ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 f7d5c560-71df-11dc-b738-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 56 celkem · entity: person 62, place 113, work 33, org 37
1 masthead
Strana 6.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
20. července 1904. Císlo 199
4 article
žitu byla větší poplávka a prodáváno staré dráže o 10—15 hal., znamenajíc z Prahy K 6.75 až 7.— Živá poptávka za stoupajících cen byla po novém žitě následkem jeho znamenité jakosti. Placeno za ně ochotně z Prahy 7.10 až 7.25. Z Kralup prodáno nové žito za 7.20, z Ouval za 7.— K, staré z Benešova za 6.50 až 6.75, z Berouna za 6.80, z Řevnic za 6.60, z Votic za 6.60, z Březnice za 6.60. Značně stoupla v ceně krmiva a kupováno hojně spotřebou i spekulací. Ceny ovsa stouply opět o 20—25 hal. a znamenán z Prahy 7.— až 7.40. Za rychlík pro vývoz do Švýcar zaplaceno 6.25 až 6.30 z Prahy. Uherská kukuřice znamenala o 30 hal. výše (7.— až 1.15), česká vikev stoupla cenově o 25 až 30 hal. a možno ji jen stěží z Prahy dostati za 7.60 až 7.65, haličská stoupla ze 7.20 na 7.50 až 7.60 Také otrub jest málo a možno je stěží koupiti a zna- menaly pšeniční z Prahy 11.15, žitné 11.40. Za tyto ceny kupovány i pro vývoz do Švýcar. Že za těchto poměrů i ceny sena stouply, rozumí se samo sebou; úřadně zvýšen záznam jeho z 3.60 na 4.— K. Ru- ského máku nabízí se méně, také českého jest sotva dostatek a platí se zaň o 0.50 až 1.— K více; možno dosíci K 24.— až 27.— z Prahy. Zdrželivost země- dělců co do prodeje řepky má dobré výsledky. Továr- níci olejů, kleří doufali, že koupí nejlepší českou řepku za 10.50 až 11.— K, jsou nucení platiti 11.25 až 11.40 K. Některé položky koupeny i za zvláštními účely. Smýšlení bylo velmi pevné. Bílého jetele bylo hojně nabízeno; při klidném smýšlení a klesa- jících cenách placeno K 62.— až 75.— z Prahy.
ruthenium Praha Kralupy Benešov Beroun Řevnice Votice Březnice Praha 7 6.75 Zdrželivost země
5 article
Výnosy sklizni předlilavských a uherských. N trzích obilních proníká dosti pevná haussa. Nen uměle vyvolána. Nepříznivý celkem vývoj nových sklizní vnesl na trh pevné smýšlení, stoupající rovno měrně s neustálými parny. Nepřízeň sklizňová jeví se letos veskrze po stránce kvantitalivní; co do ja- kosti jest letošní sklizeň z nejlepších. V této cbvíl haussy není nezajímavo připomenouti data sklizňovi posledních dvaceti let. Užíváme za tím účelem úřad- ních dat ministeria financí. Dle nich činila hod- nota sklizní obilin v Předlitavsku oves žito ječmen pšenice v millionech korun 165.448 214.4l0 249.956 273.202 184.712 297.146 152.322 223.192 203.39 157. 770 201.140 279.722 249.271 300.188 174 821 213.217 159.395 200 447 279.796 206. 522 160.153 221.744 258.099 204.380 176.643
Předlitavsko
6 article
roku 1881 1882 1883 1884 1885 1886 1887 1891 1892 1893 1894 1895 1896 1897 1898 1899 1900
7 article
168.894 226. 990 288. 188 229.724 226.186 318.500 180.452 208 750 218.490 289.480 181. 724 198.330 161 876 174 328 253.43e 178.164 237.842 173.644 211.258 202 748 169 518 207.018 147. 354 148 668 189.004 244.790 153 446 155.560 185.246 239 032 179.286 318. 564 199 778 243.080 238.348 225.592 210 072 218.578 292 018 205.291 170.973 194.496 185.559 224 819 185.481 269 362 194.502 234.229
9 article
1902 213.402 287.495 202.543 Činila tedy celková hodnota sklizně této říšské poloviny od r. 1881 do r. 1887 1,003.016, 857.372. 842.026, 937.497, 846.160, 844.376, 861.705 mil. K od roku 1891 do r. 1902 954..862, 896.444, 7883.970. 800.708, 726.638, 735.908, 759.124, 990.770, 946.260 756.319, 874.164, 937.669 mil. K. K vůli srovnání uvádíme i data zemí koruny uherské. Není ovšem třeba k tomu stejné řady let a proto se obmezujeme na menší skupiny roků — obraz bude i tak dosti jasný Hodnota obilní sklizně uberske
10 article
činila pšenice
11 article
žito ječmen oves (mil. korun) 114.53 583.416 147.758 144.928 95 706 143714 126 294 527 224 675.127 167.600 160.178 128.219
12 article
rok 1896 1897 1898
13 article
1899 613.422 151 313 162.304 119 801 1900 551 292 133.784 143 857 107.689 1901 529.715 141 392 139 269 125 937 Úbruné hodnoty uherské sklizně obilni v uve- dených létech činily tedy: 990.636, 892.388 1.131.124, 1046.840, 936.622, 936.313 mil. K. V uve- deném šestiletém období byla tedy uherská hodnota sklizní veskrze větší, přirozený důsledek prevalence Uher co do produkce obilní a postupu zdejšího zemědělství k vyšším a výnosnějším produktům (hlavně surovinám průmyslů zemědělských). Souhrn celkových dat obou polovin říše udá nám následu- jící celkový obrazec, dle něhož cinila hodnota obiln sklizně celé říše mil. K roku . . . . 1.726.544 1896 1897 . . . . 1.6 2.112 1898 . . . . 2.130 894 1899 . . . . 1.993.100 . . . . 1.692 941 1901 . . . . 1.810 477
Uher
14 article
1900 Uhoroby kuliurních rostlin v měsíci červnu ohle- dané výzkumnou stanicí pro choroby rostlinné při král. české hospodářské akademii v Táboře. Na sta- nici, která již déle než 15 let výzkumem chorob rost- linných se zabývá a která dříve řízena byla nynějším inspektorem hospodářského vyučování drem. Frant Sitenským a pak prof. B. Erbenem a nyn ode dvou let prof. drem. Frant. Bubákem, došlo v červnu značné množství vzorků chorobných rostlin z Čech, Moravy a Tyrol. Na obilí: Na prvém místě uvádíme rez plevovou (Puccinia glumarum), která poprvé v Čechách ve větším rozsahu vystoupila a ře- citelem stanice, jenž speciálně studiem hub se za- bývá, byla rozpoznána. V Evropě (i v Čechách) rez tato obyčejně vystupuje nejvíce na pšenici, méně na ječmenu (nesmí se pomíchati s Puccinia simplex). Na žitě konstatována byla doposud ojediněle ve Švěd- sku, ve větším množství v Dánsku. Lelošní ohromné její rozšíření, zvláště v jižních Čechách na
Sitenský Erben doktor František Čechy Morava Tyroly Evropa Dánsko český hospodářský akademie v Tábor
15 article
Táborsku, Písecku, Strakonicku, Budějovicku atd. je tak interessantní, že po sebrání slatistického mate- riálu bude ve zvláštní práci podrobně o houbě této pojednáno. Aecidie rzi této jak se zdá scházejí; za to má mohutnost v podobě mycelia žíti utajeněv zrnech, jež stávají se jako osivo východiskem nákazy roku budoucího. Ničení strniska nemá u této rzi pražádného významu. Zdá se, že žitná tato forma rzi plevové je biologicky od formy pšeničné od- chylná, tak že s jednoho druhu obilí na druhé pře- cházeti nemůže. Z jiných rzí rovněž značně jsou roz- šířeny, ale v míře již menší na pšenici Puccinia triticina a Puccinia glumarum, na ječ- meni Puccinia simplex, Puccinia coro- nata na řešetláku a ovsu. Též sněti nejsou vzácné, přece však nevystupují letos epidemicky: z nich došly ukázky sněti mazlavé či smrduté (Tilleti tritici) ze pěenice, Urocystis oceulta ze žita, Ustilago Avenae z ovsa a Ustilago Hor- det i Ustilago nuda z ječmene. Na listecha pochvách ječmene řádí letos v neobyčejné míře plí- seň Helminthosporium teres, jež způsobuje na jeho listech přehojné hnědé skvrny, načež list záhy usýchá. Neobyčejně zhoubně vystupuje dále letos na ječmenech mšice obilní (Siphonophora cerealis) jejíž ukázky došly z několika míst. Mšice ssaje ze sto- pek, klásků i ze vřetena klasového výživné šťávya následkem toho obilky zakrňují a klas stává se zubo- vitým. Je nutno strnisko na podzím hluboko zorati. aby vajíčka, jež přezimují, dostala se hluboko do půdy, kde zhynou. Neobyčejně suché letošní počasí rozmnožování mšic je velice příznivé. Také ukázky larev kováříků 1. zv. drálovci byly několikráte za- slány. U Strakonic řádily larvy mochnice Bibie hortulanus na ječmeni; Thrips secalina v okoli
res Ustilago Avenae Táborsko Písecko Strakonicko Ustilago hora Strakonice Budějovicko
16 article
Kublova u Zdic: nematodi na ovse u Chotusic blíže Čáslavi. Na cukrovce pozorovány byly ze živočišných škůdců moucha buráková (Antho- myia conformis), o níž ve zvláštní zprávě ve všech listech denních i odborných bylo referováno: dále štítonoš mlhovitý (Cassida nebulosa), larvy mršníků (Silpha), a od Modřan hlistkov řepní (Heterodera Schachtii); z jiných chorob ze- jména t. zv. žloutenka, záhadná to doposud ne- mce, jejíž prostudování ředitelem stanice bylo zapo- čato. Také několik vzorků spálou stížených řep bylo zasláno. Podniknuty vegelační pokusy s ko- řenomorkou (Rhizoctonia violacea). Zemáky Z Tábora doneseny byly zemáky, jejichž nať jevila chorobu, již zoveme černá pata, jevící se v tom, že spodní čásť nati černá a hnije, hoření nať pal znenáhla hnědne a usýchá. Choroba je způsobena cizopasnými bakteriemi. Luštěniny: Na jetelia vojtěšce zaslána byla od Bolehoště houba Sclero- tinia Trifoliorum, způsobující rakovinu, která tímio je v Čechách na druhém místě konstatována
Silph Kublov Zdice Chotusice Čáslav Modřany Tábor Bolehošť Sclero Čechy
17 article
O prvém jejím objevení se u nás a podrobný její po- pis viz můj článěk v „Českých listech hospodářských“ z r 1900. Kromě toho zaslána byla ze sev. Čech nová cizopasná houba z jetele lučního Ascochyta con- fusa Bubák. Z Meranu v Tyrolích došly lusky hra- chové stižené houbou Colletotrichum Pisi, jež až posud jen v Brasilii byla pozorována. Ze živo- čišných škůdců uvádíme Bibio hortulanus od Strakonic na jeteli. Ovocné stromoví: Několi- kráte došly listy hruškové stižené roztočem Phyto- plus Pyri, jenž způsobuje na nich drobné hrbolky Chorobě té velice je podobna jiná, způsobená houbou Exoascus bullatus, která donesena byla o Všechova blíže Tábora. Od Čáslavi zaslány byly vě- tévky jabloňové, jejichž dřeň vyžrána byla housen- kami mole Laverna Hellerella. Ze švestek došly od Zdic listy vyžrané housenkami mole Coleo- phora paripennella, jiné stížené roztočem Bursifex Pruni, jenž způsobuje červené nádorky na líci jejich a konečně od Zdic a ze Strakonic čer- vec Lecanium persicae. Ve plodech hruško- vých od Velvar shledány byly larvy komára Ce- cidomyia nigra. Hojné byly zásilky hruškových listů a větévek stižených plísní Fusicladi um pirinum, která, jak jsem již několikráte ve zprá- vách zemědělských sdělil, neobyčejně v Čechách se rozmáhá. Chorobu tuto zjistil u nás již před několika desctiletími kačínský zahradník Peyl, jenž popealj také jako nové Cladosporium. Zajímavé byly dále dva druhy červců a to Pulvinaria Ribesia z rybízu z Tábora a Pulvinaria Vitis z révy z Mladé
Čo Laverna Hellerell Pulvinario Ribesius Merano Tyroly Brasilia Strakonice Tábor Čáslav Zdice Coleo Velvary Čechy Několi
18 article
Boleslavi. Z ostatních živočišných škůdců uvádím letos velice rozšířené housenky píďalky angre- štové (Zerene grosulariata). Z hub na listech rybízu a angreštu Glaeosporium Ribis nesmírně hojné, jež veškeré listí keřů zničí. Na zele ni ně dcšly od Král. Dvora ze zelí, květáku a kapusly dřepěící (Haltica oleracea a nemorum) Bibio hortulanus na zelí a květáku ze Stra- konic, t. zv. černý křen od Kutné Hory a plísně zelné Peronospora parasitica a Albugo can- dida z různých krajin. Na chmeli shledány byly dvě nové, dosud nepopsané houby, jež nazvány byly Ascochyta Humuli a Septoria diver- gens; dále též již dříve popsaná Septoria Hu- muli. Z chorob okrasných rostlin sluší za- znamenati rez růžovou (Phragmidium subcorti- cinum) z různých míst Čech a Moravy zaslanou: hou- senky mole Gracillaria syringella na šeříku a plačím zobu; rez Puccinis Malvacear um na topolovkách (Althaea rosea). Vzorky veške- rých chorob rostlinných s díky přijímá a bezplatně ohledává svrchu jmenovaná stanice. Zpráva o vý sledku ohledání, spolu s návodem k ochraně a ničen škůdců zasilá se bezplatně. Český hnědouhelný vývoz do Saska od 10. do 16 července vyvezeno saskými státními drahami 214.358 (+ 10.339) tun uhlí. Z toho bylo českého hnědého uhlí 70.021 (+ 946) tun.
Král Humout Septoria Boleslav Stra Kutná Hora Čechy Morava Sasko Albugo American Septoria Humul
19 article
Uherské hospodářské snahy ozamostatňovací V posledním čísle „Obzoru národohospodářského“ po- kračuje p. dr. Gruber ve své zajímavé studii o „Ho- spodářství a národu“. V druhé části pokračování pře- chází k osamostatňovacím snahám národů státně ne- samostatných, které musí za cílem emancipace volit prostředky více méně morální. Příklad mohutného emancipačního hnuti hospodářského poskytly v létech 1840. v opposici proti absolutismu rakouskému Uhři. Když v létech čtyřicátých uherský průmysl a zeměděl- ství dosahovaly mírného, ale přec již pociťovaného rozkvětu, objevovalo se jasněji než kdykoliv dříve. jak uherské zájmy dosavadní soustavou celní na pro- spěch dědičných zemí jsou zanedbávány. V týž čas byl celní spolek německý se zřetelem ke skvělým úspě- chům za trvání jeho dosaženým a vzhledem ke vždy většímu rozkvětu, jakého dostupovaly hmotné zájmy německých států, k němu příslušejících, těmito státy na dalších 25 let prodloužen. Tato okolnost vzbudila v Německu i v Rakousku, ba dokonce i v některých uherských kruzích myšlenku, nebylo-li by snad účel- no, aby také rakouská monarchie a s ní Uhersko v celní společenství byla pojata. Tato olázka o při- pojení se k obchodním zájmům Německa a Rakousk byla východiskem dvojích názorů: jedni ukazoval na výhody úzkého styku s Německem, druzí — s Ko- šutem a Tréfortem v čele — obávali se ohrožen uherské národnosti, nepoměru mezi možným ziskem hmotným a očekávanou ztrátou morální a politickou
doktor Gruber Uher Německo Rakousko Uhersko ko
20 article
Znenáhla — podnícena současně uveřejněnými theo- riemi Listovými — docházela platnosti idea, že, pokud uherský průmysl nemůže soutěžiti s dědičnými zeměmi, mají celní závory dosavad uvnitř země trva- jící, býti zachovány jakožto ochranná cla pro po- kleslý průmysl. Tuto ideu hájil Košut „s piným vy naložením svého talentu“ a přes odpor svobodnotržeb nické strany, za kterou zejmena Melchior Lónyny mluvil pro zásadu celního svazku s Rakouskem a odstranění vnitřních závor celních, byla ve smyslu ochranárském sdělána 1844 i sněmovní adresa ke králi, sněmovnou magnátů priliš přísných ochranář- ských výhonků zbavená. Když všechno namáhání sněmu říšského o modifikování dosavadní soustavy celní ztroskotalo se o nepovolná úskalí odporu vlád- ního, vždy jasnější bylo vědomí o úkolu, „že si náro vlastní silou musí opatřili, co mu zarputilá vláda opět a opět poskytnouti odpírá“. Dne 18. září 1844 ustavi se Zemský ochranný spolek průmyslový, jehož hlav- ním účelem bylo, mravním podněcováním ke spotřeb vlasteneckých průmyslových výrobků domácí průmys podporovati. V čele spolku stáli Kazimír Batthyányi a Teleki jakožto presidenti a Košut jakožto ředitel
Košut Melchior Batthyányi Teleki Rakousko
21 article
Již po průmyslové výstavě 1842 byly v rozličných místech zřízeny jednotlivé spolky průmyslové — nyní připojilo se k zemskému spolku do roka 138 poboč- ných spolků provinciálních, které čítaly členů téměi na 100.000. Co bylo takto prakticky uskutečněno, do- cházelo v literatuře a denním tisku vydatné obrany. především opět Košula samého, který založení ochran- ného spolku pokládal „za jedinou cestu, jež vésti může k úplné samostatnosti a neodvislosti Uher“. František Deák hlásal, že hmotné poměry Uher mohou se jen tehdy zlepšiti, přidrží-li se všechny vrstvy obyvatel- stva věrně zásady spořivosti; přepych, pro jiné ná- rody požehnáním, je pro Uhry kletbou, kterou odvrátiti jest právě úkolem ochranných spolků. Účel jejich je „zcela jednoduchý a nevinný, nevyžaduje nic jiného, nežli abych zboží, které mohu obdržeti ve vlasti nebrali z ciziny“. Pulszky, Lukács, hr. Pejachevich
Deák Pulszky Lukács Uhry
22 article
Gorové, od r. 1847 po Košutovi ředitel ochranného spolku, prof. Karvassy, překladatel Lista Sárváry. statistik Fényes a m. j. více měně rozhodně přiznávali se k Listianismu a protekcionismu. Nechynělo arci kritiků. Széchenyi projevoval obavy, aby ochranný spolek nevzbuzoval podněcováním rakouských prů- myslníků a kapitalistů proti Uhrám nerovný s nimi zápas i aby nebyl nanejvýš kolisavou básí pro pře- chodný úspěch několika továren. Kdo chce vyvážeti a prodávati, ten musí též dovážeti a kupovati. Ochran- ný spolek je „sice lékem, zároveň však i jedem, se kterým se musí zacházeli obezřetně, protože může nejenom léčeti, nýbrž i, a to mnohem větší měrou, rušiti a ničiti“. Sám Bedřich List vyslovil naproti „sanguinickým ředitelům“ ochranného spolku uher- ského myšlenku, že theorie jim pro Německo zbudo- vané nikterak nesmějí doznati bezpodmínečného užití v Uhrách a že ochranný spolek nebude daleko míti účinků, které se od něho očekávají. Tu počala v kru- zích rak. vlády domáhati se platnosti idea uskutečniti úplné zrušení cel vnitrozemských, proměniti celou říši v jediný velký obvod celní a zabezpečiti si tak alespoň Szěchenyie. Nyní bylo však již pozdě. Utvo- řily se tři strany, jedna pro připojení se k celnímu obvodu rakouskému (strana svobodnotržební, v čele Széchenyi, Dessewíly, Korizmics), druhá ochranářská s heslem ochrany tuzemského průmyslu ochrannými ely na rak. hranicích, jejímž nejznamenitějším mluv- čím byl Košut, a vedle něho Pulszky, Weisz Szabo a j., třetí kompromisní s programem celního svazku rak.uherského a vlivu každého jednotlivého státu
profesor Karvassy List Fényes Listianismus Széchenyi Dessewíl Korizmics Košut Pulszky Weisz Szaba Uhry Německo Utvo
23 article
(Rakouska, Uher) na slanovení tarifu celního. V říš- ském sněmu r. 1848 i ve vládě uherské měli většinu stoupenci ochrany celní. Správce ministerstva obchodu (uherského) Klausal žádal na sněmu svolení k uza- vření obchodních smluv s cizími státy a ne pouze s dědičnými zeměmi rakouskými, na jejichž hranicích vláda chtěla názory celní proměniti ve skutečné celní čáry zemské. I v literature je základním rysem toholo období převažování protekcionismu a sesílením národ- ního cilu i snaha po hmotném isolování a samosta- čitelnosti, jakož i realistický směr ideového vývoje, při kterém za projektem a ideou v patách kráčelo i pro- vedení i praxe. Listova národní soustava polit. eko- nomie měla na ředitele uherského veřejného mínění mohutný vliv. Kautz přes to, že celý rušný život ochranného spoíku výslovně prohlašuje za „výkřik
Listův Kautz Rakousko Uhry
24 article
národa naproti těžkým chyňám vlády, za slavnostní manifeslaci zásady, že uherský národ chce a dovede své vlastní záležilosti vyřizovali dle své vůle a dle svého vlastního zájmu“, za důkaz, že národ počal po- znávali své poměry národohospodářské a o nich pře- mýšleti, koncčně za pochodeň, která uherskému ná- rodu v jasném světle ukazovala jeho opozdilost v obo- ru hmolných zájmů — přece nezatajuje ani omylů a stinných stránek tchoto hnutí. Vůdcové jeho za- pomínali prý, že se kvetoucí průmysl nedá vynutiti, ani kouzelným proutkem ze země vydupati, chtěl prý oktrojovaným patriotismem vypěstiti plody, které mohou prospívati jen pod sluncem stálého organického a především volného rozvoje, nemají-li zůstati křehkou bylinkou sklenníkovou bez kořene a síly životní, netrpělivě přestřelovali prý, chtějíce předbíhati priro- zenému chodu dějin. Po potlačení revoluce uherské národnostní snahy hospodářské v Uhrách utlumeny centralistickými snahami unifikačními rakouské vlády ve všech směrech hosp. politiky. V moderním vývoj (po 1867) se Uhry ovšem k svému původnímu pro gramu opět vraceji!
Uhry
25 article
Výnosnost státních ront. Zajímava jest tnbolk výnosnosti státních rent, které kapilál tak rád vyhle dává k účelům ukládacím. Dle ní vynášejí v pro centech: 4procentní renta Spojených států . . . . 1.9 anglické konsoly . . . . . . . . . . E.8 Bprocentní francouzská renta. . . . . . 3.05 Bprocentní německá půjčka říšská . . . . 33 31/2procentní pruské konsoly . . . . . . 3.4 5procentní italská renta . . . . . . . 39 áprocentní rakouská korunová renta . . . 4.0 4procentní uherská 4'procentní rakouská stříbrná renta. . . 4.2 4procentní ruské renty . . . . . . . . 45 4procentní spanělská renta . . . . . . 47 4procentní unif. turecká renta . . . . . 4.8 6procentní čínská renta z r. 1895 . . . . 54 4procentní rumunská renta z r. 1890 . . . 56 4procentní srbská půjčka . . . . . . . 5 5procentní bulharská tabáková půjčka . . 57 5procentní mexická půjčka . . . . . . 59 Ústecko-teplická dráha a Ústi n. L. Ústecko leplická dráha vybudovala, aby bylo lze užíli velikých stavebních pozemků na západní straně Ústí n. L., ne- dávno městem nabytých, k účelům průmyslovýma aby bylo lze tamní závody vléčkami spojiti s hlavní trati, asi 2.6 km dlouhou průmyslovou dráhu, na které bude v nejbližších dnech zahájena vozba. Tout stavbou dostává se ve spojení s dosavadními odboč- kami Ústí n. L. úplně okružní dráhy 5.6 km. dlouhé.
spojený stát anglický konsola Bprocentní německý km
26 article
Pro Ústí n. L. má tato dráha značný význam. — Za učinily by něco podobného pro česká města soukromě nebo státní dráhy? Salisiakce odbornému přednostovi Karminskému Včera konala se ve Vídní schůze některých členů průmyslové rady, na níž jednáno o tom, jak odpově- děti na známé prohlášení „Abendpostu“ proti odbor- nému radovi Karmínskému. Původně navrhováno, aby členové průmyslové rady se vzdali svých man- dátů, což ale nepřijalo. Dle všcho bude sjednáno pro- hlášení, kterým se vyslovuje nelibost nad odstraně- ním Karminského a žádá se jeho zpětné dosazení čelo kanceláře průmyslové rady. — Parturiunt mon- tes... Napřed hlučné ohražování a pak se protesty strčí do koše a vše zůstane tak, jak si p. Böhm- Bawerk přeje. Složení mandátů bylo by krokem nej- správnějším, ovšem — kdyby se pánové o ně nebáli Slednání kartelu českých továrníků tabulovéh skla. Z Teplic se oznamuje: Čtyři hlavní české továrny tabulového skla sjednaly po dlouholetých vyjednává- ních, která opětně přímo před perfekcí stroskotala, kartelní dohodu. U banky Union v Praze má býti zří- zena prodejová kancelář. Původně pomýšlelo se zří- diti kartel všech rakouských továren. Prozatím ne- překročitelné rozpory, které se při jednání vyskytly donutily však firmy spokojiti se s kartelem pouze če- ských továren.
Böhm Bawerk Vídeň Teplice Praha Karmínský kancelář průmyslový rada U banka Union
27 article
Doprava po Dunaji. Píše se nám z Vídně: N rozvoj dopravních sazeb na Dunaji mají letos vliv různé momenty. V prvé řadě výsledky sklizňové. Pše- niční sklizeň, která jest jak v Uhrách tak z části v Rumunsku podprůměrnou, může nabýti vlivu ten- kráte, bude-li i česká sklizeň následkem horka méně příznivá, než se dosud čekalo. Celkem neuspokojivy jsou výsledky vývozu ječmenného, protože zrna vli- vem horka tvrdnou a nehodí se pak zplna k sladování Protože jest ale srbská a bulharská sklizeň velmi dobrá, jest pochopitelno, že dopravá po proudu témě úplně vázne. Příznivy jsou vyhlídky všech druhů dříví z jižních obvodů podunajských. Dále bude míi vliv na sazby stav vody. Nyní jest velmi nízký, takže vléčné lodi nesnesou přílišného nákladu, takže možno jich méně využíti. Ještě další zhoršení stavu vody po- vede k dalšímu stoupání sazeb, že dosud sazby ne- stouply, přivoděno zvláště napjatými poměry mezi jednatlivými dopravními společnostmi podunajskými Kartel kožní. Píše se nám z Vídně: Snahy, utvořit rakouský kartel kožní neměly dosud následkem odporu uherských továrníků výsledku. Protože ale naděje utvořiti kartel tento zúpina opuštěny nebyly a protože nevyjasněné vzájemné vztahy továren vzbuzují obavy poklesu cenového, nastoupena navá cesta, aby byla dosavadní úroveň cenová uhájena. Ve Vídni konala se dne 17. t. m. schůze továrníků kožních, kteří se zavázali zachovávati stanovenou hranici cenovou. Sou- časně usneseno ceny od určité lhůty (patrně od 1. záři t. r.) bez ohledu na to, bude-li sjednán kartel čili nic, zvýšiti
Dunaj Vídeň Uhry Rumunsko
28 article
Bavlna. Minulý týden přinesl spekulaci jistý a nepopíratelný úspěch. Následkem okolností, kterých jsme se již minule dotkly. Průmysl zvláště zásoben surovinou celkem nepatrně a odkládaná po- třeba zásobovací přece jen konec konců nabyla aktuality. Přadláci nuceni krýti se, bráli do rukou spekulaci, které daná statistická situace nemálo po- máhala. Veškery zásoby americké bavlny činí na př. v Angli asi 300.000 bal., při čemž ale denní koupě dosahují nyní 10.000 bal. Při celkových zásobách americké bavloy asi 968.000 bal. a při značné spo- třebě jiných států patrno, že pro poslední měsíc dané kampaně nejsou vyhlídky spekulace, která se snaží prodávati co nejdráže, nejhorší. Z daných zá- sob — a to padá také na váhu — jest hojně (alespoň 1/2) baviny méně cenné a značná čásť zá- sob prodána již také na pozdější měsíce. Má ledy trh k disposici dosti málo pohotového zboží a ná- sledkem toho jest spekulace v dosti výhodném po- stavení. To platí ovšem jen pro nunc. Bude li lze celhem vzestupnou tendencí udržeti i později, až nová sklizeň půjde na trh, a speciálně bude-li lze ji uhájiti, bude-li sklizeň tak vydatnou, jak ohlašují zprávy úřadní o stavu úrody v Americe, jest ovšem otázkou. Výše sklizně bude tu padati mocně na vábu a s ní ještě jiný moment: zorganisuje-li se laké letos po loňském pádu spekulace bavinářská v Ame- rice. Zatím není po takovémto plánu potuchy, ale spekulační ruch zračí se na jiných oborech (na př.
Angl Amerika ame bal
29 article
co do železničních papírů) a jest snad možno, že se přenese opět na bursy bavlnářské. Pak ovšem závi selo by vše na kapitálové pohotovosti spekulace která musila by býti za veliké sklizně nepoměrně větší než loni. Bude k tomu dosti prostředků. Ale i s jakými obavami musí pracovati průmysl bavlnář- ský, pro jehož informační potřeby nemají vlády tohoto státu žádného porozumění. Liverpoolský trh zahájen byl v minulém témdní slabě, brzy ale došlo k vzestupu cenovému. Koncem týdne trh opět z části oslaben (zvláště co do kratších lhůt), zatím co lhůty později jsou pevny; pochopitelně proto poněvadž jest průmysl, dosti zaprodaný, úplně ne- kryt surovinou. Po egyptské bavlně byla silna po- ptávka, po indické měně vydalná. Na trhu liverpool ském stoupla pohotová americká bavlna o 36 bodů brasilská o 32 body; egyptská o 3/1. d. za 1 lib. indická o 1/a d. Vývoj novoyorského trhu byl ná sledující: bavlna na červenee pohot. červenec říjen prosinec 11. . . . 10.95 10.50 9.44 9.41 12. . . . 11.15 10.72 9.59 9.56 13. . . . 11.15 1084 9.55 9.52 14. . . . 11.25 11.— 9.68 9.63 15. . . . 11.05 10.74 9.55 9.50 16. . . . 11.— 1078 9.59 9 53 18. . . . 11.— 10.62 9.58 9.53 Zprávy o nové sklizni znějí celkem příznivě. V likvidaci továrny na cellulosu účastinné spo- ločnosti v Turč. sv. Murtině uplynula 15. červencem zákonná minimální lhůta likvidační. Ve schůzi 16 července usnesi se uikvidační výbor, aby předběžně vyplacena byla na každou akcii kvota 9734 %%, t.j 195 K. Jakmile bude usnesení toto schváleno příslus- ným obchodním soudem, bude ihned počalo s výplatou
svatý . Murtina 10.72 9.56 1084 9.52 10.74 9.50 zpráva
30 article
této částky proti vrácení akcií. Mimo to Bude vydána za každou akcii poukázka, za niž obdrží každý majitel její částku, která po skončení likvidace za jednotlivou akcii ještě připadne. Zakončení toto lze pro nejblizši dobu očekávati. Místo a doba výplaty budou oznámeny co nejdříve v tomto listu. (Přinášejíce úřadní zprávu podotýkáme, že jsme zprávu likvidační přinesli jiz včera.) Výroční tzh v Sedlci na dráze cís. F. J. bude28 července. Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku ze dne 15. července t. r. Oběh bankovek 1.619,938.000K (— 5,612.000 K), poklad kovový 1.521,652.000 K (+ 10,091.000 K), portef. směn. 249,609.000 K (— 34,314.000 K), lombard 40,950.000 (— 861.000 K), záloha bankovek prostých daní 298,927.000 K (+ 15,706.000 K). Zemská banka král. českého počne vypláceli kupon č. 8 komunálních a kupon č. 10 melioračních úpisů v korunové měně beze vší srážky počínajíc dnem 23. července ve všední dny u pokladny své v Praze, ve Vídni pak u c k. priv. rakouského úvěr ního ústavu pro obchod a průmysl, u c. k. priv. vše- obecného rakouského ústavu pro úvěr pozemkový u směnárny anglo rakouské banky, u směnárny banky »Union«, u vídeňské bankovní jednoty a u tamn filiálky Živnostenské banky pro Čechy a Moravu.
Sedlec Praha Vídeň Čechy Morava uherský banka zemský banka rakouský banka živnostenský banka
31 article
Trhy peněžní- Pražská bursa. V Praze, 19. července. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Při dosti pevném smýšlení došlo na dnešní burse k závěrkám únorové a dubnové renty za K 100.20 zlaté rakouské renty za K 118 821/2. Dále podáváne za akcie Živnostenské banky K 249.50, české banky »Union« K 244.— peníze. Jiné papíry znamenány nebyly. Oficiální záznamy znějí Zástavní listy české hyp. banky 50 „ , , » 31/2 Základní úpisy české zem. banky 4% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% „ , » » (v K) 4 % Mel. úpisy » . » (ve zl.) 400 » » » (v K) 4 0 Žel. „ „ „ , Dlužní úpisy České prům. banky 4120 Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 0 Želez. úpisy . „ Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/, » hal. zem. banky 41/2
Praha živnostenský banka český banka Český průmyslový
32 article
Kom. dl. úpisy » » . 400 Železnič. » » » » 49% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/, „ » Rak. sherské banky 49% » » Dolnorak. hyp. ústavu 49% » 31/2 Kom. dl. úp. , , „ 4% „ „ » 31/22 Zástavní listy Rak. byp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39% Únorová spol. renta (v pap.) 4. 290 Dubnová » „ (ve stř.) 4.2 0 Květnová . . (v pap) 49%. Červencová spol. renta (ve stř.) 49%. Rakouská zlatá renta . . . . 49% korunová renta . . 49 % „ investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Uoion . . . .» Česká průmyslová banka . . .» Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka. Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uberská banka . . Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . .. Česká společnost eukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . .. Poldina hut Pražská železářská společnost První česká rall. v Modřanech » tov. orient. cukrov.
Dubnová Daňkův Rustonův Poldin Zala Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Uoion Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost Železnič
33 article
Z Vídně, 19. července. (Závěrečné úřadní kursy.) 100.10 lvovskočernovická 574.— Únorová renta. 99.40 spol. st. dr. rak. uh. 635.— květnová 99 35 jižní dráha červenc. , 80 6 říjnová . 100.10 štyrsko hr.-köf. 118.70 severní dráha . 5440.— rakouská » zlatá 99 35 415.— » kor. rak. severozáp. dr. pardubická dráha —.— 118 65 uberská » zlatá » kor. 97.15 polabská dráha 91.25 česká sev. dráha rak. invest. renta 2740.— buštěhradská A uher.» 4% zást. listy Hyp 1017.— banky král. č. pražsko - duchcov 31/29% zást. 1. Hyp. duchcov.- podmok ústecko-tepl. dr. banky král č. dunaj. paroplaveb. 847.— 4% kom. dluhop. rakouský Lloyd . 680.— Zem. banky kr.. 4% žel. dl. úpisy turecká tabák. rež. 342.50 rak. zbrojovka . 482.— Zem. banky kr.. Rudolfova hut státní losy 1854 „ 1860 alpská montan. sp. 433.50 po 500 zl. . rým.-muráň. spol. 494.25 182.50 Poldina huť . . 351.— po 100 zl. 255.— státní losy 1864 praž. želez. sp. . 2252 — losy úvěrního úst. česká montan. sp. 1266 — vídeň. I. komun. 508. — Daněk . . . . 338.— 162.25 západočeská uhl. — — tisské losy . 127.25 severočeská ubl. turecké losy 1615 — rak.-uh. banka . mostecká uhl. sp. 605.— 638.50 rak. úvěrní ústav vídeň. stavební sp. 155.— 279. — b. anglo-rakouska Schodnica .. 660.— 517.— vídeňská unionka haličsko-karpatské 1032.— 425 — b. pro země rak. peštská vagonka. — uh. úvěrní banka 749.— devisa německá . 117.37 516 50 bank. jednota .. „ pařížská . 95 05 937.— r. úst. pro úv. poz » curyšská . 95 0 Česká průmyslová „ londýnská 239.60 412.— banka. . . . dvacetifrank . . 19.01 roln. úvěr. banka 346.25 marka papírová . 117.37 rubl česká b. Union 253.— Živnost. banka . —.— Eskontní sazby 3—33/4 procenta. Po malém kolísání projevilo se rozhodné osla bení náslodkem poklesů konsolů londýnských. Kursy vesměs sestupny.
doktor Lloyd Daněk Vídeň Rudolfov Poldin huť úvěrní banka severní dráha roln
34 article
88.95 100.70 94.20 99.6 99.60 153 — 460 —
35 article
x. Z Vidně, 19, července. (Telefgr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Na dnešní burse bylo smýšlení chabé. Nepříznivě působily obavy ve příčině stavu cukrovky, jakož i zprávy z burs zahraničních. V Londýně zlaciněly opětné konsoly; též z Berlína oznámena chabost. Tamější bursa podnikala arbi- trážní prodeje kreditek. Výsledky kursovní byly po- nejvíce negativní. Obě kreditky, rakousko-uherská banka a některé bankovní papíry klesly. Přízniv výjimečné postavení zaujímal jen Bankverein. Státní dráha, severní, ústecko teplické, paroplavební a Adria zlaciněly. Ze železářských by y pražské železářské lacinější o 35 K. Alpinky byly poškozeny prodeji kdežto české báňské a rýmavsko-muráňské zachovaly kursy dosavadní. Trh rentový nezměněn, devisy valuty částečně stouply. Na eskomptním trhu peníze nesnadnější: 213/1s až 3 proc x. Z Vídně, 19. července. (Telfgrm. »Nár. Listů«. (Večerní bur s a.) Kreditky 638.——, po —.—
Bankverein Adrie Londýn Berlín Vídeň uherský banka
36 article
uherské kredilky 749.50, anglobanka 279.50, bankovní jednota 517.—, unionka 517 25, länderbanka 425.50. státní dr. 634.50, —.—, jižní dráha 81.—, polab. dr. 424.50, severozápadní dráha 415..59, turecké tabákové 345.—, rýmavsko muráňské 493.50, alpinky 433.— květnová renta 99.40, uherská korunová 97. 10, turecké losy 127.—, marky za hotové 117.37, ultímo —. Smýšlení chabé. x. Z Vídně, 19. července. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100) bol. zl. K 198 40, 198 60. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.— Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—. —.— Brussel na delší ih. —.—. —.—, Německo šeka krátké lh. za 100 mk. 117.30, 117.50, Německo n delší lhůty 117.35, 117.65, Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 239 621/2, 239.821/, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—, —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.02 1/9, 95.171/2, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—, —.—, Petrohrad delší lh. — —. —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.05, 95.20, Paříž delší lh. —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůly 95.021/2, 95.121/2, delší ihůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. ih. 95 021/, 95.12./2, na delší lhůty —.— Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 19. července. (Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnější obchod 283.—. Mezinárodní banka 350.—. Diskontní banka 354.—. Baku 456.—. Mantašev 189.—. Ka- spijská spol. 4900.—, Briansk 107.50. Nikopol 94 50. Sormovo 153.—. Putilovské železo 105.—, Hartmann 148.—.
Hartmann Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Bak Ka Nikopol Petrohrada ruský město šek Italia šek Italia zpráva živnostenský banka Briansk 107.50
37 article
Berlínská bursa, 19. července. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Dnešní bursa zahájena chabě a ani průběh nevyznačoval se ruchem. Kombinuje se na všech stranách, při čemž zprávy z bojiště hrají hlavní úlohu Dnes posuzovalo se i vážně prohlížení an- glických lodí ruským pomocným loďstvem a výsle- dek všeho — zdrželivost a klid obchodní. I na trhu uhlářském, který ještě včera oživován důsledky čině- nými z různých kombinací, byla patrna zdrželivost smýšlení celkem se ale nezměnilo, ač zprávy essen- ské bursy uhlářské nejsou příznivy. Také na ren- tovním trhu smýšlení ochablo následkem slabších kursů pařižských. Bankovní papíry byly klidny, ra- kouské dráhy slaby. Všeobecná ochablost stihlai báňské hodnoty. Následkem stoupnutí londýnského místního diskontu stouply směnky na Londýn o 1 1/ fen. Akcie společnosti Hesselle stouply opět o 5 %. Soukromý diskont 23. s proc. První citry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kraditky 201.—, 200.37. Diskonto 187 —, 186.75. Německá banka 217.—, 217.—, Ob- chodní společnost 153.50, 153.37, Drážďanská banka 149 —, 149 —, Španělské exterieury —.—, —. Bochumské ocel. 186 25, 186.—, Lauřina huť 242.25. 241.50. Dortmund. Union lit. C 82.50, 82.25, Har- penská uhl. spol. 200.—, 199.12, Gelsenkirchenská uhl. spol. —.—, —.—, Hibernia 216.—, 215 62. Consolidace 425.25, 424.—. Severoněmecký Llojd 100.62, 100.62, Packet 105.75, 105.75, Kanada —.— —, Transvaal —.—, —.—, turecké losy 128.25, 128.— Z kasovních papírů: Concordia 316.30, —.. Eschweilské 238.90, —.. -, Geisweidské 146.50, —.—, Hochdahi 138.—, —.—, Katovické 208 50. —.—, Wilhelm 238.75, —.—, Phönix 153.50, —.—, Rh. Stahl 174.10, —.—, Schalker Gr.
Wilhelm 238.75 Stahl Londýn Ob Lauřin huť 242.25 Dortmund Haro Kanada Transvaal Geisweidský Hesselle 153.50 drážďanský banka Hibernia 216 Schalker Gr Packet 105.75 Phönix 153.50
38 article
484.—, —.—, Westfala 145.—, —.—, Orenstein 149..90, —.—, Rh. Metali 70.—, —.—, Hasper 208 60, —.—, Donnersmark 242.90, —.—, Huld- schinský 121.—, —.—, Vulcan 255.—, —.—, Bis- mark 270.—, —.—, Caro 111.—, —.—, Hoesch 208.10, —.—, Georg Marie —.—, —.—, Kj- nigsb. —.—, —.—. Nordstern 286.80. —.— Z Berlina, 19. července. (O 1 hod. 15 m.) odpol Kreditky 201.—, státní dráha 136—, lombardy 17.40 Smýšlení klidné. Z Berlina, 19. července. (C.-B.) Kreditky 200.50 slální dráha 135.90, jižní dráha 17.40, diskonto 186 90. německá banka 217 10, obchodní b. 153.40, dráž- ďanská b. 149.—, darmštadtská banka 137.75, ná- rodní banka 122.25, dráha Henri —.—, Transvaal —.—, Kanada 123.60, Gotthard —.—, Lloyd 100.00, Packet —.—. — Za hotové: Lanřina huť- 241 50. dortmundské —, bochumské 186.—, gelsenhir. chenské 216 90, Hibernia 215.50, harpenské 199 25, Consolidace — Z Frankfurtu, 19. července. (Tel. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 201.30, akcie společnosti státní dráhy 136 10. lombardy 17.40, papírová renta —.—, stří- brná renta 100.5b, zlatá renta 101.20, uherská zlatá renta 100 05, uh. korunova renta 97.45, 4% rak. korun. renta 99.80. Z Frankfurtu, 19. července. (Dod. bursa.) Úvěrní akcie 201.—, státní dráha 136 —, lombardy 17.40. Z Paříže, 19. července. (Počáteční bursa.) Bproc. renta 97.97, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení chabé. Z Paříže, 19 července. (Telegr. závěrečné kursy.) 3proc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 97.87. 3/zproc. renta —.—, italská renta 102.90, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1290 —, státní dráha —.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.24, rakou- ská zlatá renta 101.25, uherská zlatá renta 100.55, otomanská banka 567.—, tabáková režie 377.—, tu- recké losy 123.—. Smýšlení slabé.
Orenstein Bis Cara 111 Georg Marie Henri Gotthard Lloyd 100.00 Packet Donnersmark Hoesch Berlín Transvaal Kanada Frankfurt Paříž Londýn darmštadtský banka rodný banka Hibernia 215.50 Westfal 145 Hasper 208 60 Vulcan 255 Lanřina huť
39 article
Peníze Zboží 104.— 100.10 94.30 101.20 99.60 99.60 105.—
40 article
100.60 95.3 102 25 100.10 99.60 100.10 99.60 100.10
41 article
100.10 100.10 99 60
42 article
100.75 101. 75 99 50 99.25 99.40 101.75 99.50
43 article
100 50 100 25 100.40 102.— 100 25 100.90
44 article
101 9 99. 70 98.60
45 article
99. 40 98.75 101.70 100.70 99 g 93 75 93 90 99 80
46 article
99 75 102 15 100.— 101.70 100.80 94.2 100.70 94.90 100. 80 82 5 100.30 100.30 99 60 99..55 118. 95 99.55 91.45 245.— 414.— 350.— 587.— 250.5
47 article
99.70 81.55 100.15 100.15 99.40 99.35 118.75 99.35 91.25 244.— 412.— 346— 567.— 249.50 1256
50 article
530.— 335.— 359.— 2262
51 article
315.— 351.— 2252 224.—
52 article
Trhy na zboží Pražská plodinová bursa, 19. července. Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1903 76—80 kg K 9.65, 10 —, uherská 1903 kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jakosť — kg 0.—, 0.—, česká stará 0.—, 0.— vadné jakosti 0.—, 0.—; žito české 1903 73—75 kg 6.75, 7.—, nové 1904 74—77 kg 7.10 až 7.25; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až 0.—; ječmen výběr 0.—, 0.—, první jakosti 0.—, 0 —, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, 0.—, ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlík 1903 7.25, 7.35, prima 1903 7.25, 7.35, merkantilní 7.—, 7.10, k setí 0.—, 0.—, oves vadný 0 —, 0.—. kukuřice uher. 1903 6.—, 7.15, cizozem. 0.—, 0.— cinguant. 1902 K 7.90, 8.—; vikev česká 7..60, 7 75, haličská 7.50, 7.60, uher. K 0.—, 0.—, pohanka 0—, 0.—, proso 0.—, 0.—. Mílýnské výrohky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 31.—, 31.50, č. 1 30.—, 30. 50, č. 2 28.50, 29.—, č. 3 26.50, 27.—, č. 4 24.50, 25.— č. 5 22.50, 23.—, č. 6 20.—, 21.—, č. 7 18 —, 19.— č. 8 14.—, 14.50. Žitná mouka č. I. 20.—, 20.80, č. Il. 19.—, 19.80, č. III. 17.30, 18.—, č. IV. 14.—, 14. 50, Pšeničné otruby jemné 11.15, 11.35 hrubé 11 15, 11.35, otruby žitné 11.40. 11.50, krupice 31.—, 31.50, prach 11.40, 11.60, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 37.—, 38.50, čís. 3/0 37.—, 38.50, čís. 2. 0 36.—, 37 50, čís. 0 35.—, 36 50. čís. 1 33.—, 34 50, čís. 2 32.— 33.50, čís. 3 31.—, 33.50, čís. 4 30.—, 30.50, čís.5 29.—, 30.50, čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A —.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21.50.
7 75 kg hrubý 11 15 32
53 article
Semena. Ceny za 50 kilogr.: řepka sklizeň zimní r. 1904 11.—, 11.25, mák modrý český 24 25, 25.25, modrý ruský —.—, kmín český 22.— 23.50, holandský 26.—, 27.—, jetel bílý —.—, —.— červený —.—, —.—, růžák —.—, —.—, konopná semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, — lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrus) Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.— —, hrách Viktoria 9.50, 12.—, k vaření žlutý 9.50, 10.50, k vaření zelený 10.—, 11.—, ke krmeni 0.—, 0.—, čočka 1903 14.—, 17.50. Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české K 11.—, 15.—, bosenské 110/120, 80/85 16.—, 27.— srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.— —.—, hrušky —.—, —.—, křížaly —.—, —.— Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 4.—, 4.25, nelisované 4.—, 4.25, cizí 0.— 0.—, sláma cepy mlácená 1.55, 1.75, ke krmení 1.25, 1.35, ke stlaní 1.25, 1.35, cizí 0.—, 0.— Zviřeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ub. 67.—, 68.—, sádlo amer. 62.—, 63.—, lůj ——, —. —
Švestka český K kg Viktoria
56 article
T. Z Vídně, 19. července. (Telel. »Nár. Listůe Plodinová bursa. Z trhů zahraničních doš dnes zprávy pevnější a vyšší kursy odůvodňovány škodami, způsobenými suchem. Zde byla poptávk slabší, přes to však musily býti za pšenici placen
Vídeň