ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3907fa50-8f51-11dd-8b6f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 104, place 54, org 16, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
8. března 1913. Číslo 66.
4 article
prozkoumání návrhu o úpravě platů profesorů vysokoškolských, což přijato. Z českých poslanců do komitétu zvolen posl dr. Tobol ka. Vzbledem k speciální debatě o sestátnění okresních inspektorů žádal posl. Konečný, aby se jednání odložilo asi na dobu 14 dní, aby po- slanci mohli se poradit s učitelskými organisacemi ježto návrh referentův jest nový. Posl. Glö cke protestoval proti tomu, neboť je to proti jedna- címu řádu, ježto byla usnesena již speciální de- bata. V zevrubné debatě ref. posl. Kasper do- poručil schválení svého návrhu, jakož i svých návrhů pozměňovacích. Promluvili posl. Glöckel, Röger Gjen zvláště žádal, aby jmenování inspektorů se dálo za vlivu učitelských konferenci). Miklas, Hofí- mann. Konečný, dr. Lukavský, bar. Hoc a j. Všichni, až na české poslance, se přidržovali znění vládní předlohy, činíce na ní menší změny
doktor Tobol Posl Kasper Miklas Lukavský
5 article
Posl. Konečný a dr. Lukavský navrhli, aby byl škrtnut § 1. vládní předlohy. Místo něho navrhl posl. Konečný toto znění: »Okresní školní in- spektoři (zpravidla) jsou jmenováni zemskými škol- nimi radami ze stavu učitelů škol obecných, měšťan- ských a cvičných cestou konkursní na základě ternového návrhu okresní školní rady, na nějž zemská školní rada je vázána, na funkční dobu okresních školních rad a potvrzováni ministerstvem kultu a vyučování. Didakticko-ped gogický školní dozer buď odloučen od administrativního a k vy- konávání administrativní práce budiž přidělen okresnímu školnímu inspektorovi kancelářský úřadník. Ustanovení o konkursu a kvalifikaci okresních školních inspektorů zůstaveno jest zem- skému zákonodárství.« Posl. dr. Lukavský učinil pozměňovac návrh v tom smyslu, aby v zákoně výslovně byle uvedeno, že okresní školní iaspektoři mohou bý také jmenováni z řad učitelstva středoškolského V ostatním souhlasil jeho návrh s návrhem posl Konečného. Návrh tento podán byl oběma po- slancům učitelskou deputací. Potom promluvil zástupce ministerstva finane dvor. r. Schedlbauer. Zdůraznil finanční stránku, neboť sestátnění může se stát jen v me- zích rozpočtu. Kromě Haliče jde o 32 okresnícl inspektorů. Z těch je 206 učitelů obecných a měštanských škol. 43 cvičných, 80 ředitelů a pro- fessorů středoškolských. Celková úprava vyžado- vala by 11/% mil. K. K § 1. přihlášeni jsou ještě čtyři řečníci Z německé a sociálně demokratické strany žá- dáno urychlení prací, aby výbor zasedal trvale v prázdni parlamentní. Přiští schůze po veliko- nocích.
Posl doktor Lukavský Konečný Schedlbauer Halič učitel škola obecný
6 article Národohospodářský výbor.
Národohospodářský výbor. Výbor ku projednání předlohy o všeobec ném úvěrním ústavu pro výdělková hospodářská společenstva konal schů- ze včera a dnes. Ref. dr. Krek doplnil svou písemnou zprávu některými vysvětlivkami, načež korreferent dr Franta vyslovil se z autonomistických a hospodář sko-politických důvodů proti předloze a navrhl. aby se přešlo k jednacímu pořadu. Kdyby tento návrh byl zamítnut, aby předložen byl statut zmí- něný v osnově zákona, a rokování bylo zastaveno. dokud nebude splněn tento požadavek. Posl. ryt. Halban opřel se, aby všeobecné ústavy úvěrní se utvářily jako výdělková a hospo- dářská společenstva a pro právní formu společ- nosti akciové. Posl. dr. Lichi poukazuje na velkou nutnos otevření velkého trhu peněžního pro celou spole- čenstevní organisaci v Rakousku. Navrhl zaháj zevrubnou debatu. Posl. Einspinner vyslovuje se pro osnovu — Choc je sice pro nutnost, aby stát spolupů- sobil při organisaci společenstavního úvěrnictví adíli však mnohé námitky posl. dra. Franty a o- volává se, jako tento, na nezměněné stanovisk českého zemského výboru, Posl. Angermzan vyslovuje obavu, že b prostředky, shromážděně dnes účelně zemským ústřednami, mohly plynouti do ústřední organisace na újmu zemí, zejména Haliče. — Reumannje zásadně pro zřízení takové společenstevní ústředni organisace za státní spolučinnosti, jen s podmín- kou, že tyto prameny úvěru budou otevřeny též společenstevním organisacím konsumentů.
Ref doktor Krek Franta Posl Halban Lichi Rakousko Halič všeobecný ústav úvěrní
7 article
Posl. Sedlák zastával se vládní předlohy odvolává se na usnesení Všeobecného svazu zem- ských hospodářských společenstev. Min. rada dr. Lobuszansky přimlouval se za spojení peněžních prostředků ústředních pokla- den a společenstev. Ústřední ústav je naléhavo nutností. Hospodářská politika postrádá nadmirt účinné vzpruhy. Také peněžní trh pochopí teprve prostřednictvím ústřední organisace význam spo- lečenstev. Odb. přednosta zl. Ertl nesdílí obavy strat unikání peněz ze zemí; čím mohutnější jest ústř organisace, tím větší bude její vlív na peněžní trh a tím větší užitek budou míti i země z tohoto spo- lečného zařízení. Právní forma, v předloze obsaže- ná, je výsledkem přání, projevených v anketě z Posl. Angermann a Halban žádali formu akciové společnosti a vyslovili se proti poškození zemských organisaci ústředním zřízením. Posl. dr. Licht navrhl tudíž, aby výbor z obor referentů, předsedy a posl. Angermanna a Einspin- nera, byl pověřen podrobiti předběžné poradě v dobodě s vládou zásadní otázky, a podal zprávu 1906.
Posl Sedlák doktor Lobuszansky Ertl Angermann Halban Licht Einspin všeobecný svaz země
8 article Dramatická premiéra v biografu.
Dramatická premiéra v biografu. Na citelnou soutěž kinematografických pod- niků stěžují si všecky divadelní scény. Zvláště tam, kde biografická, světelná představení jsou ří- zena dobrým, vybíravým vkusem, bude tato sou- těž asi krutá, čím dále bolestnější. Toť fakt, s nímž dlužno počítati, neboť platicí obecenstvo jest sou- verain, který konec konců rozhoduje. Do předsta- vení kinematografických divadol již dávno vnikly hotové dramatické scény, jejichž pečlivá režie. slohová výprava a do všech podrobností minuciós- ně propracovaná souhra jsou veliké a nepodceňo- vané přednosti, pro něž se rády odpouštějí jak ú- bytek živého slova, tak nepřítomnost živých her- ců. Fantasie diváků sama, zbystřená a usnad- něná zmíněnými přednostmi, lehce si nahradí vše ostatní, a z kroniky biografických představení známa jest již řada skvělých filmů, které v celém světě vzbudily oprávněnou pozornost. Vždyť ko- nečně — schopnost illuse diváků je tak nevyčer- patelná, tak doslova bez hranic, že výborné a ži- vé snímky dovedou bezmála stejně nadchnoutí. rozohniti, dojmouti, jako — špatná deklamace na skutečném divadle, primitivní souhra, chatrná, chu- dá výprava V biografu v „Lucerně“ včera měli novou ta- kovou sensaci obrazových představení: „sehráli“ pětiaktové drama berlínského autora dra. Paula Lindaua „Jiný člověk“, ve vzorné režii (M.
Lindau
9 article
Macka), se slavným německým umělcem Albertem Bassermannem v titulní roli. Tedy předsta- vení po stránce scénické a herecké dokonalé, po stránce literární, dějové, rozhodně zajímavé, ba poutavé. O tom šel asi svorný hlas mezi obecen- stvem včerejší promiéry, mezi nímž byl náš lite- rární, umělecký a divadelní svět zastoupen tak jako by šlo o významnou premiéru třeba v Národ- ním divadle. Lindauův kus jest obratně sestaven na vděč- né románové thesi: francouzský literární historik Hippolyte Taine se vyslovil, že člověk ve stavu zemdlenosti jest jiným člověkem, neboť provádí prý potom věci, které naprosto neodpovídají jeho povaze, vychování a jeho poměrům. Lindau použil této myšlenky a sepsal divadelní kus, jehož hlav- ní osoby jsou státní návladní dr. Hallers (Basser- mann), justiční rada Arnoldy (Hanus), jeho sestra Anežka (Relly Ridon) a její komorná Amalie (H. Weisscová). Děvče, podezřelé z krádeže draho- cenných hodinek, které v rozespalosti při svlé- kání svojí velitelky zastrčilo do kapsy, bylo pro- puštěno. Stané se sklepnieí v podezřeiém lokále. o výsledku: 1. reforma organisací, 2. člnnost,3 ustanovení statutu, což schváleno. Z Vídně, 7. brezna. (K. k.) V socfálně-politickém výboru podal poslane Seitz návrh, aby prostřednictvím presidia bylo žádáno za přikázání Muchičova návrhu ohledně pekařských pomocníků, který nalezá se ve výboru národohospodářském, výboru sociálně-politickému, aby mohl býti současně s vládní přediohou při- kázán referentovi, což schváleno. Přiští schůze koná se v 1. dubnovém týdnu. Vredakčním komitétu živnostenskéh výboru byla schválena zpráva posl. Fresla o do- sud podaných návrzích na omezení živnostenských prací v trestnicích
Bassermann doktor Hallers Basser Arnold Hanus Anežka Rell Ridon Amalia H Weisscová Seitz Fresl Lindau Vídeň Hippolytos Tain
10 article Politický přehled.
Politický přehled. Dnes poprvé ročí se neblahý den, kdy ná- rodu a straně národně-svobodomyslné odňat byl jeden z nejčelnějších jejích pracovníků správce a strážce zemských záležitostí a vůdč její mluvčí ve stěžejní otázce našeho králov- ství, vyrovnání mezi oběma jeho národnostmi Dne 8. března 1912 ohromena byla stran naše zprávou o úmrtí předsedy svého výkon- ného výboru. Pamětlivi slov, kteráž napsal dr K. Kramář v nekrologu za drem. V. Škardou „Nár. Listech“ 9. března minulého roku: „Vše co bylo na Tobě lidského, pomíjejícího, vzal nám Osud, vděčnost k Tobě nevezme nám nikdo,“ připomináme všem věrným stoupen- cům strany a všemu lidu českému památku ze- nulého v dnešní den prvního výročí jeho úmrt Nebylo horlivějšího, horoucnějšího pracovníka pro štěstí českého lidu a všeho obyvatelstva české vlasti nad tohoto, službě národa až k úmoru oddaného, v hájení jeho jazykových, politických a hospodářských práv, všech jeho držav ve všech samosprávných i státních od- borech nezdolatelného muže, jehož celý, po- měrně tak krátký, pro zdar a prospěch národ- ní tak žalostně před časem skončený život ná- ležel výhradně cíli, jehož se nedožil. Co pro ně učinil, zůstane ovšem navždy trvalým jeho po- mníkem a nezcizitelným majetkem všeho lidu českého a chloubou jeho strany. Budiž mu pa- mět stále tak svěží, jako dnes, rok po jeh smrti . . ..
K Kramář
11 article Němečti poslanci z Čech proti finančnímu plánu.
Němečti poslanci z Čech proti finančnímu plánu. Spory uvnitř německo-nacionálního Verbandl v příčině finančního plánu trvající již delší dobu. dosud odklizeny nebyly. Jak známo, stojí „velká část“ německých poslanců z Čech proti povolení údělů zemím, dokud nebude docíleno výsledku česko-německé dohody, při čemž uvádí se stari píseň, že by zvýšenými příjmy království Českého z údělů posílen byl zemský výbor ve své většině český a tím seslabeno bylo, jak „Neue Fr. Presse“ včera dí, „praktické působení německé obstrukce“ Tato situace oznamována byla před týdnem a pře čtrnácti dny, ale zůstala nezměněna a vídeňský list sděluje, že právoplatné stanovísko Verbandu meritu berních předloh bude zaujato teprve po vel- konocích. Není prý dosud zjištěno, zdal úmysl, zajistiti hlasování závazkem klubovní discipliny, Ize provésti. Nedělní šík radíkálních stran na základně
Neue Čechy Francie . Presse
12 article
Básník Viktor Dyk je čertův chlapík, aspoř jeho žurnalistická ubiquita jest obdivuhodna. Zatím co v „Samostatnosti“ uveřejňuje poetický epilo k velké státoprávní frašce „Kníže a nulla“, anebo „Dejme dvojjazyčnost Prahy Němcům“, vyškrabuj téhož dne v „Lid. Novinách“ jinou historickou kaňku z letopisů své strany — proslulé totiž „sra- žení se stran nár. sociální a pokrokově“, které s „Samostatnosti“ na její základně na Vínohradech v neděli tak nedosti skvěle podařilo. Viktor Dyl opakuje ještě jednou, že se tato blamáž „Samostat- nosti“ opravdu nepřihodila večer, nýbrž skutečně za bílého dne, čímž nestala se přece menší a úča- stenství schůze samé větší. Ať při plynovém. t při denním světle počítáno, účastníků dvojfronto- vého šiku „Samostatnosti“ nebylo více než sedm- desát. To Viktor Dyk, zákopník stáloprávně-po- krokových manifestací, také nepopírá, ale vyklád to nedorozuměním. Nedorozumění bylo vůbec zlé fatum základny „Samostatnosti“, onoho historického dnel my jsme její schůzi nedorozuměním položili na večer, účast- níci nedostavili se do ní „pro nedorozumění eo se týče sálu“ a proto, že „řečníci te- prve v poslední chvíli ohlálen!“, jak
Dyk Kníže Dyl Praha Němec Lido
13 article
Viktor Dyk. Ujišťuje nás, že přes to vše tento si porosle Ujišťujeme jej se své strany přáním všeho zda- ru. Což aby se spojíla základna „Samostatnosti kam chodil za svými úřadnímí povinnostmi dr Hallers. Ten po úrazu při pádu s koně a násled- kem silné přepracovanosti upadne v chorobu, níž vyvádí činy, za něž nemůže býti činěn odpo- vědným. Historie, velmi zapletené, jež z toho vznikají, řeší se v nepřetržitém toku rozvíjeného filmu, rozumí se ve formě velmi konvenčního, na- pínavého dramatu ale hlavní věcí je tu dokonalá souhra. Způsob, jimž Albert Basgermann, na nějž ovšem upíná se hlavní zájem, hraje státního ná- vladního, zejména v okamžicích, kdy z normálního stavu přecházi do onoho podvědomého, v němž se stává zločincem a pak zase v těch chvílích, kdy v něm procitá korektní muž, je svrchovaně zají- Provedení „Jiného člověka“ trvá skoro plné dvě hodiny, a stojí za podívaní. Abychom se pak neuchýlili od běžné šablony, budiž konstatovánot dům byl vyprodán a „všichni účinkující“ zahrnuti salvami potlesku. Jenom květinové dary scházely. neboť autor nebyl premiéře přítomen, a z účinku- jících nebylo nikoho, kdo by je sbíral. Z téže pří- činy patrně odpadlo i obvyklé „děkovéní za auto- Tss. mavý.
Dyk Hallers Basgermann státní ný
14 article
+ (Večery anglické a francouzské písně) Dva poslední večery Spolku pro pěstování písné sváděly svými programy k srovnání anglické francouzské moderní lyriky a toto srovnání ne- mohlo vyzníti pro prvnější příznivě. Z program anglického večera byly nejzajímavější a také nej- příznivější dojem zůstavily písně staré, jmenovitě pisně irského původu, svojí rázovitostí, šťastným zachycením nálady veršů a procitěností hudeb- ního výrazu. Jich přímým opakem byla modern lyrika anglická, zastoupená jmény: Mac Dowell Cyril Scott, H. Barth. Artbur Novin a A. Beath Moderními v užším slova smyslu písné ty nelze vlastně ani nazvati. Stojíť skoro veskrze pod vli- vem německé písně romantické periody a všechna modernost některých z nich vyčerpává se tím, že se v nich tu a tam kopírují francouzští impres- sionisté. O-iginality v nich není, ani hloubký, z to mnoho plochosti a všedn osti. Německá pěv- yně slč. Hesseová, od loňska u nás dobře z- příště s obvyklou státoprávně-radikální tombolou? Ta táhne víc, než nejkrásnější předseda a nej- dchvatnější řečníci všech tří sražených stran. Do- datkem sdělujeme, že se „Čas“ konečně dal upro- siti a přinesl včera, v pátek, zprávu o nedělne schůzi. Jsme tak neskromní, že si přičítáme zásluhu o tento referát.
Mac Dowell Cyril Scott H Barth A Beath
15 article
Rakousko-Uhersko. Po albánském kongrese. Ve čtvrteční schůzi poslanecké sněmovmy podal dr. Tresič-Pavičíč dotaz vládě jak ospravedlní konání albánského kongresu v Terstě v době, kdy se vyjednává s Ruskem o přátelské sblížení, kdežto tento kongres domnělých albánských delegátů směřoval k cíli zrovna opačnému a byl tedy politicky zcela pochybený. Kongres, na němž neslýcha- ným způsobem štváno proti Srbsku, příčí se úplně citům rakouského obyvatelstva. Tako- vá rakousko-uherská politika, nedůstojná stá- tu s většinou slovanského obyvatelstva, je pochybená i proto, že navržená Albánie bude v budoucnosti stále nebezpečím války mez Rakouskem a Italií. Podavatel dotazu se tedly táže, chce-li si ministerský předseda od mi- nistra vnějších věcí a místodržitele, kn. Ho- henloha, který věnoval kongresu obzvláštní pozornost, zjednati zprávy, je-li pravdou, co se na kongrese tvrdilo, že účastníkům kongresu bylo ze státní pokladny vyplaceno 50.000 K.
Tresič RakouskoUhersko Rusko Srbsko Albánie Rakousko
16 article
O tom, že albánský kongres v Terstě byl placen rakouským zahraničním minister- stvem, píšou všechny terstské časopisy. Dle „Edinosti“ deputát Terentius Tocci vznesl ve schůzi na předsedu přípravného výboru dotaz, je-li pravda, že rakouské „politické kruhy“ věnovaly na kongres 50.000 K, ale pro vzniklou bouři nemohl ani domluviti a musil kongres opustiti, poněvadž dodal, že by bylo hanbou celého arnautského národa, kdyby příjal takovou úplatu. Ale dotaz o penězích byl podán jinou osobou a tu předseda v po- slední schůzi oznámil, že obdržel na kon- gres 1000 K od osoby, blízké pan ministrovi, jiných 1000 K sebralí prý Albánci sami. Kongres však stál asi 15.000 a většina jeho účastníků dostávala denně p 6 korunách. Terstský „Indipendente“ oznamuje, ž hlavním pořadatelem kongresu byl jeden vy- soký úřadník terstské státní po- licie a jeden funkcionář veliké paroplaveb- ní společnosti, která je v nejužším styku s mi- nisterstvem vnějších věcí. Kongres řídil dle jmena Fair bej Konica, ve skutečnosti však inženýr Hässler, býv. důstojník generální- ho štábu. A právě tento „inženýr“ s oním úřadníkem státní policie nejvíc protestovali proti tomu, aby se oznámilo, kdo dal na kon- gres peníze. Pochybujeme, že vláda dá na dotaz dra Tresiče určitější odpověď, z kieré“ pokladny byly vypláceny diety účastníkům albánského kongresu.
Terentius Tocci Albánec Hässler Tresič Konica
17 article Země české.
Země české. Dr. Václav Škarda.
doktor Škarda
18 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Albanci chtějí zústati pod Srbskem. Albanci z Drače, Lješe. Tyrany a Eiba- sanu, kteří jsou odpůrci politiky Ismaila Ke- mala, doručili konferenci velevyslanců v Lon- dýně prosbu, aby byli ponecháni, pod vládou srbskou a aby jich cizí vlády nechaly na po- koji. V memorandu, jež jest už druhý toho druhu hlas z Albanie, praví se mimo jiné- Srbské vojsko přineslo nám osvobození, spra- vedlnost a kulturu a zjednalo pořádek, jehož u nás, bohužel, dotud nebývalo. Vládu Ismail- Kemala neuznáváme, autonomie by nás zni- čila, protože by nám nepřínesla pořádek, ný brž nové a krvavější rozbroje.
Albanec Lješ Eib Ismail Kemal Srbsko Drač Lon Albánie
20 article
Nedostatek slovanské tiskové kanceláře. Sarajevská „Srbská Rěč“ podává přehle toho, co vídeňské listy píšou o Balkáně zvlášť o Srbsku, a nazývá to vše dohromady bezhlavostí, jež, podle zdání listu, má půvo v neinformovanosti vídeňského tisku, jež se odtud šíří do ostatních zemí rakousko-uher- ských. Jen bezhlavosti a neinformovanost „Srb. R.“ přičítá za vinu, že vídeňský tísk žádá revisi obchodní smlouvy se Srbskem, jež vyprší teprve r. 1917, a požadavek svůi podpírá takovými důvody: Srbsko dobylo mnoho nových zemí a z vděčnosti je po- psaná, přednesem vkusným a postihujícím odlišné citové založení i nálady písní, měla tu dosti ne- vděčný úkol. — Večer paní R. Delannois doplnil obraz nejnovější francouzské písně, který nakre- slila před časem v koncertním večeru Umělecké Besedy, dalšími jmény, jimiž byli E. Chausson, v d' Indy, R. Hahn. Ch. Bordes a M. Ravel. Jie lyrické projevy vesměs jdou za něčím novým, mají svůj určitý profil, kterého u moderních An- gličanů jsme v písní neshledali. Ze skladatel svrchu jmenovaných zyláště hlubokým dojmem působil d' Indy visionářskou »Námořní písní«, Ra- vel pisní o »Zámořských větrechy, plnou chmurno vášnivosti a jmenovitě Bordes svojí »Danson la Gigne«, Která střídáním nálad ve zpěvu, ne- soucím se snad rytmicky týmž průvodem klavíru e svého druhu kabinetním kouskem. Mimo uve- dená jména oživila pí. Delannois svým neodola- telným, poesie plným přednesem, pro který i n hlasovou indisposici její jsme zapomínali, známe nám fysiognomie dalších lyriků francouzských H. Duparea, G. Fauréa, G. Fabrea a Cl. Debus aš.
Srb R Delannois E Chausson R Hahn M Ravel Indy Dupareo G Fauré G Fabreo Balkán Srbsko Danson le Gigne
21 article
+ Spolek Pěvecké adružení pražských učitelek ustavil se v těchto dnech. Spolek založil prok Fr. Spilka, který i na dále zůstal jeho uměleckým rádcem. Předsedkyní spolku je sl. O. Pokorná dirigentem p. M. Doležil. Sídlo spolku je ve škole u sv. Tomáše. + Koncert ve prospěch vlaš. sirotčinee Z důvodů rodinných odřekla kom. pěvkyně pl. H Mottlová účinkovati na koncertě dnes o 7. hod večerní v Rudolfinu konaném. + Z Hudebního klubu. Dnes je druhý večen „Cyklu písní Custava Mahlera«. O tomto večeru proveden bude »Des Knaben Wunderhorn«. Za- čátek přesně o 7. hod. večerní — Cykluz za- končen bude v neděli 9. března o 3/411. hod. dop Přistup pouze členům na průkaz letožní legi- timace. Noví členové se přijímají 14 hodiny před začátkem každého dne. Hlaholská dvorana, Rie- grovo nábřeží. + Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. več. koná se ve Smetanově sále Obecního domu ob- vyklý sobotní koncert. Vstupenky po 70 h, ro- dinný lístek (pro 3 osoby) 1 K 90 h. lože po 5 prodávají se od 7 hod. večer u pokladny.
Spilka M Doležil Tomáš H Mottlová Francie Smetanův spolek pěvecký adružení Rudolfinum Český filharmonie píseň Custava Mahler obecní dom
22 title
Hudba.
24 article
vinno dáti z nich Rakousko-Uhersku ne-li podíl, tož aspoň hospodářské výhody. „člověl se přímo zhrozí,“ píše srbský list, „když slyší. kterak i nejvzdělanější vídeňští novináří smý. šlejí o věcech balkánských. Nejprve se vám zdá, že žertují, když rozvíjejí své názory na Srby, Bulhary a vůbec na celý Balkán. Ale brzy uvidíte, že mluví nesmysly vážně, avšak o věcech, o kterých mluví, nevědí víc, než každý medař na sarajevském trhu. Nejsou toho vinni jen vídeňští novináři, ale sami bal- kánští národové, kteří se měli v čas postarat. aby zřízena byla slovanská kancelář. která by dobře informovala přátele i protiv- níky. Dosáhla by nyní aspoň toho, že by seo věcech balkánských a slovanských nešířily nesmysly, které snad nevycházejí tak ze zle vůle, jako nevědomosti a z nepochopení, je- muž se konečně nelze příliš divit u cizinců. Když vídeňská vláda dá koncesí ke zřízení albánské tiskové kan- celáře ve Vídni. jak by ji mohla odepříti tiskové kanceláři slo- vanske?
Srba Bulhar Rakousko Uhersko Balkán Vídeň
25 article Svátek lidového vzdělání v Petrohradě.
Svátek lidového vzdělání v Petrohradě. V sám předvečer jubílea ruského panovnického rodu byl odevzdán veřejnému užívání nový lidový dům v Petrohradě na Obvodném kanále za Balti- ckým nádražím. Nový tento lidový dům bude dů- stojným soupeřem staršího „Národního domu“ na Petrohradské straně, jehož nové rozšířené budovy byly právě loni otevřeny. Nový lidový palác jest dílo soukromé obětavosti. Asi před šesti lety bylo stavební místo pro tento dům zakoupeno místo- předsedou spolku lidové university N. V. Dmitri- jevem. Zásluhou několika jednotlivců bylo sebráno ještě asi 150.000 rublů a záhy byl postaven lidový palác, plný světla a vzduchu, opatřený moderními technickými vymoženostmi, 10 prostrannými poslu- chárnami, velkolepou tělocvičnou, chemickými, so- chařskými a malířskými dílnami, bohatou biblioté- kou a pěkným divadelním sálem. Knihovna lido- vého domu již při otevření má přes 70.000 svazků, z nichž nejvíce daroval známý šířitel lidového vzdě- lání N. A. Rubakin. Při lidovém domě bude zří- zeno též museum, v jehož místnostech prozatím najde útočíště čítárna. Otevření lidového domu sta- lo se kulturním svátkem petrohradským, kterého se záčastníli vynikající představitelé vědeckého, lite- rárního i politického světa.
Dmitri Rubakin Petrohrad národní dom spolek lidový univerzita N . V lidový palác
26 article
Péče o lidové vzdělání v ruských městech na- šla více půdy než u nás. U nás nemáme podobných instituci, jako jsou lidové domy [Narodnyj dom) v Petrohradě, v Moskvě nebo v Kyjevě, u nás ne- slyšet o tom, že by boháči před smrti odkazovali statisíce na zřízení domů pro lidovou osvětu nebo lidových universit, jak se stává často na Rusi. Ne- dávno i v Sibíři byl otevřeh podobný dům lidové osvěty, zbudovaný statisícovým nákladem místního kupce. V Moskvě jest velkolepá instituce — lidoví universita Šaňavského, na níž učí přední vědecké síly ruské, bohužel, po známých útocích minister- stva osvěty na universitní zamosprávu, na lidovou universitu až příliš četné. Myšlenka vyššího lidové- ho vzdělání, která zrodila se počátkem osmdesátých let v Anglii, padla na Rusí na půdu velmi úrodnou.
Petrohrad Moskva Kyjev Anglie Rus lidový univerzita Šaňavský lidový dom
27 article
Literární smlouva Ruska s Německem. Po uzavření literární smlouvy s Francií při- kročila ruská vláda k jednání o podobné smlouvě s Německem. Výsledek nedávno zakončených porad shrnuje „Russkaja Molva“ v těchto bodechá 1. Ruská díla požívají v Německu ochrany autor- ského práva při literárních a hudebních věcech od 1. července 1901, při fotografiích od 1. února 1907. — 2. Němečtí zástupci žádali pro německá díla větší ochrany, než poskytuje rusko-francouz- ská smlouva, ale ruští zástupci poukázali na § 19 těto smlouvy, který zaručuje franeouzským pracím stejnou ochranu, jaká bude poskytnuta v pozdějších smlouvách jiným státům, a nechtěli právě uza- vřenou smlouvu s Francií opět měnit. — 3. Smlou- va dává ruským dílům v Německu jen 30letou ochranu, kdežto podle ruských zákonů ochrana trvá 50 let. — 4. Vydání právě tištěných knih něme- ckých, v Rusku nechráněných, může být zastaveno na lhůtu 1 roku. — 5. Podle německého zákona městská rada lipská vede zvláštní záznamy, do níchž jsou zapisována i anonymní díla. Podle smlou- vy právo zápisu budou mit i ruská díla. — 6. Rušt poddaní požívají v Německu ochrany svých autor- ských práv z každého díla, pokud jich dílo v orl- ginále nebo v překladě dříve nevyšlo v cizině. — Za nedlouho dojde patrně k podobné smlouvě mezí Rakouskem a Ruskem, takže přestane dosa vadní volnost pytlačení v ruské literatuře. Nová demokratická vláda ve Spojených státech.
Rusko Německo Francie Rakousko spojený stát
28 article
Kabinet dra. Wilsona byl příjat americkou veřejností příznivě. Má pět členů ze Severu pět z Jihu i obsahuje vynikající talenty demo- kratické strany, takže se zamlouvá jak politikům tak i těm, kdož soudí, že vláda má býti utvořena bez zřetele na politiky. Největší zájem i kritiku vzbudilo jmenován Bryana státním sekretářem. Bryan, někdejší kan- didát presidentství, se v poslednich letech ve svém radikalismu značně umírnil, má bystrý smys pro obecné potřeby, velkou zkušenost i znalos lidí a takt, s nímž vystupoval vždy jako politik prospěje mu jako diplomatu. Generální prokurátor Mac Reynolds je spíše konservativního směru a praví se, že r. 1896 hlasoval pro Mac Kinleyc proti Bryanovi, Sekre- tářství vnitra, které je důležitém úřadem vzhle- dem k možným rozporům mezi státy a spolkovou vládou, převzal Franklin Lane, jenž se nazývá demokratem Roosevellova směra a znamenitě se uplatnil v mezistátní obchodní komisi. Generální poštmistr Burleson byl členem sněmovny repre- sentantů za Texas. V kongresu byl znám jako umírněný konservativec, stejně jako novoyorský obchodník Redfield, muž lidumilných snah, jenž převzal portefenille obchodu. Sekretář války Lindley Garrison je právníkem z New Jersey, kde se těší velké vážnosti. Josephus Daniels. sekretář námořnictva, je žurnalistou z Jihu děkuje za své jmenování uejspíše přátelství s Bryanem. Sekretář orby Houston pokládá se z velii způsobilého pro svůj obor a sekretář práte Wilson je jedním z několika členů dělnické strany v kongresu, jenž byl předním organisátorem unie horníků.
Wilson Severa Bryan Mac Reynolds Sekre Franklin Lane Burleson Redfield Lindley Garrison Daniels Houston Bryan Texas New Jersey sněmovna kongres
29 article
Tříletá vojenská služba ve Francii. Text osnovy zákona, jimž se opět zavádí tříletá služba ve francouzské armádě, obsahuje 29 článků, z nichž první se zabývají způsobem odvodu. Článek 12. stanoví dobu vojenské služby taktot Každý Francouz, jenž byl uznán schopným k vojenské službě, náleží postupně: k aktivní armádě 3 leta, k záloze aktivní armády 11 let, k territoriální a- mádě (domobraně) 7 let a k záloze territoriální ar- mády 7 let. V čl. 13. se zmocňuje ministr vojenství a námořnictva: 1. již po 30 měsících propustiti ty kdož dostanou vysvědčení o dobrém chovánía mají na živu 4 bratry nebo sestry: 2. po dvoulsté službě propustiti ony, kdož dostanou vysvědčení o dobrém chování a mají více než 4 brátry nebo sestry. Poslední článek stanoví, že zákon vstoupí lhned v platnost a bude míti účinek na všechny kdož při navržení zákona se nalézají u praporů. Kromě tříleté služební doby obsahuje nový zá- kon ještě tyto změny: 1. Období sčítací se prodlu- žuje tak, že branci budou sčítáni již dvě leta před zařaděním, což dovoluje přípraviti zařadění tříd. které mohou v době války býti povolány ku pra- porům. 2. Zřízení revisní rady pro posouzení schop- nosti k vojenské službě. 3. Žřízení vojenské ko- mise při revisní radě. Tato komise má brance, kteří byli revisní radou uznání způsobilými, přidělovati k různým sborům. 4. Právo pro jisté aírické sbory jež ministr vojenství určí, zůstati u praporu po 15 let jako u koloniálního vojska.
Francouz Francie
30 article Tříletou službou zvýší se stav armády v mír
Tříletou službou zvýší se stav armády v mír asi o 160.000 mužů. Pokládá se za jisté, že ve sněmovně bude věta šina pro předlohu, je však možno, že debata bude dosti zdlouhavá pro odpor socialistů a části radi- kálů, kteří se staví rozhodně proti tříleté službě, Příznivým znamením je také, že Clemenceau, vůdce radikální skupiny v senátě, vyslovil se vůči reda aktoru „Liberté“ velmi důrazně pro tříletou vojena skou službu, kterou pokládá za nutnou vzhleden k ohromnému zbrojení Německa. Ve vojenském výboru sněmovny činí se opa- tření proti socialistické obstrukci. Žákon o povo- lení úvěru 500 milionů má býti projednán ihned, vyřídí-li rozpočtová komise tento návrh do úterka, jinak má býti přes odpor socialistů projednávána předloha o tříleté vojenské službě. Zpráva výboru bude obsahovati jen několik řádků a vysloví se pro přijelí osnovy en bloc. Aby se čelilo novým ob- strukčním pokusům, dojde asi ve zněmovně k dou hodě, aby velkonoční prázdniny místo obvyklých 6 neděl trvaly jen od velkého pátku do velkonoč- ního úterka, načež mají býti konány nepřetržitě schůze každý den až do 15. dubna. Tím má býtt socialistická obstrukce zlomena.
Clemenceau Německo
31 article Cestou do Dimotiky.
Cestou do Dimotiky. Vúnoru, 1913. (Původní dopis „Národních Listů) V kupé bylo příjemně. Seděli jsme a dívali ne na zasněžené Rodopy, jež ještě nedávno dělily Bulharsko od Turecka. V sousedním kupé seděly dobrovolné ošetřovatelky, jež jely do Dimotiky Veselé Samaritánky bez únavy zpívaly píseň za písní. Hlavně ovšem vojenské písničky, jež trocbu podivně zněly pro toho, jenž si zvykl slyšeti je jen od vojáků. Přejeli jsme starou hranici a stanuli v M Paši. Byla noc. Dovolili nám, abychom přenocovali v kupě. Ráno pak jeli jsme dále. Podél trati tábo- řili vojáci a hlídači trati, Z dřiví udělali si ohradlu Uprostřed hořel oheň a oni ohřívali se s boku na bok jak na rožni. Míjeli jsme Čermen. Je to turecká vesnice, rozložená na strmé stráni. Dva minarety bělily se mezi nízkými domky. Čermen byl nejpřednější po- sicí drinopolskou. Tu také sveden tuhý boj, v němž se poprvé osvědčil bulharský bajonet. Zákopy, za niimž se kryli Turci, táhnou se terazovitě v předu Vystoupili jsme v první stanici, Karagaču. Vlak odjel do Kadykoj nebo-li Kapetan-Andrejeva. (Tak byla totiž tato vesnice pojmenována dle kapitána Andrejeva, jenž tu padl.) šel jsem se postarat a automobil, jímž jsme měli jeti dále do Dimotiky Měl jsem štěstí. Našel jsem známého důstojníkaa tak neuplynulo ani půl hodiny a už jsme — já. dr. štěpán a ještě jeden bulharský důstojník seděli v pohodlném automobílu a uháněli k Dimotice, Celkem nás očekávalo asi osmdesát kilometrů jír- dy. Těšili jsme se, že budeme v poledne v Dimo- tice, Bulharské sestry milosrdné sedly si na vůz a zpívajíce, odjely poněkud dříve. Brzy jsme je ovšem předjeli. Krajina není nijak zajímavá. Bezlesnaté, holé stráně a rozsáhlé lány byly zasněžené. Vojáci, táh- noucí po silnici v hloučcích a bez zbraně, mimoděk vsi.
Paša Turek Andrejev Dimotika Bulharsko Turecko Kadykoj Dimo KapetanAndrejev
32 article
připomínali Napoleonovu armádu, vracející se o Moskvy. Silnice byla zaváta sněhem a náš automobil vázl. Často byli jsme nuceni slézti a pomoci mu ze sněhu. Tak se také stalo, že nás vozy, na nichi seděly zestry-Samaritánky a nějací vojáci, před- síihly. Sestry měly ovšem radost, smály se a nál chaufeur se vztekal. Brzy je opět předstihl a už jsme se s ními nesetkali. Zastavili jsme se až na břehu řeky Ardy ve vsi Sejmenli. Slezli jsme a šli pěšky přes pontonový most, houpající se na železných člunech, zamrzlých v mělké vodě ardská, Na každém člunu stál jeden voják. Podporučík, velící posádce, jež byla určena k hlídání mostu nás vyprovázel. Přejeli jsme přes nevysoký kopec a opět sta- nuli. Dva automobily, v nichž seděly nějaké Rusky, vjely do příkopu. Rusky nadávaly, že musí vystou- piti. My s naším automobilem jsme je objelia zahnuli do řecké vesnice Orta-Kjčj na oběd. Moe závidění hodný nebyl: aějaké fazole a ovčím ma- sem a sýr. Hostinský, Řek, si dával všechno ne- stydatě draho platiti a do krve se smlouval s ubo- bými vojáky, již zkřehlí zimou přišli na trochu kyselého vína. Bylo mně líto tří srbských vojáků, již s bídou stloukali několik grošů, aby mohli kou- piti litr vína pro své kamarády. Přišli sem, aby se bili daleko od vlasti, aby tu zmrzali a umírali, a takový Řek, jenž dnes už zapomněl, že ještě ne- dávno hrbil se před tureckými askery, svlékl by nich poslední košili. A takoví jsou Řekové všude.
Napoleonův Ort Řek Moskva Arda Rusko
33 article
Stávalo se, že zavírali domy před přicházejícími vojáky bulharskými, jen aby jim nemusili dáti ten kousek chleba nebo trochu mléka. Nevděčný ná- rodl Ale ani z Ortakjöj do Dimotiky nebyla cesta lepší. Opět všude závěje nás zdržovaly a zasta- vovaly. Jednou náš automobil vytahovali vojáci kolemjdouci, podruhé turečtí sedláci, čistící cestu. Silnici z Karagaču do Sejmenli vystavěli Bulhaři sami. Naházeli do bláta dříví a větve a jakž takž umožnili spojení mezi Sejmenlím a Karagačem. Ze Sejmenli do Dimotiky měli Turci dobrou silnici Míjeli jsme opět vesnice většinou opuštěné. Jedna byla úplně vypálena. Neoličené zdi z vepřo- vic smutné trčely nad rumem a popelem. Malý kostelíček byl na polo zbořený. To dokazovalo, že vesnici zapálili a vydrancovali Turci-bašibozuci. Byl to smutný pohled. A kolik takových vesnic zničených ještě je v Makedonii i Thraciil Předjeli jsme a splašili stádo mladých býků, rekvírovaných pro vojsko. Vojáci, jež je hnali, kleli a sháněli býky po polích. Brzy jsme jim zmi- zeli s dohledu. Pak ještě několik kllometrů a pře námi se objevila Dimotika, cíl naší cesty. Spokojeni vystoupili jsme před nízkým domem, před nímž opuštěna stála dřevěná budka pro stráž. Byla to turecká ještě budka bdo-červená. Vesli jsme do síně, v níž se tísnilo plno vojáků i mě- šťanů a dali se ohlásit velitelí města. Za hodinu pak odváděl nás už jeden voják da V. Sís vykázaných bytů.
Bulhar Turek V Sís Sejment Dimotika Turec Makedonie
34 article Ze strany.
Ze strany. Důvěrníci volební skupiny 21. a 22. sešli se 2. t. m. v Jičíně k poradě o tisku. Učiněna důle- žitá usnesení, aby nový list byl v nejbližší době vydáván 16. t. m. bude v Jičíně ustavující valná schůze družstva pro vydávání listu. Zúčastněné organisace nechť vyšlou do schůze své pp. zá- stupce. Komu nedostalo by se pozvání, reklamuj je u předsednictva místní organisace jičínské. Z místní org. v Jičíně. Debatní sehůze zahá- jeny byly 1. t. m. »u Němců«. Na schůzi pojed- náno o časových událostech z oboru politiky
Němec Jičín