2
masthead
NÁRODNÍ EISTY-
národní Eista
3
masthead
19. července 1904. Číslo 198.
4
article
dále město Staré Sedlo vyloudily čilý život po-
břežní, přivádí mysl mile rozechvěnou přírodní
mohutností k odpočinku. Černý háv lesů na bře-
zích vltavských provází dále tmavé vody, v nichž
odráží se zámek Orlík, směle nad řekou na ska-
lisku se vypínající, po Zvíkovu nejvýraznější vý-
kon ruky lidské k oživení velikolepé přírody sem
vložený. Jen podívaná s výše pravého břehu
Vltavina odhali úchvatný soulad mohutnosti při-
rody s velikolepostí stavby. V lesnatých úvalech
dale řeka se valí ke Kamýku, kdež opět mez
Zdrůbkem a Županovicemi objovují se prudké
peřeje Bučilovské (na Pláckách, Kozel, u Dřízy
Maškův peřej). K nejnebezpečnějším peřejům,
„Svatojanským proudům“, doplyne Vltava na
Stěchovicemi, kde divoké břehy vltavské sevřeny
jsou na 30 metrů, a voda říti se sráznými ska-
lisky kol řeky i v řece.
Výrazným korytem, útvarem i krásami vy-
nikajícím, v pahorkatině české jest tok řeky
Lužnice od Starého Tábora, města Tábora
až k Ústí u Nezdášova za Týnem nad Vltavou
Zulové skály u Tábora, do jichž rýh z tertier-
ního útvaru u Plané byla Lužnice vody svedla.
zůžily řeku v těsnou úžlabinu mezi příkrým
stráněmi, jež 50—70 metrů nad hladinu řeky
strmí. Na počátku rýhy na pravé stráni vévod
město Tábor a pohádkově na vysoké stěně roz-
ložene Klokoty, levý břeh zdobí lesnatá Pintovka
a dlouhá, zarostlá stráň, pod níž vine se turisti-
cká cesta k Přiběnicím. Údolí další neposkytuje
místa než několika mlýnům a starobylým zříce-
ninám veliké kdysi pevnosti jihočeské, Přiběni-
cím, skládajícím se ze dvou hradů, většího na
levém a menšího(Hrádku) na pravém břehu řeky.
Zdrůbek
Dříza Maškův
Zulu
Stará Sedlo
Orlík
Zvíkov
Kamýk
Županovice
Vltava
Lužnice
Tábor
Ústí
Týn nad Vltava
Planá
Přiběnice
Starý Tábor
Stěchovice
5
article
Husitské války smetly hrad i podhradí, o jichž
velikoleposti mehutné zříceniny dosud zřetelně
mluvi. Z Tábora turistickou cestou podél Luž-
nice a mezi stráněmi, bohatou florou zdobenými,
pohodlně ke hradu se dostaneme. Pod Přiběni-
cemi poněkud se údolí šíří a poskytuje místa opět
jen několika pilám, papírně, ale břehy pravé
hustým lesem porostlé, zvedají se neustále do
výše 60—70 metrů.
Nejvýraznější řekou pahorkatiny jest Sá
zava, která po celé délce svého toku nálež
territoriu jmenovanému. Na slatinných lukách
kdež i Doubrava prameny své sbírá, vyvěrá
protekšt několika rybníky u Žďáru, spěchá u ves-
nice Sázavy na půdu českou a složitým
maeandrem zdobí louky k Německému Brodu,
rozvine se v horskou řeku až ke Světlé, lemo-
vána jsouc po obou stranách vysokými, příkrým
stráněmi. Od Ledče prorvala si voda průchod
do útvaru žulového a rulového přečetným
serpentinami a oklikami, hlavně u Rata
tak, že skutečná délka řeky mezi Zručí a Sáza-
vou jest 2 krát větší, než přímá čára mezi uve-
denými místy. Krajina, rovněž všemi lahodam
přírodních krás slynoucí. Obraz za obrazem,
Šternberk, Talmberk, Sázava, Budy, Kácov až
k Choceradům a ke Komornímu Hrádku, pak
dále až k Davli se střídá a budí zájem pro mysl
vnímavou za každým kilometrem.
Tábor
Luže
Žďár
německý Brod
Ledeč
Zruč
Šternberk
Talmberk
Sázava
Buda
Kácov
Chocerady
Davle
nika Sázava
6
article
Divukrásnými údolími honosí se přítoky
řek těchto, z nichž mnohé hlubokými koryty.
jiné utěšenými údolími spěchají. Jest to hlavně
Želivka, jež u Černýše do Sázavy se vlévá a nej-
mocnější přítok její Trnávka. — Lužnický pří-
tok, Smutná, náleží k nejvýznačnějším; sbírá
vody své u Nadějkova, napájí několik rybníků
pod historickými pohřebišti, odkudž z praehisto-
rie její jméno a u Bechyně se do Lužnice vlévá.
Některé obrázky na potoce tom, jako u rybník
Chobotu blíže Sepekova pod starodávným po-
hřebištěm chlumským, pak u bechyňských Rataj
jsou nezapomenutelny-
Toť jen několik skiz velikého obrazu; ké
by již jen v brzku nebylo v Čechách krajiny,
která by aspoň studující mládeži byla ne-
známa, kéž poznáváním a oceněním i těchte
zapomenutých krajin povznese se naše vlasť v
myslích mladého dorostu, aby v budouenosti
zabezpečena byla láska k hrudě domáci!
Smutná
Sázava
Nadějkov
Bechyně
Lužnice
Čechy
7
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 18. července. (Školní afféry.
Pod tímto titulem pojednává pražský dopisovate
»Pester Lloydu« o poslední protestní manii ra-
kouských Němců, která vrcholí ve výroku
tyrolského liberálního vůdce dra. Erlera: »Brá-
níme pevnost a znamenalo by dodávati oblehate-
lům naboje, kdybychom chtěli Neněmcům činii
kulturní ústupky.«
Takové stanovisko — píše »Pester Lloyd«
— bylo by pochopitelno, kdyby Němci měli
tolik moci, aby je na vždy uplatnili. Ale té
moci se jim nedostává. Jsou pouze třetinová
menšina ve státě, jehož ústava zaručuje také
ostatním národnostem kulturní rozvoj. Němei
nebudou moci tento rozvoj zastaviti; svým
non possumus činí si jen na všech stranách
odpůrce a sami sebe osamocují. Stejně úporně
bránili se proti zřízení české university v Praze,
české techniky v Brně, proti českému gymnasiu
v Opavě, proti slovinským pobočkám v Celji,
ba i proti chorvatskému gymnasiu v Pazíně.
Lloyd
Němec
Erler
Praha
Brno
Opava
Celja
český univerzita v Praga
8
article
Ale všechny tyto ústavy vznikly a dobře pro-
spívají. Kdyby byli klidně připustili, co se ne-
dalo odvrátiti, byli by si ušetřili neloliko celou
řadu porážek, nýbrž i mnoho odpůrců. Ale
Némci zkušenostmi nezmoudřeli. Remonstrujía
demonstrují i nyní proti opatřením školní
správy, kterážto opatření jsou nezbytná a ne-
smějí se změniti přese všechny německé pro-
testy. Způsobují svými profesty vládě, která jest
jim přece tak nakloněna, zbytečné nepříjemnosti
a dávají za pravdu těm, kdož tvrdí, že v Ra-
kousku jest těžko vládnouti bez Němců, obtíž-
tížněji s Němci, ale nejobtížněji vládnouti pro
Němce.
V Praze, 18. července. (Polské obavy
o těšinské pobočky.) »Nové Reformě«
píše se z Vídně, že zřízení polských a českých
poboček při učitelských ústavech v Těšíně
v Opavě, kteréžto pobočky Poláci pokládali za
úplně zabezpečené, jsou následkem štvanie
slezských Němců nyní povážlivě ohro-
ženy.
Němec
Praha
Vídeň
Těšín
Opava
9
article
»Nebezpečenství — píše »N. Ref. « — jest
veliké a spočívá zvláště v tom, že nařízení mi-
nistra osvěty dosud vydáno nebylo, vláda pak
Körbrova, závislá ve všem od Němců, mohla
by v posledním okamžiku podlehnouti jich ná-
tlaku. Slezští Němci vysílají své poslance v de-
putaci k předsedovi ministerstva a k ministru
osvěty. Vzhledem k takové německé akci ne-
smíme ani my Poláci založiti ruce v klín. Kde
jsou regimentáři polského kola? V tak vážné
chvili měl by aspoň jeden z nich býti na
stráži a hájiti práv slezského lidu proti ne-
stoudnému útoku Němců. Jestliže Němci posí-
lají do Vídně deputaci, aby podporovala jejich
hrdopyšné choutky, proč nemají Poláci vyslati
deputaci třebas až k císaři, aby, bude-li třeba.
hájila jich svatých práv? Prohlášení českých a
polských poslanců ze Slezska tu nestačí. Na
jed je třeba protijedu, na demonstrace německé
jest třeba rázně odpověděti se strany polské
české. Budou-li jen Němci křičeti, protestovati,
deputace vysílati a agitovati ve všech směrech,
my však budeme mlčeti, pak vyhrají oni a ne
my. Jest nejvyšší čas, abychom procitli z apatie
a vznesli hlasitý protest, že německým právem
není utiskovati jiné národy rakouské, jak ne-
stoudně vyhlašují, když vydávají heslo, že pol
ské a české pobočky při učitelských ústavech
tedy jen částečka práva, vyměřená národnost
české a polské, znači porušení práv Němců
Ref
Němec
Polák
Körbrov
Vídeň
Slezsko
10
article
Nutno konečně jasně vyložiti Němeům, že ne
mají shylokovské právo, vyříznouti si »svou
libru masa ze živých národních těles českéh
a polského.«
Podobně píše se »Sy. polskému« z Těšína.
že tam panuje obava, že rozhodující kruhy nebo
prostě vláda nebude se ohlížeti na resoluce
polské a věnuje svou pozornost spíše oněm
četným německým resolucím, obsahujícím pro-
testy proti slovanským pobočkám. »Nutno miti
na paměti — poznamenává pisatel — že zalo-
žení učitelských poboček v Těšíně i v Opavě
jest dosud jen slib vlády, která, odkládajíc vy-
hlášení patřičného nařízení, dává tím čas ně-
mecké agítaci, aby se rozpoutala v takové míře,
by odvolání slibu zdálo se ospravedlněným.«
Pisatel dodává tu ještě, že v Těšínsku jedním
z hlavních štváčů proti polským pobočkám jest
Bukowski, úřadnik centrálního ředitel-
stva těšínských statků arciknížete
Bedřicha.
Bukowský
Bedřich
Těšín
Opava
Těšínsko
11
article
Z Lublaně, 16. července. (K sokol-
ským slavnostem.) Oba zdejší slovinské
denníky vydaly slavnostní čísla k nedělnímu
všeslovanskému sokolskému sjezdu. Klerikální
»Slovenec«, v jehož táboře slovinšti Sokolové
ovšem se nenacházejí, vyslovuje různé námitky
proti duchu Sokolů slovinských, avšak srdečně
vítá slovanské hosty, kteří se v neobyčejně hoj-
ném počtu účastní lublaňské slavnosti. »Radost,
s kterou slovanšti hosté přicházejí k nám —
praví — dodává i nám odvahy a budí v nás
naděje pro příští zápasy. Potvrzuje v nás pře-
svědčení, že přijde den, kdy se všichni Slované
v Rakousku sdruží, aby svrhli soustavu německo-
liberálního panství a otevřeli volnou dráhu roz-
voje našeho národa.«
»Slov. Narod« otiskuje na přední straně
nadšenou báseň předního slovinského básnik
A. Aškerce, věnovanou slovanským Sokolům;
v úvodní stati pak vítá slovanské hosty, s nimiž
utištěným Slovincům vzchází nová hvězda na-
děje, že ani nynější útrapy, jež musejí snášet
zejmena v Korutanech a Štyrsku, nepotrvaji
věčně, že i tam se probudí slovanský duch a
Slovinci nabudou práv, náležitých jim po zákonu
psaném i přírozeném. »Slovinská srdce — píše
bijou vám s láskou vstříc, vám, kteří jste přiál
nám dokázat, že Slovinec není osamocen, že
má bratry, hotové ho podnítiti k vytrvalosti
ochotné mu pomoci proti násili. Slovinský národ,
spočinuv na vašich prsou, bude z vaší vřele
bratrské lásky čerpati nové sily pro těžký boj.
jejž musí bojovati s litými nepřáteli a v tom
boji bude ho síliti sladké vědomi, že s ním cít
sto millionů bratrských slovanských srdcí.«
Sokol
Slovan
A Aškerc
Lublaň
Rakousko
Korutany
Štyrsko
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. července.
Bey tunisský v Paříži.
Přítomnost beye dodala národní slavnost
pařižské 14. července mimořádný ráz. Bey
zúčastnil se všech ceremonií a zejmena velké
přehlídky vojska. President republiky i bey byli
nadšené pozdravováni obecenstvem. Srdečného
přijetí dostávalo se beyovi všude. V paláci ely-
sejském, na radnici i na ulicích pařížských.
Návštěva beyova je úspěchem politiky fran-
couzské, jež provozuje zdárný vliv v Tunisu.
V okolí beyově vládnou sice obavy, že pro-
tektorát Francie nabude forem jiných, že bude
Francie vládnout méně smírně a že změní ny-
nější obapolně přátelský styk. Zdá se však, že
vláda francouzská činí všechno možné, aby po-
dobné obavy i každou nedůvěru zaplašila. Loni
vykonal president Loubet návštěvu v Tunisu a
bey, veden dobrou myšlenkou politiekou,ji
oplácí v době velkého národního svátku fran-
couzského. Francouzský tisk projevuje nejpřátel-
štější mínění k Tunisu. »Le Temps« si přeje,
aby tunisští mohamedání co nejvíce splynuli
s Francií a zasahovali více do jejího veřejného
života. Francie chce je zajisté civilisovat
reformovat, ale nechee se dotýkati zvláštnoste
jejich života a Loubet ve svém přípitku na beye
prohlásil s důrazem »úctu k tradicím Tunisu«.
Bey Mohamed-El-Hadj učinil nejpříznivější dojem
v Paříži. Jeho vystupování bylo distinguované,
jeho osoba, ušlechtile vážného typu orientálního,
byla velmi sympatická. Je znamenitým represen
tantem racy silné a intelligentní, která se pouze
opozdila na cestě pokroku a snadno může vše
dohoniti. Francie se zdarem provádí dílo civili
sace v severní Africe.
Bey
Loubet
Praha
Paříž
Tunis
Francie
severní Afrika
Le Temps
Bey MohamedEl
13
article
Ochrana Indo-Číny.
Zvláštní zpravodaj »Le Journalu« píše
svému listu ze Safgonu zajímavé podrobnosti,
jak francouzská vláda připravuje ochranu svých
území indo-čínských. Do Končinčiny přibyl vá-
lečný parník »Foudre«, vezoucí dva podmořské
čluny »Lynx« a »Proteus« a čtyry torpedovky
Rovněž se jedná o to, aby do Madagaskaru
Tonkinu byly zaslány podmořské čluny, jež
v případě ochrany břehů a přístavů mohou vy-
konati neocenitelné služby. Dva podmořské čluny.
poslané do Indo-Činy, jsou asi 30 m. dlouhé
a nosnosti 80 tun. Mají dva motory. Vrchni je
hnán benszlem a spodní, řídící ponor, akumula-
tory elektrickýmí. Obvod akce těchto malých
lodí obnáší na povrchu 300 námořních mil
pod hladinou mohou ujeti 50 mil. Každý má
dvě roury na vymršťování torped. »Foudre«
přijel s nákladem podmořských člunů, torpedo-
vek, torped a výbušných látek z Cherbourgu do
Safgonu za 53 dny.
Mnozí kritisovali vyslání podmořských člunů
do Saigonu, kde není nie připraveno pro tak deli
kátní lodi. Stanice podmořských člunů nedáse
tak snadno zříditi jako slanice pro torpedovky
Ale přes všechny ty výtky uznává se prospěš
nost ochranných opatření francouzského mini
sterstva námořnictví, jež činí ještě další přípravy
k ochraně pobřeží indo-čínského.
Próteus
Čína
Madagaskar
Tonkin
Cherbourg
Safgon
Saigon
14
article
Uzavírání řeholních škol ve Francii.
S jakými obtížemi setkává se uzavírání řehol
ních škol ve Francii, zřejmo také z výjevu, který
se udál v těchto dnech v Saint Colombinu. Za-
vítal tam policejní komisař Dreyfus z Nantesu,
sdělil klášterním sestrám, že na základě nového
zákona o řeholích jejich škola se zavírá. Když
se ubíral na zpáteční cestě k nádraží, uspořádali
klerikálové proti němu velkou demonstraci. Muž
poházeli jej blátem a ženy poplvaly mu šat a vše-
možně jej insultovali, až konečně chtěli jej vho-
diti do rybníka. Jeden z demonstrantů uchopi
vědro s vodou a vehratl ji všechnu na policej
ního komisaře. Konečně podařilo se Dreyfusov
dostati se na nádraží a vskočiti do vozu k od
jezdu přichystaného vlaku, ale sotva že do něho
vkročil, uražen byl mairem Lallierem, kterého
když přijeli do Nantesu, dal zatknouti.
Dreyfus
Nantes
Lallier
Francie
Saint Colombina
15
article
Z Mazokka.
Situace v Marokku se dle došlých zpráv
znovu značně zhoršila. V Tangeru střeženo je
vyslanectví zahraničních záležiťostí, protože mi-
nistr obdržel výhrůžné dopisy od kmenů v ho
rách. Budova ministerstva jest uvnitř ohraže-
ného města a brány města se večer zavírajía
obsazují silnou stráží. Evropané jsou sice uji-
šťováni, že stráže, posunuté až tři kilometry za
město, postačí, aby zaručena byla bezpečnost
obyvatelstva, bydlieího mimo hradby města, ale
nikdo tomu nevěří, zejmena nyní, když učiněna
tak rozsáhlá bezpečnostní opatření, k vůli bez-
pečí zmíněného ministra, bydlícího v opevněném.
hradbami obehnaném městě.
Sultán vzpírá se stále svoliti ke zřízení
francouzské bezpečnostní stráže v Tangeru, pro-
tože domorodí úřadníci, zejmena Mlohamed Torres
mu ustavičně namlouvají, že poměry v Tangeru
jsou naprosto normální a že nehrozí v něm
žádné nebezpečí. Úřadníkům těmto jedná seo
to, by dokazováním, že francouzské bezpečnostní
stráže není v Tangeru třeba, zakryli svoji na-
prostou neschopnost, a sultán jejich ujišťování
věří. Francouzské vládě tudíž nezbude, nežli aby
na sultána použila energického diplomatického
nátlaku, neboť, dokud mu všichni vyslanci ne-
vyloží neudržitelnost nynějších poměrů, sultán
ku příchodu alžírské ochrany nesvolí.
Na sultána účinkovati bude přiznivě také
okolnost, že za nynější situace protáhne se
uskutečnění francouzské půjčky, protože peněz
potřebuje nutně, zejmena také k výplatě červ-
nových kuponů, na které banky naléhají.
Evropan
Torres
Maroko
Tanger
16
article
Povstání Hererů.
Nový cheř dopravy hlavního oddilu něme
cké výpravy proti Hererům Maritz, o jehož získání
německou vládou jsme se již zmínili, je teprve
27 let stár a vyniká silnou tělesní postavou
Maritz byl jedním ze tří velitelů, kteři za gene
rálního velitelství Smutsova bojovali v Kapské
osadě až do ukončení války. Narodil se v Kap-
ské kolonii a po nezdařeném vpádu Jamesona
usídlil se v Transvaalu a vstoupiv jako prostý
občan do jednoho z četných velilelstev, vírhl
r. 1901 s De Vetem do Kapské osady, po jehož
návratu zůstal v ní pod vůdcem Malanem. Po
zdéji poslán byl do severozápadních okresů svo-
bodného státu a nastoupil zpáteční ústup jen
s osmi muži; jeho velitelství rostlo však za po-
chodu, až měl přes 100 mužů, mezi nimiž bylo
také osm Burů, kteři prchli z anglického zajeti
na Ceyloně a přes Petrohrad a německou osadu
v jihozápadní Africe dostali se znovu ke svým
bojujícím bratrům. Maritz proslavil se nejen
svojí osobní statečností, ale zvláště svými vůd-
covskými sehopnostmi.
Herero
Smutsův
Jameson
Malan
Kapa
Transvaal
Petrohrad
jihozápadní Afrika
Maritz
17
article
Anglická výprava v Tibelu.
Cesta, na kterou se dne 14. t. m. vydala
anglická výprava z Gjance do Lhassy, jes
přes 200 kilometrů dlouhá, kterou dle disposic
generála Macdonalda vykonati má do 5. srpna
a dne tohoto vtrhnouti do sidla dalajlamova.
Výprava vykonati má denně jen asi 10 kilo-
metrů, což jest výkon malý, ale uváží-li se, že
ji na cestě očekávají četné velké obtíže, že
provázena jest velkým dopravním oddilem a že
musí také stále pečovati o svou bezpečnost a
rozesílati hlídky na všechny strany, jest pocho-
pitelno, proč určeny ji tak krátké denní po-
chody. Již nyni se také sděluje, že výprava má
se ze Lhassy vrátiti v polovici září z obavy
před časnou a tuhou zimou v Tibetu, jež
činila by přezimování anglického vojska veliké
obllže.
Z Gjance nebude se pokračovati ve
stavbě telegrafické trati do Lhassy, ale zaved
se za to rychlé poštovní a zpravodajské spojení
mužstvem jízdní pěchoty.
Macdonald
18
article
Poslední boje a dobytí pevnosti v Gjance
učinily prý na tibetské vojsko — tak aspoň
sdělují anglické prameny — zdreující dojem,
jejž dovršily zvláště účinky anglického dělo-
střelectva. Poražení Tibeťané prchali, že ne-
bylo prý jich lze zastaviti ani v Donce, aniv
Penamu, který jest na cestě do Lhassy nej-
pevnějším místem. V Doncce i Penamu zane-
chali prchající velké zásoby potravin, kterých
se Angličané zmocnili.
Domorodí vyzvědači donesli však do angli-
ckého tábora zprávy, že buddhističtí kněží orga-
nisují proti Angličanům nový odpor. Když tilo
upustili od pronásledování poražených a vrátil
se do tábora, soustředilo prý se asi tisíc Ti
beťanů v průsmyku Karoia a tisíc v Nagarce,
ve vzdálenosti 27 kilometrů před anglickou
výpravou.
Také se tvrdí, že do zmíněného průsmyku
táhne nový tisíc Tibeťanů. Ze všeho vysvítá, žo
dalajlama ani nyní není nakloněn vyjednávati
že před vtrhnutím anglické výpravy do Lhassy
raději tuto opusti a počká, jak dopadne to
s ní v zimě.
»Times« a »Daily Mail« oznamují, že vý
prava po překonání prvých tří kilometrů, obtlž-
ných pro rozmoklost půdy dešti, statně postupuje
ku předu. V Gobši sešel se s plukovníkem
Younghusbandem člen čtyřčlenné státní rady
tibetské Yutok Šape, ale vyjednáváním jeho
výprava se nezdržuje. Kromě obsazení průsmyku
Karola a tvrze Nagarce, soustřeďují prý se
Tibeťané ještě na jiných třech místech, a siee
u Bramaputry poblíže Namu, na poloviční ceste
mezi Bramaputrou a Lhassou a kennčněu
Naty. Angličané budou tudíž míti , nesnadnou
práci, by dne 5. srpna vtrhli do Lhassy.
Tibeťan
Penam
Angličan
Younghusband
Karol
Nam
Lhassa
Nat
Donec
Lhassy
tibetský Yutok Šape
19
article
České a slovanské spolky
v Americe.
Celý národní a společenský život Čechů
Slovanů amerických zračí se ve spolkovém ži-
votě. Podle množství spolků v tom či onom
městě poznáte na první pohled, jak velké pro-
cento našinců v místě onom žije a podle názvů
oněch spolků, jakého jsou smýšlení a jak da-
lece jsou národně uvědomění. Američané vůbec
spolkový život rádi pěstují, neboť vedle hmotné
podpory pro případ nemoci, rodiny jejich jsou
zabezpečeny i v případu smrti. My Čechové brzo
jsme postřehli velkou důležitost spolkového ži-
vota a sotva že jsme trochu cítili pevnou půdu
pod nohama po svém přistěhování do Ameriky.
již jsme začani „spolkařit“ a s přibýváním při
stěhovalectva rostly též spolky. Letos v čer
venci to bude právě 50 let, co v St. Louisu za-
ležen byl první Českoslovanský podporující spo-
lek, jenž stal se základním kamenem dnešní
mohutné Jednoty Č. S. P. A. (zkráceně: Česko-
slov. podp. spolky), čítající dnes 216 řádů se
14.000 členy, roztroušených v různých místech
a městech severní Ameriky, kde všude leto
dne 31. července slaveno bude 50leté trváni
zmíněné Jednoty. V den ten zahájena bude zá-
roveň v městě světové výstavy, v St. Louisu
kenvence zmíněné Jednoty, již zúčastní se as
300 delegátů, při kteréž příležitosti pořádán bude
Čecho
Američan
Amerika
St . Louis
Č . S . P . A
severní Amerika
20
article
„Český den“ na výstavě, dne 6. srpna, kdy a
sjezd bude ukončen. 4. a 5. srpna pořádány bu-
dou sokolské závody, tak že Čechové budou mít
pro sebe 3 dny na výstavě. Rozumí se samo
sebou, že Čechové sjedou se v týdnu tom se
všech stran do St. Louisu, aby ty tři dny byly co
nejvelikolepější!
Vedle Jednoty Č. S. P. S., máme my Če
chové celou řadu jiných jednot podpůrných. Tal
I. Ú. J. K. (První ústřední jednota katolieká)
která existuje teprve až od let sedmdesátých.
čítá členův asi 13.000 se 250 oddíly. Úmrtn
podpora — tak jako u prvnější Jednoty — je
500 a 1000 doll. (dollar 5 korun).
Čecho
St . Louis
Jednota Č . S . P . S
Tal I . Ú . J
21
article
Za muži obrovským krokem kráčí naše
dámy, které začaly „spolkařit“ až teprve v lé-
tech devadesátých, ale brzo nás předhoní. Tak
J. Č. D. (Jednota českých dam) čítá dnes 125
sborů s 13.000 účastnicemi; úmrtní podpor
600 doll. Za ní přijde S. P. J. (Sesterská pod-
porující jednota) as se 60 sbory a 6000 účast-
nicemi; úmrtní podpora 500 doll. Na západě
prospívá utěšeně Z. Č. B. J. (Západní česko-
bratrská jednota) se 130 řády a as 6000 členy;
úmrtní podpora 250, 500 a 1000 doll. Pak ná-
sleduje I. K. J. Z. A. (První katolická jednota
žen amerických) se 115 čísly a 8600 účastní-
cemi; úmrtní podpora 1000, 600 a 200 doll.
Dále: Č. Sl. R. a D. (Česko-slov. rytíři a dámy)
se 3200 členy, asi v 60 lóžích; úmrtní podpora
250, 500 a 1000 doll. Z. K. J. (Záp. kat, jed-
nota), 75 čísel se 3000 členy; úmrtní podpor
500 a 1000 doll. Česko-amer. lesníci (Č. A. J.
se 20 dvory a 1800 členy; úmrtní podpora 1000
doll. Č. S. B. P. J. (Českoslov. brat. podp. jedn.)
62 řádů s 2100 členy; úmrtní podpora 1000
doll. Dále: Táborité, 25 lóží se 1400 členy
S. P. J. S. T. (Slovanská podp. jed. státu Texas
se 49 řády a asi 1800 členy; K. W. J. (Kat.
wiskonsinská jednota) s 25 čísly a as 800 členyá
K. J. T. (Kat. jed. texasská) se 17 čísly a as 600
členy; S. Č. A. D. (Sdružení čes. amer. dam
s 22 sbory a 3000 čl.; Ch. J. Č. D. (Chicagská
jednota českých dam) s 15 sbory a 1400 účast-
nicemi a J. Č. V. (Jednota českých vlastenek)
s 13 sbory a as 1000 účastnicemi. U posledních
7 těchto Jednot kolísá pojištění v případě úmrt
od 200 do 1000 dollarů. U hořeji uvedených
Jednot, kde uvedena je podpora při úmrtí 250
500 a 1000 dollarů, je z pravidla 34 členů po-
jištěno na částku nejvyšší.
K J
Z A
Z K J
P J
Českoslov
K W
S Č
A D
Česko
Zápy
Č . S . B
Texas
Č . A . J
sdružený če
22
article
Uvedené Jednoty jsou výhradně české, a
tu a tam některý Slovan v nich je členem. Vedle
toho je mnoho českých spolků v mozinárodních
Jednotách. Tak zejmena u K. L. (Kat. lesníci
Catholic Order of Forosters) je českých čísel asi
17 s 1800 členy; ženských čísel Katolických
lesnic 10 s 1200 účastnicemi; 5 lóží Svobod
ných zednářů as s 900 členy; 10 lóží I. O. O.
(Indpt. Order Odd. Fellows, Podivní bratří, ne
lišící se mnoho od Zednářů čili „Frajmaurů“)
s 2200 členy; 17 lóží Ben Hur as s 20 lóžemi
a 1700 členy; „Katolický dělník“ as se 40
čísly a 1200 členy. V Nebrasee pak je mnoho
spolků u „Dřevařů Ameriky“ a v Ohiu „Ovčáků
Ameriky“. Pojištění u těchto cizonárodních Jed-
not je většinou od 1000 do 3000 doll.
Sčítáte-li dohromady řády, lóže, číslaa
dvory těchto různých jednot a vezmete-li za mě-
řítko, že průměrně každý tento jednotlivý spolek
má svého jmění — ať již hotového neho nemovi-
tého — na 400 doll., objeví se vám obrovská
suma as půl millionu dollarů, čili 21/2 mill. kor.
Spíše však možno sumu tu počítati na jeden
million dollarů, čili 5 millionů korun. A v tom
ještě není započtěn inventář, který jistě páčí
se též asi na polovici zmíněné sumy, nebot
takřka každý spolek má svůj prapor, odznaky.
knihy atd. Vedle toho velkořády a národní řády
mají asi tolik jmění, jako spolky jednotlivé (na
reservních fondech).
Slovan
K L
Indpt
Frajmaur
ben Hur
Amerika
Ohio
ovčák Amerika
Catholic Order of Foroster
23
article
Velice praktické a humanní je, že takřka
u všech těchto Jednot je zavedena „nemocniční
podpora“ čili podpora pro případ ne-
moci. Kdo je nemocen nejméně týden, ohlásí se
u tajemníka, prokáže se lékařským vysvědčením
a dostane podporu od 3—6 doll. týdně, podle
toho, jak který spolek si to ustanoví, neboť s tím
„Jednota“ nemá co činit, nýbrž každý jednollivý
spolek výhradně sám si nemocenskou podporu
určuje a platí. Obyčejně vyplácí se taková pod-
pora nemocnému členu do půl roku, avšak může
býti prodloužena do 1 roku, když je nemocný
člen chudý a nutně podpory potřebuje. Zámož-
nější členové, roznemohou-li se a jsou lidmi
uznalými, obyčejně své onemocnění neoznámí a
tím spolkový fond chudším bratřím neb sestrám
pro případ potřeby zachraňují, neboť kdyby
mnoha případy nemocí pokladna spolková se vy-
prázdnila a členové dobrovolně mimořádně při-
spěti nechtěli, pak by jednoduše onemocnělý
podporu nedostal. Takových připadů však
mnoho se nestává.
Onemocní-li bratr neb sestra, určuje ta-
jemník, který z bratrů neb sester mají povin-
nost nemocného navštíviti a po případě se pře
svědčiti, zdali je vše v pořádku. Zemře-li člen.
rozepíše tajemník -hlavního tělesa asseamen
(příspěvek, kolik každý člen povinen je na ono
úmrtí zaplatiti) a peníze ty vyberou od členůta-
jemníci, jež je pošlou pak velkořádům neb velko-
ložím různých států, nebo přímo onomu spolku.
ke kterému zesnulý člen náležel a než mínou
dva měsíce, mají pozůstalí peníze v rukou. Jeli
kož pak spolkářství vniklo nám až do kosti
mnohý z nás patří ke 2—5 spolkům, čini t
mnohdy několik tisícovek, celé jmění, které ze-
snulý neb zesnulá svým milým zanechává, třeha
by za živa živobytí dosti krušně vytloukali . .
24
article
Jedno to má v sobě dobrého: že totiž zbaveni
jsme zde těch velkých starostí, aby ti, která
jsme za živa milovali, po našem odchodu n
onen svět nestrádali, alespoň ne bezprostředně,.
Vedle těchto podpůrných spolků, máme my
Čechové ještě jiné Jednoty. Sokolská jednoln
americká čítá na 40 sborů as s 3500 členy; Se-
kolská jednota Fügner-Tyrš (kroj jako v Če-
chách) 6 sborů as s 500 členy; Pěvecká jednot
8 sborů s 500 členy; Spolek českých malío
Mikuláš Aleš (v Chicngu) se 30 členy a v každém
větším centru je nějaké divadelní družstvo.
Dělnických unií českých je na sta, ty všel
patří k ústředním mezinárodním jednotám svých
řemesel a pak společně k American Federation
of Labor (Americká federace práce), čítající a
2 milliony členů. V samotném Chicagu je na
30 českých unií, čítajících dohromadya
6000 členů.
Vedle těchto spolků je — zejmena v Chi-
cagu, New Yorku, Clevelandu a Omaze — sta
a sta českých klubů vzdělávacích, zábavných
poučných. Škoda, že převážnou většinou tyte
kluby jsou „zábavnými“ a českými jen dle
jména, ač snad našemu dorostu neměli bychom
to příliš zazlívati, jen když alespoň Čechy se být
cítí, když hned ten jazyk v angličině se mu lépe
obrací... U zdejšího německého, švédského
a norského dorostu ani ten cit národnosti rodičo
na venek nevídáme ...
Dodati sluší, že jen ty Jednoty, kde vý-
slovně v názvu stojí „Katolický“, jsou částečně
— ač ne příliš mnoho — pod vlivem kněží
Kde u Jednot onoho označení není, jsou to bud
Jednoty svobodomyslné aneb bezbarvé. Ostatně
ve sbodomyslných Jednotách náboženské spory
jsou úplně vyloučeny. Rovnost, svornost a bratr-
ství — to je heslo, které většinou dotyčné Jed-
noty sledují a ne hloubání o věcech nábožen-
ských.
Čecho
Fügner
Tyrš
Mikuláš Aleš
Katolický
Chicng
Chicago
New York
Cleveland
Omaha
Čechy
American Federation of Labora
český unie
Jednota
25
article
Slovenské spolky.
26
article
Slováci počali se do Ameriky stěhovati te-
prve v létech osmdesátých, když začalo dozrá-
vati ovoce vyrovnání s Maďary z roku 1868. Tal
jako prvními přistěhovalci byli po roku 1848
z Čechů nadšenci, před pronásledováním do
Ameriky se uchýlivší, tak v létech osmdesátých
byli to uvědomělejší Slováci, kteří z pod Tater
se vystěhovali do Ameriky, aby na maďarskou
„spravedlnost“ nemusili se alespoň dívati, když
postřehli, že k odporu jsou bezmocni. V Ame-
rice měli úplnou národní svobodu, neboť žádný
beťár jim nehrozil udáním, zazpívali-li si: „Nad
Tatrů sa blyská, hromi divo bijů“, nebo za-
deklamovali-li si Tomáškovu ohnivou báseň:
Kdo tvojí reč ti bere: Mor ho! (Umoř ho.)
Psali domů. Dopisy nalezly ohlasu a polůček
vystěhovalectva se vzmáhal, ťak že dnes, po
20 létech, počítá se Slováků v Americe ne
400.000. V roce 1888 začaly v Pittsburgu vy-
cházeti první slovenské noviny, které tenkráte
psány byly v nářečí šaryšském a teprve, když
v r. 1890 stal se těchto novin spoluredaktorem
pan P. V. Rovnianek, z maďarských škol pro své
slovanské smýšlení vyloučený student, nastal
obrat a na místě dialektu nastoupila u zmíně-
ných novin pravá slovenčina. Toho času Slo-
váci ovládáni byli maďaronskými kněžími, což
pan Rovnianek brze postřehl a proto jej vidíme
již rok na to pracovati na zřizování slovenských
spolků, které spojil v jednu jednotu pod názvem:
Slovák
Maďar
Čecho
Tomáškův
Mor
P V Rovnianek
Rovnianek
Amerika
Tal
Pittsburg
ohnivý báseň
27
article
„Národní slovenský spolek“, v níž burcován
byl duch vlastenecký v lidu slovenském a ná-
rodnost vztýčena nad příslušnictví k té či oné
církvi. Tak se stalo, že „Katolický slovenský
spolok sv. Jožefa“, „Evanj. slov. spolok Jan
Hus“ a „Grécko-katolický spolok sv. Vasila“
octly se pod jedním kloboukem na prospěch
dobré věci slovenské. Národní slovenský spolek
rostl rychle a vykonal na prospěch Slováků
mnoho, přemnoho. Dnes čítá as 420 odborů se
17.000 členy. Maďaronští kněží brzo postřehli,
že „pansláví“ nabývají ve slovenských koloniích
vlívu a proto honem založili: I. K. S. J. (První
kat. slov. jednotu), ktorá dnes co do čísel i co
do členstva, předčí Národ. slov. spolek, má
22.300 členů. Když již počátek byl učiněn s dě-
láním „plotů“ mozi slovenský lid, aby se ne-
poznávali a poznajíce se, nesblížili, založili zu-
řivě maďaronští „grécko-katoličtí popi“. „Soje-
denie“ (Sjednocení), které dnes čítá as 350 čísel
a as 12.000 členů. Rozumí se, že ani slovenští
evangelíci — počtem nejslabší, ale intelligeneí
nejsilnější — nezůstali pozadu a dnes S. E. J.
Jožef
Jan
svatý . Vasil
Slovák
S E J
I . K . S . J
28
article
(Slovenská evangelická jednota) čítá též as 4000
členů, Pensyl. slov. jednota kat., 317 čís. as
6000 členů. Ke cti Jednot těchto však musíme
doznati, že, ač vyznáním přesně ohraničeny, co
se slovenského ducha týče, všude je pokrok zna-
telný. V první řadě je to ovšem N. S. S., jenž
na národní stráži stále stojí. Tak tomu bylo,
když maďarští šovíni chtěli pomocí importo-
vaného maďarského praporu nasypati Američa-
nům písek do očí, že vlastně američti Slováci
kloní se před maďarským praporem a tak tomu
bylo i předešlý týden, kdy předseda N. S. S., pan
Ambrose, odevzdal manželce velevyslance ru-
ského ve Washingtonu (při příležitosti bazaru ve
prospěch ruského Červeného kříže) 1000dolla-
rovou bankovku se slovy: „Paní hraběnko! Při-
jměte tento malý dárek od jednoho z nejmenšíech
a nejchudobnějších, za to snad ale nejupřím-
nějších národů slovanských vůči národu Vašemu.
Je to dar od členů Národního slovenského spolku
čili slovenského národa v Americe.“ Že slo-
vanský tento projev nalezne ohlasu v Rusku,
není pochyby pražádné. Malý je to národ, ten
bratrský nárůdek slovenský, ale nadšení vlaste-
necké jej činí v očích našich národem obdivo-
vaným. Přenese se tato energie z Ameriky n
Slovensko?
Sokolská jednota slovenská má as 36 čísel
se 1300 členy-
Chorvatské spolky.
Chorvaté počali se stěhovati do Ameriky
asi v tom čase, kdy Slováci. Nejprvé počali pra-
covati na kladení kolejnie, leč později tlačili se
do továren a do uhelných dolů. Pro svojl praco-
vítost byli všude vítáni a jelikož měsíc jake
S S
Slovák
Ambros
Chorvat
Washington
Amerika
Rusko
Slovensko
národní slovenský spolek čít slovenský národ