ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 f7f75720-71df-11dc-b271-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 27 celkem · entity: person 57, place 75, org 9, work 5
1 masthead
Strana 4
2 masthead
NÁRODNÍ LIY
3 masthead
21. července 1904.
4 masthead
Císlo 200.
5 article
nářství, provaznictví, sedlářství, tesařství, truhlářství vlásenkářství a zámečnictví. Výstava bude se pořádati ve 4 učebnách školní budovy v přízemí. S výstavou touto spojena bude výslava školních prací průmysl. pokračovací školy a třídy obuvnické. Spojenými těmito výstavami má se ukázati, jak vedeni jsou učňové ve svém celkovém učení se, jak škola a dílna ve svém vyučování a vychovávání mladého dorostu doplňovati se mohou a jak učeň v tom neb onom směru vynikl Snad mnohému méně zdatnému učni bude výstava tato pobídkou k větší snaze, přičinlivosti a píli vůbee v dílně pak zvláštěl Stávký. Z Boryslavi, 20. července. (C.-B.) Stávkující přes zákaz svolali na včerejšek schůzi lidu, kterou vládní komisař rozpustil. Dělníci rozešli se v úplném klidu. Včera zatčeno bylo několik osob pro vyhrožování násilí. V noci přeřezali neznámí pachatelé polrub firmy Freund. * Z Krosna, 20. července. (C. B.) Situace v celk se nezměnila. V cihelně v Palance přihlásilo se ně- kolik dělníků k práci. * Z Pešti, 20. července. (C.-B.) Dělníci na Anna- telgyerských dolech ostřihomsko-sasvarské akciov společnosti uhelné od včerejšího dne stávkují. Žádají okamžité propuštění 2 dozorců, kteří také neprodleni byli služby zbaveni. Společnost však zdráhá se pro- pustiti je bez vyšetření podstaty stížnosti. Dělnici za- hájili proto stávku. Klid nebyl porušen.
Freund Anna Boryslav Pešť
6 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Z cyklistského ru ch u. ** Česká ústřední jednota velocipedistů zadal letos uspořádání mistrovství Čech na 100 km.a 1000 m. Klubu velocipedistů v Poděbradech, který je vypíše na den 28. srpna. ** Župa I. České ústřední jednoty velocipedistů vypisuje distanční závod Praha-Písek (100 km.) na den 14. srpna Vílěz jest zároveň přeborníkem župy Prvním přeborníkem byl roku 1902 Dominik Malý (člen »Č. K. V. Smíchov) na trati Praha-Tábor a loni zvítězil Jahoda (»A. C. Sparta«) při závodě konaném do Hoři ** Nová závodní dráha postavena bude ve Vídni- Hütteldorfu, která má býti náhradou za zrušenou dráhu v Prateru, jakož i za závodiště v Margareten které taktéž ke konci letošního období zrušeno bude. * Velká cena Paříže přinesla letos čistéh užitku 13.547 fr., které připadnou chudým města. ** Mimo nešťastného Luthera, který při neděl- ních závodech v Brunšviku na místě zůstal mrtev ještě týž den zemřel vodič Kellerův Pilack, který před 14 dny při traininku spadl a tak těžce se zranil že po dlouhém trápení zemřel.
Malá Jahoda A C Kellerův Poděbrady Praha Písek Tábor Vídeň Hütteldorf Prater Brunšvik Sparta km Vílěz
7 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Slavnosti. Anenská slavnost obchodníků z tržnice a z praž- ských trhů. Dne 25. t. m. zaklepá opět spolek ob- chodníků z našich trhů na pražskou veřejnost. Jako každého roku zve i letos, již po pálé a tedy jaks jubilejně na svoji anenskou zábavu, kterou uspo- řádá v pondělí před sv. Annou na celém prostoru ve všech místnostech ostrova Žofínského. Účelu jejž spolek sleduje a který je veskrze dobročinný toliž fondu ku podpoře nemocných členů, věnujes výlěžek slavnosti, z něhož se arci také nějakou část kou přispěje na účely národní. Spolek je přesvědčen, že jako vždy dosud ani letos české obecenstvo praž- ské neodepře slavnosti svoji přízeň a že dostavís četně a ztráví na Žofíně velmi příjemné odpůldne. Zábava koná se za každého počasí. Páni návštěvníci se žádají, aby na ostrově nepoužívali konfetů. Hasičský věstník. Sbor dobrovolných hasičů v Praze VIII. uspořádá v neděli dne 24. t. m. oslavu svého 25letého trvání za spoluúčinkování zpěv. spolku »Věnceslav« ve dvoraně »u Deutschů« v Praze-V III. a sice o 10. hod. dopoledne slavnostní schůzi a o7. hod. večer pak přátelský večírek. Schůze. Zábavní výbor odboru Zemské jednoty soukromých úřadníků v Karlíně má dnes ve čtvrtek o 8. hod. večer v Kazdově restauraci dů- ležitou schůzi kuželkářského kroužku. Dostavtese všichni!
Anna Věnceslav Deutsch Kazdův Žofínský Žofín Praha Karlín
8 article
Výlety. Řemeslnicko živnostenská beseda na Smíchově uspořádá v neděli dne 24. t. m. rodinný výlet do Klánovic u Jiren. Program bude pestrý, vstup volný. Jlzdné tama zpět 70 h na blokové lístky, jež budou předem za- koupeny. Společné výlety do Krkonoš s návště- vou skalních měst Abršpachu a Teplic budou opětně letos pořádány z Jilemnice a sice v příštích měsícíeh srpnu a září. První výlet uskuteční se ve dnech o 31. července do 4. srpna a půjde směrem: 1. den Jilemnice, Žalý. 2. den: údolí Jizery, Nový Svět, Mu- mlava, vodopády Pančice a Labe, Labská bouda. 3. den: Tvarožník, Sviňské Kameny, Jinínoš, Kobyli hlava, Nová Slezská bouda, Zackelfall, Schreiberhava, Kocheifall, Stará Slezská bouda, Sněžné jámy, Pe- trova bouda. 4. den: Rybníky, Sněžka, Obří důl. údolí Úpy, Trutnov. 5. den: Abršpach a Teplice. — Další výlety jsou projektovány na dny 22.—24. srpna (společná výprava mésta Hořic) a 8.—11. září. Po- drobné illustrované programy se všemi pro účastníky důležitými a potřebnými podrobnostmi vyjdou v nej- bližších dnech tiskem a budou rozesílány za náhradu 20 hal. (ve známkách) všem, kdož se o ně přihlásí u pořadatele říd. učitele J. Buchara v Štěpanicíc u Jilem nice.
Výleta Kocheifall Klánovice Jiren Krkonoše Abršpach Teplice Jilemnice Žalá Sněžka údolí Úpa Trutnov Hořice Buchara Štěpanicíc u Jilem živnostenský beseda na Smíchov Pančice a Labe tvarožník Abršpach údolí Jizera
9 article
Za nedělní klid v obecních a okresních úřadech. (Z pražského odboru Jednoty samosprávnýeh úřadníků.) Od tisíciletí používalo pracující lidstvo ne dělního dne ke svému oddechu a den ten naby později i posvěcení svátečního u všech křesťan ských národů. Čím bohatší a intelligentnější je národ, tím významněji zachovává svoji neděli Jenom katolíci nešetři své neděle a mají přece všude — bídu. Jsme úplně vzdáleni toho posuzovati zále- žitost nedělního klidu snad s nějakého hlediště náboženského, ale klademe požadavek ten, který je tak starý jako lidstvo samo, se stano- viska čistě lidského, neboť již jedna z nejstarších tradici lidstva přikazuje: »Šes dní budeš pracovati a sedmý den odpočívati.« Jest to požadavek lidskosti rozumu a mravnosti. Nedělní klid není přáním nějakých lenochů ale poctivých, pilných pracovníků a jest i v zá- jmu zaměstnavatelů.
10 article
Lehkomyslnému aneb lenochovi jest věru docela lhostejno, kolik má týden dní, ale nikol svědomitému pracovníkovi. Kdo celý týden horlivě pracuje, těší se n neděli, na den klidu, oddechu a osvéžení svého kdy muž práce náleží jedině sobě a to jej po vznáší. Ten pak, kdo také neděli ztráviti musi v povinnosti, ten jenom s nechutí jde opět dru hého dne za svým úřadem, nečiní si rozvrl práce a tak z pravidla bývá v tomto případ den pondělní jako pracovní, ztracen. Jest to zcela přirozený zjev a marný bo proti přírodě. Rozpomeňme se, jak vzniklo pověstné kdysi »modré pondělí«. Pracovávalo se ve spěchu až do nedělního odpoledne a po nastalé ne zbytné únavě šlo se potom do hospody a ná sledky toho bývaly z pravidla, že nezasedlo se ku práci, až zase v úterý! Kdo ten zlořád zavinil? Zajisté nikdo jiný než ten, kdo rušil klid nedělního dne a hřeši tak sám proti sobě. I ten nejdokonalejší stroj p delším výkonu práce sám se za stavuje. Nezbývá, než stroj takový rozebrati, upra viti a k výkonu opět schopným učiniti. A to jest stroj ze železa a oceli! Člověk pak se svým slabým a citlivým ústrojím má více sněsti než železný stroj ! O stroj má jeho majitel vždy péči a pilně dohlíží, aby nedoznal poškození — kdežto člověka si zaměstnavatel v tomto směru starost mnoho nedělá. A tu jsme u známky naší doby — bez ohledného vykořisťování pracovních sil. Z důvodů veřejné mravnosti, z důvodů zdravotních a z důvodů slušnosti společenské z povinné snahy o povznesení lidu našeho na vyšší úroveň jest nutno, aby, nejde-li věc u nás jinak, zaveden byl zákonem všeobecný povinný klid nedělní. V tomto směru byly již také příslušné pe tice ke sněmn království českého podány.
11 article
Bohužel, že i ve věci tak jasné dnešn společnost dovolávati se musí pomoci zákona jest tím více politování hodno, že nutnost toho jeví se i v našem národě, který rád se nazývá demokra tickým. I naši lidé obyčejně čekají, až jim t slavná vláda poručí. Původce těchto řádků nepíše tuto staťv svém osobním zájmu. On těší se jedno- duché frekvenci v úřadě, jakož i plnému ne dělnímu a svátečnímu klidu již mnoho le t Jemu jde jenom o vážnost samosprávných úřadů a ochranu kollegů v úřadech obecních kde dosud marně se volá po nedělním klidu Na venkově pohlížejí namnoze na člověk pracujícího (také v úřadě) jako na tvora, n něhož netřeba bráti ohledu. Proti takovémuto nazírání občanstva na naši intelligenci ve služ bách samosprávy jest svrchovaně na čase za- kročovati, aby české samosprávné zřízení nedo znalo škody a úhony vlivem činitelů, kteř samosprávy zneužívají. I v tomto směru jest úpadek našeho ve řejného života znatelný. Uvažme, v jakém od poru stáli jsme před 40 léty proti c. k. slátním úřadům a jaké naděje byly kladeny do našich samosprávných sborů! Ale kdežto stát zavádí nyní již ve všec oborech nedělní klid, naše mnohé obecní rady a okresní výbory (až na čestné výjimky) ne uznaly za slušné svým úřadnikům a zřízencům popřáti nedělního odpočinku. Neděje se tak snad z nějaké nutné po třeby nedělního úřadování, vždyť právě v velkých a průmyslových měste c v neděli se neúřadujel Vyhláškou c. k. místodržitelství pro králov- ství české ze dne 13. listopadu 1903 číslo 202.906 pro král. hlav. město Prahu a sou sední města a obce zapovězeny jso práce v úřadovnách a písárnách v neděli při provozování obchod ních i produkčních živností a sice v době od 1. května do 30. září.
Praha
12 article
Ale na venkově musí namnoze obecn úřadníci i v neděli aspoň dopoledne úřadovati. ač není toho nikterak nutně potřebí, jenomz podzírání pracovních sil úřadních. Jest starou zkušeností, že slušný občan v neděli úřadu nevyhledává, ale stává se, že leckterý venkovan, když v neděli do města za- vítal, rád si zajde také okresního úřadníka po týrat, nikoli že by jindy nemohl, nýbrž jenom tak ze zvyku, ba někdy i z pouhé zpup- nosti. Takovýto stav zlehčuje naše samosprávné zřízení a jest již na čase, aby veřejnost vážněji na své vlastní úřady pohlížela a je sama nezlehčovala ku vlastní škodě. V poslední době zavedli nedělní klid ve svých kancelářích i advokáti. Slouží jim zajisté ke eti, že učinili rozhodnutí takové z vlastní dobré vůle. A ztráty tím jistě žádné neutrpí. Jenom naše obecní rady menších venkovských měst nemohou se z tohoto zlořádu vybaviti. snad z jakési řevnivosti, že by obecní tajemník mající nezřídka královský plat asi 30 zlatých měsíčně, nie v neděli pro ně nepracoval — »vždyť přec na něj platí !« Jak je nevolno za takových poměrů obe nímu úřadníkovi, když porovnává své postaven s postavením státního úřadního sluhy! Jednota samosprávných úřadníků v krá lovství českém již mnoho let domáhá se zave dení povinného nedělního klidu v obecníeh i okresních úřadech.
13 article
Ke cti našich předních měst dlužno v řejně konstalovati, že požadavku v této příčině kladenému ochotně vyhovéla. Jsou to zejmena Plzeň, Jičín, Beroun, Votice, Hořovice, Tábor Král. Vinohrady, Vršovice, Kutná Hora, Čáslav Benešov, Jindř. Hradec, Třeboň, Mnich. Hradiště Karlín, Písek, Kamenice n. L., Ml. Boleslav Kladno, Roudnice, Kostelec n. O., Mělník, R kovník, Smíchov, Pardubice, Nusle, Rokycany Slaný, Polička, Žižkov atd. Naproti tomu většina menších venkovských měst dosud zavedení nedělního klidu v úřadeeh svých odporuje. Kdo ve službách samosprávy život svůj ztrávil, dovede si zjevy takové vy- světliti; omlouváme se svou stoletou otročinou ve službách cizích, ale to je smutná omluva kteréž by se ti, jichž se týče, měli hrdě zříci Z té staré otročiny jsme již dávno venku, za řizujme se tedy dle novodobých poměrů. Často slýcháme také odvolávati se na obe censtvo. Ale to neděje se právem. Kdybychom ve všem všudy jenom starými zvyklostmi se ří dili, nedodělali bychom se nikdy pokroku k lep šímu ani spořádaného veřejného života. Proč pak stát obmezil některé závody obchody nařízením, že musí býti již od soboty až do pondělka uzavřeny? Vždyť obecenstvo naplňovalo někdy velmi četně tyto obchody a závody také v neděli po případě až do rána na pondělí. Zde si obe- censtvo zajisté také nežádalo žádného obmezen ani uzavření těchto obchodů a přec se s ním velmi snadno srovnalo a smířilo. Vizme židy: ti zavírají beze všeho nucen své krámy o svých svátcích a neporuší za žádnou cenu svého dne svátečního — a přece nie tm netrati a přece bohatnou.
Král Plzeň Jičín Beroun Votice Hořovice Vršovice Kutná Hora Čáslav Benešov Jindřichův Hradec Třeboň Karlín Písek Roudnice Kostelec můj Mělník Smíchov Pardubice Nusle Rokycany Slaný Žižkov Boleslav Kladno
14 article
Dále tážeme se: proč zrušili obchodníci dárky štědrovečerní a novoroční? Vždyť obe- censtvo si to zajisté asi sotva kde zapovídalo, A přece: obchodníci učinili tak a učinil docela dobře; přispěli tím také trochu k mravní výchově obecenstva. Zrovna tak jest i v naš záležitosti. Když vejde ve námost, že na obecním úřadě v neděli se neúřaduje, zajisté nikomu ani nena- padne, aby šel na úřad a každý opatří si bez obtíží, čeho mu bude třeba, v ponděli, neb jiný den všední. Nepoukazujte na dělnictvo Vždyť ani v písárnách továrních nesmí se úřa dovati v neděli, ačkoli by snad někdy dělnictv vhod bylo. Obecenstvo chodí často beze vší kritiky za svými zvyky. Intelligenci však náleží, aby ve- řejný život uváděla v soulad se zásadami lidu- milnosti a slušnosti a nepoddávala se falešným heslům, která tolik zlého všude již způsobila veřejný život ofravují. A ještě jeden důvod pro nedělní klic v úřadech dovolujeme si uvésti: Vizte naše spořitelny, banky a velké zá- ložny, kde s milliony se pracuje a statisíce se vydělávají, tedy ústavy peněžní a výdělkové ve všech panuje úplný nedělní i sváteční klid.
15 article
Poukazujeme zejmena na záložnu vinohradskou. rostoucí den ode dne; milliony se tu obraceji a nikde neuslyšíte stesku, že by obchodům je jím nedělní klid vadil. Porovnejte pak s tím některou záložnu na venkově. Opatrní pp. výboři báli by se, že svě se sboří, kdyby v neděli jejich úřadníci nemu sili také pracovati a prospěch z toho — žádný Přemýšlejme jen! Že nedělní úřadování neprospívá, mohl bychom prokázati na všech úřadech a ve všech odborech úřadování; chcete-li, přesvědčíte se snadno, že nedělní úřadování nikde není po- třebou, nýbrž že je všude zbylečným jenom týráním úřadníků. Kde se také v neděli práce vyžaduje, vládne necitelnost a bezmyšlenkovost. ne-li nedostatek rozhledu a opravdu praktickéh smyslu.
16 article
Nebylo by našim samosprávným sborům z jisté ke cti, kdyby místo samovolného, osvíce- ného rozhodnutí ve smyslu pokroku a lidskost čekaly, až jim věc nařídí četník s bodákem ve jménu zákona! Při větších povinnostech, jež se ukládají samosprávnému úřadnictvu nejen v ohledu služebním, ale i v ohledu společenském a zvláště národním, domáháme se za- jisté právem pro ně týchž práv, kterých jiní již dlouhý čas — po zákonu — požívají. Nebo tomu, kdo po celý týden s duševním napjetím praeuje, jest nezbytně třeba občasného, ničím ne- rušeného klidu. Tím více jest odpočinku neděl- ního třeba úřadníku obeenímu i okresnímu, který vedle úřadních prací svých prázdný svůj čs většinou věnuje a musí věnovati životu společen- skému a veřejnému. Zejmena u nás, kde na úřadnictvu samosprávném v četných okre sích veškerá tíha národní organi- sace spočí vá. Na úřadování samé zavedení nedělníh klidu mělo všude účinek blahodárný, neboť dle četných prohlášení pp. starostů měst a okresů vyřizují se práce úřadní od zrušení práce ne- dělní s mnohem větší svěžestí, hbitostí a chut než dříve. Byla-li pak potřeba nedělního klidu obecně uznávána a přiznána u dělnictva, jest otázka zavedení nedělního klidu i úřadnictva předním požadavkem i slušností. Jednota samosprávných úřadníků v král českém konajíc úlohu svou obrací se veřejně ke všem městům a okresům českým, kde dosud nedělní klid v úřadech samosprávných zaveden není, se slušnou a oprávněnou žádostí, aby z příkladem výše uvedených vzkvétajících měs z vlastní moci a dobré vůle, jakož i ke eti své zavedly ve svých úřadech povinny nedělní i sváteční klidl Ant. Materka.
Materka
17 title
Válka rusko-japonská.
18 article Před Port Arturem.
Před Port Arturem. Deset dní minulo již od neděle dne 10 t. m., kdy prý na severu od Port Arturu zuřila krutá bitva, jež skončila dle nezaručených celkem málo spolehlivých zpráv čínských těžkými ztrátami pro Rusy, přímo pak ohromujícími ztrátami pro Japonce. Současně puštěna do světa kachna, že toho dne Port Artur, bůh ví už po kolikáté Japonci dobyt. S úřadní strany japonské bylo tvrzeno, že onoho dne nebylo před Port Arturem vůbee nijakého většího boje; s ruské strany, z tábora gen. Štakelberga docházejí však dosud zprávy o pověstech, že dne 10. července před Por Arturem bojováno. Záhada se vysvětlí, až se podaři opět některému důstojníku z Port Arturu proniknouti na sever a přiněsti spolehlivější zprávy. Zatím si povšimněme, jakých úspěchů se dodělala japonská armáda na kvantunském poloostrově a na kolik vůbec mohou býti oprávněny stále se opakující pověsti o pádu Port Arturu. Především nutno konstatovati, že se dnes ještě o oblehání Port Arturu se souše nemů ž ani mluviti, poněvadž generál Stessel má doposud v držení celou polovinu poloostrova kvantunského, na jehož nejjižnějším výběžku strmi Port Artur. Ani jediné dělo na bastionech vlastní pevnosti arturské nemělo dosud příleži- tosti vystřeliti, neboť oblehací armáda japonská za dobu dvou měsíců od 5. května, kdy byla vysazena na břeh u Biezyva, nepřibližila se k pevnosti ještě na dostřel děla. Japonci, dříve než se přibliží k samému Port Arturu, musejí se zmocniti celé soustavy opevněných návršía soutěsek na Kvantuně, jež stejně statečně jako obratně háji ruské vojsko pod velením Stesslovým.
Artur Rus Japonec bůh Port Stessel Stesslův
19 article
Prvou takovou opevněnou posicí bylo úbočí hory Samsonovy a záliv Kerrský. Rusové opustili tyto posice dne 16. května, způsobivše Japoncům ztrátu několika tisíc mužů, křižáku »Miako« s dvěma minonosci a zadrževše je u této posice na celý týden. Druhá obranná ruská posice byla na chlumě Naňšaně na jihu od města Kinčou. Majíc vý- hodné položení na úzké šíji kinčouské a jsouc podporována s pravého křídla dělovou lodieí »Bobrem« a dvěma minonoskami, tato posice udržela se více než deset dní proti ohromné přesile japonské, jež nelitovala námahy an obětí na životech lidských. Sami Japonci při znali, že konečné ovládnutí Naňšaněm dne 26 května stálo je od 15 do 20 tistc mužů. Mezi 23.—-26. červnem ruské vojsko ustou- pilo k říčce Lunvanche, vtékající do moře 19 verat na východ od Port Arturu. Z toho vidno, že třetí posici před Port Arturem podařilo s gen. Stesslovi udržeti proti Japoncům celý měsíe. Ale v těch místech, kam se Japoncům podařil proniknouti do 26. června, stojí doposud, ne- postoupivše ani o krok blíže k Port Arturu ano po srážkách dne 3. a 4. července byli o Rusů zatlačeni na několik verst dále na sever, ztrativše 2000 mužů, a dne 6. července musil dokonce opustiti i své posice na Vlčí hoře, ovládající okolní krajinu.
Samsonov Kerrský Rus Japonec Lunvanch Artur Port Kinča Port Artur vlčet hoře
20 article
Ruské vojsko hájí nyní před Port Arturem čtvrtou posici u Lunvantanu. Mezi Lunvantanem a vlastní pevností jsou však ještě opevněné ruské posice u Dugušanu, v Uhlové a snad jiné, jež se dají s úspěchem hájiti. Tyto posic náležejí už ke vnějším opovněním vlastní pev- nosti; jich obranci mohou se tedy nadíti již vydatné pomoci od pevnostního dělostřelectva vzdáleného pouze na dvě versty, čímž obrana bude značně usnadněna. Výsledek operací oblehací armády japonské za dobu 213 měsíce záleží tedy v tom, že po- stoupila od Biezyva na 13 verst od Port Arturu, ale nedostala se netoliko k samé pevnosti, nýbrž ani ke vnějším opovněním. Za takových poměrů došlo snad k onomu boji ze dne 10. na 11 července, o němž spolehlivé zprávy dosu scházejí. Potvrdí-li se zprávy o tomto boji, do cházející z ruského táhora, byly by vysvětlitelny též zprávy, došlé přes Ameriku, že Japonei z rozhodnutí gen. Ojamy vzdali se již vůbec úmyslu dobyti Port Artur útokem a chtějí se spokojiti pouhým obleháním a vyhladověním pevnosti. Síla japonského vojska v Mand- žursku.
Port Artur Japonei Ojama Port Artur Amerika Manda
21 article
Sdělili jsme tyto dni výpočty válečného zpravodaje »Nov. Vr.« o počtu a rozestaven japonského vojska na bojišti mandžurském S podobnou úvahou setkáváme se nyní též »Rusi«, kde P. Michajlov odhaduje sílu armády Kurokiovy, k níž počítá i gardovou divisi na 66.800 mužů a 260 děl, sílu armády Okuovy na 65 000 mužů a 152 děla, střední armády Nodzuovy na 48.000 mužů a 144 děl. Před Port Arturem čílá 59.800 mužů a 204 děla. Ve vlastní Mandžurii nachá- zelo by se tedy dle tohoto výpočtu 179. 800 mužů se 456 děly. Čísla tato nabývají větší zajímavosti dalším výpočtem Michajlova, dle něhož činná armáda japonská čítá úhrnem 193.757 mužů všech druhů zbraně, zá lo hy činné armády 34 605 mužů, tedy celkem 228 362 muže. Připočítá-li se k tomu i terri toriální vojs ko, jehož jest 120.000 mužů obdrží se úhrnný počet japonského vojska v stavu válečném 348.000 mužů a s 10.735 dů stojníky 358.000. Porovnáme-li tato čísla s počtem vojska stojíeím už v Mandžursku a před Port Arturem shledáme, že Japonsko postavilo už do pole vše- co bylo možno postaviti do této doby. Jiným slovy Japonci mobilisovali už celou svou činnou armádu i se zálohami. V Japonsku zůstalo už jen territoriální vojsko, jehož účelem jest obrana břehů a pak teprve dle možnosti podpora činné armády.
Rus P Michajlov Artur Michajlův Japonec Japonsko
22 article
»Všimneme-li si« — dodává Michajlov — »co se v poslední době zahraničním i ruským tiskem sděluje o finančních silách japonských, o vznikající nespokojenosti obyvatelstva, o chab noucí činnosti japonského loďstva, jež se z pětiměsíčné války značně opotřebovalo a trp veliké ztráty, pečlivě od Japonců tajené; a ko nečně i toho, co se sděluje o únavě vojska ná sledkem stálých namáhavých pochodů v horách, musíme uznati, že postavení Japoneů není ni- kterak skvělé a že postupem času, jak se ope- race v Mandžursku budou rozvíjeti, postavení to se spíše zhorší, než zlepší. Naopak čas je pro Rusy nejlepší spojenec, poněvadž ruské vojsko, šetřic svých sil, stále vzrůstá a může tedy klidně očekávati rozhodnou srážku. Kdy tento rozhodující okamžik nadejde, nevíme, ale buďme trpělivi, nezapomínajíce při tom, že náš nepřítel jest mocný, statečný úskočný.« Japonští zvědové. O výtečně zorganisovaném japonském vy- zvědačství píše »Charbinský Věstník«: Výzvědná služba u Japonců osnována téměř výhradně n špehounství. Mají na to celé kádry neocenitel- ných v tomto případě »rikš«. Rikš letí s rychlostí koně, probihaje denně až 70 kilometrů. Slézá nejvyšší hory, odkudž binoklem prohlíží roze stavení a počet svého odpůrce; kde je třeba, leze po čtyrech po kopeích a roklích, tajně zachází do čínských vesnic a o všem sbírá podrobné zpravy. Jim pomáhají právě také takoví čínšt rikšové a proto japonský velitel vždy se před bitvou snadno orientuje a skoro disponuje bez chyby svými silami, aby dostihl vytčeného eíle. Snad rikšové zaháji novou éru vyzvědačství v bu doucích vojnách. Výzvědy, konané jízdnými roz jezdy, nemohou konkurovati s rikšemi, kteří svým nepatrnými potřebami předčí jízdu; několik hrstek rýže a krabice konserv stačí mu na kolik dni
Michajlov Japonec Jim
23 article
Při carově prohlídce viborského pluku- Z Petrohradu, 20. července. (C.-B.) Jak »Pravitelstvennyj Věstník« ze včerejška ozna muje, pronesl car při včerejší prohlídce vibor ského pluku k důstojnictvu řeč, ve které vyslovil naději, že na dálném Východě získají si vděku svého císaře a ukáží se důstojnými jména toho, jež na svých ramenou nesou. Vojínům přál aby po válce vrátili se ve zdraví domů. Anglická revue proti carovi. Z Londýna, 20. července. Jeden z nej- vážnějších časopisů angliekých »Q uarterly Review« uveřejňuje velice prudký útok na cara Mikuláše II., jenž budí tím více po- zornosti, že »Review« ujišťuje, že článek psán jest vysokým úřadníkem ruským. Účelem celého článku jest dokázati, že hlavní vinu na chy- bách, jež se staly za vlády cara Mikuláše Ii a na vyvolání války rusko japonské má prý sám car a nikoliv jeho ministři. V dalším ličí je
Mikuláš II Mikuláš ia Petrohrad Londýn Q uarterly Review Review
24 article
jako despotu, jehož pýše nemůže nikterak stačit servilnost okolí. Poslední zprávy z bojiště. Z Petrohradu, 20. července. 12 h. 40 m. (Zvl. telegr. »Národ. Listů«.) Dopisovatel časo- pisu »Rus« telegrafuje z Dašičaa, že japonské vojsko postupuje na západ s úmyslem zaskočiti naše levé křídlo. Po obsazení cest a dráhy za našimi zády zamýšlí rozděliti nás ve dvě části. Možným jest také jiný plán a to znepokojo váním našeho vojska a obcházením jeho posi zabrániti přispění Port Arturu, jenž by se st po dobytí základnou dalších operací japonských. Z té příčiny se spojila vojska Kurokiovo Okuovo a zaujímají obrannou posici proti na- šemu vojsku. Zbytek poslali na pomoc třet armádě dne 17. července. Včera s úspěchem srazil se náš předno s nepřítelem. Setnina dobyla nepřátelskou posie japonskou na sopce. Japonci stále střilejíce ustu- povali z obce Činčiliku. Tři kolony Japonců při spěchaly na pomoc u Sinčilimpu, avšak Rusové je obrátili na útěk a z vesnice té japonsk vojsko vypudili. Naše vojsko neutrpělo žádných ztrát. Dne 18. července obdrželi jsme zde zprávy, že se činí v táboře japonském přípravy k ob- sazení Inkou.
Artur Japonec Rus Inka Petrohrad Rus
25 article
Němirovič Dančenko oznamuje dne 19. července z Dašičaa: Velkými lijáky řeka Gaolijan se rozvodnila. Hlídky nepřátelské postupují v rozlehlých údolích k východu do Sujanu a Semučenu. Z Kvantunu docházejí nová děla a zásoby střeliva. Nepřitel je posílá k se- veru zřejmě na místo, o němž tuší, že se tam svede veliká bitva. Výška náspů, nepřitelem vy- házených, jest tak veliká, že bylo by třeba ne- smírného počtu vojska, aby se přes tyto zákopy dostalo. Japonci bezpochyby je zřídili pro případ ústupu. Dopisovatel »Nového Vremene« telegrafuje z Vladivostoku dne 19. července, že pluk keks- holmský zaslal admirálu Skrydlovovi 1000 rublů na válečné potřeby na místo jubilejní slavnosti. Pluk keksholmský byl na ruské lodi »Eustachu«, jež se nechala potopiti zároveň s lodí tureckou u Česmy, při srážce ruského a tureckého loďstva.
Němirovič Dančenko Eustach Nový Vremen Vladivostok
26 article
Vladivostocké loďstvo. Z Tokia, 20. července. (»Reuter.«) Ruské křižáky »Rossija«, »Rjurik« a »Gromoboj« pro- pluly sugarskou úžinou do Tichého mořea zastihly východně od ní japonský parník. Osu tohoto není znám. Z Tokia, 20. července. (»Reuter.«) Na zprávu o proplutí vladivostockého loďstva sugar- skou úžinou, dostaly obchodní lodi na východním pobřeží japonském úřadní výstrahu a pospíchají do ochranných přístavů. Z Tokia, 20. července. (C.-B.) Vladivo- stocké loďstvo propustilo odpoledne dopa- dené obchodní parníky japonské a plulo k vý- chodu, pronásledováno japonskými minonoskami. Obětavost ruských vojínů. Z Petrohradu, 20. července. (C.-B.) Kex- holmský pluk gardový rakouského císaře měl slaviti jubileum svého 195letého trvání, věnoval však 1000 rub., určených na slavnost, admirál Skrydlovu na válečné potřeby. Ruské reglement pro válečné zpravodaje. Z Petrohradu, 20. července. Místodržitel Alexějev vydal dodatky ke všeobecným předpisům, platným pro válečné zpravodaje attaché cizích mocností. Dle tohoto doplňku musí se váleční zpravodajové jak ruští tak za- hraniční podrobiti všem nařízením, vydaným v táboře neb veliteli oddílů, k nimž byli přidě- leni. Nesmí žádný z nich bez předchozího do- volení vzdáliti se z tábora anebo z místa, jež mu bylo ku pobytu vykázáno. Vypovězení dobrovolně bojiště opouštějící zpravodajové musí ubírati se cestou velitelstvím jim předepsanou. Nemohou nikterak přímo do ciziny býti vypo- vězeni, nýbrž musí se odebrati dříve do Rusk a to zpravodajové cizozemští nejdříve na nej- bližší příslušný konsulát. Odjezd jejich a pře- prava děje se na jejich útraty. Kdyby byli bez prostředků, nepřejme nikdo zodpovědnostz obtíže, jež se jim cestou vyskytnou.
Rjurik Gromoboj Alexějev Rusk Tokio Petrohrad Reuter
27 article
Chvála Kuropatkina. E Petrohradu, 20. července. Zpravodaj »Pravitelstvenného Věstníku« ličí zacházení Kuro- patkinovo s raněnými. Každého večera odebere se Kuropatkin do oddělení nemocničního, kde nacházejí se ranění. Nejdříve obejde oddělení raněných důstojníků, z nichž pro každého má nějaké laskavé slovo a útěchu pohotově. Pak obejde oddělení vojínů, jež tituluje: děti. Všichni zbožňují jej jako poloboha. Zde rozdllí Kuro- patkin denně podpory. Úsudky o událostech na Rudém moři. Z Londýna, 20. července. Admirál sir Freemantle vyslovil se na dotaz zástupce »St. James Gazetty«, že kdyby on byl velitelem loďstva anglického na Rudém moři, že by angli- ckým obchodním lodím, zastaveným ruským loďstvem, poskytl beze všeho energické ochrany. Ruské loďstvo, jež parníky anglické zastavuje jest dobrovolné loďstvo a není tedy vá lečným loďstvem, jemuž podobná prohlídka je- dině může býti dovolena. Jednání Rus ka nazývá pirátstvím, jež Anglie ne může si nechat líbit. Dojde prý k sen- sačním z toho důsledkům. Z Berlína, 20. července. Jak listy z Tokia oznamují, vzbudila zpráva o prohlídce německého parníku »Prine Jindřich« a konfiskace japonsk pošty nesmírný rozruch. Německé obchodni kruhy v Tokiu obrátily se s protestem Berlína, Z Washinglonu, 20. července. Americk vláda jest odhodlána na ochranu svých obchodních lodí vyslati do Rudého moře válečné loďstvo. Anglická nota proti „ruským pře- hmatům“. Z Londýna, 20. července. „Daily Er- pres“ sděluje, že anglická ministerská rada dne 19. července sestavila energi- ckou notu k Rusku, která bude ihned kurýrem odeslána do Petrohradu. Mezi anglickou vládou a vyslanectvem v Cařihradě byly vyměněny depeše ve příčině Dardanell. Každým okamži-
Kura Freemantle Stanislav James Gazetta Rus Jindřich Petrohrad rudý moře Londýn Anglie Berlín Tokio Washinglon Rusko Cařihrad Daily erbium