ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f7a1ab90-8f0c-11dd-a58c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 56, work 9, person 93, org 16
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v sobotu 8. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 66.
4 article
Na ranníavečerní llety předplábí se v Praze v Řdminístraci a měslo. . . . . . 9 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškoui na čtkrt leta : . . . 7 K en ve Řllálkásh na město . . . . . 2 K 80 Poštou na měsle, na čtvrt fsta . . . . K 6o s dvají zásilkou a měsle. a rioth: . : . k o Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha Řdminístrac
5 article Dozvuky hospodářské před- nášky.
Dozvuky hospodářské před- nášky. Asi v polovině minulého měsíce února konal v Berlíně „Zemědělský svaz“ valný sjezd za obrovské účasti členstva této pře- mocné agrární organisace v Německu,k němuž připravila „Německá zemědělská rada“ obsáhlý program, a jakožto prvý předmět rokování položila otázku: „Jak zvýšiti hospodářskou produkci něme- ckou?“ K otázce této se totiž hledala od- pověď, je-li zemědělství v Německu s to. zásobiti obyvatelstvo říše nejen potřeb- ným masem, ale i chlebovinami, a to i bu- doucně, až počet obyvatelstva dále se rozmnoží. Na schůzi dostavil se i císař Vi- lěm, uvítán byv presidenty rady a panské sněmovny, v níž se jednání konala, a pro- vázen kancléřem Bethmannem Hollwegem státním tajemníkem Dellbrückem a mini- sterstvem orby sv. p. Schorlemerem. Když byl zpravodaj k dané otázce pro- mluvil přisvědčivě, ujal se slova sám pří- tomný panovník, a vykládal velmi po- drobně, jakých úspěchů hospodářských docílil na statku v Katinech v Západních Prusích, jejž mu odkázal předešlý majitel. Vyprávěl zvláště, jaké potěšitelné účinky měly meliorace, jež dal provésti na lukách v rozměru pěti set jiter a jež byly v r. 1911 ukončeny. Před tím se neklidilo z nich skoro nic, po provedené meliorací sklizeno devět tisíc centů sena, a získána pastva pr- 120 hovězího dobytka a 25 koní a značně rozšířen chov vepřů ze 100 na 350 kusů.
Schorlemer Berlín Německo zemědělský svaz panská sněmovna Dellbrücko
6 article
Krávy dojily před tím po 7 litrech, potom při hojné píci po 10 litrech. Jitro meliorace stálo průměrně 150 mk. a úrokuje se tedy výdaj ten bohatě. Tím jest dokázáno, do- ložil vznešený mluvči, že skutečně jsme s to zvýšití hospodářskou produkci ve vlast tak, že můžeme nejen převzíti zásobová- ní její masem, ale i chlebovinami. V zápa- lu řeči také připomenul slovy nehledaný- mí, že část živého inventáře převede do poplužního dvora, z něhož „vyhodil“ ne- způsobílého nájemce, a že vedle melioraci vděčí bohatý výnos vzornému výběruo- sevu, zvláště petkuskému žitu, jež, jak se může chlubiti, do Západních Prus zavedl nelehloť za dešťů a byla o ně na podzim pravá rvačka, když to lidé seznali, tak že byla i tržba výborná. Uvedli jsme tuto z přednášky jen nej- nutnější část pro porozumění toho, co dál následovalo. Přednáška sama, přizdobená hojnými vtipy, byla provázena s dokona- lým zájmem a četnými výbuchy veselosti a mezí přehojnými účastníky neozvala se ani nejmenší námitka. Nepřekvapoval rovněž, že nedociluje každý hospodář stej- ných výsledků, protože nemá po ruce tolil finančních prostředků na zvelebování své- ho statku.
Prus
7 article
Záhy však, když obsah přednášky by tiskem rozšířen, počaly se v říšsko-něme- ckých novinách, směru pokročilého, vy- skytovati zprávy, z nichž jedny se týkaly „vyhozeného nájemce“ a druhé zavedení petkuského žita do Západních Prus. Ná- jemce onoho poplužního dvora, zvaného Sarňak, blíže města Družna, jménen Sohst, dostal totiz výpověď od sprá- vy velkostatku kadinského, když tato pro- hrála dva spory proti němu zahájené; vy- máhala na něm neprávem nejprve, aby po- stavil na svůj náklad novou obytnou bu- dovu, k čemuž dle nájemné smlouvy ne- byl povinen, a spor, dovedený až k nej- vyššímu soudu, skvěle vyhrál. Špráva vel- kostatku neměla na tom dosti a zahájila proti nájemci nový spor, aby na novostav- bu přispěl asi jednou pětinou stavebních nákladů, ale i tento spor skončil jako prvý Teprve potom dostal nájemce výpověd patrně tedy ne proto, že by se mu nedostá- valo odborných hospodářských znalostí.
Prus Sohst Družn
8 article
Pokud se týče vynesených nálezů soudních, jest německá veřejnost jimi ú- plně uspokojena, ano s oprávněnou hrdo- stí pohlíží na své soudce, připomínajícsi proslulý výrok mlynáře, jenž nechtěl pře- nechati svůj mlýn králi Bedřichovi Velikému. a na pohrůžku, že mu bude odňat, sebe- vědomě odvětil: „Ještě máme v Prusku soudce!“ Ani nájemce Sohst se nezklamal, důvěřuje soudu. Za to tím hůře se vede vlastní správě velkostatku v Kadinech. Vytýká se jí, že nesprávně informovala panovníka nejen o osobě nájemcově, nýbrž i co do tvrzení že na statku kadinském poprvé bylo uve- deno do Západních Prus petkuské žito,a že na této nesprávné informaci založena byla přednáška, v níž se vyskytuje dvojí nedoložitelný výrok. Sousedé nájemce Sohsta jednak dosvědčují, že jest výborný hospodář, že jeho otec byl na Šarnci 18 let, on sám pak 15 a že se mu stala těžká křivda za okolností zvláště závažných: ve schůzi slavnostní a v kruhu téměř samých odborníků, z nichž ani jediný se nepoku- sil ujati se ho, aniž upozornil na to, že u- vedený druh žita jest v Západních Prusích od desetiletí znám. Sohst sám jest obvod- ním předsedou ve „Svazu zemědělském“ vynikajícím členem různých konservativ- ních spolků, zvláště i spolku válečníků. Na obranu jeho ozvaly se nejprve pokročílé
Veliký Sohst Prusko svaz zemědělský
9 article
časopisy, nyní, když „Německá zeměděl- ská rada“ stále ještě mlčí, pozvedají hlasu svého vedle jednot nájemcův i okolní ho- spodářské spolky a velkostatkáři, sousedí- ci s Kadiny. Tito zejména vyslovili Sohsto- vi nejen svou důvěru jakožto členu a sou- druhu v povolání, ale opravdivé, hluboké politování pro nezasloužené nařčení. V čele jich nachází se i přednosta tamníhio kraje hr. Posadovský, syn bývalého stát- ního tajemníka. Jsou to zajisté mužové sta- tečné povahy a rozhodného smyslu pro čest, kteří takto ušlechtile se ujímají své- ho spoluobčana! V Německu očekává se i v kruzích , kteréž jinak nejsou příznivy straně, k níž náleží nájemce Sohst, že postarají se od- povědní rádcové německého panovníka,z nichž tři, jak výše přípomenuto, byli pří- tomni výroku v přednášce pronešenému, aby se našla přiměřená forma, kterouž by se tato choulostivá záležitost vyřídila nejen v zájmu dobrého jména postiženého ná- jemce, ale i k uklidnění veřejného mínění jež bez tak samo ukazuje na správu slatku v Kadinech, jako na původkyní celé této příhody. Za soudy, kteréž nedopustily zkrácení hmotných zájmů řádného státního občana zajisté následovati bude i náprava ujmy, již zajisté bezděčně s místa tak vyvýšeného zasaženo bylo jeho dobré jméno!
Posadovský Německo
10 title
Válka na Balkáně.
Balkán
11 article Jednání o mír.
Jednání o mír. Čm, Ze Sofije, 7. března. (Zvl. telgrm. »N. L.«). Návrh odpovědi na nabídnutí vel- mocí byl vypracován ministerskou radoua dnes telegrafován spojencům ke schválení. Proslýchá se, že odpověď je sestavena v tomto smyslu: »Spojenci přijímají s povdě- kem nabídnutí velmocí, předpokládajíce, že bylo učiněno následkem prohlášení Porty, že se podřizuje notě velmocí ze dne 17. ledna; zakročení velmocí však může vésti pouze k cíli, bude-li vzat zřetel ku podmínkám spojenců, uloženým v protokolech londýnské konference, jakož i ku požadavku válečné náhrady škod.« Na otázku, jaké jsou vyhlídky míru, vynikající osobnost mně prohlásila: »Ja jsem optimista. Pro jistotu však zdá se, že konají se i poslední opatření ku poslednímu útoku na Odrin.« Rozklad tureckého vojska. M. Z Kolina n. R., 7. března. (Zvl. telg »N. L.«) Cařihradský dopisovatel »Frankí. Zigu.« dovídá se z bezpečného pramene, že důstojnický sbor čataldžský poslal velko- vezírovi ultimatum, v němž žádá se jeho odstoupení pro případ, že by novým vyjed- náváním Drinopol Turecku nezabezpečil. Vojsko prý nechce býti nástrojem k takové samovraždě. Týž zpravodaj tvrdi, že vládě věrné pluky byly ondy povolány do San Stefana. aby po případě mohly zabráníti výpravě ne- spokojených živlů z Čataldže na Cařihrad.
Ziga Kolina můj Turecko San Stefan Cařihrad Sofij
12 article
Bulharsko-rumunský spor. M. Z Kolína n. R., 7. března. (Zvl. telg- »N. L.«). Dle londýnské depeše »Köln. Ztgu.e jednalo se ve včerejší velvyslanecké poradě hlavně o bulharsko-rumunském konfliktu, jehož řešení působí ještě mnoho nesnází. Ze Sofíje, 7. března. (K. k.) V souvi- slosti s krokem, podniknutým zdejšími ži- dovskými obcemi pro záruky židovských ob- čanských práv v Dersteru při nastávajícím rumunsko-bulharském vyjednávání, odevzdal velkorabín Ehrenpreis zdejšímu anglickému vyslanci opis pamětního spisu s pro- sbou, by jej doručil ministru Greyovi za účelem předložení velvyslanecké konferenci v Londýně. Velkorabin odevzdal opisy pa- mětního spísu též ostatním vyslancům vel- mocí, aby je sdělily svýhí vládám. (Víz poslední zprávy.)
Köln Ehrenpreis Grey Kolín Sofíje Londýn
13 title
Říšská rada.
14 article Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 7. března. (K. k)
Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 7. března. (K. k) V další rozpravě o podomním obchodě
Vídeň poslanecký sněmovna
15 article
hlavní řečník proli předloze posl. Blankini zabýva se zevrubně škodlivými hospodářskými následky vojenských opatření, jimiž nejcitelněji byla posti- žena Dalmacie. Dalmatští poslanci musili by nej- rozhodněji protestovati, kdyby nastávající odzbro- jení omezovalo se jen na severní hranice. Kritisuje balkánskou politiku a pravil: Naší diplomaté chtějí za každou cenu darovati autonomii Arnautůmv době, kdy Chorvatsko, nejstarší království v moc- nářství, olupují o poslední špektu autonomie a po- nechávají je na pospas diktatuře tyrana Cuvaje Dlužno rozhodně také odsouditi protislovanské ma- nifestace na nedávném albánském kongresu. (Po- chvala. Zákon o podomním obchodě byl potom k ná vrhu posl. Pachera přikázán živnostenskému vý- boru a zamítnut návrh posl. Diamanda, aby zákon byl přikázán výboru národohospodářskému. Následovalo 1. čtení návrhů
Cuvaj Pacher Dalmacie Chorvatsko
16 article
o uzavírání obchodů.
17 article
Posl. Rienösl odůvodňuje svůj návrh, prohlásil že požadavek obchodních pomocníků, aby obchody se zavíraly v 7 hodin, jest úplně odůvodněný. N konec navrhl, aby jeho návrh byl přikázán živno- stenskému výboru. Posl. Forstner prohlásil, že zavírání obchodů v 7 hodin je nejen v zájmu obchodních pomocníků nýbrž také v zájmu maloobchodniků. Navrhl, aby jeho návrh byl přikázán národohospodářskému vý- boru, Posl. Einspinner odůvodňoval svůj návrh, kte- rým má se zemskému úřadu politickému na míste práva naříditi zavírání obchodů dříve, propůjčit toliko právo nařiditi dřivější skončení pracovn doby obchodního pomocnictva, kterýmžto nařize- ním má se spolupomáhajícím členům rodiny do- stati práva, aby v živnostenském podniku praco- vali přes zákonnou dobu pracovní. Na konec na- vrhl, aby všechny návrhy byly přikázány živno- stenskému výboru Posl. Knírsch brojil proti návrhu Einspinner- vu a na konec navrhl, aby projednávané návrhy byly přikázány sociálně politickému výboru. Posl. dr. Heilinger stěžuje si na způsob, jakým vykládá se zákon o uzavírání obchodů v Dolních Rakousích. Konečně žádal předseda, aby protesto- val proti způsobu, jakým hr. Tisza se zmínil o ra- kouské poslanecké sněmovně, načež rokování bylo přerušeno.
Posl Rienösl Forstner Einspinmer Knírsch doktor Heilinger Tisza Dolní Rakousy
18 article
Mezí došlýmí spisy byl dotaz posl. Wüi st a soudr. po provisním procesu, jenž projednán byl nedávno před okr. soudem vídeňským. Tento pro- ces, právě tak jako zadání objednávek pro námoř- nictvo do ciziny, vzbudil v obyvatelstvu velké vzrušení. Je-li prý ministr zeměbrany ochoten po- dati o obou případech vysvětlení; — Sedlák ů po používání peněz, určených na snídaně pro voj- sko: — dra. Pollaufa a soudr, po zřízení ko- misí pro přípravu vyrovnání s Uhrami a obchod- ních smluv: — Exnera po vysokých cenách su- rového železa v tuzemsku. Posl. Friedmann žádal předsedu rozpočto- vého výboru, aby jej svolal co nejdřive k vyřízení řádného rozpočtu. Konečně má také výbor učiniti ještě důležitá usnesení o účastenství jisté strany při nákupu tabáku, o prodeji pozemků Iloydového arsenálu a postupu námořní správy při zadávání dodávek. Předseda výboru ryt. Korytowski odpo- věděl, že vzhledem k stálému zasedání finančního výboru, k němuž přináleží většína členů rozpočto- vého výboru, bylo téměř nemožno pomýšleti na práce rozpočtového výboru. Vynasnaží se však při- spěti, aby mohl býti řádný rozpočet vyřízen. Do- hodne se se stranami poslanecké sněmovny. Posl. dr. Lev Winter žádal, aby svolán byl výbor pro sociální pojišťování a aby vyřízena byla předloha o pojišťování. Posl. Buříval urguje zařadění četných měst do vyšších tříd aktivitních přídávků. Místopředseda Pernerstoríer přál po- slancům veselé svátky velkonoční a projevuje na- ději, že poslanecká sněmovna sejde se po veliko- nocích ku pilné a hodně vydatné práci. Příští schůze bude oznámena písemně.
Exner Posl Friedmann doktor Winter Buříval Uhry poslanecký sněmovna
19 title
Z parlamentních výborů.
20 article Finanční výbor
Finanční výbor konal odpoledne schůzi za předsednictví dra Urbana. Před přechodem k jednacímu pořadu navrhl dr. Diamand, aby z referentů a korreferenti utvořen byl subkomitét, který by do tří dnů vy- pracoval rozdělovací klíč pro úděly dle počtu obyvatelstva. Návrhu tomu odporovali posl. Freis- sler a Abrahamowicz, načež 28 proti 4 hla- sům byl zamitnut. V odpolední schůzi ujal se slova posl. dr. Funk, jenž ukázal na to, že přes různé di- ference jednomyslnost byla v jednom bodě: že je třeba nezbytně revise a reformy celého finančního systému zejména v zájmu svazků autonomnícha v zájmu spravedlivého rozdělení břemen daňo- vých. Vyslovil se rovněž pro doporučení svazkům sutomním, aby zřizovaly orgány kontrolní, avšak jen pokud by znemožněno bylo jakékoli zasaho- vání státní správy do autonomic zemí. V obou uvedených směrech předložil řečník společněs posl. Finkem, drem. Lichtem, drem. Leema drem. Šusteršičem resoluční návrh. Vedle toho upozornil na nespravedlnost toho. že doposud činí slevy při dani činžovní pouz
doktor Diamand Freis Abrahamowicz Funk Finek Lee doktor
21 article
V drobném prodejla ranni číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . sa 4 h Ve fliálkách na venkově ranní čislo. . . . . . . l večerní . . . . . . 5b lnaeráty plati se hotově napřed. Přodplacení a inserty přijíma admnistrace v Marianské ul., 5. Tam nacházeji se tél redakce, tinkárna a expedice „Národnícb Listů“ Rukopisy se nevracej
22 article
1242%, kdežto daň pozemková požívá slev 159/a Zdůraznil dále zejména, že základ pro vyměřování daně pozemkové tvoří pouze výnos katastrální, jenž daleko je za výnosem skutečným, kdežto při domovní dani tvoří základ skutečný výnos. Jest proto zvláště nespravedlivo uvedené diferenco- vání procent, které je na neprospěch majitelá domů. Ukázal dále zejména na nutnost důkladné reformy daně činžovní a na neudržitelnost stavu, který vzešel pro staré domy po zavedení zákona o daňových slevách pro novostavby z roku 1911. Vzhledem ktomu sazba daně domů starých zů- stala v dřivější výši, jaké nikde již není. Proto navrhl, aby pro případ, že nebude provedena do konce r. 1914 zákonnou cestou nová úprava do- movní daně činžovní, zvýšena byla od 1. ledna 1915 sleva daně činžovní na 159%. V přijeti tako- vého zákonného předpisu spatřuje řečník pro- středek k tomu, aby činěn byl nátlak na vládu, aby konečně všeobacně žádanou reformu daně činžovní provedla. Návrh ten doplnil řečník ná- vrhem resolučním, jímž vláda se vyzývá, aby nej- děle do doby, než vyřízen bude malý finanční plán, poslanecké sněmovně předložila osnovu zá- kona o nové úpravě domovní daně činžovní.
poslanecký sněmovna
23 article
Ministr financí ryt. Zaleski zaujal stano- visko proti event. prodloužení údělů z osobní daně z příjmu až do r. 1920 a to z toho důvodu, že vláda zamýšlí do r. 1917 provést rozdělení pramenů příjmových mezi stát, země a obce na základě obsáhlé a pronikavé reformy celého finančního systému. Zdůrazňoval své stanovisko autonomistické, ale ukázal současně, že podle vý- počtů, které byly v ministerstvu sdělány, stát v r. 1917 vzhledem k údělům zemským neobdrže z nynější úpravy osobní daně z příjmu ani tolik. jako by obdržel, kdyby úprava nebyla vůbee provedena prostě jen při obvyklém přirůstku této daně.
Zaleski
24 article
Posl. dr. Rašín setrval na svých návrzích, aby pro případ, že by nebyla provedena celková reforma finančního systému do roku 1917, pro- dlouženy byly úděly z osobní daně přijmové do. r. 1920. V přitké polemice ukázal zejmena na to, že takových slibů bylo již více a že doba dor. 1917 není tak dlouhá, aby v ní mohly být prove- deny nejen obchodní smlouvy, nejen vyrovnání s Uhrami, nýbrž také obsáhlá reforma daňového systému, která bude také vyžadovat usnesení všech 17 zemských sněmů. Země nemohou být postaveny před úplnou nejistotu, mnoho-li po r. 1917 obdrží. Nynější malý finanční plán leží ve sněmovně již od r. 1911 a obsahuje předlohy. které již v předešlém zasedání byly podány a te- prve nyní docházejí k uskutečnění. Řečník dovo- zuje dále, že nelze přijati žádnou formuli, kterou by úděly byly vázány na usnesení sněmu a osvo- bozeny od přírážek, poněvadž ve sněmu králov- ství Českého na takové usnesení té doby není ani pomýšlení. Podle ústavního práva mají auto- nomní korporace primární právo vybírat přirážky z veškerých přímých daní a není k tomu potřebí aby přirážky vybíraly, nějakého zvláštního zá- kona a dlužno tudíž úděly povolit pro všechny případy, ve kterých sněmy neučiní usnesení, že osobní daň z příjmu bude podrobena přirážkám.
Posl doktor Rašín Uhry
25 article
Průběhem schůze finančního výboru obrátili se opětně ministr financí Zaleski a sekční chel Engel na posl. dra. Funka a dra. Rašína za účelem dosažení formule jak v těchto sporných věcech, tak také v otázkách reformy daně čin- žovní. Ministr Zaleski prohlásil, že je ochoteu podati během května návrh na úpravu domovní daně činžovní a žádal, aby vzaty byly zpět ná- vrhy dra. Funka a dra. Rašina, dle nichž mají býti slevy na dani činžovní, počínajíc 1. lednem 1915 zvýšeny na 15 proc. Oba poslanci prohlásili, že musí jim býti známy zásady, na kterých re- forma má býti vybudována. V jednání bude zitra před zasedáním výboru pokračováno. Při tom prohlásil ministr financí, že návrh Friedmannův na úpravu daně činžovní byl by vzhledem na značné náklady (20 mil. K) naprosto nepřijatelný Dncs skončena byla debata; zítra bude pro- vedeno hlasování, event. konečná redakce usne- sení výboru. Při tom mají být obzvláště projed- nány některé změny na dani staromládenecké.
Zaleski Engel Funk Rašín Friedmannův
26 article Školský výbor
Školský výbor konal daes schůzi, na jejímž programu byla spe- ciální dobata o postátnění okresních školních inspektorů- Posl. dv. rada Bachmann žádal, aby jed- nání o tomto předmštu bylo přerušeno a přešlo se k dalšímu článku k úpravě platů vysokoškol- ských profesorů: Wastian, by se pokračo- valo v debatě o sentátnění okresních inspektorů, ale aby zvolen byl pětičlenný komitět za příčinou
Posl Bachmann Wastian
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Roland.) V první třetině 9. století roz- šířila se po západní Evropě podivuhodná zvěst, že v nejzápadnějším cípu severního Španělska, kde odolávaly malé křesťanské státy krutým nájezdům Sarracenů, ovládají- cích od poloviny 8. věku celou jižní i střední Hispanií, byl nalezen hrob apoštola Jakub Staršího, o němž se pravilo, že byl prvním věrozvěstem křesťanství na hispanském polo- ostrově. Byl tím probuzen živý zájem o osudy křesťanů ve Španělích a do Galaecie, která chovala v Compostelle slavné ty ostatky, po- čaly hojné pouti ze západokřesťanských zemí Středověk míloval pouti a zbožní poutnící ne- lekali se svízelů cesty, jež trvávala měsíce leta. Putovali po starých cestách, z nich mnohé raženy byly ještě římským imperiem nocovali v klášteřích a hospitálech, jež vy- rostly podél poutnických cest a naslouchali zbožně v těchto útočištích lokálním příbě- hům o zakladatelích klášterů, o slavných mrtvých, kteří odpočívali v jejich kostelích. o bitvách a o zázracích, jež se na těch kte- rých místech sběhly. Pouť k svatému Jakubu v Compostelle byla dlouhá a obtížná. Ovšem, pokud šli poutníci z Italie po staré „Tolosan- ské“ cestě podél Pyrenejí, nebo z Německ přes Le Puy, či přes Vézelay, nebo konečně z Britanie přes Blaye, Bordeaux a Dax, byla pout dosti příjemná a bezpečná. Ale když se sešli na severním úpatí Nízkých Pyrenejí, poutnickém místě Ostabat, nastávala jim nej- horší a nejnebezpečnější část cesty: přechov přes hory, krajem divokých Basků, ještě po- hanských, kteří v horách se zálibou přepadali zbožné cestující, tropili si z nich kruté žerty olupovalí je a zabíjeli. Bylo nutno jít ve vět ších zástupech a s vůdci, kteří znali starou vojenskou cestu přes horské hřbety a patrně též dovedlí vyjednat s neskrotnými pány hor výkupné.
Roland Jakub starý Španěl Jakub Vézelay Bask Evropa Španělsko Hispanie HOSPITÁLU Compostella Pyreneje Německ Le Puy Británie Bordeaux Dax Italia
28 article
V době, kdy počaly pouti k sv. Jakubu, byla vojenská cesta přes hory ještě v živé paměti. šla starým baskickým krajem Cíze. přes jeho hlavni město téhož jmena, stoupala pak na široké horské hřbety, jež se táhnou podél údolí řeky Nive, až dostoupila k pás- mu hor, jež slují Alto de Changsa a Alto Biscar. Jimi propleila se uzounkým pruhem po úbočích ve výši 1500 m. až na sedlo Iba- ňety a sestoupla na jižní svah přes údolí Ronce, přebíhajíc pak dál k Pamploně a na západ až tam, kde byl „konec země“, Finis terrae a apoštolův hrob. Nebezpečí tohoto horského přechodu — jenž byl již starým Římanům znám — zakusila francká vojska ně- kolikráte. Baskové nenáviděli tyto cizí doby- vatele, v rovinách na severu i na jihu byl proti nim bezmocní. Ale tam, v horských vý- šinách, kde přechod mezi Alto de Changoao Alto Biscar pod horou. Orsansurrieton dostu- puje vrcholu a nebezpečná stezka propoušte sotva dva muže vedle sebe, číhávali v zálo- hách na vracející se Franky a přepadávali nepřipravené vojsko, 15. srpna 778 přepadl tam zadní voj armády Karla Velikého, jež se vracela ze Španěl, uloupili zavazadla, pobil jejich stráž. R. 813 chystali útok na vojsko syna jeho, Ludvíka, jenž však, poučen otcovým nezdarem, je předešel a útok zmařil. R. 824 přepadli opět, bezpochyby v týchž místech velké vojsko francké, z Pamplony se vrace- jící, a zničili je docela.
Jakub Ronec Říman Bask Veliký Španěl Ludvík Ibo Pamplona Alta jít Changoao Alta Franca Alta jít Changsa Alta Biscar Biscar pod hora
29 article
Když poutníci v polovině 9. stoletíšl touto cestou do Španěl, nemohli minout bez povšimnutí neblahé místo, jež bylo franckým vojskům tak osudné, místo i pro ně tak vý- znamné tím, že tam dostupovali vrcholu ce- sty a poprvé patřili do Hispanie, směrem k cíli své pouti Galaecii. Sláva poutního míst rostla, zvláště když po válečných bouřích 10. věku nastal opět klid: horská poutní cesta byla na svém vrcholu pro orientaci poutníků označena křížem, na sedle Ibaňety zařízer byl pro poutníky útulek, kaple Spasitelova při ní pozdějí i hospic, a poutníci, kteří počal se znovu hrnouti k sv. Jakubu, prohlíželis zbožně posvátná pro ně místa, kde podle cír kevní tradice zahynul výkvět franckého rytíř- stva. Duchovní legenda zmocnila se zatím sporých historických fakt, jež zachoval Ein- hard, pamětník Karla Velikého, z Karla uči- nila bojovníka za víru proti pohanským Sar- racenům, z neznámých Basků divoké Sarra- ceny a z těch, kdo byli r. 778 v horské úžla bině na vrcholu cesty pobiti od Basků, mu- čenníky za víru. I kříž na Orsansurrietě, kaple na sedle Ibaňety přičteny Karlu Veli- kému, jenž prý tím uchoval památku na onu bitvu, a údolí řeky Nive, na severní stran pod Alto Biscarem, jímž se poutníci vracel při návratu ze Španěl, poněvadž cesta dol byla jím kratší, nazváno údolím Karlovým Když v poutnickém podání srážky franckých vojsk s Basky vyrostly na velkou jízdní bitvu s nevěřícími pohany, posunula si tradice mi- sto bitvy ze závěru jižního údolí, nad nimž stál „Karlův kříž“ až k počátku údolí, do ro- víny pod sedlem Ibaňety, kde počíná údol Ronce. Tam označili dokonce místo, na němž prý zemřel hlavní rek, Roland, čtyřmi bílými mramorovými kameny pod košatým stromem a ukazovali ve skále záseky, jež prý učiníl svým mečem Durendalem.
Španěl Jakub Veliký Karel Bask Ibaňeta Karel Veli Karlův Ronec Roland Hispanie Basco jižní údolí Eina Alta Biscar Karlův kříž Ibaňeta
30 article
V letech osmdesátých 11. století počal v Compostelle stavět nový, nádherný chrám. sláva poutí vzrostla, bylo nutno upravit také nově celou cestu. Chrám byl dostavěn až r. 1122, zatím zabezpečena i cesta, rostly poděl ní kláštery a hospitály a asi v letech třicátých 12. století vznikl na místě, kde prý zemřel Ro- land, hospitál, nazvaný Rolandovým jmenem. s kostelem, postaveným nad balvanem,v němž byly stopy jeho meče. Avšak dříve je- ště, než mu byl postaven tento pomník, roz- nesly pouti slávu jeho po Francii, latinské hi- storie v XI. století vyprávěly o jeho mučen- nické smrti a počátkem 12. věku básník bo hem nadaný oslavil jej skvělou básní, jež i z nejkrásnějších památek starofrancouzské li teratury.
Rolandová Compostella HOSPITÁLU Francie HOSPITÁLU
31 article
Tento průběh vypadá dosti prostě a při- rozeně a v podstatě nelze dnes o něm, po krásných pracích Josefa Bédiera, pochybo- vati.“) Ale předcházelo mu mnoho podivných domněnek, nemožných předpokladů a naivních theorií. Většinou však, i když docházely k chybným závěrům, snažily se vyvozovat dů- sledky logicky, zkoumat prameny, budovat vě- decké dilo, jež postupovalo tak dlouho, až po- skytlo podklad k výsledkům positivním. Ne- scházelo při tom ovšem dosti divokých fan- tasií a vědeckých hraček, jichž je 19. století plno ve všech vědeckých oborech, a jež ještě dnes jsou se zálibou pěstěny různými diletan- ty, jimž nestačí pro ukrácení chvíle jiné, pro ně méně nebezpečné zaměstnání. Typickým příkladem takové „vědecké“ práce, právě bitvě u Roncevaux, je nedávná studie F. E
Bédier Roncevaux
32 article
Manna: „Píseň o Rolandovi jako historický pramen, a vznik soch Rolandových“.*) Autor prostým pseudofilologickým kouzelnictvím smazal všechna historická řakta, všechny do- kumenty a rozřešil si vznik básně o Rolandovi takto Karel Veliký netáhl roku 778 do Španěl. ale „gegen Retza und Stettin“. Roland nepadi v Pyrenejích, ale „bei Prenzlau“, atd., krátce Karel táhl proti Slovanům, Sarraceni jsou Slované a celá historie básně o Rolandov sběhla se na březích Baltického moře. Nen možno reprodukovat všechny ty zoufalé ne- smysly, jimiž se kniha hemží, ale vybeřme aspoň několik nahodílých dokladů o tom, ja- kým způsobem je možno ještě dnes myslita psát na účet vědy Ve francouzské básní o Rolandovi jsou vypočítáváni národové v pohanském vojsku Sarracena Baliganta, nepřitele Karla Velikého Praví se, že druhý zástup jsou „Turs“ (Turcs) *) Srv. Revue des deux mondes z 15. ledna 1913 kde je článek Bédierův o jednotnosti básně o Ro- landovi a oznamuje se další práce, výsledek před- nášek, konaných r. 1912 na Čollěge de France.
Roland Rolandová Veliká Španěl Karel Slovan Sarracen Baligant Veliký Turcs Bédierův Franc Pyreneje Prenzlau baltický moře Nen Manna Retza und Stettin
33 article F. E. Mann: Das Rolandslied etc. Lipsko Dieterich 1912. VIIl. + 173 str
F. E. Mann: Das Rolandslied etc. Lipsko Dieterich 1912. VIIl. + 173 str třetí „Pers“. Mann prostě ví, že to nejsou Turci a Peršané, ale lidé z Turona, Torona, Thorna, Turczna v Prusku, a ti druzí z blízkého místa Briesen, jež je od „berza, bréza, berse. berža“, t. j. bříza. Národ, nazvaný Avers, má prý být jmenován Res, což prý je ze slovan- ského „reka“, čili národ, žijící na řece. Když jedná se o místní jména, tu autor prostě dosa- zuje, jak toho má právě potřebí: Valterne (místo ve Španělsku, jímž táhne Karel s voj- skem) je mu Vallis Trawenae, Saragossa je štětín a „konečně Rencesval může být identí- cké jen s „Prenzlau“. Jméno zní slovansky
E Mann Mann Peršan Thorn Turczn Karel Vallis Trawenae Lipsko Turec Torona Prusko Španělsko Prenzlau Saragossa
34 article
„Premislav“, leží 35 km od Odry a tam tedy padl Roland. Autor ve svém filologickém roz- vášnění hračkou kroutí všechna místní jména tak dlouho, až mu dají jeho vybájenou topo- grafií Karlova pochodu od dolního Labe Me- klenburskem na štětín a podél Havely zpět přes Brandeburk a Ziesar k Labi u Magde- burku. Všechny ty hrůzy, jichž se při tom do- pouští, nutno číst — nelze je pérem vypsaf. Na konec je pak jíž snadno hotov s vlastními jmé- ny, jež by jeho germánsko-slovanským theo- riím o vzníku Rolanda mohly skytat obtíže. Na př. Blancandrins, posel krále Marsilia ke Kar- lovi. Autor praví, že by se měl vykládat blan — louka, a candin, což prý pochází od koň (kůň) tedy „koňská louka“. Ale poněvadž prý je v jednom pozdějším textu psán Blanzar- din, tedy vykládá: „caru, staroslovansky cara, t. j. kouzlo, polsky osary, kašubsky carzyc, k tomu polsky czart, západoslov. cart, čert: blan by pak bylo zkráceno z balija, balen, t. j. čaroděj, lékař, tedy démonický čaroděj“. Ta- kových výkladů je kniha plna a na nich zaklá- dají se konečně nesmysly, jimiž starofrancouz- ská báseň o Karlově výpravě do Španěl je vy- kládána jako zpracování ztracené germánské básně o výpravě Karlova germánského vojska proti polabským Slovanům-Sarracenům. Na štěstí práce tohoto druhu nemohou ubližit ni- čemu a nikomu — leda autorovi
Roland Havela Marsilius Karlův Španěl Odra Labe Magde Kara km Karlův pochod