3
masthead
21. července 1904.
5
article
nářství, provaznictví, sedlářství, tesařství, truhlářství
vlásenkářství a zámečnictví. Výstava bude se pořádati
ve 4 učebnách školní budovy v přízemí. S výstavou
touto spojena bude výslava školních prací průmysl.
pokračovací školy a třídy obuvnické. Spojenými těmito
výstavami má se ukázati, jak vedeni jsou učňové ve
svém celkovém učení se, jak škola a dílna ve svém
vyučování a vychovávání mladého dorostu doplňovati
se mohou a jak učeň v tom neb onom směru vynikl
Snad mnohému méně zdatnému učni bude výstava
tato pobídkou k větší snaze, přičinlivosti a píli vůbee
v dílně pak zvláštěl
Stávký.
Z Boryslavi, 20. července. (C.-B.) Stávkující přes
zákaz svolali na včerejšek schůzi lidu, kterou vládní
komisař rozpustil. Dělníci rozešli se v úplném klidu.
Včera zatčeno bylo několik osob pro vyhrožování
násilí. V noci přeřezali neznámí pachatelé polrub
firmy Freund.
* Z Krosna, 20. července. (C. B.) Situace v celk
se nezměnila. V cihelně v Palance přihlásilo se ně-
kolik dělníků k práci.
* Z Pešti, 20. července. (C.-B.) Dělníci na Anna-
telgyerských dolech ostřihomsko-sasvarské akciov
společnosti uhelné od včerejšího dne stávkují. Žádají
okamžité propuštění 2 dozorců, kteří také neprodleni
byli služby zbaveni. Společnost však zdráhá se pro-
pustiti je bez vyšetření podstaty stížnosti. Dělnici za-
hájili proto stávku. Klid nebyl porušen.
Freund
Anna
Boryslav
Pešť
6
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Z cyklistského ru ch u.
** Česká ústřední jednota velocipedistů zadal
letos uspořádání mistrovství Čech na 100 km.a
1000 m. Klubu velocipedistů v Poděbradech, který je
vypíše na den 28. srpna.
** Župa I. České ústřední jednoty velocipedistů
vypisuje distanční závod Praha-Písek (100 km.) na
den 14. srpna Vílěz jest zároveň přeborníkem župy
Prvním přeborníkem byl roku 1902 Dominik Malý
(člen »Č. K. V. Smíchov) na trati Praha-Tábor a loni
zvítězil Jahoda (»A. C. Sparta«) při závodě konaném
do Hoři
** Nová závodní dráha postavena bude ve Vídni-
Hütteldorfu, která má býti náhradou za zrušenou
dráhu v Prateru, jakož i za závodiště v Margareten
které taktéž ke konci letošního období zrušeno bude.
* Velká cena Paříže přinesla letos čistéh
užitku 13.547 fr., které připadnou chudým města.
** Mimo nešťastného Luthera, který při neděl-
ních závodech v Brunšviku na místě zůstal mrtev
ještě týž den zemřel vodič Kellerův Pilack, který
před 14 dny při traininku spadl a tak těžce se zranil
že po dlouhém trápení zemřel.
Malá
Jahoda
A C
Kellerův
Poděbrady
Praha
Písek
Tábor
Vídeň
Hütteldorf
Prater
Brunšvik
Sparta
km
Vílěz
7
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Slavnosti.
Anenská slavnost obchodníků z tržnice a z praž-
ských trhů. Dne 25. t. m. zaklepá opět spolek ob-
chodníků z našich trhů na pražskou veřejnost. Jako
každého roku zve i letos, již po pálé a tedy jaks
jubilejně na svoji anenskou zábavu, kterou uspo-
řádá v pondělí před sv. Annou na celém prostoru
ve všech místnostech ostrova Žofínského. Účelu
jejž spolek sleduje a který je veskrze dobročinný
toliž fondu ku podpoře nemocných členů, věnujes
výlěžek slavnosti, z něhož se arci také nějakou část
kou přispěje na účely národní. Spolek je přesvědčen,
že jako vždy dosud ani letos české obecenstvo praž-
ské neodepře slavnosti svoji přízeň a že dostavís
četně a ztráví na Žofíně velmi příjemné odpůldne.
Zábava koná se za každého počasí. Páni návštěvníci
se žádají, aby na ostrově nepoužívali konfetů.
Hasičský věstník.
Sbor dobrovolných hasičů v Praze
VIII. uspořádá v neděli dne 24. t. m. oslavu svého
25letého trvání za spoluúčinkování zpěv. spolku
»Věnceslav« ve dvoraně »u Deutschů« v Praze-V III.
a sice o 10. hod. dopoledne slavnostní schůzi a o7.
hod. večer pak přátelský večírek.
Schůze.
Zábavní výbor odboru Zemské jednoty
soukromých úřadníků v Karlíně má dnes
ve čtvrtek o 8. hod. večer v Kazdově restauraci dů-
ležitou schůzi kuželkářského kroužku. Dostavtese
všichni!
Anna
Věnceslav
Deutsch
Kazdův
Žofínský
Žofín
Praha
Karlín
8
article
Výlety.
Řemeslnicko živnostenská beseda
na Smíchově uspořádá v neděli dne 24. t. m.
rodinný výlet do Klánovic u Jiren.
Program bude pestrý, vstup volný. Jlzdné tama
zpět 70 h na blokové lístky, jež budou předem za-
koupeny.
Společné výlety do Krkonoš s návště-
vou skalních měst Abršpachu a Teplic budou opětně
letos pořádány z Jilemnice a sice v příštích měsícíeh
srpnu a září. První výlet uskuteční se ve dnech o
31. července do 4. srpna a půjde směrem: 1. den
Jilemnice, Žalý. 2. den: údolí Jizery, Nový Svět, Mu-
mlava, vodopády Pančice a Labe, Labská bouda.
3. den: Tvarožník, Sviňské Kameny, Jinínoš, Kobyli
hlava, Nová Slezská bouda, Zackelfall, Schreiberhava,
Kocheifall, Stará Slezská bouda, Sněžné jámy, Pe-
trova bouda. 4. den: Rybníky, Sněžka, Obří důl.
údolí Úpy, Trutnov. 5. den: Abršpach a Teplice. —
Další výlety jsou projektovány na dny 22.—24. srpna
(společná výprava mésta Hořic) a 8.—11. září. Po-
drobné illustrované programy se všemi pro účastníky
důležitými a potřebnými podrobnostmi vyjdou v nej-
bližších dnech tiskem a budou rozesílány za náhradu
20 hal. (ve známkách) všem, kdož se o ně přihlásí
u pořadatele říd. učitele J. Buchara v Štěpanicíc
u Jilem nice.
Výleta
Kocheifall
Klánovice
Jiren
Krkonoše
Abršpach
Teplice
Jilemnice
Žalá
Sněžka
údolí Úpa
Trutnov
Hořice
Buchara
Štěpanicíc u Jilem
živnostenský beseda na Smíchov
Pančice a Labe
tvarožník
Abršpach
údolí Jizera
9
article
Za nedělní klid v obecních a
okresních úřadech.
(Z pražského odboru Jednoty samosprávnýeh
úřadníků.)
Od tisíciletí používalo pracující lidstvo ne
dělního dne ke svému oddechu a den ten naby
později i posvěcení svátečního u všech křesťan
ských národů. Čím bohatší a intelligentnější je
národ, tím významněji zachovává svoji neděli
Jenom katolíci nešetři své neděle a mají přece
všude — bídu.
Jsme úplně vzdáleni toho posuzovati zále-
žitost nedělního klidu snad s nějakého hlediště
náboženského, ale klademe požadavek ten, který
je tak starý jako lidstvo samo, se stano-
viska čistě lidského, neboť již jedna
z nejstarších tradici lidstva přikazuje: »Šes
dní budeš pracovati a sedmý den odpočívati.«
Jest to požadavek lidskosti
rozumu a mravnosti.
Nedělní klid není přáním nějakých lenochů
ale poctivých, pilných pracovníků a jest i v zá-
jmu zaměstnavatelů.
10
article
Lehkomyslnému aneb lenochovi jest věru
docela lhostejno, kolik má týden dní, ale nikol
svědomitému pracovníkovi.
Kdo celý týden horlivě pracuje, těší se n
neděli, na den klidu, oddechu a osvéžení svého
kdy muž práce náleží jedině sobě a to jej po
vznáší.
Ten pak, kdo také neděli ztráviti musi
v povinnosti, ten jenom s nechutí jde opět dru
hého dne za svým úřadem, nečiní si rozvrl
práce a tak z pravidla bývá v tomto případ
den pondělní jako pracovní, ztracen.
Jest to zcela přirozený zjev a marný bo
proti přírodě.
Rozpomeňme se, jak vzniklo pověstné
kdysi »modré pondělí«. Pracovávalo se ve spěchu
až do nedělního odpoledne a po nastalé ne
zbytné únavě šlo se potom do hospody a ná
sledky toho bývaly z pravidla, že nezasedlo se
ku práci, až zase v úterý!
Kdo ten zlořád zavinil? Zajisté nikdo jiný
než ten, kdo rušil klid nedělního dne a hřeši
tak sám proti sobě.
I ten nejdokonalejší stroj p
delším výkonu práce sám se za
stavuje.
Nezbývá, než stroj takový rozebrati, upra
viti a k výkonu opět schopným učiniti.
A to jest stroj ze železa a oceli!
Člověk pak se svým slabým a citlivým
ústrojím má více sněsti než železný stroj !
O stroj má jeho majitel vždy péči a pilně
dohlíží, aby nedoznal poškození — kdežto
člověka si zaměstnavatel v tomto směru starost
mnoho nedělá.
A tu jsme u známky naší doby — bez
ohledného vykořisťování pracovních sil.
Z důvodů veřejné mravnosti, z důvodů
zdravotních a z důvodů slušnosti společenské
z povinné snahy o povznesení lidu našeho na
vyšší úroveň jest nutno, aby, nejde-li věc u nás
jinak, zaveden byl zákonem všeobecný povinný
klid nedělní.
V tomto směru byly již také příslušné pe
tice ke sněmn království českého podány.
11
article
Bohužel, že i ve věci tak jasné dnešn
společnost dovolávati se musí pomoci zákona
jest tím více politování hodno, že nutnost toho
jeví se i v našem národě, který rád se nazývá
demokra tickým.
I naši lidé obyčejně čekají, až jim t
slavná vláda poručí.
Původce těchto řádků nepíše tuto staťv
svém osobním zájmu. On těší se jedno-
duché frekvenci v úřadě, jakož i plnému ne
dělnímu a svátečnímu klidu již mnoho le t
Jemu jde jenom o vážnost samosprávných
úřadů a ochranu kollegů v úřadech obecních
kde dosud marně se volá po nedělním klidu
Na venkově pohlížejí namnoze na člověk
pracujícího (také v úřadě) jako na tvora, n
něhož netřeba bráti ohledu. Proti takovémuto
nazírání občanstva na naši intelligenci ve služ
bách samosprávy jest svrchovaně na čase za-
kročovati, aby české samosprávné zřízení nedo
znalo škody a úhony vlivem činitelů, kteř
samosprávy zneužívají.
I v tomto směru jest úpadek našeho ve
řejného života znatelný. Uvažme, v jakém od
poru stáli jsme před 40 léty proti c. k. slátním
úřadům a jaké naděje byly kladeny do našich
samosprávných sborů!
Ale kdežto stát zavádí nyní již ve všec
oborech nedělní klid, naše mnohé obecní rady
a okresní výbory (až na čestné výjimky) ne
uznaly za slušné svým úřadnikům a zřízencům
popřáti nedělního odpočinku.
Neděje se tak snad z nějaké nutné po
třeby nedělního úřadování, vždyť právě v
velkých a průmyslových měste c
v neděli se neúřadujel
Vyhláškou c. k. místodržitelství pro králov-
ství české ze dne 13. listopadu 1903 číslo
202.906 pro král. hlav. město Prahu a sou
sední města a obce zapovězeny jso
práce v úřadovnách a písárnách
v neděli při provozování obchod
ních i produkčních živností a sice
v době od 1. května do 30. září.
Praha
12
article
Ale na venkově musí namnoze obecn
úřadníci i v neděli aspoň dopoledne úřadovati.
ač není toho nikterak nutně potřebí, jenomz
podzírání pracovních sil úřadních.
Jest starou zkušeností, že slušný občan
v neděli úřadu nevyhledává, ale stává se, že
leckterý venkovan, když v neděli do města za-
vítal, rád si zajde také okresního úřadníka po
týrat, nikoli že by jindy nemohl, nýbrž jenom
tak ze zvyku, ba někdy i z pouhé zpup-
nosti. Takovýto stav zlehčuje naše samosprávné
zřízení a jest již na čase, aby veřejnost
vážněji na své vlastní úřady pohlížela a je
sama nezlehčovala ku vlastní škodě.
V poslední době zavedli nedělní klid ve
svých kancelářích i advokáti. Slouží jim zajisté
ke eti, že učinili rozhodnutí takové z vlastní
dobré vůle. A ztráty tím jistě žádné neutrpí.
Jenom naše obecní rady menších venkovských
měst nemohou se z tohoto zlořádu vybaviti.
snad z jakési řevnivosti, že by obecní tajemník
mající nezřídka královský plat asi 30 zlatých
měsíčně, nie v neděli pro ně nepracoval —
»vždyť přec na něj platí !«
Jak je nevolno za takových poměrů obe
nímu úřadníkovi, když porovnává své postaven
s postavením státního úřadního sluhy!
Jednota samosprávných úřadníků v krá
lovství českém již mnoho let domáhá se zave
dení povinného nedělního klidu v obecníeh
i okresních úřadech.
13
article
Ke cti našich předních měst dlužno v
řejně konstalovati, že požadavku v této příčině
kladenému ochotně vyhovéla. Jsou to zejmena
Plzeň, Jičín, Beroun, Votice, Hořovice, Tábor
Král. Vinohrady, Vršovice, Kutná Hora, Čáslav
Benešov, Jindř. Hradec, Třeboň, Mnich. Hradiště
Karlín, Písek, Kamenice n. L., Ml. Boleslav
Kladno, Roudnice, Kostelec n. O., Mělník, R
kovník, Smíchov, Pardubice, Nusle, Rokycany
Slaný, Polička, Žižkov atd.
Naproti tomu většina menších venkovských
měst dosud zavedení nedělního klidu v úřadeeh
svých odporuje. Kdo ve službách samosprávy
život svůj ztrávil, dovede si zjevy takové vy-
světliti; omlouváme se svou stoletou otročinou
ve službách cizích, ale to je smutná omluva
kteréž by se ti, jichž se týče, měli hrdě zříci
Z té staré otročiny jsme již dávno venku, za
řizujme se tedy dle novodobých poměrů.
Často slýcháme také odvolávati se na obe
censtvo. Ale to neděje se právem. Kdybychom
ve všem všudy jenom starými zvyklostmi se ří
dili, nedodělali bychom se nikdy pokroku k lep
šímu ani spořádaného veřejného života.
Proč pak stát obmezil některé závody
obchody nařízením, že musí býti již od soboty
až do pondělka uzavřeny?
Vždyť obecenstvo naplňovalo někdy velmi
četně tyto obchody a závody také v neděli
po případě až do rána na pondělí. Zde si obe-
censtvo zajisté také nežádalo žádného obmezen
ani uzavření těchto obchodů a přec se s ním
velmi snadno srovnalo a smířilo.
Vizme židy: ti zavírají beze všeho nucen
své krámy o svých svátcích a neporuší za
žádnou cenu svého dne svátečního — a přece
nie tm netrati a přece bohatnou.
Král
Plzeň
Jičín
Beroun
Votice
Hořovice
Vršovice
Kutná Hora
Čáslav
Benešov
Jindřichův
Hradec
Třeboň
Karlín
Písek
Roudnice
Kostelec můj
Mělník
Smíchov
Pardubice
Nusle
Rokycany
Slaný
Žižkov
Boleslav Kladno
14
article
Dále tážeme se: proč zrušili obchodníci
dárky štědrovečerní a novoroční? Vždyť obe-
censtvo si to zajisté asi sotva kde zapovídalo,
A přece: obchodníci učinili tak a učinil
docela dobře; přispěli tím také trochu k mravní
výchově obecenstva. Zrovna tak jest i v naš
záležitosti.
Když vejde ve námost, že na obecním úřadě
v neděli se neúřaduje, zajisté nikomu ani nena-
padne, aby šel na úřad a každý opatří si bez
obtíží, čeho mu bude třeba, v ponděli, neb
jiný den všední. Nepoukazujte na dělnictvo
Vždyť ani v písárnách továrních nesmí se úřa
dovati v neděli, ačkoli by snad někdy dělnictv
vhod bylo.
Obecenstvo chodí často beze vší kritiky za
svými zvyky. Intelligenci však náleží, aby ve-
řejný život uváděla v soulad se zásadami lidu-
milnosti a slušnosti a nepoddávala se falešným
heslům, která tolik zlého všude již způsobila
veřejný život ofravují.
A ještě jeden důvod pro nedělní klic
v úřadech dovolujeme si uvésti:
Vizte naše spořitelny, banky a velké zá-
ložny, kde s milliony se pracuje a statisíce se
vydělávají, tedy ústavy peněžní a výdělkové
ve všech panuje úplný nedělní i sváteční klid.
15
article
Poukazujeme zejmena na záložnu vinohradskou.
rostoucí den ode dne; milliony se tu obraceji
a nikde neuslyšíte stesku, že by obchodům je
jím nedělní klid vadil.
Porovnejte pak s tím některou záložnu na
venkově. Opatrní pp. výboři báli by se, že svě
se sboří, kdyby v neděli jejich úřadníci nemu
sili také pracovati a prospěch z toho — žádný
Přemýšlejme jen!
Že nedělní úřadování neprospívá, mohl
bychom prokázati na všech úřadech a ve všech
odborech úřadování; chcete-li, přesvědčíte se
snadno, že nedělní úřadování nikde není po-
třebou, nýbrž že je všude zbylečným jenom
týráním úřadníků. Kde se také v neděli práce
vyžaduje, vládne necitelnost a bezmyšlenkovost.
ne-li nedostatek rozhledu a opravdu praktickéh
smyslu.
16
article
Nebylo by našim samosprávným sborům z
jisté ke cti, kdyby místo samovolného, osvíce-
ného rozhodnutí ve smyslu pokroku a lidskost
čekaly, až jim věc nařídí četník s bodákem ve
jménu zákona! Při větších povinnostech, jež
se ukládají samosprávnému úřadnictvu nejen
v ohledu služebním, ale i v ohledu společenském
a zvláště národním, domáháme se za-
jisté právem pro ně týchž práv, kterých jiní již
dlouhý čas — po zákonu — požívají. Nebo
tomu, kdo po celý týden s duševním napjetím
praeuje, jest nezbytně třeba občasného, ničím ne-
rušeného klidu. Tím více jest odpočinku neděl-
ního třeba úřadníku obeenímu i okresnímu, který
vedle úřadních prací svých prázdný svůj čs
většinou věnuje a musí věnovati životu společen-
skému a veřejnému. Zejmena u nás, kde na
úřadnictvu samosprávném v četných okre
sích veškerá tíha národní organi-
sace spočí vá.
Na úřadování samé zavedení nedělníh
klidu mělo všude účinek blahodárný, neboť dle
četných prohlášení pp. starostů měst a okresů
vyřizují se práce úřadní od zrušení práce ne-
dělní s mnohem větší svěžestí, hbitostí a chut
než dříve.
Byla-li pak potřeba nedělního klidu obecně
uznávána a přiznána u dělnictva, jest otázka
zavedení nedělního klidu i úřadnictva předním
požadavkem i slušností.
Jednota samosprávných úřadníků v král
českém konajíc úlohu svou obrací se veřejně
ke všem městům a okresům českým, kde dosud
nedělní klid v úřadech samosprávných zaveden
není, se slušnou a oprávněnou žádostí, aby z
příkladem výše uvedených vzkvétajících měs
z vlastní moci a dobré vůle, jakož i ke eti své
zavedly ve svých úřadech povinny
nedělní i sváteční klidl
Ant. Materka.
Materka
17
title
Válka rusko-japonská.
18
article
Před Port Arturem.
Před Port Arturem.
Deset dní minulo již od neděle dne 10
t. m., kdy prý na severu od Port Arturu zuřila
krutá bitva, jež skončila dle nezaručených
celkem málo spolehlivých zpráv čínských těžkými
ztrátami pro Rusy, přímo pak ohromujícími
ztrátami pro Japonce. Současně puštěna do světa
kachna, že toho dne Port Artur, bůh ví už po
kolikáté Japonci dobyt.
S úřadní strany japonské bylo tvrzeno, že
onoho dne nebylo před Port Arturem vůbee
nijakého většího boje; s ruské strany, z tábora
gen. Štakelberga docházejí však dosud zprávy
o pověstech, že dne 10. července před Por
Arturem bojováno. Záhada se vysvětlí, až se
podaři opět některému důstojníku z Port Arturu
proniknouti na sever a přiněsti spolehlivější
zprávy. Zatím si povšimněme, jakých úspěchů
se dodělala japonská armáda na kvantunském
poloostrově a na kolik vůbec mohou býti
oprávněny stále se opakující pověsti o pádu
Port Arturu.
Především nutno konstatovati, že se dnes
ještě o oblehání Port Arturu se souše nemů ž
ani mluviti, poněvadž generál Stessel má
doposud v držení celou polovinu poloostrova
kvantunského, na jehož nejjižnějším výběžku
strmi Port Artur. Ani jediné dělo na bastionech
vlastní pevnosti arturské nemělo dosud příleži-
tosti vystřeliti, neboť oblehací armáda japonská
za dobu dvou měsíců od 5. května, kdy byla
vysazena na břeh u Biezyva, nepřibližila se
k pevnosti ještě na dostřel děla. Japonci, dříve
než se přibliží k samému Port Arturu, musejí
se zmocniti celé soustavy opevněných návršía
soutěsek na Kvantuně, jež stejně statečně jako
obratně háji ruské vojsko pod velením
Stesslovým.
Artur
Rus
Japonec
bůh
Port
Stessel
Stesslův
19
article
Prvou takovou opevněnou posicí bylo úbočí
hory Samsonovy a záliv Kerrský. Rusové opustili
tyto posice dne 16. května, způsobivše Japoncům
ztrátu několika tisíc mužů, křižáku »Miako«
s dvěma minonosci a zadrževše je u této posice
na celý týden.
Druhá obranná ruská posice byla na chlumě
Naňšaně na jihu od města Kinčou. Majíc vý-
hodné položení na úzké šíji kinčouské a jsouc
podporována s pravého křídla dělovou lodieí
»Bobrem« a dvěma minonoskami, tato posice
udržela se více než deset dní proti ohromné
přesile japonské, jež nelitovala námahy an
obětí na životech lidských. Sami Japonci při
znali, že konečné ovládnutí Naňšaněm dne 26
května stálo je od 15 do 20 tistc mužů.
Mezi 23.—-26. červnem ruské vojsko ustou-
pilo k říčce Lunvanche, vtékající do moře 19
verat na východ od Port Arturu. Z toho vidno,
že třetí posici před Port Arturem podařilo s
gen. Stesslovi udržeti proti Japoncům celý měsíe.
Ale v těch místech, kam se Japoncům podařil
proniknouti do 26. června, stojí doposud, ne-
postoupivše ani o krok blíže k Port Arturu
ano po srážkách dne 3. a 4. července byli o
Rusů zatlačeni na několik verst dále na sever,
ztrativše 2000 mužů, a dne 6. července musil
dokonce opustiti i své posice na Vlčí hoře,
ovládající okolní krajinu.
Samsonov
Kerrský
Rus
Japonec
Lunvanch
Artur
Port
Kinča
Port Artur
vlčet hoře
20
article
Ruské vojsko hájí nyní před Port Arturem
čtvrtou posici u Lunvantanu. Mezi Lunvantanem
a vlastní pevností jsou však ještě opevněné
ruské posice u Dugušanu, v Uhlové a snad
jiné, jež se dají s úspěchem hájiti. Tyto posic
náležejí už ke vnějším opovněním vlastní pev-
nosti; jich obranci mohou se tedy nadíti již
vydatné pomoci od pevnostního dělostřelectva
vzdáleného pouze na dvě versty, čímž obrana
bude značně usnadněna.
Výsledek operací oblehací armády japonské
za dobu 213 měsíce záleží tedy v tom, že po-
stoupila od Biezyva na 13 verst od Port Arturu,
ale nedostala se netoliko k samé pevnosti, nýbrž
ani ke vnějším opovněním. Za takových poměrů
došlo snad k onomu boji ze dne 10. na 11
července, o němž spolehlivé zprávy dosu
scházejí. Potvrdí-li se zprávy o tomto boji, do
cházející z ruského táhora, byly by vysvětlitelny
též zprávy, došlé přes Ameriku, že Japonei
z rozhodnutí gen. Ojamy vzdali se již vůbec
úmyslu dobyti Port Artur útokem a chtějí se
spokojiti pouhým obleháním a vyhladověním
pevnosti.
Síla japonského vojska v Mand-
žursku.
Port
Artur
Japonei
Ojama
Port Artur
Amerika
Manda
21
article
Sdělili jsme tyto dni výpočty válečného
zpravodaje »Nov. Vr.« o počtu a rozestaven
japonského vojska na bojišti mandžurském
S podobnou úvahou setkáváme se nyní též
»Rusi«, kde P. Michajlov odhaduje sílu armády
Kurokiovy, k níž počítá i gardovou divisi
na 66.800 mužů a 260 děl, sílu armády
Okuovy na 65 000 mužů a 152 děla,
střední armády Nodzuovy na 48.000 mužů
a 144 děl. Před Port Arturem čílá 59.800
mužů a 204 děla. Ve vlastní Mandžurii nachá-
zelo by se tedy dle tohoto výpočtu 179. 800
mužů se 456 děly. Čísla tato nabývají větší
zajímavosti dalším výpočtem Michajlova, dle
něhož činná armáda japonská čítá úhrnem
193.757 mužů všech druhů zbraně, zá lo hy
činné armády 34 605 mužů, tedy celkem
228 362 muže. Připočítá-li se k tomu i terri
toriální vojs ko, jehož jest 120.000 mužů
obdrží se úhrnný počet japonského vojska v
stavu válečném 348.000 mužů a s 10.735 dů
stojníky 358.000.
Porovnáme-li tato čísla s počtem vojska
stojíeím už v Mandžursku a před Port Arturem
shledáme, že Japonsko postavilo už do pole vše-
co bylo možno postaviti do této doby. Jiným
slovy Japonci mobilisovali už celou svou činnou
armádu i se zálohami. V Japonsku zůstalo už
jen territoriální vojsko, jehož účelem jest obrana
břehů a pak teprve dle možnosti podpora činné
armády.
Rus
P Michajlov
Artur
Michajlův
Japonec
Japonsko
22
article
»Všimneme-li si« — dodává Michajlov —
»co se v poslední době zahraničním i ruským
tiskem sděluje o finančních silách japonských,
o vznikající nespokojenosti obyvatelstva, o chab
noucí činnosti japonského loďstva, jež se z
pětiměsíčné války značně opotřebovalo a trp
veliké ztráty, pečlivě od Japonců tajené; a ko
nečně i toho, co se sděluje o únavě vojska ná
sledkem stálých namáhavých pochodů v horách,
musíme uznati, že postavení Japoneů není ni-
kterak skvělé a že postupem času, jak se ope-
race v Mandžursku budou rozvíjeti, postavení
to se spíše zhorší, než zlepší. Naopak čas je
pro Rusy nejlepší spojenec, poněvadž ruské
vojsko, šetřic svých sil, stále vzrůstá a může
tedy klidně očekávati rozhodnou srážku. Kdy
tento rozhodující okamžik nadejde, nevíme, ale
buďme trpělivi, nezapomínajíce při tom, že
náš nepřítel jest mocný, statečný
úskočný.«
Japonští zvědové.
O výtečně zorganisovaném japonském vy-
zvědačství píše »Charbinský Věstník«: Výzvědná
služba u Japonců osnována téměř výhradně n
špehounství. Mají na to celé kádry neocenitel-
ných v tomto případě »rikš«. Rikš letí s rychlostí
koně, probihaje denně až 70 kilometrů. Slézá
nejvyšší hory, odkudž binoklem prohlíží roze
stavení a počet svého odpůrce; kde je třeba, leze
po čtyrech po kopeích a roklích, tajně zachází
do čínských vesnic a o všem sbírá podrobné
zpravy. Jim pomáhají právě také takoví čínšt
rikšové a proto japonský velitel vždy se před
bitvou snadno orientuje a skoro disponuje bez
chyby svými silami, aby dostihl vytčeného eíle.
Snad rikšové zaháji novou éru vyzvědačství v bu
doucích vojnách. Výzvědy, konané jízdnými roz
jezdy, nemohou konkurovati s rikšemi, kteří svým
nepatrnými potřebami předčí jízdu; několik hrstek
rýže a krabice konserv stačí mu na kolik dni
Michajlov
Japonec
Jim
23
article
Při carově prohlídce viborského
pluku-
Z Petrohradu, 20. července. (C.-B.) Jak
»Pravitelstvennyj Věstník« ze včerejška ozna
muje, pronesl car při včerejší prohlídce vibor
ského pluku k důstojnictvu řeč, ve které vyslovil
naději, že na dálném Východě získají si vděku
svého císaře a ukáží se důstojnými jména toho,
jež na svých ramenou nesou. Vojínům přál
aby po válce vrátili se ve zdraví domů.
Anglická revue proti carovi.
Z Londýna, 20. července. Jeden z nej-
vážnějších časopisů angliekých »Q uarterly
Review« uveřejňuje velice prudký útok na
cara Mikuláše II., jenž budí tím více po-
zornosti, že »Review« ujišťuje, že článek psán
jest vysokým úřadníkem ruským. Účelem celého
článku jest dokázati, že hlavní vinu na chy-
bách, jež se staly za vlády cara Mikuláše Ii
a na vyvolání války rusko japonské má prý sám
car a nikoliv jeho ministři. V dalším ličí je
Mikuláš II
Mikuláš ia
Petrohrad
Londýn
Q uarterly Review
Review
24
article
jako despotu, jehož pýše nemůže nikterak stačit
servilnost okolí.
Poslední zprávy z bojiště.
Z Petrohradu, 20. července. 12 h. 40 m.
(Zvl. telegr. »Národ. Listů«.) Dopisovatel časo-
pisu »Rus« telegrafuje z Dašičaa, že japonské
vojsko postupuje na západ s úmyslem zaskočiti
naše levé křídlo. Po obsazení cest a dráhy za
našimi zády zamýšlí rozděliti nás ve dvě části.
Možným jest také jiný plán a to znepokojo
váním našeho vojska a obcházením jeho posi
zabrániti přispění Port Arturu, jenž by se st
po dobytí základnou dalších operací japonských.
Z té příčiny se spojila vojska Kurokiovo
Okuovo a zaujímají obrannou posici proti na-
šemu vojsku. Zbytek poslali na pomoc třet
armádě dne 17. července.
Včera s úspěchem srazil se náš předno
s nepřítelem. Setnina dobyla nepřátelskou posie
japonskou na sopce. Japonci stále střilejíce ustu-
povali z obce Činčiliku. Tři kolony Japonců při
spěchaly na pomoc u Sinčilimpu, avšak Rusové
je obrátili na útěk a z vesnice té japonsk
vojsko vypudili. Naše vojsko neutrpělo žádných
ztrát. Dne 18. července obdrželi jsme zde zprávy,
že se činí v táboře japonském přípravy k ob-
sazení Inkou.
Artur
Japonec
Rus
Inka
Petrohrad
Rus
25
article
Němirovič Dančenko oznamuje dne
19. července z Dašičaa: Velkými lijáky
řeka Gaolijan se rozvodnila. Hlídky nepřátelské
postupují v rozlehlých údolích k východu do
Sujanu a Semučenu. Z Kvantunu docházejí nová
děla a zásoby střeliva. Nepřitel je posílá k se-
veru zřejmě na místo, o němž tuší, že se tam
svede veliká bitva. Výška náspů, nepřitelem vy-
házených, jest tak veliká, že bylo by třeba ne-
smírného počtu vojska, aby se přes tyto zákopy
dostalo. Japonci bezpochyby je zřídili pro případ
ústupu.
Dopisovatel »Nového Vremene« telegrafuje
z Vladivostoku dne 19. července, že pluk keks-
holmský zaslal admirálu Skrydlovovi 1000 rublů
na válečné potřeby na místo jubilejní slavnosti.
Pluk keksholmský byl na ruské lodi »Eustachu«,
jež se nechala potopiti zároveň s lodí tureckou
u Česmy, při srážce ruského a tureckého loďstva.
Němirovič Dančenko
Eustach
Nový Vremen
Vladivostok
26
article
Vladivostocké loďstvo.
Z Tokia, 20. července. (»Reuter.«) Ruské
křižáky »Rossija«, »Rjurik« a »Gromoboj« pro-
pluly sugarskou úžinou do Tichého mořea
zastihly východně od ní japonský parník. Osu
tohoto není znám.
Z Tokia, 20. července. (»Reuter.«) Na
zprávu o proplutí vladivostockého loďstva sugar-
skou úžinou, dostaly obchodní lodi na
východním pobřeží japonském úřadní výstrahu
a pospíchají do ochranných přístavů.
Z Tokia, 20. července. (C.-B.) Vladivo-
stocké loďstvo propustilo odpoledne dopa-
dené obchodní parníky japonské a plulo k vý-
chodu, pronásledováno japonskými minonoskami.
Obětavost ruských vojínů.
Z Petrohradu, 20. července. (C.-B.) Kex-
holmský pluk gardový rakouského císaře měl
slaviti jubileum svého 195letého trvání, věnoval
však 1000 rub., určených na slavnost, admirál
Skrydlovu na válečné potřeby.
Ruské reglement pro válečné
zpravodaje.
Z Petrohradu, 20. července. Místodržitel
Alexějev vydal dodatky ke všeobecným
předpisům, platným pro válečné zpravodaje
attaché cizích mocností. Dle tohoto doplňku
musí se váleční zpravodajové jak ruští tak za-
hraniční podrobiti všem nařízením, vydaným
v táboře neb veliteli oddílů, k nimž byli přidě-
leni. Nesmí žádný z nich bez předchozího do-
volení vzdáliti se z tábora anebo z místa, jež
mu bylo ku pobytu vykázáno. Vypovězení
dobrovolně bojiště opouštějící zpravodajové musí
ubírati se cestou velitelstvím jim předepsanou.
Nemohou nikterak přímo do ciziny býti vypo-
vězeni, nýbrž musí se odebrati dříve do Rusk
a to zpravodajové cizozemští nejdříve na nej-
bližší příslušný konsulát. Odjezd jejich a pře-
prava děje se na jejich útraty. Kdyby byli bez
prostředků, nepřejme nikdo zodpovědnostz
obtíže, jež se jim cestou vyskytnou.
Rjurik
Gromoboj
Alexějev
Rusk
Tokio
Petrohrad
Reuter
27
article
Chvála Kuropatkina.
E Petrohradu, 20. července. Zpravodaj
»Pravitelstvenného Věstníku« ličí zacházení Kuro-
patkinovo s raněnými. Každého večera odebere
se Kuropatkin do oddělení nemocničního, kde
nacházejí se ranění. Nejdříve obejde oddělení
raněných důstojníků, z nichž pro každého má
nějaké laskavé slovo a útěchu pohotově. Pak
obejde oddělení vojínů, jež tituluje: děti. Všichni
zbožňují jej jako poloboha. Zde rozdllí Kuro-
patkin denně podpory.
Úsudky o událostech na Rudém
moři.
Z Londýna, 20. července. Admirál sir
Freemantle vyslovil se na dotaz zástupce
»St. James Gazetty«, že kdyby on byl velitelem
loďstva anglického na Rudém moři, že by angli-
ckým obchodním lodím, zastaveným ruským
loďstvem, poskytl beze všeho energické ochrany.
Ruské loďstvo, jež parníky anglické zastavuje
jest dobrovolné loďstvo a není tedy vá
lečným loďstvem, jemuž podobná prohlídka je-
dině může býti dovolena. Jednání Rus ka
nazývá pirátstvím, jež Anglie ne
může si nechat líbit. Dojde prý k sen-
sačním z toho důsledkům.
Z Berlína, 20. července. Jak listy z Tokia
oznamují, vzbudila zpráva o prohlídce německého
parníku »Prine Jindřich« a konfiskace japonsk
pošty nesmírný rozruch. Německé obchodni
kruhy v Tokiu obrátily se s protestem
Berlína,
Z Washinglonu, 20. července. Americk
vláda jest odhodlána na ochranu
svých obchodních lodí vyslati do
Rudého moře válečné loďstvo.
Anglická nota proti „ruským pře-
hmatům“.
Z Londýna, 20. července. „Daily Er-
pres“ sděluje, že anglická ministerská
rada dne 19. července sestavila energi-
ckou notu k Rusku, která bude ihned
kurýrem odeslána do Petrohradu. Mezi
anglickou vládou a vyslanectvem v
Cařihradě byly vyměněny depeše ve
příčině Dardanell. Každým okamži-
Kura
Freemantle
Stanislav
James Gazetta
Rus
Jindřich
Petrohrad
rudý moře
Londýn
Anglie
Berlín
Tokio
Washinglon
Rusko
Cařihrad
Daily erbium