ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f7911b40-71df-11dc-9800-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: org 13, person 74, place 94, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ EISTY-
národní Eista
3 masthead
19. července 1904. Číslo 198.
4 article
dále město Staré Sedlo vyloudily čilý život po- břežní, přivádí mysl mile rozechvěnou přírodní mohutností k odpočinku. Černý háv lesů na bře- zích vltavských provází dále tmavé vody, v nichž odráží se zámek Orlík, směle nad řekou na ska- lisku se vypínající, po Zvíkovu nejvýraznější vý- kon ruky lidské k oživení velikolepé přírody sem vložený. Jen podívaná s výše pravého břehu Vltavina odhali úchvatný soulad mohutnosti při- rody s velikolepostí stavby. V lesnatých úvalech dale řeka se valí ke Kamýku, kdež opět mez Zdrůbkem a Županovicemi objovují se prudké peřeje Bučilovské (na Pláckách, Kozel, u Dřízy Maškův peřej). K nejnebezpečnějším peřejům, „Svatojanským proudům“, doplyne Vltava na Stěchovicemi, kde divoké břehy vltavské sevřeny jsou na 30 metrů, a voda říti se sráznými ska- lisky kol řeky i v řece. Výrazným korytem, útvarem i krásami vy- nikajícím, v pahorkatině české jest tok řeky Lužnice od Starého Tábora, města Tábora až k Ústí u Nezdášova za Týnem nad Vltavou Zulové skály u Tábora, do jichž rýh z tertier- ního útvaru u Plané byla Lužnice vody svedla. zůžily řeku v těsnou úžlabinu mezi příkrým stráněmi, jež 50—70 metrů nad hladinu řeky strmí. Na počátku rýhy na pravé stráni vévod město Tábor a pohádkově na vysoké stěně roz- ložene Klokoty, levý břeh zdobí lesnatá Pintovka a dlouhá, zarostlá stráň, pod níž vine se turisti- cká cesta k Přiběnicím. Údolí další neposkytuje místa než několika mlýnům a starobylým zříce- ninám veliké kdysi pevnosti jihočeské, Přiběni- cím, skládajícím se ze dvou hradů, většího na levém a menšího(Hrádku) na pravém břehu řeky.
Zdrůbek Dříza Maškův Zulu Stará Sedlo Orlík Zvíkov Kamýk Županovice Vltava Lužnice Tábor Ústí Týn nad Vltava Planá Přiběnice Starý Tábor Stěchovice
5 article
Husitské války smetly hrad i podhradí, o jichž velikoleposti mehutné zříceniny dosud zřetelně mluvi. Z Tábora turistickou cestou podél Luž- nice a mezi stráněmi, bohatou florou zdobenými, pohodlně ke hradu se dostaneme. Pod Přiběni- cemi poněkud se údolí šíří a poskytuje místa opět jen několika pilám, papírně, ale břehy pravé hustým lesem porostlé, zvedají se neustále do výše 60—70 metrů. Nejvýraznější řekou pahorkatiny jest Sá zava, která po celé délce svého toku nálež territoriu jmenovanému. Na slatinných lukách kdež i Doubrava prameny své sbírá, vyvěrá protekšt několika rybníky u Žďáru, spěchá u ves- nice Sázavy na půdu českou a složitým maeandrem zdobí louky k Německému Brodu, rozvine se v horskou řeku až ke Světlé, lemo- vána jsouc po obou stranách vysokými, příkrým stráněmi. Od Ledče prorvala si voda průchod do útvaru žulového a rulového přečetným serpentinami a oklikami, hlavně u Rata tak, že skutečná délka řeky mezi Zručí a Sáza- vou jest 2 krát větší, než přímá čára mezi uve- denými místy. Krajina, rovněž všemi lahodam přírodních krás slynoucí. Obraz za obrazem, Šternberk, Talmberk, Sázava, Budy, Kácov až k Choceradům a ke Komornímu Hrádku, pak dále až k Davli se střídá a budí zájem pro mysl vnímavou za každým kilometrem.
Tábor Luže Žďár německý Brod Ledeč Zruč Šternberk Talmberk Sázava Buda Kácov Chocerady Davle nika Sázava
6 article
Divukrásnými údolími honosí se přítoky řek těchto, z nichž mnohé hlubokými koryty. jiné utěšenými údolími spěchají. Jest to hlavně Želivka, jež u Černýše do Sázavy se vlévá a nej- mocnější přítok její Trnávka. — Lužnický pří- tok, Smutná, náleží k nejvýznačnějším; sbírá vody své u Nadějkova, napájí několik rybníků pod historickými pohřebišti, odkudž z praehisto- rie její jméno a u Bechyně se do Lužnice vlévá. Některé obrázky na potoce tom, jako u rybník Chobotu blíže Sepekova pod starodávným po- hřebištěm chlumským, pak u bechyňských Rataj jsou nezapomenutelny- Toť jen několik skiz velikého obrazu; ké by již jen v brzku nebylo v Čechách krajiny, která by aspoň studující mládeži byla ne- známa, kéž poznáváním a oceněním i těchte zapomenutých krajin povznese se naše vlasť v myslích mladého dorostu, aby v budouenosti zabezpečena byla láska k hrudě domáci!
Smutná Sázava Nadějkov Bechyně Lužnice Čechy
7 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 18. července. (Školní afféry. Pod tímto titulem pojednává pražský dopisovate »Pester Lloydu« o poslední protestní manii ra- kouských Němců, která vrcholí ve výroku tyrolského liberálního vůdce dra. Erlera: »Brá- níme pevnost a znamenalo by dodávati oblehate- lům naboje, kdybychom chtěli Neněmcům činii kulturní ústupky.« Takové stanovisko — píše »Pester Lloyd« — bylo by pochopitelno, kdyby Němci měli tolik moci, aby je na vždy uplatnili. Ale té moci se jim nedostává. Jsou pouze třetinová menšina ve státě, jehož ústava zaručuje také ostatním národnostem kulturní rozvoj. Němei nebudou moci tento rozvoj zastaviti; svým non possumus činí si jen na všech stranách odpůrce a sami sebe osamocují. Stejně úporně bránili se proti zřízení české university v Praze, české techniky v Brně, proti českému gymnasiu v Opavě, proti slovinským pobočkám v Celji, ba i proti chorvatskému gymnasiu v Pazíně.
Lloyd Němec Erler Praha Brno Opava Celja český univerzita v Praga
8 article
Ale všechny tyto ústavy vznikly a dobře pro- spívají. Kdyby byli klidně připustili, co se ne- dalo odvrátiti, byli by si ušetřili neloliko celou řadu porážek, nýbrž i mnoho odpůrců. Ale Némci zkušenostmi nezmoudřeli. Remonstrujía demonstrují i nyní proti opatřením školní správy, kterážto opatření jsou nezbytná a ne- smějí se změniti přese všechny německé pro- testy. Způsobují svými profesty vládě, která jest jim přece tak nakloněna, zbytečné nepříjemnosti a dávají za pravdu těm, kdož tvrdí, že v Ra- kousku jest těžko vládnouti bez Němců, obtíž- tížněji s Němci, ale nejobtížněji vládnouti pro Němce. V Praze, 18. července. (Polské obavy o těšinské pobočky.) »Nové Reformě« píše se z Vídně, že zřízení polských a českých poboček při učitelských ústavech v Těšíně v Opavě, kteréžto pobočky Poláci pokládali za úplně zabezpečené, jsou následkem štvanie slezských Němců nyní povážlivě ohro- ženy.
Němec Praha Vídeň Těšín Opava
9 article
»Nebezpečenství — píše »N. Ref. « — jest veliké a spočívá zvláště v tom, že nařízení mi- nistra osvěty dosud vydáno nebylo, vláda pak Körbrova, závislá ve všem od Němců, mohla by v posledním okamžiku podlehnouti jich ná- tlaku. Slezští Němci vysílají své poslance v de- putaci k předsedovi ministerstva a k ministru osvěty. Vzhledem k takové německé akci ne- smíme ani my Poláci založiti ruce v klín. Kde jsou regimentáři polského kola? V tak vážné chvili měl by aspoň jeden z nich býti na stráži a hájiti práv slezského lidu proti ne- stoudnému útoku Němců. Jestliže Němci posí- lají do Vídně deputaci, aby podporovala jejich hrdopyšné choutky, proč nemají Poláci vyslati deputaci třebas až k císaři, aby, bude-li třeba. hájila jich svatých práv? Prohlášení českých a polských poslanců ze Slezska tu nestačí. Na jed je třeba protijedu, na demonstrace německé jest třeba rázně odpověděti se strany polské české. Budou-li jen Němci křičeti, protestovati, deputace vysílati a agitovati ve všech směrech, my však budeme mlčeti, pak vyhrají oni a ne my. Jest nejvyšší čas, abychom procitli z apatie a vznesli hlasitý protest, že německým právem není utiskovati jiné národy rakouské, jak ne- stoudně vyhlašují, když vydávají heslo, že pol ské a české pobočky při učitelských ústavech tedy jen částečka práva, vyměřená národnost české a polské, znači porušení práv Němců
Ref Němec Polák Körbrov Vídeň Slezsko
10 article
Nutno konečně jasně vyložiti Němeům, že ne mají shylokovské právo, vyříznouti si »svou libru masa ze živých národních těles českéh a polského.« Podobně píše se »Sy. polskému« z Těšína. že tam panuje obava, že rozhodující kruhy nebo prostě vláda nebude se ohlížeti na resoluce polské a věnuje svou pozornost spíše oněm četným německým resolucím, obsahujícím pro- testy proti slovanským pobočkám. »Nutno miti na paměti — poznamenává pisatel — že zalo- žení učitelských poboček v Těšíně i v Opavě jest dosud jen slib vlády, která, odkládajíc vy- hlášení patřičného nařízení, dává tím čas ně- mecké agítaci, aby se rozpoutala v takové míře, by odvolání slibu zdálo se ospravedlněným.« Pisatel dodává tu ještě, že v Těšínsku jedním z hlavních štváčů proti polským pobočkám jest Bukowski, úřadnik centrálního ředitel- stva těšínských statků arciknížete Bedřicha.
Bukowský Bedřich Těšín Opava Těšínsko
11 article
Z Lublaně, 16. července. (K sokol- ským slavnostem.) Oba zdejší slovinské denníky vydaly slavnostní čísla k nedělnímu všeslovanskému sokolskému sjezdu. Klerikální »Slovenec«, v jehož táboře slovinšti Sokolové ovšem se nenacházejí, vyslovuje různé námitky proti duchu Sokolů slovinských, avšak srdečně vítá slovanské hosty, kteří se v neobyčejně hoj- ném počtu účastní lublaňské slavnosti. »Radost, s kterou slovanšti hosté přicházejí k nám — praví — dodává i nám odvahy a budí v nás naděje pro příští zápasy. Potvrzuje v nás pře- svědčení, že přijde den, kdy se všichni Slované v Rakousku sdruží, aby svrhli soustavu německo- liberálního panství a otevřeli volnou dráhu roz- voje našeho národa.« »Slov. Narod« otiskuje na přední straně nadšenou báseň předního slovinského básnik A. Aškerce, věnovanou slovanským Sokolům; v úvodní stati pak vítá slovanské hosty, s nimiž utištěným Slovincům vzchází nová hvězda na- děje, že ani nynější útrapy, jež musejí snášet zejmena v Korutanech a Štyrsku, nepotrvaji věčně, že i tam se probudí slovanský duch a Slovinci nabudou práv, náležitých jim po zákonu psaném i přírozeném. »Slovinská srdce — píše bijou vám s láskou vstříc, vám, kteří jste přiál nám dokázat, že Slovinec není osamocen, že má bratry, hotové ho podnítiti k vytrvalosti ochotné mu pomoci proti násili. Slovinský národ, spočinuv na vašich prsou, bude z vaší vřele bratrské lásky čerpati nové sily pro těžký boj. jejž musí bojovati s litými nepřáteli a v tom boji bude ho síliti sladké vědomi, že s ním cít sto millionů bratrských slovanských srdcí.«
Sokol Slovan A Aškerc Lublaň Rakousko Korutany Štyrsko
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. července. Bey tunisský v Paříži. Přítomnost beye dodala národní slavnost pařižské 14. července mimořádný ráz. Bey zúčastnil se všech ceremonií a zejmena velké přehlídky vojska. President republiky i bey byli nadšené pozdravováni obecenstvem. Srdečného přijetí dostávalo se beyovi všude. V paláci ely- sejském, na radnici i na ulicích pařížských. Návštěva beyova je úspěchem politiky fran- couzské, jež provozuje zdárný vliv v Tunisu. V okolí beyově vládnou sice obavy, že pro- tektorát Francie nabude forem jiných, že bude Francie vládnout méně smírně a že změní ny- nější obapolně přátelský styk. Zdá se však, že vláda francouzská činí všechno možné, aby po- dobné obavy i každou nedůvěru zaplašila. Loni vykonal president Loubet návštěvu v Tunisu a bey, veden dobrou myšlenkou politiekou,ji oplácí v době velkého národního svátku fran- couzského. Francouzský tisk projevuje nejpřátel- štější mínění k Tunisu. »Le Temps« si přeje, aby tunisští mohamedání co nejvíce splynuli s Francií a zasahovali více do jejího veřejného života. Francie chce je zajisté civilisovat reformovat, ale nechee se dotýkati zvláštnoste jejich života a Loubet ve svém přípitku na beye prohlásil s důrazem »úctu k tradicím Tunisu«. Bey Mohamed-El-Hadj učinil nejpříznivější dojem v Paříži. Jeho vystupování bylo distinguované, jeho osoba, ušlechtile vážného typu orientálního, byla velmi sympatická. Je znamenitým represen tantem racy silné a intelligentní, která se pouze opozdila na cestě pokroku a snadno může vše dohoniti. Francie se zdarem provádí dílo civili sace v severní Africe.
Bey Loubet Praha Paříž Tunis Francie severní Afrika Le Temps Bey MohamedEl
13 article
Ochrana Indo-Číny. Zvláštní zpravodaj »Le Journalu« píše svému listu ze Safgonu zajímavé podrobnosti, jak francouzská vláda připravuje ochranu svých území indo-čínských. Do Končinčiny přibyl vá- lečný parník »Foudre«, vezoucí dva podmořské čluny »Lynx« a »Proteus« a čtyry torpedovky Rovněž se jedná o to, aby do Madagaskaru Tonkinu byly zaslány podmořské čluny, jež v případě ochrany břehů a přístavů mohou vy- konati neocenitelné služby. Dva podmořské čluny. poslané do Indo-Činy, jsou asi 30 m. dlouhé a nosnosti 80 tun. Mají dva motory. Vrchni je hnán benszlem a spodní, řídící ponor, akumula- tory elektrickýmí. Obvod akce těchto malých lodí obnáší na povrchu 300 námořních mil pod hladinou mohou ujeti 50 mil. Každý má dvě roury na vymršťování torped. »Foudre« přijel s nákladem podmořských člunů, torpedo- vek, torped a výbušných látek z Cherbourgu do Safgonu za 53 dny. Mnozí kritisovali vyslání podmořských člunů do Saigonu, kde není nie připraveno pro tak deli kátní lodi. Stanice podmořských člunů nedáse tak snadno zříditi jako slanice pro torpedovky Ale přes všechny ty výtky uznává se prospěš nost ochranných opatření francouzského mini sterstva námořnictví, jež činí ještě další přípravy k ochraně pobřeží indo-čínského.
Próteus Čína Madagaskar Tonkin Cherbourg Safgon Saigon
14 article
Uzavírání řeholních škol ve Francii. S jakými obtížemi setkává se uzavírání řehol ních škol ve Francii, zřejmo také z výjevu, který se udál v těchto dnech v Saint Colombinu. Za- vítal tam policejní komisař Dreyfus z Nantesu, sdělil klášterním sestrám, že na základě nového zákona o řeholích jejich škola se zavírá. Když se ubíral na zpáteční cestě k nádraží, uspořádali klerikálové proti němu velkou demonstraci. Muž poházeli jej blátem a ženy poplvaly mu šat a vše- možně jej insultovali, až konečně chtěli jej vho- diti do rybníka. Jeden z demonstrantů uchopi vědro s vodou a vehratl ji všechnu na policej ního komisaře. Konečně podařilo se Dreyfusov dostati se na nádraží a vskočiti do vozu k od jezdu přichystaného vlaku, ale sotva že do něho vkročil, uražen byl mairem Lallierem, kterého když přijeli do Nantesu, dal zatknouti.
Dreyfus Nantes Lallier Francie Saint Colombina
15 article
Z Mazokka. Situace v Marokku se dle došlých zpráv znovu značně zhoršila. V Tangeru střeženo je vyslanectví zahraničních záležiťostí, protože mi- nistr obdržel výhrůžné dopisy od kmenů v ho rách. Budova ministerstva jest uvnitř ohraže- ného města a brány města se večer zavírajía obsazují silnou stráží. Evropané jsou sice uji- šťováni, že stráže, posunuté až tři kilometry za město, postačí, aby zaručena byla bezpečnost obyvatelstva, bydlieího mimo hradby města, ale nikdo tomu nevěří, zejmena nyní, když učiněna tak rozsáhlá bezpečnostní opatření, k vůli bez- pečí zmíněného ministra, bydlícího v opevněném. hradbami obehnaném městě. Sultán vzpírá se stále svoliti ke zřízení francouzské bezpečnostní stráže v Tangeru, pro- tože domorodí úřadníci, zejmena Mlohamed Torres mu ustavičně namlouvají, že poměry v Tangeru jsou naprosto normální a že nehrozí v něm žádné nebezpečí. Úřadníkům těmto jedná seo to, by dokazováním, že francouzské bezpečnostní stráže není v Tangeru třeba, zakryli svoji na- prostou neschopnost, a sultán jejich ujišťování věří. Francouzské vládě tudíž nezbude, nežli aby na sultána použila energického diplomatického nátlaku, neboť, dokud mu všichni vyslanci ne- vyloží neudržitelnost nynějších poměrů, sultán ku příchodu alžírské ochrany nesvolí. Na sultána účinkovati bude přiznivě také okolnost, že za nynější situace protáhne se uskutečnění francouzské půjčky, protože peněz potřebuje nutně, zejmena také k výplatě červ- nových kuponů, na které banky naléhají.
Evropan Torres Maroko Tanger
16 article
Povstání Hererů. Nový cheř dopravy hlavního oddilu něme cké výpravy proti Hererům Maritz, o jehož získání německou vládou jsme se již zmínili, je teprve 27 let stár a vyniká silnou tělesní postavou Maritz byl jedním ze tří velitelů, kteři za gene rálního velitelství Smutsova bojovali v Kapské osadě až do ukončení války. Narodil se v Kap- ské kolonii a po nezdařeném vpádu Jamesona usídlil se v Transvaalu a vstoupiv jako prostý občan do jednoho z četných velilelstev, vírhl r. 1901 s De Vetem do Kapské osady, po jehož návratu zůstal v ní pod vůdcem Malanem. Po zdéji poslán byl do severozápadních okresů svo- bodného státu a nastoupil zpáteční ústup jen s osmi muži; jeho velitelství rostlo však za po- chodu, až měl přes 100 mužů, mezi nimiž bylo také osm Burů, kteři prchli z anglického zajeti na Ceyloně a přes Petrohrad a německou osadu v jihozápadní Africe dostali se znovu ke svým bojujícím bratrům. Maritz proslavil se nejen svojí osobní statečností, ale zvláště svými vůd- covskými sehopnostmi.
Herero Smutsův Jameson Malan Kapa Transvaal Petrohrad jihozápadní Afrika Maritz
17 article
Anglická výprava v Tibelu. Cesta, na kterou se dne 14. t. m. vydala anglická výprava z Gjance do Lhassy, jes přes 200 kilometrů dlouhá, kterou dle disposic generála Macdonalda vykonati má do 5. srpna a dne tohoto vtrhnouti do sidla dalajlamova. Výprava vykonati má denně jen asi 10 kilo- metrů, což jest výkon malý, ale uváží-li se, že ji na cestě očekávají četné velké obtíže, že provázena jest velkým dopravním oddilem a že musí také stále pečovati o svou bezpečnost a rozesílati hlídky na všechny strany, jest pocho- pitelno, proč určeny ji tak krátké denní po- chody. Již nyni se také sděluje, že výprava má se ze Lhassy vrátiti v polovici září z obavy před časnou a tuhou zimou v Tibetu, jež činila by přezimování anglického vojska veliké obllže. Z Gjance nebude se pokračovati ve stavbě telegrafické trati do Lhassy, ale zaved se za to rychlé poštovní a zpravodajské spojení mužstvem jízdní pěchoty.
Macdonald
18 article
Poslední boje a dobytí pevnosti v Gjance učinily prý na tibetské vojsko — tak aspoň sdělují anglické prameny — zdreující dojem, jejž dovršily zvláště účinky anglického dělo- střelectva. Poražení Tibeťané prchali, že ne- bylo prý jich lze zastaviti ani v Donce, aniv Penamu, který jest na cestě do Lhassy nej- pevnějším místem. V Doncce i Penamu zane- chali prchající velké zásoby potravin, kterých se Angličané zmocnili. Domorodí vyzvědači donesli však do angli- ckého tábora zprávy, že buddhističtí kněží orga- nisují proti Angličanům nový odpor. Když tilo upustili od pronásledování poražených a vrátil se do tábora, soustředilo prý se asi tisíc Ti beťanů v průsmyku Karoia a tisíc v Nagarce, ve vzdálenosti 27 kilometrů před anglickou výpravou. Také se tvrdí, že do zmíněného průsmyku táhne nový tisíc Tibeťanů. Ze všeho vysvítá, žo dalajlama ani nyní není nakloněn vyjednávati že před vtrhnutím anglické výpravy do Lhassy raději tuto opusti a počká, jak dopadne to s ní v zimě. »Times« a »Daily Mail« oznamují, že vý prava po překonání prvých tří kilometrů, obtlž- ných pro rozmoklost půdy dešti, statně postupuje ku předu. V Gobši sešel se s plukovníkem Younghusbandem člen čtyřčlenné státní rady tibetské Yutok Šape, ale vyjednáváním jeho výprava se nezdržuje. Kromě obsazení průsmyku Karola a tvrze Nagarce, soustřeďují prý se Tibeťané ještě na jiných třech místech, a siee u Bramaputry poblíže Namu, na poloviční ceste mezi Bramaputrou a Lhassou a kennčněu Naty. Angličané budou tudíž míti , nesnadnou práci, by dne 5. srpna vtrhli do Lhassy.
Tibeťan Penam Angličan Younghusband Karol Nam Lhassa Nat Donec Lhassy tibetský Yutok Šape
19 article
České a slovanské spolky v Americe. Celý národní a společenský život Čechů Slovanů amerických zračí se ve spolkovém ži- votě. Podle množství spolků v tom či onom městě poznáte na první pohled, jak velké pro- cento našinců v místě onom žije a podle názvů oněch spolků, jakého jsou smýšlení a jak da- lece jsou národně uvědomění. Američané vůbec spolkový život rádi pěstují, neboť vedle hmotné podpory pro případ nemoci, rodiny jejich jsou zabezpečeny i v případu smrti. My Čechové brzo jsme postřehli velkou důležitost spolkového ži- vota a sotva že jsme trochu cítili pevnou půdu pod nohama po svém přistěhování do Ameriky. již jsme začani „spolkařit“ a s přibýváním při stěhovalectva rostly též spolky. Letos v čer venci to bude právě 50 let, co v St. Louisu za- ležen byl první Českoslovanský podporující spo- lek, jenž stal se základním kamenem dnešní mohutné Jednoty Č. S. P. A. (zkráceně: Česko- slov. podp. spolky), čítající dnes 216 řádů se 14.000 členy, roztroušených v různých místech a městech severní Ameriky, kde všude leto dne 31. července slaveno bude 50leté trváni zmíněné Jednoty. V den ten zahájena bude zá- roveň v městě světové výstavy, v St. Louisu kenvence zmíněné Jednoty, již zúčastní se as 300 delegátů, při kteréž příležitosti pořádán bude
Čecho Američan Amerika St . Louis Č . S . P . A severní Amerika
20 article
„Český den“ na výstavě, dne 6. srpna, kdy a sjezd bude ukončen. 4. a 5. srpna pořádány bu- dou sokolské závody, tak že Čechové budou mít pro sebe 3 dny na výstavě. Rozumí se samo sebou, že Čechové sjedou se v týdnu tom se všech stran do St. Louisu, aby ty tři dny byly co nejvelikolepější! Vedle Jednoty Č. S. P. S., máme my Če chové celou řadu jiných jednot podpůrných. Tal I. Ú. J. K. (První ústřední jednota katolieká) která existuje teprve až od let sedmdesátých. čítá členův asi 13.000 se 250 oddíly. Úmrtn podpora — tak jako u prvnější Jednoty — je 500 a 1000 doll. (dollar 5 korun).
Čecho St . Louis Jednota Č . S . P . S Tal I . Ú . J
21 article
Za muži obrovským krokem kráčí naše dámy, které začaly „spolkařit“ až teprve v lé- tech devadesátých, ale brzo nás předhoní. Tak J. Č. D. (Jednota českých dam) čítá dnes 125 sborů s 13.000 účastnicemi; úmrtní podpor 600 doll. Za ní přijde S. P. J. (Sesterská pod- porující jednota) as se 60 sbory a 6000 účast- nicemi; úmrtní podpora 500 doll. Na západě prospívá utěšeně Z. Č. B. J. (Západní česko- bratrská jednota) se 130 řády a as 6000 členy; úmrtní podpora 250, 500 a 1000 doll. Pak ná- sleduje I. K. J. Z. A. (První katolická jednota žen amerických) se 115 čísly a 8600 účastní- cemi; úmrtní podpora 1000, 600 a 200 doll. Dále: Č. Sl. R. a D. (Česko-slov. rytíři a dámy) se 3200 členy, asi v 60 lóžích; úmrtní podpora 250, 500 a 1000 doll. Z. K. J. (Záp. kat, jed- nota), 75 čísel se 3000 členy; úmrtní podpor 500 a 1000 doll. Česko-amer. lesníci (Č. A. J. se 20 dvory a 1800 členy; úmrtní podpora 1000 doll. Č. S. B. P. J. (Českoslov. brat. podp. jedn.) 62 řádů s 2100 členy; úmrtní podpora 1000 doll. Dále: Táborité, 25 lóží se 1400 členy S. P. J. S. T. (Slovanská podp. jed. státu Texas se 49 řády a asi 1800 členy; K. W. J. (Kat. wiskonsinská jednota) s 25 čísly a as 800 členyá K. J. T. (Kat. jed. texasská) se 17 čísly a as 600 členy; S. Č. A. D. (Sdružení čes. amer. dam s 22 sbory a 3000 čl.; Ch. J. Č. D. (Chicagská jednota českých dam) s 15 sbory a 1400 účast- nicemi a J. Č. V. (Jednota českých vlastenek) s 13 sbory a as 1000 účastnicemi. U posledních 7 těchto Jednot kolísá pojištění v případě úmrt od 200 do 1000 dollarů. U hořeji uvedených Jednot, kde uvedena je podpora při úmrtí 250 500 a 1000 dollarů, je z pravidla 34 členů po- jištěno na částku nejvyšší.
K J Z A Z K J P J Českoslov K W S Č A D Česko Zápy Č . S . B Texas Č . A . J sdružený če
22 article
Uvedené Jednoty jsou výhradně české, a tu a tam některý Slovan v nich je členem. Vedle toho je mnoho českých spolků v mozinárodních Jednotách. Tak zejmena u K. L. (Kat. lesníci Catholic Order of Forosters) je českých čísel asi 17 s 1800 členy; ženských čísel Katolických lesnic 10 s 1200 účastnicemi; 5 lóží Svobod ných zednářů as s 900 členy; 10 lóží I. O. O. (Indpt. Order Odd. Fellows, Podivní bratří, ne lišící se mnoho od Zednářů čili „Frajmaurů“) s 2200 členy; 17 lóží Ben Hur as s 20 lóžemi a 1700 členy; „Katolický dělník“ as se 40 čísly a 1200 členy. V Nebrasee pak je mnoho spolků u „Dřevařů Ameriky“ a v Ohiu „Ovčáků Ameriky“. Pojištění u těchto cizonárodních Jed- not je většinou od 1000 do 3000 doll. Sčítáte-li dohromady řády, lóže, číslaa dvory těchto různých jednot a vezmete-li za mě- řítko, že průměrně každý tento jednotlivý spolek má svého jmění — ať již hotového neho nemovi- tého — na 400 doll., objeví se vám obrovská suma as půl millionu dollarů, čili 21/2 mill. kor. Spíše však možno sumu tu počítati na jeden million dollarů, čili 5 millionů korun. A v tom ještě není započtěn inventář, který jistě páčí se též asi na polovici zmíněné sumy, nebot takřka každý spolek má svůj prapor, odznaky. knihy atd. Vedle toho velkořády a národní řády mají asi tolik jmění, jako spolky jednotlivé (na reservních fondech).
Slovan K L Indpt Frajmaur ben Hur Amerika Ohio ovčák Amerika Catholic Order of Foroster
23 article
Velice praktické a humanní je, že takřka u všech těchto Jednot je zavedena „nemocniční podpora“ čili podpora pro případ ne- moci. Kdo je nemocen nejméně týden, ohlásí se u tajemníka, prokáže se lékařským vysvědčením a dostane podporu od 3—6 doll. týdně, podle toho, jak který spolek si to ustanoví, neboť s tím „Jednota“ nemá co činit, nýbrž každý jednollivý spolek výhradně sám si nemocenskou podporu určuje a platí. Obyčejně vyplácí se taková pod- pora nemocnému členu do půl roku, avšak může býti prodloužena do 1 roku, když je nemocný člen chudý a nutně podpory potřebuje. Zámož- nější členové, roznemohou-li se a jsou lidmi uznalými, obyčejně své onemocnění neoznámí a tím spolkový fond chudším bratřím neb sestrám pro případ potřeby zachraňují, neboť kdyby mnoha případy nemocí pokladna spolková se vy- prázdnila a členové dobrovolně mimořádně při- spěti nechtěli, pak by jednoduše onemocnělý podporu nedostal. Takových připadů však mnoho se nestává. Onemocní-li bratr neb sestra, určuje ta- jemník, který z bratrů neb sester mají povin- nost nemocného navštíviti a po případě se pře svědčiti, zdali je vše v pořádku. Zemře-li člen. rozepíše tajemník -hlavního tělesa asseamen (příspěvek, kolik každý člen povinen je na ono úmrtí zaplatiti) a peníze ty vyberou od členůta- jemníci, jež je pošlou pak velkořádům neb velko- ložím různých států, nebo přímo onomu spolku. ke kterému zesnulý člen náležel a než mínou dva měsíce, mají pozůstalí peníze v rukou. Jeli kož pak spolkářství vniklo nám až do kosti mnohý z nás patří ke 2—5 spolkům, čini t mnohdy několik tisícovek, celé jmění, které ze- snulý neb zesnulá svým milým zanechává, třeha by za živa živobytí dosti krušně vytloukali . .
24 article
Jedno to má v sobě dobrého: že totiž zbaveni jsme zde těch velkých starostí, aby ti, která jsme za živa milovali, po našem odchodu n onen svět nestrádali, alespoň ne bezprostředně,. Vedle těchto podpůrných spolků, máme my Čechové ještě jiné Jednoty. Sokolská jednoln americká čítá na 40 sborů as s 3500 členy; Se- kolská jednota Fügner-Tyrš (kroj jako v Če- chách) 6 sborů as s 500 členy; Pěvecká jednot 8 sborů s 500 členy; Spolek českých malío Mikuláš Aleš (v Chicngu) se 30 členy a v každém větším centru je nějaké divadelní družstvo. Dělnických unií českých je na sta, ty všel patří k ústředním mezinárodním jednotám svých řemesel a pak společně k American Federation of Labor (Americká federace práce), čítající a 2 milliony členů. V samotném Chicagu je na 30 českých unií, čítajících dohromadya 6000 členů. Vedle těchto spolků je — zejmena v Chi- cagu, New Yorku, Clevelandu a Omaze — sta a sta českých klubů vzdělávacích, zábavných poučných. Škoda, že převážnou většinou tyte kluby jsou „zábavnými“ a českými jen dle jména, ač snad našemu dorostu neměli bychom to příliš zazlívati, jen když alespoň Čechy se být cítí, když hned ten jazyk v angličině se mu lépe obrací... U zdejšího německého, švédského a norského dorostu ani ten cit národnosti rodičo na venek nevídáme ... Dodati sluší, že jen ty Jednoty, kde vý- slovně v názvu stojí „Katolický“, jsou částečně — ač ne příliš mnoho — pod vlivem kněží Kde u Jednot onoho označení není, jsou to bud Jednoty svobodomyslné aneb bezbarvé. Ostatně ve sbodomyslných Jednotách náboženské spory jsou úplně vyloučeny. Rovnost, svornost a bratr- ství — to je heslo, které většinou dotyčné Jed- noty sledují a ne hloubání o věcech nábožen- ských.
Čecho Fügner Tyrš Mikuláš Aleš Katolický Chicng Chicago New York Cleveland Omaha Čechy American Federation of Labora český unie Jednota
25 article
Slovenské spolky.
26 article
Slováci počali se do Ameriky stěhovati te- prve v létech osmdesátých, když začalo dozrá- vati ovoce vyrovnání s Maďary z roku 1868. Tal jako prvními přistěhovalci byli po roku 1848 z Čechů nadšenci, před pronásledováním do Ameriky se uchýlivší, tak v létech osmdesátých byli to uvědomělejší Slováci, kteří z pod Tater se vystěhovali do Ameriky, aby na maďarskou „spravedlnost“ nemusili se alespoň dívati, když postřehli, že k odporu jsou bezmocni. V Ame- rice měli úplnou národní svobodu, neboť žádný beťár jim nehrozil udáním, zazpívali-li si: „Nad Tatrů sa blyská, hromi divo bijů“, nebo za- deklamovali-li si Tomáškovu ohnivou báseň: Kdo tvojí reč ti bere: Mor ho! (Umoř ho.) Psali domů. Dopisy nalezly ohlasu a polůček vystěhovalectva se vzmáhal, ťak že dnes, po 20 létech, počítá se Slováků v Americe ne 400.000. V roce 1888 začaly v Pittsburgu vy- cházeti první slovenské noviny, které tenkráte psány byly v nářečí šaryšském a teprve, když v r. 1890 stal se těchto novin spoluredaktorem pan P. V. Rovnianek, z maďarských škol pro své slovanské smýšlení vyloučený student, nastal obrat a na místě dialektu nastoupila u zmíně- ných novin pravá slovenčina. Toho času Slo- váci ovládáni byli maďaronskými kněžími, což pan Rovnianek brze postřehl a proto jej vidíme již rok na to pracovati na zřizování slovenských spolků, které spojil v jednu jednotu pod názvem:
Slovák Maďar Čecho Tomáškův Mor P V Rovnianek Rovnianek Amerika Tal Pittsburg ohnivý báseň
27 article
„Národní slovenský spolek“, v níž burcován byl duch vlastenecký v lidu slovenském a ná- rodnost vztýčena nad příslušnictví k té či oné církvi. Tak se stalo, že „Katolický slovenský spolok sv. Jožefa“, „Evanj. slov. spolok Jan Hus“ a „Grécko-katolický spolok sv. Vasila“ octly se pod jedním kloboukem na prospěch dobré věci slovenské. Národní slovenský spolek rostl rychle a vykonal na prospěch Slováků mnoho, přemnoho. Dnes čítá as 420 odborů se 17.000 členy. Maďaronští kněží brzo postřehli, že „pansláví“ nabývají ve slovenských koloniích vlívu a proto honem založili: I. K. S. J. (První kat. slov. jednotu), ktorá dnes co do čísel i co do členstva, předčí Národ. slov. spolek, má 22.300 členů. Když již počátek byl učiněn s dě- láním „plotů“ mozi slovenský lid, aby se ne- poznávali a poznajíce se, nesblížili, založili zu- řivě maďaronští „grécko-katoličtí popi“. „Soje- denie“ (Sjednocení), které dnes čítá as 350 čísel a as 12.000 členů. Rozumí se, že ani slovenští evangelíci — počtem nejslabší, ale intelligeneí nejsilnější — nezůstali pozadu a dnes S. E. J.
Jožef Jan svatý . Vasil Slovák S E J I . K . S . J
28 article
(Slovenská evangelická jednota) čítá též as 4000 členů, Pensyl. slov. jednota kat., 317 čís. as 6000 členů. Ke cti Jednot těchto však musíme doznati, že, ač vyznáním přesně ohraničeny, co se slovenského ducha týče, všude je pokrok zna- telný. V první řadě je to ovšem N. S. S., jenž na národní stráži stále stojí. Tak tomu bylo, když maďarští šovíni chtěli pomocí importo- vaného maďarského praporu nasypati Američa- nům písek do očí, že vlastně američti Slováci kloní se před maďarským praporem a tak tomu bylo i předešlý týden, kdy předseda N. S. S., pan Ambrose, odevzdal manželce velevyslance ru- ského ve Washingtonu (při příležitosti bazaru ve prospěch ruského Červeného kříže) 1000dolla- rovou bankovku se slovy: „Paní hraběnko! Při- jměte tento malý dárek od jednoho z nejmenšíech a nejchudobnějších, za to snad ale nejupřím- nějších národů slovanských vůči národu Vašemu. Je to dar od členů Národního slovenského spolku čili slovenského národa v Americe.“ Že slo- vanský tento projev nalezne ohlasu v Rusku, není pochyby pražádné. Malý je to národ, ten bratrský nárůdek slovenský, ale nadšení vlaste- necké jej činí v očích našich národem obdivo- vaným. Přenese se tato energie z Ameriky n Slovensko? Sokolská jednota slovenská má as 36 čísel se 1300 členy- Chorvatské spolky. Chorvaté počali se stěhovati do Ameriky asi v tom čase, kdy Slováci. Nejprvé počali pra- covati na kladení kolejnie, leč později tlačili se do továren a do uhelných dolů. Pro svojl praco- vítost byli všude vítáni a jelikož měsíc jake
S S Slovák Ambros Chorvat Washington Amerika Rusko Slovensko národní slovenský spolek čít slovenský národ