3
masthead
20. července 1904. Císlo 199
4
article
žitu byla větší poplávka a prodáváno staré dráže
o 10—15 hal., znamenajíc z Prahy K 6.75 až 7.—
Živá poptávka za stoupajících cen byla po novém žitě
následkem jeho znamenité jakosti. Placeno za ně
ochotně z Prahy 7.10 až 7.25. Z Kralup prodáno nové
žito za 7.20, z Ouval za 7.— K, staré z Benešova
za 6.50 až 6.75, z Berouna za 6.80, z Řevnic za
6.60, z Votic za 6.60, z Březnice za 6.60. Značně
stoupla v ceně krmiva a kupováno hojně spotřebou
i spekulací. Ceny ovsa stouply opět o 20—25 hal.
a znamenán z Prahy 7.— až 7.40. Za rychlík pro
vývoz do Švýcar zaplaceno 6.25 až 6.30 z Prahy.
Uherská kukuřice znamenala o 30 hal. výše
(7.— až 1.15), česká vikev stoupla cenově o 25
až 30 hal. a možno ji jen stěží z Prahy dostati za
7.60 až 7.65, haličská stoupla ze 7.20 na 7.50 až 7.60
Také otrub jest málo a možno je stěží koupiti a zna-
menaly pšeniční z Prahy 11.15, žitné 11.40. Za tyto
ceny kupovány i pro vývoz do Švýcar. Že za těchto
poměrů i ceny sena stouply, rozumí se samo sebou;
úřadně zvýšen záznam jeho z 3.60 na 4.— K. Ru-
ského máku nabízí se méně, také českého jest sotva
dostatek a platí se zaň o 0.50 až 1.— K více; možno
dosíci K 24.— až 27.— z Prahy. Zdrželivost země-
dělců co do prodeje řepky má dobré výsledky. Továr-
níci olejů, kleří doufali, že koupí nejlepší českou
řepku za 10.50 až 11.— K, jsou nucení platiti 11.25
až 11.40 K. Některé položky koupeny i za zvláštními
účely. Smýšlení bylo velmi pevné. Bílého jetele
bylo hojně nabízeno; při klidném smýšlení a klesa-
jících cenách placeno K 62.— až 75.— z Prahy.
ruthenium
Praha
Kralupy
Benešov
Beroun
Řevnice
Votice
Březnice
Praha 7
6.75
Zdrželivost země
5
article
Výnosy sklizni předlilavských a uherských. N
trzích obilních proníká dosti pevná haussa. Nen
uměle vyvolána. Nepříznivý celkem vývoj nových
sklizní vnesl na trh pevné smýšlení, stoupající rovno
měrně s neustálými parny. Nepřízeň sklizňová jeví
se letos veskrze po stránce kvantitalivní; co do ja-
kosti jest letošní sklizeň z nejlepších. V této cbvíl
haussy není nezajímavo připomenouti data sklizňovi
posledních dvaceti let. Užíváme za tím účelem úřad-
ních dat ministeria financí. Dle nich činila hod-
nota sklizní obilin v Předlitavsku
oves
žito
ječmen
pšenice
v millionech korun
165.448
214.4l0
249.956 273.202
184.712
297.146 152.322
223.192
203.39
157. 770
201.140
279.722
249.271
300.188
174 821
213.217
159.395
200 447
279.796
206. 522
160.153
221.744
258.099
204.380
176.643
Předlitavsko
6
article
roku
1881
1882
1883
1884
1885
1886
1887
1891
1892
1893
1894
1895
1896
1897
1898
1899
1900
7
article
168.894
226. 990
288. 188
229.724
226.186
318.500
180.452
208 750
218.490
289.480
181. 724
198.330
161 876
174 328
253.43e
178.164
237.842
173.644
211.258
202 748
169 518
207.018
147. 354
148 668
189.004
244.790
153 446
155.560
185.246
239 032
179.286
318. 564
199 778
243.080
238.348
225.592
210 072
218.578
292 018
205.291
170.973
194.496
185.559
224 819
185.481
269 362 194.502
234.229
9
article
1902 213.402 287.495 202.543
Činila tedy celková hodnota sklizně této říšské
poloviny od r. 1881 do r. 1887 1,003.016, 857.372.
842.026, 937.497, 846.160, 844.376, 861.705 mil. K
od roku 1891 do r. 1902 954..862, 896.444, 7883.970.
800.708, 726.638, 735.908, 759.124, 990.770, 946.260
756.319, 874.164, 937.669 mil. K. K vůli srovnání
uvádíme i data zemí koruny uherské. Není ovšem
třeba k tomu stejné řady let a proto se obmezujeme
na menší skupiny roků — obraz bude i tak dosti
jasný Hodnota obilní sklizně uberske
10
article
činila
pšenice
11
article
žito
ječmen oves
(mil. korun)
114.53
583.416
147.758 144.928
95 706
143714 126 294
527 224
675.127
167.600 160.178 128.219
12
article
rok
1896
1897
1898
13
article
1899 613.422 151 313 162.304 119 801
1900 551 292 133.784 143 857 107.689
1901 529.715 141 392 139 269 125 937
Úbruné hodnoty uherské sklizně obilni v uve-
dených létech činily tedy: 990.636, 892.388
1.131.124, 1046.840, 936.622, 936.313 mil. K. V uve-
deném šestiletém období byla tedy uherská hodnota
sklizní veskrze větší, přirozený důsledek prevalence
Uher co do produkce obilní a postupu zdejšího
zemědělství k vyšším a výnosnějším produktům
(hlavně surovinám průmyslů zemědělských). Souhrn
celkových dat obou polovin říše udá nám následu-
jící celkový obrazec, dle něhož cinila hodnota obiln
sklizně celé říše
mil. K
roku
. . . . 1.726.544
1896
1897 . . . . 1.6 2.112
1898 . . . . 2.130 894
1899 . . . . 1.993.100
. . . . 1.692 941
1901 . . . . 1.810 477
Uher
14
article
1900
Uhoroby kuliurních rostlin v měsíci červnu ohle-
dané výzkumnou stanicí pro choroby rostlinné při
král. české hospodářské akademii v Táboře. Na sta-
nici, která již déle než 15 let výzkumem chorob rost-
linných se zabývá a která dříve řízena byla nynějším
inspektorem hospodářského vyučování drem. Frant
Sitenským a pak prof. B. Erbenem a nyn
ode dvou let prof. drem. Frant. Bubákem, došlo
v červnu značné množství vzorků chorobných rostlin
z Čech, Moravy a Tyrol. Na obilí: Na prvém místě
uvádíme rez plevovou (Puccinia glumarum), která
poprvé v Čechách ve větším rozsahu vystoupila a ře-
citelem stanice, jenž speciálně studiem hub se za-
bývá, byla rozpoznána. V Evropě (i v Čechách) rez
tato obyčejně vystupuje nejvíce na pšenici, méně na
ječmenu (nesmí se pomíchati s Puccinia simplex). Na
žitě konstatována byla doposud ojediněle ve Švěd-
sku, ve větším množství v Dánsku. Lelošní
ohromné její rozšíření, zvláště v jižních Čechách na
Sitenský
Erben
doktor
František
Čechy
Morava
Tyroly
Evropa
Dánsko
český hospodářský akademie v Tábor
15
article
Táborsku, Písecku, Strakonicku, Budějovicku atd. je
tak interessantní, že po sebrání slatistického mate-
riálu bude ve zvláštní práci podrobně o houbě této
pojednáno. Aecidie rzi této jak se zdá scházejí; za
to má mohutnost v podobě mycelia žíti utajeněv
zrnech, jež stávají se jako osivo východiskem nákazy
roku budoucího. Ničení strniska nemá u této rzi
pražádného významu. Zdá se, že žitná tato forma
rzi plevové je biologicky od formy pšeničné od-
chylná, tak že s jednoho druhu obilí na druhé pře-
cházeti nemůže. Z jiných rzí rovněž značně jsou roz-
šířeny, ale v míře již menší na pšenici Puccinia
triticina a Puccinia glumarum, na ječ-
meni Puccinia simplex, Puccinia coro-
nata na řešetláku a ovsu. Též sněti nejsou vzácné,
přece však nevystupují letos epidemicky: z nich
došly ukázky sněti mazlavé či smrduté (Tilleti
tritici) ze pěenice, Urocystis oceulta ze žita,
Ustilago Avenae z ovsa a Ustilago Hor-
det i Ustilago nuda z ječmene. Na listecha
pochvách ječmene řádí letos v neobyčejné míře plí-
seň Helminthosporium teres, jež způsobuje
na jeho listech přehojné hnědé skvrny, načež list záhy
usýchá. Neobyčejně zhoubně vystupuje dále letos na
ječmenech mšice obilní (Siphonophora cerealis)
jejíž ukázky došly z několika míst. Mšice ssaje ze sto-
pek, klásků i ze vřetena klasového výživné šťávya
následkem toho obilky zakrňují a klas stává se zubo-
vitým. Je nutno strnisko na podzím hluboko zorati.
aby vajíčka, jež přezimují, dostala se hluboko do
půdy, kde zhynou. Neobyčejně suché letošní počasí
rozmnožování mšic je velice příznivé. Také ukázky
larev kováříků 1. zv. drálovci byly několikráte za-
slány. U Strakonic řádily larvy mochnice Bibie
hortulanus na ječmeni; Thrips secalina v okoli
res
Ustilago Avenae
Táborsko
Písecko
Strakonicko
Ustilago hora
Strakonice
Budějovicko
16
article
Kublova u Zdic: nematodi na ovse u Chotusic
blíže Čáslavi. Na cukrovce pozorovány byly ze
živočišných škůdců moucha buráková (Antho-
myia conformis), o níž ve zvláštní zprávě ve všech
listech denních i odborných bylo referováno: dále
štítonoš mlhovitý (Cassida nebulosa), larvy
mršníků (Silpha), a od Modřan hlistkov
řepní (Heterodera Schachtii); z jiných chorob ze-
jména t. zv. žloutenka, záhadná to doposud ne-
mce, jejíž prostudování ředitelem stanice bylo zapo-
čato. Také několik vzorků spálou stížených řep
bylo zasláno. Podniknuty vegelační pokusy s ko-
řenomorkou (Rhizoctonia violacea). Zemáky
Z Tábora doneseny byly zemáky, jejichž nať jevila
chorobu, již zoveme černá pata, jevící se v tom,
že spodní čásť nati černá a hnije, hoření nať pal
znenáhla hnědne a usýchá. Choroba je způsobena
cizopasnými bakteriemi. Luštěniny: Na jetelia
vojtěšce zaslána byla od Bolehoště houba Sclero-
tinia Trifoliorum, způsobující rakovinu, která
tímio je v Čechách na druhém místě konstatována
Silph
Kublov
Zdice
Chotusice
Čáslav
Modřany
Tábor
Bolehošť
Sclero
Čechy
17
article
O prvém jejím objevení se u nás a podrobný její po-
pis viz můj článěk v „Českých listech hospodářských“
z r 1900. Kromě toho zaslána byla ze sev. Čech nová
cizopasná houba z jetele lučního Ascochyta con-
fusa Bubák. Z Meranu v Tyrolích došly lusky hra-
chové stižené houbou Colletotrichum Pisi,
jež až posud jen v Brasilii byla pozorována. Ze živo-
čišných škůdců uvádíme Bibio hortulanus od
Strakonic na jeteli. Ovocné stromoví: Několi-
kráte došly listy hruškové stižené roztočem Phyto-
plus Pyri, jenž způsobuje na nich drobné hrbolky
Chorobě té velice je podobna jiná, způsobená houbou
Exoascus bullatus, která donesena byla o
Všechova blíže Tábora. Od Čáslavi zaslány byly vě-
tévky jabloňové, jejichž dřeň vyžrána byla housen-
kami mole Laverna Hellerella. Ze švestek
došly od Zdic listy vyžrané housenkami mole Coleo-
phora paripennella, jiné stížené roztočem
Bursifex Pruni, jenž způsobuje červené nádorky
na líci jejich a konečně od Zdic a ze Strakonic čer-
vec Lecanium persicae. Ve plodech hruško-
vých od Velvar shledány byly larvy komára Ce-
cidomyia nigra. Hojné byly zásilky hruškových
listů a větévek stižených plísní Fusicladi um
pirinum, která, jak jsem již několikráte ve zprá-
vách zemědělských sdělil, neobyčejně v Čechách se
rozmáhá. Chorobu tuto zjistil u nás již před několika
desctiletími kačínský zahradník Peyl, jenž popealj
také jako nové Cladosporium. Zajímavé byly dále dva
druhy červců a to Pulvinaria Ribesia z rybízu
z Tábora a Pulvinaria Vitis z révy z Mladé
Čo
Laverna Hellerell
Pulvinario Ribesius
Merano
Tyroly
Brasilia
Strakonice
Tábor
Čáslav
Zdice
Coleo
Velvary
Čechy
Několi
18
article
Boleslavi. Z ostatních živočišných škůdců uvádím
letos velice rozšířené housenky píďalky angre-
štové (Zerene grosulariata). Z hub na listech rybízu
a angreštu Glaeosporium Ribis nesmírně
hojné, jež veškeré listí keřů zničí. Na zele ni ně
dcšly od Král. Dvora ze zelí, květáku a kapusly
dřepěící (Haltica oleracea a nemorum)
Bibio hortulanus na zelí a květáku ze Stra-
konic, t. zv. černý křen od Kutné Hory a plísně zelné
Peronospora parasitica a Albugo can-
dida z různých krajin. Na chmeli shledány byly
dvě nové, dosud nepopsané houby, jež nazvány byly
Ascochyta Humuli a Septoria diver-
gens; dále též již dříve popsaná Septoria Hu-
muli. Z chorob okrasných rostlin sluší za-
znamenati rez růžovou (Phragmidium subcorti-
cinum) z různých míst Čech a Moravy zaslanou: hou-
senky mole Gracillaria syringella na šeříku
a plačím zobu; rez Puccinis Malvacear um
na topolovkách (Althaea rosea). Vzorky veške-
rých chorob rostlinných s díky přijímá a bezplatně
ohledává svrchu jmenovaná stanice. Zpráva o vý
sledku ohledání, spolu s návodem k ochraně a ničen
škůdců zasilá se bezplatně.
Český hnědouhelný vývoz do Saska od 10. do
16 července vyvezeno saskými státními drahami
214.358 (+ 10.339) tun uhlí. Z toho bylo českého
hnědého uhlí 70.021 (+ 946) tun.
Král
Humout
Septoria
Boleslav
Stra
Kutná Hora
Čechy
Morava
Sasko
Albugo American
Septoria Humul
19
article
Uherské hospodářské snahy ozamostatňovací
V posledním čísle „Obzoru národohospodářského“ po-
kračuje p. dr. Gruber ve své zajímavé studii o „Ho-
spodářství a národu“. V druhé části pokračování pře-
chází k osamostatňovacím snahám národů státně ne-
samostatných, které musí za cílem emancipace volit
prostředky více méně morální. Příklad mohutného
emancipačního hnuti hospodářského poskytly v létech
1840. v opposici proti absolutismu rakouskému Uhři.
Když v létech čtyřicátých uherský průmysl a zeměděl-
ství dosahovaly mírného, ale přec již pociťovaného
rozkvětu, objevovalo se jasněji než kdykoliv dříve.
jak uherské zájmy dosavadní soustavou celní na pro-
spěch dědičných zemí jsou zanedbávány. V týž čas
byl celní spolek německý se zřetelem ke skvělým úspě-
chům za trvání jeho dosaženým a vzhledem ke vždy
většímu rozkvětu, jakého dostupovaly hmotné zájmy
německých států, k němu příslušejících, těmito státy
na dalších 25 let prodloužen. Tato okolnost vzbudila
v Německu i v Rakousku, ba dokonce i v některých
uherských kruzích myšlenku, nebylo-li by snad účel-
no, aby také rakouská monarchie a s ní Uhersko
v celní společenství byla pojata. Tato olázka o při-
pojení se k obchodním zájmům Německa a Rakousk
byla východiskem dvojích názorů: jedni ukazoval
na výhody úzkého styku s Německem, druzí — s Ko-
šutem a Tréfortem v čele — obávali se ohrožen
uherské národnosti, nepoměru mezi možným ziskem
hmotným a očekávanou ztrátou morální a politickou
doktor
Gruber
Uher
Německo
Rakousko
Uhersko
ko
20
article
Znenáhla — podnícena současně uveřejněnými theo-
riemi Listovými — docházela platnosti idea, že,
pokud uherský průmysl nemůže soutěžiti s dědičnými
zeměmi, mají celní závory dosavad uvnitř země trva-
jící, býti zachovány jakožto ochranná cla pro po-
kleslý průmysl. Tuto ideu hájil Košut „s piným vy
naložením svého talentu“ a přes odpor svobodnotržeb
nické strany, za kterou zejmena Melchior Lónyny
mluvil pro zásadu celního svazku s Rakouskem a
odstranění vnitřních závor celních, byla ve smyslu
ochranárském sdělána 1844 i sněmovní adresa ke
králi, sněmovnou magnátů priliš přísných ochranář-
ských výhonků zbavená. Když všechno namáhání
sněmu říšského o modifikování dosavadní soustavy
celní ztroskotalo se o nepovolná úskalí odporu vlád-
ního, vždy jasnější bylo vědomí o úkolu, „že si náro
vlastní silou musí opatřili, co mu zarputilá vláda opět
a opět poskytnouti odpírá“. Dne 18. září 1844 ustavi
se Zemský ochranný spolek průmyslový, jehož hlav-
ním účelem bylo, mravním podněcováním ke spotřeb
vlasteneckých průmyslových výrobků domácí průmys
podporovati. V čele spolku stáli Kazimír Batthyányi
a Teleki jakožto presidenti a Košut jakožto ředitel
Košut
Melchior
Batthyányi
Teleki
Rakousko
21
article
Již po průmyslové výstavě 1842 byly v rozličných
místech zřízeny jednotlivé spolky průmyslové — nyní
připojilo se k zemskému spolku do roka 138 poboč-
ných spolků provinciálních, které čítaly členů téměi
na 100.000. Co bylo takto prakticky uskutečněno, do-
cházelo v literatuře a denním tisku vydatné obrany.
především opět Košula samého, který založení ochran-
ného spolku pokládal „za jedinou cestu, jež vésti může
k úplné samostatnosti a neodvislosti Uher“. František
Deák hlásal, že hmotné poměry Uher mohou se jen
tehdy zlepšiti, přidrží-li se všechny vrstvy obyvatel-
stva věrně zásady spořivosti; přepych, pro jiné ná-
rody požehnáním, je pro Uhry kletbou, kterou odvrátiti
jest právě úkolem ochranných spolků. Účel jejich je
„zcela jednoduchý a nevinný, nevyžaduje nic jiného,
nežli abych zboží, které mohu obdržeti ve vlasti
nebrali z ciziny“. Pulszky, Lukács, hr. Pejachevich
Deák
Pulszky
Lukács
Uhry
22
article
Gorové, od r. 1847 po Košutovi ředitel ochranného
spolku, prof. Karvassy, překladatel Lista Sárváry.
statistik Fényes a m. j. více měně rozhodně přiznávali
se k Listianismu a protekcionismu. Nechynělo arci
kritiků. Széchenyi projevoval obavy, aby ochranný
spolek nevzbuzoval podněcováním rakouských prů-
myslníků a kapitalistů proti Uhrám nerovný s nimi
zápas i aby nebyl nanejvýš kolisavou básí pro pře-
chodný úspěch několika továren. Kdo chce vyvážeti
a prodávati, ten musí též dovážeti a kupovati. Ochran-
ný spolek je „sice lékem, zároveň však i jedem, se
kterým se musí zacházeli obezřetně, protože může
nejenom léčeti, nýbrž i, a to mnohem větší měrou,
rušiti a ničiti“. Sám Bedřich List vyslovil naproti
„sanguinickým ředitelům“ ochranného spolku uher-
ského myšlenku, že theorie jim pro Německo zbudo-
vané nikterak nesmějí doznati bezpodmínečného užití
v Uhrách a že ochranný spolek nebude daleko míti
účinků, které se od něho očekávají. Tu počala v kru-
zích rak. vlády domáhati se platnosti idea uskutečniti
úplné zrušení cel vnitrozemských, proměniti celou
říši v jediný velký obvod celní a zabezpečiti si tak
alespoň Szěchenyie. Nyní bylo však již pozdě. Utvo-
řily se tři strany, jedna pro připojení se k celnímu
obvodu rakouskému (strana svobodnotržební, v čele
Széchenyi, Dessewíly, Korizmics), druhá ochranářská
s heslem ochrany tuzemského průmyslu ochrannými
ely na rak. hranicích, jejímž nejznamenitějším mluv-
čím byl Košut, a vedle něho Pulszky, Weisz Szabo
a j., třetí kompromisní s programem celního svazku
rak.uherského a vlivu každého jednotlivého státu
profesor
Karvassy
List
Fényes
Listianismus
Széchenyi
Dessewíl
Korizmics
Košut
Pulszky
Weisz Szaba
Uhry
Německo
Utvo
23
article
(Rakouska, Uher) na slanovení tarifu celního. V říš-
ském sněmu r. 1848 i ve vládě uherské měli většinu
stoupenci ochrany celní. Správce ministerstva obchodu
(uherského) Klausal žádal na sněmu svolení k uza-
vření obchodních smluv s cizími státy a ne pouze
s dědičnými zeměmi rakouskými, na jejichž hranicích
vláda chtěla názory celní proměniti ve skutečné celní
čáry zemské. I v literature je základním rysem toholo
období převažování protekcionismu a sesílením národ-
ního cilu i snaha po hmotném isolování a samosta-
čitelnosti, jakož i realistický směr ideového vývoje,
při kterém za projektem a ideou v patách kráčelo i pro-
vedení i praxe. Listova národní soustava polit. eko-
nomie měla na ředitele uherského veřejného mínění
mohutný vliv. Kautz přes to, že celý rušný život
ochranného spoíku výslovně prohlašuje za „výkřik
Listův
Kautz
Rakousko
Uhry
24
article
národa naproti těžkým chyňám vlády, za slavnostní
manifeslaci zásady, že uherský národ chce a dovede
své vlastní záležilosti vyřizovali dle své vůle a dle
svého vlastního zájmu“, za důkaz, že národ počal po-
znávali své poměry národohospodářské a o nich pře-
mýšleti, koncčně za pochodeň, která uherskému ná-
rodu v jasném světle ukazovala jeho opozdilost v obo-
ru hmolných zájmů — přece nezatajuje ani omylů
a stinných stránek tchoto hnutí. Vůdcové jeho za-
pomínali prý, že se kvetoucí průmysl nedá vynutiti,
ani kouzelným proutkem ze země vydupati, chtěl
prý oktrojovaným patriotismem vypěstiti plody, které
mohou prospívati jen pod sluncem stálého organického
a především volného rozvoje, nemají-li zůstati křehkou
bylinkou sklenníkovou bez kořene a síly životní,
netrpělivě přestřelovali prý, chtějíce předbíhati priro-
zenému chodu dějin. Po potlačení revoluce uherské
národnostní snahy hospodářské v Uhrách utlumeny
centralistickými snahami unifikačními rakouské vlády
ve všech směrech hosp. politiky. V moderním vývoj
(po 1867) se Uhry ovšem k svému původnímu pro
gramu opět vraceji!
Uhry
25
article
Výnosnost státních ront. Zajímava jest tnbolk
výnosnosti státních rent, které kapilál tak rád vyhle
dává k účelům ukládacím. Dle ní vynášejí v pro
centech:
4procentní renta Spojených států . . . . 1.9
anglické konsoly . . . . . . . . . . E.8
Bprocentní francouzská renta. . . . . . 3.05
Bprocentní německá půjčka říšská . . . . 33
31/2procentní pruské konsoly . . . . . . 3.4
5procentní italská renta . . . . . . . 39
áprocentní rakouská korunová renta . . . 4.0
4procentní uherská
4'procentní rakouská stříbrná renta. . . 4.2
4procentní ruské renty . . . . . . . . 45
4procentní spanělská renta . . . . . . 47
4procentní unif. turecká renta . . . . . 4.8
6procentní čínská renta z r. 1895 . . . . 54
4procentní rumunská renta z r. 1890 . . . 56
4procentní srbská půjčka . . . . . . . 5
5procentní bulharská tabáková půjčka . . 57
5procentní mexická půjčka . . . . . . 59
Ústecko-teplická dráha a Ústi n. L. Ústecko
leplická dráha vybudovala, aby bylo lze užíli velikých
stavebních pozemků na západní straně Ústí n. L., ne-
dávno městem nabytých, k účelům průmyslovýma
aby bylo lze tamní závody vléčkami spojiti s hlavní
trati, asi 2.6 km dlouhou průmyslovou dráhu, na které
bude v nejbližších dnech zahájena vozba. Tout
stavbou dostává se ve spojení s dosavadními odboč-
kami Ústí n. L. úplně okružní dráhy 5.6 km. dlouhé.
spojený stát
anglický konsola
Bprocentní německý
km
26
article
Pro Ústí n. L. má tato dráha značný význam. — Za
učinily by něco podobného pro česká města soukromě
nebo státní dráhy?
Salisiakce odbornému přednostovi Karminskému
Včera konala se ve Vídní schůze některých členů
průmyslové rady, na níž jednáno o tom, jak odpově-
děti na známé prohlášení „Abendpostu“ proti odbor-
nému radovi Karmínskému. Původně navrhováno,
aby členové průmyslové rady se vzdali svých man-
dátů, což ale nepřijalo. Dle všcho bude sjednáno pro-
hlášení, kterým se vyslovuje nelibost nad odstraně-
ním Karminského a žádá se jeho zpětné dosazení
čelo kanceláře průmyslové rady. — Parturiunt mon-
tes... Napřed hlučné ohražování a pak se protesty
strčí do koše a vše zůstane tak, jak si p. Böhm-
Bawerk přeje. Složení mandátů bylo by krokem nej-
správnějším, ovšem — kdyby se pánové o ně nebáli
Slednání kartelu českých továrníků tabulovéh
skla. Z Teplic se oznamuje: Čtyři hlavní české továrny
tabulového skla sjednaly po dlouholetých vyjednává-
ních, která opětně přímo před perfekcí stroskotala,
kartelní dohodu. U banky Union v Praze má býti zří-
zena prodejová kancelář. Původně pomýšlelo se zří-
diti kartel všech rakouských továren. Prozatím ne-
překročitelné rozpory, které se při jednání vyskytly
donutily však firmy spokojiti se s kartelem pouze če-
ských továren.
Böhm
Bawerk
Vídeň
Teplice
Praha
Karmínský
kancelář průmyslový rada
U banka Union
27
article
Doprava po Dunaji. Píše se nám z Vídně: N
rozvoj dopravních sazeb na Dunaji mají letos vliv
různé momenty. V prvé řadě výsledky sklizňové. Pše-
niční sklizeň, která jest jak v Uhrách tak z části
v Rumunsku podprůměrnou, může nabýti vlivu ten-
kráte, bude-li i česká sklizeň následkem horka méně
příznivá, než se dosud čekalo. Celkem neuspokojivy
jsou výsledky vývozu ječmenného, protože zrna vli-
vem horka tvrdnou a nehodí se pak zplna k sladování
Protože jest ale srbská a bulharská sklizeň velmi
dobrá, jest pochopitelno, že dopravá po proudu témě
úplně vázne. Příznivy jsou vyhlídky všech druhů
dříví z jižních obvodů podunajských. Dále bude míi
vliv na sazby stav vody. Nyní jest velmi nízký, takže
vléčné lodi nesnesou přílišného nákladu, takže možno
jich méně využíti. Ještě další zhoršení stavu vody po-
vede k dalšímu stoupání sazeb, že dosud sazby ne-
stouply, přivoděno zvláště napjatými poměry mezi
jednatlivými dopravními společnostmi podunajskými
Kartel kožní. Píše se nám z Vídně: Snahy, utvořit
rakouský kartel kožní neměly dosud následkem odporu
uherských továrníků výsledku. Protože ale naděje
utvořiti kartel tento zúpina opuštěny nebyly a protože
nevyjasněné vzájemné vztahy továren vzbuzují obavy
poklesu cenového, nastoupena navá cesta, aby byla
dosavadní úroveň cenová uhájena. Ve Vídni konala
se dne 17. t. m. schůze továrníků kožních, kteří se
zavázali zachovávati stanovenou hranici cenovou. Sou-
časně usneseno ceny od určité lhůty (patrně od 1. záři
t. r.) bez ohledu na to, bude-li sjednán kartel čili nic,
zvýšiti
Dunaj
Vídeň
Uhry
Rumunsko
28
article
Bavlna. Minulý týden přinesl spekulaci jistý a
nepopíratelný úspěch. Následkem okolností, kterých
jsme se již minule dotkly. Průmysl zvláště
zásoben surovinou celkem nepatrně a odkládaná po-
třeba zásobovací přece jen konec konců nabyla
aktuality. Přadláci nuceni krýti se, bráli do rukou
spekulaci, které daná statistická situace nemálo po-
máhala. Veškery zásoby americké bavlny činí na př.
v Angli asi 300.000 bal., při čemž ale denní koupě
dosahují nyní 10.000 bal. Při celkových zásobách
americké bavloy asi 968.000 bal. a při značné spo-
třebě jiných států patrno, že pro poslední měsíc
dané kampaně nejsou vyhlídky spekulace, která se
snaží prodávati co nejdráže, nejhorší. Z daných zá-
sob — a to padá také na váhu — jest hojně
(alespoň 1/2) baviny méně cenné a značná čásť zá-
sob prodána již také na pozdější měsíce. Má ledy
trh k disposici dosti málo pohotového zboží a ná-
sledkem toho jest spekulace v dosti výhodném po-
stavení. To platí ovšem jen pro nunc. Bude li lze
celhem vzestupnou tendencí udržeti i později, až
nová sklizeň půjde na trh, a speciálně bude-li lze
ji uhájiti, bude-li sklizeň tak vydatnou, jak ohlašují
zprávy úřadní o stavu úrody v Americe, jest ovšem
otázkou. Výše sklizně bude tu padati mocně na vábu
a s ní ještě jiný moment: zorganisuje-li se laké
letos po loňském pádu spekulace bavinářská v Ame-
rice. Zatím není po takovémto plánu potuchy, ale
spekulační ruch zračí se na jiných oborech (na př.
Angl
Amerika
ame
bal
29
article
co do železničních papírů) a jest snad možno, že se
přenese opět na bursy bavlnářské. Pak ovšem závi
selo by vše na kapitálové pohotovosti spekulace
která musila by býti za veliké sklizně nepoměrně
větší než loni. Bude k tomu dosti prostředků. Ale
i s jakými obavami musí pracovati průmysl bavlnář-
ský, pro jehož informační potřeby nemají vlády
tohoto státu žádného porozumění. Liverpoolský
trh zahájen byl v minulém témdní slabě, brzy ale
došlo k vzestupu cenovému. Koncem týdne trh opět
z části oslaben (zvláště co do kratších lhůt), zatím
co lhůty později jsou pevny; pochopitelně proto
poněvadž jest průmysl, dosti zaprodaný, úplně ne-
kryt surovinou. Po egyptské bavlně byla silna po-
ptávka, po indické měně vydalná. Na trhu liverpool
ském stoupla pohotová americká bavlna o 36 bodů
brasilská o 32 body; egyptská o 3/1. d. za 1 lib.
indická o 1/a d. Vývoj novoyorského trhu byl ná
sledující:
bavlna na
červenee
pohot. červenec říjen prosinec
11. . . . 10.95 10.50 9.44 9.41
12. . . . 11.15 10.72 9.59 9.56
13. . . . 11.15 1084 9.55 9.52
14. . . . 11.25 11.— 9.68 9.63
15. . . . 11.05 10.74 9.55 9.50
16. . . . 11.— 1078 9.59 9 53
18. . . . 11.— 10.62 9.58 9.53
Zprávy o nové sklizni znějí celkem příznivě.
V likvidaci továrny na cellulosu účastinné spo-
ločnosti v Turč. sv. Murtině uplynula 15. červencem
zákonná minimální lhůta likvidační. Ve schůzi 16
července usnesi se uikvidační výbor, aby předběžně
vyplacena byla na každou akcii kvota 9734 %%, t.j
195 K. Jakmile bude usnesení toto schváleno příslus-
ným obchodním soudem, bude ihned počalo s výplatou
svatý . Murtina
10.72
9.56
1084
9.52
10.74
9.50
zpráva
30
article
této částky proti vrácení akcií. Mimo to Bude vydána
za každou akcii poukázka, za niž obdrží každý majitel
její částku, která po skončení likvidace za jednotlivou
akcii ještě připadne. Zakončení toto lze pro nejblizši
dobu očekávati. Místo a doba výplaty budou oznámeny
co nejdříve v tomto listu. (Přinášejíce úřadní zprávu
podotýkáme, že jsme zprávu likvidační přinesli jiz
včera.)
Výroční tzh v Sedlci na dráze cís. F. J. bude28
července.
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
15. července t. r. Oběh bankovek 1.619,938.000K
(— 5,612.000 K), poklad kovový 1.521,652.000
K (+ 10,091.000 K), portef. směn. 249,609.000
K (— 34,314.000 K), lombard 40,950.000
(— 861.000 K), záloha bankovek prostých
daní 298,927.000 K (+ 15,706.000 K).
Zemská banka král. českého počne vypláceli kupon
č. 8 komunálních a kupon č. 10 melioračních úpisů
v korunové měně beze vší srážky počínajíc
dnem 23. července ve všední dny u pokladny své
v Praze, ve Vídni pak u c k. priv. rakouského úvěr
ního ústavu pro obchod a průmysl, u c. k. priv. vše-
obecného rakouského ústavu pro úvěr pozemkový
u směnárny anglo rakouské banky, u směnárny banky
»Union«, u vídeňské bankovní jednoty a u tamn
filiálky Živnostenské banky pro Čechy a Moravu.
Sedlec
Praha
Vídeň
Čechy
Morava
uherský banka
zemský banka
rakouský banka
živnostenský banka
31
article
Trhy peněžní-
Pražská bursa.
V Praze, 19. července. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Při dosti pevném smýšlení došlo na dnešní burse
k závěrkám únorové a dubnové renty za K 100.20
zlaté rakouské renty za K 118 821/2. Dále podáváne
za akcie Živnostenské banky K 249.50, české banky
»Union« K 244.— peníze.
Jiné papíry znamenány nebyly.
Oficiální záznamy znějí
Zástavní listy české hyp. banky 50
„ , , » 31/2
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
„ , » » (v K) 4 %
Mel. úpisy » . » (ve zl.) 400
» » » (v K) 4 0
Žel. „ „ „ ,
Dlužní úpisy České prům. banky 4120
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 0
Želez. úpisy . „
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/,
» hal. zem. banky 41/2
Praha
živnostenský banka
český banka
Český průmyslový
32
article
Kom. dl. úpisy » » . 400
Železnič. » » » » 49%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/,
„ » Rak. sherské banky 49%
» » Dolnorak. hyp. ústavu 49%
» 31/2
Kom. dl. úp. , , „ 4%
„ „ » 31/22
Zástavní listy Rak. byp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4. 290
Dubnová » „
(ve stř.) 4.2 0
Květnová . . (v pap) 49%.
Červencová spol. renta (ve stř.) 49%.
Rakouská zlatá renta . . . . 49%
korunová renta . . 49 %
„ investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Uoion . . . .»
Česká průmyslová banka . . .»
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka.
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uberská banka . .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost eukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká rall. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Poldin
Zala
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka
Uoion
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
Železnič
33
article
Z Vídně, 19. července. (Závěrečné úřadní
kursy.)
100.10 lvovskočernovická 574.—
Únorová renta.
99.40 spol. st. dr. rak. uh. 635.—
květnová
99 35 jižní dráha
červenc. ,
80 6
říjnová .
100.10 štyrsko hr.-köf.
118.70 severní dráha . 5440.—
rakouská » zlatá
99 35
415.—
» kor.
rak. severozáp. dr.
pardubická dráha —.—
118 65
uberská » zlatá
» kor.
97.15
polabská dráha
91.25
česká sev. dráha
rak. invest. renta
2740.—
buštěhradská A
uher.»
4% zást. listy Hyp
1017.—
banky král. č.
pražsko - duchcov
31/29% zást. 1. Hyp.
duchcov.- podmok
ústecko-tepl. dr.
banky král č.
dunaj. paroplaveb. 847.—
4% kom. dluhop.
rakouský Lloyd . 680.—
Zem. banky kr..
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák. rež. 342.50
rak. zbrojovka . 482.—
Zem. banky kr..
Rudolfova hut
státní losy 1854
„ 1860
alpská montan. sp. 433.50
po 500 zl. .
rým.-muráň. spol. 494.25
182.50
Poldina huť . . 351.—
po 100 zl.
255.—
státní losy 1864
praž. želez. sp. . 2252 —
losy úvěrního úst.
česká montan. sp. 1266 —
vídeň. I. komun.
508. —
Daněk . . . . 338.—
162.25
západočeská uhl. — —
tisské losy .
127.25
severočeská ubl.
turecké losy
1615 —
rak.-uh. banka .
mostecká uhl. sp. 605.—
638.50
rak. úvěrní ústav
vídeň. stavební sp. 155.—
279. —
b. anglo-rakouska
Schodnica ..
660.—
517.—
vídeňská unionka
haličsko-karpatské 1032.—
425 —
b. pro země rak.
peštská vagonka. —
uh. úvěrní banka
749.—
devisa německá . 117.37
516 50
bank. jednota ..
„ pařížská . 95 05
937.—
r. úst. pro úv. poz
» curyšská . 95 0
Česká průmyslová
„ londýnská 239.60
412.—
banka. . . .
dvacetifrank . . 19.01
roln. úvěr. banka 346.25
marka papírová . 117.37
rubl
česká b. Union
253.—
Živnost. banka . —.—
Eskontní sazby 3—33/4 procenta.
Po malém kolísání projevilo se rozhodné osla
bení náslodkem poklesů konsolů londýnských. Kursy
vesměs sestupny.
doktor
Lloyd
Daněk
Vídeň
Rudolfov
Poldin huť
úvěrní banka
severní dráha
roln
34
article
88.95
100.70
94.20
99.6
99.60
153 —
460 —
35
article
x. Z Vidně, 19, července. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Na dnešní burse bylo smýšlení
chabé. Nepříznivě působily obavy ve příčině stavu
cukrovky, jakož i zprávy z burs zahraničních.
V Londýně zlaciněly opětné konsoly; též z Berlína
oznámena chabost. Tamější bursa podnikala arbi-
trážní prodeje kreditek. Výsledky kursovní byly po-
nejvíce negativní. Obě kreditky, rakousko-uherská
banka a některé bankovní papíry klesly. Přízniv
výjimečné postavení zaujímal jen Bankverein. Státní
dráha, severní, ústecko teplické, paroplavební a Adria
zlaciněly. Ze železářských by y pražské železářské
lacinější o 35 K. Alpinky byly poškozeny prodeji
kdežto české báňské a rýmavsko-muráňské zachovaly
kursy dosavadní. Trh rentový nezměněn, devisy
valuty částečně stouply. Na eskomptním trhu peníze
nesnadnější: 213/1s až 3 proc
x. Z Vídně, 19. července. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
(Večerní bur s a.) Kreditky 638.——, po —.—
Bankverein
Adrie
Londýn
Berlín
Vídeň
uherský banka
36
article
uherské kredilky 749.50, anglobanka 279.50, bankovní
jednota 517.—, unionka 517 25, länderbanka 425.50.
státní dr. 634.50, —.—, jižní dráha 81.—, polab. dr.
424.50, severozápadní dráha 415..59, turecké tabákové
345.—, rýmavsko muráňské 493.50, alpinky 433.—
květnová renta 99.40, uherská korunová 97. 10,
turecké losy 127.—, marky za hotové 117.37, ultímo
—. Smýšlení chabé.
x. Z Vídně, 19. července. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lh. 100) bol. zl. K 198 40,
198 60. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—. —.—
Brussel na delší ih. —.—. —.—, Německo šeka
krátké lh. za 100 mk. 117.30, 117.50, Německo n
delší lhůty 117.35, 117.65, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 239 621/2, 239.821/, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—,
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.02 1/9,
95.171/2, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—,
—.—, Petrohrad delší lh. — —. —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.05, 95.20, Paříž delší lh.
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůly
95.021/2, 95.121/2, delší ihůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. ih. 95 021/, 95.12./2, na delší lhůty —.—
Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 19. července.
(Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnější
obchod 283.—. Mezinárodní banka 350.—. Diskontní
banka 354.—. Baku 456.—. Mantašev 189.—. Ka-
spijská spol. 4900.—, Briansk 107.50. Nikopol 94 50.
Sormovo 153.—. Putilovské železo 105.—, Hartmann
148.—.
Hartmann
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Bak
Ka
Nikopol
Petrohrada ruský město šek
Italia šek
Italia
zpráva živnostenský banka
Briansk 107.50
37
article
Berlínská bursa, 19. července. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«.) Dnešní bursa zahájena chabě a ani
průběh nevyznačoval se ruchem. Kombinuje se na
všech stranách, při čemž zprávy z bojiště hrají hlavní
úlohu Dnes posuzovalo se i vážně prohlížení an-
glických lodí ruským pomocným loďstvem a výsle-
dek všeho — zdrželivost a klid obchodní. I na trhu
uhlářském, který ještě včera oživován důsledky čině-
nými z různých kombinací, byla patrna zdrželivost
smýšlení celkem se ale nezměnilo, ač zprávy essen-
ské bursy uhlářské nejsou příznivy. Také na ren-
tovním trhu smýšlení ochablo následkem slabších
kursů pařižských. Bankovní papíry byly klidny, ra-
kouské dráhy slaby. Všeobecná ochablost stihlai
báňské hodnoty. Následkem stoupnutí londýnského
místního diskontu stouply směnky na Londýn o 1 1/
fen. Akcie společnosti Hesselle stouply opět o 5 %.
Soukromý diskont 23. s proc.
První citry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kraditky 201.—, 200.37. Diskonto
187 —, 186.75. Německá banka 217.—, 217.—, Ob-
chodní společnost 153.50, 153.37, Drážďanská banka
149 —, 149 —, Španělské exterieury —.—, —.
Bochumské ocel. 186 25, 186.—, Lauřina huť 242.25.
241.50. Dortmund. Union lit. C 82.50, 82.25, Har-
penská uhl. spol. 200.—, 199.12, Gelsenkirchenská
uhl. spol. —.—, —.—, Hibernia 216.—, 215 62.
Consolidace 425.25, 424.—. Severoněmecký Llojd
100.62, 100.62, Packet 105.75, 105.75, Kanada —.—
—, Transvaal —.—, —.—, turecké losy 128.25,
128.—
Z kasovních papírů: Concordia 316.30, —..
Eschweilské 238.90, —.. -, Geisweidské 146.50,
—.—, Hochdahi 138.—, —.—, Katovické 208 50.
—.—, Wilhelm 238.75, —.—, Phönix 153.50,
—.—, Rh. Stahl 174.10, —.—, Schalker Gr.
Wilhelm 238.75
Stahl
Londýn
Ob
Lauřin huť 242.25
Dortmund
Haro
Kanada
Transvaal
Geisweidský
Hesselle
153.50
drážďanský banka
Hibernia 216
Schalker Gr
Packet 105.75
Phönix 153.50
38
article
484.—, —.—, Westfala 145.—, —.—, Orenstein
149..90, —.—, Rh. Metali 70.—, —.—, Hasper
208 60, —.—, Donnersmark 242.90, —.—, Huld-
schinský 121.—, —.—, Vulcan 255.—, —.—, Bis-
mark 270.—, —.—, Caro 111.—, —.—, Hoesch
208.10, —.—, Georg Marie —.—, —.—, Kj-
nigsb. —.—, —.—. Nordstern 286.80. —.—
Z Berlina, 19. července. (O 1 hod. 15 m.) odpol
Kreditky 201.—, státní dráha 136—, lombardy 17.40
Smýšlení klidné.
Z Berlina, 19. července. (C.-B.) Kreditky 200.50
slální dráha 135.90, jižní dráha 17.40, diskonto 186 90.
německá banka 217 10, obchodní b. 153.40, dráž-
ďanská b. 149.—, darmštadtská banka 137.75, ná-
rodní banka 122.25, dráha Henri —.—, Transvaal
—.—, Kanada 123.60, Gotthard —.—, Lloyd 100.00,
Packet —.—. — Za hotové: Lanřina huť- 241 50.
dortmundské —, bochumské 186.—, gelsenhir.
chenské 216 90, Hibernia 215.50, harpenské 199 25,
Consolidace —
Z Frankfurtu, 19. července. (Tel. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 201.30, akcie společnosti státní dráhy
136 10. lombardy 17.40, papírová renta —.—, stří-
brná renta 100.5b, zlatá renta 101.20, uherská zlatá
renta 100 05, uh. korunova renta 97.45, 4% rak.
korun. renta 99.80.
Z Frankfurtu, 19. července. (Dod. bursa.) Úvěrní
akcie 201.—, státní dráha 136 —, lombardy 17.40.
Z Paříže, 19. července. (Počáteční bursa.) Bproc.
renta 97.97, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení chabé.
Z Paříže, 19 července. (Telegr. závěrečné kursy.)
3proc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 97.87.
3/zproc. renta —.—, italská renta 102.90, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1290 —, státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.24, rakou-
ská zlatá renta 101.25, uherská zlatá renta 100.55,
otomanská banka 567.—, tabáková režie 377.—, tu-
recké losy 123.—. Smýšlení slabé.
Orenstein
Bis
Cara 111
Georg
Marie
Henri
Gotthard
Lloyd 100.00
Packet
Donnersmark
Hoesch
Berlín
Transvaal
Kanada
Frankfurt
Paříž
Londýn
darmštadtský banka
rodný banka
Hibernia 215.50
Westfal 145
Hasper 208 60
Vulcan 255
Lanřina huť
39
article
Peníze Zboží
104.—
100.10
94.30
101.20
99.60
99.60
105.—
40
article
100.60
95.3
102 25
100.10
99.60 100.10
99.60
100.10
41
article
100.10
100.10
99 60
42
article
100.75
101. 75
99 50
99.25
99.40
101.75
99.50
43
article
100 50
100 25
100.40
102.—
100 25
100.90
44
article
101 9
99. 70
98.60
45
article
99. 40
98.75
101.70
100.70
99 g
93 75
93 90
99 80
46
article
99 75
102 15
100.—
101.70
100.80
94.2
100.70
94.90
100. 80
82 5
100.30
100.30
99 60
99..55
118. 95
99.55
91.45
245.—
414.—
350.—
587.—
250.5
47
article
99.70
81.55
100.15
100.15
99.40
99.35
118.75
99.35
91.25
244.—
412.—
346—
567.—
249.50
1256
50
article
530.—
335.—
359.—
2262
51
article
315.—
351.—
2252
224.—
52
article
Trhy na zboží
Pražská plodinová bursa, 19. července.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1903 76—80 kg K 9.65, 10 —, uherská 1903
kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská
jakosť — kg 0.—, 0.—, česká stará 0.—, 0.—
vadné jakosti 0.—, 0.—; žito české 1903
73—75 kg 6.75, 7.—, nové 1904 74—77 kg 7.10 až
7.25; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 0.—, 0.—, první jakosti
0.—, 0 —, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, 0.—,
ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlík 1903 7.25, 7.35, prima 1903 7.25, 7.35, merkantilní
7.—, 7.10, k setí 0.—, 0.—, oves vadný 0 —, 0.—.
kukuřice uher. 1903 6.—, 7.15, cizozem. 0.—, 0.—
cinguant. 1902 K 7.90, 8.—; vikev česká 7..60, 7 75,
haličská 7.50, 7.60, uher. K 0.—, 0.—, pohanka
0—, 0.—, proso 0.—, 0.—.
Mílýnské výrohky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 31.—, 31.50, č. 1 30.—, 30. 50,
č. 2 28.50, 29.—, č. 3 26.50, 27.—, č. 4 24.50, 25.—
č. 5 22.50, 23.—, č. 6 20.—, 21.—, č. 7 18 —, 19.—
č. 8 14.—, 14.50. Žitná mouka č. I. 20.—, 20.80, č. Il.
19.—, 19.80, č. III. 17.30, 18.—, č. IV. 14.—, 14. 50,
Pšeničné otruby jemné 11.15, 11.35 hrubé 11 15,
11.35, otruby žitné 11.40. 11.50, krupice 31.—, 31.50,
prach 11.40, 11.60, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0
37.—, 38.50, čís. 3/0 37.—, 38.50, čís. 2. 0 36.—, 37 50,
čís. 0 35.—, 36 50. čís. 1 33.—, 34 50, čís. 2 32.—
33.50, čís. 3 31.—, 33.50, čís. 4 30.—, 30.50, čís.5
29.—, 30.50, čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A
—.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21.50.
7 75
kg
hrubý 11 15
32
53
article
Semena. Ceny za 50 kilogr.: řepka sklizeň
zimní r. 1904 11.—, 11.25, mák modrý český
24 25, 25.25, modrý ruský —.—, kmín český 22.—
23.50, holandský 26.—, 27.—, jetel bílý —.—, —.—
červený —.—, —.—, růžák —.—, —.—, konopná
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —
lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrus)
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—, hrách Viktoria 9.50, 12.—, k vaření žlutý
9.50, 10.50, k vaření zelený 10.—, 11.—, ke krmeni
0.—, 0.—, čočka 1903 14.—, 17.50.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
K 11.—, 15.—, bosenské 110/120, 80/85 16.—, 27.—
srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.—
—.—, hrušky —.—, —.—, křížaly —.—, —.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 4.—, 4.25, nelisované 4.—, 4.25, cizí 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 1.55, 1.75, ke krmení 1.25,
1.35, ke stlaní 1.25, 1.35, cizí 0.—, 0.—
Zviřeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ub.
67.—, 68.—, sádlo amer. 62.—, 63.—, lůj ——, —. —
Švestka český K
kg
Viktoria
56
article
T. Z Vídně, 19. července. (Telel. »Nár. Listůe
Plodinová bursa. Z trhů zahraničních doš
dnes zprávy pevnější a vyšší kursy odůvodňovány
škodami, způsobenými suchem. Zde byla poptávk
slabší, přes to však musily býti za pšenici placen
Vídeň