1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v sobotu 8. března 1913.
Praha
4
article
Na ranníavečerní llety
předplábí se
v Praze v Řdminístraci
a měslo. . . . . . 9 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškoui
na čtkrt leta : . . . 7 K en
ve Řllálkásh
na město . . . . . 2 K 80
Poštou
na měsle,
na čtvrt fsta . . . . K 6o
s dvají zásilkou
a měsle.
a rioth: . : . k o
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
Řdminístrac
5
article
Dozvuky hospodářské před-
nášky.
Dozvuky hospodářské před-
nášky.
Asi v polovině minulého měsíce února
konal v Berlíně „Zemědělský svaz“ valný
sjezd za obrovské účasti členstva této pře-
mocné agrární organisace v Německu,k
němuž připravila „Německá zemědělská
rada“ obsáhlý program, a jakožto prvý
předmět rokování položila otázku: „Jak
zvýšiti hospodářskou produkci něme-
ckou?“ K otázce této se totiž hledala od-
pověď, je-li zemědělství v Německu s to.
zásobiti obyvatelstvo říše nejen potřeb-
ným masem, ale i chlebovinami, a to i bu-
doucně, až počet obyvatelstva dále se
rozmnoží. Na schůzi dostavil se i císař Vi-
lěm, uvítán byv presidenty rady a panské
sněmovny, v níž se jednání konala, a pro-
vázen kancléřem Bethmannem Hollwegem
státním tajemníkem Dellbrückem a mini-
sterstvem orby sv. p. Schorlemerem.
Když byl zpravodaj k dané otázce pro-
mluvil přisvědčivě, ujal se slova sám pří-
tomný panovník, a vykládal velmi po-
drobně, jakých úspěchů hospodářských
docílil na statku v Katinech v Západních
Prusích, jejž mu odkázal předešlý majitel.
Vyprávěl zvláště, jaké potěšitelné účinky
měly meliorace, jež dal provésti na lukách
v rozměru pěti set jiter a jež byly v r. 1911
ukončeny. Před tím se neklidilo z nich
skoro nic, po provedené meliorací sklizeno
devět tisíc centů sena, a získána pastva pr-
120 hovězího dobytka a 25 koní a značně
rozšířen chov vepřů ze 100 na 350 kusů.
Schorlemer
Berlín
Německo
zemědělský svaz
panská sněmovna
Dellbrücko
6
article
Krávy dojily před tím po 7 litrech, potom
při hojné píci po 10 litrech. Jitro meliorace
stálo průměrně 150 mk. a úrokuje se tedy
výdaj ten bohatě. Tím jest dokázáno, do-
ložil vznešený mluvči, že skutečně jsme s
to zvýšití hospodářskou produkci ve vlast
tak, že můžeme nejen převzíti zásobová-
ní její masem, ale i chlebovinami. V zápa-
lu řeči také připomenul slovy nehledaný-
mí, že část živého inventáře převede do
poplužního dvora, z něhož „vyhodil“ ne-
způsobílého nájemce, a že vedle melioraci
vděčí bohatý výnos vzornému výběruo-
sevu, zvláště petkuskému žitu, jež, jak se
může chlubiti, do Západních Prus zavedl
nelehloť za dešťů a byla o ně na podzim
pravá rvačka, když to lidé seznali, tak že
byla i tržba výborná.
Uvedli jsme tuto z přednášky jen nej-
nutnější část pro porozumění toho, co dál
následovalo. Přednáška sama, přizdobená
hojnými vtipy, byla provázena s dokona-
lým zájmem a četnými výbuchy veselosti
a mezí přehojnými účastníky neozvala se
ani nejmenší námitka. Nepřekvapoval
rovněž, že nedociluje každý hospodář stej-
ných výsledků, protože nemá po ruce tolil
finančních prostředků na zvelebování své-
ho statku.
Prus
7
article
Záhy však, když obsah přednášky by
tiskem rozšířen, počaly se v říšsko-něme-
ckých novinách, směru pokročilého, vy-
skytovati zprávy, z nichž jedny se týkaly
„vyhozeného nájemce“ a druhé zavedení
petkuského žita do Západních Prus. Ná-
jemce onoho poplužního dvora, zvaného
Sarňak, blíže města Družna, jménen
Sohst, dostal totiz výpověď od sprá-
vy velkostatku kadinského, když tato pro-
hrála dva spory proti němu zahájené; vy-
máhala na něm neprávem nejprve, aby po-
stavil na svůj náklad novou obytnou bu-
dovu, k čemuž dle nájemné smlouvy ne-
byl povinen, a spor, dovedený až k nej-
vyššímu soudu, skvěle vyhrál. Špráva vel-
kostatku neměla na tom dosti a zahájila
proti nájemci nový spor, aby na novostav-
bu přispěl asi jednou pětinou stavebních
nákladů, ale i tento spor skončil jako prvý
Teprve potom dostal nájemce výpověd
patrně tedy ne proto, že by se mu nedostá-
valo odborných hospodářských znalostí.
Prus
Sohst
Družn
8
article
Pokud se týče vynesených nálezů
soudních, jest německá veřejnost jimi ú-
plně uspokojena, ano s oprávněnou hrdo-
stí pohlíží na své soudce, připomínajícsi
proslulý výrok mlynáře, jenž nechtěl pře-
nechati svůj mlýn králi Bedřichovi Velikému.
a na pohrůžku, že mu bude odňat, sebe-
vědomě odvětil: „Ještě máme v Prusku
soudce!“ Ani nájemce Sohst se nezklamal,
důvěřuje soudu.
Za to tím hůře se vede vlastní správě
velkostatku v Kadinech. Vytýká se jí, že
nesprávně informovala panovníka nejen o
osobě nájemcově, nýbrž i co do tvrzení
že na statku kadinském poprvé bylo uve-
deno do Západních Prus petkuské žito,a
že na této nesprávné informaci založena
byla přednáška, v níž se vyskytuje dvojí
nedoložitelný výrok. Sousedé nájemce
Sohsta jednak dosvědčují, že jest výborný
hospodář, že jeho otec byl na Šarnci 18 let,
on sám pak 15 a že se mu stala těžká
křivda za okolností zvláště závažných: ve
schůzi slavnostní a v kruhu téměř samých
odborníků, z nichž ani jediný se nepoku-
sil ujati se ho, aniž upozornil na to, že u-
vedený druh žita jest v Západních Prusích
od desetiletí znám. Sohst sám jest obvod-
ním předsedou ve „Svazu zemědělském“
vynikajícím členem různých konservativ-
ních spolků, zvláště i spolku válečníků. Na
obranu jeho ozvaly se nejprve pokročílé
Veliký
Sohst
Prusko
svaz zemědělský
9
article
časopisy, nyní, když „Německá zeměděl-
ská rada“ stále ještě mlčí, pozvedají hlasu
svého vedle jednot nájemcův i okolní ho-
spodářské spolky a velkostatkáři, sousedí-
ci s Kadiny. Tito zejména vyslovili Sohsto-
vi nejen svou důvěru jakožto členu a sou-
druhu v povolání, ale opravdivé, hluboké
politování pro nezasloužené nařčení. V
čele jich nachází se i přednosta tamníhio
kraje hr. Posadovský, syn bývalého stát-
ního tajemníka. Jsou to zajisté mužové sta-
tečné povahy a rozhodného smyslu pro
čest, kteří takto ušlechtile se ujímají své-
ho spoluobčana!
V Německu očekává se i v kruzích ,
kteréž jinak nejsou příznivy straně, k níž
náleží nájemce Sohst, že postarají se od-
povědní rádcové německého panovníka,z
nichž tři, jak výše přípomenuto, byli pří-
tomni výroku v přednášce pronešenému,
aby se našla přiměřená forma, kterouž by
se tato choulostivá záležitost vyřídila nejen
v zájmu dobrého jména postiženého ná-
jemce, ale i k uklidnění veřejného mínění
jež bez tak samo ukazuje na správu slatku
v Kadinech, jako na původkyní celé této
příhody.
Za soudy, kteréž nedopustily zkrácení
hmotných zájmů řádného státního občana
zajisté následovati bude i náprava ujmy, již
zajisté bezděčně s místa tak vyvýšeného
zasaženo bylo jeho dobré jméno!
Posadovský
Německo
10
title
Válka na Balkáně.
Balkán
11
article
Jednání o mír.
Jednání o mír.
Čm, Ze Sofije, 7. března. (Zvl. telgrm.
»N. L.«). Návrh odpovědi na nabídnutí vel-
mocí byl vypracován ministerskou radoua
dnes telegrafován spojencům ke schválení.
Proslýchá se, že odpověď je sestavena v
tomto smyslu: »Spojenci přijímají s povdě-
kem nabídnutí velmocí, předpokládajíce, že
bylo učiněno následkem prohlášení Porty, že
se podřizuje notě velmocí ze dne 17. ledna;
zakročení velmocí však může vésti pouze
k cíli, bude-li vzat zřetel ku podmínkám
spojenců, uloženým v protokolech londýnské
konference, jakož i ku požadavku válečné
náhrady škod.« Na otázku, jaké jsou vyhlídky
míru, vynikající osobnost mně prohlásila: »Ja
jsem optimista. Pro jistotu však zdá se, že
konají se i poslední opatření ku poslednímu
útoku na Odrin.«
Rozklad tureckého vojska.
M. Z Kolina n. R., 7. března. (Zvl. telg
»N. L.«) Cařihradský dopisovatel »Frankí.
Zigu.« dovídá se z bezpečného pramene, že
důstojnický sbor čataldžský poslal velko-
vezírovi ultimatum, v němž žádá se jeho
odstoupení pro případ, že by novým vyjed-
náváním Drinopol Turecku nezabezpečil.
Vojsko prý nechce býti nástrojem k takové
samovraždě.
Týž zpravodaj tvrdi, že vládě věrné
pluky byly ondy povolány do San Stefana.
aby po případě mohly zabráníti výpravě ne-
spokojených živlů z Čataldže na Cařihrad.
Ziga
Kolina můj
Turecko
San Stefan
Cařihrad
Sofij
12
article
Bulharsko-rumunský spor.
M. Z Kolína n. R., 7. března. (Zvl. telg-
»N. L.«). Dle londýnské depeše »Köln. Ztgu.e
jednalo se ve včerejší velvyslanecké poradě
hlavně o bulharsko-rumunském konfliktu,
jehož řešení působí ještě mnoho nesnází.
Ze Sofíje, 7. března. (K. k.) V souvi-
slosti s krokem, podniknutým zdejšími ži-
dovskými obcemi pro záruky židovských ob-
čanských práv v Dersteru při nastávajícím
rumunsko-bulharském vyjednávání, odevzdal
velkorabín Ehrenpreis zdejšímu anglickému
vyslanci opis pamětního spisu s pro-
sbou, by jej doručil ministru Greyovi za
účelem předložení velvyslanecké konferenci
v Londýně. Velkorabin odevzdal opisy pa-
mětního spísu též ostatním vyslancům vel-
mocí, aby je sdělily svýhí vládám.
(Víz poslední zprávy.)
Köln
Ehrenpreis
Grey
Kolín
Sofíje
Londýn
14
article
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 7. března. (K. k)
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 7. března. (K. k)
V další rozpravě
o podomním obchodě
Vídeň
poslanecký sněmovna
15
article
hlavní řečník proli předloze posl. Blankini zabýva
se zevrubně škodlivými hospodářskými následky
vojenských opatření, jimiž nejcitelněji byla posti-
žena Dalmacie. Dalmatští poslanci musili by nej-
rozhodněji protestovati, kdyby nastávající odzbro-
jení omezovalo se jen na severní hranice. Kritisuje
balkánskou politiku a pravil: Naší diplomaté chtějí
za každou cenu darovati autonomii Arnautůmv
době, kdy Chorvatsko, nejstarší království v moc-
nářství, olupují o poslední špektu autonomie a po-
nechávají je na pospas diktatuře tyrana Cuvaje
Dlužno rozhodně také odsouditi protislovanské ma-
nifestace na nedávném albánském kongresu. (Po-
chvala.
Zákon o podomním obchodě byl potom k ná
vrhu posl. Pachera přikázán živnostenskému vý-
boru a zamítnut návrh posl. Diamanda, aby zákon
byl přikázán výboru národohospodářskému.
Následovalo 1. čtení návrhů
Cuvaj
Pacher
Dalmacie
Chorvatsko
16
article
o uzavírání obchodů.
17
article
Posl. Rienösl odůvodňuje svůj návrh, prohlásil
že požadavek obchodních pomocníků, aby obchody
se zavíraly v 7 hodin, jest úplně odůvodněný. N
konec navrhl, aby jeho návrh byl přikázán živno-
stenskému výboru.
Posl. Forstner prohlásil, že zavírání obchodů
v 7 hodin je nejen v zájmu obchodních pomocníků
nýbrž také v zájmu maloobchodniků. Navrhl, aby
jeho návrh byl přikázán národohospodářskému vý-
boru,
Posl. Einspinner odůvodňoval svůj návrh, kte-
rým má se zemskému úřadu politickému na míste
práva naříditi zavírání obchodů dříve, propůjčit
toliko právo nařiditi dřivější skončení pracovn
doby obchodního pomocnictva, kterýmžto nařize-
ním má se spolupomáhajícím členům rodiny do-
stati práva, aby v živnostenském podniku praco-
vali přes zákonnou dobu pracovní. Na konec na-
vrhl, aby všechny návrhy byly přikázány živno-
stenskému výboru
Posl. Knírsch brojil proti návrhu Einspinner-
vu a na konec navrhl, aby projednávané návrhy
byly přikázány sociálně politickému výboru.
Posl. dr. Heilinger stěžuje si na způsob, jakým
vykládá se zákon o uzavírání obchodů v Dolních
Rakousích. Konečně žádal předseda, aby protesto-
val proti způsobu, jakým hr. Tisza se zmínil o ra-
kouské poslanecké sněmovně, načež rokování bylo
přerušeno.
Posl
Rienösl
Forstner
Einspinmer
Knírsch
doktor
Heilinger
Tisza
Dolní Rakousy
18
article
Mezí došlýmí spisy byl dotaz posl. Wüi st
a soudr. po provisním procesu, jenž projednán byl
nedávno před okr. soudem vídeňským. Tento pro-
ces, právě tak jako zadání objednávek pro námoř-
nictvo do ciziny, vzbudil v obyvatelstvu velké
vzrušení. Je-li prý ministr zeměbrany ochoten po-
dati o obou případech vysvětlení; — Sedlák ů
po používání peněz, určených na snídaně pro voj-
sko: — dra. Pollaufa a soudr, po zřízení ko-
misí pro přípravu vyrovnání s Uhrami a obchod-
ních smluv: — Exnera po vysokých cenách su-
rového železa v tuzemsku.
Posl. Friedmann žádal předsedu rozpočto-
vého výboru, aby jej svolal co nejdřive k vyřízení
řádného rozpočtu. Konečně má také výbor učiniti
ještě důležitá usnesení o účastenství jisté strany
při nákupu tabáku, o prodeji pozemků Iloydového
arsenálu a postupu námořní správy při zadávání
dodávek.
Předseda výboru ryt. Korytowski odpo-
věděl, že vzhledem k stálému zasedání finančního
výboru, k němuž přináleží většína členů rozpočto-
vého výboru, bylo téměř nemožno pomýšleti na
práce rozpočtového výboru. Vynasnaží se však při-
spěti, aby mohl býti řádný rozpočet vyřízen. Do-
hodne se se stranami poslanecké sněmovny.
Posl. dr. Lev Winter žádal, aby svolán byl
výbor pro sociální pojišťování a aby vyřízena byla
předloha o pojišťování.
Posl. Buříval urguje zařadění četných měst
do vyšších tříd aktivitních přídávků.
Místopředseda Pernerstoríer přál po-
slancům veselé svátky velkonoční a projevuje na-
ději, že poslanecká sněmovna sejde se po veliko-
nocích ku pilné a hodně vydatné práci.
Příští schůze bude oznámena písemně.
Exner
Posl
Friedmann
doktor
Winter
Buříval
Uhry
poslanecký sněmovna
19
title
Z parlamentních výborů.
20
article
Finanční výbor
Finanční výbor
konal odpoledne schůzi za předsednictví dra
Urbana.
Před přechodem k jednacímu pořadu navrhl
dr. Diamand, aby z referentů a korreferenti
utvořen byl subkomitét, který by do tří dnů vy-
pracoval rozdělovací klíč pro úděly dle počtu
obyvatelstva. Návrhu tomu odporovali posl. Freis-
sler a Abrahamowicz, načež 28 proti 4 hla-
sům byl zamitnut.
V odpolední schůzi ujal se slova posl.
dr. Funk, jenž ukázal na to, že přes různé di-
ference jednomyslnost byla v jednom bodě: že je
třeba nezbytně revise a reformy celého finančního
systému zejména v zájmu svazků autonomnícha
v zájmu spravedlivého rozdělení břemen daňo-
vých. Vyslovil se rovněž pro doporučení svazkům
sutomním, aby zřizovaly orgány kontrolní, avšak
jen pokud by znemožněno bylo jakékoli zasaho-
vání státní správy do autonomic zemí. V obou
uvedených směrech předložil řečník společněs
posl. Finkem, drem. Lichtem, drem. Leema
drem. Šusteršičem resoluční návrh.
Vedle toho upozornil na nespravedlnost toho.
že doposud činí slevy při dani činžovní pouz
doktor
Diamand
Freis
Abrahamowicz
Funk
Finek
Lee doktor
21
article
V drobném prodejla
ranni číslo o sobě . . za 8h
večerní
. . . . sa 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo. . . . . . . l
večerní
. . . . . . 5b
lnaeráty
plati se hotově napřed.
Přodplacení a inserty přijíma
admnistrace v Marianské ul., 5.
Tam nacházeji se tél
redakce, tinkárna a expedice
„Národnícb Listů“
Rukopisy se nevracej
22
article
1242%, kdežto daň pozemková požívá slev 159/a
Zdůraznil dále zejména, že základ pro vyměřování
daně pozemkové tvoří pouze výnos katastrální,
jenž daleko je za výnosem skutečným, kdežto při
domovní dani tvoří základ skutečný výnos. Jest
proto zvláště nespravedlivo uvedené diferenco-
vání procent, které je na neprospěch majitelá
domů. Ukázal dále zejména na nutnost důkladné
reformy daně činžovní a na neudržitelnost stavu,
který vzešel pro staré domy po zavedení zákona
o daňových slevách pro novostavby z roku 1911.
Vzhledem ktomu sazba daně domů starých zů-
stala v dřivější výši, jaké nikde již není. Proto
navrhl, aby pro případ, že nebude provedena do
konce r. 1914 zákonnou cestou nová úprava do-
movní daně činžovní, zvýšena byla od 1. ledna
1915 sleva daně činžovní na 159%. V přijeti tako-
vého zákonného předpisu spatřuje řečník pro-
středek k tomu, aby činěn byl nátlak na vládu,
aby konečně všeobacně žádanou reformu daně
činžovní provedla. Návrh ten doplnil řečník ná-
vrhem resolučním, jímž vláda se vyzývá, aby nej-
děle do doby, než vyřízen bude malý finanční
plán, poslanecké sněmovně předložila osnovu zá-
kona o nové úpravě domovní daně činžovní.
poslanecký sněmovna
23
article
Ministr financí ryt. Zaleski zaujal stano-
visko proti event. prodloužení údělů z osobní
daně z příjmu až do r. 1920 a to z toho důvodu,
že vláda zamýšlí do r. 1917 provést rozdělení
pramenů příjmových mezi stát, země a obce na
základě obsáhlé a pronikavé reformy celého
finančního systému. Zdůrazňoval své stanovisko
autonomistické, ale ukázal současně, že podle vý-
počtů, které byly v ministerstvu sdělány, stát v
r. 1917 vzhledem k údělům zemským neobdrže
z nynější úpravy osobní daně z příjmu ani tolik.
jako by obdržel, kdyby úprava nebyla vůbee
provedena prostě jen při obvyklém přirůstku této
daně.
Zaleski
24
article
Posl. dr. Rašín setrval na svých návrzích,
aby pro případ, že by nebyla provedena celková
reforma finančního systému do roku 1917, pro-
dlouženy byly úděly z osobní daně přijmové do.
r. 1920. V přitké polemice ukázal zejmena na to,
že takových slibů bylo již více a že doba dor.
1917 není tak dlouhá, aby v ní mohly být prove-
deny nejen obchodní smlouvy, nejen vyrovnání
s Uhrami, nýbrž také obsáhlá reforma daňového
systému, která bude také vyžadovat usnesení
všech 17 zemských sněmů. Země nemohou být
postaveny před úplnou nejistotu, mnoho-li po
r. 1917 obdrží. Nynější malý finanční plán leží ve
sněmovně již od r. 1911 a obsahuje předlohy.
které již v předešlém zasedání byly podány a te-
prve nyní docházejí k uskutečnění. Řečník dovo-
zuje dále, že nelze přijati žádnou formuli, kterou
by úděly byly vázány na usnesení sněmu a osvo-
bozeny od přírážek, poněvadž ve sněmu králov-
ství Českého na takové usnesení té doby není
ani pomýšlení. Podle ústavního práva mají auto-
nomní korporace primární právo vybírat přirážky
z veškerých přímých daní a není k tomu potřebí
aby přirážky vybíraly, nějakého zvláštního zá-
kona a dlužno tudíž úděly povolit pro všechny
případy, ve kterých sněmy neučiní usnesení, že
osobní daň z příjmu bude podrobena přirážkám.
Posl
doktor
Rašín
Uhry
25
article
Průběhem schůze finančního výboru obrátili
se opětně ministr financí Zaleski a sekční chel
Engel na posl. dra. Funka a dra. Rašína za
účelem dosažení formule jak v těchto sporných
věcech, tak také v otázkách reformy daně čin-
žovní. Ministr Zaleski prohlásil, že je ochoteu
podati během května návrh na úpravu domovní
daně činžovní a žádal, aby vzaty byly zpět ná-
vrhy dra. Funka a dra. Rašina, dle nichž mají
býti slevy na dani činžovní, počínajíc 1. lednem
1915 zvýšeny na 15 proc. Oba poslanci prohlásili,
že musí jim býti známy zásady, na kterých re-
forma má býti vybudována.
V jednání bude zitra před zasedáním výboru
pokračováno. Při tom prohlásil ministr financí, že
návrh Friedmannův na úpravu daně činžovní
byl by vzhledem na značné náklady (20 mil. K)
naprosto nepřijatelný
Dncs skončena byla debata; zítra bude pro-
vedeno hlasování, event. konečná redakce usne-
sení výboru. Při tom mají být obzvláště projed-
nány některé změny na dani staromládenecké.
Zaleski
Engel
Funk
Rašín
Friedmannův
26
article
Školský výbor
Školský výbor
konal daes schůzi, na jejímž programu byla spe-
ciální dobata o postátnění okresních
školních inspektorů-
Posl. dv. rada Bachmann žádal, aby jed-
nání o tomto předmštu bylo přerušeno a přešlo
se k dalšímu článku k úpravě platů vysokoškol-
ských profesorů: Wastian, by se pokračo-
valo v debatě o sentátnění okresních inspektorů,
ale aby zvolen byl pětičlenný komitět za příčinou
Posl
Bachmann
Wastian
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Roland.) V první třetině 9. století roz-
šířila se po západní Evropě podivuhodná
zvěst, že v nejzápadnějším cípu severního
Španělska, kde odolávaly malé křesťanské
státy krutým nájezdům Sarracenů, ovládají-
cích od poloviny 8. věku celou jižní i střední
Hispanií, byl nalezen hrob apoštola Jakub
Staršího, o němž se pravilo, že byl prvním
věrozvěstem křesťanství na hispanském polo-
ostrově. Byl tím probuzen živý zájem o osudy
křesťanů ve Španělích a do Galaecie, která
chovala v Compostelle slavné ty ostatky, po-
čaly hojné pouti ze západokřesťanských zemí
Středověk míloval pouti a zbožní poutnící ne-
lekali se svízelů cesty, jež trvávala měsíce
leta. Putovali po starých cestách, z nich
mnohé raženy byly ještě římským imperiem
nocovali v klášteřích a hospitálech, jež vy-
rostly podél poutnických cest a naslouchali
zbožně v těchto útočištích lokálním příbě-
hům o zakladatelích klášterů, o slavných
mrtvých, kteří odpočívali v jejich kostelích.
o bitvách a o zázracích, jež se na těch kte-
rých místech sběhly. Pouť k svatému Jakubu
v Compostelle byla dlouhá a obtížná. Ovšem,
pokud šli poutníci z Italie po staré „Tolosan-
ské“ cestě podél Pyrenejí, nebo z Německ
přes Le Puy, či přes Vézelay, nebo konečně
z Britanie přes Blaye, Bordeaux a Dax, byla
pout dosti příjemná a bezpečná. Ale když se
sešli na severním úpatí Nízkých Pyrenejí,
poutnickém místě Ostabat, nastávala jim nej-
horší a nejnebezpečnější část cesty: přechov
přes hory, krajem divokých Basků, ještě po-
hanských, kteří v horách se zálibou přepadali
zbožné cestující, tropili si z nich kruté žerty
olupovalí je a zabíjeli. Bylo nutno jít ve vět
ších zástupech a s vůdci, kteří znali starou
vojenskou cestu přes horské hřbety a patrně
též dovedlí vyjednat s neskrotnými pány hor
výkupné.
Roland
Jakub starý
Španěl
Jakub
Vézelay
Bask
Evropa
Španělsko
Hispanie
HOSPITÁLU
Compostella
Pyreneje
Německ
Le Puy
Británie
Bordeaux
Dax
Italia
28
article
V době, kdy počaly pouti k sv. Jakubu,
byla vojenská cesta přes hory ještě v živé
paměti. šla starým baskickým krajem Cíze.
přes jeho hlavni město téhož jmena, stoupala
pak na široké horské hřbety, jež se táhnou
podél údolí řeky Nive, až dostoupila k pás-
mu hor, jež slují Alto de Changsa a Alto
Biscar. Jimi propleila se uzounkým pruhem
po úbočích ve výši 1500 m. až na sedlo Iba-
ňety a sestoupla na jižní svah přes údolí
Ronce, přebíhajíc pak dál k Pamploně a na
západ až tam, kde byl „konec země“, Finis
terrae a apoštolův hrob. Nebezpečí tohoto
horského přechodu — jenž byl již starým
Římanům znám — zakusila francká vojska ně-
kolikráte. Baskové nenáviděli tyto cizí doby-
vatele, v rovinách na severu i na jihu byl
proti nim bezmocní. Ale tam, v horských vý-
šinách, kde přechod mezi Alto de Changoao
Alto Biscar pod horou. Orsansurrieton dostu-
puje vrcholu a nebezpečná stezka propoušte
sotva dva muže vedle sebe, číhávali v zálo-
hách na vracející se Franky a přepadávali
nepřipravené vojsko, 15. srpna 778 přepadl
tam zadní voj armády Karla Velikého, jež se
vracela ze Španěl, uloupili zavazadla, pobil
jejich stráž. R. 813 chystali útok na vojsko
syna jeho, Ludvíka, jenž však, poučen otcovým
nezdarem, je předešel a útok zmařil. R. 824
přepadli opět, bezpochyby v týchž místech
velké vojsko francké, z Pamplony se vrace-
jící, a zničili je docela.
Jakub
Ronec
Říman
Bask
Veliký
Španěl
Ludvík
Ibo
Pamplona
Alta jít Changoao Alta
Franca
Alta jít Changsa
Alta Biscar
Biscar pod hora
29
article
Když poutníci v polovině 9. stoletíšl
touto cestou do Španěl, nemohli minout bez
povšimnutí neblahé místo, jež bylo franckým
vojskům tak osudné, místo i pro ně tak vý-
znamné tím, že tam dostupovali vrcholu ce-
sty a poprvé patřili do Hispanie, směrem
k cíli své pouti Galaecii. Sláva poutního míst
rostla, zvláště když po válečných bouřích
10. věku nastal opět klid: horská poutní cesta
byla na svém vrcholu pro orientaci poutníků
označena křížem, na sedle Ibaňety zařízer
byl pro poutníky útulek, kaple Spasitelova
při ní pozdějí i hospic, a poutníci, kteří počal
se znovu hrnouti k sv. Jakubu, prohlíželis
zbožně posvátná pro ně místa, kde podle cír
kevní tradice zahynul výkvět franckého rytíř-
stva. Duchovní legenda zmocnila se zatím
sporých historických fakt, jež zachoval Ein-
hard, pamětník Karla Velikého, z Karla uči-
nila bojovníka za víru proti pohanským Sar-
racenům, z neznámých Basků divoké Sarra-
ceny a z těch, kdo byli r. 778 v horské úžla
bině na vrcholu cesty pobiti od Basků, mu-
čenníky za víru. I kříž na Orsansurrietě,
kaple na sedle Ibaňety přičteny Karlu Veli-
kému, jenž prý tím uchoval památku na onu
bitvu, a údolí řeky Nive, na severní stran
pod Alto Biscarem, jímž se poutníci vracel
při návratu ze Španěl, poněvadž cesta dol
byla jím kratší, nazváno údolím Karlovým
Když v poutnickém podání srážky franckých
vojsk s Basky vyrostly na velkou jízdní bitvu
s nevěřícími pohany, posunula si tradice mi-
sto bitvy ze závěru jižního údolí, nad nimž
stál „Karlův kříž“ až k počátku údolí, do ro-
víny pod sedlem Ibaňety, kde počíná údol
Ronce. Tam označili dokonce místo, na němž
prý zemřel hlavní rek, Roland, čtyřmi bílými
mramorovými kameny pod košatým stromem
a ukazovali ve skále záseky, jež prý učiníl
svým mečem Durendalem.
Španěl
Jakub
Veliký
Karel
Bask
Ibaňeta
Karel Veli
Karlův
Ronec
Roland
Hispanie
Basco
jižní údolí
Eina
Alta Biscar
Karlův kříž
Ibaňeta
30
article
V letech osmdesátých 11. století počal
v Compostelle stavět nový, nádherný chrám.
sláva poutí vzrostla, bylo nutno upravit také
nově celou cestu. Chrám byl dostavěn až r.
1122, zatím zabezpečena i cesta, rostly poděl
ní kláštery a hospitály a asi v letech třicátých
12. století vznikl na místě, kde prý zemřel Ro-
land, hospitál, nazvaný Rolandovým jmenem.
s kostelem, postaveným nad balvanem,v
němž byly stopy jeho meče. Avšak dříve je-
ště, než mu byl postaven tento pomník, roz-
nesly pouti slávu jeho po Francii, latinské hi-
storie v XI. století vyprávěly o jeho mučen-
nické smrti a počátkem 12. věku básník bo
hem nadaný oslavil jej skvělou básní, jež i
z nejkrásnějších památek starofrancouzské li
teratury.
Rolandová
Compostella
HOSPITÁLU
Francie
HOSPITÁLU
31
article
Tento průběh vypadá dosti prostě a při-
rozeně a v podstatě nelze dnes o něm, po
krásných pracích Josefa Bédiera, pochybo-
vati.“) Ale předcházelo mu mnoho podivných
domněnek, nemožných předpokladů a naivních
theorií. Většinou však, i když docházely k
chybným závěrům, snažily se vyvozovat dů-
sledky logicky, zkoumat prameny, budovat vě-
decké dilo, jež postupovalo tak dlouho, až po-
skytlo podklad k výsledkům positivním. Ne-
scházelo při tom ovšem dosti divokých fan-
tasií a vědeckých hraček, jichž je 19. století
plno ve všech vědeckých oborech, a jež ještě
dnes jsou se zálibou pěstěny různými diletan-
ty, jimž nestačí pro ukrácení chvíle jiné, pro
ně méně nebezpečné zaměstnání. Typickým
příkladem takové „vědecké“ práce, právě
bitvě u Roncevaux, je nedávná studie F. E
Bédier
Roncevaux
32
article
Manna: „Píseň o Rolandovi jako historický
pramen, a vznik soch Rolandových“.*) Autor
prostým pseudofilologickým kouzelnictvím
smazal všechna historická řakta, všechny do-
kumenty a rozřešil si vznik básně o Rolandovi
takto Karel Veliký netáhl roku 778 do Španěl.
ale „gegen Retza und Stettin“. Roland nepadi
v Pyrenejích, ale „bei Prenzlau“, atd., krátce
Karel táhl proti Slovanům, Sarraceni jsou
Slované a celá historie básně o Rolandov
sběhla se na březích Baltického moře. Nen
možno reprodukovat všechny ty zoufalé ne-
smysly, jimiž se kniha hemží, ale vybeřme
aspoň několik nahodílých dokladů o tom, ja-
kým způsobem je možno ještě dnes myslita
psát na účet vědy
Ve francouzské básní o Rolandovi jsou
vypočítáváni národové v pohanském vojsku
Sarracena Baliganta, nepřitele Karla Velikého
Praví se, že druhý zástup jsou „Turs“ (Turcs)
*) Srv. Revue des deux mondes z 15. ledna 1913
kde je článek Bédierův o jednotnosti básně o Ro-
landovi a oznamuje se další práce, výsledek před-
nášek, konaných r. 1912 na Čollěge de France.
Roland
Rolandová
Veliká
Španěl
Karel
Slovan
Sarracen Baligant
Veliký
Turcs
Bédierův
Franc
Pyreneje
Prenzlau
baltický moře
Nen
Manna
Retza und Stettin
33
article
F. E. Mann: Das Rolandslied etc. Lipsko
Dieterich 1912. VIIl. + 173 str
F. E. Mann: Das Rolandslied etc. Lipsko
Dieterich 1912. VIIl. + 173 str
třetí „Pers“. Mann prostě ví, že to nejsou
Turci a Peršané, ale lidé z Turona, Torona,
Thorna, Turczna v Prusku, a ti druzí z blízkého
místa Briesen, jež je od „berza, bréza, berse.
berža“, t. j. bříza. Národ, nazvaný Avers, má
prý být jmenován Res, což prý je ze slovan-
ského „reka“, čili národ, žijící na řece. Když
jedná se o místní jména, tu autor prostě dosa-
zuje, jak toho má právě potřebí: Valterne
(místo ve Španělsku, jímž táhne Karel s voj-
skem) je mu Vallis Trawenae, Saragossa je
štětín a „konečně Rencesval může být identí-
cké jen s „Prenzlau“. Jméno zní slovansky
E Mann
Mann
Peršan
Thorn
Turczn
Karel
Vallis Trawenae
Lipsko
Turec
Torona
Prusko
Španělsko
Prenzlau
Saragossa
34
article
„Premislav“, leží 35 km od Odry a tam tedy
padl Roland. Autor ve svém filologickém roz-
vášnění hračkou kroutí všechna místní jména
tak dlouho, až mu dají jeho vybájenou topo-
grafií Karlova pochodu od dolního Labe Me-
klenburskem na štětín a podél Havely zpět
přes Brandeburk a Ziesar k Labi u Magde-
burku. Všechny ty hrůzy, jichž se při tom do-
pouští, nutno číst — nelze je pérem vypsaf. Na
konec je pak jíž snadno hotov s vlastními jmé-
ny, jež by jeho germánsko-slovanským theo-
riím o vzníku Rolanda mohly skytat obtíže. Na
př. Blancandrins, posel krále Marsilia ke Kar-
lovi. Autor praví, že by se měl vykládat
blan — louka, a candin, což prý pochází od
koň (kůň) tedy „koňská louka“. Ale poněvadž
prý je v jednom pozdějším textu psán Blanzar-
din, tedy vykládá: „caru, staroslovansky cara,
t. j. kouzlo, polsky osary, kašubsky carzyc,
k tomu polsky czart, západoslov. cart, čert:
blan by pak bylo zkráceno z balija, balen, t. j.
čaroděj, lékař, tedy démonický čaroděj“. Ta-
kových výkladů je kniha plna a na nich zaklá-
dají se konečně nesmysly, jimiž starofrancouz-
ská báseň o Karlově výpravě do Španěl je vy-
kládána jako zpracování ztracené germánské
básně o výpravě Karlova germánského vojska
proti polabským Slovanům-Sarracenům. Na
štěstí práce tohoto druhu nemohou ubližit ni-
čemu a nikomu — leda autorovi
Roland
Havela
Marsilius
Karlův
Španěl
Odra
Labe
Magde
Kara
km
Karlův pochod