1
masthead
20. července 1904.
3
masthead
NÁRODNI LISTY.
5
article
Ale kouzelnice nepřišla. Vyšla jen neznámá žena.
která vsedla do mlékařského vozu, před domem sto-
jicího, práskla do koně a chtěla odjeti. Slévači byla
nápadná podoba obličeje mlékařky s obličejem zá-
zračně ženy - napadlo mu, že by to mohla býti jedna
a tatáž osoba. A bylo tomu tak. Podrobným vyšetřo-
váním se zjistilo, že Baxová slibovala ženám, že jim
čárami a kouzly pomůže od nemocí. Také karty vy-
kládala, a pohrabáčem své zázračné figurky dom
postrkávala a jiné neskonalé směšnosti provozovala.
Mezi podvedenými jsou ženy: Tamchýnová, Tittel-
bachová, Chlupatých, Štěpánková, Svobodová, Ve-
dralová a Mašatová. Největší důvěry získala Baxová
u Anny Dvořákové v č. 130—VII,, která prodala pe-
řinu, jen aby mohla Baxové za zázrak zaplatit. Na
Barboru Baxovou, 57 letou starou, do Štěnovic pří
slušnou, která pro zpronevěření seděla dva měsíce
bylo podáno trestní oznámení pro podvod
— Nepřistojnost. Nezvyklé v životě velkoměst
ském divadlo jeví se příchozímu na Betlemském ná
městí: celé prostranství tohoto památného a útul
ného »plácku« je proměněno v náspy a doly pískové
jež tam nakupil a zřídil podnikatel stavby kanali
sační. Nedosti na tom, že v krutých vedrech letoš-
ních nadobyčej jsme v městě obtěžování prachem
zdraví škodlivým, na Betlemském náměstí je prachu
třikráte tolik, než všude jinde, neboť se tu písek
nejdříve skládá, pak přebazuje a konečně zase na-
kládá, což působí trojí prášení a zaplavování atmo-
sféry již tak letos nesnesitelně dusné. Kdyby se tak
dělo na volném prostranství kdesi na návsí, dala by
se věc snad omluviti, ale na hojně navštěvovaném
náměstí Prahy by se cos takového trpěti nemělo.
Baxová
Štěpánková
Svobodová
Mašatová
Dvořák
Baxa
Baxův
Štěnovice
Betlemský náměstí
Praha
Tittel
6
article
Jest zajisté i zdraví nebezpečnou závadou, uvádějí-li
se takto do vzduchu spousty zhoubných mikrobů
z infikované půdy, vykopané z okolí pověstné naší
kanalisace. V zájmu všech ohrožených prosíme, aby
se jim pobyt na Betlemském náměstí nečinil nesnesi-
telným neb dokonce nebezpečným
— Týdenní výkaz o nakažlivých nemocechv
Praze. V 29. týdnu t. r. od 10. do 16. července bylo
městskému fysikátu oznámeno 43 případů nakažli-
vých nemocí a sice tyfu střevního 11 případů (3 na
Starém městě, 5 na hoř. Novém městě, 2 na dol.
Novém městě a 1 v Libni), planých nešťovic 4 pří-
pady, spalniček 12. spály 4, záškrtu 4. tuberkulí plic
6, horečky omladnie 1, trachonu 1 případ.
— Změny držebnosti. Paní Marie Čermáková
koupila od podnikatele staveb a majitele realit pana
Karla Císaře dům čp. 1244 »na Kozačce« na Král.
Vinohradech za 129 200 korun; choť inženýra paní
Augusta Kotiková koupila od podnikatele stavebp.
Karla Císaře stavební pozemek č. kat. 251/67 v Libni
za 7200 K a vystaví tam třípatrový dům.
— Stávka tesařů. Mezi tesařskými dělníky na-
stává hnutí. S jedné stavby na druhou přechází po-
žadavek nejmenší mzdy 4 K denně a když jim není
vyhověno, zastavi práci. U tesaře p. Ant. Kubeše vč
369—VII. zaměstnaných 45 tesařů včera z toho dů-
vodu zastavilo práci. Pan Kubeš požadavku jejich
sice vyhověl, ale arranžéra stávky Bohníka z práce
propustil. Z toho důvodu i ostatní tesaři práci zase
zastavili. Dílna jest střežena hlídkou.
— Ohně na venkově. Z neznámé příčiny vznikl
oheň ve stohu slámy na poli u Zdib, od něhož
vzňala se stodola velkostatkáře p. Jos. Stejskala, jež
shořela až na holé zdi. Škoda obnáší 8000 korun.
Čermáková
Císař
Král
Augusta Kotiková
Kubeš
Bohník
Betlemský náměstí
Praha
Libeň
Vinohrady
Zdiby
7
article
Téže noci shořel v polích u Klíčan stoh slámy, ná-
ležející statkáři p. Jos. Tomkovi. Nebezpeči hrozilo
stohu rolníka p. Ant. Válka, ale přičiněním hasič-
ských sborů byla pohroma odvrácena. Pan Tomek
utrpěl škodu 1600 K. — Následujicí noci lehl pope-
lem obilní stoh rolníka p. V. Opatrného z Klíčan. —
V pondělí o půlnoci povstal z neznámě příčiny oheň
ve strojovně Karlova dolu, náležejícího chomutovské
válcavně rour, který rozšířil se na celý závoda
zničil jej do základů. Shořely strojovna, kotelna.
budova nad těžní šachtou i obydelní stavení. Hor-
níci, zaměstnaní ve hloubce 90 metrů, neměli o po-
žáru potuchy a jelikož nemohlo se k nim, pracovali
do rána, kdy bez pohromy dostali se na povreh
země. Škoda není dosud zjištěna. — V Dubí u Če
ské Lípy zničil požár včera přístavbu parního mlýna
Ernesta Freunda, v níž umístěny byly stroje, pak
stodolu se zásobami píce. Parní mlýn, na němž
střecha již hořela, podařilo se zachrániti.
—Nahoda dělníka. Joselu Slezákovi, 37letému
čělníku truhiářskému, včera spadlo ostré dláto na nohu
v dílně p. Frant. Procházky v č. 240 v Karlíněa
způsobilo mu tak vážné poranění, že p. lékařském
přispění byl odvezen v ambulančním voze do vše-
obecné nemocnice.
— Náhlé úmrtí. Štílkář Karel Svoboda, 34 roky
starý a v čís. 250—III. bydlící, v noci na včerejšek
náhle zemřel. Za účelem zjištění příčiny smrti byla
mrtvola odvezena do pathologického ústavu.
Tomek
Následujice
V Opatrný
Freund
Josela Slezák
František
Svoboda
Klíčany
Karlov dol
Dubí
8
article
— Dělnik spadl se čivrtého patra. Smrtel-
ným úrazem byl včera stižen 65letý dělník Josef Pod-
hradský, bydlíci v čís. 418 v Žižkově. Podhradský
na novostavbě domu čp. 1228—II. v Klimentské ulici
obstarával vytahovadlo ve čtvrtém patře, kam byl do-
pravován materiál pro zedníky. Krátce před poleúnem.
než byla práce přerušena, Podhradský osudnou ná-
hodou sklouzl a spadl otvorem vytahovadla se čtvrtéh
patra do přízemí, kde byl nalezen ve stavu velmi
zoboženém. Lékař p. dr. Svoboda ze záchranné sta-
nice zjistil, že kromě zpřelámání žeber utrpěl také ne-
bezpečné otřesení mozku. V ambulaněním voze byl
ubohý stařec převezen do všeobecné nemocnice.
— Sebevražedný pokus choromyslného muže.
Sada? Josef Blecha, 45 roků starý a ve Velkých Ne
hvizdech bydlící, byl včera dopoledne ve svém sadě
stižen záchvatem choromyslnosti a v tomto stavu
přeřezal si žíly v zápěstí u obou rukou. V kaluži
krve nalezli nebožáka jeho synové, povolali k němu
lékaře pana dra. Marečka z Čelakovic, načež byi
Blecha odvezen dráhou do Prahy. Ze severozápadního
nádraží byl zraněný v ambulančním voze záchranné
stanice dopraven do všeobecné nemocnice.
Dělnik
Josef
doktor
Svoboda
Blech
Mareček
Žižkov
klimentský ulice
Čelakovice
Praha
všeobecný nemocnice
9
article
— Z Kněževsi u Rakovníka. Mistní školní
rada) Svého času podali jsme zprávu o volbě místní
školní rady v naší obsi. Proti nově zvolenému členu
p. Josefu Cédlovi podán rekurs z malicherných
příčin, jenom aby nebyl potvrzen. Po 14měsíčném
průtahu byl rekurs vyřízen a nařízena volba
1 člena do neúplné místní školní rady. Dne 16.
t. m. zvolilo obecní zastupitelstvo, jež sešlo se
v plném počtu, 11 hlasy opět p. Jos. Cédla.
Jsme dychlivi, zdali nyní bude znova podán rekurs.
V nové místní školní radě zasedají pp.: Jos. Laun,
starosta, Wachti, Pergler, Vaie, Cédl a Pavelka, dále
pak náhradníci: pp. Bušek a Mráz. Doufame, ž
nové místní školní radě podaří se srovnati neulěšené
školské poměry v naší obci.
— Z Nového Města n. Met. (Požár. — Bouře.
Cédl
Jos
Laun
Wacht
Pergler
Vaie
Pavelek
Bušek
Mráz
Požár
Kněževes
Rakovník
Nový město
10
article
— Letní hosté.) Minulý týden vznikl požár v to-
várně na krycí lepenku a destillaci dehlu, náležející
panu Václavu Chmelařovi v Krčíně, Příčinou
zhoubného ohně bylo prasknutí vany, ze které se va-
řici dehet vylil do topiště. Vyhořela celá západní část
rozsáhlé továrny, kde se nachází pracovní siň. Četné
basičské sbory, z Nov. Města n. Met., Krčína, Černčic,
Chlistova, Lhoty a z Láz byly při požáru se svými
stroji zcela bezmocny. Pan Chmelař utrpěl již roku
loňského požárem, týmž způsobem vzniklým, značné
poškození, přes to, že jest pojištěním úplně hražen.
V nejkratší době bude pracovní síň znovuzřízena a ve
výrobě bude pokračováno. — V neděli dne 17. t. m.
Chmelař
Krčín
Krčín
Met
Černčice
Chlistov
Lhota
Láz
11
article
odpoledne snesly se nad vyprahlou zemí, prosícío
smilování, lěžké mraky a ke 4. hodině rozpoutala se
nad Novým Městem značná bouře. Záhy valily se uli-
cemi celé potoky vody a blesky křižovaly nad krás-
nými pometujskými hvozdy. Ve známém lázeňském
místě „Rezku“ u Nov. Města nad Met. byl lijavec,
promisený ledovými krupkami, značně prudký, ale
již as v hodinu vzdálených obcích, otvírajících se do
inaje, vůbec ani nesprchlo. Na Novoměstecku jest již
půda až nebezpečně vypráhlá — nepršelo celých šes
něděl — a úroda podzimní jest vážně ohrožena. V kra-
jch horských i žeň pozdnějšího ječmene a ovsa jes
velice málo slibná. Jinak v obcích krajských jadrn
klasy žitné, pšeničné a ječné zaručují rolníkům dobrý
rýsledek letošní obilní žně. Hůře jest však s podzimní
tenosečí, která již dnes ohrožuje prosperitu hospodář-
tvi na Královéhradecku nebývalým způsobem. Rol-
tki jsou nuceni pro hrozící nedostatek píce prodávati
iž na rozpuku léta nejlepší kusy ze zdárného chovu
debytka, čímž toto důležité a na Novoměstecku zvlášť
iohře se rozvijející odvětví hospodářské utrpí značnou
dhnu. Nejnamáhavější illustrací toho jest fakt, že
v jednom dnu cena telecího masa klesla o celých
hal. — Zatím co v jiných letních sídlech velko-
zělských hostů valem přibývá, pozorujeme v Novém
Městě nad Mel. rok za rokem úbytek až povážlivý
lelé před dvěma léty čítali jsme přes 900 návštěvníků
Rezek
Rol
město nad Met
Nový město nad Mel
12
article
— lelos se Budeme však moci pochlubili solva jednou
třetinou. Před léty bývalo Nov. Město n. Met. se svým
utěšeným „Rezkem“ široko daleko známým a ho-
stívalo nejlepší a nejznamenitější české lidi. Komu
by as byly neznámy rezkovské feuilletony našeho mi-
láčka Nerudy, do nichž vložil tolik etymologické
povahové rázovitosti novoměstského lidu, v nichž
psal s láskou o rezkovských lesích a s jemnou sa-
tyrou o svém pražském „lufťáckém“ okolí! Kdo jednou
Nové Město n. Met. uvidí, kdo prodlí v něm alespoř
několik dní s otevřeným srdcem a s očima vidoucíma.
kdo projde nádherným údolím metujským k „Peklu“
pohádkově krásným „Klepotovem“ lučinami tak
zelenými a stráněmi, které by mohly hostit bohy —
musí se až po kořen své duše zamilovati do krásy
historií bohaté, přírodově nedostižitelné pohraniční
čáry, dřímající v klínu orlických strání. Obyvatel
Nového Města a jeho okolí jsou lidé milí, vidí rádi
hosty a váží si jich. Podmínky pobytové nejsou ni-
kterak přemrštěné a konkurují skvěle s každými ji-
ných českých letních sídel. Schází pouze jeden důle-
žilý požadavek Nov. Městu: dobrá a promyšlená
obchodní reklama. A tomu naši čeští lidé, jde-l
zvlášť o zájem celkový, pořád ještě nechtějí rozuměti
a čekají, že jim „pečení vrabci (sit venia verbo
budou sami padati před ústa. Ale statistika letníc
hostů v Nov. Městě nad Met. stále bude vykazovati
větší a větší úbytek, při vší té nádheře přírody, př
všech pobytových podmínkách, s kterými nemůže kon-
kurovati druhé české lelní sídlo — pokud tu nebude
houževnaté reklamy. A té si Nové Město n. Met. a jeho
lid opravdu zasluhují.
Rezek
Neruda
Met
město nad Met
13
article
— Národní kolek, jenž vydán Národní radou zn
účelem sjednocení veškerých sbírek, lze již nyní
obdržeti v úřadovně Národní rady v Praze —II.
Jungmannova tř., Měšťanská beseda II. p., kde možno
činiti i písemní objednávky.
— Loulková divadla. V národním lou tko-
vém divadle Klubu vlasteneckých přátel dra.
Paříka a Třebenicka v zahradním sále Měšťanského
pivovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes
4. hodině »Doktor Faust« a o 6. hodině »Pohádka
o hloupém Honzovi«
— Výstava prafického umění v pavilloně »Ma
nesa« pod zahradou Kinských bude příští neděli
7. hodině večer uzavřena.
— Paroplavba po Vltavě. Následkem zastavení
osobních paroplaveb na řekách Odře, Mosele a Lab
mezi Litoměřicemi a Hřenskem rozšiřuje se zpráva,
že naše paroplavba na hořejší Vltavě byla zastavena.
Sděluje se nám však, že parníky dojíždějí dosud dle
trvajícího jízdního řádu až do Modřan. Mezi
Prahou a Chuchlí není lze o zastavení paro-
plavby vůbec ani mluviti, poněvadž jez šitkovský
vodu až nad Chuchel zdýmá a paroplavba zde i při
nejmenším stavu vody možna jest. Také paroplavba
mezi Karlinem a Klecany provozuje se bez
závady.
— Lázeňský věstník. Išl, solné a klimatické
lázně v hornorakouských Alpách (rakouský Reichen-
hall), navštívilo do 16. července 8721 hostí.
— Nalezené deštníky. Na smíchovském hřbitově
nalezeny byly 3 deštníky. Majetník může se o ně
přihlásiti buď u městského úřadu nebo u c. k. okres.
polic. komisařství na Smíchově.
— Zaběhlý pes. Na Smíchov přiběhl malý psík
se známkou města Kavaleso; majitel může se při
hlásiti do 8 dnů v úřadovně č. 11. v I. poschodí
měst. radnice.
Jungmannův
Pařík
Třebenicko
Král
Faust
Honz
Kinská
Karlin
Klecan
Praha
Ma
Vltava
Odra
Mosel
Laba
Litoměřice
Hřensko
Modřany
hornorakouský Alpy
Smíchov
Kavaleso
národní rada
Loulková divadlo
vý divadlo klub vlastenecký přátelit
14
article
= Oběť kralovraždy v Bělehradě. Z Bělebradu
se sděluje: Dnes v úterý pohřben byl rytmistr Pa-
najotovič, který byl za královraždy velitelem gardy
v konaku a zraněn byl při ní do hlavy kulí z re-
volveru. Od té doby churavěl a teprve nyní
zemřel.
= Tři hoši ulonuli. Z Vídně se sděluje: Dnes
v úterý koupali se tři školáci v Mädlingském poto e
u Neudorfu a všichni uto nuli.
= Neštěstí v horách. Z Inšpruku se telegrafuje
V sobotu večer vystoupil na Sonnenjoch zlatnický
pomocník Mareček ze Schwazu a když se nevracel,
byl hledán a nalezena jeho mrtvola v údoli achen-
ském. Zabil se pádem se stěny.
= Požáry. Z Vaszkouce v Bukovině se
oznamuje: Dnes o půl 2. hodině v noci vypuklz
neznámé příčiny oheň, který za velkého vedra a
prudkého větru rozšířil se rychle ve středu obce a
zničil 15 domů se 4 vedlejšími budo-
vami i se všemi obchodními místnostmi. Bez pří-
střeší jest 50 rodin. Jest nedostatek potravin. Škoda
odhaduje se na 200.000 korun, z nichž sotva třetina
hražena je pojištěním. Zemský president prine Ho-
henlohe učinil opatření k zásobování pohořelých
a věnoval v jejich prospěch 3000 korun. — Z Pešti
se sděluje: Dnes o půl 3. hodině ranní vypukl zde
v domě dobročinného spolku »Zion« oheň, který se
rychle rozšířil i na sousední dům. Ohněm ve spánku
překvapení obyvatelé byli velice vyděšeni a způ-
sobili nevylíčitelnou paníku. Po půl hodině byl
požár lokalisován. K úrazu nepřišel nikdo. — Z Preš-
purku se sděluje: Ve Dioszegu vypukl dnes v úterý
požár, který zachvátil a zničil 47 domů se 30 ve-
dlejšími budovami. Shořelo mnoho zásob
obilí, 60 kusů hovězího dobytka, 10 koní. 100 ovcí,
10 vepřů a velký počet drůbeže. Ve Veszelu shořelo
dnes všechno obilí, přivezené na místo, kde se mlátí.
Mareček
Schwaz
Požár
Bělehrad
Vídeň
Bukovina
Pešť
Preš
e u Neudorf
dům dobročinný spolek » Zion
15
article
— Z Pešti se telegrafuje: Téměř nepřetržitě dochá-
zejí zprávy o požárech, jejichž vzník podporován je
stálým vedrem a suchem. Včera vypukl velký požár
v Szatmaru, který zničil 10 stavení s vedlejšími
budovami, četné obchodní místnosti a zásoby píce.
Také mnoho domácího dobytka uhořelo. Hasení po-
žáru znesnadňoval prudký vítr.
= Nový prostředek proti únavě doporučuje dle
zprávy »Fr. Deutsche Presse« dr. Clément v paříž-
ské akademii lékařských věd. Tvrdí, že kyselina
mravenčí má velkou schopnost vzpružovati svalovou
energii. Apparáty svými dr. Clément dokázal, že
lidé, kteří kyselinu mravenči užívají, vykonávají
různé, jinak vysilující práce zcela bez námahy. Uží-
vání kyseliny je zcela nezávadné a může se po-
jmouti denně 30—50 kapek obyčejné kyseliny mra-
venčí, jak je v obchodech k dostání, které byly při-
míseny do půllitru vody. Poněvadž by však kyselina
mohla podrážditi žaludek, doporučuje se přidávat do
směsi tak dlouho sody, až se přestanou ve sklenici
vyvíjet plyny. Dr. Clément skládá ve svůj objev
velké naděje a dává mu velký význam, vyslovuje
přesvědčení, že kyselina mravenčí bude dobrým pro
středkem proti alkoholismu, který až dosud od mno-
hých byl považován za jediný prostředek proti únavě.
doktor
Clément
Clément skládat
Pešť
Francie
Deutsche Presse
akademie lékařský věda
16
article
Vyhlidky právnického dorostu.
Vyhlidky právnického dorostu.
Z právnických kruhů se nám píše: »Vy-
h lídky právnického dorostu jsou
čím dále tím horší. Dosud ještě přijímali se
absolvovaní právníci v nejhorším případě aspoň
u soudu, avšak poslední dobou už i tam vracejí
žádosti za přijetí do právní praxe a vyřizují se
již jenom žádosti Němců a lidí nadaných pro-
tekcí. Co má dnes dělat absolvovaný právník,
to už jen bozi vědí. U státních úřadů vůbec
již téměř do praxe nepřijímaji a míst koncipi-
entských je vždy měně a méně.
Pisatel tohoto článku vstoupil začátkem
roku 1903 jako právní praktikant do služby
soudní, koje se nadějí, že snad konečně někdy
dosáhne aspoň královského adjuta 500 zlatých
ročně. Dřel se a pracoval celých 17 měsíců
za 21 kr. měsíčně pro rakouskou justici, ale
když konečně při posledním jmenování měl být
jmenován bezplatným c. k. auskultantem, byla
mu a sedmnácti jeho kollegům vrácena bez
udání důvodů žádost za auskultaci. Pra-
coval po celých těchto 17 měsíců pilněa
poctivě, maje naději, že aspoň těchto 500 zl.
se za čas dočká, ale Körbrova německá justice
šla v ehledu k Němcům tak daleko, že 18 Če-
chů jenom proto, aby Němci, kteří ve statu
byli daleko pozadu, již i na těch mizerných
500 zl. ročního adjuta mohli přeskakovat, bylo
Němec
Körbrův
17
article
při jmenování preterováno a jejich žádosti jim
vráceny. Jeden z těchto preterovaných obráti
se osobně na pana vrchního radu Schraubka,
prose ho za pomoc i poradil mu týž, aby proti
preterování rekuroval. Preterovaný učinil tak,
avšak stížnost leží již druhý měsíc u ministeria
ve Vídni dosud nevyřízena a kdo ví, jak dlouho
bude ještě stěžovatel čekati, až třebas i ve
Vídni jej odmítnou.
Nechat si 17 měsíců zadarmo sloužit a pak
člověka prostě — s lepší kvalifikací než jmeno
vaní Němci — vyhodit, cos takového je možno
věru jenom v justici rakouské. Po celých těchto
17 měsíců využitkovali tě zadarmo, určovali ti
směr práce, nakládali s tebou, jak sami chtěli
— a když pak člověk na základě této své praxe
a kvalifikace žádá, aby se mu měřilo stejným
loktem jako jiným, vymyslí si najednou po
těchto sedmnácti měsících »důvod«, který věděli
již po uplynutí 6nedělní praxe přípravné —
vyhodí tě.
Člověk, na nějž rodiče věnovali, co jen
mohli, aby vystudoval, když konečně po vojně
a po absolvování práv dosáhl aspoň naděje na
živobyti, stojí v 28 letech stáří zase tam, kde
stál již mnohem dříve než vůbec začal studovat.
A o místo ani zavadit. Jiti jinam do státní
služby a čekat, až zase na tebe dojde řada na
adjutum, na to již není peněz, všechny se spo-
třebovaly za dlouhou dobu studijní a bezplatnou
soudní praxi, advokáti i notáři chtějí koncipienta
již jenom se substitucí a delší praxí, u samo
správy místa tajemnická zadávají se jenom na
základě protekce — nikde pomoci, nikde nie-
čeho by se člověk mohl uchytit, aby konečně
mohl se opřít sám o sebe a nedožebrávati se
milosti jiných. Hrozné poměry připravují se pro
právnický dorost. Bída a hlad v pravém slov
smyslu začinají dolehat již na ty, kteří nemaji
náhodou štěstí, aby je mohli jejich rodičové
sami stále živit.
Němec
Vídeň
18
article
Jest sice pravda, že na jedné straně jest
již přímo děsná nadvýroba právnick
intelligenee, ale vada jest i na straně
druhé, na těch, kteří mají příležitost tuto intel
ligenci zaměstnat a nečiní tak. Lví část padá
toho na naši samosprávu. O syny Němců stará
se kde kdo. V každém státním úřadě jest o ně
postaráno, sami Němci pak se o ně starají, ale
žádá li absolv. právník Čech o nějaké místo
nemá protekce, ukážou se mu dvéře.
Jest potřebí už nejradikálnější nápravy
sice dočkáme se, že právníci, jako před lety
medikové, budou se z hladu a bidy střílet.
V nejvýše kritické době voláme k české
veřejnosti, ke všem, kteří mohou a chtějí po-
moci: Zaměstnejte jakýmkoliv způsobem odstr-
čený právnický náš mladý dorost. Nedávejte
pak již syny své na práva, nebo
dnešní nadvýroba právníků je st
přímo úžasná a stačí již nejméně
na celé desitiletí. Nakrmte hladově, ale
nerozmnožujte zároveň jejich
řady! Naleznele pro své syny na jiných po
lích lepší postavení než na právech.«
Němec
Čechy
20
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ V Halbově dramatu »Mládí« vystoupil onehdy
v areně na Smníchově pohostinsky pan O. Boleška
člen slovinského zemského divadla v Lublani. Dávno
už letní divadlo na smíchovském nábřeží nepřivábilo
tolik literárního a uměleckého obecenstva. Ovšem
bylo představení ve prospěch Nůr. sdružení českých
typogcafů »Veleslavín«, tedy obecenstvo snad na-
mnoze zvané, mimo to sehrány některé úloby mla-
dičkými ochotníky, což znamená vždy jistou událost
společenskou. Lublaňský host má svoji úlohu velmi
podrobně propracovánu, snaže se místy znázorňovati
příznaky animálního hnutí s věrností, jež probouzela
v diváku cillivějším až fysický hnus, v bezstarostné
galerii pak přímo smích. Také na jevišti a zde pře-
devším platí staré: est modus in rebus ! Různé
projevy hrdinových stavů a nálad, protahování Arman-
dovo na slunci u okna, jeho strach z věcí příštích, jeho
zuření, když cítí se býti odstrkovánu, docházi u hosta
nepochybného výrazu. Kaplan p. Haasenův jevil více
palhosu než třeba, jinak byl výkon ucelený a nikde
nerušící. Za to v masce i v hlase faráře Hoppa ne-
obráželo se dost duše a smyslu. Velmi způsobnou
Aničku měl Armand ve slč. Rydlově. Celkovému
dojmu vadily dvě věci: křiklavá nedopatření režie a
hrozný překlad. Věci jako »obdrželi kocoura«a
»schůdky a schůdky« a jiné jazykové přehmaly a
nechutnosti neměly by dnes už být možny na če-
ském jevišti ani předměstském. Tím méně ve hře,
Boleška
Hopp
Anička
Armand
Rydlův
Lublaň
Veleslavín
Arman
21
article
Hsa.
která chová jisté prelense literární.
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze—VII. Dne
hraje se opětně: »Na pomoc Rusům«. Výpravná li-
dová hra se zpěvy a tanci o 5 jednáních. Napsali
K. Fořt a Č. Hráška. Hudba od Em. Starého. Režise
Boh. Kovář. Dirigent E. Starý. Baletní vložky tančí
pí. Stará a sbor dam. Světelné jefekty řídí divadelní
mistr R. Valášek. Nové dekorace II., III. a IV. jed-
nání z atelieru dekoračního malíře E. J. Reicherta.
Veškeré kostýmy, jakož i ruské a japonské uniformy
zhotoveny v divadelní dílně. Ve hře zaměstnán jest
celý personál a 50 komparsistů. Zpěvní čásť před-
nesou pí. Hesová Guthová, pan Hlavatý, sbor dam
a pánů. Začátek o 7. hod. večerní. Po divadle do-
statečný počet vozů elektrické dráhy. Zejtra hraje se
jedna z nejlepších francouzských frašek »Fernandova
svatební smlouva«. Ve středu dne 27. t. m. jest
benefiční večer vynikajícího člena »Uranie« pana
Fr. Čekanského. Bude se hráti Hennequinova roz-
marná veselohra »Doktůrek v očistci«.
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes
hraje se jakožto XII. hra v cyklu Šmahova původní
fraška »Pátá hodina u paní Berouškové« (Faif
glock) která při dosavadních reprisách dosáhla pro-
nikavého úspěchu a autor i účinkující byli mnobo-
kráte vyvoláni. Zejtra ve čtvrtek opakovati se bude
Piere-Weberova fraška »Lutty« a pl. Zieglerovou
v titulní úloze. Jako nejbližší novinka se připravuje
»Komedie člověka«.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradenh
Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční
ceny »Chce mít švandu aneb Kupečtí mládenciv
hlavním městě«. Fraška se zpěvy o 4 jedn. Dle J
Nestrove volně upravil E. F. Š. Zejtra ve prospěch
paní E. Hallové »Magdalena«.
Rus
K Fořt
Hráška
Kovář
E Stará
Stará
R Valášek
E J Reichert
Hesová Guthová
Hlavatá
Fernandův
Čekanský
Hennequinův
Šmahův
Beroušek
Weberův
Lutta
Zieglerův
Král
Fraško
E Hall
Magdaléna
Praha
em
Francie
lidový divadlo
smíchovský divadlo
Pištěkův lidový divadlo
23
article
Ze soudu sborového.
Ze soudu sborového.
Když jsou zataženy šraňky. Historkou nejen po-
dařenou, nýbrž i po právní stránce zajímavou zabýval
se včera dopoledne senát zemského trestního soudu.
Běželoť při ní o olázku, náleží-li ženě železničního
hlídače právo ochrany dle § 68. tr. zákona i tehdy,
je-li funkce její, kterou koná v zastoupení svého muže
u železniční závory, vlastně již odbyta a smí-li i pak
ještě dle své libosti ponechati spuštěnu závoru jen za
tím účelem, aby jméno toho či onoho z passantů zji-
stila. Episoda toho druhu udála se na trati buštěhrad-
ské dráhy před strážným domkem č. 31 u Kamenných
Žehrovic 28. dubna. Hlídače Spurného zastupovala
toho dne jeho žena Barbora, která o 1. hodině, před
příjezdem nákladního vlaku ku Praze, dle instrukce
závory na přechodu silnice z Kladna do Nového Stra-
šecí spustila a protože vlak se již blížil, poslavila se
s terčem na místo vykázané. V tom přihrčel od Kladna
vozík novostrašeckého řezníka p. Aloisa Č., obsazený
kromě majitele ještě dvěma pomocníky zmlněného
místra, mezi nímž a Spurnou rozpředla se ve chvilce
Spurný
Barbora
Spurná
Praha
Kladno
Nový Stra
24
article
ostrá kontroversa. Mistr upozorfoval totiž ženu hli-
dačovu, že se mu koně plaší a domáhal se volného
průjezdu a když nepořídil, ulehčil si nadávkou, již
po neméně „uhlazeném“ odtrumínutí dcery Eviny
doplnil porovnáním resolutní ženy ke tvoru, jehož
odiósní název bez porušení společenské etikety uvésti
se dá snad jen v přírodozpytecké debatě. Hned na to
zaburácel vlak kolem přehrady a podrážděný místr
žádal teď se vším důrazem, by strážkyně kolejí pře-
hradu otevřela. Kdo však neměl se k tomu, byla
Spurná, která prohlásila, že neolevře, dokud nezjistí
jméno mistrovo. Podmínka tato nebyla zase mistrovi
vhod. Ulehčil si novou nadávkou a pověřil oba své
zřízence provedením nápravy. A bujaří pomocníci
byli krátce hotovi: jeden praštil Spurnou přes ruku
již držela na klice závory a když druhý popadl hlí-
ddačku a hodil ji do příkopu, otevřel závoru, načež
řezník, prásknuv do koní, se svými adláty rychle ujel
Zápletka, jak vidět, urovnána byla za několik oka-
mžiků — méně hladce však odbyly se dozvuky.
Spurná podala o věci trestní oznámení a konec konců
jak mistr tak jeho pomoeníci ocitli se před trestním
senátem pro zločin veřejného násilí dle § 81. tr. z.
jednak pro přestupek urážky úřadní osoby dle § 312.
Státní zastupitelství uznalo totiž, že jednání obžalo-
vaných podléhá ustanovením těchto paragrafů, ježto
dle služebních instrukcí z r. 1885 zastupování želez-
ničního hlídače ve službě jeho ženou je dovoleno
protože Spurná ve své funkci tehdejší byla — dle
§ 156. předpisů dopravních — právě lak jako její mu
povinna svévolné otevření přehrady všemi prostředky
odvraceti a ty, kdož jednají proti předpisům císařského
nařízení ze 16. listopadu 1851 3. 1. ř. z., zadržetia
odevzdati místní policii.
Evin
Spurná
25
article
Líčení bylo dosti zajímavé. Obžalovaný mistn
doznal sice urážlivé výroky, omlouval se však tehdejší
svou napilostí a neznalostí předpisu, dle něhož i žena
hlídačova je ve službě postavena svému muži na
roveň. Pomocníci hájili se rovněž poukazem na to
že o zákonitých předpisech neměli potuchy a že po-
slechii pouze rozkazu svého zaměstnavatele, jehož
koňům hrozilo nebezpečí. Že by byla měla Spurná
— jak tvrdila — předepsanou žiutou pásku služební
na rameni, popřeli však obžalovaní jednomyslně. Za
to svědkyně Spurná hájla resolutně svojí služební
autoritu, ač na dolaz obhájcův zaplětala se v rozpory
s původními svými údaji. Po řečech obhájců, pp. dra.
Zitka, dra. Maxa a dra. Klumpara, kteří do-
vedili, že hlídačka měla nárok na zákonnou ochranu
pouze do okamžiku než přejel vlak a že od toholo
momentu rozhodujícím byl výhradně jen ohled na
nerušenou komunikaci obccenstva, prohlásil senát
rozsudek, jimž všichni obžalovaní sproštěni
obžaloby pro zločin dle paragrafu 81. a odsuzují
se pouze do vězení na 48 hodin a to mistr pro
přestupek urážky úřadní osoby, jeho tovaryši pal
pro přestupek mísení se do úřadního výkonu. Soud.
jemuž předsedal vrch. r. p. Nagy, uznal sice, že
žena hlídačova neměla práva zadržovsti
vůz, když vlak přejel, prohlásil však, že dle daných
předpisů soukromé účastnici Spurné při substituci je-
jího manžela náležela ochrana dle § 68. tr. zák. ja ko
úřadní osobě. Za všeobecné veselosli prohlásila
pak — Spurná, že s rozsudkem není spok ojena a že
se odvolá
Spurná
Zitka
Maxa
Klumpar
Nagy
26
article
Osudná opička. 47letý obchodní jednatel Karel
Pollak, štyrský příslušník, za obchodem s losy
koncem m. m. zabrousil také do Prahy, kde zaži
dobrodružství více méně mrzuté. 30. června vrace
se o 6. hod. večerní z hospody do vršovického
svého bytu v náladě trochu více než růžové. Filoso-
foval polohlasem o záhadách tohoto světa, kritisoval
jako vysloužilý voják rusko japonskou vojnu, po-
učoval proměnlivou pohodu červnovou o nutnosti
včasné nápravy a za těch a jiných ještě »ůvah-
dospěl do Palackého ulice, kde přecházel policejní
strážník Jan Strádal, jehož péči svěřen byl nedaleký
tovární sklad. A policista stal se bezděky předmětem
Pollakovy pozornosti. Rozjařený agent měl za to, že
ho Strádal zrakem sleduje a ptal se ho, proč na
něho včumí« a když policista upozornil ho na dů-
sledky svého služebního povolání, odsekl mu, aby
»to zkusil, má li chuť.«
Strážník provedl svoji pohrůžku a prohlásiv
Pollak
Strádal
Pollakův
Praha
Palacký ulice
27
article
Pollaka zatčeným, vedl ho na strážnici, před níž
však opilý sgent se zastavil a prohlásil, že dále ne-
půjde, doloživ s poukazem na válečnou medailli.
kterou měl na prsou vedle dvou jiných, že by po
případě provedl jistou eventualitu, již nelze ani na-
značiti, vzhledem k tomu, že ve slovech Pollako-
vých státní zastupítelství shledalo zločin urá žky
panovníka dle § 63. t. z. Při včerejším líčení omlou-
val se Pollak naprostou opilostí, uváděje, že po třech
sklenicích plzeňského »smíchal« ještě dvě čtvrtky
vína s osmi sklenkami slivovice, »doloženými« čer-
nou kávou s rumem, a že byl tak zpit, že teprve
nazejtří zpozoroval, že má tržnou ránu na prstě
Co povídal strážníkovi, že vůbec neví. Na doklad
že zločinného úmyslu neměl, odvolával se obžalo-
vaný na svoji medaili z Bosny, kde prý byl ture-
ckým hanžárem raněn do hlavy.
Policista Strádal, potvrdiv žalobní děj, dozna
nicméně sám, že po jeho soudu »nebylo to v hlavě
agentově v pořádku« a byl tudíž obžalovaný odsou-
zen pouze pro přestupek opilství na dva měsíce
do vězení. Protože však veřejný žalobce pan dr
Sandmann ohlásil zmateční stížnost, byl podržen
na dále ve vazbě.
Pollak
Strádal
Sandmann
Bosna
28
article
Choulostivé konce . .. . Dvě miadé ženy včera
ocitly se na lavici obžalovaných pro podezření ze
ztočinu dle 8 144. resp spoluvinny na tomto deliktu.
Byla to žena hostinského v Přelouči, 21letá Josefa S.
a 23letá porodní bába ze Žižkova, Františka M. Dle
žaloby přispěla tato nedovolenými prostředky ženě
hostinského, jež bývala její spolužačkou, v choulo-
stivé záležitosti. Soud sprostil však —- po posudku
soudních lékařů pp. prof. dra. Reinsberga a dra.
Prokopa a výslechu p. dra. Zajíčka — obě
obžalované, nenabyv pevného přesvědčení o tom, že
by byla měla intervence porodní baby pozadí žalo
bou naznačené. Obhájci byli pp. dr. Vejvara
dr Zítek.
Ze soudů cizích.
Hrabě odsouzen pro falešnou hru. Z Berlína
se telegrafuje: Po několikadenním líčení prohlášen
byl v procesu proti hr. Janu Pininskému rozsudek.
Obžaovaný odsouzen byl pro pokus podvodu při
karbanu a pro vyzvání k souboji na tři měsíce
do vězení, k pokutě 3000 marek a k pevnostní vazbě
na měsíc, na záruku 50.000 marek však ponechán
prozatím na svobodě.
František
profesor
doktor
Reinsberg
Zajíček
Vejvar
Zítek
Hrabě
Pininský
Obžaovaný
Přelouč
Žižkov
Berlín
29
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Slavnost otevření Sokolovny v Brandýse n.I
spojená
s výletem sokolské župy Barákovy a se závody
druhého župního okrsku
konala se v neděli dne 10. července t. r. za četného
účastenství jak místního tak i okolního lidu, k čemuž
nemálo přispělo i příznivě počasl.
Již v sobotu dne 9. t. m. byla uspořádána slav-
nostní akademie o 812 hod. večerní ve dvoraně Soko-
lovny, zahájena proslovem Adolfa Heyduka „Co chce-
me“, který bratr J. Šulc vzletně přednesl. Z vokálních
skladeb krásně provedl pěvecký spolek „Bojan“ Sme-
tanovu „Českou píseň“, jakož i Kubátovo „Věno“.
Slečna Fričova, mladistvá a velmi nadaná pěv-
kyně, ovládající čistý, lahodný hlas, nadchla poslu-
chačstvo svým přednesem arie z „Veselých žen“, jakož
i různých písní, za něž odměněna byla bouřlivou po-
chvalou.
Také sluší vzpomenouti i p. B. Friče a J. Felda
kteří svými uměleckými výkony zvýšili úspěch ve
O 6. hodině ranní konaly se za dosti četné úča-
sti obecenstva závody na cvičišti Sokolovny a to na
nářadí i prostná
Celé město odělo se slavnostním rouchem, se
všech budov až na nepatrnou výjimku vlály o
časného jitra červenobílé prapory a v městě panoval
čilý nebývalý život
Rázem 11. hodiny odebral se průvod Sokolstva
z továrny bratra Fr. Melichara se starostou C. O. S.
drem. J. Podlipným v čele za zvuků hudby do
Sokolovny, četným zástupem lidu jsa doprovázen.
Mezitím co z oratoria nesly se dvoranou slavnostn
akkordy fanfár naplnili bujaří Sokolíci s obecenstvem
čera.
Sokolovnu.
Heyduk
J Šulc
Bojan
Kubátův
Fričův
Frič
J Feld
Melichar
C O
J Podlipná
Sokolík
Brandýs
Soko
Francie
sokolský župa Barákův
Sme
Český píseň
30
article
Po zapění „Chorálu národa českého“ od Bendls
mužským sborem zdejšího pěveckého spolku „Bojan“
ujal se slova p. J. Chour, c. k. notář a náměstek
purkmistrův a promluvil asi takto: Jménem celého
královského komorního města Brandýsa n. Labem
vítám vás všechny, kteří jste se tak v hojném počtu
dostavili ke slavnosti dnešní. Sluší zde vzpomenouti,
že obecenstvo zdejší se zájmem sledovalo snahu naší
tělocvičné jednoty „Sokol“, aby si zřídila svůj vlastní
stánek, v němž by vznešená a krásná idea sokolská
vyvinouti a zmohutněti mohla. (Výborně!) Již vaše
hojné účastenství při dnešní významné siavnosti svědčí
o tom, jaké vážnosti a přízni se těší idea sokolská
i zdejší jednola sokolská. Proto jest mi zvláštním potě-
šením a přímo ctí, že mohu vás k dnešní slavnosti
přivítati s tím nejvřelejším přáním, aby se naší tělo-
cvičné jednotě „Sokol“ co nejlépe dařilo v tomto no-
vém jejím stánku. (Výborně! Potlesk.)
Na to slova se ujal br. JUDr. Jan Podlipný
(byv uvítán bouřlivým potleskem a voláním „Na
zdar!“) a promluvil asi takto: Veieclěné shromáždění,
ctěné dámy, vysocectění pp. zástupcové zdejšího města
a vy, drazí bratři a milené sestry! Dovolte, abych ně-
kolika málo jen slovy, slovy prostými a nehledanými
vylíčil pocity, jež mě projímaji, kdykoli slyším, že
opětně jedné z našich bratrských jednot podařilo se
zbudovati si svůj vlastní stánek.
Bojan
J Chour
JUDr
Podlipná
královský komorní město Brandýs
Sokol
Veieclěný shromážděný
31
article
Jest chvalitebným zvykem k rodinným slavno-
stem zváti přátele z blízka i z dáli, ale mnohem chva-
litebnějším ještě jest, k těmto, byť i rodinným slav-
nostem se dostavovati (Výborně!), a to nejen k vlast-
nímu polěšení, ale i ke vzájemnému posilnění
Ty, bratrská jednoto v Brandýse n. L., slavíš dnes
významný svůj svátek rodinný, neboť po dlouhém
a úsilovném namáhání podařilo se ti konečně dociliti,
že nyní ve svém vlastním stánku pěstovati máš krásné
a vznešené ideje a myšlenky sokolské
Nemohu opomenouti, abych se nezmínil o tom,
co před půlstoletím bylo v tomto starosiavném, avšak
přece jen opuštěném království.
Brandýs
32
article
Když první tělocvičná jednola byla v matičce
Praze a brzy potom v Kolíně založena, bylo to tehda
velké nadšení mezi lidem českým, jejž pojila jedno-
myslnost. Vše chvělo se takřka horečnou prací, smě-
řující za tím cílem, že národ český konečně dotkne
se velebných bran tužeb a přání svých, že konečně
dosáhne dávno již želaných práv svých, která ne-
dávno před tím i samými českými krály byla uznána,
že zase český národ ve svém domově bude vlastním
pánem, a že drahá vlast naše bude míti svého koru-
novaného krále. (Výborně!)
A tehda, jak jsem již pravil, bylo rozechvění vše-
obecné, panovalo nadšení od nejmenšího člověka až
k nejvyššímu intelligentu, takže národ náš učinil ve-
liký krok ku předu, že i v kultuře dovedl se vyšinouti
na stupeň takový, že bezpečně stavěti se může po
bok jiným národům vzdělaným (Výborně!), a jestliže
i v literatuře, umění a j. vyspěl tak vysoko, jest to
jenom výsledkem právě onoho vznětu a nadšení, oně
společné pilné práce, kdy česká srdce bušila jenom
za ideou, že když národnost postavena bude v popředí,
že národ náš musí dosáhnouti plného splnění poža-
davků svých.
Přátelé, nikterak snad nepřeháním, pravím-li, že
právě „Sokol“ má na tom všem úspěchu lví podíl.
My ovšem nepracujeme na poli politickém a nemů-
žeme tvrditi, že ten rozmach v literatuře, umění i ob-
chodě je pouze snad dílem naším, což se také neodva-
žuji tvrditi, ale jenom pohlédněte do všech řad a stavů
a všude naleznete horlivé a upřímné zastance my-
šlenky sokolské.
A nyní tážeme se, jakým způsobem se stalo, že
přece dnes, ačkoliv stojíme na vysokém stupní pokroku
a osvětovém, nedosáhli jsme svých kýžených cilů?
Praha
Kolín
Sokol
33
article
Ovšem zlozvuk a nepřízeň nepřátel našich do-
vedly překaziti, ba i zmařiti zlatá slova králova i přes
to, že slavným způsobem nám to bylo slíbeno. (Vý-
borně !)
Ochabli jsme, nadšení to zdá se již býti dýmem.
Prozatím jen tolik uvádím a kladu otázku, jakým způ-
sobem se stalo, že „Sokol“, byť nepřímo, zasáhl do
rozvoje našeho národního života a ruchu?
Přátelé! Těší mne, že mohu říci, že šťastným způ-
sobem myslili ti, kdož budovu tuto postavili a v čelo
její napsali: rovnost, volnost, bratrství. (Výborně!)
Vedl bych vás snad daleko, kdybych chtěl poukázaii
na to, že v tomto evropském koncertu národů byl to
právě nepatrný národ náš, jenž rozžal památným způ-
sobem pochodeň našeho mučedníka Mistra Jana Husa
(Výborně!), jenž hlásal své smýšlení proti každé pře-
moci, proti nadvládě i proti autoritě. (Výborně!)
Potom z krásné Francie ozvalo se heslo: volnost.
rovnost, bratrství a bylo přijato i našimi zakladateli
Sokola.
Přátelé drazí, nemyslete, že mám volností na
mysli nějakou libovůli, nevázanost. To nikoliv, ale
volnost tato je ona svoboda, která tvoří z otroka člo-
věka, jež člověku dodává oné pružnosti a síly, že
právě duch jeho se povznese a tvoří velká díla. Nejen
svoboda, která právě národy činí národy a jí zejmena
našemu národu může vzejíti prospěch a rozkvět další.
Hus
Sokol
Sokol
34
article
Rovností, drazí přátele, nemyslím snad nějaké dělení
majetku, ale mám na zřeteli rovnost politickou všech
před zákony. (Výborně!)
Této rovnosti si přejeme a hlásáme a zastáváme,
zvláště pak bratrství a chováme přání, aby i při růz-
nosti náhledů a myšlenek, když jde o blaho a prospěch
národa, přestal každý rozpor a že je potřebí sou-
činnosti bratrské, abychom proti nepřátelům stáli
v bratrském, nerozborném šiku. (Výborně!)
Přátelé drazí, konečně sluší poukázati na to, co
způsobuje tělocvik. Je vám známo, že tělocvikem za-
bývají se ještě jiné na př. sportovní kluby. Pokud sport
je tělocvikem, působícím k rozvoji tělesné síly a zá-
roveň k vypěstění krásných ztepilých těl, ale také
ladných mozků a zdravých hlav, nelze proti němu
nic namítati, ale jakmile sport stane se jednostranným,
pak mohl bych směle říci, že i Sokolové by tolik také
dovedlí, kdyby nechtěli s mysli spustit to, co zakla-
datelé jejich nezapomenulelní Tyrš a Fůgner na zřeteli
měli. Chceme, aby páže byly cvičeny, aby byly silny,
ale celek při tom nesmí se pustit při tom nikdy se
zřetele. My nejsme snad jen parádním spolkem, jak
se také mnohdy říkává, ale uznále zajisté všicani,
že musíme vyhověti i přirozeným potřebám, ovšem
nespouštějíce při tom své cíle se zretele. Nesmíme
zapominati, že naši nepřátelé nedbají pouze pilně toho,
aby měli svá vojska dobře vycvičena, nýbrž aby
i občanstvo a potomstvo bylo zdatno.
Sokol
Tyrš
35
article
My právě proto, že jsme počtem malý národ,
musíme dbáti, abychom zdatnosti svou vyrovnali ne-
přátelskou přesilu (Výborně!), ba ji i předčili. Zajisté,
že každý z vás, pokud měl příležitost, poznal jiz
blahodárné účinky tělocviku sokolského, zejmena však
na dorosl, neboť vidíme důsledky jeho v mravnosti,
ušlechtilosti i spořádanosti a tu zajisté, že uznáte
blahodárné a dalekosáhlé nůsobení našeho Sokolstva
i tam, kde jsou zřízeny již také ženské odbory.
Rád vidím dívky naše činnými v ladných hrách,
jichž máme velký výběr, ale na nářadí nikoli. Vždyt
mohou cvičit bez nářadí, na př. s kužely, a mohou
tak dáti výraz své dovednosti, tělesné zdatnosti a zte-
pilosti, jež našemu oku bez výjimky vždy lahodí.
Nemluvím snad z nevraživosti, ale naopak uznávám
velký význam ženských odborů, o nichž pronesena
byla pochvala i ve Francii.
Dnes máme postaráno o mládež naši do 14. roku.
ale pak se již o ní nikdo nestará. A tu právě je velmi
důležito, abychom mládež v nebezpečném věku od-
vraceli od různých bludiček, jež ji zavádějí do bařin,
z nichž tak snadno nevybředá.
Francie
36
article
Proto by mělo býti všude pamatováno, aby tělo-
cvičny byly hojně při školách zakládány a aby byly
přístupny i staršímu junáctvu, aby tam ve večerních
hodinách tužili tělo a ducha svého.
Lichotí mně, že ústy vysocectěného pana ná-
městka purkmistra byl tak příznivý úsudek pronesen
o zdejší tělocvičné jednotě „Sokol“, ale zároveň, že
i stala se zde zmínka o tom, že když stojí Sokolovna,
že tím není vše již dokonáno, o čemž jsme zajisté
všichni přesvědčeni, neboť opravdu velké břímě po-
nese jednota zdejší a tu očekávám, že proslavené město
Brandýs, jež dovedlo s hrdostí na zdejší kasárna při-
pnouti českého lva, že právě v důsledcích onoho vy-
značeného výroku p. náměstka purkmistrova takéi
dále bude upřímným zastancem a horlivým podporo-
vatelem sokolské jednoty zdejší. (Výborně!) Od tet
šedesátých, kdy založen byl „Sokol“ v matičce Praze,
čítáme v zemích koruny svatováclavské již přes 80
Sokoloven, jež jsou baštami proti útokům nepřátel
našich a jsou důkazem mohutnění větve sokolské.
V důsledku bych měl říci, když jsem již pravil, že
také nepřímo působilo sokolství na rozvoj a vývin
našeho veřejného živola, že také nyní při tomto ro-
šíření má působiti
Brandýs
Praha
Sokol