1
masthead
21. července 1904.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
kem mohou nastati důležitá rozhod-
nutí. Ve velitelství námořnickém se
konala schůze o ochraně Černého
moře proti „ruským přehmatům“.
Kuropatkinova depeše.
Z Petrohradu, 20. července. (C.-B.) [Úřadní.)
Generál Kuropatkin telegrafoval včera carovi: Na
jižní frontě neudála se od 17.—19. července
žádná pozoruhodnější změna. Dne 18. t. m.
edpoledne pozoroval se postup značné síly ja-
ponského vojska na Sikojan po silnici ljao-
jansko-sajmacké. Tamější naše vojs ko
po dvoudenním boji ustoupilo smě-
rem k osadě Kuče (východně od Anpinu)
Z Petrohradu, 20. července. (Zvl. telegran
»Národních Listů«.) Japonské oddíly vzdáleny
jsou od Ljaojanu 40 verst)
„Sivnč“. — Baltické loďstvo. —
Sváry.
Z Petrohradu, 20. července. (Zvl. telegn
»Nár. L.«). Dělová loď »Sivuč« odplula p
řece Ljao až k Ljaojanu.
Výzbroj baltického loďstva sesi
luje se. Křižáky budou míti zbroj jako obrněné
lodi; dvě yachty dostanou výzbroj křížáků II.tr
Odjezd loďstva očekává se každou chvíli.
Mezi náměstníkem Alexějevem a ge
nerálem Kuropatkinem jsou velke
sváry. Alexějev poslal náčelníka svého štábu,
majora Žilinského, aby kontroloval Kuropatkina.
Správa Mandžurska.
Z Berlina, 20. července. (C.-B.) »Wolfova
kancelář« oznamuje z Tokia: Vůči zprávě, že
japonská vláda učinila čínské vládě návrhyv
příčině správy japonským vojskem obsazených
částí Mandžurska se úřadně prohlašuje, že ja-
ponská vláda podobnéko návrhu nikdy neuči
nila a že zmíněná zpráva jest pouhou smý-
šlenkou.
Kuropatkinův
Kuropatkin
Kuč
Anpin
Křižák
Wolfův
Petrohrad
Berlín
Tokio
Sivnč
6
article
Anglieký protest proti zabavení
parníku „Malacca“.
Z Londýna, 20. července. (C.- B.) »Reut
kancelář« oznamuje z Petrohradu z dnešního
dne: Anglický vyslanec podal odpoledne ruské
vládě rázný protest proti zabavení parníku
»Malacea«, ve kterém žádá se za neprodlené
jeho propuštění.
V protestu se poukazuje, že parník »Pe
tersburk« nebyl oprávněn k zabavení, jelikož
na parníku »Malacca« se nalezající střelivo ná
leželo anglické vládě a určeno bylo pro angli-
cké loďstvo v čínských vodách a že bedny
opatřeny byly všeobecně známou úřadní známkou
anglické vlády, totiž širokým šípem. V protestní
notě upozorňuje se konečně na závažné následký
tohoto případu.
Londýn
Reut
Petrohrad
Malacca
7
article
Balkán.
Balkán.
Z Cařihradu, 20. července. (C.-B.) Zpráva
»Tempsu« a »Frankř. Ztg.«, dle níž vyslane
mocností při své schůzce se zahraničním mini-
strem Tevfikem pašou kladli důraz na nutnost,
aby reformy rozšířeny byly na kraj drino-
polský a rozmnoženi byli cizí důstojníci četničtí,
je naprosto nesprávná. O rozmnožení důstojníků
bude teprv porada a příslušné přání bude teprve
Portě projeveno.
Z Cařihradu, 19. července. (C.-B.) De
mobilisace záložníků v kraji skopij-
ském je skoro u konce a bude i v ostatníeh
krajích brzo skončena.
Z Cařihradu, 19. července. (C.-B.) ve
vilajetech skopijském a monastýrském utvořilo
se dalších 17 kucovlašských obcí, takž
jich je v Makedonii 50.
Z Vídně, 20. července. »Neue Fr. Presses
oznamuje ze Sofie: Dva zdejší železniční úřad-
níci se třeti osobou byli zatčeni. Jsou obviněni
že zpravili tureckého komisaře o rozeslán
válečného materiálu na rozličná místa
knížectví ministrem vojenství nařízeném.
Frankř
Tevfik paša
Neue
Balkán
Cařihrad
Makedonie
Vídeň
8
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Slovanské parallelky ve Slezsku.
Z Opavy, 20. července. V českých kruzíeh
jest úmysl, dne 18. srpna, kdy Němci pořádaj
prolestní sjezd proti zřízení slovanských paral
lelek v Opavě a Těšíně, uspořádati s j e z
Čechů slezských, na němž protestováno
bude proti panovačnosti německé a učiněn pro-
jev na prospěch českých požad av ků
školských ve Slezsku.
Nepokoje v Kragujevci.
ša. Z Bělehradu, 20. července. V Kragu-
jevci jsou obavy před novými demonstracemi.
Veřejné místnosti musí býti zavřeny v 10 hodin
večer. Bezpečnostní služba je sesílena. Dosu
konstatováno, že zraněno bylo třice
dělníků. Počet zraněných důstojníků nen
znám.
Dozvuky attentátu na Bobrikova.
n. Z Berlína, 20. července. »National-
Zeitung« oznamuje z Helsingforsu, že
zalčeným a do Petrohradu dopraveným profes-
sorům Honnenovi a Asthlanderov
a bankovnímu řediteli Sehybergs ono
bylo sděleno, že za stálý pobyt určen jim
Novgorod, kam budou v několika dnech dopra-
veni. Profes. Wredemu prý se povoli odjezd
do ciziny s podmínkou, že neusadí se ve Švěd
sku. Otec útočníka Schaumann prý ve
vězení vážně onemocněl.
Němec
Čecho
Bobrikův
Schaumann
Slezsko
Opava
Těšín
Kragujevac
Bělehrad
Berlín
Helsingfors
Petrohrad
Novgorod
9
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 20. července. (C.-B.) Císa
přjal dopoledne v Išlu v audienci arciknížete
Josefa Augusta a říšského ministra financí bar.
Bariana.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 20. července. (C.-B.) Poslanecká
němovna rokovala dál o zvýšení civil n
listy.
Posl. Bako (košutovec) brojil proti před-
kze a podal resoluční návrh, v němž žádá, by
se použílo na zřizování národních škol maďar
sřích sumy, vřaděné do rozpočtu pro civilní
lislu, dokud nebude zřízen uherský dvůr.
Posl. Rath (košutovec) opřel se předloze.
Po košutovci dru. Kecskemethov
E sl. Ivanka (býv. člen národní strany —
nyní mimo strany) pravil, že král vydá na
dvorní hospodářství mnohem méně, než činíci
vilní lista; proto nemůže hlasovati pro její zvý
šení, třeba byly v zemi hmotné poměry mno
hem příznivější, než jsou teď. Za dosavadní
debaty řečníci přednesly proti předloze mnoho
vážných důvodů; řeči m.p. hr. Tiszy a bar
Daniela platily pouze většině a ne předloze
S liberální strany nezúčastnil se debaty nikdo
víc, protože nelze podporovati takou předlohu.
Liberální strana se asi také před hlasováním
vytratí ze sněmovuy. (Odpor v pravo.) Veřejný
život zhoršil se od časů Szellových. Když pře-
vzal vládu Szell, pykalo se za zneužití úřadní
moci ve prospěch vládních kandidátův o volbách.
Nyní by musil každý, kdo se chce dostati do
parlamentu, získati Tiszovy blahovůle. Velké
nadšení pro národní požadavky vymizelo. Dokud
státníci budou komandováni z Vídně a míi
k disposici ochotné většiny, je marna naděje
na ochranu národních zájmů. Řečník prohla-
šuje se pro resoluční návrh Apponyův.
Po řeči szederkenyovce Györgypala
proti předloze bylo rokování přerušeno a odro
čeno na zejtřek.
Konec schůze o 2.30 hod.
Augusta
Barian
Posl
Rath
Ivanka
Tisza
Daniel
Szellový
Tiszův
Vídeň
Išlu
Pešť
Bako
10
article
Vatikán a Francie.
Z Paříže, 20. července. (C.-B.) Kardinál
Vanutelli, který jel včera přes Paříž do Anglie,
vyjádřil se před spolupracovníkem časopisu
»Gaulois«, který ho provázel do Boulogne, že
kurie nijak konkordátu neporušila. Papeži ne-
může se prý upírati právo, povolati pobloudilého
biskupa do Říma bez prostřednictví pařižského
nuncia a francouzské vlády a žádat od něho
vyjádření. Francouzská vláda zadržela četným
biskupům platy a nikdy na to nemyslila, aby
se dorozuměla o těchto opatřeních se Římem.
Vanutelli
Vatikán
Francie
Paříž
Anglie
Boulogne
Řím
11
article
Myslilo se, že Pius X. není Francii nakloněn
jako jeho předchůdci, že oblíbil si jiné moc-
nosti, ba že Řím lhostejně přihlíží k možné
konečné roztržce s Francií. To je nesprávné
Římu a papeži je prý Francie stále velkou mi-
lovanou Francií.
Z Paříže, 20. července. (C.-B.) V dnešn
ministerské radě ministr zahraničných
věcí sdělil doslova notu zaslanou Vati-
kánu v záležitosti biskupů dijonského a laval-
ského, v níž žádá se odvolání listů zaslaných
těmto biskupům pod vyhrůžkou přeru-
šení diplomatických styků. Ministr
oznámil svůj úmysl ústně tajemníko
nunciatury
r. Z Paříže, 20. července. Z Dijonus
oznamuje, že biskup Le Nordez ze své diecese
odjel. Dle jedné zprávy dli v Normandii, dle
jiné v Paříži. Abbé Roblot, spojenec vikáře
Bizonarda, který řídí akci proti biskupovi,
prohlásil, že tohoto lze již považovati exkomu-
nikovaným. Pouhé faktum, že z rozkazu nebo
rady papeže odvolal se na světskou autoritu,
exkomunikaci ospravedlňuje. Akci proti bisku-
povi vedou za řízení Bizonarda professol
velkého semináře, kteří jsou členy řádu Sulpi-
cianů, z jehož škol vyšla největší čásť kněží ve
Francii.
r. Z Paříže, 20. července. Proslýchá se,
že vláda francouzská na eventualní stíhání
některého francouzského biskupa kurií by od-
pověděla odevzdáním pověřovacích
listin nunciovi Lorenzello vi.
Pius
Francie
Roblot
Bizonard
Řím
Francie
Paříž
Normandie
Le Nordez
12
article
Dotazy chystané pro francouzskou sněmovnu
Z Paříže, 20. července. (C. B.) Z naciona
listické strany jest hlášen dotaz po tom, že mi
nisterský předseda, který ve městě Marennesu
kandidoval do generální rady, v noci před volbou
dal z výnosu totalisatoru 50.000 fr. na stavbu
tamní nemocnice.
S téže strany jest ohlášen dotaz na mi-
nistra vojenství po záležitosti selníka d'Autriche
Metropolita Inocenc.
Z Bělehradu, 20. července. (C.-B.) Metro
polita Inocene odebere se záhy do Karlo
vých Varů.
Franko-španělské vyjednávání v Marokku.
Z Pařiže, 20. července. (C.-B.) »Tempse
uveřejňuje notu, v níž prohlašuje se, že vyjedná
vání mezi Francií a Španělskem o Me rokku
vzdor vyskytujícím se vážným nesnázím neustává.
Dlouhá schůze anglické sněmovny.
Z Londýna, 20. července. (C.-B) Schůze
dolní sněmovny, v niž rokovalo se o finanč-
ním billu a jež počala včera večer, dnes
o 42. hod. odpol. ještě trvala, prože opposice
tvrdošíjně odporuje uhelné dani. Dlouhé trvání
sehůze připisuje se částečně opposiční nevoli
nad způsobem, jakým vláda nakládá s parla-
mentními záležilostmi. Schůze konala se dosud
v úplném pořádku.
Z Londýna, 20. července. (C.-B.) Po ukon-
čeném zevrubném rokování o finančním zákoně
parlamentní podtajemník Percy odpověděl na
dotaz po zadržení britských parníků ruskými
loďmi, že vláda uznává velkou důležitost věe
konati zevrubné šetření.
Sněmovna odročila se o 1g4. hod. odpol
po 25khodinné schůzi.
Telegramy.
Marennes
Autrich
Inocenc
Percy
Paříž
Bělehrad
Franca
Maroko
Pařiže
Francie
Španělsko
Londýn
Karla východ Vary
anglický sněmovna
dolní sněmovna
13
article
Čestný měšťan londýnský.
Z Londýna, 20. července. (C.- B.) Indický
místokrál lord Curzon vyznamenán dnes
čestným měšťanstvím starého města (City) lon
dýnského.
K afféře anglického parníku »Malacca«.
Z Port Saidu, 20. července. (Reuter.
»Malacea« přibyla sem dnes ráno pod válečnou
vlajkou ruskou s ruským vojenským kapitánem
4 důstojníky a 45 námořníky a topiči. Posádka
lodi prohlášena za válečné zajatce a zakázán j
všeliký styk s pobřežím. Ozbrojení námořníe
stojí na stráži u padacích schodů. Anglickému
kapitánoví, jenž protestoval včera proti zadržení,
pohroženo zatčením.
Z Londýna, 20. července. (C.-B.) Noviny
píší dosti ostře proti zabavení lodi »Malacca«.
Petrohradská zpráva, že loď bude dopravena do
Sebastopole, považuje se za příznak ruského
úmyslu popírati neutralitu Dardanel.
»Standard« praví, že národ očekává,
že ministerstvo zahraničných věcí učiní vydat-
nější opatření než poskytují obyčejné diploma-
tické styky. Dopustí-li se, aby »Malacca « byl
dopravena na místo pod brannou stráží, mnozí
mírumilovní Angličané budou se ptáti, k čemu
vlastně jest anglické loďstvo.
Curzon
Angličan
Londýn
Port Said
Dardanely
Reuter
14
article
»Daily Telegraph« soudí, že Rusko
podnítilo nejtěžší a nejnebezpečnější spornou
otázku mezinárodního práva. Národ musí důvě-
řovati úplně v markýze Lansdowna.
Dle Lloydovy depeše portsaidský úřad za-
drží »Malaceu«, až dojdou další instrukce.
»Reuterova kancelář« dovídá se, že cestu
jící s »Malaccou« byli převezeni na parník
»Marmara«, jenž patří také Peninsular and
Oriental Line a pluje na Východ. President této
společnosti Tomáš Southerland oznámil »Reute-
rově kanceláři«, že nemá tušení, proč loď byla
zabavena. Není možná pronést o té záležitosi
nějaké mínění.
Z Londýna, 20. července. (Reuter.) Rozči-
lení, způsobené v Anglii postupem s parníkem
»Malaceou«, rozmnožilo se nejnovějšími zprá-
vami, jež onen postup objasňují. Myslí se, že
vláda bude donucena veřejným míněním podati
Rusku vážný rozklad. Vůdci opposice jsou prý
ochotni podporovati všelikou akci, jež by vláda
podnikla pro zabavení lodi v Rudém moři. Shle
dalo se, že parníky »Smolensk« a »Petrohrad«
propluly pod obchodní vlajkou nejen Dardanely
ale také Suezský průplav. Posádka lodi »Ma-
lacca« odplula s parníkem »Osiris« do Brindisi
a podá úřadům zprávu o celé záležilosti.
Z Paříže, 20. července. (C.-B.) Poloúřadně
potvrzují, že francouzská vláda v notě k Vati-
kánu, v níž naléhá na odvolání listů svědčícíeh
biskupům lavalskému a dijonskému, prohlašuje,
nestane-li se jí úplně zadost v této záležitosti
že diplomatické spojení bude hned přerušeno.
Nuncius dostane své průvodní listy a správee
francouzského vyslanectví ve Vatikáně nolu
prostě odevzdá, nepouštěje se do žádných roz
Rozpuštění hollandské sněmovny.
Z Amsterodamu, 20. července. (C. B.
Úřadní list uveřejňuje královský dekret, kterým
se první sněmovna dnem 23. července r oz-
pouští a na 3. srpna vypisují se no ve
volby provinciálními radami.
kladů.
Lansdown
Lloydův
Reuterův
Southerland
Osiris
Rusko
Reut
Londýn
Anglie
Smolensk
Petrohrad
Dardanely
Ma
Brindisi
Paříž
Vatikán
Amsterodam
Daily Telegraph
Reuter
Peninsular and Oriental Lin
15
article
Z arménského kraje.
Z Cařihradu, 19. července. (C.-B.) Nejno-
vější zprávy konsulární oznamují, že v mušském
okresu je klid a pokračuje se v rozesílání po-
travin, třeba že nedostatečnou měrou. Depeše
obsahuje obšírné písemné zprávy o situaci
v okresu.
C. Z Tiflisu, 20. července. Zakavkazský
guverner kniže Golocin dal zatknouti
mnoho Arménů. Jedna z armenských po-
vstaleckých čet vedena Jerkalem, srazila se
u Ardžiče s Kurdy, jichž 45 povraždila.
Arménů zabito 5. Jiná jízdní armenská
četa, které veli Duman, napadla Kurdy ne
daleko perské hranice a zabila z nich 2.
Nešlěstí v dole.
Z Petrohradu, 20. července. (C-B.) Včera
bylo na dole jihoruské uhelné společnosti sesu-
tím země zasypáno 6 horníků, z nichž dva
vytaženi byli ještě živi, tři pak již mrtvi
Šestý dělník nebyl nalezen.
Blesk udežil do vojenského tábora.
Z Tambova, 20. července. (C.-B.) Včera
udeřil zde blesk do dvou stanů ve vojenském
táboře. Zraněno bylo 12 vojínů kirsanovského
pluku, z nichž dva těžce.
Pomník vůdci prvého povstání srbského.
Z Bělehradu, 20. července. (C. B.) K ná
vrhu vrchního purkmistra usneslo se běle
hradské obecní zastupitelstvo, ujati se iniciativy
k brzkému zřízení pomníku vůdce prvého srb
ského povstání a povolilo na něj 100.000
dinarů.
Armén
Blesk
Cařihrad
Tiflis
Petrohrad
Tambov
Bělehrad
Golocin
16
title
Národní hospodář.
17
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Sjezd mezinárodního spolku pro malodráhy.
Z Vídně, 20. července. Ve dnech 4.a
8. září konati se bude zde XIII. sjezd mezi
národního spolku pro pouliční a malé dráhy.
Sklárna uzavřena.
Z Oseku, 20. července. (C.-B.) Sklárn
chorvatské akciové společnosti záhřebské v Osredku
se usnesla, zastaviti dnem 1. záři t. r. výrobu.
Všem úřadníkům a dělníkům dána již výpověd.
Akcie jsou v majetku první chorvatské
spořitelny v Záhřebu. Akciový kapitál v obnosu
1,000.000 jest částečně ztracen.
Z Vídně, 20. července. (C. B.) Zdejs
obehodní komora požádala ministerstvo
obchodu, by se příčinilo o brzké zřízení
telefonního spojení Opatije s Ter-
stem a tím o brzké spojení opatijských lázní
s ostatním Rakouskem, zatím však aspoň
umožnilo interurbanní styk z Opatije přes
Rěku.
st. Z Pešti, 20. července. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 100.000 metr. centů,
odpoledne o 10 haléřů dráže. Platila: pšenice
tisská 80 kg K 9.75, 79 kg K 9.55, 76.5
K 9.25, makovská 80 kg K 9.85, hodmezč-
vašarhelská 79 kg K 9.80, stolno bělehradsk
76 kg K 9.40, 75.5 kg K 9.40, pešťská 81 k
K 9.70, 79 kg K 9.621%, podunajská 75 kg
K 9.10, srbská 75.7 kg K 8.75, skladní 76.8 kg
K 9.2213; nová tisská 81 kg K 9.90, 80 5 kg
K 9.85, makovská 81 kg K 9..80, pešťská 81 kg
K 9.70, 80 kg K 9.65, 79 kg K 9.55, novo-
sadská 78 kg K 9.50; žito staré K 6.65, nové
(+ 10 haléřů) až K 7.05, ječmen K 6. 35.
oves K 6.60, kukuřice (+ 10 halérů)
K 6.—.
Platil
Vídeň
Osek
Záhřeb
Rakousko
Opatije
Pešť
K 9.70
kg
18
article
Termínový obchod byl zprvu pevný
odpoledna na mlýnské koupě vzestupný, ke kone
při nejvyšších cenách.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
9.44, žito na říjen K 7 37, oves na říjen
K 6.75, kukuřice na červenec K 5 95, na
srpen K 6.—, na květen 1905 K 6.32, řepka
na srpen K 109/.
Plodinový trh byl bez odbytu
a změny.
Počasí velmi krásné.
Z Liverpoolu, 20. července. (Závěrek.) (4 hod
10 min.) Obrat 8000 žoků. Z loho na spekulace
vývoz — ž. Denní dovoz — ž. Ametické dodávky
na červenec 6.16, 0.—, na červenec srpen 6.09, 0.—
na srpen-září 5.83, 0.—, na září-říjen 5.43, 0.—
na říjen-listopad 5.29, 0.—, na listopad prosinec 5. 26
0.—, na prosinec leden 5.23, na leden-únor 5.22, na
únor-březen 5 22, 0.—, na březen-duben 5.22, 0.—
Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 20. července. (Zvl
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse povolné. — Znamenala: pše-
nice na červenec 101.50, na září 91 . 25,
kukuřice na září 541/8, cukr (Fair
Museovados.) 3.50, bavlna 11.—. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
rozechvěné.
Z moderního bankovnictví
německého.
Liverpool
Nový York
19
article
B. Veliké dílo sjednocení německého ná-
roda v obnovené říši nebylo pouhým výsledken
dvou vítězných válek, ve kterých Prusko znovu
dokázalo, jaké divy tvoří pronikavá, mužná
kázeň národa: u Králové Hradce a Sedanu do-
vršovalo se jen to, co připravováno kulturním
a hospodářským vývojem, vyrůstajícím ze se
mene, zasetého v úrodnou půdu v dobách poní
žení německého národa, kdy orli Napoleonov
létli světem a kdy vědomi národní v Německu
opět moeně vyklíčilo. Rozbití celních hranie
mezi jednotlivými státečky a státy Německa.
spojení jihu se severem železnicemi, sesilování
hospodářského zájmu severu na jihu a jihu na
severu, vzrůst velkoprůmyslu, který potřeboval
nutně širšího odbytiště a většího obvodu obchod-
ního pro své smělé koncepce a ona nekonečná
řada momentů, která sílila o zvyšovala vzájemné
vztahy jednotlivých států německých a měnila
pomocí hospodářských vlivů úzké vlasteneciv
lokální v širé vlastenectví německé, toť páky
z nejvydatnějších novodobého vývoje Německa
Položení základů hospodářské jednoty národa
bylo tedy jedním z prvých kroků, které připravo-
valy obnovu říše. Byla to správná cesta, protože
budování velikých plánů politických jen na t. zr-
mravních faktorech není vždy předpokladem
zdaru. Vědomí, že Němci žijí na severu stejně
jako na jihu, k utvoření nové říše přispělo sice
mnoho, ale ne jediné. Bylo nutno vědomí jed-
notnosti národní zdůrazniti i doklady, že poli-
tické spojení Němců povede k obrodě národa.
ke zvýšení jeho moci, k jeho světové politice
Bylo třeba vytvořiti moderního, smělého, výboj
ného Němce. To se povedlo v onom procesu vý
vojovém, kdy postaveny ideje hospodářského po-
kroku stejně ve služby národního splývání jake
snahy vzdělávací, jako krásná literatura a ostatn
umění.
B Veliká
Němec
Prusko
Hradec
Sedan
Německo
20
article
Byl tento vývoj prohlášením Hohenzollernů
za dědičné císaře německé dokončen? Či bu-
duje se dále? Ukázali jsme nedávno na tomto
místě, jak starý Listův sen, jednotná soustava
německého železnictví, zvolna, krok za krokem
se uskutečňuje a to jako i na jiných políchza
hegemonie Pruska, jehož disciplinovanosti se
telik nechápavých lidí smálo, dovodili jsme, jak
vybudování mocného loďstva není jen touhou se-
veru, jak velkolepé zákonodárství sociální, jež je
pýchou Německa, utužuje stejně jednotu národa
jako tvoření společného občanského zákona atd.
Hohenzollernové měli vždy dobrý smysl pro
význam ideje národní a dovedli jí nejen využiti.
ale i jí sloužiti. Denis ukázal zajisté správně
že vzetí Slezska Bedřichem bylo jen závěrem
politiky, která zvolna připravovala assimilaei
nové provincie a která v podstatě byla hotova
s hlavní prací, kdy Slezsko odtrženo od koruny
české. Této své politice jsou Hohenzollernové
věrni dodnes a cesty Viléma po Německu, kte-
rým se nechápající tak rádi smějí, staví Něm-
cům před oči význam moci císařské, která znač
více než tradice drobných, vládnoucích rodů
místních. Císařství — toť representant němectví
Jest to zdravý centralism, který vede německou
říši k její světové politice.
Toto dílo centralisační, zvolna jen a opatrně
rozestírající své sítě, aby jeho vítězství bylo tín
trvalejší, proniká stejně ostře na poli, na němž
bylo možno vždy nejlépe studovati moderní vý-
vojové tendence národů, na poli bankovniciví.
Velkolepé fuse bank, jichž byl Berlín svědkem
v poslední době, hromadí v ústředí říše pro-
středky, které se rozlijí po celém Německu, ne
jen, aby pokračovaly ve výbojném díle hospodář
ského pokroku, ale aby utužovaly jednotu říše
v čele s Berlínem.
Listův
Hohenzollern
Denis
Bedřich
Vilém
Prusko
Německo
Slezsko
Berlín
21
article
Rozvoj vůdčích německých bank jest téměi
překotný. Tři momenty padaly zde na váhu;
jednak neobyčejný vzrůst skytání úvěru podni-
katelského, výrobního, jednak rostouci význam
velkoměst pro úvěrnictví a jednak vzrůst bank
samých. Spojením život Německa a speciálně
jeho hospodářské snahy se rozšířily, vznikly
nové úkoly a nové zíle, rozšířené odbytiště vedle
k zvětšování závodů — v kypré půdě vzmachu
hospodářského postupoval vítězně vývoj k velko-
průmyslu, velkopodníku a za ochrany celní vý-
voj k moderním organisacím průmyslovým.
které, vedouce ta která odvětví výrpbní jed-
notnou politikou cenovou, čini z nich mocné
výbojce za hranicemi a silně sdružovací faktory
doma. V této době ruchu a kvasu, kdy proráži
nová perioda kapitalistního vývoje, byla půda
připravena pro „mocné tvrze kapitalismu“, pro
vývoj moderních velkobank. Tento vítězný po-
chod kapitalistických ústředí byl a jest zároven
dobou hospodářského vzmachu Německa. Ně-
kolik příkladů:
V král. pruském*) bylo v úvěrnictví a pe-
něžnictví zaměstnáno r. 1846 úhrnem (tedy
samostatných i pomocných) 1100 osob, r. 1858
1774, r. 1895 ale 17.896. Tento překvapu-
jíef vzrůst děje se zvláště v posledních dvou
desetiletích minulého století, t. j. po založení
politické jednoty národa. V celé německé říši
stoupl počet osob, zaměstnaných v peněžnictvi
a úvěrnictví, pouze od r. 1882 do r. 1895z
22.673 na 36.175 (tedy asi o 60%, zatím co po-
čet obyvatelstva stoupl jen o 147%). Tento vzrůst
ovšem týče se skoro veskrze velikých měst.
V Berlíně živilo se peněžnictvím a úvěrnictvím
r. 1850 jen 384 osob, r. 1895 8547, zatím co
dnes jest 11.000 dávno překročeno.
Německo
Berlín
22
article
Plný význam — užívám dále Sombarta —
čísel těchto vysvitne, když srovnáme počet osob,
samostatně činných a osob nesamostatných, za-
městnanců. Z uvedených 1100 osob, které na-
lezaly r. 1846 v Prusku výživy v peněžnictvía
úvěrnictví, bylo 442 samostatných podnikatelůa
658 pomocníků. Také r. 1858 byly poměry
stejné: z uvedených 1774 osob, bankovnictví a
úvěrnictví sloužících, bylo 602 samostatných
podnikatelů a 1172 osob pomocných. Jak malé
a nepatrné to ještě formy úvěrního života a
*) Následující vývody čerpány ze Sombartov
díla „Německé národní hospodářství v XIX. stoleti,
jehož studium můžeme vřele doporučiti
Sombart
Prusko
23
article
ruehu, kdy drobný bankéř, zasvěcený snad je-
diné v tajemství znalosti různých německých
peněz, jest representantem oboru, který koncem
téhož století stane se hlavním nositelem hospo-
dářského vzmachu národa! Jak naprosto změnila
se tendence vývojová co do bankovnictví v době
sjednocení národa v říši, patrno z toho, že
z osob, r. 1895 v peněžnictví a bankovnictví čin-
ných, bylo jen 2763 samostatných a 15.133 po-
mocníků, v popředí vstupují tedy ve-
liké závody se štábem úřadníků,
zatím co malý bankéř zvolna zapadá. Vývoj ne-
odstraňuje ho zatím docela — moderní život
hospodářský dává mu nové drobné úkoly —
ale zároveň staví v popředí veliké závody, ne-
slýchaného dříve rozsahu a působnosti. Bank,
které by zaměstnávaly padesát nebo více osob,
bylo r. 1882 v Německu teprve 28, s celkovým
počtem zaměstnanců 2697, třináct let potom
ale již 66 s 7802 pomocníky. „Počet osob, jimi
zaměstnaných, stoupl tedy o 189.3%, naproti
tomu v závodech s méně než 5 pomocníky jen
o 59.9 a v závodech s 6—50 osobami o
34. V r. 1882 bylo tedy teprve něco více než
destina (11.9%) všech osob v bankovnictví čin-
ných zaměstnáno v docela velikých závodech,
r. 1895 více než pětina, koncem století více než
třetina, aby záhy dostoupl poměr tento poloviny
všech zaměstnanců.“ Jak mocným byl vývoj
některých bank — a my se vrátíme ještě ku
podrobným číslům — dokazuje na př. tato
stručná statistika Německé banky. Roku 1895
zaměstnával tento — dnes jeden z prvých —
bankovních podniků 1625 osob, r. 1895 již
1862, r. 1900 2063, r. 1901 2398, r. 1904
přes 3000 osob. Drážďanská banka měla r. 1901
1346 sil proti 1272 silám roku předchozího a p.
Německo
drážďanský banka
24
article
Tak vyrůstají ony „veliké nádržky peněz a sil“,
odkud se rozlévá ruch a život po celé říši.
Uvedená shora statistika počtu závodů trpí
však určitou chybou, určitým nedostatkem.
Ježto data statistická sbírají se místně, jsou za-
znamenány filiálky jako samostatné podníky,
tak že obraz, statistikou podaný, není ani přesný
ani správný. Tak na př. nutno pokládati říšskou
banku něm. za hospodářskou jednotku se všemi
jejími (r. 1895 — poslední to sčítání živnosten
ské) 2322 úřadníky, zatím co statistika rozkládá ji
v 331 podniků s 664 (hlavní ústav) a průměrně
5 úřadníky (filiálky). Vzhledem k tomu, že
v moderním bankovnictví připadá systému fi-
liálek značná úloha, kterou moderní velko-
hanky stále více a více chápou, padá tato nedo-
konalost statistiky při sdělávání celkového
obrazu značně na váhu. Nám speciálně na tomto
místě bude dostatečným korrektivem znázornění
vývoje těch kterých ústavů a vylíčení jich sféry
mocní, jež podáme později.
Ústavy cedulové v těchto úvahách, které
věnovány veskrze moderním německým bankám
průmyslovým a obchodním, protože v nich zračí
se rozmach hospodářské potence národa v prvé
řadě, respektovány nejsou. Zasahujíce všudya
snažice se všudy zasahovati, zakládají průmy-
slové a obchodní banky své ústředí tam, kde
sbíhá se práce národa. A tu je význačno: velko-
bankovnictví Německa, toť velkobankovnictvi
Německo
25
article
Berlína. Kdyby nebylo jiného momentu, stačil
by tento pro důkaz, jak jednota národa v dnešní
formě zapustila pevné kořeny. V tom Německu,
jehož lid charakterisován vždy jako federační,
které se stavělo tak často na rozdil centralisač-
ního němectva rakouského (centralisačního ostat-
ně snad jen proto, že politika slovanských ná-
rodů nedovedla se namnoze vyzouti z lokálniho
patriotismu a nechtěla rostoucí svou mocív
ústředí rozbíjeti německý sen, že soustředění
moci ve Vídni a němectvi je totéž), v tom Ně-
mecku vyrůstá za souhlasu národa právě na poli
pro život dne nejvýznačnějším, na poli ban-
kovním mocná centralisace ( pomocí bank,
které stojí na zásadě politiky decentralisační,
t. j. obestírají Německo sítí filiálek, protože
srdcem této soustavy jest přece jen Berlín).
R. 1850 pracuje v Berlině v bankovnictví jen
384 osob, r. 1895 však 8547 — počet, který
se dnes jistě zdvojnásobil. Tak stává se Berlín
hospodářským ústředím, jehož hlas platí stejně
na severu jako na jihu Německa. Interessy, které
mají příslušníci všech kmenů německých na
silně hlavě říše, jsou zároveň interessy na trvání
a sílení jednoty Němeeka a — Němců... Ne-
rozlévá se kapitál německých ústavů a jich od-
noží jen v říši Hohenzollernů: jeho posice v krá-
lovství českém jsou stejně silny jako jeho vý-
znam v bankovnictví Vídně, jejiž bursa by bez
berlínské neměla vlastně života. Tak stávají se
nádherné bankovní paláce Berlína faktory poli-
tickými, se kterými dnes počítati nutno
Němeek
Němec
Berlín
Německo
Vídeň
26
article
Nový rozvrh kontingentu lihového. Přinesli
jsme již včera zprávu o novém rozvrhu kontin-
gentu lihového, stanoveném císařským nařízením
ze 16. července t. r. Vzhledem k významu na-
řízení tohoto přinášíme je v doslovném znění.
Stanoví: Čl. 1. Císařské nařízení z 19 čer-
vence 1900, týkající se úpravy individuálního
rozvrhu alkoholu, který lze vyráběti za snížené
dávky spotřební, mění se dle následujících usta-
novení. Čl. 2. Oněm lihovarům, které pracují
nebo pracovaly ve výrobní periodě jako nezemě-
dělské a které mají nárok na kontingent, nulno
přiřknouti pro výrobní období 1904/5, 1905/6,
1906/7, 1907/8 jako definitivní individuální kon-
tingent ono množství, které vyplyne, zmenší-li
se dnešní platné kontingenty tčchto lihovarů
vždy o 16.456. Zbývající zbytek celého kon-
tingentu nutno přikázati ostatním lihovarům,
majícím právo na kontingent, v rozvrhovém po-
měru, stanoveném pro ně císařským nařízením
z 19. července 1900, leč s tím obmezením, že
nesmí úhrn individuálních podílů nových země-
dělských lihovarů činiti více než 60 469 hl.
27
article
alkoholu. Čl. 3. Zemědělským lihovarům, jichž
stavba bude zahájena až po prohlášení tohoto
císařského nařízení, dostane se kontingentu, který
bude k disposici (§ 7. cís. nař. z 19. července
1900), jen tehdy, budou-li se nalezati v kra-
jinách s chudými, po většině bramborovými pů-
dami a nebudouli zpracovávati řepu. Je-li tomu
tak, o tom podá zvláštní zprávu zemědělská
korporace, která bude od případu k případu
stanovena ministrem financí v dohodě s mini-
strem zemědělství. Kromě toho lze z kontingentu,
který se k disposici uvolní, přiřknouti defini-
tivním kontingentem nepoděleným zemědělským
lihovarům nejvýše třetinu kontingentu k dispo-
sici jsoucího, jednotlivým těmto lihovarům pak,
pokud bude jich stavba zahájena po prohlášení
tohoto nařízení, nejvýše 100 hl pro jedno vý-
robní obdobi. Na zemědělské lihovary, jichž