněvadž dnes je Petrohrad příliš vystaven
útoku nepřátelskému od moře a je příliš daleko
od ostatního Ruska, které tíhne přece vší silou
do Asie. V jubilejní chvíli orgán ruských černo-
sotěnců „Zemščina“ vystoupil opět s návrhem
změny sídelního města ruského, ale redaktor „Zem-
ščiny Stanislav Kazimirovič Glinka nespokojuje
se přeložením do Moskvy, nýbrž chce, aby nové
sídelní město bylo založeno dále na východě, a za
vhodné místo navrhuje malebné chlumy nad Vol-
hou „Žigule“, kde slavný povstalec Stenka Razín
kdysi měl své sídlo. A hned prakticky vypočítává.
že by při tom erár mohl vydělat značné peníze.
Nové hlavní město mohlo by se založit na prostoře
asi 100 čtverečních kilometrů, tedy asl 10.000
desjatin po 500—1000 rublech. V celku by tedy
pozemky stály asi 5—10,000.000 rublů. Jestliže by
pělinu ponechal sl erár pro veřejné budovy a
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . zae
večerní
. . . . za d
Ve filřálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní
. . 5b
lnserátv
plati se hotově napřed.
Předplacení a insorty příjímá
sdministraco v Marianské ul., a
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárna a expedins
„Národnloh Listů“.
Eukopiay se novraceil
Aksakov
Kazimirovič Glinka
Stenek Razín
Petrohrad
Rusko
Moskva
Asie
30
article
ostatek prodal na stavební místa, získal by 35
až 400 mil, rublů, z čeho by zůstalo čistého aspol
100 mil. rublů. Tihle „istinnorušti“ renegáti z pol-
ské krve, jako Glinka, vůbec velmi si lámou hlavu
budoueností ruského národa. Jiný jeho rodák, ka-
zaňský profesor Zaleský, navrhoval ještě větš
přesídlení a stejně založil je na finančním výhod-
ném plánu: chtěl založit budoucí slovanskou sjed
nocenou říší pod ruským vedením, ale aby Rue
stále neměli nepříjemnosti se sousedy Poláky
chtěl Poláky přesídlit do Uher, Maďary poslat de
Malé Asie, Čechy usadit na nynějším polskén
území, české území prodat Němcům a za stržení
peníze financovat to hromadné stěhování národů
Německo proti Francii.
M. Z Kolína n. R., 10. března, (Zvl
telegr. »Nár. L.«) „Köln. Ztg.“ uve-
řejňuje článek pod nápadným
nápisem „Kazimír“. V něm pro-
hlašuje, že německé vládě nebude
nesnadno odůvodniti nevyhnutel-
nost nové branné předlohy, jen
ukáže-li jasně a určitě na stranu,
odkud hrozí nebezpečí a odkud
tuší prý je celý svět, totiž na
Francii. Nepodceňujeme věcl, jež
vzniknou z nové úpravy na Bal-
káně, ale žádají-li se oběti jako
nyní, musí jmenovati se, o koho
jde, musí ukázati se prstem,
odkud hrozí nebezpečí, to jest
na Francii! Nikdy nebyl ná
poměr k západnímu sousedu tak
napjatý jako nyní, nikdy ne-
jevila se myšlenka pomstya
odvety tak bez obalu a nikdy
nebylo tak patrno, že Francie
dovolává se spojenecké pomoci
Ruska a přátelství Anglie jen —
pro Elsasko-Lotrinsko. A
teda vzplane svět na kterémkoli
konci, my — to je zcela jisto —
srazíme se s Francií. Kdy
to bude, arci nikdo neví.
Glinka
Zaleský
Rue
Polák
Maďar
Čecho
Němec
Köln
Kazimír
Uhry
Malá Asie
Německo
Francie
Kolín
Bala
Rusko
Anglie
ElsaskýLotrinsko
31
article
Anglie a zbrojení na pevniné.
Anglie a zbrojení na pevniné.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Z Londýna, 8. března.
Odveta Francie na rozmnožení německé armá-
dy budí stále v konservativním tisku nadšení nej-
lepšího zrna. Oposice v tom nalězá znamenitý dů-
vod ku prudkým útokům na pacifistickou politiku
vlády. Je to taktíka boje, pro niž netřeba se při-
li5 rozčilovati.
Naproti tomu liberálové, ač jsou poněkud zne-
pokojeni, nejeví se tak poděšení ohromným vzro-
stem vojenských sil Německa, jak by se mohlo my-
sliti, a důvedy, jež avádějí pro svůj optinismu
jsou asi tylo:
Německo prý neprovádí politiku nepřátelskou
vůčí Francii, jeho jedmným přáním je udrželi mi
v Evropě, ale události posledních šesti měsíců u-
kázaly německé říší, že nemůže již spoléhati s jed-
né strany na vojenskou sílu Rakouska, s druhá
strany pak na protiváhu, kterou dříve tvořilo Tu-
recko na okraji Evropy. Pokud jde o Italit, je zná-
mo, proč ji, jak se zdá, nikdo nepokládá za aktiv-
ního člena trojspolku. Je tedy normální, prarí
liberální přátelé míru, že se Německo chystá čeliti
samo zároveň Francii, jejíž vitalita nebyla nikdy
větší, a Rusku, které se vyvíjí pomalu, ale jistě.
Italit
Anglie
Londýn
Francie
Německo
Evropa
Rakousko
Rusko
32
article
Dodává se také, že ode dne, kdy byl utvořen bal-
kánský svaz, pozbyl trojspolek celé své strategické
hodnoty. Nesmí se zapomenouti, že Německo je ny-
at nuceno sesilovati svou obrannou linii a nemůže
ponechati Rakousku, aby samo zaměstnávalo v při-
padě války Rusy, poněvadž největší část jeho ar-
mády bude musit hájiti jižní hranice dualistické
monarchie, konati uvnitř policejní službu a snot
napadnouti nebo odraziti balkánské státy.
Liberálové z toho usuzují, že Německo neobra-
cí svou vojenskou činnost proti Francii nebo proti
Anglii, nýbrž že se spokojuje tím, aby co nejlépe
opravilo trhliny, které zejí na parádní favádě trol-
spolku.
Je zajimavo seznali tylo vývody, na nichž je
něco pravdy. Budou se ostatně pronášeli v oli-
ciálních kruzích, až se opět sejde parlament, aby
se mírnilo nadšení imperialistů, šťastných, že mo-
hou se chopiti lak pěkné přítežitosti ke kampaní
ve prospěch povinné vojenské služby a aby mobl
na admiralitě žádati stavbu dodatečných dresd-
noughtů.
Coudurier de Chassaígne.
Rus
Chassaígne
Německo
Rakousko
Francie
Anglie
33
title
Poslanec Ladislav Čech
v Příbrami.
Čo
Příbram
34
article
Od zvláštního zpravodaj
Od zvláštního zpravodaj
V Přibramí, dne 9. března 1913.
Říšský poslanec p. Lad. Čech mluvil dnes u nás
po třetí a stále má více posluchačů, neboť dovede
nám vždy povědět něco nového, dovede nás po-
učiti tak, že na stejné otázky pohlížíme po jeho
přednášce zcela jinak, než bylo před tím. Tak opět
dnes v neděli o 2. hod. odpol., pozván byv zdejšo
místní organisací národní strany svobodomyslné
promluvil svým milým způsobem hladce a důkladně
ale boze všech okras prázdných frází „O služebn
pragmatice a finančním plánu“. Ač mluvil dlouho
skorem dvě hodiny, četné posluchačstvo, kter
sestávalo z úřadnictva a stát. zřízenectva, obchod-
nictva i četného živnostnictva, poslouchalo vděě
ně a odměnilo řečníka hlučným, dlouhotrvajícín
potleskem.
U předsedníckého stolu zasedli pp. Petr Čer
ný, předseda místní organisace a I. obch. gremi
dr. Max rytíř z Allemannů, purkmistr městí
a prof. Kalous jako zapisovatel.
Po krátkém uvítání udělil předseda hned slov
posl. L. Čechovi, který vyslovil nejdříve povděl
nad tím, že právě zde v Příbrami může zájemcům
vysvětliti úřadnický zákon, na němž spolupracoval
Byl to zdejší úřadnický klub, který v době, kdy
poslanci ptali se na mínění úřadnických a zříze-
neckých organisací, vyslovil se proti pragmatice
a to patrně na základě nedostatečných neb fales-
Čer
doktor
Max rytíř
profesor
Kalous
L Čecho
Čechy
Allemann
Příbram