2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
8. března 1913. Číslo 66.
4
article
prozkoumání návrhu o úpravě platů profesorů
vysokoškolských, což přijato.
Z českých poslanců do komitétu zvolen posl
dr. Tobol ka.
Vzbledem k speciální debatě o sestátnění
okresních inspektorů žádal posl. Konečný, aby
se jednání odložilo asi na dobu 14 dní, aby po-
slanci mohli se poradit s učitelskými organisacemi
ježto návrh referentův jest nový. Posl. Glö cke
protestoval proti tomu, neboť je to proti jedna-
címu řádu, ježto byla usnesena již speciální de-
bata.
V zevrubné debatě ref. posl. Kasper do-
poručil schválení svého návrhu, jakož i svých
návrhů pozměňovacích.
Promluvili posl. Glöckel, Röger Gjen
zvláště žádal, aby jmenování inspektorů se dálo
za vlivu učitelských konferenci). Miklas, Hofí-
mann. Konečný, dr. Lukavský, bar. Hoc
a j. Všichni, až na české poslance, se přidržovali
znění vládní předlohy, činíce na ní menší změny
doktor
Tobol
Posl
Kasper
Miklas
Lukavský
5
article
Posl. Konečný a dr. Lukavský navrhli, aby byl
škrtnut § 1. vládní předlohy. Místo něho navrhl
posl. Konečný toto znění: »Okresní školní in-
spektoři (zpravidla) jsou jmenováni zemskými škol-
nimi radami ze stavu učitelů škol obecných, měšťan-
ských a cvičných cestou konkursní na základě
ternového návrhu okresní školní rady, na nějž
zemská školní rada je vázána, na funkční dobu
okresních školních rad a potvrzováni ministerstvem
kultu a vyučování. Didakticko-ped gogický školní
dozer buď odloučen od administrativního a k vy-
konávání administrativní práce budiž přidělen
okresnímu školnímu inspektorovi kancelářský
úřadník. Ustanovení o konkursu a kvalifikaci
okresních školních inspektorů zůstaveno jest zem-
skému zákonodárství.«
Posl. dr. Lukavský učinil pozměňovac
návrh v tom smyslu, aby v zákoně výslovně byle
uvedeno, že okresní školní iaspektoři mohou bý
také jmenováni z řad učitelstva středoškolského
V ostatním souhlasil jeho návrh s návrhem posl
Konečného. Návrh tento podán byl oběma po-
slancům učitelskou deputací.
Potom promluvil zástupce ministerstva finane
dvor. r. Schedlbauer. Zdůraznil finanční
stránku, neboť sestátnění může se stát jen v me-
zích rozpočtu. Kromě Haliče jde o 32 okresnícl
inspektorů. Z těch je 206 učitelů obecných a
měštanských škol. 43 cvičných, 80 ředitelů a pro-
fessorů středoškolských. Celková úprava vyžado-
vala by 11/% mil. K.
K § 1. přihlášeni jsou ještě čtyři řečníci
Z německé a sociálně demokratické strany žá-
dáno urychlení prací, aby výbor zasedal trvale
v prázdni parlamentní. Přiští schůze po veliko-
nocích.
Posl
doktor
Lukavský
Konečný
Schedlbauer
Halič
učitel škola obecný
6
article
Národohospodářský výbor.
Národohospodářský výbor.
Výbor ku projednání předlohy o všeobec
ném úvěrním ústavu pro výdělková
hospodářská společenstva konal schů-
ze včera a dnes.
Ref. dr. Krek doplnil svou písemnou zprávu
některými vysvětlivkami, načež korreferent dr
Franta vyslovil se z autonomistických a hospodář
sko-politických důvodů proti předloze a navrhl.
aby se přešlo k jednacímu pořadu. Kdyby tento
návrh byl zamítnut, aby předložen byl statut zmí-
něný v osnově zákona, a rokování bylo zastaveno.
dokud nebude splněn tento požadavek.
Posl. ryt. Halban opřel se, aby všeobecné
ústavy úvěrní se utvářily jako výdělková a hospo-
dářská společenstva a pro právní formu společ-
nosti akciové.
Posl. dr. Lichi poukazuje na velkou nutnos
otevření velkého trhu peněžního pro celou spole-
čenstevní organisaci v Rakousku. Navrhl zaháj
zevrubnou debatu.
Posl. Einspinner vyslovuje se pro osnovu
— Choc je sice pro nutnost, aby stát spolupů-
sobil při organisaci společenstavního úvěrnictví
adíli však mnohé námitky posl. dra. Franty a o-
volává se, jako tento, na nezměněné stanovisk
českého zemského výboru,
Posl. Angermzan vyslovuje obavu, že b
prostředky, shromážděně dnes účelně zemským
ústřednami, mohly plynouti do ústřední organisace
na újmu zemí, zejména Haliče. — Reumannje
zásadně pro zřízení takové společenstevní ústředni
organisace za státní spolučinnosti, jen s podmín-
kou, že tyto prameny úvěru budou otevřeny též
společenstevním organisacím konsumentů.
Ref
doktor
Krek
Franta
Posl
Halban
Lichi
Rakousko
Halič
všeobecný ústav úvěrní
7
article
Posl. Sedlák zastával se vládní předlohy
odvolává se na usnesení Všeobecného svazu zem-
ských hospodářských společenstev.
Min. rada dr. Lobuszansky přimlouval se
za spojení peněžních prostředků ústředních pokla-
den a společenstev. Ústřední ústav je naléhavo
nutností. Hospodářská politika postrádá nadmirt
účinné vzpruhy. Také peněžní trh pochopí teprve
prostřednictvím ústřední organisace význam spo-
lečenstev.
Odb. přednosta zl. Ertl nesdílí obavy strat
unikání peněz ze zemí; čím mohutnější jest ústř
organisace, tím větší bude její vlív na peněžní trh
a tím větší užitek budou míti i země z tohoto spo-
lečného zařízení. Právní forma, v předloze obsaže-
ná, je výsledkem přání, projevených v anketě z
Posl. Angermann a Halban žádali formu
akciové společnosti a vyslovili se proti poškození
zemských organisaci ústředním zřízením.
Posl. dr. Licht navrhl tudíž, aby výbor z obor
referentů, předsedy a posl. Angermanna a Einspin-
nera, byl pověřen podrobiti předběžné poradě v
dobodě s vládou zásadní otázky, a podal zprávu
1906.
Posl
Sedlák
doktor
Lobuszansky
Ertl
Angermann
Halban
Licht
Einspin
všeobecný svaz země
8
article
Dramatická premiéra v biografu.
Dramatická premiéra v biografu.
Na citelnou soutěž kinematografických pod-
niků stěžují si všecky divadelní scény. Zvláště
tam, kde biografická, světelná představení jsou ří-
zena dobrým, vybíravým vkusem, bude tato sou-
těž asi krutá, čím dále bolestnější. Toť fakt, s nímž
dlužno počítati, neboť platicí obecenstvo jest sou-
verain, který konec konců rozhoduje. Do předsta-
vení kinematografických divadol již dávno vnikly
hotové dramatické scény, jejichž pečlivá režie.
slohová výprava a do všech podrobností minuciós-
ně propracovaná souhra jsou veliké a nepodceňo-
vané přednosti, pro něž se rády odpouštějí jak ú-
bytek živého slova, tak nepřítomnost živých her-
ců. Fantasie diváků sama, zbystřená a usnad-
něná zmíněnými přednostmi, lehce si nahradí vše
ostatní, a z kroniky biografických představení
známa jest již řada skvělých filmů, které v celém
světě vzbudily oprávněnou pozornost. Vždyť ko-
nečně — schopnost illuse diváků je tak nevyčer-
patelná, tak doslova bez hranic, že výborné a ži-
vé snímky dovedou bezmála stejně nadchnoutí.
rozohniti, dojmouti, jako — špatná deklamace na
skutečném divadle, primitivní souhra, chatrná, chu-
dá výprava
V biografu v „Lucerně“ včera měli novou ta-
kovou sensaci obrazových představení: „sehráli“
pětiaktové drama berlínského autora dra. Paula
Lindaua „Jiný člověk“, ve vzorné režii (M.
Lindau
9
article
Macka), se slavným německým umělcem Albertem
Bassermannem v titulní roli. Tedy předsta-
vení po stránce scénické a herecké dokonalé, po
stránce literární, dějové, rozhodně zajímavé, ba
poutavé. O tom šel asi svorný hlas mezi obecen-
stvem včerejší promiéry, mezi nímž byl náš lite-
rární, umělecký a divadelní svět zastoupen tak
jako by šlo o významnou premiéru třeba v Národ-
ním divadle.
Lindauův kus jest obratně sestaven na vděč-
né románové thesi: francouzský literární historik
Hippolyte Taine se vyslovil, že člověk ve stavu
zemdlenosti jest jiným člověkem, neboť provádí
prý potom věci, které naprosto neodpovídají jeho
povaze, vychování a jeho poměrům. Lindau použil
této myšlenky a sepsal divadelní kus, jehož hlav-
ní osoby jsou státní návladní dr. Hallers (Basser-
mann), justiční rada Arnoldy (Hanus), jeho sestra
Anežka (Relly Ridon) a její komorná Amalie (H.
Weisscová). Děvče, podezřelé z krádeže draho-
cenných hodinek, které v rozespalosti při svlé-
kání svojí velitelky zastrčilo do kapsy, bylo pro-
puštěno. Stané se sklepnieí v podezřeiém lokále.
o výsledku: 1. reforma organisací, 2. člnnost,3
ustanovení statutu, což schváleno.
Z Vídně, 7. brezna. (K. k.)
V socfálně-politickém výboru podal poslane
Seitz návrh, aby prostřednictvím presidia bylo
žádáno za přikázání Muchičova návrhu ohledně
pekařských pomocníků, který nalezá se ve výboru
národohospodářském, výboru sociálně-politickému,
aby mohl býti současně s vládní přediohou při-
kázán referentovi, což schváleno.
Přiští schůze koná se v 1. dubnovém týdnu.
Vredakčním komitétu živnostenskéh
výboru byla schválena zpráva posl. Fresla o do-
sud podaných návrzích na omezení živnostenských
prací v trestnicích
Bassermann
doktor
Hallers
Basser
Arnold
Hanus
Anežka
Rell Ridon
Amalia
H Weisscová
Seitz
Fresl
Lindau
Vídeň
Hippolytos Tain
10
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Dnes poprvé ročí se neblahý den, kdy ná-
rodu a straně národně-svobodomyslné odňat
byl jeden z nejčelnějších jejích pracovníků
správce a strážce zemských záležitostí a vůdč
její mluvčí ve stěžejní otázce našeho králov-
ství, vyrovnání mezi oběma jeho národnostmi
Dne 8. března 1912 ohromena byla stran
naše zprávou o úmrtí předsedy svého výkon-
ného výboru. Pamětlivi slov, kteráž napsal dr
K. Kramář v nekrologu za drem. V. Škardou
„Nár. Listech“ 9. března minulého roku: „Vše
co bylo na Tobě lidského, pomíjejícího, vzal
nám Osud, vděčnost k Tobě nevezme nám
nikdo,“ připomináme všem věrným stoupen-
cům strany a všemu lidu českému památku ze-
nulého v dnešní den prvního výročí jeho úmrt
Nebylo horlivějšího, horoucnějšího pracovníka
pro štěstí českého lidu a všeho obyvatelstva
české vlasti nad tohoto, službě národa až k
úmoru oddaného, v hájení jeho jazykových,
politických a hospodářských práv, všech jeho
držav ve všech samosprávných i státních od-
borech nezdolatelného muže, jehož celý, po-
měrně tak krátký, pro zdar a prospěch národ-
ní tak žalostně před časem skončený život ná-
ležel výhradně cíli, jehož se nedožil. Co pro ně
učinil, zůstane ovšem navždy trvalým jeho po-
mníkem a nezcizitelným majetkem všeho lidu
českého a chloubou jeho strany. Budiž mu pa-
mět stále tak svěží, jako dnes, rok po jeh
smrti . . ..
K Kramář
11
article
Němečti poslanci z Čech proti finančnímu
plánu.
Němečti poslanci z Čech proti finančnímu
plánu.
Spory uvnitř německo-nacionálního Verbandl
v příčině finančního plánu trvající již delší dobu.
dosud odklizeny nebyly. Jak známo, stojí „velká
část“ německých poslanců z Čech proti povolení
údělů zemím, dokud nebude docíleno výsledku
česko-německé dohody, při čemž uvádí se stari
píseň, že by zvýšenými příjmy království Českého
z údělů posílen byl zemský výbor ve své většině
český a tím seslabeno bylo, jak „Neue Fr. Presse“
včera dí, „praktické působení německé obstrukce“
Tato situace oznamována byla před týdnem a pře
čtrnácti dny, ale zůstala nezměněna a vídeňský list
sděluje, že právoplatné stanovísko Verbandu
meritu berních předloh bude zaujato teprve po vel-
konocích. Není prý dosud zjištěno, zdal
úmysl, zajistiti hlasování závazkem
klubovní discipliny, Ize provésti.
Nedělní šík radíkálních stran na základně
Neue
Čechy
Francie . Presse
12
article
Básník Viktor Dyk je čertův chlapík, aspoř
jeho žurnalistická ubiquita jest obdivuhodna. Zatím
co v „Samostatnosti“ uveřejňuje poetický epilo
k velké státoprávní frašce „Kníže a nulla“, anebo
„Dejme dvojjazyčnost Prahy Němcům“, vyškrabuj
téhož dne v „Lid. Novinách“ jinou historickou
kaňku z letopisů své strany — proslulé totiž „sra-
žení se stran nár. sociální a pokrokově“, které s
„Samostatnosti“ na její základně na Vínohradech
v neděli tak nedosti skvěle podařilo. Viktor Dyl
opakuje ještě jednou, že se tato blamáž „Samostat-
nosti“ opravdu nepřihodila večer, nýbrž skutečně
za bílého dne, čímž nestala se přece menší a úča-
stenství schůze samé větší. Ať při plynovém. t
při denním světle počítáno, účastníků dvojfronto-
vého šiku „Samostatnosti“ nebylo více než sedm-
desát. To Viktor Dyk, zákopník stáloprávně-po-
krokových manifestací, také nepopírá, ale vyklád
to nedorozuměním.
Nedorozumění bylo vůbec zlé fatum základny
„Samostatnosti“, onoho historického dnel my jsme
její schůzi nedorozuměním položili na večer, účast-
níci nedostavili se do ní „pro nedorozumění
eo se týče sálu“ a proto, že „řečníci te-
prve v poslední chvíli ohlálen!“, jak
Dyk
Kníže
Dyl
Praha Němec
Lido
13
article
Viktor Dyk. Ujišťuje nás, že přes to vše tento si
porosle
Ujišťujeme jej se své strany přáním všeho zda-
ru. Což aby se spojíla základna „Samostatnosti
kam chodil za svými úřadnímí povinnostmi dr
Hallers. Ten po úrazu při pádu s koně a násled-
kem silné přepracovanosti upadne v chorobu,
níž vyvádí činy, za něž nemůže býti činěn odpo-
vědným. Historie, velmi zapletené, jež z toho
vznikají, řeší se v nepřetržitém toku rozvíjeného
filmu, rozumí se ve formě velmi konvenčního, na-
pínavého dramatu ale hlavní věcí je tu dokonalá
souhra. Způsob, jimž Albert Basgermann, na nějž
ovšem upíná se hlavní zájem, hraje státního ná-
vladního, zejména v okamžicích, kdy z normálního
stavu přecházi do onoho podvědomého, v němž se
stává zločincem a pak zase v těch chvílích, kdy
v něm procitá korektní muž, je svrchovaně zají-
Provedení „Jiného člověka“ trvá skoro plné
dvě hodiny, a stojí za podívaní. Abychom se pak
neuchýlili od běžné šablony, budiž konstatovánot
dům byl vyprodán a „všichni účinkující“ zahrnuti
salvami potlesku. Jenom květinové dary scházely.
neboť autor nebyl premiéře přítomen, a z účinku-
jících nebylo nikoho, kdo by je sbíral. Z téže pří-
činy patrně odpadlo i obvyklé „děkovéní za auto-
Tss.
mavý.
Dyk
Hallers
Basgermann
státní ný
14
article
+ (Večery anglické a francouzské písně)
Dva poslední večery Spolku pro pěstování písné
sváděly svými programy k srovnání anglické
francouzské moderní lyriky a toto srovnání ne-
mohlo vyzníti pro prvnější příznivě. Z program
anglického večera byly nejzajímavější a také nej-
příznivější dojem zůstavily písně staré, jmenovitě
pisně irského původu, svojí rázovitostí, šťastným
zachycením nálady veršů a procitěností hudeb-
ního výrazu. Jich přímým opakem byla modern
lyrika anglická, zastoupená jmény: Mac Dowell
Cyril Scott, H. Barth. Artbur Novin a A. Beath
Moderními v užším slova smyslu písné ty nelze
vlastně ani nazvati. Stojíť skoro veskrze pod vli-
vem německé písně romantické periody a všechna
modernost některých z nich vyčerpává se tím, že
se v nich tu a tam kopírují francouzští impres-
sionisté. O-iginality v nich není, ani hloubký, z
to mnoho plochosti a všedn osti. Německá pěv-
yně slč. Hesseová, od loňska u nás dobře z-
příště s obvyklou státoprávně-radikální tombolou?
Ta táhne víc, než nejkrásnější předseda a nej-
dchvatnější řečníci všech tří sražených stran. Do-
datkem sdělujeme, že se „Čas“ konečně dal upro-
siti a přinesl včera, v pátek, zprávu o nedělne
schůzi. Jsme tak neskromní, že si přičítáme zásluhu
o tento referát.
Mac Dowell
Cyril Scott
H Barth
A Beath
15
article
Rakousko-Uhersko.
Po albánském kongrese.
Ve čtvrteční schůzi poslanecké sněmovmy
podal dr. Tresič-Pavičíč dotaz vládě
jak ospravedlní konání albánského kongresu
v Terstě v době, kdy se vyjednává s Ruskem
o přátelské sblížení, kdežto tento kongres
domnělých albánských delegátů směřoval k
cíli zrovna opačnému a byl tedy politicky
zcela pochybený. Kongres, na němž neslýcha-
ným způsobem štváno proti Srbsku, příčí se
úplně citům rakouského obyvatelstva. Tako-
vá rakousko-uherská politika, nedůstojná stá-
tu s většinou slovanského obyvatelstva, je
pochybená i proto, že navržená Albánie bude
v budoucnosti stále nebezpečím války mez
Rakouskem a Italií. Podavatel dotazu se tedly
táže, chce-li si ministerský předseda od mi-
nistra vnějších věcí a místodržitele, kn. Ho-
henloha, který věnoval kongresu obzvláštní
pozornost, zjednati zprávy, je-li pravdou, co
se na kongrese tvrdilo, že účastníkům
kongresu bylo ze státní pokladny
vyplaceno 50.000 K.
Tresič
RakouskoUhersko
Rusko
Srbsko
Albánie
Rakousko
16
article
O tom, že albánský kongres v Terstě
byl placen rakouským zahraničním minister-
stvem, píšou všechny terstské časopisy. Dle
„Edinosti“ deputát Terentius Tocci vznesl
ve schůzi na předsedu přípravného výboru
dotaz, je-li pravda, že rakouské „politické
kruhy“ věnovaly na kongres 50.000 K, ale pro
vzniklou bouři nemohl ani domluviti a musil
kongres opustiti, poněvadž dodal, že by bylo
hanbou celého arnautského národa, kdyby
příjal takovou úplatu. Ale dotaz o penězích
byl podán jinou osobou a tu předseda v po-
slední schůzi oznámil, že obdržel na kon-
gres 1000 K od osoby, blízké pan
ministrovi, jiných 1000 K sebralí prý
Albánci sami. Kongres však stál asi 15.000
a většina jeho účastníků dostávala denně p
6 korunách.
Terstský „Indipendente“ oznamuje, ž
hlavním pořadatelem kongresu byl jeden vy-
soký úřadník terstské státní po-
licie a jeden funkcionář veliké paroplaveb-
ní společnosti, která je v nejužším styku s mi-
nisterstvem vnějších věcí. Kongres řídil dle
jmena Fair bej Konica, ve skutečnosti však
inženýr Hässler, býv. důstojník generální-
ho štábu. A právě tento „inženýr“ s oním
úřadníkem státní policie nejvíc protestovali
proti tomu, aby se oznámilo, kdo dal na kon-
gres peníze.
Pochybujeme, že vláda dá na dotaz dra
Tresiče určitější odpověď, z kieré“ pokladny
byly vypláceny diety účastníkům albánského
kongresu.
Terentius Tocci
Albánec
Hässler
Tresič
Konica
17
article
Země české.
Země české.
Dr. Václav Škarda.
doktor
Škarda
18
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Albanci chtějí zústati pod Srbskem.
Albanci z Drače, Lješe. Tyrany a Eiba-
sanu, kteří jsou odpůrci politiky Ismaila Ke-
mala, doručili konferenci velevyslanců v Lon-
dýně prosbu, aby byli ponecháni, pod vládou
srbskou a aby jich cizí vlády nechaly na po-
koji. V memorandu, jež jest už druhý toho
druhu hlas z Albanie, praví se mimo jiné-
Srbské vojsko přineslo nám osvobození, spra-
vedlnost a kulturu a zjednalo pořádek, jehož
u nás, bohužel, dotud nebývalo. Vládu Ismail-
Kemala neuznáváme, autonomie by nás zni-
čila, protože by nám nepřínesla pořádek, ný
brž nové a krvavější rozbroje.
Albanec
Lješ
Eib
Ismail
Kemal
Srbsko
Drač
Lon
Albánie
20
article
Nedostatek slovanské tiskové kanceláře.
Sarajevská „Srbská Rěč“ podává přehle
toho, co vídeňské listy píšou o Balkáně
zvlášť o Srbsku, a nazývá to vše dohromady
bezhlavostí, jež, podle zdání listu, má půvo
v neinformovanosti vídeňského tisku, jež se
odtud šíří do ostatních zemí rakousko-uher-
ských. Jen bezhlavosti a neinformovanost
„Srb. R.“ přičítá za vinu, že vídeňský tísk
žádá revisi obchodní smlouvy se Srbskem,
jež vyprší teprve r. 1917, a požadavek svůi
podpírá takovými důvody: Srbsko dobylo
mnoho nových zemí a z vděčnosti je po-
psaná, přednesem vkusným a postihujícím odlišné
citové založení i nálady písní, měla tu dosti ne-
vděčný úkol. — Večer paní R. Delannois doplnil
obraz nejnovější francouzské písně, který nakre-
slila před časem v koncertním večeru Umělecké
Besedy, dalšími jmény, jimiž byli E. Chausson, v
d' Indy, R. Hahn. Ch. Bordes a M. Ravel. Jie
lyrické projevy vesměs jdou za něčím novým,
mají svůj určitý profil, kterého u moderních An-
gličanů jsme v písní neshledali. Ze skladatel
svrchu jmenovaných zyláště hlubokým dojmem
působil d' Indy visionářskou »Námořní písní«, Ra-
vel pisní o »Zámořských větrechy, plnou chmurno
vášnivosti a jmenovitě Bordes svojí »Danson
la Gigne«, Která střídáním nálad ve zpěvu, ne-
soucím se snad rytmicky týmž průvodem klavíru
e svého druhu kabinetním kouskem. Mimo uve-
dená jména oživila pí. Delannois svým neodola-
telným, poesie plným přednesem, pro který i n
hlasovou indisposici její jsme zapomínali, známe
nám fysiognomie dalších lyriků francouzských
H. Duparea, G. Fauréa, G. Fabrea a Cl. Debus
aš.
Srb
R Delannois
E Chausson
R Hahn
M Ravel
Indy
Dupareo
G Fauré
G Fabreo
Balkán
Srbsko
Danson le Gigne
21
article
+ Spolek Pěvecké adružení pražských učitelek
ustavil se v těchto dnech. Spolek založil prok
Fr. Spilka, který i na dále zůstal jeho uměleckým
rádcem. Předsedkyní spolku je sl. O. Pokorná
dirigentem p. M. Doležil. Sídlo spolku je ve
škole u sv. Tomáše.
+ Koncert ve prospěch vlaš. sirotčinee
Z důvodů rodinných odřekla kom. pěvkyně pl. H
Mottlová účinkovati na koncertě dnes o 7. hod
večerní v Rudolfinu konaném.
+ Z Hudebního klubu. Dnes je druhý večen
„Cyklu písní Custava Mahlera«. O tomto večeru
proveden bude »Des Knaben Wunderhorn«. Za-
čátek přesně o 7. hod. večerní — Cykluz za-
končen bude v neděli 9. března o 3/411. hod. dop
Přistup pouze členům na průkaz letožní legi-
timace. Noví členové se přijímají 14 hodiny před
začátkem každého dne. Hlaholská dvorana, Rie-
grovo nábřeží.
+ Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. več.
koná se ve Smetanově sále Obecního domu ob-
vyklý sobotní koncert. Vstupenky po 70 h, ro-
dinný lístek (pro 3 osoby) 1 K 90 h. lože po 5
prodávají se od 7 hod. večer u pokladny.
Spilka
M Doležil
Tomáš
H Mottlová
Francie
Smetanův
spolek pěvecký adružení
Rudolfinum
Český filharmonie
píseň Custava Mahler
obecní dom
24
article
vinno dáti z nich Rakousko-Uhersku ne-li
podíl, tož aspoň hospodářské výhody. „člověl
se přímo zhrozí,“ píše srbský list, „když slyší.
kterak i nejvzdělanější vídeňští novináří smý.
šlejí o věcech balkánských. Nejprve se vám
zdá, že žertují, když rozvíjejí své názory na
Srby, Bulhary a vůbec na celý Balkán. Ale
brzy uvidíte, že mluví nesmysly vážně, avšak
o věcech, o kterých mluví, nevědí víc, než
každý medař na sarajevském trhu. Nejsou
toho vinni jen vídeňští novináři, ale sami bal-
kánští národové, kteří se měli v čas postarat.
aby zřízena byla slovanská kancelář.
která by dobře informovala přátele i protiv-
níky. Dosáhla by nyní aspoň toho, že by seo
věcech balkánských a slovanských nešířily
nesmysly, které snad nevycházejí tak ze zle
vůle, jako nevědomosti a z nepochopení, je-
muž se konečně nelze příliš divit u cizinců.
Když vídeňská vláda dá koncesí
ke zřízení albánské tiskové kan-
celáře ve Vídni. jak by ji mohla
odepříti tiskové kanceláři slo-
vanske?
Srba
Bulhar
Rakousko
Uhersko
Balkán
Vídeň
25
article
Svátek lidového vzdělání v Petrohradě.
Svátek lidového vzdělání v Petrohradě.
V sám předvečer jubílea ruského panovnického
rodu byl odevzdán veřejnému užívání nový lidový
dům v Petrohradě na Obvodném kanále za Balti-
ckým nádražím. Nový tento lidový dům bude dů-
stojným soupeřem staršího „Národního domu“ na
Petrohradské straně, jehož nové rozšířené budovy
byly právě loni otevřeny. Nový lidový palác jest
dílo soukromé obětavosti. Asi před šesti lety bylo
stavební místo pro tento dům zakoupeno místo-
předsedou spolku lidové university N. V. Dmitri-
jevem. Zásluhou několika jednotlivců bylo sebráno
ještě asi 150.000 rublů a záhy byl postaven lidový
palác, plný světla a vzduchu, opatřený moderními
technickými vymoženostmi, 10 prostrannými poslu-
chárnami, velkolepou tělocvičnou, chemickými, so-
chařskými a malířskými dílnami, bohatou biblioté-
kou a pěkným divadelním sálem. Knihovna lido-
vého domu již při otevření má přes 70.000 svazků,
z nichž nejvíce daroval známý šířitel lidového vzdě-
lání N. A. Rubakin. Při lidovém domě bude zří-
zeno též museum, v jehož místnostech prozatím
najde útočíště čítárna. Otevření lidového domu sta-
lo se kulturním svátkem petrohradským, kterého se
záčastníli vynikající představitelé vědeckého, lite-
rárního i politického světa.
Dmitri
Rubakin
Petrohrad
národní dom
spolek lidový univerzita N . V
lidový palác
26
article
Péče o lidové vzdělání v ruských městech na-
šla více půdy než u nás. U nás nemáme podobných
instituci, jako jsou lidové domy [Narodnyj dom) v
Petrohradě, v Moskvě nebo v Kyjevě, u nás ne-
slyšet o tom, že by boháči před smrti odkazovali
statisíce na zřízení domů pro lidovou osvětu nebo
lidových universit, jak se stává často na Rusi. Ne-
dávno i v Sibíři byl otevřeh podobný dům lidové
osvěty, zbudovaný statisícovým nákladem místního
kupce. V Moskvě jest velkolepá instituce — lidoví
universita Šaňavského, na níž učí přední vědecké
síly ruské, bohužel, po známých útocích minister-
stva osvěty na universitní zamosprávu, na lidovou
universitu až příliš četné. Myšlenka vyššího lidové-
ho vzdělání, která zrodila se počátkem osmdesátých
let v Anglii, padla na Rusí na půdu velmi úrodnou.
Petrohrad
Moskva
Kyjev
Anglie
Rus
lidový univerzita Šaňavský
lidový dom
27
article
Literární smlouva Ruska s Německem.
Po uzavření literární smlouvy s Francií při-
kročila ruská vláda k jednání o podobné smlouvě
s Německem. Výsledek nedávno zakončených
porad shrnuje „Russkaja Molva“ v těchto bodechá
1. Ruská díla požívají v Německu ochrany autor-
ského práva při literárních a hudebních věcech
od 1. července 1901, při fotografiích od 1. února
1907. — 2. Němečtí zástupci žádali pro německá
díla větší ochrany, než poskytuje rusko-francouz-
ská smlouva, ale ruští zástupci poukázali na § 19
těto smlouvy, který zaručuje franeouzským pracím
stejnou ochranu, jaká bude poskytnuta v pozdějších
smlouvách jiným státům, a nechtěli právě uza-
vřenou smlouvu s Francií opět měnit. — 3. Smlou-
va dává ruským dílům v Německu jen 30letou
ochranu, kdežto podle ruských zákonů ochrana trvá
50 let. — 4. Vydání právě tištěných knih něme-
ckých, v Rusku nechráněných, může být zastaveno
na lhůtu 1 roku. — 5. Podle německého zákona
městská rada lipská vede zvláštní záznamy, do
níchž jsou zapisována i anonymní díla. Podle smlou-
vy právo zápisu budou mit i ruská díla. — 6. Rušt
poddaní požívají v Německu ochrany svých autor-
ských práv z každého díla, pokud jich dílo v orl-
ginále nebo v překladě dříve nevyšlo v cizině. —
Za nedlouho dojde patrně k podobné smlouvě
mezí Rakouskem a Ruskem, takže přestane dosa
vadní volnost pytlačení v ruské literatuře.
Nová demokratická vláda ve Spojených
státech.
Rusko
Německo
Francie
Rakousko
spojený stát
28
article
Kabinet dra. Wilsona byl příjat americkou
veřejností příznivě. Má pět členů ze Severu
pět z Jihu i obsahuje vynikající talenty demo-
kratické strany, takže se zamlouvá jak politikům
tak i těm, kdož soudí, že vláda má býti utvořena
bez zřetele na politiky.
Největší zájem i kritiku vzbudilo jmenován
Bryana státním sekretářem. Bryan, někdejší kan-
didát presidentství, se v poslednich letech ve
svém radikalismu značně umírnil, má bystrý smys
pro obecné potřeby, velkou zkušenost i znalos
lidí a takt, s nímž vystupoval vždy jako politik
prospěje mu jako diplomatu.
Generální prokurátor Mac Reynolds je spíše
konservativního směru a praví se, že r. 1896
hlasoval pro Mac Kinleyc proti Bryanovi, Sekre-
tářství vnitra, které je důležitém úřadem vzhle-
dem k možným rozporům mezi státy a spolkovou
vládou, převzal Franklin Lane, jenž se nazývá
demokratem Roosevellova směra a znamenitě se
uplatnil v mezistátní obchodní komisi. Generální
poštmistr Burleson byl členem sněmovny repre-
sentantů za Texas. V kongresu byl znám jako
umírněný konservativec, stejně jako novoyorský
obchodník Redfield, muž lidumilných snah, jenž
převzal portefenille obchodu. Sekretář války
Lindley Garrison je právníkem z New Jersey,
kde se těší velké vážnosti. Josephus Daniels.
sekretář námořnictva, je žurnalistou z Jihu
děkuje za své jmenování uejspíše přátelství
s Bryanem. Sekretář orby Houston pokládá se z
velii způsobilého pro svůj obor a sekretář práte
Wilson je jedním z několika členů dělnické strany
v kongresu, jenž byl předním organisátorem unie
horníků.
Wilson
Severa
Bryan
Mac Reynolds
Sekre
Franklin Lane
Burleson
Redfield
Lindley Garrison
Daniels
Houston
Bryan
Texas
New Jersey
sněmovna
kongres
29
article
Tříletá vojenská služba ve Francii.
Text osnovy zákona, jimž se opět zavádí tříletá
služba ve francouzské armádě, obsahuje 29 článků,
z nichž první se zabývají způsobem odvodu. Článek
12. stanoví dobu vojenské služby taktot Každý
Francouz, jenž byl uznán schopným k vojenské
službě, náleží postupně: k aktivní armádě 3 leta,
k záloze aktivní armády 11 let, k territoriální a-
mádě (domobraně) 7 let a k záloze territoriální ar-
mády 7 let. V čl. 13. se zmocňuje ministr vojenství
a námořnictva: 1. již po 30 měsících propustiti ty
kdož dostanou vysvědčení o dobrém chovánía
mají na živu 4 bratry nebo sestry: 2. po dvoulsté
službě propustiti ony, kdož dostanou vysvědčení
o dobrém chování a mají více než 4 brátry nebo
sestry. Poslední článek stanoví, že zákon vstoupí
lhned v platnost a bude míti účinek na všechny
kdož při navržení zákona se nalézají u praporů.
Kromě tříleté služební doby obsahuje nový zá-
kon ještě tyto změny: 1. Období sčítací se prodlu-
žuje tak, že branci budou sčítáni již dvě leta před
zařaděním, což dovoluje přípraviti zařadění tříd.
které mohou v době války býti povolány ku pra-
porům. 2. Zřízení revisní rady pro posouzení schop-
nosti k vojenské službě. 3. Žřízení vojenské ko-
mise při revisní radě. Tato komise má brance, kteří
byli revisní radou uznání způsobilými, přidělovati
k různým sborům. 4. Právo pro jisté aírické sbory
jež ministr vojenství určí, zůstati u praporu po
15 let jako u koloniálního vojska.
Francouz
Francie
30
article
Tříletou službou zvýší se stav armády v mír
Tříletou službou zvýší se stav armády v mír
asi o 160.000 mužů.
Pokládá se za jisté, že ve sněmovně bude věta
šina pro předlohu, je však možno, že debata bude
dosti zdlouhavá pro odpor socialistů a části radi-
kálů, kteří se staví rozhodně proti tříleté službě,
Příznivým znamením je také, že Clemenceau, vůdce
radikální skupiny v senátě, vyslovil se vůči reda
aktoru „Liberté“ velmi důrazně pro tříletou vojena
skou službu, kterou pokládá za nutnou vzhleden
k ohromnému zbrojení Německa.
Ve vojenském výboru sněmovny činí se opa-
tření proti socialistické obstrukci. Žákon o povo-
lení úvěru 500 milionů má býti projednán ihned,
vyřídí-li rozpočtová komise tento návrh do úterka,
jinak má býti přes odpor socialistů projednávána
předloha o tříleté vojenské službě. Zpráva výboru
bude obsahovati jen několik řádků a vysloví se pro
přijelí osnovy en bloc. Aby se čelilo novým ob-
strukčním pokusům, dojde asi ve zněmovně k dou
hodě, aby velkonoční prázdniny místo obvyklých
6 neděl trvaly jen od velkého pátku do velkonoč-
ního úterka, načež mají býti konány nepřetržitě
schůze každý den až do 15. dubna. Tím má býtt
socialistická obstrukce zlomena.
Clemenceau
Německo
31
article
Cestou do Dimotiky.
Cestou do Dimotiky.
Vúnoru, 1913.
(Původní dopis „Národních Listů)
V kupé bylo příjemně. Seděli jsme a dívali ne
na zasněžené Rodopy, jež ještě nedávno dělily
Bulharsko od Turecka. V sousedním kupé seděly
dobrovolné ošetřovatelky, jež jely do Dimotiky
Veselé Samaritánky bez únavy zpívaly píseň za
písní. Hlavně ovšem vojenské písničky, jež trocbu
podivně zněly pro toho, jenž si zvykl slyšeti je jen
od vojáků.
Přejeli jsme starou hranici a stanuli v M
Paši. Byla noc. Dovolili nám, abychom přenocovali
v kupě. Ráno pak jeli jsme dále. Podél trati tábo-
řili vojáci a hlídači trati, Z dřiví udělali si ohradlu
Uprostřed hořel oheň a oni ohřívali se s boku na
bok jak na rožni.
Míjeli jsme Čermen. Je to turecká vesnice,
rozložená na strmé stráni. Dva minarety bělily se
mezi nízkými domky. Čermen byl nejpřednější po-
sicí drinopolskou. Tu také sveden tuhý boj, v němž
se poprvé osvědčil bulharský bajonet. Zákopy, za
niimž se kryli Turci, táhnou se terazovitě v předu
Vystoupili jsme v první stanici, Karagaču. Vlak
odjel do Kadykoj nebo-li Kapetan-Andrejeva. (Tak
byla totiž tato vesnice pojmenována dle kapitána
Andrejeva, jenž tu padl.) šel jsem se postarat a
automobil, jímž jsme měli jeti dále do Dimotiky
Měl jsem štěstí. Našel jsem známého důstojníkaa
tak neuplynulo ani půl hodiny a už jsme — já.
dr. štěpán a ještě jeden bulharský důstojník seděli
v pohodlném automobílu a uháněli k Dimotice,
Celkem nás očekávalo asi osmdesát kilometrů jír-
dy. Těšili jsme se, že budeme v poledne v Dimo-
tice, Bulharské sestry milosrdné sedly si na vůz a
zpívajíce, odjely poněkud dříve. Brzy jsme je ovšem
předjeli.
Krajina není nijak zajímavá. Bezlesnaté, holé
stráně a rozsáhlé lány byly zasněžené. Vojáci, táh-
noucí po silnici v hloučcích a bez zbraně, mimoděk
vsi.
Paša
Turek
Andrejev
Dimotika
Bulharsko
Turecko
Kadykoj
Dimo
KapetanAndrejev
32
article
připomínali Napoleonovu armádu, vracející se o
Moskvy.
Silnice byla zaváta sněhem a náš automobil
vázl. Často byli jsme nuceni slézti a pomoci mu ze
sněhu. Tak se také stalo, že nás vozy, na nichi
seděly zestry-Samaritánky a nějací vojáci, před-
síihly. Sestry měly ovšem radost, smály se a nál
chaufeur se vztekal. Brzy je opět předstihl a už
jsme se s ními nesetkali. Zastavili jsme se až na
břehu řeky Ardy ve vsi Sejmenli. Slezli jsme a
šli pěšky přes pontonový most, houpající se na
železných člunech, zamrzlých v mělké vodě ardská,
Na každém člunu stál jeden voják. Podporučík,
velící posádce, jež byla určena k hlídání mostu
nás vyprovázel.
Přejeli jsme přes nevysoký kopec a opět sta-
nuli. Dva automobily, v nichž seděly nějaké Rusky,
vjely do příkopu. Rusky nadávaly, že musí vystou-
piti. My s naším automobilem jsme je objelia
zahnuli do řecké vesnice Orta-Kjčj na oběd. Moe
závidění hodný nebyl: aějaké fazole a ovčím ma-
sem a sýr. Hostinský, Řek, si dával všechno ne-
stydatě draho platiti a do krve se smlouval s ubo-
bými vojáky, již zkřehlí zimou přišli na trochu
kyselého vína. Bylo mně líto tří srbských vojáků,
již s bídou stloukali několik grošů, aby mohli kou-
piti litr vína pro své kamarády. Přišli sem, aby
se bili daleko od vlasti, aby tu zmrzali a umírali,
a takový Řek, jenž dnes už zapomněl, že ještě ne-
dávno hrbil se před tureckými askery, svlékl by
nich poslední košili. A takoví jsou Řekové všude.
Napoleonův
Ort
Řek
Moskva
Arda
Rusko
33
article
Stávalo se, že zavírali domy před přicházejícími
vojáky bulharskými, jen aby jim nemusili dáti ten
kousek chleba nebo trochu mléka. Nevděčný ná-
rodl
Ale ani z Ortakjöj do Dimotiky nebyla cesta
lepší. Opět všude závěje nás zdržovaly a zasta-
vovaly. Jednou náš automobil vytahovali vojáci
kolemjdouci, podruhé turečtí sedláci, čistící cestu.
Silnici z Karagaču do Sejmenli vystavěli Bulhaři
sami. Naházeli do bláta dříví a větve a jakž takž
umožnili spojení mezi Sejmenlím a Karagačem. Ze
Sejmenli do Dimotiky měli Turci dobrou silnici
Míjeli jsme opět vesnice většinou opuštěné.
Jedna byla úplně vypálena. Neoličené zdi z vepřo-
vic smutné trčely nad rumem a popelem. Malý
kostelíček byl na polo zbořený. To dokazovalo,
že vesnici zapálili a vydrancovali Turci-bašibozuci.
Byl to smutný pohled. A kolik takových vesnic
zničených ještě je v Makedonii i Thraciil
Předjeli jsme a splašili stádo mladých býků,
rekvírovaných pro vojsko. Vojáci, jež je hnali,
kleli a sháněli býky po polích. Brzy jsme jim zmi-
zeli s dohledu. Pak ještě několik kllometrů a pře
námi se objevila Dimotika, cíl naší cesty.
Spokojeni vystoupili jsme před nízkým domem,
před nímž opuštěna stála dřevěná budka pro stráž.
Byla to turecká ještě budka bdo-červená. Vesli
jsme do síně, v níž se tísnilo plno vojáků i mě-
šťanů a dali se ohlásit velitelí města.
Za hodinu pak odváděl nás už jeden voják da
V. Sís
vykázaných bytů.
Bulhar
Turek
V Sís
Sejment
Dimotika
Turec
Makedonie
34
article
Ze strany.
Ze strany.
Důvěrníci volební skupiny 21. a 22. sešli se
2. t. m. v Jičíně k poradě o tisku. Učiněna důle-
žitá usnesení, aby nový list byl v nejbližší době
vydáván 16. t. m. bude v Jičíně ustavující valná
schůze družstva pro vydávání listu. Zúčastněné
organisace nechť vyšlou do schůze své pp. zá-
stupce. Komu nedostalo by se pozvání, reklamuj
je u předsednictva místní organisace jičínské.
Z místní org. v Jičíně. Debatní sehůze zahá-
jeny byly 1. t. m. »u Němců«. Na schůzi pojed-
náno o časových událostech z oboru politiky
Němec
Jičín