2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
11. března 1913. Číslo 69.
4
article
ných informací aneb nedorozumění. Vysvětluje pak
obšírně celou hlstorii zákona, jeho křížovou ceslu,
změny na vládní předloze podniknuté, jakož i pře-
pracování zákona v panské sněmovně. Obšírně
vykládá veškeré výhody zákona pro nynější
budoucí úřadníky a státní sluhy, nezamičuje an
stinné stránky zákona a přichází ku porovnán
výhod a nevýhod a oceňuje zvlášť zavedení auto-
maticiého postupu pro úřadnictvo.
„A nyní suďte sami, mohli-li jsme za těchto
okožností přistoupiti na nové změny usnesení pan-
ské sněmovny, které za daných poměrů zname-
naly odmítnutí zákona do nedozírna a možná, že
1 úplně zmaření. Strana naše, která dnes hájí prapor
reálnosti v politice, nemohla se odduti romantismu.
klerý očekával v nejhližší době změnu náznrů ve
vedoucích kruzích. Jest nesporným, že mohla slu-
žební pragmatika vypadat jinak, kdyby byla před-
ložena parlamentárním mánisterstvem. Tobo se
však tak brzo nedočkáme, již vzhledem k nebla-
hým poměrům v naší užší vlasti a tak mohlo úřad-
nictvo čekat na zlepšení svých poměrů léta a přec
hmotné poměry jeho jsou tak bědné. Jsem pevně
přesvědčen, že jednal jsem já i strana naše dobře.
když hlasovali jsme tak, abychom pragmatiku
umožnil.
Jinak má se však s pragmažikou státního uči-
telstva. Tam postupové poměry jou lepší, ně i tato
pragmatika vyžaduje zlepšení lunolného o 134 mnil. K
které týká se právě těch nejpotřebnějších — assi-
stentů a zuplentů a mimo to i těch nejstaršich, pen-
sistů a vdov. Nebude-li státní učitelstvo chtíti to-
hoto zlepšení, kterě, jak známo, bez ksouličních
paragrafů k dostání mení, nebude mezi námi asi ni-
koho, kdo by mu je vnucoval.
panská sněmovna
5
article
Jako strana vážná museli jsme se starati také
o patřičné krytí, aby pragmatika přesžoupiti mohla
z theorie do praxe. Pravidelně ty nejštědřejší stra-
ny v slibech nestarají se o to, kdo a z čeho te
zaplatí a dokonce odpírají krytí. Ti ovšem dotyě-
nému stavu špatné konají služby. Tak obživž zase
linanční plán, kterým chtěli jsme vládě poskytnonti
peníze na pragmatiku, ale přebytek získati jsme
chtěli pro zbědovaně finance zemské. Úknl neby!
lehký, již z ohledu na různé zájmy zemí. Co Halič
je vhod, nehodí se Čechám. Klub náž vyslal do
finančního výboru posl. dra. Rašína a drn. Funka.
kleří pba brilantním způsobem zhostili se svého
úkolu. Zlepšení ukládacího řízení, posanutí nahlé-
dání do knih do druhé instance při dani příjmové
a přikázání značných údělů zemím je po většině
jejich znamenštou zásluhou. Daň z lihu, která zvý-
šena bude o 50 K na hektolitru, přinese pragmatice
10 milionů a přebytek dá údělem zemim. Osobní
daň z příjmu bude zvýšena ve vyšších stupnicích
od 10.000 K nahoru, zavedena bude amnestie
přísnější trestní řízení s nahlidkou do knih. rovněž
tak při odvolání; od těchto cpatření očekává se
značné zvýšení výnosu.
Rašín
Funk
Halič
Čechy
6
article
Řečník vykládá pak, jak nestejneměrný je vý-
nos daně u jednotlivých třid poplatníků, jaké kan-
tely byly stanoveny k přodkládání kníh a spisů
aby censent nemohl být poškozon a dospěl k ná-
zoru, že těchto přísných opntření lze použiti jes
u poplatníků velkých, neboť kdyby se měla pro-
cedura prováděti i u menších a středních živnost-
níků, rozhodně by na to celý státní sparát neslačil
Řečník vykládá pak ještě t. zv. daň staromláde-
neckou, daň z tantiem, jakož i daň z automobilá
šumivých vín a dospívá k následujícámu závěrut
„Po svém zvyku vyložil jsem vám předmět svého
rozhovoru jasně a po pruvdě se všemi stránkani
světlými i stinnými. Činím tak ze zásady vždy
všude a přesvědčil jsem se, že tato mežoda, je tou
nejlepší. Schůze voličů mají být kusem politické
žkoly a proto volič, který na schůzi přišel, nema
být zmaten, nýbrž poučen a to nestranně. Snůškou
prázdných Irází volič nic nezíská, tím méně, ž
těmi zakrývá se pravidelně věcná nevědomost.
Budu polěšen, pak-li i tentokráte podařilo se
mně opětně získati vaší plné dávěry pro sebei
svoji stranu a pak-li jsem svým výkladem přispě
k objasnění otázek jistě veline důležitých. Tem kon-
čím.“ (Hlučný, dlouhotrvající souhlas.)
Pan předseda Černý za plného souhlasu pří-
tomných vyslovil panu posl. Čechovi srůečný dí
za skvělý přednes a když nikde z přítpmných
slovu se nehlásil, schůzi ukončil. Pan poslanec mě
pak ještě dlouho příležitost činiti výklady jedno-
tlivcům a přijati řadu stížností a petic jednotlivýc
voličů.
Černá
Čecho
Tema
7
article
Spolek českých žurnalistů
o redakčním tajemství.
Spolek českých žurnalistů
o redakčním tajemství.
Výbor „Spolku českých žurnalistů“ ve schů
svě dne 10. t. m. konané usnesl se jednomyslněv
záležitosti zedakčního tajemství na nňsle dujícím
projevur
Radní komora krajského soudu v Olomouci
rozhodnutim ze dne 25. února t. r. zrušila usne-
sení vyšetřujícího soudce ze dne 21. ledna t. r.
jimž vydavateli „Pozora“ Boh. Knechtlovi a zod-
pov. redaktoru téhož listu Janu Fešlerovi, jako
svědkům vedeným v trestní věci prof. Judy proti
redaktoru „Našince“ k jejich žádosti uděleno bylo
dobrodiní 153. tr. ř., že totiž mohou odepřiti
svědectví — a prohlásila, že není tu dána žádná
z podminek § 153, tr. ř., tedy ani hrozící bezpro-
střední značná újma maježková, ani hrozíci hanba.
Slovo hanba v § 153. tr. ř. uvedené značí prý dl
obecné mluvy ujmu na dobré pověsti v očích vše-
obecnosti a rozhodujicími jenu tu prý jen zásady
v občanské společnosti všecbecně panující a niko-
li snad též různici se názory jednoflivých stavů
tříd povolání.
Knechtl
Fešler
profesor
Juda
Olomouc
spolek český žurnalista
8
article
Důvody tyto nemohou obstáti před soudem
zdravého rozumu. Vždyť občanská společnost po-
suzuje jednollivce právě jen dle teho, jak na něho
hledí vlastní stav. Kdo mezi právníky slyne jake
dobrý znalec zákonů, jest jim pokládán i od celé
občnnské společnosti, jež svůj soud o tom kterém
příslušníku svém zakládá v prvé řadě na tom,
jak o něm soudí jeho vlastní kolegové v povolání
Tento názor veřejnosti jest také jedině správný
neboť právě soudruhové v povolání mají nejvíce
nejlépe možnost vzájemně se znáti a dobře oceňo-
vati své dobré i špatné vlastnosti. Soudce, vlast-
ním stavem vyvržený a odsouzený, zajisté marně
u všeobecnosti hledati bude lepší ocenění u sou-
dom svých kolegů propadá i veřejné hanbě. Úřad-
ník, svou vlastní organisací vyvržený a veřejně-
mu opovržení vydaný, stižen jest jistě v celé ve-
řejnoeti hunbou. Stejné jest i u novináře. Všechny
stavovské orgtanisace novinálské prohlásily závaž-
ně, že nemohou na dále za příslušníka svého sta-
vu usnávati toho, kdo redakční tajemství prozradí
Takový novinář propadá největšímu opovržení svě-
ho stavu a tím okamžikem jest z něho vyloučen
kdyby povinnosti své, redakční tajemství zacho-
vávati se zpronevěřil.
9
article
Stejně není správno, že tu nebyl dán druhý
předpoklad 3 153. tr. ř. (bezprostřední a značná
újma majelková), neboť novinář všemi organisace-
mí vyloučený jest ve službách vydavatelstev na
dále nemožným a hrozí mu tedy bezprostřední
značná ujma majetková. Musil by se na stará léta
věnovati jiněmu povolání, jelikož v novinářství
Musil
10
article
nebylo by pro něho více místa. Člen vyloučený
ztratil by zároveň všechno své pojištění pro stáří.
dále pojištění své ženy a svých dětí, což znamená
poškození velice citelné a značné. V tomto smy-
slu vyslovily se netoliko české novinářské organi-
sace, ale 1 vídeňské již před 8. lety a jejich pro-
jevy by radní komoře olomouckého soudu kraj-
ského přece měly býti známy. Nelze zde tudi
mluviti o různících se názorech, nýbrž panuje me-
zi organisovanými novináři v této příčině úplná
jednomyslnost.
Radní komora uznává za úplně možný případ
v němž by vydšní svědectví se strany redaktora
dle mravních názorů lidské společnosti jej mohle
kompromitovatí, zejména když mlčelivost byla vý-
slovně přislíbena, aneb učiněno sdělení svrchovaně
důvěrné. Obě tyto podmínky jsou zde dány, nebot
je všeobecným a každým redaktorem bez výminky
zachovávaným zvykem, že, přijímaje přispěvek
choulostivější povahy, sám výslovně mlčelivesž ru-
kou dáním slibuje. Tyto okolnosti měl právě na
zřeteli vyšetřující soudce, a proto redaktory z
svědky vedené sprostil svědectví, prohlásiv noto-
ricky známým, že redakteři, kleří pisatele článku
ve svých novinách uveřejněných prozrazují, ztrácelí
důvěru svých zaměstnavntelů a pozbývají násled-
kem toho i postavení své, a že zároveň vydávaií
se i hanbě netolike v kruzích s novinami ve bliž-
ším styku jsoucích, nýbrž tuké v očích celé veřej-
nosti, která v redaktorovi, tajemství prozraznji-
ním, právem vídí člověka věrolpmného, žádného
pojmu cti a víry neznajícího.
olomoucký soud kraj
11
article
Na těchto názorech, jež vyšetřující soudce
právem označil jako notorické“, a jejichž ne-
znalost u radní komory olomouckého soudu velic
překvapuje — všechny novinářské organisace trva-
jí. Žádný člen jejich se nenajde, jenž by důvěru
svých přispivatelů chtěl zklamati a tím čest če-
ského novinářstva peskvrnitil! Celé novinářstvo
ví, že porušovánim redakčního tajemiství podtat
by byl jeden z nejhlavnějších kořenů zdravého
novinářskví, že chhrozilo by ono dosavadní důvěry-
plný slyk mezí novináři a veřejností, ochranu pro-
ti různým přehmatěm hlodající, a že tím by zne-
náhla nemožným se činil nejdůležitější pro po-
krok lidstva úkol tisku, jenž spočívá v odhalován
různých zlořádů a křivd. Kdo troufal by si stesky
své svěřiti veřejnému tisku, kdyby věděl, že re-
daltor ho jako původce při nejbliží příležitort
odhali a vydá ho na pospas pomstě těch, kdož vy-
šíčením zlořádů cití se stížonými?
Čeští novináři děj se ce děj setrvají neodhvěj-
ně v hiájení rodskčního tajemství. Vyslovují zá-
roveň očekávání, že v tomto boji nezůstanou osa-
mocenými a že všechny ony kruhy, hlavně posla-
necké, kleré důležitost řádného tisku uznávají
budeu s námi za jedne v hájeni jednoho z nejdůle-
žitělších základů moderního tisku: v hájem
redakěndho tajeemství, n že pomohou
nám odraziti jeden z nejnebeezpeč-
nějších útoků, jenž tu na svobodu ti-
sku a zdravý jeho rozvoj se pordniká
12
article
Sbor obecních starších král.
Sbor obecních starších král.
hl. města Prahy
konal věera odpolodne III. letošní řádnou schůzi
na jejinž jednacím požedu nalězalo se 38 od-
ssdltav cl.
Před tom konaly perady kluby a sdrežen
Jejich jednání se značně prodioučila, neboť roz-
vinula se ohštnná rozprava p navržených zvýse-
ných subvencích, zvlážtě pro kotské dostihy. Klu-
by svobodenyslně rozhodly se hlasovati pro nt-
vzky na zvýšení subvence, sdružení staročesk
ponechalo svým členýma volnost hlasování
Schizi zuhájll primátor p. dr. K. Grož po pe5
bod, odnol. Na křeslech presidia náměsikově prl-
mšř dr. Kašpar a cis. z. J. Schrötirr.
Kašpar
J Schrötirr
Praha
13
article
Dotazy a návrhy.
Dotazy a návrhy.
Pam oh. s4. dr. Otiis navahoval, aby taká prak-
ská oboc, následajic příkladu ztátu již z noku 1996
zruila při petrrvní dani t. řeč. postikně Jpp-
stihačský pudi) nejen v zájmu stužby a úřadnictva
ale i k lodu na zúčastněné krihy konsumnenta
Přieluňné přestapky předpizů o potravní duni tae-
stají se totiž až t5násohnou čáutkou dlofčené d-
ňově sazby, z čchož šestina plyne do obevní po-
kludny a pět keslin náleži orjáům potravnsí deně
které zjistily přestupek, po připudně srážce tře-
tinr, kterou obdrží udavně. Dr. Ottis, aníž vslu-
čuje odměnu ve připadlech, zvláštního zřetele hod-
ných, z dáchodá potravní daně, navuhuje, uby
pukuty osy plynuly věbec do zvláštního žondu
který by se zřídlil pro vdovy a sirotky po úřod-
nicich a zřízencích potravní daně. Zecla věcns
a správný tento návah vedlkázán byl městskě radě
která po slyčení dozorči komise nad pachtem daně
pnbravní podá do tří měsíců sboru obecních star-
ších zpržvu o lem, co ve vění zaříseno. Obeci
starií p. dr. Otlis dále učinil návrh, aby za úče-
lem zjednoccného, soustavného a cílevědemého
projednávání živnostenských zůležilostí v ječině
komisi zřízena bsla živnostenská komise.
pro kterou prestdium vyhledá odborného zpra-
vodaje-úřadníka, jenž svojí erudicí a svým
rozlledem byl by bezpečnou zárskou, že komise
plniti bude náležště poslání své v oboru komunální
politiky aa že bude vyvinovati též iniciativní čin-
nost. — Oba náviky odkázány radě městské.
Protičeské násilnosti ve Vídni.
Otiis
doktor
Ottis
Otlis
Vídeň
obecní star
14
article
Pan ob. st. Šmakol zminil se o nedělních proti-
sdrí a pravil: Včerejší
den ve Vídni opětně ukázal, če Čech není jist zvým
životem ani v ridelním hlavním městě tohoto stá-
tn. To, co děje se nyní ve Vídni a v Čechách, kde
vládnou Němci, jest odkoukáno od Kurdů a Buši-
bozuků a my, kleří přejeme sobě z plna srdce
přátelského a epřímného spolužití s veškerými
národy tohoto státu, protestujeeme co nej-
rozhodněji naad zběellým a neroznm-
ným jednámím proti druhé národao-
sti a žádáme slušně, avšak rozhodně, aby ti.
kteří placeni jsou za to, aby udržoveli pořádek
a dbali spravedlnosti, byli pohnáni k zodpověd-
nosti a to tím spíše, že tete naše království České
nejvřtším přispývá obnosem stálu. Vznášíme prou-
bu na veškeré české a slovonské poslance ve
Vídni, aby rododně vystoupili proti nynějším ne-
pořádkům a tím také umožníli nám, abychom
bez obavy o své životy mohli dostavití se k vy-
konávání svých úkonů, ke kterým byli jsme po-
voláni, abychom tvíými vkušenostmi prospěli státu
v různých zborech poradných a které jsou nám
uloženy ve Vídní ve prospěch tohoto státu. IHluč-
nrý souhlas)
Návrh pěsikázšn radě měslské
„Přesně o 4. hod. odpol.
Pan ob. st. Štěpánek uvádí, že v pozvání k
schůzi shora jest uvedeno, že schůze komafi ne
bude přesně o 4. hod., ale následkem prodloužené
porady sdružení znhájena byla schůze teprve po
5. hod. odp. Tím trpí ti, kteří nemají tolik vol-
ného času a bezáčelně musejí čekati. Pro příště
nechť se v pozvání nestanoví začátek schůze
„přesně o 4. hod. odpol.“
Šmakol
Němec
Štěpánek
Vídeň
Čechy
15
article
Stavební úpravy v čís. 953-I.
Stavební úpravy v čís. 953-I.
Pan oh. st. Březnovský navrhoval vyšelření zá-
ležitostí přestavby v domě čp. 953-I. na Ferdi-
nandevě třídě. Máni, že zemský výbor přestavbu
zamítí, ale stavahník vesele slaví dále. Připominá,
že firmu Schneidrovu, která přeslavbu provádlí
zustupuje jeden člen sboru. Dr. Scharí: T
jsem jáh — Pan primátor dr. K. Groš vysvětli
že k podaně interpelací v radě městské bylo pro-
vedeno komisionelní řízení v domě č. 953-I.
při tom konstalováno, že p. Schneider provádí
jen ty stavební změny, které mu byly magistrátem
povoleny. Pan dr. Scharž prohlástl, že komnise
oznámila radě sněstské skutečný slav věcí, že
skutečně nejde o žádné prolizákonné a nepovolené
stavební změny, nýbrž o přestavbu povelenou. Pan
Březnovský: V názorech lišíme se v tom, že já
chráním žida českéého a p. dr. Scharí hájí žida
německého. Pan dr. Schari: Prohlašuji, že háším
právo bez ohledu na to, koho se týká, jakého vy-
znání nebo přesvědčeni. Pan Březnovský: Já t
dělám bez palmáre. Pan dr. Schari: Zde já takél
Březnovská
doktor
Scharí
K Groš
Schneider
Scharž
Schneidrův
16
article
Stavební záležitostí.
Stavební záležitostí.
Vyhověno bylo stížnostem: Prokopa Sedlá-
ka do podmínek o přístavbě domu čp. 545-II.
ulici Ječné; stavebního družstva železničních zří-
zenců v král. Českém do podminek, za kterých
byly schváleny změněné plány na stavbu průčeln
budovy domu čp. 793-II. na Vádlavském náměstí.
Zamitnuty stížnosti: Alžb. Buršánové v
příčině rekonstrukce kanslisace domu čp. 591-III.
v ulici Vlažské; Boh. Šebka proti nepovolení pří-
stavby dílny ve dvoře domu čp. 1517-II. v ulici
Salmovské. Václava a Marie Práškových proti po-
volení novostavby na čp. 335-II. v Podskalské třídě
Částečně vyhověno stížnosti MUDra. Jaroslavi
Daneše v příčině stavby domu čp. 341-I. na Ferdi-
nandově třídě.
K návrhu rady městské bylo pro nekompelen
sboru vráceno podání p. cís. r. F. Vejdělka ke stíž-
nosti pl. Kindermann-Amlerové do vvýměru, kterým
p. cís. r. Fr. Vejdělkovi byla povolena přístavba
domě č. 98-III. Změňovací návrh p. Šmakala by
29 proti 25 hlasům zamftnut.
Prokop
Šebek
Václav
Práškův
Mudra
Daneš
F Vejdělek
Kindermann
Amler
Vejdělek
Vádlavský náměstí
Podskalský
Francie
přístavba dům č . 98
17
article
Různé záležitosti.
Různé záležitosti.
Do komise ku prozkoumání knih a účtů nájmu
daně potravní zvolení pp. Braft. Pešek, Josef Pe-
terka, cís. rada Urban a H. Dvořák
Před započetím hlasování o nadaci arch. Al
Turka pravil p. primátor dr. K. Groš: Při minulé
schůzi sboru se stalo, že byle odevzdáno ví-
cehlasi, nežbylo přítomno členůsbo-
rn. Z tohoto důvodu byl jsem mucen hlasování to
zrušili. Prosím pány, sby laskavě prohlédli lístky.
které odevzdávají, aby nikdo neodevzdal více než
svéj hlas. Posledně se ztalo, že pánové, odcházejíc
ze zasedaní stně, odevzduli jednomu svému kole-
govi, jak je zjištěno, své hlasovaci listky, aby j
za ně odevzdal. Tento způsob je nepřipustný a musí
každý člen sboru odevzdati hlasovací lístek sám.
Nadace arch. Aloisa Turka cestovní na 2 léta
s požitkem po 1800 K udělena: sochaři Vojt. Sa-
píkovi a architektu Karlu Pecánkovi.
Na místo mag. rady v VII. třídě hodnostní zvo-
len p. Ant. Vodička.
Představeným pomocných úřadů v VIII. třídě
hodnnstní zvolen p. Karel Šuchý
Schváleny byly následující návzhy: na povo-
lení nákledu 7000 K na zřízení polrubí v západní
části ulice Rohanské; návrh na pronšjem mistností
krámských v obecním nadačním domě čp. 957-
na Příkopě Kzrlu Schützoví na dobu žesli let o
1. hstopadu 1913 za nájemně pro první Bříletí
obnosu 16.000 K, pro druhá třůletí v obnosu 18.00e
kor. a 8 proc. poplatek z nájemného, návrh, ab
splátky 16.076 K. slnženě Družstvem pro stavbu
úřadnických domů v Praze na zakoupení 10 paroel
u Bruské brůny, bylo použito ku provedení nejnut-
nějších úprav zemních na bloku A a B. a návrh
rady městské, by ku poctě památky mistna Jarosla-
va Vrchliciého pojmenován byl městský sad u ná-
draží císaře Františka Joseia „Sady Vrchhli-
ckého .
Pešek
Josef pe
Urban
H Dvořák
Al Turek
K Groš
Alois Turek
Pecánek
Vodička
Šuchý
František Joseia
Praha
Vrchhnout
e kora
18
article
Obchodní a živnostenské komoře v Praze pro-
dána staveniště č. 5. a 6. skupiny XI. asanačního
obvodu ve výměře 327 čtver. sáhů za 190.000 K
Schválen návrh, aby poplatek 5 K za převážení
nemocných osob mnjetných obecním povozem do
nemecnie pražských zvýžen byl na 8 korun.
Schválen návrh na odepsání zálohy 3000 K
poskytnuté komitétu dam pro školy matežské k
krytí schodku na účet dotace pro rok 1913.
Rovněž zchválen návrh na započtení zatímní
dučby do definiticy p. Václavu Zindlovi, učite-
li obchodních nauk na mžslské průmyslové škole
divčí.
Přednesen návsh, aby České bance postou-
pena byla ku doplnění slaveniště, vzniklého n
místě domu čp. 791-II. část pozemkově parcel
č. k. 827 TVáclavské náměstí) ve výměře 14 čtv.
sáhů za penu 3237 K za 1 čtv. sáh, a sby jmenované
bance byla dána obcí pražskou náhrada za poze-
mek, který připadae od realit čp. 791 a 705 v
Praze II. k rpzšíření ulice Vodičkovy ve výměře
30 čty, sáhů, náhrada 653 K za čtver. záh. Pan
ob. st. Emler peulázal, če návvh jest zhoršením
poměrů na místě, jež jest ve středu veškerého vel-
dsoměstského ruchu a žádal, nby městská radla vzala
v úvahu, zda by z chledu esthelického nemohln
býti ve Vodičkově ulici regulační čára posunula.
Pan ob. st. Kualický ponkázal naproti tomu n
výhody, jež obci pražské přijetím návrhu městské
radly vzejdoa. Zdarma bude rozšířena ulice Vodi-
čkova, misle náraží ulice Vodičkovy a Václavské-
ho náměstí je projektován průchod, po případě
čekárna elektnických drah. Náměstek p. dr. K-
špar poukázal k tomu, že se stránky linanění
nelze na věci již nic měniti, nejvýže že jest možna
nějaká změna se stránky esthetické. Návrh rady
městské byl zchválen, návrh p. ob. st. Emlera při
kázán radě městské.
Zindl
Vodičkův
Emler
Kualický
Praha
TVáclavský náměstí
živnostenský komora
Český banka
19
article
Rozštření sítě elektríckých drah.
Rozštření sítě elektríckých drah.
Záležitost rozžíření sltě elektrických drah prak-
ských byla projednána v minulé schůzi sboru, ale
nerozhodnuto o ní, pro nedostažečný počet přítom-
ných členů sbora. Nyní příkročeno ke hlasováni.
Návrhy na rozšíření zítě elektrických drah byly
celku schvdleny, až na to, že projekt veden
dráhy Železnou ulicí byl k návrha pana
Březnovského 41 hlasy proti 15 hlasům zamít-
nut. Dále schvílen návrh p. Kasalického, ab
elektrické podniky prozatím kontrahovaly vý-
půjčku 1 mil. kornn a ostatní potřebný náklad 3
mal. kor. aby oputřen byl, až se zlepví peněžní trh.
Návrh p. dra. Jeřábka o prodloužení trati z Po-
dola do Hodkováček a z Král. Obory do Roztek
byl přikázán správní radě elektrických podniků.
Březnovský
Jeřábek
Král
Hodkováček
20
article
Záležitosti učitelská.
Záležitosti učitelská.
Po referětu p. mag. rady dra. Horáka byl
schválen návrh: „Rada městská se vmocňuje zvý-
šiti osobám učitelským, před 1. červenoem 1911
pensionovaným, od případu ku případu k odůvod-
pěným jich žádostem dosavadní jejich přídavkyk
výslužnému na 1200 K pro ředitele a řídící učitele
na 1000 kor. pre ostatní osoby něštelské, pro svo-
bodné pak na polovici těchto obnosů s podmínkou.
že zvýčení nesmí obnášeti u jednotlivoe více než
200 K a s další podminkou, že penslsté se zavátí
platit 4 proc. z celých přídavků osobních po 15
let, začež se jim zaručí též příspěvky ku připad-
ným platům vdovským podle pravidel o vdovách
novopensistů, vydaných na základě usnesení sboru
obec. starších ze dne 6. února 1911.
Po referátu téhož zpravodaje schválen návrh
„Rada měsíská se zmochuje udíleti od případu ku
případu vdovám po učitelich, před 1. červencem
1911 zemřelých, k odůvodněným jich žádostem
přihlížejíc k vyšotřeným poměrům majetkovým, stá-
lé přídavky roční ve výši 100 už 200 K a to do
odvolání. Za tím účelem budiž do rozpečtu na rol
1914 pojata částka 1000 K.
obec
21
article
Osobní záležitosti.
Osobní záležitosti.
Po referátu p. mad. rady Boláčka bylo vybo-
věno žádosti p. stav. rady Jiřího Souku pa, aby
přeležen byl do trvalé výslužby a udělení jemu
litulu vrchního stavebuího rady. Pan primátor dr
K. Groš takto ocenil zásluhy p. Soukupa:
„Pan vrchní stavební rada Jiří Soukup, jen
s povolením slavného sboru odcházi k žádosti zvé
na trvalý odpočinck, zaslouží teho plnou měrou, aby
za příležitosii télo byle dlouholetě záslužně čin-
nosti jeho ve slažbách obecních vzpomenuto. Ná-
ležel do řady těch vynikajících technických úřad-
níků obecních, kteří snaží se iniciativní svou čin-
ností v rámcí obecní správy se uplatniti, a byl
případně se strany technické na to poukázáno, ž
zastávnl odbor, klerý nepočítal na pomoc techni-
ckou mino radníci. Nové mosiní stavby v posled-
ních dvou desttiletích jsou jeho dlílem a slouí stav-
by tyto ke cti nejen Praze, ale těž technikům, ve
službách obecních zaměstnaným. S nemenším uzná-
ním nutno zmíniti se o působení p. vrchního stu-
vebního rady Soukupa v měslské kanceláři kana-
Hisačsí, jekímž byl prvním vynikajichm představe-
ným. Vyslovuji tomulo nasloužilému uřadníku obec-
nímu plné uznání a prosím slavný sbor obecních
starších, abych směl uznání teto tlumočiti panu
vrchnimu stavebnímu radevi Soukupovi těž jménem
zastupitelstva. (Hlučná pochvala)
Boláček
Souka
K Groš
Soukup
Praha
Hisačsit
22
article
Mag. kancelistovi p. Janu Piskačovi vyměřeno
vyšší výslužné.
Dp. P. A. Postříhači, duchovnímu správcí na
Karlově, přiznány požitky VIII. třídy hodnostni.
Schválen návrh, aby některým starším úřad-
níkům přiznáno bylo normální vyšší služné téže
třídy hodnostní přes to, že dokončili dobu služcbní
předepsanou k nabytí celého služného jako vý-
služného, event. dokončili 60. rok věku.
Správci staroměstské tržnice p. Vojtěchu Ku-
thanovi udělen titul ředitele. Toto jmenování
je zadostučíněním p. Kuthanovi za bezpodstatné
útoky, proti němu pronášené.
Šchválen návrh, aby započato bylo se stavbou
sporadického pavilenu městské jubilejní nemocní-
ce nákladem nsi 250.000 korun.
Panu arch. ryt. Klenkovi z Vlastimilu zadáno
vypracování stavebních plánů k založení hřbitov
obce pražské u Hostivaře za honorář 36.764 K.
Staveniště č. 1 u Bruské brány skupiny C pro
dáno p. Al. Pofůčkovi, staviteli v Bubenči, ve vý-
měře 95 sáhů po 155 kor.
Staveniště č. 2 v průdomu u Klsčů na Mal
straně ve výměře 116 sáhů po 380 K prodáno p
Mag
Piskač
Postříhač
Vojtěch Ku
Kuthan
Klenk
Vlastimil
Bruská
Karlov
pražský u Hostivař
Bubeneč
23
article
Jossfu Plavcovi.
Jossfu Plavcovi.
Zadúní krevárny v jatkách
Referent správní rady ústředních jatek p. úr
Baštýř přednesl návrh správní rady ústřednich
jatek a rady městské, aby továrna na zpracováne
krve v ústřednich jatkách zadána byla na dobu 12
let firmě Fattinger et Co. za 5000 K ročního ná-
jemněho, za náhrndu 24 h za 1 mísu odebrané
krve a za 10 proc. podíl z čistého zásku, jenž obná-
šeti ausí nejměně 3000 K ročně, s dalsími závazky
Fatlinger et Co. v příčině utveření samostatné spo-
lečnosli pro krevárnu v úsíředních jatkách a j
Pan ob. st. Štěpánek odvolaí svůj návrh,
ninulé ochůzi učiněný, nby tovůrna nebyla zadá-
vána této firmě a zdělil, že „Medice“ jest co dě-
kovati, že firma Fattinger a spol. zvýšila svou na-
bídku a že tím obec získává 11—12.000 kor. ročně
— Referent p. dr. Raštýř připustil, že „Medica“ při-
spěla ke zvýšení ceny.
Potom byl návzh rady městské schvále
55 proti 2 hlasůim.
Baštýř
Štěpánek
doktor
Raštýř
Fattinger
Medica
Fatlinger et Company
24
article
O subvenci na koňské dostihy.
Pan mag. rada Pokorný přednesl návrh rady
městské na povolení dalši subvence Českému zá-
vodnímu spolku v Praze částkou 15.000 K
Pan ob. st. šíěpánek obšírně přimlouval se z
zamítnutí návrhu z důvodu důstojnosti zamosprávy
pražské a sboru obecních starších. Poukazuje n
finanční vvizele obce a žádal, aby sboru byla před-
ložena zmlouva, uzavřená mezi obcí a tímto spol-
kem. — Také p. oh. zt. Slmnnides vyslovil se proti
návrhu rady městské. Na důležité humanitní pro-
jekty obec pražská nemá peněz, ale na dostihy pe-
něz je. — K návrhmu p. Koubka usnesen kone
debaty. — Pan ob. st. Vaniček vzpomenal toho.
jak v roce 1906 bylo se všech stran naléháno na
obec pražskou, aby umožnila pořádání koňských
dostíhů u Chuchle a podrobně vysvětloval tehdejší
vyjednávání. Sbor obecních ztarších ustanovil, že
subvenci bude se každého roku rozhodovati, ale
podivaou náhodou toto ustanovení nebylo do
smlouvy pojsto. Poukazuje ku prospěchům, jaké
vznikají obci pražské pořádáním dostíhů. Jest to
pro obec reklamní podník a proto se přinilouvá z
návrh rady městské.
Pokorná
Koubek
vodní spolek v Praga
u Chuchle
25
article
Po konečných poznámkách referenta schvá-
len návrh na povolení další snbvence 15.000 korun
Českému závodnímu spolku všemi proti 6 hlasům
(pp. Štěpánek, Simonides, Louda, dr. Sonček, d
Ottis a JUC. Židlický
Další subvence Národnímu divadlu.
Referent p. mng. rada Pokomný přednesl návr
na povolení další subvence Národnímna dlivaddl
částkou 15.000 kornn.
Proli návrhu vyslovil se p. ob. s4. Matfuš
sice z důvodů formálních i věcných. Věc nebyla
projednýna v komlel finenční a v radě městsk
vyřirena spěíně za přítomnpsti sotva 6 členů. Přt
3 měsíci byl projednán rozpočet a dnes už má bý
porušen, ač Nšrodnímu divadlu bylo nasypáno mě-
rou vrchovatou, kdežto jným důležitým podnikům
subvence byly čkrtouty. Národní divadlo je do jisté
míry obchodním podnškem, o nějž se ucházelo ně-
kolik společností. Jestli jedna společnost nepro-
spívá, tedy je možnost, nby se podníku vzdula
učinila místo jiné spelečnosti. Obec není k temt
povolána, aby divadlo sanovala.
Návrh rady městské sehválen všemi hlasy
proti 2 (pp. Mattuš a Březnovský). Pan primátor
dr. K. Groš zdělil., že v radě městské proti návrhu
nebylo podáno protestu a že sdělení p. Mattuše
npodnovídá pravdě.
Schůze skončena o půl R. hod. večerní.
Štěpánek
Simonides
Louda
doktor
Sonček
Ottis
Židlický
Mattuš
Březnovská
K Groš
Nšrodní divadlo
národní divadlo
26
article
Valná hromada pražské tělo-
cvičné jednoty „Sokol-
Valná hromada pražské tělo-
cvičné jednoty „Sokol-
upoutala tentokrát kromobyčejný zájem člen-
slva, neboť na jednacím pořadu nalézal se
návrh na vstoupení jednoty do župy. Nová
dvorana Sokolovny byla členstvem přeplně-
na. Starosta Jednoty br. Joseí Scheine
zahájil valnou hromadu v nových místnostecl
a vzpomenul vřelými slovy zásluh br. Fr. Be
ránka, člena předsednictva č. O. S., a ná
městka starosty Sokola smíchovského, pro
jektasta přístavbý tělocvičny, jemuž v pamě
udělena Suchurdova nádherná plaketa, a br
Josefa Kavalíra, stavebního rady, jemu
se v upominku dostalo znamenitého výtvar-
ného díla. Povstáním projevilo členstvo svů
souhlas s uznáním oběma bratřím, tak vele
činným při rozšíření Sokolovny. Starosta jed-
noty dále vřele ocenil velkodušný odkaz br
Schiffnera, který vstoupil mezi nejvzácnějš
mecenáše pražské Jednoty. Památku jeho
ostutních loni zesnulých členů Jednoty uctií
přítomní povstáním.
Na to s radostí vzpomennto těch bratři
kteři dostupují padesátiletého členství
pražské Jednoty. Jsou to brafří Edunr
Fleissig, Frant. Čermnák a Alodis Krt-
schel. Bratří Fležssíg a Kröschel zavítali n
valnou hromadu a byli bouřlivým poflesken
aklamováni, když je bratr starosta objal a po-
celoval. Bratr Fleisig po léto poctě pra-
vil: „Přeji vám všem, abyste se dočkali tako-
vého jubilejního dne, jako já dnesí“ —
Čtyřicetiletého členství dosáhl
bratří: Otakar Beutler, Miloň Böhmn, Jan Ma
terna, Josef Chlumecký.
Joseum
František
ránka
Sokol
Suchurdův
Kavalír
Schiffner
Edunr Fleissig
Fležssíg
Kröschel
Fleisig
Beutler
Böhmn
ma
Chlumecký
Addis Krty
Sokol
27
article
Třicetiletého členství bratří: Vá
clav Brandeis, Alois Bureš, Josef Hajský, Jan
Král, Otakar Risa, Hugo Wunsch, Josef Grosn
a Otakar Klima. Těmto bratřim v upomínku
dostalo se diplomu, čtyřicetiletým plakety. —
Po sdělení, že do valné hromady byl
České obce sokolské delegován hr. Mašek
přikročil br. starosta k vyřízení jednacího
pořadu. Výroční zprávy byly schrváleny p
zodpovědění dotazu br. A. Novotného, jemui
br. náčelník Vaníček vysvětlil důvody
proč jubilejní cvičení Pražské jednoty konalo
se v paviloně strojovny na výstavišti a nikol
na leženském cvičišti. —
Následovalo projednání návrhu na vstou
pení Jednoty do župy.
Zpravodaj br. Kavalír přezvědčivým
slovy přednášel nkvrh, aby Sokol pražský
dobrovolně vstoupil do zvazku župního. So-
kol pražský, jediný ze všech 1200 jednot so
kolských, stoji totiž mimo organisací župní
tvoří samostatnou župu. Výminečné toto po-
stavení bylo přiznáno jednotě v uznání jeji
práce sokolské i s ohledem na početnost je-
jího členstva. Dnešní poměry se však změnily.
Vedie kdysi vedoucí jednoty pražské vzrostlo
zde 38 žup, sdružujících na 1200 jednot sokol-
ských, zmohutněla tu obrovitá č. O. S., která
převzala vedení veškerého Sokolstva. Dále
dopodrobna probíral historii organisace sokol-
ské, líčil její vývoj, citoval a vykládal snaby
Bureš
Hajská
Král
Riso
Hugo Wunsch
Grosn
Klim
Mašek
A Novotný
Vaníček
Sokol pražský dobrovolně
28
article
Tyršovy a prakticky dovozoval, že bývalí
historická samostatnost jednoty praž-
ské proměnila se postupem doby v osamo-
cenost. Tyrš volal: „Buďme jedním tělem,
jedním srdcemi A my stojíme zde sami, beze
všeho přímého styku s jednotami, odcizujeme
se nejen svým sesterským družkám, nýbrž
i svému sokolství. Jednota pražská, která
oplývá řadou inteligentních pracovníků, která
jest existenčně pevně zakotvena, musí při-
spěti na pomoc jednotám malým, musí se
s ními bratrsky sdružiti a společně s nimi
pracovati. Jednota musí se uchopit široké
práce, ona musí umožnít svým členům, aby
rozšířili pole své činnosti sokolské jak na
poli tělocvičném, tak i osvětovém. Řečník
končí slovy: „Znám jen jeduu výsadu, jen
jedno privilegium, které nám nikdy nemůže
býti odňato a tím jest: práce, píle, vytrvalost
a obětavost.“ Končí návrhem, aby pražská
jednota dobrovolně vstoupila do župy. (Hluč-
ná a dlouholrvající pochvala.)
Br. Homola snažil se dovodit zbyteč-
nost tohoto činu, neboť co se očekává do-
brého od župního zřízení pro Jeduotu praž-
skou, to může Jednota pražská konati již
nyní. Míní, že nastane neslučitelnost funkc.
Tyršův
Tyrš
Homola
29
article
Nelze přece mysliti, že by byl starosta Jed-
noty pražské, který je zároveň starostou č.
O. S, podřízen starostovi župnímu. A kdyby
byli povoláni v čelo župy, byli by tak zaměst-
nání, že by tím pražská Jednota trpěla. Bratr
dr. Ant Novotný varuje před opouštěním
dosavadní samostatnosti a vrháním se v náru
„mlhovin“ župního zřízení. (Odpor.) Br. Z vě-
řina vzpomenul toho, že v několika dnech
bude tomu 24 let, kdy se jednalo o utvoření
České obce sokolské a tehda navrhováno
župní zřízení, s výsadou samostatnosti praž-
ské jednoty. Po delším odůvodnění vyslovuje
se profi návrhu výboru. Br. Pelikán vy-
vracel názory br. dra. Novotného a dokazo-
val, že mladší členstvo projevuje svoji lásku
k Jednotě činy a nikoli planými slovy. Jmé-
nem mladých členů prohlásil, že budou hla-
sovati pro vstup jednoty do župy. A volá k
starším členům: „Zřekněte se svého privilegia
a staňte se demokratickými. Praha do župy.
prvá v župě a prvá v celém královstvíí
(Hlučná pochvala.) Br. lékárník Thron vy-
slovíl tužbu, aby mateřská jednota pražsl
zůstala vedoucí jednotou.
doktor
Novotná
Pelikán
Novotný
Thron
Praha
30
article
Dále promluvili: br. V. Štčpánek (pro
vstoupení do župy). Józa Papež (proti), ma-
gistrátní r. dr. Malý, Kavalír (vysvětluje,
že zřídí se nová župa, ke které Jednota praž-
ská se připojí a sděluje dopis dra. Pippi-
cha, jenž doporučuje připojení Jednoty k
župě), dr. A. Novotný (prohlašuje, že bude
se bránit ze všech sil proti připojení), Karel
Vaníček a Seídl (pro přípojení) a po
četných poznámkách přikročeno ke hlasování,
které provedeno lístky. S projevem „J sem
pro vstoupení jednoty naší do župy“ ode-
vzdáno 257 listků, s projevem „Nejsem pro
vstoupení“ odevzdáno 121 lístek. Ná vrh
správního výboru byl tedy sehv-
1em. Skrutinium skončilo o půlnoci.
Volby měly následující výsledek: sta-
rostou zvolen opět br. dr. Josef Schei-
ner, jeho náměstky br. Josef Kavalír a br.
Václav Štěpánek, do výboru bratří: Ludvík
Čížek, Rud. Dolejší, Viktor Homola, Joseí
Kettner, Vojt. Minařík, Karel Mixa, Karel
Mrázek, Vlad. Müller, Bedř. Pálka, Józa Pa-
pež, Jnn Pokorný st., Jan Pokorný ml., Gabr.
Tille. Otto Tille, Dr. Jindř. Vaníček, Karel
Vaníček, dr. Jar. Urban a Zdeněk Vávra. —
Náhradníci: bři.: Ant. Salznann, Rud. Pro-
cházka, Jan Pelikán, Josef Vlček, Vlad. Kalaě
a dr. Frant. Kadeřábek. — Dozorci účetní-
bří.: Ferd. Tallowitz, Alois Bolom a Václav
Zeyer.
V Štčpánek
Józa Papež
doktor
Malá
Kavalír
A Novotná
Vaníček
Seídl
Schei
Štěpánek
Čížek
Dolejší
Homola
Kettner
Minařík
Mixa
Mrázek
Vlad
Müller
Bedř
Józa
Pokorná
Gabr
Till
Jindřichův
Jar
Urban
Vávra
Pelikán
Vlček
František
Kadeřábek
Dozorec
Bolom
Václav
Zeyer
31
article
Ze strany.
Ze strany.
Technický odhor. V nedělnžch »När. Listech«
uveřejněno bylo provolání »Vysokoškolské
sekce technického odborus, aby sdružili se
všichni inženýři ke straně naší se hlásící v jednu
organisační skupinu jak z cúvodů organisačně po-
ltických, tak i socialně stavovských. Sekcí tonto
přibývá straně nový pracovní odbor a velký
interes o něj potvrzuje, jak činorodě síly různých
vrstev národních správně vidí v národní straně
svobodomyslné nejlepšího representanta svých
smuh a potřeb a jak usuzuji, že nejen programem,
ale i svým vnitřuhm složením a seskupením strana
naše jest nejbližší právé tvořivým elementům.
kterým imponuje nikoliv heslo a fráse, nýbrž
práce a úspěchy z těto práce. »Vysokoškolská
sekce« jest jednou ze skupin technického odlbora,
který má sonstřeďavat veškeré osoby ne poure
inženýry a není pochyby, že vedle inžengnou
i ostatní činitelé techničtí přistoupí ku práci
v tomto odboru.
32
article
P.pravný komitět technického odboru sejde
se ve člvrtek 13. března o 7. hod. več. v restau-
raci sn Choděrů« v č.
Z mistní orgunisace pro hoř. Nové město ja
Karlova). Pravidelná schůze důvěrnického sboru
kona se ve středu 12. března o k. hod. več.
místnostech rest. pu Nedvědů«. Druhého dne na
to pořádá organisace vyšehradská společně s
sborem všedůvěrnickým 1V. vol. okresu přednsžku
p. Jos. J. Nováka, úřadn. Zem. banky král Če-
ckého: »Živnostník ve ttyku s peněž-
nim ústavema. Předzednictvo žádá důtkdlivě
všech pp. členů, by se této důležité a časové
přednášky zúčastnili v počtu co nejhojnějším.
Orgenisace nár. str. svobodomyslné ve IV.
voleb okresu jkr. Vyšehrad. Morán-Podskalí a a
Karloval, pořádají ve čtvrtek 13. března v ho-
stinci nu Šilingů« na Slupi čís. 143 o 8. hod. več.
přednášku p. Jos. Jiří Nováka, úřadníka Zem.
banky na théma: »Živnostenský úvěr«. Vzhledem
k zajímavosti přednášky žádáme všechny pp. pří-
slušníky strany naší, by hojně schůze se zúčactnili.
Z Prahy-VII. Živnostenský odbor pořádáv
sobotu 15. března o 148. hod. večer ve dvoraně
hoželu »Morávek« v Praze-VII. (blíže divadla
»Uraniev) přednášku pana Jos. Jiiího Nováka,
vrchního úřadníku Zemské banky a předsedy od-
koru peněžních úřadníků při nar. straně svobodo-
myslně: »Co věděti má živnostník ve styku s pe-
néžním ústavema. Žádáme všechny stoupence, by
v plném pečtn sa této přednásky
Choděra
Karlův
Nedvěd
J Novák
Šiling
Novák
Morávek
Jos
Vyšehrad
Praha
MoránPodskalí
Karlovat
stranit svoboda