1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 7. března 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní llety
předplácí so
V Praze v administracti
a měsís. . . . . . 2 K —
na čtvrt lota . . . . 6 K —h
v dvoji donáškoui
na měsle. . . . . . 2 K 54
na štvri leta . . . . 7 K Glh
ve fItálkách
na méslo . . . . . 9 K 80
na másla. Poštou:
aa čtnnt'isti : . . : s k o
nčsta.dvošt náellkou
aria:: :keh
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
5
article
Maďarský úpadek.
Maďarský úpadek.
Ústup maďarské oposice před vyhlá-
šením všeobecné stávky, zakrývaný mno-
hoslovnou a bezvýznamnou řečí hraběte
Apponyiho, nikoho nepřekvapil. Tak málo
mají úvěru hrozby maďarských politiků, a
jmenovitě hrozby, které by se mohly splnit
jen uskutečněním opravdu demokratické
volební opravy. Nevěří se ani těm, kdož
se v Uhrách postavili v čelo širokých davů,
domáhajících se politické rovnoprávnosti
Je těžko tam rozeznávat poctivého člově-
ka od šarlatána; celé politické ovzduší ma-
ďarské je prosyceno lží a klamem. Dnes už
minuly časy, kdy se nevidělo pod povrch
maďarských politických manifestací a kdy
každá dobrodružná pověst z Uher dochá-
zela víry. Dnes provázíme uherské událo-
stí s oprávněnou skepsí a čekáme jen, kdy
se zase odhalí podstata posledního výstu-
pu maďarské politické komedie.
Celý vtip maďarského politického re-
žisérství býval v tom, že hráli v tragických
maskách obyčejnou komedii s přesně roz-
dělenými vládními a oposičními úlohami.
Tímto jednoduchým tahem dosahovali to-
ho, že ve Vídni se báli nesmířitelných lvů
maďarské politiky a ustupovali na úkor
rakouské politiky tak dlouho, až sami po-
litikové maďarští uvěřili ve svou neodola-
telnost a předložili své požadavky nejen
královstvím a zemím na říšské radě za-
stoupeným, nýbrž i koruně. Do té doby
vítězství maďarské politiky bývala k zá-
vidění snadná. My s úžasem jsme pozoro-
vali maďarský postup, a nechápajíce, kde
je tajemství úspěchu maďarské taktiky.
Apponyi
Uhry
Vídeň
6
article
považovali jsme jich posici za daleko silněj-
ší a trvalejší, než jakou se ukázala ve
skutečnosti. Maďarskou politiku vedla o-
bratná šlechta, která se za to dávala skvě-
le honorovat na účet vlastní země. Šlechti-
cké hospodářství, které maskovalo svou
podstatu zdůrazňováním maďarského šovi-
nismu a bezohledným utlačováním nema-
darských národů, stálo na vratkých zákla-
dech; dařilo se mu, pokud se obracelo jen
na jednu stranu proti potlačovanému
lidu maďarskému a národům nemaďar-
ským. Jakmile však obrátilo svou frontu
též proti Vídni, koruna odvolala se ve své
při s uherskými privilegovanými vrstvami
k vyděděnému lidu a předložila návrho
všeobecném právu volebním. Od té doby
byla maďarské politice zlomena páteřa
všechna politíka posledních let jest jen
zoufalým pokusem zachránit ještě na ně-
jaký čas status quo. Hrabě Apponyi, hr.
Andrássy dělají to v oposicí, hr. Tisza dě-
lá to ve vládní straně a na to dal si zvolit
potřebný počet vládních mameluků, jichž
Jediným úkolem jest hlasovat, jak vláda
přikáže.
Všude ovšem se cítí pronikavý zá-
pach, šířící se z hnijících vládních vod. Ši-
roké vrstvy lidové jsou nespokojeny s do-
savadní politikou, vře to mezi městským
dělníctvem, vře to mezi selským lidem, ne-
spokojenost vzmáhá se nejen mezi Mada-
ry, nýbrž i mezi ostatními národy Uher
„Slovenský Dennik“ ličí slovy svého ven-
kovského dopisovatele to všeobecné roz-
hořčení a vztek, který ovládl i zapadlé
kraje. Jako by byl vzduch pln výbušných
Apponyi
Andrássy
Vídeň
Mada
Uhry
Tisza da
slovenský Dennik
7
article
plynů, do posledních zákoutí pronikají zá-
hadné pověsti o nutnosti blízkého konce
jakási chiliasticky zabarvená víra v příšti
soud nad vinníky dnešní nepravosti tajem-
nou silou zachvacuje lidové posluchače
Zdá se, jakoby to bylo podzemní dunění
předpovídající sopečný výbuch. Přípravy
ke všeobecné stávce jen sesílily toto mo-
hutné hnutí myslí lidu.
Ale všechna tato myšlenková energie
vybíjí se na prázdno. Nikde není silných
jednotlivců, mravních autorit, které by po-
žívaly důvěry lidu, aby se postavily v če-
lo. Proto přerod v Uhrách děje se tak těž-
ko a s takovými křečovitými záchvaty. An
Lukácsovsko-Tiszovská vládní klika, ani
politici rázu Apponyiho nebo Kossutha ne-
dovedou dnes řídit běh veřejného života
uherského, poněvadž vývoj budoucnosti
může jít jen proti nim. Proto vláda vidí
dnes hlavní svůj úkol v tom, aby všemi
prostředky, které moderní státní zřízení
má po ruce, rozbíjela každý pokus maďar-
ského lidu nebo nemaďarských národů
organisovat své síly. Stalo se již pravid-
lem, že dnes v Uhrách o významných zá-
konech se hlasuje pod ochranou bodáků.
Konstituce, svoboda, to vše zůstalo
Uhrách jen pouhým heslem, určeným pro
nezasvěcenou cízinu. Uvnítř panovala zvů-
le. A panuje dosud.
Apponyi
Kossuth
Uvnítř
Uhry
maďarský národ
8
article
Jedná-li se o demokratické volební
právo, rozhodne zvůle, projevená vládou
přímo a oposící nepřímo. Jedná-li se o po-
litické svobody, o záruky práva shromaž-
ďovacího nebo spolčovacího i pro uherské
občany slovenského původu, rozhoduje o-
pět vládní zvůle. Občas snad se zakoke-
tuje s nemaďarskými národnostmi, ale po-
tom znovu ještě s větší tihou dolehnou na
obránce národních práv. Jestliže chtěj
Slováci svolat několik veřejných schůzí
aby porokovali o tak vážných denních u-
dálostech, úřady to šmahem zakazují
Jestliže se najde několik studentů Slová-
ků na střední škole a soukromě se učí své
mateřštině, poněvadž na žádnou střední
školu v Uhrách slovenčina není přípuště-
na ani jako nepovinný předmět, ačkoli to
tak zvaný národnostní zákon přímo přika-
zuje, jsou ze školy vyhozeni pro „pansla-
vistické“ snahy, jak se stalo tyto dny.
Jestliže se slovenská mládež spojí, aby si
vydávala časopis a knihy a tak aspoň se
připravovala pro svoje budouci působení
mezi slovenským lidem, na všech stranách
se zavede vyšetřování. Úřady slidí za dů-
kazy, že na Slovensku je velké, protistát-
ní spiknutí a pod touto záminkou chtějí
na Šlovensku vyvolat jakousi parodii na
Omladinu. Snad se pokusí i o parodii na
bližší vzory, na záhřebský vlastizrádný
proces, o čem by svědčila snaha dokázat
slovenské mládeži politické gravitováník
Slovák
Uhry
Slovensko
litický svoboda
9
article
Čechám, jakožto cizině. Česká veřejnost
musí s velkou pozorností sledovat maďar-
ské pronásledování slovenské mládeže.
která má trpět jen za lásku ke svému rod-
nému lidu a za to, že chce utužením česko-
slovenské vzájemnosti sesílit vlastní ná-
rodní posici. Jde tu již o nás, o naši věc,o
naši krev! Nemůžeme pomáhat svým slo-
venským bratřím v Uhrách, jako pomá-
hali Bulhaři utlačeným Makedoncům v Tu-
recku, ale tolik můžeme pro ně vykonat, že
každý slovenský student, vy-
hozený pro svoje národní cítě-
ní z maďarských škol, bude při-
jat a vydržován na českých
školách.
Jest úkolem všech přátel Slováků
zejména Českoslovanské jednoty, aby po-
dali ruku Slovákům právě v této chvíli pro-
následování pro československou myšlen-
ku. Ať zví uherská vláda, že Češi jsou soli-
dárni se slovenskými bratry, ať zvědí Slo-
váci, že v dobách zlých najdou u nás bez-
pečné útočiště. Byla před léty vyslovena
pochybnost, že by po iticky slabí Čechové
mohli nějak prospět Slovákům. Snad mno-
hý tomu uvěřil; ale ve skutečnosti Češi
tvoří mocnou zálohu Slovenska a čím
těsnější budou vzájemná pouta, tím silněj-
šími budou se cítit Slováci a tím slabšími
budou úklady maďarské vlády. Maďaři
překročili již zenít své slávy; úpadek ma-
ďarský nelze zastavit ani obnovením pro-
následování Slováků. Je tudíž naší povin-
ností v této rozhodné chvíli přispět Slo-
vákům, aby mohli v boji vytrvat.
Bulhar
Makedonec
Slovák
Čech
Čecho
Maďar
Čechy
Uhry
Slovensko
10
article
Dohoda polsko-rusínská.
Dohoda polsko-rusínská.
Z Vídně, 6. března. (Zvl. tel. »Nár
Lístů«) Bylo vydáno teto kommunique: Vět-
šina ukrajinského klubu na říšské radě vy-
slovila se dnes zásadně pro přijetí kompro-
misní formule stran okresních zastupitelstev
haličských, předložené předsedou volebního
výboru haličského dr. Leem. Rozhodnutí
definitivní stane se však teprve v sobotu v
Lvově na schůzi předsednictev ukrajinského
klubu zemského. Vídeňských porad zúčastníl
se také posl. dr. Trylovský jako náměstel
předsedy radikálních rusínských poslanců n
říšské radě a jako místopředseda vedení ra-
dikálního rusínského v Haliči.
Dr. Konst. Levický vyrozuměl m.-p
hr. Stürgkha o usnesení klubu rusínského.
Posl. David ryt. Abrahamowi cz
předseda konservativců haličských, přijal
kompromisní návrh dra. Lea, vyhradil všal
poslední slovo parlamentní komisi konser-
vativní strany haličského sněmu. Výbor pro
reformu zemského volebního řádu haličského
musí, poněvadž je terminován, býti svolán
ještě v týdnu přištím, aby stalo se tam roz-
hodnutí a ještě před velikonocemi mohl se-
jíti se zemský sněm, za tím účelem, aby se
usnesl na reformě. Zásady její vypracuje
výbor, plenum pak době nejbližší, poku
možno, před velikonocemi zákon skoncuje
doktor
Leo
Trylovský
Konst
Stürgkh
Posl
David
Lea
Vídeň
Lvov
Halič
národní Lístus
12
article
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef. rpráva „Nár. Listů“.
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef. rpráva „Nár. Listů“.
Z Vídně, 6. března.
Neobyčejně vřelou byla posmrtná vzpo
mínka, kterou věnoval předseda dr. Sylvesten
zavražděnému posl. Schumeierov i.“ Sně-
movna vyslechla ji za úplného hrobového
ticha s největší pobožností. Nesplnily se oba-
vy, že dojde při tomto posledním salutu
vzdanému poslaneckou sněmovnou jednomu
nejzdatnějších jejích členů, k nějakým demon-
stracím. Nekrolog předsedův byl vyslechnu
bez odezvy.
Oba návrhy sociálně-demokratické, Š me-
ralův a Seitzův, aby poslanecká sně-
movna neprodleně vykonala rozpravu, věno-
vanou propouštění záložníků a náhradních zá-
ložníků jak na severu, tak na jihovýchodě ří
še, byly zamítnuty. Ku přijetí jejich bylo by
třeba podle jednacího řádu dvoutřetinové
většiny. Povstala pro ně však jen malá men-
šina. Strany obávaly se patrně, že by z de-
baty vojenské vzrostla velká debala o za-
hraniční sítuaci.
První čtení nového zákona stran po
domního obchodu dospělo k oběm
generálním řečníkům, kteří promluví zítra.
doktor
Sylvesten
Seitzův
jítbat
Vídeň
poslanecký sněmovna
Š Iralův
13
article
Podány dnes četné dotazy, mezi nim
dva pozoruhodné: dra. Tresiče v příčině
albánského kongresu v Terstu a dra. Neu-
manna (vídeňského) v příčině bývalého
ministra vojenství ryt. Auffenberga.
Poslanecká sněmovna bude míti zítra
schůzi jen krátkou, po které se rozejde n
velikonoční prázdniny. Příští schůze ustano
vena nebude. Předseda dr. Sylvester oznámi
že ji svolá písemně. Konati se bude 8. dubna
Za prázdnin však pracovati bude finanční vý-
bor, aby skoncoval své porady. Myslí se, že
nyní tempo jejich po dohodě polsko-ukrajin-
ské bude urychleno a že bude lze příští úterý
nebo středu několikaměsíční rokování skon-
covati.
Z Vídně, 6. března. (K. k.)
President dr. Sylvester zahájil schůzi v
3 hod. odp. Věnoval nejdříve vřelou vzpomínku
zesnulému poslanci Sehuhmelerovi. Otřása-
jící událost vyvolala všude, i v těch kruzích, které
byly od zesnulého odděleny opačnými názory na
politiku a svět, nejhlubší a nejupřímnější sou-
strast. Dále vzpomenul katastrofy, kterou po-
stiženo bylo vojenské loďstvo německé a za které
70 námořníků našlo předčasnou smrt. Žádal z
zmocnění, by směl požádati ministerského před-
sedu, by prostřednictvím ministerstva zahranič-
ních věcí tlumočil soustrast rakouské poslanecké
sněmovny říšské vládě německé. (Souhlas.)
Ministr financí podal předlohu o zmocně-
ní k občasnému zrušení ustanovení o vlivu zvý-
šení úrokové sazby na poplatkové úlevy při kon-
versích.
doktor
Sylvester ozná
Sylvester
Sehuhmeler
Terst
Vídeň
Neo
polskýukrajina
14
article
Mezi došlými spisy jsou návrhy německý ch
a českých sociálně-demokratických
poslanců na propuštění povolaných zá-
ložníků, dále návrh posl. Schrafíla as.
na ochranu kovoprůmyslu proti přehmatúm žele-
zářského kartelu; Reumanna a s. na zrušení
ustanovení živnostenského řádu, kterým trestá se
porušení smlouvy: Gl5ckela a s. o postupu
kancelářských pomocníků a požitcích kancelář-
ských oficinntů; Viškovského a s. na změnu
zákona o osobní dani z přijmu, pokud jde o zda-
nění výdělkových podniků dle II. hl.
Před přechodem k pořadu navrhl posl. Seitz
aby jako 2. předmět pořadu bylo dáno I. čten
jeho návrhu o propouštění záložníků. Sněmovn
nemůže si nevšímati této otázky, když celý svě
se zabývá mezinárodní politikou.
Posl. Ant. Němec podal stejný návrh, ale
oba byly zamitnuty, načež přešlo se k pořadu.
t. j. k I. čten
zákona o podomním obchodě.
Viškovský
Seitz
Posl
Němec
15
article
Posl. Sědalevič: Pokud jde o volebaí re-
formu do zemského sněmu, šli Ukrajinci až n
nejzazší hranici. Nestihá je tudiž žádná vina, bu-
de-li dílo zničeno. Nepřipusti, aby finanční plá
byl proveden, dokud nebude uskutečněna volební
reforma zemská,
Předloha o podomním obchodu je nespra
vedliva a v hospodářském směru škodliva, pro-
čež Rusini jsou proti ní. (Pochvala Rusínů.)
Posl. Pík a jeho strana vítají každou předlo-
hu zákona, jež se snaží upraviti sociální poměry
širokých vrstev. To však nelze tvrdit o předlo-
ženém zákoně. Pojednával o zostřených ustanove-
ních předlohy, zejměna brojil proti ustanovení
3leté usedlosti v okrese, a proti hranici věku 33
let. Stále rostoucí vojenská břemena, nesmyslná
zbrojení, nespravedlivá soustava berní a přede-
vším velkokapitalistická fabrikace jsou příčinam
úpadku maloživnosti. Proti všemu tomu a proti ne-
smyslné státní politice musí směřovali boj a n
proti podomnímu obchodu. (Pochvala českých
soc. dem.)
Posl
Ukrajinec
Rusin
16
article
Posl. Pacher doufá, že předložená osnova bu-
de uskutečněna. Uznané oprávněnosti podomního
obchodu, který provozují obyvatelé krajin, které
jsou odkázány ode dávna na tento obchod, tate
osnova v celku vyhovuje. Zákon stojí na stanovi-
sku, že podomní obchod neprovozovaný obyvatelí
krajin v zákoně jmenovaných není už nutný. Živ-
nostníci a obchodníci budou se směrem tohoto zá-
kona spokojení, jen § 16. ve příčině krajin, jimž
se poskytuje výhoda, musí býti poněkud změněn.
zvláště se stanoviska podomního obchodu v Ru-
dohoří. Řečník navrhne změnu, jakož i pojetí ně-
kolika usnesení dřívější sněmovnou učiněných, aby
krajinám na výdělek chudým byly poskytnuty
další výhody. Vyzývá vládu, aby věnovala více
péče než dosud krajinám na výdělek chudým, ze-
jména v Rudohoří. Konečně opřel se, aby předloh
o podomním obchodu byla přikázána národoho-
spodářskému výboru na místě živnostenskému
Posl
Pacher
Rudohoří
17
article
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě . . za s
večerní . . . . . . . za dk
Ve fllálkách na venkově
ranní čislo . . . . . .
večerni
. . . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a insort-
administrace v Marianské ul., a
Tam nacbázaji se táž
cedakce, tlekárna a expodíce
„Národníeh Iástů-
Rlakoplsy se novrasei
Národníeh Iástus
18
article
Posl. Wüst žádal také výhody pro obyvatel
Rudohoří.
K návrhu posl. Nagela byla debata uzavře-
na a hlavními řečníky byli zvoleni poslanci Bian-
kini (proti) a Wohlmever (prol. načež ro-
kování přerušeno.
Posl. Pittaco pravil v dotaze na předsedu, ze
usnesení rozpočtového výboru o vlašské právní-
cké fakultě naplnilo Vlachy velikým povděkem,
avšak očekávají dychtivě ukončení těto záleži-
tosti. Ptal se předsedy, zda a kdy dá zprávuo
oten
předloze na pořad.
Místopředseda dr. Conci odpovědél, že
předsednicivo, až zpráva bude podána, nebude vá-
hati předložiti záležitost konventu senforů a na-
vrhl příští schůzi na zejtřek s pořademi 1.
Volba 26členného výboru ku průpravnému projed-
nání zákona o změny kompelence v minister-
stvech. 2. Pokračování dnešního pořadu jednacího.
Posl. Daszyňski poukazuje na svůl návrh dne
podaný ve přičině zrušení zákazu saisonního vy-
stěhování a poskytnutí dovolené záložatkům a ná-
hradním záložníkům a zvláště na velké poškozeno
obyvatelstva haličského zákazem saisonního vy-
stěhování vydaným úřady haličskými, kterým se
zadržuje v Halíči 200.000 lidí, nemajfcích práce.
Žádá, aby jeho návrh byl dán jako 2. předmět na
pořad zejtřejší schůze.
Při hlasováni návrh Daszyňského propadl
zůstalo při místopředsedově návrhu.
Konec schůze v 6 hod. večer.
Posl
Wüst
Nagel
Bian
Pittaco
Vlach
doktor
Conec
Wohlmever
19
article
Vládní předlohou, která dnes podána byla
poslanecké sněmovně a týká se zmocnění k do-
časnému zastavení platnosti uslanovení
o vlivu zvýšení úrokové míry na poplatkové
úilevy
povolené pro konverse, zmocňuje se minístr fi-
nancí, aby, jestliže následkem mimořádných po-
litických, anebo hospodářských poměrů dostaví se
povšechný vzestup hypotekární úrokové míry ve
všech královstvích a zemích na říšské radě za-
stoupených, anebo v jednotlivých částech státní-
ho území — zastavil přechodně s právním účjn-
kem na dobu tohoto stavu nejdéle však do 31.
prosince 1915 platnost nařízení § 7. zákona z 22
února 1907 říš. zák. čís. 49, jež týkají se poplatko-
vých úlev při konversi dlužných pohledávek, že
totiž zvýšení hypotekární úrokové míry samoo
sobě nemá za následek zrušení poplatkových ú-
lev, povolených uvedeným zákonem.
20
article
V důvodní zprávě poukazuje se k tomu, k
zákon z 22. února 1907 poskytuje dalekosáhlé po-
platkové úlevy hypotekárním půjčkám, učiněným
za účelem konverse u veřejných úvěrních ústa-
vů pod tou podmtnkou, že buď úrokovou míru pro
celou dobu půjčky snižuje při nejmenším o 11 2.
anebo mění bez zvýšení úrokové míry nezúročitel-
nou a věřitelem vypověditelnou pohledávkuv
zúročitelnou, anebo věřitelem nevypověditelným
Každá dodatečná úmluva mezl věřitelem a dlužní-
kem, kterou posléze uvedenmu byly by odejmuty
zmíněné hospodářské výhody, tedy zvláště každe
zvýšení úrokové míry přes stanovenou hranici, má
za následek dle § 7. zákona o konversích právní
důsledek, že poplatkové úlevy, povolené pro kon-
versi, pozbývají platnosti, a že dotyčné poplatky
musí býti doplaceny. Toto ustanovení o neplatno-
sti úlev v normálních dobách účinný palliativ
proti poškození kolhovního věřitele, způsobuje
za obecného zdražení úvěru hypotečního, vznik-
nuvšího z neobvěejných politických nebo hospo-
dářských poměrů, že knihovní věřitel je dvojná-
sobně poškozen, jednak zvýšenými úroky z půjě-
ky, jednak tím, že musí dodatečně platiti poplat-
ky. Aby se zjednala nápráva, má býti vláda výji-
mečným zákonem zmocněna zrušiti dočasně plat-
nost tohoto § 7.
Posl. dr. Zahradník a Kratochvíl po-
dali na ministra spravedlnosti dotaz proti zrušen
soudcovského místa ve Voticích
Posl
doktor
Zahradník
Kratochvíl
Votice
21
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Usnesení užšího výboru rozpočtového
přehmatech námořní správy při
zadávání dodávek.
Z Vídně, 6. března. (K. k.)
V dnešní schůzi užšího rozpočtového výboru.
který zabývá se zkoumáním námořních dodávek
adělil předseda Maštálka přípis presidenta dra.
Sylvestra, ve kterém se oznamuje, že minister-
stvo obchodu nemůže vyhověti nov
žádosti o předložení akt, týkajíclc
se zadáni plovoucího doku.
Užší výbor zahájil pak meritorní deba
tu, které se zúčastnili poslanci Friedmann, Kol-
Sylvestr
Friedmann
Vídeň
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Slovensko protireformační.
Jako domácí naše literatura pohusitská
reformační, protestantská, když byla vyho-
štěna z Čech, udržovala se dále mimo hranice
království a markrabství jednak na severu ně-
mecko-polském, jednak v nejvýchodnější obla-
sti národa našeho, na Slovensku, tak na půdě
slovenské ohlasu docházela i česká slovesnost
protireformační, katolická. Evangelíci sloven-
ští žijí plným životem literárním od reformace;
strana římská je neplodná. Teprve soustavná
protireformace za doby pobělohorské,v
Uhrách namířená i proti nekatolíkům domá-
cím, i proti příchozím vystěhovalcům z Čech
a z Moravy, způsobila to, co se nepodařilo sto-
letím předchozím: vyburcovala domácí katoli-
ckou vrstvu školsky vzdělanou k jaké také
činnosti jazykem národním. A není bez zajíma-
vostí, že tento nový ruch slovesný v severních
Uhrách v poslední třetině věku XVII. a na
počátku XVIII. století pěstuje se přímo podle
starších vzrorů a předloh českých, jejích
směrem a jejich řečí.
Při středověkém zřízení feudálním, které
se v Uhrách zachovalo až do roku 1848, šlo
především o to, aby katolické církvi vráceno
byla bohatá a mocná šlechta, držitelk
téměř veškeré půdy, patronka far a kostelů.
represenfantka politické moci národa. Práci tu.
právě tak jako v Čechách, na Moravě a ve
Blezsku, vykonal Řád jesuitský, a to mezi Ma-
Mary. Němci i Slováky v Uhrách, zejména pak
proslulý kazatel, církevní spisovatel a neúmor
ný agitátor Petr Pázmány, původně reformo-
vaný protestant, potom pak (jako u nás Sla-
vata) jesuity odchovaný horlivec katolický
arcibiskup v Ostřihomě.
Maro
Němec
Slovák
Pázmány
Slovensko
Čechy
Uhry
Morava
Ma
Ostřihom
23
article
Když Tovaryšstvo Ježíšovo získalo nej-
nocnější rody panské a zemanské, obrátilo se
k agitaci ve městech a na venkově a jalo se
zřizovati výbojná literární střediska
Z nejdůležitějších středisek takových pro
Slovensko byla Trnava, město v úrodné a
lidnaté župě prešpurské, které pro hojné ko-
stely a kláštery své od té doby zváno jest
„malým Římem“. Čím Praha Čechám, Olomouc
Moravě a Opava Slezsku, tím Trnava v XVII
a XVIII. věku stala se Slovensku. Pázmány
r. 1635 založil tam jesuitskou universitu, jesuit-
skou kollej, jesuitské konvikty pro studentstv
a zejména jesuítskou knihtiskárnu, od-
kud až do dob josefinských vycházela převážno
část agitační literatury pro obecenstvo slo
venské.
Ráz této protireformační literatury trnav
ské úplně se shoduje s rázem potireformačn
slovesnosti, jak tehdy ji hromadně pěstoval
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
S počátku byly to pouhé přetisky jesuit-
ských knížek českých, vydávaných v Praze
které jen co do jazyka poněkud jsou přizpů-
sobovány mluvě domácí.
Ježíšův
Slovensko
Trnava
Řím
Praha
Čechy
Opava Slezsko
Morava
Slezsko
Olomouc Morava
24
article
Takový spis byla na př. „Koníessí ka-
tolická“, jejž r. 1609 v Praze vydal věrný
odchovanec jesuitský Jakub Horčický
z Tepence, vyznamenaný dvořan Rudolfa
II., jakási summa všeho, co bylo lze pověděti
proti známé „Konfessí české“, kterou evan-
gelíci v Čechách domáhali se a téhož roku 160
na krátko se domohli svobody náboženské. Vý
bojným, nesnášelivým, autoritářským způsn
bem kníha poučovala o veškerých zvláštno
stech, které názor římský od církevního ústro
protestantského odlišovaly: o moci koncilův.
o mši, o očistci, o svátostech, o řeholích,
poctě svatých, o procesích, o odpustcích atd.
Přetisk knihy Horčického pořízen jest v Trna-
vě 1677.
Jiná, podobně podle českého vydání
Praze vyšlého, na Slovensku r. 1701 přetištěná
kniha byl pověstný „Věčný pekelný ž -
lář“, známým vlasteneckým jesuitou Matě-
jem Václavem Steyerem po česku
zpracovaný, který v této formě i mezi katol-
ckými Slováky vykonával svůj zastrašovací
tlak na svědomí a čtenáře zpracovával na po-
volný nástroj horlivosti míssionářské.
A v takovém duchu potom až do polovice
století XVIII. i dále tiskne se hromadná nábo-
žensky polemická nebo apologetická literatura
slovenských jesuitů, většinou beze jména písa-
telů, na němž patrně už tehdy nezáleželo an
autorům, ani čtenářům.
A jako v Čechách, tak i na Slovensku za
Řádem jesuitským v propagandě literární l
ostatní řehole, kněží světští i laikově. Do-
tkneme se jen několíka jmen.
Horčický
Rudolf II
Steyer
Slovák
Praha
Tepence
Čechy
Slovensko
Mata
Horčický
25
article
Nad průměrnou záplavu této literatury
Nad průměrnou záplavu této literatury
protirefomační poněkud se povznáší jedna
z knih minority Benigna Smrtníka
„Kunšt dobre umriti“ (v Trnavě 1697
Není ovšem původní, je upravena podle latin-
ského spisu karmelitána Hilaria a Sancto Ana-
stasio; ale poutá pozornost svým naprostým
zamítáním světa a poměrnou obratností slo-
hovou. Výmluvnými, široce rozvedenými pa-
rallelami kreslí marnou slávu a moc i prchavé
požitky pozemské, a proli nim staví hrůzu
děs smrti, ve všech podobách na nás číhající
a jediný lék proti ní: čisté svědomí a klid duše
v Bohu spočinulé. Kdyby v knize Smrtnikově
zároveň nebylo obvyklé polemiky proti ďáblu
jenž lidi svádí v tolikerých podobách, a pole-
miky proti kacířům, výslední dojem spisu to-
hoto téměř by se rovnal dojmu, kterým působ
Komenského „Labyrint“
Je pozoruhodno, že jako naši rozprášen
oxulanti protestantští, kteří se cizinou pla-
hočili v největších útrapách a dpuštěnosti, tal
i naši katolíci, těšící se všeliké moci a přízn
duchovní i světské, dospivají téhož pessimisti-
ckého mementa a mystického útulku, které
jedněm v neštěstí jsou potěchou, druhým v
štěstí výstrahou.
Benigno smrtník
Kunšt
Hilario
Komenský
Trnava
Smrtnikov
Sancto Ana
26
article
Dále zmínky zasluhuje první katolická po-
stilla, která tiskem vyšla na půdě slovenské
od pavlána Alexandra Máčaje, vydaná
v Trnavě 1718 s názvem „Chleby prvoti
lačnějícím slova božího dušem predložené“
Kromě polemiky protikaciřské, jíž v téte
objemné knize, na rozdil od jiných, je poskrov-
nu, Máčaj podává věrný ohlas katolických po-
still, které od druhé půle XVII. věku tehdy
vycházely v Čechách. Kárá nešvary obecen
stva chrámového jako Tanner, ličí muka pekel
ná jako Steyer, číselně odhaduje rozličná
utrpení Kristova jako Axlar, horli proti ob-
žerství a představuje ďábla pokušitele v roz
manitých podobách jako Náchodský.
Z latinské předmluvy, kterou Máčaj při-
dal ke své knize, se dovídáme, že ku prác
této vlastně jej pobídla národní řevnivost: Ma-
ďaři, Němci, Charváti, Poláci, Čechové, Mora
vaně a jiní prý dostatečně jsou opatření po-
stillami v jazycích svých; pouze Slováci kato-
ličtí posud spisu takového neměli. Máčaj se
tedy o něj pokusil první a z té příčiny nazval
jej „Chleby prvoti n
Prohlédajíc k těmto slovům Máčajovým
starší literární historie Máčajovu postillu zr
1718 zpravidla pokládala za první tiskv
Uhrách, v jehož jazykové úpravě se hlásí slo-
venské nářečí, které potom koncem stolet
XVIII. Bernolák zvolil za literární řeč sloven-
ských katolikův. Ale to je omyl. Dialektické
vlivy ohlašují se v tiscích trnavských už od po-
lovice věku XVII., přes to však knihy ty,
tedy i postilla Máčajova, až po Bernoláka cel-
kem zachovávají jazykovou osnovu bible Kra-
lické, takže jich ještě nelze nazývati sloven-
skými, nýbrž nanejvýše toliko českosloven
skýmí.
Třetí literární stoupenec protireformace
z katolíků slovenských, jenž ostatní vrstevní
ky překonával horlivosti, byl Štěpán Dub
nicai, farář v Teplé u Trenčína, odkud p
Alexandr Máčaj
Tanner
Steyer
Kristův
Axlar
Němec
Charvát
Polák
Čecho
Slovák
Máčajův
Bernolák
Dub
Trnava
Chleby
Čechy
Uhry
Teplá
Trenčín
Ma
27
article
léta ve smyslu jesuitském slovem i písmem
působil na čtoucí obecenstvo,
Dubnicai v knížkách svých (jako jsou na
př. „Prvotiny Bohu a Beránkovi“
v Trnavé 1716, nebo „Manna skrytá“
tamže 1718, a jiné) je vtělená bojovnost proti-
kaciřská. Protestantský názor o posvátném
chlebě a víně, o svěcení svátkův, o všeobec-
ném kněžství atd. je stálým jeho terčem, a
nenávist Dubnicaiova obrací se zejména proti
potomkům husitským, jak je nazývá, kteří,
vykázáni byvše z Čech a z Moravy, v XVII.
století hromadně se usazovali v městě Tren-
čině a jeho okolí jako kazatelé i učitelé, to
jest, jak Dubnicai je přesvědčen, jako kazitelé
i svůdcové věřících i mládeže a tudíž nebez-
peční nejen církvi, nýbrž i společnosti a státu.
bůh
Mann
Dubnicaiův
Trnavý
Čechy
Morava
Tren
Dubnicai
28
article
Tepelský farář Dubnicai je polemik ne-
urvalý, neštítí se literárních zbraní seba
hrubších, a vedle slovního hromobití je to
zejména osobní denunciace, kterou operuje
rád a se zdarem.
A posléze čtvrtý z přednějších katoli-
ckých spisovatelů na Slovensku, u nichž záro-
veň už silně proniká domácí nářečí, tou dobou
je světský laik Mikuláš Tamáši, žilinský
notář. Žilinu vedle Trnavy. Trenčína a Preš-
purka Řád jesuitský vybral si za příhodné
střediště agitační, a v Tamášim záhy našel
horlivého pomocníka. Muž ten byl původně
protestant a teprve po missiích jesuitů trnav-
ských přestoupil ke katolictví v čele městské
rady žilinské. Novému přesvědčení svému dal
výraz spisem „Pravá katolická ručn
knížka“ (v Trnavě 1691), kde snažil se če-
liti spisu Matyáše Hoč, dvorního kazafele
saského, Evangelické ruční knížce, v českých
překladech hojně rozšířené mezí exulantyv
Němcích i na Slovensku. Zvláštním dojmem
působí Tamášiova sčetlost theologická, kterou
podává ve formě literárně a slohově primi-
tivní a naturalistické.
Takovým způsobem tedy za věku XVII.
a XVIII. i na Slovensku se církev římská do-
Tamáš
Hoč
Němec
Tamášiův
Slovensko
Žilina
Trnava
Trenčín
Preš