ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f81de070-8f0c-11dd-88cd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 80, person 67, org 3, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý II. března 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 69.
4 article
Na ranni a večerní llety předplácí se v Praze v administranln na čtvrt fota . . . . 6 K —h s dvoji donáškon na miěsle. . . . . na čtvrt lsta . . . . 7 K Blh ve Bllálkáchi na měslo . . . . . 2 K 30 a Poštou nésle. . . . . R čtvrt fsta . . .. . 8 K 50 s dvoji zásllkou na měslo. na čtvrtiosh . . k s0 Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
5 article Obzor se opět zachmuřil.
Obzor se opět zachmuřil. Z dálav východu přilétající jaro uvol- ňuje pohyby chrabrých válečníků slovan- ských na bojišti thráckém tak, že hotují se k rozhodnému útoku na Drino- pol. Že pak tato nedobytná pevnost tu- recká dlouho již asi neodolá, o to ani nej- větší Turkofilové netroufají se již příti, ano sám velitel drinopolský, pověstný Šukr paša, který přísahal, že bude bránit Drinopol do posledního muže a před pádem jejím 40.000 bulharských obyvatel povraž- diti dá - sám tento ďábel prý již bezdrá- tovým telegramem tázal se velkovezíra může-li uvažovat o podmínkách své — k a- pitulace. Tak se zvěstuje ze samého Cařihradu do Londýna; a podobné zprávy došly asi do Sofije z tábora bulharsko- srbských oblehatelů, kteří v neděli po vražedném, vítězném boji dobyli trvale jedné z tvrzí drinopolských, o jejíž lůleži- tosti svědčí zoufalý odpor obležených.
Drina Drinopol Cařihrad Londýn
6 article
Možno, že jako pád tvrze Bízaní rozhodl osud Janiny, rozhodne také tento pád tvr- ze drinopolské osud Drinopole. Aspoň sev Sofiji pád její čeká každou hodinu. V této napjaté situaci na bojišti ovšem prodl évají spojené vlády bal- kánské dáti díplomacii evropské, která čeká v Londýně jako na špendlikách vy- žádanou odpověď svoji, ač prý již úplně o ní se mezi sebou shodly. Nicméně prý v Londýně již zákla dní myšlen- ky odpovědi té jsou diplomacii předem známy, ano „Daily Telegraf“ ze dne 8.t. m. praví se býti o nich tou měrou infor- mován, že troufá si udati veškeré body pře- důležitého toho aktu, jak následuje: 1. Spojenci balkánští připouštějí, že velmoci evropské mají dle mezinárodních smluv z let 1856, 1871 a 1878 nesporně právo potvrdit dohody territo- riální ujednané mezi spojenci a Ture- ckem. Při vykonávání tohoto práva svého mají mocnosti jistou povinnost, jednati dří- ve či později jako prostředníci mezi válčícími stranamí. Následkem toho jsou balkánští spojenci ochotni přijati prostředníctyI velmocí. Avšak žádném případě nesmí toto pro- středkování přiblížiti se for- mě rozhodčího soudu.
Janin Drinopol Londýn
7 article
2. Nechť nepoukazuje se na spor ru- munsko-bulharský, v němž Bulharsko chtělo se podrobiti rozsudku velmocí, pak- li stejně učiní Rumunsko. Jest veliký rozdil mezi oběma případy. Tam šlo o spor pohraniční, jenž nevyspěl ještě v boj. Z de však již nadešla nejvyšší forma rozsu- zování, zde totiž rozhodnuto již zbraněmi a proto může zde býti jedi- ným úkolem velmocí toliko, aby vyložily Interpretovaly tento výsledek vá- lečného tažení. 3. Poněvadž pak nemá býti žádného rozhodování, nýbrž jen prostředkování, nemohou býti spojenci, dle usta- povení haagské konference, vázáni ni- lakým rozhodnutím, které by bylo hezi kabinety evropských velmocí učiněno. Spojencům balkánským by te- dy nebylo možno přijati žádného ujednání velmocí, které by ne- obsahovalo válečnou náhradu se strany Turecka. Aby však ne- stěžovaly velké finanční nesnáze Turecka. byli by spojenci ochotni svoliti ke spláceni náhrady té ve lhůtách. 4. Ježto úkolem velmocí jest interpre- tovat výsledky války a ježto každý další den zjevuje tyto výsled- ky jasněji, nehodlají spojene přistoupít na klid zbraní po dobu vy- jednávání. 5. Poněvadž události sběhší se koncem ledna v Cařihradě mohou se obnovit každým okamžikem a v nivec obrátit všechny výsledky smírné práce velmocí. soudí spojenci balkánští, že nemá býti uza- vřeno s Tureckem žádné přiměří, pokud nebudou podepsány podmínky mí- ru a pokud část tureckého vojska nebude propuštěna.
Bulharsko Rumunsko Turecko Cařihrad
8 article
Tak-li vskutku zní připravená odpo- věď spojenců balkánských, pak ovšem ne- divíme se, že dnes se všech meteorologi- ckých stanic diplomacie evropské oznamuje svorně: Zamračeno! Neboť, páni diplo- maté se domnívali, že budou moci budoucí mapu Balkánu sami soukromě kreslit, ba více ještě: že dovedou při- měti vítězné státy balkánské i k tomu, aby se zřekly nejen velkomyslně veškeré válečné náhrady na po- raženém krutém nepříteli, ale nad to ještě převzaly na bedra svá přes 18 procent ohromného státního dluhu bý- valé otomanské říše v Evropěll Co by to pro bedra národů balkán- ských znamenalo za břemeno ukrutné, po- stihne každý, povíme-li, že jen konso- lidovaný státní dluh evropského Turecka obnáší 126 milionů liber ture- ckých, čilí 2.520 milionů korun; ale kromě toho jest ještě stejně velký nezalože- ný státní dl'uh turecký, vzniklý půjč- kami za posledních dvou válek, nezapla- tenými dodávkami vojenskými, zbrojením td. atd. A kde toho příkladu v dějinách
Balkán Turecko
9 article
aby vítěz odpustil přemoženému všechnu válečnou náhradua ještě sám za něho platil dluhy jeho, způsobené pověstným nehospodář- stvím tyranů, kteří vydírali křestan- ské obyvatele na krev daněmi ne- smírnými, kdežto osmanské obyvatelstvo Asie , Arabové a Kurdové, rovněž jako mohamedánští Albánci daní téměř nepla- tili vůbec. Za takových poměrů nebylo by snad- no tak brzy dojíti míru, i kdyby Turecko bylo již dokonale zkroceno, jako že dosud není; vždyť prý doufá dosud v blízké povstání Arnautů albánských proti Srbům, v pomoc Rumunska jako Německa, ano i v možnost velkých evropských zápletek, z jichž zmatku a požárů by samo ožilo a vzlétlo znovu jako báječný Phönix. Nejnovější děje v Německu a jich ozvěna ve Francii, proti níž vybuchla prá- vě dnes officiosní německá „K ölnische Zeitung“ obžalobou tak neurvalou: to vše jest málo způsobilé rozjasniti vyhlídky a naděje národů evropských v jasnější bu- doucnost.
Kurd Albánec Srba Asie Turecko Rumunsko Německo Francie Phönix
10 title
Válka na Balkáně.
Balkán
11 article Pád Drinopole otázkou nejbližší chvíle.
Pád Drinopole otázkou nejbližší chvíle. Odpověď velmocem až po kapitulaci Dri- nopole. — M.-p. Gešov před vůdcí oposíční strany. Čm. Ze Sofije, 10. března. (Zvláštní telegram „Národních Listů“.) Zde se oče- kává pád Drinopole v nejblížší chvílí proto také odpověď velmocem jest odložena až po této události. Dr. Danev odjel do Dimotiky M.-p. Gešov v soukromé schůzi podá zejtra vůdcům oposičních stran vy- světlení o situaci. Ve veřejném míněn se všech stran se hrnoucí obtíže vyvolá- vají jistou podrážděnost. Z Petrohradu, 10. března. Dle telegra- mu „Nov. Vremene“ z Cařihradu, s voli- la turecká vláda na radu Ruska ke změně podminek míru a vzdala se Drinopole. Nová hranice jde severně od Midia k řece Bešvě do Muchtar Paši a od- tud 9 km jižně k Drinopoli, odkud pal k Anesu na pobřeží Egejského moře. Drínopolská otázka. Z Vídně, 10. března. („N. W. T.“) S mno- hých stran oznamují, že Turecko svolilo ku postoupení Drinopole. Také někteří státníc učinili by tento ústupek, ale kabinet, jako ta- kový, dosud se určitě nevyjádřil. Italský spor pro Skader. Z Říma, 10. března. V otázce Skadru je veřejné mínění v ostrém odporu s vlá- dou. Zatím co veřejné mínění žádá, aby Černé Hoře připadl Skader a Řecku Ja- nina, trvá vláda na opačném stanovisku
Gešov doktor Danev Paša Drinopol Sofijá Petrohrad Cařihrad Rusko Drinopoli egejský moře Vídeň Turecko Řím Řecko km
12 article Komplikovaná situace.
Komplikovaná situace. Z Bělehradu, 10. března. Ve zdejších politických kruzích se praví, že dobytím Ja- niny Řeky je situace velmi komplikovaná Očekává se netrpělivě, jak bude záležitost Janiny rozřešena. Váníce na bojíští. Ze Sofije, 10. března. Po několikaden- ním jarním počasí nastaly opět sněhové vá- nice na bojiští, takže válečné operace mu- sily být odloženy. (Víz poslední zprávy.)
Řek Janin Bělehrad Sofijá
13 title
Politický přehled.
14 article Země české.
Země české. Sociálně-demokratické manifestace pro poli tická práva žen. V neděli konány ve straně soc.-demokra- tické četné schůze pro politická práva žen podle usnesení mezinárodní konference soci- álně-demokratických žen. Schůze pražská konala se v konviktském sále. Na všech schů- zích, pořádaných organisacemi českoslovan- ské soc.-demokratické strany dělnické při- jata resoluce, kteráž žádá vládu co nejdůraz- něji o politickou rovnoprávnost žen ve všecl směrech, především o všeobecné právo hlaso- vací pro ženy stejně jako pro muže do všech oborů zákonodárných a veřejných zastupitel- ských oborů, neboť jenom dosažením všeob rovného práva hlasovacího bude ženám umož- něno zasahovati v důležité otázky kulturní. hospodářské, politické a sociální. Resoluce sděluje dále, že se soudružky hodlají domá- hati svého spravedlivého požadavku všemi vhodnými a účelnými prostředky, i konč slovy: „Vší silou, opřeny o massy sociálně-demo- kratického proletariátu (žen i mužů) a poslance naší strany budeme se domáhati všeobecného rovného práva volebního. Nechť žije všeobecné rovné právo hlasovací žen i mužů.
15 article
Sensační usnesení liberecké voličské schůze pro úděly. Ve chvili, kdy německý tisk v Čechách ozývá se jednozvukým protestem proti povolení zem- ských údělů z vyššího výnosu nových berni finaněního plánu a kdy odmítavé stanovisko, hlá- sané německými poslanci z Čech, ohrožuje do- konce solidaritu německo-nacionálního Verbandu. došlo v sobotu snad v téže chvíli, co finanční výbor zamital Dammův návrh, na schůzí voličů poslance Hartla v Liberci k události, křerá za- sluhuje zajisté plnou měrou označení jako sensace. Schůze vyslovila se velkou většínou proti názoru posl. Hartla, jenž odů- vodňoval své odmítavé stano visko proti údělům a zamítlaresoluci, stano- visko toto schvalující. Po řeči posl. Hartla povstal k všeobecnému prý překvapení řídící učitel Krause a jménem učitelstva vy- slovil se pro úděly, ježto takovýmto způsobem zemi dostane se peněz ceslou zákonitou, kdežto jinak poskytovány jsou zemi zálohy přece třeba cestou nezákonnou. Městský radní Gruner navrhl resoluci, ve kteréž se říš. posl. Hartlovi vyslovuje důvěru i vyzývá se, aby nijak pro úděly zemím nehlasoval, poněvadž se tím seslabuje účinek ně- mecké obstrukce. Při hlasování schválena první část resoluce jednomyslně, druhá část proti údělům odmítnuta velkou většinou. Kdosi při tom vzkříklá »Bohužel. To je německá politika.« Posl. Hart prohlásil potom, že své osobní stanovisko zařídí podle dalšího vývoje záležitosti s úděly. Své ko- nečné osobní stanovisko prý voličům sdělí a zů- staví jim rozhodnutí o něm.
Dammův Hartl Kraus Gruner Posl Hart Čechy Liberec
16 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
17 article O Chorvatsku.
O Chorvatsku. Práce k zabezpečení šlechtické oligar- chie v uherském sněmu schylují se ke konei a proto vznikají pověsti, že v blízké době do- jde již na úpravu poměru uhersko-chorvat- ského a na dávno slibovanou změnu ve sprá- vě Chorvatska. Místo Cuvaje vyslovuje se zase jméno pověstného bar. Raucha, o němž se tvrdí, že vyjednává se stranou práva, aby ji přiměl k takové změně programu, která by jí umožnila utvořiti ve sněmu vládní větši- nu za vůdcovství bar. Raucha, který by byí rád zase bánem. Kdyby se pravašům, kteř za nebožtíka dra. Jos. Franka byli dobrými přáteli Rauchovými, podařilo získati při vol- bách 30 mandátů, mohli by s několika pří- vrženci Tomašičovými a vírilisty nabýti ve sněmu většiny. Ale bar. Rauch není jediným kandidátem na bánský stolec. Vedle něho jmenují se hr. Theod. Pejačevič, býv. odb. přednosta dr.
Cuvaj Rauch Franco Rauchův Pejačevič doktor Chorvatsko
18 article
Amruš, Chavrak, hr. Draškovič a zejmén také ministr Josipovič, o němž se tvrdí. že si upřímně přeje rozřešiti chorvatskou kri- si, a sice způsoben nejpřirozenějším, pomo chorvatsko-sebské koalice. Takové pověsti zavdaly asi redakci de- mokratického „Vilagu“ podnět, aby se infor- movala u samého ministra Josipoviče o chor- valských věcech. Zprávy ministrovy neslibují však brzkého rozřešení chorvatské krise. Do- kud nenastane úplný klid v situaci zahra- niční i vnitřní, nepřistoupí se prý k řešení chorvatské otázky a proto není také řečio tem, že by komisariát měl býli zrušen jižv dozírné době. Nejdříve se bude řešití otázka železniční pragmatiky; nevyhoví se však přá- ní chorvatskému, aby úřadním jazykem na chorvatských drahách byla jen chorvatština, poněvadž král si toho nepřeje vzhledem ku potřebám vojenské pohotovosti, manevrů atd. Chorvatům prý nezbude, než učiti se pilněji maďarskému jazyku. O touze, státi se brzy chorvatským bánem, Josipovíč nezmínil s ovšem ani slovem.
Chavrak Draškovič Josipovič mokratický Vilago Chorvat
19 article Úřadní jazyk v Bosně.
Úřadní jazyk v Bosně. Bosensko-hercegovský sněm se usnesl, vydá- vati Sborník zákonů pro Bosnu a Hercegovinu, ve kterém by se uveřejňovaly všechny zemské zákony, nařízení vládní a různé státní smlou- vy, platné také pro zabrané země, a sice ja- zykem srbsko-chorvatským oběma písmy, cy- rillským a latinským. Panovník však odepře tomuto usnesení sankci, poněvadž sněm změ- nil vládní předlohu, ve které se žádalo, aby ke každému srbsko-chorvatskému textu, jen má býti pokládán za původní, připojíl se v zákoníku také překlad německý a ma- darský. Vládní odpor proti sněmovnímu usnesení opírá se o zákon z r. 1880, jímž se oběma vládám, rakouské a uherské, zaručuje vliv na správu Bosny a Hercegoviny, čeho sněm ve svém usnesení nedbal. Hr. Aehrenthal a po něm hr. Berchtol nejednou ubezpečovali, že nemají vřelejšího přání, než navázati co nejpřátelštější styky s národy balkánskými. Podivné jsou cesty, po kterých se domnívají dojíti k takovým přá- telským stykům. V Chorvatsku vnucují Srbůn a Chorvatům maďarský chomout, v Bosně Hercegovině dokonce dva najednou, maďar ský a německý.
Chorvat Boseň Bosna a Hercegovina Hradec Chorvatsko Boseň Hercegovina
20 title
Za hranicemi.
21 article Král Ferdinand a balkánský spolel.
Král Ferdinand a balkánský spolel. Nemirovič Dančenko v „Ruském Slově podává potěšlivou zprávu, že v Bulharsku král i vláda úsilovně pracují k tomu, aby bal- kánský spolek nejen nerozryvně trval, nýbrž ještě se upevnil. Ze Skoplje přišla do Sofije deputace Bulharů žádat, aby jejich město bylo připojeno k Bulharsku a nikoli k Srbsku. třeba že ho Srbové dobyli. Jim odpověděli: „Všecko je maličkost naproti veliké úloze upevnit balkánský spolek, povznést jej na výši, učinit jej nevývratným a našemu společ- nému nepřiteli hrozným. Vraťte se domůa řekněte, že se bratrsky dohovoříme se Srby a vyminíme pro vás, aby šetřili vašeho jazyka a národnosti; ale i vy buďte hotovi k obětem a pomněte, že Slovanstvu je především třeba svornosti. Nejde o některé město nebo kraj, nýbrž o celou budoucnost Slovanstva.“ Tak podle svědectví Nemiroviče Da- čenka Bulhaři mluví všude, i v táboře před Drinopolem, kde Bulhaři a Srbové závodí tom, aby si navzájem osvědčovali bratrství. Navštěvují se, častují se, procházejí se ruku v ruce, spolu zpívají, jeden druhého ozdobuje aspoň nějakou pentličkou, když ještě není kvě- tin. Vše přinášejí v oběť velikému, největší- mu dilu — zachování, upevnění na mnohá, mnohá leta vítězného balkánského spolku.
Ferdinand Nemirovič Dančenko Bulhar Srba Nemirovič Bulharsko Srbsko Drinopol
22 article
Král Ferdinand je v té příčině za jedno se svou vládou. On více než kdo jiný pocho- puje, jaký je to neprůbojný štít, spolek Bul- harska se slovanskými státy a Řeckem. Ano i s Řeckem, jež už Bulharům nadělalo tolik zklamání. Malá, chvastavá a nenasytná země způsobila již v Bulharsku mnoho nespokoje- nosti a nedůvěry, ale bulharští státníci mají s Řeky trpělivost. Solun je přirozeným výcho- dem Bulharska na Egejské moře. Ale aby se spolek nezvrtkal, Bulhaři se přemohli a s nej- větším bolem učinili Venizelosovi, když ne- dávno příjel do Sofije, i tento ústupek. Tu již Bulhaři v pravém slova smyslu vyrvalisi kus mas z těla a obětovali je balkánskému spolku.
Ferdinand Bulhar Řek Venizelos Řecko Bulharsko egejský moře
23 article
Převezmou-li spojenci turecký slátní dluh? Bulharská vláda vydala tiskem svůj názor na otázku, jsou-li balkánští spojencí po vítězství nad Tureckem povinni zaplatiti jeho státní dluh. Od- pověď zní, že nikoli a že by bylo nespravedlivo. kdyby velmoci balkánské spojence k tomu nutily Kromě konsolidovaného tureckého dluhu (126 mi- lionů liber) jest ještě dluh nekonsolidovaný, jenž tvoří různé zálohy, přijaté tureckou vládou za posledních dvou válek, nezaplacené dodávky pro vojsko, dlužné gáže úřadnikům a důstojníkům atd. Nespravedlivo bylo by přenášeti na spojence tu část tureckého dluhu, která byla učiněna za účely válečnými proti spojencům. Bývá, že přemožený platí válečnou daň vitězí, ale aby vítěz byl nucen platit kontribuci poraženému, toho příkladu není v dějinách. Také by bylo neobyčejně obtížno rozvrhnouti turecký státní dluh mezi Turecko a vítěze. Bře- meno daní bylo v turecké říši rozděleno nesmírně nerovnoměrně: obyvatelé evropských vilajetů pla- tili nepoměrně víc, než obyvatelé Asie. Křesťan- ské velmoci snad nebudou chtít uzákoniti tuto křivdu, kterou vyděračské Turecko, dokud mohlo, páchalo na balkánských křesťanech. Tak nelze uspořádati převzetí tureckého dluhu, aby Kurdové a Arabové zůstali v dosavadním privilegovaném postavení a všecka tíže tureckého dluhu aby lehla na Bulharsko a Srbsko.
Kurd Turecko Asie Bulharsko Srbsko
24 article
Rozkol v sociální demokracii ruské, Mezi ruskými sociálními demokraty vzplanul vášnivý boj. V dumě jest jich sice jen 13, po pří- padě 14. počítáme-li také varšavského Jagella který jest „hospitantem“ bez práva hlasovacího ale tato malá frakce se rozštěpifa na dva neústup- ne tábory, na bolševiky (6 poslanců) a menševiky (7). Obě skupiny vzájemně potírají se ve svých orgánech, v bolševické „Pravdě“ a menševickém
Jagello
25 article
„Luči“. Jest ostatně nesnadno přesně vytýčit hra- nice mezi oběma tábory, poněvadž stěpení ruské sociální demokracie jest mnohoosé. Základní roz- díl je v olázce, jak chovat se vůči dané politické situnci; jední chtějí bojovat starou taktikou tajné konspirativní a revoluční organisace, to jsou bolševici s jich nesmířitelným maximalistským programem, druzi hlásají, že v nových politických poměrech třeba bojovati taktikou parlamentní,a to jsou menšsvici. Ale i tyto základní dvě formace rozdrobily se na menší skupinky. Mense- vicí rozdělují se podle taktiky na „menševiky- partiice“, kteří chtějí podržet staré formy orga- nisace strany, kdežto „likvidátoři tvrdí, že staré tajné organisace mají být zaměněny novými for- mami veřejného třídního boje. Bolševici ovládal instituce strany, ale dělili se také na několik sku- pini na „olzovisty“. „lenince“ a j. „Plechanovci“ nebyli četní, poněvadž Plechanov je sice nej- vlídnější theoretik ruské sociální demokracie, ale vždy se snažil oddělovat se od druhých. Otzovisti byli proti jakékoli politické práci v parlamentě a žádali, aby sociálně-demokratičtí poslanci byli z dumy odvoláni (otzovať = odvolak, odtud jich název). Účast v dumě a při volbách sice mnohé z těchto výstřelků ruské „zásadovosti“ odstranila ale spor mezi menševiky a bolševiky, který se jeví vlastně jako spor mezi sociálně-demokratickou inteligencí a nesmířitelnými dělniky, hrozi ted opravdovým rozkolem ve straně.
Plechanov Mensa
26 article Dva bratří.
Dva bratří. Politické obecenstvo ruské těší se na zajímavý parlameniní souboj, kde spolu skříží slovní zbraně dva bratří. V. A. Maklakov, populární kadet- ský poslanec a oblíbený oposiční řečník, a N. A Maklakov, nyní ministr vnitra. Poslanec Vasilij Aleksějevič Maklakov bude s dumské tribuny dokazovat, že sesilená ochrana noní na to, aby touto těžkou zbraní se střilelo po drobné zvěři — po „chuligánské“ luze, jak to chce zařídit ministn vnitra. A ministr vnitra Nikolaj Aleksějeviě Maklakov bude, patrně naopak důvodit, že třeba výjimečný stav, pod jehož tlakem se dusí větši část Ruska už přes třicet let, i nadále podržet. poněvadž dosavadní násilné potlačování svobody nestačilo na zavedení pořádku, naopak, že chuli- gánů v městech i na vesnicích stále přibývá. V. A.
Maklakov Vasilij Aleksějevič Rusko
27 article
Maklakov bude mit patrně pravdu, že tyto ná- silné prostředky nestačí na výchovu lidu, ale N. A. Maklakov bude mít dosti byrokratické síly, aby svůj názor uplatnil i v politiclaé praxi. Ruská veřejnost bude při tomto parlamentním souboji mit jen tu podívanou, jak nejsilnějšími důvody vyzbrojený zástupce národa je bezmocný proli zástupci vlády, opírajícímu se ne o pravdu, nýbrž o silu. Bude to personifikace dnešních politických poměrů na Rusi, která bude svědčit o tom, že vnitřní poměry jsou skutečně mimořádné, když V. A. Maklakov přece jen se odhodlal vystoupit v úloze veřejného žalobce protí svému bratru, se- dícímu na ministerském křesle. Ostatně nedávno v besedě se spolupracovníkem „Oděsských Novo- stí“ V. A. Maklakov aspoň částečně vzal v obranu svého bratra: není prý sám vinen vládní politikou a nelze také od jeho vstoupení do vládního kabi- netu očekávati velkých změn, poněvadž na vnitřní politiku má vliv nejen ministr vnitra, nýbrž i mi- nistr financí, lidově osvěty, spravedlností, doprav- nictví a j. A v celku o vládní politice lze prý říci, že to už není pouhé kolísání mezi liberál- nosti a reakcionářstvím, nýbrž cosi horšího.
Maklakov Oděsský Nova
28 article
Jubilejní návrhy.
29 article
Petrohrad nikdy nebyl v přízní u opravdových rusofilů. Staří slavjanofili, jmenovitě Aksakov hlásali vytrvale svoje ceterum censeo, že Petrohrad musí být zničen; hlavní město Ruska chtěli pře- nést opět do Moskvy. Věc ta měla by mnohé vý- hody, poněvadž dnes je Petrohrad příliš vystaven útoku nepřátelskému od moře a je příliš daleko od ostatního Ruska, které tíhne přece vší silou do Asie. V jubilejní chvíli orgán ruských černo- sotěnců „Zemščina“ vystoupil opět s návrhem změny sídelního města ruského, ale redaktor „Zem- ščiny Stanislav Kazimirovič Glinka nespokojuje se přeložením do Moskvy, nýbrž chce, aby nové sídelní město bylo založeno dále na východě, a za vhodné místo navrhuje malebné chlumy nad Vol- hou „Žigule“, kde slavný povstalec Stenka Razín kdysi měl své sídlo. A hned prakticky vypočítává. že by při tom erár mohl vydělat značné peníze. Nové hlavní město mohlo by se založit na prostoře asi 100 čtverečních kilometrů, tedy asl 10.000 desjatin po 500—1000 rublech. V celku by tedy pozemky stály asi 5—10,000.000 rublů. Jestliže by pělinu ponechal sl erár pro veřejné budovy a V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . zae večerní . . . . za d Ve filřálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . 5b lnserátv plati se hotově napřed. Předplacení a insorty příjímá sdministraco v Marianské ul., a Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a expedins „Národnloh Listů“. Eukopiay se novraceil
Aksakov Kazimirovič Glinka Stenek Razín Petrohrad Rusko Moskva Asie
30 article
ostatek prodal na stavební místa, získal by 35 až 400 mil, rublů, z čeho by zůstalo čistého aspol 100 mil. rublů. Tihle „istinnorušti“ renegáti z pol- ské krve, jako Glinka, vůbec velmi si lámou hlavu budoueností ruského národa. Jiný jeho rodák, ka- zaňský profesor Zaleský, navrhoval ještě větš přesídlení a stejně založil je na finančním výhod- ném plánu: chtěl založit budoucí slovanskou sjed nocenou říší pod ruským vedením, ale aby Rue stále neměli nepříjemnosti se sousedy Poláky chtěl Poláky přesídlit do Uher, Maďary poslat de Malé Asie, Čechy usadit na nynějším polskén území, české území prodat Němcům a za stržení peníze financovat to hromadné stěhování národů Německo proti Francii. M. Z Kolína n. R., 10. března, (Zvl telegr. »Nár. L.«) „Köln. Ztg.“ uve- řejňuje článek pod nápadným nápisem „Kazimír“. V něm pro- hlašuje, že německé vládě nebude nesnadno odůvodniti nevyhnutel- nost nové branné předlohy, jen ukáže-li jasně a určitě na stranu, odkud hrozí nebezpečí a odkud tuší prý je celý svět, totiž na Francii. Nepodceňujeme věcl, jež vzniknou z nové úpravy na Bal- káně, ale žádají-li se oběti jako nyní, musí jmenovati se, o koho jde, musí ukázati se prstem, odkud hrozí nebezpečí, to jest na Francii! Nikdy nebyl ná poměr k západnímu sousedu tak napjatý jako nyní, nikdy ne- jevila se myšlenka pomstya odvety tak bez obalu a nikdy nebylo tak patrno, že Francie dovolává se spojenecké pomoci Ruska a přátelství Anglie jen — pro Elsasko-Lotrinsko. A teda vzplane svět na kterémkoli konci, my — to je zcela jisto — srazíme se s Francií. Kdy to bude, arci nikdo neví.
Glinka Zaleský Rue Polák Maďar Čecho Němec Köln Kazimír Uhry Malá Asie Německo Francie Kolín Bala Rusko Anglie ElsaskýLotrinsko
31 article Anglie a zbrojení na pevniné.
Anglie a zbrojení na pevniné. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Z Londýna, 8. března. Odveta Francie na rozmnožení německé armá- dy budí stále v konservativním tisku nadšení nej- lepšího zrna. Oposice v tom nalězá znamenitý dů- vod ku prudkým útokům na pacifistickou politiku vlády. Je to taktíka boje, pro niž netřeba se při- li5 rozčilovati. Naproti tomu liberálové, ač jsou poněkud zne- pokojeni, nejeví se tak poděšení ohromným vzro- stem vojenských sil Německa, jak by se mohlo my- sliti, a důvedy, jež avádějí pro svůj optinismu jsou asi tylo: Německo prý neprovádí politiku nepřátelskou vůčí Francii, jeho jedmným přáním je udrželi mi v Evropě, ale události posledních šesti měsíců u- kázaly německé říší, že nemůže již spoléhati s jed- né strany na vojenskou sílu Rakouska, s druhá strany pak na protiváhu, kterou dříve tvořilo Tu- recko na okraji Evropy. Pokud jde o Italit, je zná- mo, proč ji, jak se zdá, nikdo nepokládá za aktiv- ního člena trojspolku. Je tedy normální, prarí liberální přátelé míru, že se Německo chystá čeliti samo zároveň Francii, jejíž vitalita nebyla nikdy větší, a Rusku, které se vyvíjí pomalu, ale jistě.
Italit Anglie Londýn Francie Německo Evropa Rakousko Rusko
32 article
Dodává se také, že ode dne, kdy byl utvořen bal- kánský svaz, pozbyl trojspolek celé své strategické hodnoty. Nesmí se zapomenouti, že Německo je ny- at nuceno sesilovati svou obrannou linii a nemůže ponechati Rakousku, aby samo zaměstnávalo v při- padě války Rusy, poněvadž největší část jeho ar- mády bude musit hájiti jižní hranice dualistické monarchie, konati uvnitř policejní službu a snot napadnouti nebo odraziti balkánské státy. Liberálové z toho usuzují, že Německo neobra- cí svou vojenskou činnost proti Francii nebo proti Anglii, nýbrž že se spokojuje tím, aby co nejlépe opravilo trhliny, které zejí na parádní favádě trol- spolku. Je zajimavo seznali tylo vývody, na nichž je něco pravdy. Budou se ostatně pronášeli v oli- ciálních kruzích, až se opět sejde parlament, aby se mírnilo nadšení imperialistů, šťastných, že mo- hou se chopiti lak pěkné přítežitosti ke kampaní ve prospěch povinné vojenské služby a aby mobl na admiralitě žádati stavbu dodatečných dresd- noughtů. Coudurier de Chassaígne.
Rus Chassaígne Německo Rakousko Francie Anglie
33 title
Poslanec Ladislav Čech v Příbrami.
Čo Příbram
34 article Od zvláštního zpravodaj
Od zvláštního zpravodaj V Přibramí, dne 9. března 1913. Říšský poslanec p. Lad. Čech mluvil dnes u nás po třetí a stále má více posluchačů, neboť dovede nám vždy povědět něco nového, dovede nás po- učiti tak, že na stejné otázky pohlížíme po jeho přednášce zcela jinak, než bylo před tím. Tak opět dnes v neděli o 2. hod. odpol., pozván byv zdejšo místní organisací národní strany svobodomyslné promluvil svým milým způsobem hladce a důkladně ale boze všech okras prázdných frází „O služebn pragmatice a finančním plánu“. Ač mluvil dlouho skorem dvě hodiny, četné posluchačstvo, kter sestávalo z úřadnictva a stát. zřízenectva, obchod- nictva i četného živnostnictva, poslouchalo vděě ně a odměnilo řečníka hlučným, dlouhotrvajícín potleskem. U předsedníckého stolu zasedli pp. Petr Čer ný, předseda místní organisace a I. obch. gremi dr. Max rytíř z Allemannů, purkmistr městí a prof. Kalous jako zapisovatel. Po krátkém uvítání udělil předseda hned slov posl. L. Čechovi, který vyslovil nejdříve povděl nad tím, že právě zde v Příbrami může zájemcům vysvětliti úřadnický zákon, na němž spolupracoval Byl to zdejší úřadnický klub, který v době, kdy poslanci ptali se na mínění úřadnických a zříze- neckých organisací, vyslovil se proti pragmatice a to patrně na základě nedostatečných neb fales-
Čer doktor Max rytíř profesor Kalous L Čecho Čechy Allemann Příbram