ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 38fc6190-8f51-11dd-a890-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 39 celkem · entity: person 115, place 47, org 7, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
7. března 1913. Číslo 6s.
4 article
scher, Němec, Glöckel. Teuffel. Schrafil a dr. Bu- gato. Na to příkročeno bylc k hlasování o ná- vrzích, podaných za debaty. Zamitá se návrh poslance Schraffla, aby vládní zpráva byla vzata na vědomí vzhledem tomu, že námořní správa počínala si podle výkladu ministra zeměbrany bezvadně při zadání plo- voucího doku o zvedací síle 40.000 tun. Schválen byl tento návrh Friedman nův: Výbor se usnáší na základě pro- vedených porad, zpráv vlády a zprá experterů podati rozpočtovému vý boru zprávu a dospívá k těmto zává rům- 1. Způsob vypsání zadávky doke budiž pokárán. 2. Rovněž i skutečnost, že zahraniční firma dříve, a to značně dříve obdržela spe cifikaci než loděnice tuzemské, ž dále zahraniční loděníci sděleny byly podrobnosti písemaě, tuzemská loděnice obdržela je však pouze formou ústního sdělení, a konečně, že byla jí po- nechána pouze na hodiny a dny odpočítaná doba k sestavení ústní nabídky na podkladě těchto spe- cifikaci. 3. Nutno litovati, že právě v nynější do- bě hospodářské tísně a mnohostran né nezaměstnanosti zadána byla ob jednávka v ceně vice než 8 milionů do ciziny. 4. Že zadáním stavby podmořských čln- nů do ciziny byla zmenšena rakouská kvola rakouská výroba byla opět poškozena vzhle- dem k zadávání dle opatřovacích skupin. 5. Že zadáním hodnoty v obnosu okrouhle 2 mil. korun, kterýžto obnos vyplacen bude v mar- kách, poškozena byla naše měna a pla- tební bilance. 6. Že námořní správa nezajistil a při nejmenším opatření, nařízená v Rakonsku 7. Že tuzems kému průmyslu vznik ne také velká škoda materielní. 8. Konstatuje se, že obava, že by dok domt- cí loděnicí včasně nebyl dodán, jest úp lne bezdůvodná a že také dodatečně námořní správou byla odvolána.
Němec Glöckel Teuffel Schraffl Friedman Rakonsko 7
5 article
9. Že oproti usnesením, jež před časem učinila delegace, dle něhož v případu neospra- vedlněného předražení ceny může tento materiá opatřen býti v cizině, v daném případě pra- ce byla zadáním do ciziny ztracenn 10. Neschvaluje se, že námořní sprá- va nedohodla se ve smyslu úmluv s mai nisterstvem obchodu o zamýšleném zadání do ciziny a že pozdější zakročení mini- sterstva obehodu nemělo výsledka. 11. Vojenská správa jest povinna ve všech oněch případech, kdy domnívá se míti při- činu zadati dodávky do ciziny, se napřed včasně dohodnouti s ministerstvem obehodu. Dále schvaluje se tento návrh G15ckelův Vláda se vyzývá, aby poslanecké sněmovně předlo- žila co nejdříve osnovu zákona, kterým ae upravují státní dodávky. Zároveň se vlá- da vyzývá, aby vykonávala ústavní vliv na společnou vládu v tom smyslu, aby delega- cím byl předložen zákon, upravující předpisy pro dodávky pro vojsko a válečné loďstvo, po případ nechť prozatím vydá nařízení, nežli zmíněný zá- kon bude ústavně schválen. Při zákonné úpravě- jakož i při úpravě řízením nařizovacím mají být směrodatny zejména tyto zásadya 1. Zabezpečení vlivu rakouské vlády na zadá- vání těchto dodávek a prací 2. Zabezpečení zásady, že takové dodávky práce zadávají se zpravidla v tuzemsku a že smějí býti zadány do ciziny jenom z naléhavých důvodá 3. Zabezpečení ochranných předpisů pro děl- níky zaměstnané při těchto dodávkách a pracícl aspoň v té výměře, jaká byla stanovena usnese- ním pracovní rady ze dne 18. května 1912 Na to se hlasuje o následujícíem návrhu Teufla.
6 article
Schraffla, Steinwrendera: 1. Konstatuje se, že všeobecně obvyklé zásady platné pro ofertní řízení mají platnost také pro ono ofertní řízení, které provádí námořní sprá- va za tím účelem, aby dosáhla nejlepší nabídky na dodávky pro c. a k. válečné loďstvo. Proto má se při tomto ofertním řízení vyhovovati zejméne následujícím, všeobecně uznávaným zásadám. a) Při vypsání ofertního řízení budiž stano- vena určitá lhůta a na oferty došlé po této lhůtě nebudiž více brán zřetel. b) K podání oferty buďtež vyzvány všechny přislušné firmy současně z úplně stejného písemného sdělen podminek ofertních. c) Oferty buďtež podávány v uzavřený ch obálkách s heslem a smějí býti otevřen jenom ve stanovenou lhůtu. d) Zprávy jakéhokoliv druhu o obsahu došlých ofert smějí býti učiněny jenom úřadním o so- bám, které o věcí rozhodují a po uplynutí lhůty ofertní, t. j. po úřadním otevření všech došlých na- bídek. e) Po učiněném zadání buďtež všichni oferenti neprodleně vyrozuměni o výsledku ofertního řízení. f) Jest zakázáno podávati konkurujícím firmám sdělení o ofertách, které nestaly se základem za- dání. 2. Námo řní správa se žádá, aby při řád- ném nakládání se všemi došlými nabídkami dávala při konečném zadávání práce přednost za před- pokladu a podmínek jinak stejných domácímu prů- myslu i tenkrát, když objednací náklady jsou tuzemsku až o 5 proc. vyšší, než při objednávce v cizině.
7 article
máhala samopanství jako v ostatních zemích naší oblastí národní. Nebylo síce v Uhrách po ruce prostředků tak drastických jako v Če- chách, jimiž by živly a ideje reformační byly bývaly utlumeny nadobro, poněvadž prote- stantismus tam, jak povědomo, přese všeliký útisk zachoval si aspoň v liteře zákona ne- přetržitě trvání až do doby osvícenské, kdy se mu rázem ulevilo. To však nikterak ne- seslabovalo útočnost a výbojnost domácí li- teratury jesuitské, která na Slovensku má nejen stejné tendence jako v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nýbrž ovšem také touž hodnotu věcnou i formální. Je to slovesnost úpadková, odumírající hned za živa, po je- jíchž rozptýlených tiscích dnes sahá jen zkou- matel minulosti církevní nebo jazykové.
Uhry Slovensko Čechy Morava Slezsko
8 article Hudba.
Hudba. + Joh. (Oratorium ve dvou dílech a 7 obra- zech. Složil Josef Nešvera. Poprvě v Praze dne 3 března.) Jest jistě málo skladalelů, kteří si zacho- vli do té míry duševní svěžest do nejpozdějšího stáří jako Josef Nešvera. Ač již má za zebou dlou- hou řadu skladeb ze všech oborů hudebních, do- koučil ještě v době, kdy dovršoval 70. rok svého života (nar. 24. října 1812), svoje opus 111, dvoudil- né oratorium „Job“, skladbu, nenesoucí žádných stop stáři. Skladba provedena byla poprvé v listo- padu loňského roku spolkem „Žerotin“ v Olomouci a nyní došlo i na její provedení v Praze. Job“ komponován jest na slova Jana Čermá- ka. Látku biblickou upravil básník textu dle ná- vrhů skladatelových ve formě 7 obrazů. V úvodě podobajícím se v lecčem Mefistově sázce o duši Faustovu, dovoluje v nebí Hospodin Satanovi zkou- šeti Joba zničením jeho statků, pak ličí se pozem- ské štěstí Jobovo, následuje vyličení zkázy jeho majetku. Ježto však Job není ve své zbožnosti zviklán, vyžádá si Satan v opětné scéně v neb svolení Hospodinovo, aby směl Joba zkoušeti ne- mocemi, na to ličí se opuštění Joba ženou i přáteli konečně ole Hospodin nahradí mu vše dvojnáso a slavností hostů báseň končí. Za přednost jei
Nešvera Job Jan Čermat Mefistův Faustův Jobův Praha Olomouc
9 article
Bod a) byl zamítnut. Při hlasování o II. od- stavci objevila se rovnost hlasů, načež předseda Maštálka rozhodl pro zamítnutí odstavce. Ostatní část tohoto návrůu byla schválena. Schválena byla tato resoluce Schrafíl-dra. Verstovškova: Vláda se vyzývá, aby nedala se při státních do- dávkách. zvláště při dodávkách pr železnice, námořnictvo a t. d. žele zářským kartelem lichvářsky o di- rati. Posl. Teuffel a Schrafíl ohlašují svoje zamít- nuté návrhy jako minoritní vota. Zpravodajem do výboru zvolen byl posl. Bu gatto. Tím užší výbor skončil svoje porady.
Maštálek Posl Teuffel Schrafíl Boda
10 article
V odboru národohospodářského vý boru pro ústřední pokladnu společenstev hájil dnes zpravodnj dr. Krek evůj návrh, aby vládní předloha byla vzata za základ rokování. Proti tomu velmi rozhodně postavil se korrelerení dr. Franta, který navrhl, aby vládní předloh byla vůbec zamitnufa. Pro případ, že tento návrh by nebyl přijnt, učínil dr. Franta návrh, aby debatn o předloze se odročila do doby, kdy vláda podá návrh stanov nového ústavu. Ve svých výkladech pravil dr. Franta, že také věcné a sutonomístické stanovisko vede stranu svobodomyslnou k tomu aby se vzepřela proti předloze plnou silou. Zmínil se o anketě, konané r. 1906, kdy z Čechů dr. Ší- lený, z Poláků dr. šeíczyk a z Němců posl Wrabetz horlili proti předloze, o stanovisku obchodní komory videňské, jež prohlásila zřízení říšské společenstevní banky za nevhodné a dopo- ručila organisaci dle zemí, ukázal dále na centrali- sační tendenci předlohy, uváděje z textu zákona z odůvednění jeho doklady pro své tvrzení Vytkl. že vláda podala sněmovně osnovu stejného skore znění jako r. 1996, promluvil o zbytečnosti úistavu. zejména pro země koruny české a Hulič, vytkl, ke ústav má býtí organisován jzkežto společenstvo. kdežto ve skutečnosti četná ustanovení o spole- čenstvech nemají pro něj míti platnost.
doktor Krek Franta Franta návrh Čecho Ší Polák Němec Wrabetz obchodní komora
11 article
Zejména vyslovil se iaké proti tomu, aby proti zásadě dotčeného zákona bylo zřízeno ředitel- ství, ve kterém vláda chce si pojistiií většinu a pa základě statistických dat ukázal na soběstačnosi české země, zvláště kdyby jubilejní londy zemské pro malé rolníky a živostníky byly vybudovány Cbčírně promluvil o stanovisku, které zaujal zem- ský výbor království Českého ku předloze již pře sedmi lety a prohlásíl se konečně proti předloze také z důvodů národně-politických, poněvadž za- mítáme každé vměšování se Vídně do národc-ho- spodářských potřeb českých, kde postačíme sam sobě. Řečí dra. Franty zabývali se podrobně všichn řečníci, především předseda odboru dr. L ichl který tvrdil, že velký peněžní ústav učiní mnob ku prospěchu společenstev a neuznával tendenei centralistickon kterou ostře dr. Franta byl vytkl Velmi rozhodně vystoupil proti předloze člen polského poselstva dr. ryt. Halhan, který zaujaí stanovisko autonomistické a uznával tolíkéž zby- tečnost zřízení ústavu.
Franta doktor Halhan Vídeň
12 article
Posl. Sedlák uvedl, že dle jehe názoru osob- ního by bylo lépe, kdyby vláda míslo zřízení Vše- obecného úvěrního ústavu na posilu společenstev byla provedla návrhy Roberta Sanda, které čelo ku porile zemských svazů podporamí kapitálový- mi jako provozovacími reservami, poněvadž by to lépe hovělo skutečným poměrům v jednotliv ých královstvích a zemích, jak se v každé zemi samo- statně podle hospodářských potřeb a poměrů vy- vinuly. Nyní již musí se ukázati k tomu, že okruk účastníků, jak jej vládní předloha má na mysli jest přílíš široký, když mají býti pojata nejen spo- lečenstva živnostenská a zemědělské, ale též okr hospodářské záložny, kontribučenské fnndy, měst- ské spořitelny atd., krátce různé organisace ústavy na základě různých zákonných podkladí povstavší, ve kterých právě úvěrní nároky nej- různějších směrů se ukájejí. K obavám vysloveným potud, že předloha b prospěla jenom zemědělským společenstvům, sluší miti na zřeteli, že předloha vztabuje se na všechna společenstva dle zákona z r. 1873 zřízená, tedy nejen na úvěrní, nýbrž také na nákupní, odbytové zemědělské a žívnostenské, městské i venkovské. na organisace producentů i konsumentů; ovšem jiná je otázka, jak tyto často přechodné směry ústav by mohl překonati.
Posl Sedlák Sand
13 article
Řečník pokládá předlohu za změnitelnou, změ ny však mohou býti zlepšením jenom tenkráte, po- daří-li se různé potřeby různých našich hospodář- ských organisací v rozličných královstvích a ze- mích tu více, tu méně vyvinutých, v soulad tak uvésti, aby zákon z porady vzešlý prospival všem a stejně. Posl. Choc v polemice protí dru Lichtov dovozuje správnost stanoviska korreferenta dra. Franty. V osnově, ve které jedná se o centralinaei hospodářskou, která je zrovna tak škodlivá jako centralisace politická a administrativní, jest zem- ský výbor král. Českého a zemský jubilejní úvěrn fond v Čechách neodvolal svých námitek proti zří- zení centrální družstevní pokladny a trvá na nich.
Posl Lichtov Franta Čechy
14 article
Také ostatní interesované korporace v Čecháoh vytrvale potírají předlohu. Čechové potřebují nej- prve zemeké jednotné organisace družstevní jako ji má Halič. Jak by také Čechy příšly k tomu aby se vzdávaly výhod větší nabídky peněz doma. jež dostati lze za nižší úrok, čímž umožňuje se doma i podnikavost, a aby podporovaly země ho- spodářsky mrtvé, ze kterých české země mají stále sluší považovati omezení sborových míst na nutnou míru, takže postup děje není zbytečně zdržován. Způsob zhudebnění tohoto textu svědčí o do- dobrém rozmyslu Nešverově. Třeba se Nešvera ne- vyhýbal dramaticky rušnému zpracování míst, jež toho žádala, nýbrž naopak je hudbou ještě vy- zdvihl, přece je styl oratorní všude zachován. Nešvera není novotář, vzorem jsou mu oratoria star- ších mistráv; kráčeje v jich šlépějích, nepřináší sice nic nového, ale jeho projev je vždy ušlechtilý, od- povídající vážnosti látky a prostý všeho thentrál- ního. Z tě příčiny na př. nenanáší při hudebním lí- čení Satana silných, bizarních barev, nýbrž spoko- juje se několika rytmicky ostřejšími thematy, jež odpovídají slohu celku a přece se od svého okole výrazně odrážejí. Hudební karakteristice je širěl pole ponecháno v obou obrazech, líčicích neštěstí Jobova, z nichž prvý je dramatičtější, druhý ne- obyčejně působivý líčeníma Jobovy oppčtěnosti.
Čecho Nešverův Nešvera Jobův Halič Čechy
15 article
Ovšem, v drobnokresbu se Nešvera nepouští, jemu stačí, naznačí-li náladu či situaci několika základ- ními, ale výstižnými rysy, jež pak celé ono místo doprovázejí. Že však takto dovede své osoby pří- padně karakterisovati, o tom podávají nejlepší do- klad na př. píscň Jobovy dcery v 2. obrazu, píseň jeho ženy v posledním obrazu nebo oba velké. zbožné zpěvy Jobovy z obrazu 3. a posledního. jež jsou hudebně stejně založeny. Zde jeví se také v nejpříznivějším světle Nešverův v podstatě ly- rický hudební fond. Jeho invence není sice vždy stejné ceny, jsou zde i místa slabší a nedosti půso- bivá, za to na zdařilých místech jest vybraná plna nesporných půvabů. Z hudebních motivů, jichž použito, jest nejzajímavější motiv Jobův, začínajíí v dur a lámající se uprostřed v moll, z jeho mel - dických a rytmických prvků vyvinul skladatel oba již zmíněné zpěvy Jobovy, zpěvy to unášející svoii melodickou šíří a procítěnou zbožnosti.
Nešvera Jobův Nešverův
16 article
Po stránce architoktonické hrozilo dílu nebez- pečí tími, že mohutné scény v nebi jsou umístěny na začátku a uprostřed díla. Nebezpečí tomu čeli Nešvera zmírněním jich a za to dal skladbě vy- vrcholiti v závěrečné hostině, kterou účinně vy- zdvihl zpracováním konečného shoru ve formě volné fugy. Působivost polvíonního stylu ve sklad- bách vokálních zná Nešvera znamenitě ze svých četných skřadeb církevních a v „Jobovi“ užil he mimo závěr s úspěchem, zvlášť ve sboru přátel prchajících od Joba. „Joba“ provedl p. Karel Douša za spoluúčin- kování orkestru České filharmonie, smíšeného sbo- ru, jejž si sám sestavil, a několika velmi nerovno- jen škodu? Mimo to je schematicky a jednolně uzčená úroková sazba, jak si ji přeje osnova, na- pťosto nemyslitelná Zákon sám má obsahovati aspoň hlavní zásady a základy stanov a to pře- devřím o tom, jak u která družstva a společenstva pod zákon ten spadají a za druhé o tom, jaké je ve správě ústavu zastoupení zemí a zájmových skupin. Řečník bude hlasovati především pro návrh posl. dra. Franty. Dává sám návrh cventnální, aby vláda do 4 neděl přišla s osnovou stanov, kter předloží odboru a jež by obsahovaly řečené zásady a jež by pojaty byly do samého zákons.
Nešvera Job Douša Franta Český filharmonie
17 article
Finanční výbor. Z Vídně, 6. března. (K. k.)
Vídeň
18 article
Finanční výbor pokračoval v povšechné rozpravě o přikazování údělů. Posl. dr. Renner navrhl, aby se přešlok jednacímu pořadu přes návrh Steinwenderáv o při- kazování údělů zemským fondům, a aby zahájeno bylo rokování o osnově, zákona, kterou řečník předložil, a která týká se zrušení údělů pro zemské fondy ze státních proslředků a převzetí jedné částky školního ná- kladu do státního rozpočtu. Tato osno- va obsahuje mimo jiné ustanovení, aby k reformě zomských finoncí byl v presidiu ministerské rady zřízen poradní sbor zemí jako společná autonom- ní ústředna. Řečník předkládá dále osnovu zem- ského rozpočtu, v niž obsažena jsou přesná usta- novení o sesfavování zemského rozpočtu a o zří- zení zemské iinanční komíse pro kontrolu celého zemského hospodářství. Posl. dr. Viškovský vyslovuje se proti re- ferentskému návrhu, kterým má býti osnova vlád- ní odsumuta stranou. Osnova referentská opome- nula otázku slev z daně pozemkové a domovní. Otázka slev z daně pozemkové a domovní daně činžovní musí býti bezpodmínečně upravena defi- nitivně. Úprava této otázky stala se pro zeměděl- ce aktuální sehválením zákona o přirážkách k domovní dani činžovní, poněvadž majitelé domů mohou snadno každé zvýšení přírážek přesunouti na nájemníky, kdežto v zemědělství nesou zvýše- ni přirážek jenom zemědělci. Řečník vyslovuje se proti zamýšlenému prodleužení nynějšího právní- ho stavu, pokud jde o slevy a podává tento náveh: „V oněch zemích, ve které dány jsou předpoklady, vytčené v § 2., snižuje se na dobu tohoto poměru pozemková daň o 15 proc. nynější výměry, tedy na 19.3 proc. zjištěného čistého výnosu. Dále sni- žuje se berní sazba domovní daně, stanovená zá- konem ze dne 9. února 1832, o 12.5 proc. nynější výměry, vyjímaje 5proc. daň z výnosu daněpro- slých budov
Posl doktor Renner Viškovský
19 article
Posl. Hillebrand prohlašuje, že špatné finanční hospodářství zemí má svou příčinu pře- devším v tom, že moc zákonodárná a výkonná nejsou odděleny a že následkem třídního panství v zemích se jedna třída usnáší, kdežto druhá bez- právní třída musí platiti. To svádí k tomu, aby se penězi mrhalo. Stát, který sám nemůže platiti své vlastní zřízence, má nyní pomoci zemím na pokraji bankrotu se nalézajícím, a poněvadž majetné vrst- vy nechtějí platiti vyšší zemské dávky, mají opa- třifi potřebné prostředky nemajetní konsument kořalky. Sociální demokraté nsmohou připustííi aby zemské finance byly sanovány na útraty bez- právných csob a aby pak učitelé byli připravení o přikázané obnosy. Řečník přimlouvá se za rovné právo hlasovací do zemských sněmů a za schválení návrhu posl. dra. Rennera. Posl. dr. Wrobel schvaluje úděly z toho sta- noviska, že mají zemím na nějakou dobu pomocí. avšak přeje si, aby tíscň zemí byla přiměřeným způsobem definitivně odstraněna. Na to byly zamítnuty návrhy posl Budzinowského. Holubowicze a Ren- nera na přechod k dennímu pořadu usneseno 23 protí 7 hlasům přejiti ku podrob- nému rokování o zpravodajských ná- vrzích Steinwendrový ch. Příští schůze zítra odpoledne
Posl Hillebrand Renner doktor Wrobel Holubowicz Ren
20 title
Politický přehled.
21 title
Země české.
22 article Něncí z orlíckého podhoří proti obstrukoci
Něncí z orlíckého podhoří proti obstrukoci Na valné hromadě německého hospodář ského svazu okresního za okres rokytnický konané dne 2. března v Nebeské Rybné, do- šlo po řeči říšského a zemského pozlance Aug. Ansorga k jednomyslnému usněsení několika set účastníků tohoto znění „Obyvatelstvo orlicko-horské nejen že neočekává od pokračo- vání v německé obstrukei na zem- ském sněmu pro německý lid pro- spěchu, ale spatřuje v tomto sta vu již bezmála pět let trvajícím ci- telné hmotné poškození všech německých vrstev obyvatelstva. zvláště pak obyvatelstva nouzo- vého obvodu i žádá tudíž zemské poslance německé strany agrární. aby se vzdali obstrukční polítiky, uznané za bezúčelnou a neužítečnou a zasadilí se všemí sílami o konečné uvolnění českého zemského sněmu, obstrukcí ochromeného.
Nebeský Rybná
23 article
cenných solistů. Výkony orkestru i sboru byly do- bré. Pan Douča držel obě tělesa v souladu pevnou rukou, dbaje přesnosti rytmické a náležitého jejich vzájemného dynamického poměru. Detailního pro- pracování skladby jsme ovšem postrádali, nicméně Doušovo provedení vystuvilo oratorium ve správ- ném světle. Joba zpíval známý koncertní pěvec p. Jar. Karbulka vkusně a vřele, třeba časté expo- nování hlavu ve vyšších polohách mu nesvědčí. Reprodukce velebných zpěvů Hospodinových trpěla naproti tomu nedostatečným obsazením. Satana zpíval p. Em. Váňa, jehož příjemný a poddajný tenor-baryton měl pro tuto úlohu dostatečnou po- byblivost. V úloze Jobovy ženy zanjala svým sym- patickým altem pí. M. Krütznerová, s níž jsme se v oratorních produkcích již častěji setkali, v úloze Jobova syna a dcery pak vystoupili dva začáteční- ci: tenorista malého sice, ale velmi milého, správně ovládaného hlasu p. A. Poar a sl. M. Hlaváčkova. obdařená pěkným zvonivým hlasem a zpívající se zdravou hudebností. Oba jmenovaní zpívali ještě další menší sola, jimiž partitura oplývá, podobně jako pp. Š. Fišer fpozoruhodný basísta), p. R. Šťast- ný a p. K. Slivka. Obecenstvo, jež se dostavilov hojném počtu, přijalo oratorinm velmi vlídně a po prvém dílu byl přítomný skladatel nucen osobně se děkovat.
Douča Doušův Karbulka em Váňa M Krütznerová Jobův Poar M Hlaváčkův Š Fišer R Šťast K Slivka Jobův žena
24 article
B. T. + Předposlední symionický koncert České Filbarmonic, jenž koná se v neděli dne 9. března o 144. hod. odpol. ve Smetanově sále Obecního domu, bude míti na programu symfonii Es-moll od Rudolfa Karla. Mladistvý zkladatcl, poslední žák Antonína Dvořáka, upozornil na se krom komor- ních děl velkou fantasií pro orchestr, jež hrána byla r. 1907 řízením Fr. Neumanna a symfonickou básní »ldealy«, provedenou na předlonském kon- certě žurnalistů. Do symfonických koncertů Č.. P. uvádí se poprvé velkým dílem moderního rázuo již volbou nezvyklé toniny pozoruhodným. Ve druhém oddělení pořadu budou opakovány úryvky z Wagnerova »Parsifala« pro sbor a orchestr Vstupenky za obvyklé ceny v kanceláři Č. P. Václavské nám. 53 jtelefon 2995). + Hlahol vinohradský provede v dnešním svém mimořádném koncertě ve Smetanově sále Obecního domu král. hlavního města Prahy Händlovo oratorium »JJuda Makkubejský«. Vstu- penky: lože po 15 K, sedadla po 4, 3. a 2 K,- mnísta k stání po 1 K obdržeti lze v předprode- jích po 4. hod. odpolední, od 1/47. u pokladny, lexty po 30 h. Začátek přesně o 1/48. hodln večerní.
Smetanův Rudolf Karel Dvořák Neumann Wagnerův Parsifal Händlův JJuda Makkubejský Francie Č . P Václavský já Smetanův Praha Český Filbarmonic Hlahol vinohradský obecní dom
25 article
„Reichenb. d. Volkszeitung“, která ještě předvčírem měla úvodník obstrukci takměř zatracující a mluvila o německé káře do bahna se propadající a německým poslancům slibo- vala živelní vypořádání, nazývá projev orli- ckého lidu německého „podivným“ a ujišťuje. že usnesení působí tím podivněji, že prý se právě německé Orlicko nemůže honositi ob- zvlášíní láskou zemského výboru českého. Láska zemského výboru, která jest ke všen krajům království Českého bez rozdílu ná- rodností stejná, neboť proti zkracování něme- ckých synů země by se němečtí referenti jak náleží ohradili, musí býti za vlády německé obstrukce stejně platonickou ke všem úze- mím nouze ať české ať německé. To právt přimělo agrárníky rokytnického okresu k jich resoluci, která může po případě nabýti významu historicko-politické události. Po ně- meckém učitelstvu, domáhajícím se spořáda- ných poměrů na sněmu a horlícím pro opu- šlění německé obstrukce, začíná se ozývati německý rolnický lid s naprostým bezvýhrad- ným odsouzením německé obstrukce. To jsou symptomy, kteréž nezmějí býti přezírány. Ně- mecká obstrukce sama sebe při vádí ad absurdu m Redakční tajemství a soudní komora krajského soudu olomouckého.
Reichenb Láska
26 article
Ve věci svědectví, odepřeného redaktory olomouckého „Pozora“ v trestní při prof. Judy protí „Našínci“, nastupuje radní komora kra soudu olomouckého proti oběma obhájcům ne- dotknutelnosti redakčního tajemství red Knechtlovi, chefu „Pozora“ a odp. redaktorov jeho Feilerovi pohrůžkou donucovacími pro- středky. Oba redaktoři pozvání byli na den 7. t. m. k novému výslechu a dáno jim n srozuměnou, že budou pokutami, po případě vězením donuceni, aby složili výpověď svěde- ckou o tom, byl-li prof. Juda v určitě době přispěvatelem „Pozoru“. Oba redaktoři jsou odhodláni zachovati svrchovaný příkaz důvěr- nosti o osobách přispěvatelů jich listu a jejich osud je tedy předmětem napiatého zájmu pře- devším kruhů žurnalistických, ježto jedná se záležitost svrchované platnosti pro denní tisk neboť řekne-li se o redakčním tajemství, žeje to „palladium“ stavu a povolání, není do za- jisté žádná fráze, to cítíme všichni. Je tedy už dnešní výslech redaktorů „Pozora“ podně- tem k nejdůtklivějším úvahám veškeré publi- cistiky k věct zamé. Není při tom nedůležitou okolnost, že radní komora kraj. soudu olomou- ckého svým rozhodnutím vyhovuje stížno- sti obžalovaného redaktora „Našince“, háje- ného posl. drem. Hrubanem, podané proti usnesení vyšetřujícího soudce, kterýž uznal důvody obou redaktorů za svědky vede- ných a přiznal jim právní dobrodiní ve smyslu § 153. tr. ř. a sprostil je povinnosti svědecké pro značné hmotné a morální škody, hrozící jim z prozrazení osoby pisatele článku v jich listě, ať kdekoli. Radní komora kraj. soudu jest však jiného názoru a sdílí právní názor dra
Juda protit Našínec Knechtl Pozor profesor Juda Hruban
27 article
Hrubana, který jest také vůdcem klerikáln strany moravské a hlavním příspěvatelem olo- mouckého „Našince“. Tím se přibarvuje zále- žitost pokrokových redaktorů olomouckýci ještě interesaniněji. Ovšem, že uchránění red- akčního tajemství je takové důležitosti, že každý redaktor, ať pokrokový, ať konservativ ní či konečně i klerikální [třeba že se kleri- kální „Našinec“ redakčnímu tajemství haneb- ně rouhá) musí si řící: „Tua res agitur!“ Mělo by to také býti viděí na všech denních listechy prospělo by to i celku i jeho jednotlivcůmv Olomouci útrpně dotazovaným po tajemství do slova nejsvětějším. Německý básník a německý demagog o sítuac
Hruban Olomouc
29 article
Na pracovním sjezdu německých radikálů slez ských v Krnově, jehož účastnili se také poslane Kudlich. Seidl. Sommer a Moravetz, pronesl posl K. H. Wolí krajně válečnou řeč. Touhou a váš- nivě kýženým cilem Wolfovým jest válka s Ru- skem, nynější zahrániční politika Rakouska je mu k dosažení tohoto německo-radikálního, vše- německého a velkoněmeckého přání příliš málo ostrou a výbojnou. Wolí je přesvědčen, že mírem a zvláštními kurýry nebude balkánská otázka ře- šena pro Rakousko úspěšně, válka jest podle něho nevyhnutelnou nutností a Rakousko udělalo prý chybu, že před třemi měsíci nevystoupilo s ve- škerou rázností proti Srbsku a ztrpělo jeho usa- zení se na břehu jaderském. Hrůza bez konce jest prý pro „národ“ a hospodářský jeho vývol zhoub- nější než válka, a poněvadž prý je málo vyhlídel na odstranění napjetí a zjednání klidných poměrů chce Wolf rozetnouti situaci na ráz válkou proti Rusku. Vedle Wolfa rozmhožil těchto dnů válečnou stranu v Rakousku také spisovatel Rosegger, zná- mý původce dvoumilionové sbírky všeho Něme- ctva na Schulverein. Ve svém orgánu „Rosegger Heimgarten“ uveřejňuje článek, otiskovaný ně- meckými listy, v němž básnickými metaforami bo- juje proti početnosti německých stran v Rakousku. jichž prý je jako barev duhy a praví, že Němei v Rakousku nesměji býti stranami, že nejsou vůbec žádnou stranou, nýbrž národem, což jest ostatně problémem pozoruhodným pro všechny národy v této říšt. Věštec Rosegger ukazuje na veli- kého nepřítele Němců, který jim vyvstal na jihu říše, a proti němuž alpští Němci posunutí jsou v prv- ní řadě. Tento nepřítel by měl způsobiti, aby něme- cké strany roztály a z nich zlormován byl německý národ — národ reků. Avšak Rosegder pochybuje. že tento národ reků má vojevůdce, což může K.
Kudlich Seidl Sommer Moravetz Wolit Wolfův Hrůza Wolf Rosegger Rosegger Heimgarten Němec Krnov Rakousko Srbsko Rusko
30 article
H. Wolí po své řeči v Krnově pokládati za osobní urážku. Jinak nařiká na Němce, že naprosto hlou- pě změkčili, přejemněli, jednostranně zduchověli a jednostranně zhmotněli a volá: Za to naši protivníci tam na druhé straně, ti suroví národové přírody! Všichni a ka- ždý jednotlivec jejich mají však ideály, nadšení. obětavost, jednotnou národní disciplinu, sílu své životní jednoduchosti. V mysli tohoto povídkáře a písničkáře německo-rakouského žijí tytéž před- stavy, jako v nítru K. H. Wolfa, jenom že se o nich vyjadřuje „stoansterisch“, jeho rozumy o bal- kánském protivnika končí také požadavkem vál- ky, bez níž věští zánik německého národa v Ra- kousku. Při tom apeluje na říšsl Němce a koněo svůj článek výkřikem do Německa: Habt achtí Rok 1813 nebyl rokem největší a 1870 nikoli ro- kem poslední zkoušky. Podivuhodný národ, tihle Němcil Nemohli do- síci štěstí bez krve národů, sousedících a jich bytem, na tomto světě, a jejich největším neštěstím jest svéčinné osvobození se některého národa z jich vlastní německé anebo cizí poroby na hranle jich sídell
Němec H Wolf Krnov Německo Habt
31 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
32 article V Uhrách klid.
V Uhrách klid. Když sto statečných oposičníků, vede ných hr. Apponyem, odhodilo hrdinsky pušku do žita a ponechalo 150 vládním poslancům aby odhlasovali Lukácsovu volební reformu, je klid v Pešti i v uherském parlamentě. Prá- ce půjde nyní tak rychle, že podle rozpočtu hr. Tiszy volební reforma bude v poslanecké sněmovně úplně vyřizena ještě tento týden, Příští týden má se projednati definitivní zo- stření sněmovního jednacího řádu, načež ny- nější zasedání bude uzavřeno, hned na to se zahájí zasedání nové, zvolí se předsednictvo, výbory a nová delegace a sněm půjde na prázdniny, jež prý potrvají až do příštího pod- zimku. Dohoda polsko-ukrajinská. Z Vídně dochází dnes, nevíme už po ko- likáté v posledním roce, opět zpráva, že mezí vedením polského a ukrajinského klubu na říšské radě došlo k dohodě o posledních spor- ných otázkách, překážejících provedení vo- lební reformy v Haliči a svolání zemského sněmu. Poslední schůze stálého výboru pro volební opravu, konaná ve Lvově dne 26. úno- ra, byla bezvýsledna, poněvadž, jak jsme svým časem oznámili, polští konservativci trvali na tom, aby se k novému zemskému zřízení při- pojil článek, kterým se petrifikuje nynější, pro Malorusy i polské lidovce nevýhodné slo- žení okresních zastupitelstev, protí čemuž se ohradili Ukrajinci i polští lidovci, ze schůze odešli a tím její jednání zmařili. Nyní našla se prý ve Vídni formule, stylisovaná předsedou Kola polského, drem. Leem, kterou prohlá- sili za přijatelnou nejprve zástupci všech pol- ských stran, nyní pak i dr. Konst. Levický za národní stranu ukrajinskou a dr. Trylov- ský za ukrajinské radikály. Formule tato bude předložena v sobotu ve Lvově jednak sněmovnímu klubu ukrajinskému, jednak pol- skému klubu konservativnímu ke schválení.
Lukácsův Ukrajinec doktor Konst Trylov Uhry Pešť Vídeň Halič Lvov Leo
33 article
Jestliže tyto korporace přijmou formuli Leo- vu, sejde se opět stálý sněmovní výbor pro volební opravu, aby se pokusíl o konečné vyřízení svého úkolu. Podaří-li se mu to, bude svolán sněm, aby schválil usnesení stálé ko- mise. Skoncování volební reformy v Haliči mě- lo by ovšem značný význam pro celou vnitřní politiku v Rakousku. Zatím kompromis, při- jatý ve Vídní zástupcí Kola polského a Ukra- jinců je důležitý pro parlament tím, že nevy- pukne hrozící ukrajinská obstrukce proti ma- lému finančnímu plánu a hlavně proti udílení podílů z nových daní — lihové a osobní pří- jmové — těžce strádajícím pokladnám zem- ských výborů. O skutečné dohodě polsko-ukrajinské bude však možno mluviti teprve po sobotních schůzích pol- ských konservativců a Ukrajinců ve Lvově.
Ukrajinec Halič Rakousko Vídeň Lvov
34 title
Za hranicemi.
35 article Dumz a církevní školy.
Dumz a církevní školy. Mezí dumou a pravoslavnou církevní správou vloče se dlouhý spor o podporu na farní školy. Poslední den rokování třetí dumy mělo být jed- náno o povolení podpory na farní školy ve výšl 1.600.000 rublů. Sám předseda dumy. Rodzjanko. tehdy však nedal iuto věc na jednací pořad, čím poštval proli sobě duchovenstvo. Jménem ducho- venstva O. Gepeckij hrozil tehdy pomstou. Žáda- ných 1.600.000 rublů bylo potom povoleno vládou v době odročení dumy. Duchovenstvo tím se ne- uspokojilo, ale pod vedením vrchního prokurora Sablera vrhlo se v plné síle do volební agitace, aby se domohlo v dumě takového vlivu, že by o svých potřebách a žádostech mohlo samo rozhodovat Plán tento se nepodařil, poněvadž Kokovcov v po- slední chvíli se lekl návalu duchovenstva do dumy tak bylo zvoleno do IV. dumy o jednoho duchov- ního méně než bylo v III. dumě. V pondělí se jed- nalo v rozpočtové komisi o dodatečném schválení vládním nařízením povolené sumy ale komise roz- hodla, že vláda jednala nesprávně, poněvadž povo- lovat předběžný úvěr vláda má právo jen v pilném případě, čehož nebylo. Předseda komíse otec Tre- gobov, který trval na schválení povolených sum, ale byl přehlasován, odmití podat dumě zprávu o usnesení komise. Mezi dumou a církevní správou vznikne z toho patrně nový boj, v němž oživnou así staré sympatie církevních hodnostářů k samo- državnému zřízení
Rodzjanko O Gepeckij
36 article
Vzrůst gramotností v Rusku. Statistické údaje zřejmě mluví o tom, jak při- bývá v Rusku lidí, znajících čísti a psáti. V X. knize lidové encyklopedie, sestavené charkovským Spol- kem gramotnosti, jest tabulka, která ukazuje vzrůst gramotnosti novobranců za 30 let od r. 1874 do r. 1905. R. 1874 bylo jen 21 proc. gramotných novo- branců, r. 1880 22 proc., r. 1890 31 proc., r. 1898 40 proc. a r. 1905 již 58 proc. Ovšem, znalost čtení a psaní sama sebou není dostatečným důkazem toho, že takový čtenář také náležitě rozumí čte- nému. Lidová encyklopedie si stěžuje, že mnozí roz- umějí čtenému jen nedostatečně. To jest vysvětli- telno už tím, že pouhá tříletá návštěva škol, jak je dnes v Rusku zavedena, nestačí, jestliže není po- staráno též o doplnění vzdělání po odbytí školní povinnosti, o zřizování knihoven, čítáren, knih- kupectví, lidových domů. „Russkija Vědomosti upozorňují na to, že v zákonných osnovách o lido- vém školství není zmínky o mimoškolském vzdělá- vání, a žádují, aby i na to byl vzat zřetel, jde-li skutečně o prohloubení vědomostí lidu.
Rusko lidový encyklopedie
37 article
Poláci a Rusi.
Polák Rus
38 article
Ke včerejší zprávě o schůzi petrohradského Spolku slovanského naučného sjednocení pozname- náváme ještě, co o tom v úvodniku píše polský orgún „Dziennik Petersburski“. Přiznává platnost pravidla, že nepřitomní nemívají pravdu, že ruští progresisti i Poláci chybovali, z nutnosti i proti své věli, když v poslední době se vyhýbali slovanským poradám. Po dlouhé době zase jednou Poláci ne- citili prý se na společné slovanské poradě cize. Ale příčina jich odcizenosti byla prý v opušiění zá- sad pražského sjezdu, o čemž píše sám Stachovič v denníku „Slavjanin“: „Zůstal jsem v Rusku osa- moceným — jako upřetý fanatik neoslavismu. Poměr sil ve Středozemním moři.
Dziennik Petersburski Polák Slavjanin Rusko
39 article
„Giornale d'Italia“, zabývajíc se situací růz- ných námořních mocností ve Středozemním moři. shledává italský lodní program nedostatečným. Ob- mezí-li se Italie na to že dá stavěti v běžném roce dva dreadnoughty bude jich míti 8 r. 1916, Fran- cie jich bude míti 12 nebo 13. Rakousko 8 a v nej- nepříznivějším případě 7. Římský list žádá, což se stává rozhodným úmy- slem vysokých námořnických kruhů, aby se vůči Rakousku zachoval vždy poměr 3:2. Početní pře- vaha italských obrněných křižáků nestačí zjednati tento poměr, neboť rakouský typ „Radecký“ má větší bitevní hodnotu než italský typ „Vittorio Emanuele“. Na konec se praví: Je nutno, aby Italie udržela svou převahu nad Rakouskem a nalézala se vůči francouzskému loďstvu ve stejné situaci, při- hlížeje ke všem poměrům, jako loďstvo německé vůči loďstvu anglickému v Severním moři. Jižní Afrika a Kanada proti imperialismu. Trapný dojem učinila v Anglii debata v kap- ském parlamentě, jaké stanovisko má Jižní Ahrika zauimouti k obraně britské říše. Ministerský před- seda generál Botha navrhl parlamentu, aby jiho- africká komise vešla ve styk s britskou admiralitou, ale jeho úterní řeč byla velmi zdrželivá. Na to člen parlamentu Merriman, jenž byl dlouho minister- ským předsedou kapské osady, prohlásil přímo, že
Radecká Emanuele Italia Both Merriman Ob Fran Rakousko jižní Afrika Kanada Anglie Giornale d ' Italia