ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 f7fbeb00-71df-11dc-9245-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 27 celkem · entity: person 51, place 87, work 4, org 8
1 masthead
21. července 1904.
2 masthead
Číslo 200
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4 masthead
Strana 5.
5 article
kem mohou nastati důležitá rozhod- nutí. Ve velitelství námořnickém se konala schůze o ochraně Černého moře proti „ruským přehmatům“. Kuropatkinova depeše. Z Petrohradu, 20. července. (C.-B.) [Úřadní.) Generál Kuropatkin telegrafoval včera carovi: Na jižní frontě neudála se od 17.—19. července žádná pozoruhodnější změna. Dne 18. t. m. edpoledne pozoroval se postup značné síly ja- ponského vojska na Sikojan po silnici ljao- jansko-sajmacké. Tamější naše vojs ko po dvoudenním boji ustoupilo smě- rem k osadě Kuče (východně od Anpinu) Z Petrohradu, 20. července. (Zvl. telegran »Národních Listů«.) Japonské oddíly vzdáleny jsou od Ljaojanu 40 verst) „Sivnč“. — Baltické loďstvo. — Sváry. Z Petrohradu, 20. července. (Zvl. telegn »Nár. L.«). Dělová loď »Sivuč« odplula p řece Ljao až k Ljaojanu. Výzbroj baltického loďstva sesi luje se. Křižáky budou míti zbroj jako obrněné lodi; dvě yachty dostanou výzbroj křížáků II.tr Odjezd loďstva očekává se každou chvíli. Mezi náměstníkem Alexějevem a ge nerálem Kuropatkinem jsou velke sváry. Alexějev poslal náčelníka svého štábu, majora Žilinského, aby kontroloval Kuropatkina. Správa Mandžurska. Z Berlina, 20. července. (C.-B.) »Wolfova kancelář« oznamuje z Tokia: Vůči zprávě, že japonská vláda učinila čínské vládě návrhyv příčině správy japonským vojskem obsazených částí Mandžurska se úřadně prohlašuje, že ja- ponská vláda podobnéko návrhu nikdy neuči nila a že zmíněná zpráva jest pouhou smý- šlenkou.
Kuropatkinův Kuropatkin Kuč Anpin Křižák Wolfův Petrohrad Berlín Tokio Sivnč
6 article
Anglieký protest proti zabavení parníku „Malacca“. Z Londýna, 20. července. (C.- B.) »Reut kancelář« oznamuje z Petrohradu z dnešního dne: Anglický vyslanec podal odpoledne ruské vládě rázný protest proti zabavení parníku »Malacea«, ve kterém žádá se za neprodlené jeho propuštění. V protestu se poukazuje, že parník »Pe tersburk« nebyl oprávněn k zabavení, jelikož na parníku »Malacca« se nalezající střelivo ná leželo anglické vládě a určeno bylo pro angli- cké loďstvo v čínských vodách a že bedny opatřeny byly všeobecně známou úřadní známkou anglické vlády, totiž širokým šípem. V protestní notě upozorňuje se konečně na závažné následký tohoto případu.
Londýn Reut Petrohrad Malacca
7 article Balkán.
Balkán. Z Cařihradu, 20. července. (C.-B.) Zpráva »Tempsu« a »Frankř. Ztg.«, dle níž vyslane mocností při své schůzce se zahraničním mini- strem Tevfikem pašou kladli důraz na nutnost, aby reformy rozšířeny byly na kraj drino- polský a rozmnoženi byli cizí důstojníci četničtí, je naprosto nesprávná. O rozmnožení důstojníků bude teprv porada a příslušné přání bude teprve Portě projeveno. Z Cařihradu, 19. července. (C.-B.) De mobilisace záložníků v kraji skopij- ském je skoro u konce a bude i v ostatníeh krajích brzo skončena. Z Cařihradu, 19. července. (C.-B.) ve vilajetech skopijském a monastýrském utvořilo se dalších 17 kucovlašských obcí, takž jich je v Makedonii 50. Z Vídně, 20. července. »Neue Fr. Presses oznamuje ze Sofie: Dva zdejší železniční úřad- níci se třeti osobou byli zatčeni. Jsou obviněni že zpravili tureckého komisaře o rozeslán válečného materiálu na rozličná místa knížectví ministrem vojenství nařízeném.
Frankř Tevfik paša Neue Balkán Cařihrad Makedonie Vídeň
8 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Slovanské parallelky ve Slezsku. Z Opavy, 20. července. V českých kruzíeh jest úmysl, dne 18. srpna, kdy Němci pořádaj prolestní sjezd proti zřízení slovanských paral lelek v Opavě a Těšíně, uspořádati s j e z Čechů slezských, na němž protestováno bude proti panovačnosti německé a učiněn pro- jev na prospěch českých požad av ků školských ve Slezsku. Nepokoje v Kragujevci. ša. Z Bělehradu, 20. července. V Kragu- jevci jsou obavy před novými demonstracemi. Veřejné místnosti musí býti zavřeny v 10 hodin večer. Bezpečnostní služba je sesílena. Dosu konstatováno, že zraněno bylo třice dělníků. Počet zraněných důstojníků nen znám. Dozvuky attentátu na Bobrikova. n. Z Berlína, 20. července. »National- Zeitung« oznamuje z Helsingforsu, že zalčeným a do Petrohradu dopraveným profes- sorům Honnenovi a Asthlanderov a bankovnímu řediteli Sehybergs ono bylo sděleno, že za stálý pobyt určen jim Novgorod, kam budou v několika dnech dopra- veni. Profes. Wredemu prý se povoli odjezd do ciziny s podmínkou, že neusadí se ve Švěd sku. Otec útočníka Schaumann prý ve vězení vážně onemocněl.
Němec Čecho Bobrikův Schaumann Slezsko Opava Těšín Kragujevac Bělehrad Berlín Helsingfors Petrohrad Novgorod
9 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 20. července. (C.-B.) Císa přjal dopoledne v Išlu v audienci arciknížete Josefa Augusta a říšského ministra financí bar. Bariana. Uherská sněmovna. Z Pešti, 20. července. (C.-B.) Poslanecká němovna rokovala dál o zvýšení civil n listy. Posl. Bako (košutovec) brojil proti před- kze a podal resoluční návrh, v němž žádá, by se použílo na zřizování národních škol maďar sřích sumy, vřaděné do rozpočtu pro civilní lislu, dokud nebude zřízen uherský dvůr. Posl. Rath (košutovec) opřel se předloze. Po košutovci dru. Kecskemethov E sl. Ivanka (býv. člen národní strany — nyní mimo strany) pravil, že král vydá na dvorní hospodářství mnohem méně, než činíci vilní lista; proto nemůže hlasovati pro její zvý šení, třeba byly v zemi hmotné poměry mno hem příznivější, než jsou teď. Za dosavadní debaty řečníci přednesly proti předloze mnoho vážných důvodů; řeči m.p. hr. Tiszy a bar Daniela platily pouze většině a ne předloze S liberální strany nezúčastnil se debaty nikdo víc, protože nelze podporovati takou předlohu. Liberální strana se asi také před hlasováním vytratí ze sněmovuy. (Odpor v pravo.) Veřejný život zhoršil se od časů Szellových. Když pře- vzal vládu Szell, pykalo se za zneužití úřadní moci ve prospěch vládních kandidátův o volbách. Nyní by musil každý, kdo se chce dostati do parlamentu, získati Tiszovy blahovůle. Velké nadšení pro národní požadavky vymizelo. Dokud státníci budou komandováni z Vídně a míi k disposici ochotné většiny, je marna naděje na ochranu národních zájmů. Řečník prohla- šuje se pro resoluční návrh Apponyův. Po řeči szederkenyovce Györgypala proti předloze bylo rokování přerušeno a odro čeno na zejtřek. Konec schůze o 2.30 hod.
Augusta Barian Posl Rath Ivanka Tisza Daniel Szellový Tiszův Vídeň Išlu Pešť Bako
10 article
Vatikán a Francie. Z Paříže, 20. července. (C.-B.) Kardinál Vanutelli, který jel včera přes Paříž do Anglie, vyjádřil se před spolupracovníkem časopisu »Gaulois«, který ho provázel do Boulogne, že kurie nijak konkordátu neporušila. Papeži ne- může se prý upírati právo, povolati pobloudilého biskupa do Říma bez prostřednictví pařižského nuncia a francouzské vlády a žádat od něho vyjádření. Francouzská vláda zadržela četným biskupům platy a nikdy na to nemyslila, aby se dorozuměla o těchto opatřeních se Římem.
Vanutelli Vatikán Francie Paříž Anglie Boulogne Řím
11 article
Myslilo se, že Pius X. není Francii nakloněn jako jeho předchůdci, že oblíbil si jiné moc- nosti, ba že Řím lhostejně přihlíží k možné konečné roztržce s Francií. To je nesprávné Římu a papeži je prý Francie stále velkou mi- lovanou Francií. Z Paříže, 20. července. (C.-B.) V dnešn ministerské radě ministr zahraničných věcí sdělil doslova notu zaslanou Vati- kánu v záležitosti biskupů dijonského a laval- ského, v níž žádá se odvolání listů zaslaných těmto biskupům pod vyhrůžkou přeru- šení diplomatických styků. Ministr oznámil svůj úmysl ústně tajemníko nunciatury r. Z Paříže, 20. července. Z Dijonus oznamuje, že biskup Le Nordez ze své diecese odjel. Dle jedné zprávy dli v Normandii, dle jiné v Paříži. Abbé Roblot, spojenec vikáře Bizonarda, který řídí akci proti biskupovi, prohlásil, že tohoto lze již považovati exkomu- nikovaným. Pouhé faktum, že z rozkazu nebo rady papeže odvolal se na světskou autoritu, exkomunikaci ospravedlňuje. Akci proti bisku- povi vedou za řízení Bizonarda professol velkého semináře, kteří jsou členy řádu Sulpi- cianů, z jehož škol vyšla největší čásť kněží ve Francii. r. Z Paříže, 20. července. Proslýchá se, že vláda francouzská na eventualní stíhání některého francouzského biskupa kurií by od- pověděla odevzdáním pověřovacích listin nunciovi Lorenzello vi.
Pius Francie Roblot Bizonard Řím Francie Paříž Normandie Le Nordez
12 article
Dotazy chystané pro francouzskou sněmovnu Z Paříže, 20. července. (C. B.) Z naciona listické strany jest hlášen dotaz po tom, že mi nisterský předseda, který ve městě Marennesu kandidoval do generální rady, v noci před volbou dal z výnosu totalisatoru 50.000 fr. na stavbu tamní nemocnice. S téže strany jest ohlášen dotaz na mi- nistra vojenství po záležitosti selníka d'Autriche Metropolita Inocenc. Z Bělehradu, 20. července. (C.-B.) Metro polita Inocene odebere se záhy do Karlo vých Varů. Franko-španělské vyjednávání v Marokku. Z Pařiže, 20. července. (C.-B.) »Tempse uveřejňuje notu, v níž prohlašuje se, že vyjedná vání mezi Francií a Španělskem o Me rokku vzdor vyskytujícím se vážným nesnázím neustává. Dlouhá schůze anglické sněmovny. Z Londýna, 20. července. (C.-B) Schůze dolní sněmovny, v niž rokovalo se o finanč- ním billu a jež počala včera večer, dnes o 42. hod. odpol. ještě trvala, prože opposice tvrdošíjně odporuje uhelné dani. Dlouhé trvání sehůze připisuje se částečně opposiční nevoli nad způsobem, jakým vláda nakládá s parla- mentními záležilostmi. Schůze konala se dosud v úplném pořádku. Z Londýna, 20. července. (C.-B.) Po ukon- čeném zevrubném rokování o finančním zákoně parlamentní podtajemník Percy odpověděl na dotaz po zadržení britských parníků ruskými loďmi, že vláda uznává velkou důležitost věe konati zevrubné šetření. Sněmovna odročila se o 1g4. hod. odpol po 25khodinné schůzi. Telegramy.
Marennes Autrich Inocenc Percy Paříž Bělehrad Franca Maroko Pařiže Francie Španělsko Londýn Karla východ Vary anglický sněmovna dolní sněmovna
13 article
Čestný měšťan londýnský. Z Londýna, 20. července. (C.- B.) Indický místokrál lord Curzon vyznamenán dnes čestným měšťanstvím starého města (City) lon dýnského. K afféře anglického parníku »Malacca«. Z Port Saidu, 20. července. (Reuter. »Malacea« přibyla sem dnes ráno pod válečnou vlajkou ruskou s ruským vojenským kapitánem 4 důstojníky a 45 námořníky a topiči. Posádka lodi prohlášena za válečné zajatce a zakázán j všeliký styk s pobřežím. Ozbrojení námořníe stojí na stráži u padacích schodů. Anglickému kapitánoví, jenž protestoval včera proti zadržení, pohroženo zatčením. Z Londýna, 20. července. (C.-B.) Noviny píší dosti ostře proti zabavení lodi »Malacca«. Petrohradská zpráva, že loď bude dopravena do Sebastopole, považuje se za příznak ruského úmyslu popírati neutralitu Dardanel. »Standard« praví, že národ očekává, že ministerstvo zahraničných věcí učiní vydat- nější opatření než poskytují obyčejné diploma- tické styky. Dopustí-li se, aby »Malacca « byl dopravena na místo pod brannou stráží, mnozí mírumilovní Angličané budou se ptáti, k čemu vlastně jest anglické loďstvo.
Curzon Angličan Londýn Port Said Dardanely Reuter
14 article
»Daily Telegraph« soudí, že Rusko podnítilo nejtěžší a nejnebezpečnější spornou otázku mezinárodního práva. Národ musí důvě- řovati úplně v markýze Lansdowna. Dle Lloydovy depeše portsaidský úřad za- drží »Malaceu«, až dojdou další instrukce. »Reuterova kancelář« dovídá se, že cestu jící s »Malaccou« byli převezeni na parník »Marmara«, jenž patří také Peninsular and Oriental Line a pluje na Východ. President této společnosti Tomáš Southerland oznámil »Reute- rově kanceláři«, že nemá tušení, proč loď byla zabavena. Není možná pronést o té záležitosi nějaké mínění. Z Londýna, 20. července. (Reuter.) Rozči- lení, způsobené v Anglii postupem s parníkem »Malaceou«, rozmnožilo se nejnovějšími zprá- vami, jež onen postup objasňují. Myslí se, že vláda bude donucena veřejným míněním podati Rusku vážný rozklad. Vůdci opposice jsou prý ochotni podporovati všelikou akci, jež by vláda podnikla pro zabavení lodi v Rudém moři. Shle dalo se, že parníky »Smolensk« a »Petrohrad« propluly pod obchodní vlajkou nejen Dardanely ale také Suezský průplav. Posádka lodi »Ma- lacca« odplula s parníkem »Osiris« do Brindisi a podá úřadům zprávu o celé záležilosti. Z Paříže, 20. července. (C.-B.) Poloúřadně potvrzují, že francouzská vláda v notě k Vati- kánu, v níž naléhá na odvolání listů svědčícíeh biskupům lavalskému a dijonskému, prohlašuje, nestane-li se jí úplně zadost v této záležitosti že diplomatické spojení bude hned přerušeno. Nuncius dostane své průvodní listy a správee francouzského vyslanectví ve Vatikáně nolu prostě odevzdá, nepouštěje se do žádných roz Rozpuštění hollandské sněmovny. Z Amsterodamu, 20. července. (C. B. Úřadní list uveřejňuje královský dekret, kterým se první sněmovna dnem 23. července r oz- pouští a na 3. srpna vypisují se no ve volby provinciálními radami. kladů.
Lansdown Lloydův Reuterův Southerland Osiris Rusko Reut Londýn Anglie Smolensk Petrohrad Dardanely Ma Brindisi Paříž Vatikán Amsterodam Daily Telegraph Reuter Peninsular and Oriental Lin
15 article
Z arménského kraje. Z Cařihradu, 19. července. (C.-B.) Nejno- vější zprávy konsulární oznamují, že v mušském okresu je klid a pokračuje se v rozesílání po- travin, třeba že nedostatečnou měrou. Depeše obsahuje obšírné písemné zprávy o situaci v okresu. C. Z Tiflisu, 20. července. Zakavkazský guverner kniže Golocin dal zatknouti mnoho Arménů. Jedna z armenských po- vstaleckých čet vedena Jerkalem, srazila se u Ardžiče s Kurdy, jichž 45 povraždila. Arménů zabito 5. Jiná jízdní armenská četa, které veli Duman, napadla Kurdy ne daleko perské hranice a zabila z nich 2. Nešlěstí v dole. Z Petrohradu, 20. července. (C-B.) Včera bylo na dole jihoruské uhelné společnosti sesu- tím země zasypáno 6 horníků, z nichž dva vytaženi byli ještě živi, tři pak již mrtvi Šestý dělník nebyl nalezen. Blesk udežil do vojenského tábora. Z Tambova, 20. července. (C.-B.) Včera udeřil zde blesk do dvou stanů ve vojenském táboře. Zraněno bylo 12 vojínů kirsanovského pluku, z nichž dva těžce. Pomník vůdci prvého povstání srbského. Z Bělehradu, 20. července. (C. B.) K ná vrhu vrchního purkmistra usneslo se běle hradské obecní zastupitelstvo, ujati se iniciativy k brzkému zřízení pomníku vůdce prvého srb ského povstání a povolilo na něj 100.000 dinarů.
Armén Blesk Cařihrad Tiflis Petrohrad Tambov Bělehrad Golocin
16 title
Národní hospodář.
17 article Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské. Sjezd mezinárodního spolku pro malodráhy. Z Vídně, 20. července. Ve dnech 4.a 8. září konati se bude zde XIII. sjezd mezi národního spolku pro pouliční a malé dráhy. Sklárna uzavřena. Z Oseku, 20. července. (C.-B.) Sklárn chorvatské akciové společnosti záhřebské v Osredku se usnesla, zastaviti dnem 1. záři t. r. výrobu. Všem úřadníkům a dělníkům dána již výpověd. Akcie jsou v majetku první chorvatské spořitelny v Záhřebu. Akciový kapitál v obnosu 1,000.000 jest částečně ztracen. Z Vídně, 20. července. (C. B.) Zdejs obehodní komora požádala ministerstvo obchodu, by se příčinilo o brzké zřízení telefonního spojení Opatije s Ter- stem a tím o brzké spojení opatijských lázní s ostatním Rakouskem, zatím však aspoň umožnilo interurbanní styk z Opatije přes Rěku. st. Z Pešti, 20. července. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 100.000 metr. centů, odpoledne o 10 haléřů dráže. Platila: pšenice tisská 80 kg K 9.75, 79 kg K 9.55, 76.5 K 9.25, makovská 80 kg K 9.85, hodmezč- vašarhelská 79 kg K 9.80, stolno bělehradsk 76 kg K 9.40, 75.5 kg K 9.40, pešťská 81 k K 9.70, 79 kg K 9.621%, podunajská 75 kg K 9.10, srbská 75.7 kg K 8.75, skladní 76.8 kg K 9.2213; nová tisská 81 kg K 9.90, 80 5 kg K 9.85, makovská 81 kg K 9..80, pešťská 81 kg K 9.70, 80 kg K 9.65, 79 kg K 9.55, novo- sadská 78 kg K 9.50; žito staré K 6.65, nové (+ 10 haléřů) až K 7.05, ječmen K 6. 35. oves K 6.60, kukuřice (+ 10 halérů) K 6.—.
Platil Vídeň Osek Záhřeb Rakousko Opatije Pešť K 9.70 kg
18 article
Termínový obchod byl zprvu pevný odpoledna na mlýnské koupě vzestupný, ke kone při nejvyšších cenách. K večeru znamenala: pšenice na říjen 9.44, žito na říjen K 7 37, oves na říjen K 6.75, kukuřice na červenec K 5 95, na srpen K 6.—, na květen 1905 K 6.32, řepka na srpen K 109/. Plodinový trh byl bez odbytu a změny. Počasí velmi krásné. Z Liverpoolu, 20. července. (Závěrek.) (4 hod 10 min.) Obrat 8000 žoků. Z loho na spekulace vývoz — ž. Denní dovoz — ž. Ametické dodávky na červenec 6.16, 0.—, na červenec srpen 6.09, 0.— na srpen-září 5.83, 0.—, na září-říjen 5.43, 0.— na říjen-listopad 5.29, 0.—, na listopad prosinec 5. 26 0.—, na prosinec leden 5.23, na leden-únor 5.22, na únor-březen 5 22, 0.—, na březen-duben 5.22, 0.— Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 20. července. (Zvl telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse povolné. — Znamenala: pše- nice na červenec 101.50, na září 91 . 25, kukuřice na září 541/8, cukr (Fair Museovados.) 3.50, bavlna 11.—. — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu rozechvěné. Z moderního bankovnictví německého.
Liverpool Nový York
19 article
B. Veliké dílo sjednocení německého ná- roda v obnovené říši nebylo pouhým výsledken dvou vítězných válek, ve kterých Prusko znovu dokázalo, jaké divy tvoří pronikavá, mužná kázeň národa: u Králové Hradce a Sedanu do- vršovalo se jen to, co připravováno kulturním a hospodářským vývojem, vyrůstajícím ze se mene, zasetého v úrodnou půdu v dobách poní žení německého národa, kdy orli Napoleonov létli světem a kdy vědomi národní v Německu opět moeně vyklíčilo. Rozbití celních hranie mezi jednotlivými státečky a státy Německa. spojení jihu se severem železnicemi, sesilování hospodářského zájmu severu na jihu a jihu na severu, vzrůst velkoprůmyslu, který potřeboval nutně širšího odbytiště a většího obvodu obchod- ního pro své smělé koncepce a ona nekonečná řada momentů, která sílila o zvyšovala vzájemné vztahy jednotlivých států německých a měnila pomocí hospodářských vlivů úzké vlasteneciv lokální v širé vlastenectví německé, toť páky z nejvydatnějších novodobého vývoje Německa Položení základů hospodářské jednoty národa bylo tedy jedním z prvých kroků, které připravo- valy obnovu říše. Byla to správná cesta, protože budování velikých plánů politických jen na t. zr- mravních faktorech není vždy předpokladem zdaru. Vědomí, že Němci žijí na severu stejně jako na jihu, k utvoření nové říše přispělo sice mnoho, ale ne jediné. Bylo nutno vědomí jed- notnosti národní zdůrazniti i doklady, že poli- tické spojení Němců povede k obrodě národa. ke zvýšení jeho moci, k jeho světové politice Bylo třeba vytvořiti moderního, smělého, výboj ného Němce. To se povedlo v onom procesu vý vojovém, kdy postaveny ideje hospodářského po- kroku stejně ve služby národního splývání jake snahy vzdělávací, jako krásná literatura a ostatn umění.
B Veliká Němec Prusko Hradec Sedan Německo
20 article
Byl tento vývoj prohlášením Hohenzollernů za dědičné císaře německé dokončen? Či bu- duje se dále? Ukázali jsme nedávno na tomto místě, jak starý Listův sen, jednotná soustava německého železnictví, zvolna, krok za krokem se uskutečňuje a to jako i na jiných políchza hegemonie Pruska, jehož disciplinovanosti se telik nechápavých lidí smálo, dovodili jsme, jak vybudování mocného loďstva není jen touhou se- veru, jak velkolepé zákonodárství sociální, jež je pýchou Německa, utužuje stejně jednotu národa jako tvoření společného občanského zákona atd. Hohenzollernové měli vždy dobrý smysl pro význam ideje národní a dovedli jí nejen využiti. ale i jí sloužiti. Denis ukázal zajisté správně že vzetí Slezska Bedřichem bylo jen závěrem politiky, která zvolna připravovala assimilaei nové provincie a která v podstatě byla hotova s hlavní prací, kdy Slezsko odtrženo od koruny české. Této své politice jsou Hohenzollernové věrni dodnes a cesty Viléma po Německu, kte- rým se nechápající tak rádi smějí, staví Něm- cům před oči význam moci císařské, která znač více než tradice drobných, vládnoucích rodů místních. Císařství — toť representant němectví Jest to zdravý centralism, který vede německou říši k její světové politice. Toto dílo centralisační, zvolna jen a opatrně rozestírající své sítě, aby jeho vítězství bylo tín trvalejší, proniká stejně ostře na poli, na němž bylo možno vždy nejlépe studovati moderní vý- vojové tendence národů, na poli bankovniciví. Velkolepé fuse bank, jichž byl Berlín svědkem v poslední době, hromadí v ústředí říše pro- středky, které se rozlijí po celém Německu, ne jen, aby pokračovaly ve výbojném díle hospodář ského pokroku, ale aby utužovaly jednotu říše v čele s Berlínem.
Listův Hohenzollern Denis Bedřich Vilém Prusko Německo Slezsko Berlín
21 article
Rozvoj vůdčích německých bank jest téměi překotný. Tři momenty padaly zde na váhu; jednak neobyčejný vzrůst skytání úvěru podni- katelského, výrobního, jednak rostouci význam velkoměst pro úvěrnictví a jednak vzrůst bank samých. Spojením život Německa a speciálně jeho hospodářské snahy se rozšířily, vznikly nové úkoly a nové zíle, rozšířené odbytiště vedle k zvětšování závodů — v kypré půdě vzmachu hospodářského postupoval vítězně vývoj k velko- průmyslu, velkopodníku a za ochrany celní vý- voj k moderním organisacím průmyslovým. které, vedouce ta která odvětví výrpbní jed- notnou politikou cenovou, čini z nich mocné výbojce za hranicemi a silně sdružovací faktory doma. V této době ruchu a kvasu, kdy proráži nová perioda kapitalistního vývoje, byla půda připravena pro „mocné tvrze kapitalismu“, pro vývoj moderních velkobank. Tento vítězný po- chod kapitalistických ústředí byl a jest zároven dobou hospodářského vzmachu Německa. Ně- kolik příkladů: V král. pruském*) bylo v úvěrnictví a pe- něžnictví zaměstnáno r. 1846 úhrnem (tedy samostatných i pomocných) 1100 osob, r. 1858 1774, r. 1895 ale 17.896. Tento překvapu- jíef vzrůst děje se zvláště v posledních dvou desetiletích minulého století, t. j. po založení politické jednoty národa. V celé německé říši stoupl počet osob, zaměstnaných v peněžnictvi a úvěrnictví, pouze od r. 1882 do r. 1895z 22.673 na 36.175 (tedy asi o 60%, zatím co po- čet obyvatelstva stoupl jen o 147%). Tento vzrůst ovšem týče se skoro veskrze velikých měst. V Berlíně živilo se peněžnictvím a úvěrnictvím r. 1850 jen 384 osob, r. 1895 8547, zatím co dnes jest 11.000 dávno překročeno.
Německo Berlín
22 article
Plný význam — užívám dále Sombarta — čísel těchto vysvitne, když srovnáme počet osob, samostatně činných a osob nesamostatných, za- městnanců. Z uvedených 1100 osob, které na- lezaly r. 1846 v Prusku výživy v peněžnictvía úvěrnictví, bylo 442 samostatných podnikatelůa 658 pomocníků. Také r. 1858 byly poměry stejné: z uvedených 1774 osob, bankovnictví a úvěrnictví sloužících, bylo 602 samostatných podnikatelů a 1172 osob pomocných. Jak malé a nepatrné to ještě formy úvěrního života a *) Následující vývody čerpány ze Sombartov díla „Německé národní hospodářství v XIX. stoleti, jehož studium můžeme vřele doporučiti
Sombart Prusko
23 article
ruehu, kdy drobný bankéř, zasvěcený snad je- diné v tajemství znalosti různých německých peněz, jest representantem oboru, který koncem téhož století stane se hlavním nositelem hospo- dářského vzmachu národa! Jak naprosto změnila se tendence vývojová co do bankovnictví v době sjednocení národa v říši, patrno z toho, že z osob, r. 1895 v peněžnictví a bankovnictví čin- ných, bylo jen 2763 samostatných a 15.133 po- mocníků, v popředí vstupují tedy ve- liké závody se štábem úřadníků, zatím co malý bankéř zvolna zapadá. Vývoj ne- odstraňuje ho zatím docela — moderní život hospodářský dává mu nové drobné úkoly — ale zároveň staví v popředí veliké závody, ne- slýchaného dříve rozsahu a působnosti. Bank, které by zaměstnávaly padesát nebo více osob, bylo r. 1882 v Německu teprve 28, s celkovým počtem zaměstnanců 2697, třináct let potom ale již 66 s 7802 pomocníky. „Počet osob, jimi zaměstnaných, stoupl tedy o 189.3%, naproti tomu v závodech s méně než 5 pomocníky jen o 59.9 a v závodech s 6—50 osobami o 34. V r. 1882 bylo tedy teprve něco více než destina (11.9%) všech osob v bankovnictví čin- ných zaměstnáno v docela velikých závodech, r. 1895 více než pětina, koncem století více než třetina, aby záhy dostoupl poměr tento poloviny všech zaměstnanců.“ Jak mocným byl vývoj některých bank — a my se vrátíme ještě ku podrobným číslům — dokazuje na př. tato stručná statistika Německé banky. Roku 1895 zaměstnával tento — dnes jeden z prvých — bankovních podniků 1625 osob, r. 1895 již 1862, r. 1900 2063, r. 1901 2398, r. 1904 přes 3000 osob. Drážďanská banka měla r. 1901 1346 sil proti 1272 silám roku předchozího a p.
Německo drážďanský banka
24 article
Tak vyrůstají ony „veliké nádržky peněz a sil“, odkud se rozlévá ruch a život po celé říši. Uvedená shora statistika počtu závodů trpí však určitou chybou, určitým nedostatkem. Ježto data statistická sbírají se místně, jsou za- znamenány filiálky jako samostatné podníky, tak že obraz, statistikou podaný, není ani přesný ani správný. Tak na př. nutno pokládati říšskou banku něm. za hospodářskou jednotku se všemi jejími (r. 1895 — poslední to sčítání živnosten ské) 2322 úřadníky, zatím co statistika rozkládá ji v 331 podniků s 664 (hlavní ústav) a průměrně 5 úřadníky (filiálky). Vzhledem k tomu, že v moderním bankovnictví připadá systému fi- liálek značná úloha, kterou moderní velko- hanky stále více a více chápou, padá tato nedo- konalost statistiky při sdělávání celkového obrazu značně na váhu. Nám speciálně na tomto místě bude dostatečným korrektivem znázornění vývoje těch kterých ústavů a vylíčení jich sféry mocní, jež podáme později. Ústavy cedulové v těchto úvahách, které věnovány veskrze moderním německým bankám průmyslovým a obchodním, protože v nich zračí se rozmach hospodářské potence národa v prvé řadě, respektovány nejsou. Zasahujíce všudya snažice se všudy zasahovati, zakládají průmy- slové a obchodní banky své ústředí tam, kde sbíhá se práce národa. A tu je význačno: velko- bankovnictví Německa, toť velkobankovnictvi
Německo
25 article
Berlína. Kdyby nebylo jiného momentu, stačil by tento pro důkaz, jak jednota národa v dnešní formě zapustila pevné kořeny. V tom Německu, jehož lid charakterisován vždy jako federační, které se stavělo tak často na rozdil centralisač- ního němectva rakouského (centralisačního ostat- ně snad jen proto, že politika slovanských ná- rodů nedovedla se namnoze vyzouti z lokálniho patriotismu a nechtěla rostoucí svou mocív ústředí rozbíjeti německý sen, že soustředění moci ve Vídni a němectvi je totéž), v tom Ně- mecku vyrůstá za souhlasu národa právě na poli pro život dne nejvýznačnějším, na poli ban- kovním mocná centralisace ( pomocí bank, které stojí na zásadě politiky decentralisační, t. j. obestírají Německo sítí filiálek, protože srdcem této soustavy jest přece jen Berlín). R. 1850 pracuje v Berlině v bankovnictví jen 384 osob, r. 1895 však 8547 — počet, který se dnes jistě zdvojnásobil. Tak stává se Berlín hospodářským ústředím, jehož hlas platí stejně na severu jako na jihu Německa. Interessy, které mají příslušníci všech kmenů německých na silně hlavě říše, jsou zároveň interessy na trvání a sílení jednoty Němeeka a — Němců... Ne- rozlévá se kapitál německých ústavů a jich od- noží jen v říši Hohenzollernů: jeho posice v krá- lovství českém jsou stejně silny jako jeho vý- znam v bankovnictví Vídně, jejiž bursa by bez berlínské neměla vlastně života. Tak stávají se nádherné bankovní paláce Berlína faktory poli- tickými, se kterými dnes počítati nutno
Němeek Němec Berlín Německo Vídeň
26 article
Nový rozvrh kontingentu lihového. Přinesli jsme již včera zprávu o novém rozvrhu kontin- gentu lihového, stanoveném císařským nařízením ze 16. července t. r. Vzhledem k významu na- řízení tohoto přinášíme je v doslovném znění. Stanoví: Čl. 1. Císařské nařízení z 19 čer- vence 1900, týkající se úpravy individuálního rozvrhu alkoholu, který lze vyráběti za snížené dávky spotřební, mění se dle následujících usta- novení. Čl. 2. Oněm lihovarům, které pracují nebo pracovaly ve výrobní periodě jako nezemě- dělské a které mají nárok na kontingent, nulno přiřknouti pro výrobní období 1904/5, 1905/6, 1906/7, 1907/8 jako definitivní individuální kon- tingent ono množství, které vyplyne, zmenší-li se dnešní platné kontingenty tčchto lihovarů vždy o 16.456. Zbývající zbytek celého kon- tingentu nutno přikázati ostatním lihovarům, majícím právo na kontingent, v rozvrhovém po- měru, stanoveném pro ně císařským nařízením z 19. července 1900, leč s tím obmezením, že nesmí úhrn individuálních podílů nových země- dělských lihovarů činiti více než 60 469 hl.
27 article
alkoholu. Čl. 3. Zemědělským lihovarům, jichž stavba bude zahájena až po prohlášení tohoto císařského nařízení, dostane se kontingentu, který bude k disposici (§ 7. cís. nař. z 19. července 1900), jen tehdy, budou-li se nalezati v kra- jinách s chudými, po většině bramborovými pů- dami a nebudouli zpracovávati řepu. Je-li tomu tak, o tom podá zvláštní zprávu zemědělská korporace, která bude od případu k případu stanovena ministrem financí v dohodě s mini- strem zemědělství. Kromě toho lze z kontingentu, který se k disposici uvolní, přiřknouti defini- tivním kontingentem nepoděleným zemědělským lihovarům nejvýše třetinu kontingentu k dispo- sici jsoucího, jednotlivým těmto lihovarům pak, pokud bude jich stavba zahájena po prohlášení tohoto nařízení, nejvýše 100 hl pro jedno vý- robní obdobi. Na zemědělské lihovary, jichž