2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
7. března 1913. Číslo 6s.
4
article
scher, Němec, Glöckel. Teuffel. Schrafil a dr. Bu-
gato. Na to příkročeno bylc k hlasování o ná-
vrzích, podaných za debaty.
Zamitá se návrh poslance Schraffla, aby
vládní zpráva byla vzata na vědomí vzhledem
tomu, že námořní správa počínala si podle výkladu
ministra zeměbrany bezvadně při zadání plo-
voucího doku o zvedací síle 40.000 tun.
Schválen byl tento návrh Friedman
nův: Výbor se usnáší na základě pro-
vedených porad, zpráv vlády a zprá
experterů podati rozpočtovému vý
boru zprávu a dospívá k těmto zává
rům-
1. Způsob vypsání zadávky doke
budiž pokárán.
2. Rovněž i skutečnost, že zahraniční firma
dříve, a to značně dříve obdržela spe
cifikaci než loděnice tuzemské, ž
dále zahraniční loděníci sděleny byly podrobnosti
písemaě, tuzemská loděnice obdržela je však pouze
formou ústního sdělení, a konečně, že byla jí po-
nechána pouze na hodiny a dny odpočítaná doba
k sestavení ústní nabídky na podkladě těchto spe-
cifikaci.
3. Nutno litovati, že právě v nynější do-
bě hospodářské tísně a mnohostran
né nezaměstnanosti zadána byla ob
jednávka v ceně vice než 8 milionů do
ciziny.
4. Že zadáním stavby podmořských čln-
nů do ciziny byla zmenšena rakouská kvola
rakouská výroba byla opět poškozena vzhle-
dem k zadávání dle opatřovacích skupin.
5. Že zadáním hodnoty v obnosu okrouhle 2
mil. korun, kterýžto obnos vyplacen bude v mar-
kách, poškozena byla naše měna a pla-
tební bilance.
6. Že námořní správa nezajistil a při
nejmenším opatření, nařízená v Rakonsku
7. Že tuzems kému průmyslu vznik
ne také velká škoda materielní.
8. Konstatuje se, že obava, že by dok domt-
cí loděnicí včasně nebyl dodán, jest úp lne
bezdůvodná a že také dodatečně námořní
správou byla odvolána.
Němec
Glöckel
Teuffel
Schraffl
Friedman
Rakonsko 7
5
article
9. Že oproti usnesením, jež před časem
učinila delegace, dle něhož v případu neospra-
vedlněného předražení ceny může tento materiá
opatřen býti v cizině, v daném případě pra-
ce byla zadáním do ciziny ztracenn
10. Neschvaluje se, že námořní sprá-
va nedohodla se ve smyslu úmluv s mai
nisterstvem obchodu o zamýšleném zadání
do ciziny a že pozdější zakročení mini-
sterstva obehodu nemělo výsledka.
11. Vojenská správa jest povinna ve
všech oněch případech, kdy domnívá se míti při-
činu zadati dodávky do ciziny, se napřed
včasně dohodnouti s ministerstvem
obehodu.
Dále schvaluje se tento návrh G15ckelův
Vláda se vyzývá, aby poslanecké sněmovně předlo-
žila co nejdříve osnovu zákona, kterým ae
upravují státní dodávky. Zároveň se vlá-
da vyzývá, aby vykonávala ústavní vliv na
společnou vládu v tom smyslu, aby delega-
cím byl předložen zákon, upravující předpisy pro
dodávky pro vojsko a válečné loďstvo, po případ
nechť prozatím vydá nařízení, nežli zmíněný zá-
kon bude ústavně schválen. Při zákonné úpravě-
jakož i při úpravě řízením nařizovacím mají být
směrodatny zejména tyto zásadya
1. Zabezpečení vlivu rakouské vlády na zadá-
vání těchto dodávek a prací
2. Zabezpečení zásady, že takové dodávky
práce zadávají se zpravidla v tuzemsku a že smějí
býti zadány do ciziny jenom z naléhavých důvodá
3. Zabezpečení ochranných předpisů pro děl-
níky zaměstnané při těchto dodávkách a pracícl
aspoň v té výměře, jaká byla stanovena usnese-
ním pracovní rady ze dne 18. května 1912
Na to se hlasuje o následujícíem návrhu Teufla.
6
article
Schraffla, Steinwrendera:
1. Konstatuje se, že všeobecně obvyklé
zásady platné pro ofertní řízení mají platnost také
pro ono ofertní řízení, které provádí námořní sprá-
va za tím účelem, aby dosáhla nejlepší nabídky
na dodávky pro c. a k. válečné loďstvo. Proto má
se při tomto ofertním řízení vyhovovati zejméne
následujícím, všeobecně uznávaným zásadám.
a) Při vypsání ofertního řízení budiž stano-
vena určitá lhůta a na oferty došlé po této
lhůtě nebudiž více brán zřetel.
b) K podání oferty buďtež vyzvány
všechny přislušné firmy současně z
úplně stejného písemného sdělen
podminek ofertních.
c) Oferty buďtež podávány v uzavřený ch
obálkách s heslem a smějí býti otevřen
jenom ve stanovenou lhůtu.
d) Zprávy jakéhokoliv druhu o obsahu došlých
ofert smějí býti učiněny jenom úřadním o so-
bám, které o věcí rozhodují a po uplynutí lhůty
ofertní, t. j. po úřadním otevření všech došlých na-
bídek.
e) Po učiněném zadání buďtež všichni oferenti
neprodleně vyrozuměni o výsledku
ofertního řízení.
f) Jest zakázáno podávati konkurujícím firmám
sdělení o ofertách, které nestaly se základem za-
dání.
2. Námo řní správa se žádá, aby při řád-
ném nakládání se všemi došlými nabídkami dávala
při konečném zadávání práce přednost za před-
pokladu a podmínek jinak stejných domácímu prů-
myslu i tenkrát, když objednací náklady jsou
tuzemsku až o 5 proc. vyšší, než při objednávce
v cizině.
7
article
máhala samopanství jako v ostatních zemích
naší oblastí národní. Nebylo síce v Uhrách
po ruce prostředků tak drastických jako v Če-
chách, jimiž by živly a ideje reformační byly
bývaly utlumeny nadobro, poněvadž prote-
stantismus tam, jak povědomo, přese všeliký
útisk zachoval si aspoň v liteře zákona ne-
přetržitě trvání až do doby osvícenské, kdy
se mu rázem ulevilo. To však nikterak ne-
seslabovalo útočnost a výbojnost domácí li-
teratury jesuitské, která na Slovensku má
nejen stejné tendence jako v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, nýbrž ovšem také touž
hodnotu věcnou i formální. Je to slovesnost
úpadková, odumírající hned za živa, po je-
jíchž rozptýlených tiscích dnes sahá jen zkou-
matel minulosti církevní nebo jazykové.
Uhry
Slovensko
Čechy
Morava
Slezsko
8
article
Hudba.
Hudba.
+ Joh. (Oratorium ve dvou dílech a 7 obra-
zech. Složil Josef Nešvera. Poprvě v Praze dne 3
března.) Jest jistě málo skladalelů, kteří si zacho-
vli do té míry duševní svěžest do nejpozdějšího
stáří jako Josef Nešvera. Ač již má za zebou dlou-
hou řadu skladeb ze všech oborů hudebních, do-
koučil ještě v době, kdy dovršoval 70. rok svého
života (nar. 24. října 1812), svoje opus 111, dvoudil-
né oratorium „Job“, skladbu, nenesoucí žádných
stop stáři. Skladba provedena byla poprvé v listo-
padu loňského roku spolkem „Žerotin“ v Olomouci
a nyní došlo i na její provedení v Praze.
Job“ komponován jest na slova Jana Čermá-
ka. Látku biblickou upravil básník textu dle ná-
vrhů skladatelových ve formě 7 obrazů. V úvodě
podobajícím se v lecčem Mefistově sázce o duši
Faustovu, dovoluje v nebí Hospodin Satanovi zkou-
šeti Joba zničením jeho statků, pak ličí se pozem-
ské štěstí Jobovo, následuje vyličení zkázy jeho
majetku. Ježto však Job není ve své zbožnosti
zviklán, vyžádá si Satan v opětné scéně v neb
svolení Hospodinovo, aby směl Joba zkoušeti ne-
mocemi, na to ličí se opuštění Joba ženou i přáteli
konečně ole Hospodin nahradí mu vše dvojnáso
a slavností hostů báseň končí. Za přednost jei
Nešvera
Job
Jan Čermat
Mefistův
Faustův
Jobův
Praha
Olomouc
9
article
Bod a) byl zamítnut. Při hlasování o II. od-
stavci objevila se rovnost hlasů, načež předseda
Maštálka rozhodl pro zamítnutí odstavce.
Ostatní část tohoto návrůu byla schválena.
Schválena byla tato resoluce
Schrafíl-dra. Verstovškova: Vláda se
vyzývá, aby nedala se při státních do-
dávkách. zvláště při dodávkách pr
železnice, námořnictvo a t. d. žele
zářským kartelem lichvářsky o di-
rati.
Posl. Teuffel a Schrafíl ohlašují svoje zamít-
nuté návrhy jako minoritní vota.
Zpravodajem do výboru zvolen byl posl. Bu
gatto.
Tím užší výbor skončil svoje porady.
Maštálek
Posl
Teuffel
Schrafíl
Boda
10
article
V odboru národohospodářského vý
boru pro
ústřední pokladnu společenstev
hájil dnes zpravodnj dr. Krek evůj návrh, aby
vládní předloha byla vzata za základ rokování.
Proti tomu velmi rozhodně postavil se korrelerení
dr. Franta, který navrhl, aby vládní předloh
byla vůbec zamitnufa. Pro případ, že tento návrh
by nebyl přijnt, učínil dr. Franta návrh, aby debatn
o předloze se odročila do doby, kdy vláda podá
návrh stanov nového ústavu. Ve svých výkladech
pravil dr. Franta, že také věcné a sutonomístické
stanovisko vede stranu svobodomyslnou k tomu
aby se vzepřela proti předloze plnou silou. Zmínil
se o anketě, konané r. 1906, kdy z Čechů dr. Ší-
lený, z Poláků dr. šeíczyk a z Němců posl
Wrabetz horlili proti předloze, o stanovisku
obchodní komory videňské, jež prohlásila zřízení
říšské společenstevní banky za nevhodné a dopo-
ručila organisaci dle zemí, ukázal dále na centrali-
sační tendenci předlohy, uváděje z textu zákona
z odůvednění jeho doklady pro své tvrzení Vytkl.
že vláda podala sněmovně osnovu stejného skore
znění jako r. 1996, promluvil o zbytečnosti úistavu.
zejména pro země koruny české a Hulič, vytkl, ke
ústav má býtí organisován jzkežto společenstvo.
kdežto ve skutečnosti četná ustanovení o spole-
čenstvech nemají pro něj míti platnost.
doktor
Krek
Franta
Franta návrh
Čecho
Ší
Polák
Němec
Wrabetz
obchodní komora
11
article
Zejména vyslovil se iaké proti tomu, aby proti
zásadě dotčeného zákona bylo zřízeno ředitel-
ství, ve kterém vláda chce si pojistiií většinu a pa
základě statistických dat ukázal na soběstačnosi
české země, zvláště kdyby jubilejní londy zemské
pro malé rolníky a živostníky byly vybudovány
Cbčírně promluvil o stanovisku, které zaujal zem-
ský výbor království Českého ku předloze již pře
sedmi lety a prohlásíl se konečně proti předloze
také z důvodů národně-politických, poněvadž za-
mítáme každé vměšování se Vídně do národc-ho-
spodářských potřeb českých, kde postačíme sam
sobě.
Řečí dra. Franty zabývali se podrobně všichn
řečníci, především předseda odboru dr. L ichl
který tvrdil, že velký peněžní ústav učiní mnob
ku prospěchu společenstev a neuznával tendenei
centralistickon kterou ostře dr. Franta byl vytkl
Velmi rozhodně vystoupil proti předloze člen
polského poselstva dr. ryt. Halhan, který zaujaí
stanovisko autonomistické a uznával tolíkéž zby-
tečnost zřízení ústavu.
Franta
doktor
Halhan
Vídeň
12
article
Posl. Sedlák uvedl, že dle jehe názoru osob-
ního by bylo lépe, kdyby vláda míslo zřízení Vše-
obecného úvěrního ústavu na posilu společenstev
byla provedla návrhy Roberta Sanda, které čelo
ku porile zemských svazů podporamí kapitálový-
mi jako provozovacími reservami, poněvadž by to
lépe hovělo skutečným poměrům v jednotliv ých
královstvích a zemích, jak se v každé zemi samo-
statně podle hospodářských potřeb a poměrů vy-
vinuly. Nyní již musí se ukázati k tomu, že okruk
účastníků, jak jej vládní předloha má na mysli
jest přílíš široký, když mají býti pojata nejen spo-
lečenstva živnostenská a zemědělské, ale též okr
hospodářské záložny, kontribučenské fnndy, měst-
ské spořitelny atd., krátce různé organisace
ústavy na základě různých zákonných podkladí
povstavší, ve kterých právě úvěrní nároky nej-
různějších směrů se ukájejí.
K obavám vysloveným potud, že předloha b
prospěla jenom zemědělským společenstvům, sluší
miti na zřeteli, že předloha vztabuje se na všechna
společenstva dle zákona z r. 1873 zřízená, tedy
nejen na úvěrní, nýbrž také na nákupní, odbytové
zemědělské a žívnostenské, městské i venkovské.
na organisace producentů i konsumentů; ovšem
jiná je otázka, jak tyto často přechodné směry
ústav by mohl překonati.
Posl
Sedlák
Sand
13
article
Řečník pokládá předlohu za změnitelnou, změ
ny však mohou býti zlepšením jenom tenkráte, po-
daří-li se různé potřeby různých našich hospodář-
ských organisací v rozličných královstvích a ze-
mích tu více, tu méně vyvinutých, v soulad tak
uvésti, aby zákon z porady vzešlý prospival všem
a stejně.
Posl. Choc v polemice protí dru Lichtov
dovozuje správnost stanoviska korreferenta dra.
Franty. V osnově, ve které jedná se o centralinaei
hospodářskou, která je zrovna tak škodlivá jako
centralisace politická a administrativní, jest zem-
ský výbor král. Českého a zemský jubilejní úvěrn
fond v Čechách neodvolal svých námitek proti zří-
zení centrální družstevní pokladny a trvá na nich.
Posl
Lichtov
Franta
Čechy
14
article
Také ostatní interesované korporace v Čecháoh
vytrvale potírají předlohu. Čechové potřebují nej-
prve zemeké jednotné organisace družstevní
jako ji má Halič. Jak by také Čechy příšly k tomu
aby se vzdávaly výhod větší nabídky peněz doma.
jež dostati lze za nižší úrok, čímž umožňuje se
doma i podnikavost, a aby podporovaly země ho-
spodářsky mrtvé, ze kterých české země mají stále
sluší považovati omezení sborových míst na nutnou
míru, takže postup děje není zbytečně zdržován.
Způsob zhudebnění tohoto textu svědčí o do-
dobrém rozmyslu Nešverově. Třeba se Nešvera ne-
vyhýbal dramaticky rušnému zpracování míst, jež
toho žádala, nýbrž naopak je hudbou ještě vy-
zdvihl, přece je styl oratorní všude zachován.
Nešvera není novotář, vzorem jsou mu oratoria star-
ších mistráv; kráčeje v jich šlépějích, nepřináší sice
nic nového, ale jeho projev je vždy ušlechtilý, od-
povídající vážnosti látky a prostý všeho thentrál-
ního. Z tě příčiny na př. nenanáší při hudebním lí-
čení Satana silných, bizarních barev, nýbrž spoko-
juje se několika rytmicky ostřejšími thematy, jež
odpovídají slohu celku a přece se od svého okole
výrazně odrážejí. Hudební karakteristice je širěl
pole ponecháno v obou obrazech, líčicích neštěstí
Jobova, z nichž prvý je dramatičtější, druhý ne-
obyčejně působivý líčeníma Jobovy oppčtěnosti.
Čecho
Nešverův
Nešvera
Jobův
Halič
Čechy
15
article
Ovšem, v drobnokresbu se Nešvera nepouští, jemu
stačí, naznačí-li náladu či situaci několika základ-
ními, ale výstižnými rysy, jež pak celé ono místo
doprovázejí. Že však takto dovede své osoby pří-
padně karakterisovati, o tom podávají nejlepší do-
klad na př. píscň Jobovy dcery v 2. obrazu, píseň
jeho ženy v posledním obrazu nebo oba velké.
zbožné zpěvy Jobovy z obrazu 3. a posledního.
jež jsou hudebně stejně založeny. Zde jeví se také
v nejpříznivějším světle Nešverův v podstatě ly-
rický hudební fond. Jeho invence není sice vždy
stejné ceny, jsou zde i místa slabší a nedosti půso-
bivá, za to na zdařilých místech jest vybraná
plna nesporných půvabů. Z hudebních motivů, jichž
použito, jest nejzajímavější motiv Jobův, začínajíí
v dur a lámající se uprostřed v moll, z jeho mel -
dických a rytmických prvků vyvinul skladatel oba
již zmíněné zpěvy Jobovy, zpěvy to unášející svoii
melodickou šíří a procítěnou zbožnosti.
Nešvera
Jobův
Nešverův
16
article
Po stránce architoktonické hrozilo dílu nebez-
pečí tími, že mohutné scény v nebi jsou umístěny
na začátku a uprostřed díla. Nebezpečí tomu čeli
Nešvera zmírněním jich a za to dal skladbě vy-
vrcholiti v závěrečné hostině, kterou účinně vy-
zdvihl zpracováním konečného shoru ve formě
volné fugy. Působivost polvíonního stylu ve sklad-
bách vokálních zná Nešvera znamenitě ze svých
četných skřadeb církevních a v „Jobovi“ užil he
mimo závěr s úspěchem, zvlášť ve sboru přátel
prchajících od Joba.
„Joba“ provedl p. Karel Douša za spoluúčin-
kování orkestru České filharmonie, smíšeného sbo-
ru, jejž si sám sestavil, a několika velmi nerovno-
jen škodu? Mimo to je schematicky a jednolně
uzčená úroková sazba, jak si ji přeje osnova, na-
pťosto nemyslitelná Zákon sám má obsahovati
aspoň hlavní zásady a základy stanov a to pře-
devřím o tom, jak u která družstva a společenstva
pod zákon ten spadají a za druhé o tom, jaké je
ve správě ústavu zastoupení zemí a zájmových
skupin. Řečník bude hlasovati především pro návrh
posl. dra. Franty. Dává sám návrh cventnální, aby
vláda do 4 neděl přišla s osnovou stanov, kter
předloží odboru a jež by obsahovaly řečené zásady
a jež by pojaty byly do samého zákons.
Nešvera
Job
Douša
Franta
Český filharmonie
17
article
Finanční výbor.
Z Vídně, 6. března. (K. k.)
Vídeň
18
article
Finanční výbor pokračoval v povšechné
rozpravě o přikazování údělů.
Posl. dr. Renner navrhl, aby se přešlok
jednacímu pořadu přes návrh Steinwenderáv o při-
kazování údělů zemským fondům, a aby zahájeno
bylo rokování o osnově, zákona, kterou řečník
předložil, a která týká se zrušení údělů pro
zemské fondy ze státních proslředků
a převzetí jedné částky školního ná-
kladu do státního rozpočtu. Tato osno-
va obsahuje mimo jiné ustanovení, aby k reformě
zomských finoncí byl v presidiu ministerské rady
zřízen poradní sbor zemí jako společná autonom-
ní ústředna. Řečník předkládá dále osnovu zem-
ského rozpočtu, v niž obsažena jsou přesná usta-
novení o sesfavování zemského rozpočtu a o zří-
zení zemské iinanční komíse pro kontrolu celého
zemského hospodářství.
Posl. dr. Viškovský vyslovuje se proti re-
ferentskému návrhu, kterým má býti osnova vlád-
ní odsumuta stranou. Osnova referentská opome-
nula otázku slev z daně pozemkové a domovní.
Otázka slev z daně pozemkové a domovní daně
činžovní musí býti bezpodmínečně upravena defi-
nitivně. Úprava této otázky stala se pro zeměděl-
ce aktuální sehválením zákona o přirážkách k
domovní dani činžovní, poněvadž majitelé domů
mohou snadno každé zvýšení přírážek přesunouti
na nájemníky, kdežto v zemědělství nesou zvýše-
ni přirážek jenom zemědělci. Řečník vyslovuje se
proti zamýšlenému prodleužení nynějšího právní-
ho stavu, pokud jde o slevy a podává tento náveh:
„V oněch zemích, ve které dány jsou předpoklady,
vytčené v § 2., snižuje se na dobu tohoto poměru
pozemková daň o 15 proc. nynější výměry, tedy
na 19.3 proc. zjištěného čistého výnosu. Dále sni-
žuje se berní sazba domovní daně, stanovená zá-
konem ze dne 9. února 1832, o 12.5 proc. nynější
výměry, vyjímaje 5proc. daň z výnosu daněpro-
slých budov
Posl
doktor
Renner
Viškovský
19
article
Posl. Hillebrand prohlašuje, že špatné
finanční hospodářství zemí má svou příčinu pře-
devším v tom, že moc zákonodárná a výkonná
nejsou odděleny a že následkem třídního panství
v zemích se jedna třída usnáší, kdežto druhá bez-
právní třída musí platiti. To svádí k tomu, aby se
penězi mrhalo. Stát, který sám nemůže platiti své
vlastní zřízence, má nyní pomoci zemím na pokraji
bankrotu se nalézajícím, a poněvadž majetné vrst-
vy nechtějí platiti vyšší zemské dávky, mají opa-
třifi potřebné prostředky nemajetní konsument
kořalky. Sociální demokraté nsmohou připustííi
aby zemské finance byly sanovány na útraty bez-
právných csob a aby pak učitelé byli připravení
o přikázané obnosy. Řečník přimlouvá se za rovné
právo hlasovací do zemských sněmů a za schválení
návrhu posl. dra. Rennera.
Posl. dr. Wrobel schvaluje úděly z toho sta-
noviska, že mají zemím na nějakou dobu pomocí.
avšak přeje si, aby tíscň zemí byla přiměřeným
způsobem definitivně odstraněna.
Na to byly zamítnuty návrhy posl
Budzinowského. Holubowicze a Ren-
nera na přechod k dennímu pořadu
usneseno 23 protí 7 hlasům přejiti ku podrob-
nému rokování o zpravodajských ná-
vrzích Steinwendrový ch.
Příští schůze zítra odpoledne
Posl
Hillebrand
Renner
doktor
Wrobel
Holubowicz
Ren
20
title
Politický přehled.
22
article
Něncí z orlíckého podhoří proti obstrukoci
Něncí z orlíckého podhoří proti obstrukoci
Na valné hromadě německého hospodář
ského svazu okresního za okres rokytnický
konané dne 2. března v Nebeské Rybné, do-
šlo po řeči říšského a zemského pozlance
Aug. Ansorga k jednomyslnému usněsení
několika set účastníků tohoto znění
„Obyvatelstvo orlicko-horské
nejen že neočekává od pokračo-
vání v německé obstrukei na zem-
ském sněmu pro německý lid pro-
spěchu, ale spatřuje v tomto sta vu
již bezmála pět let trvajícím ci-
telné hmotné poškození všech
německých vrstev obyvatelstva.
zvláště pak obyvatelstva nouzo-
vého obvodu i žádá tudíž zemské
poslance německé strany agrární.
aby se vzdali obstrukční polítiky, uznané za
bezúčelnou a neužítečnou a zasadilí se všemí
sílami o konečné uvolnění českého zemského
sněmu, obstrukcí ochromeného.
Nebeský Rybná
23
article
cenných solistů. Výkony orkestru i sboru byly do-
bré. Pan Douča držel obě tělesa v souladu pevnou
rukou, dbaje přesnosti rytmické a náležitého jejich
vzájemného dynamického poměru. Detailního pro-
pracování skladby jsme ovšem postrádali, nicméně
Doušovo provedení vystuvilo oratorium ve správ-
ném světle. Joba zpíval známý koncertní pěvec
p. Jar. Karbulka vkusně a vřele, třeba časté expo-
nování hlavu ve vyšších polohách mu nesvědčí.
Reprodukce velebných zpěvů Hospodinových trpěla
naproti tomu nedostatečným obsazením. Satana
zpíval p. Em. Váňa, jehož příjemný a poddajný
tenor-baryton měl pro tuto úlohu dostatečnou po-
byblivost. V úloze Jobovy ženy zanjala svým sym-
patickým altem pí. M. Krütznerová, s níž jsme se
v oratorních produkcích již častěji setkali, v úloze
Jobova syna a dcery pak vystoupili dva začáteční-
ci: tenorista malého sice, ale velmi milého, správně
ovládaného hlasu p. A. Poar a sl. M. Hlaváčkova.
obdařená pěkným zvonivým hlasem a zpívající se
zdravou hudebností. Oba jmenovaní zpívali ještě
další menší sola, jimiž partitura oplývá, podobně
jako pp. Š. Fišer fpozoruhodný basísta), p. R. Šťast-
ný a p. K. Slivka. Obecenstvo, jež se dostavilov
hojném počtu, přijalo oratorinm velmi vlídně a po
prvém dílu byl přítomný skladatel nucen osobně
se děkovat.
Douča
Doušův
Karbulka
em
Váňa
M Krütznerová
Jobův
Poar
M Hlaváčkův
Š Fišer
R Šťast
K Slivka
Jobův žena
24
article
B. T.
+ Předposlední symionický koncert České
Filbarmonic, jenž koná se v neděli dne 9. března
o 144. hod. odpol. ve Smetanově sále Obecního
domu, bude míti na programu symfonii Es-moll od
Rudolfa Karla. Mladistvý zkladatcl, poslední žák
Antonína Dvořáka, upozornil na se krom komor-
ních děl velkou fantasií pro orchestr, jež hrána
byla r. 1907 řízením Fr. Neumanna a symfonickou
básní »ldealy«, provedenou na předlonském kon-
certě žurnalistů. Do symfonických koncertů Č.. P.
uvádí se poprvé velkým dílem moderního rázuo
již volbou nezvyklé toniny pozoruhodným. Ve
druhém oddělení pořadu budou opakovány úryvky
z Wagnerova »Parsifala« pro sbor a orchestr
Vstupenky za obvyklé ceny v kanceláři Č. P.
Václavské nám. 53 jtelefon 2995).
+ Hlahol vinohradský provede v dnešním
svém mimořádném koncertě ve Smetanově sále
Obecního domu král. hlavního města Prahy
Händlovo oratorium »JJuda Makkubejský«. Vstu-
penky: lože po 15 K, sedadla po 4, 3. a 2 K,-
mnísta k stání po 1 K obdržeti lze v předprode-
jích po 4. hod. odpolední, od 1/47. u pokladny,
lexty po 30 h. Začátek přesně o 1/48. hodln
večerní.
Smetanův
Rudolf Karel
Dvořák
Neumann
Wagnerův
Parsifal
Händlův
JJuda Makkubejský
Francie
Č . P
Václavský já
Smetanův
Praha
Český Filbarmonic
Hlahol vinohradský
obecní dom
25
article
„Reichenb. d. Volkszeitung“, která ještě
předvčírem měla úvodník obstrukci takměř
zatracující a mluvila o německé káře do bahna
se propadající a německým poslancům slibo-
vala živelní vypořádání, nazývá projev orli-
ckého lidu německého „podivným“ a ujišťuje.
že usnesení působí tím podivněji, že prý se
právě německé Orlicko nemůže honositi ob-
zvlášíní láskou zemského výboru českého.
Láska zemského výboru, která jest ke všen
krajům království Českého bez rozdílu ná-
rodností stejná, neboť proti zkracování něme-
ckých synů země by se němečtí referenti jak
náleží ohradili, musí býti za vlády německé
obstrukce stejně platonickou ke všem úze-
mím nouze ať české ať německé. To právt
přimělo agrárníky rokytnického okresu k jich
resoluci, která může po případě nabýti
významu historicko-politické události. Po ně-
meckém učitelstvu, domáhajícím se spořáda-
ných poměrů na sněmu a horlícím pro opu-
šlění německé obstrukce, začíná se ozývati
německý rolnický lid s naprostým bezvýhrad-
ným odsouzením německé obstrukce. To jsou
symptomy, kteréž nezmějí býti přezírány. Ně-
mecká obstrukce sama sebe při
vádí ad absurdu m
Redakční tajemství a soudní komora krajského
soudu olomouckého.
Reichenb
Láska
26
article
Ve věci svědectví, odepřeného redaktory
olomouckého „Pozora“ v trestní při prof. Judy
protí „Našínci“, nastupuje radní komora kra
soudu olomouckého proti oběma obhájcům ne-
dotknutelnosti redakčního tajemství red
Knechtlovi, chefu „Pozora“ a odp. redaktorov
jeho Feilerovi pohrůžkou donucovacími pro-
středky. Oba redaktoři pozvání byli na den
7. t. m. k novému výslechu a dáno jim n
srozuměnou, že budou pokutami, po případě
vězením donuceni, aby složili výpověď svěde-
ckou o tom, byl-li prof. Juda v určitě době
přispěvatelem „Pozoru“. Oba redaktoři jsou
odhodláni zachovati svrchovaný příkaz důvěr-
nosti o osobách přispěvatelů jich listu a jejich
osud je tedy předmětem napiatého zájmu pře-
devším kruhů žurnalistických, ježto jedná se
záležitost svrchované platnosti pro denní tisk
neboť řekne-li se o redakčním tajemství, žeje
to „palladium“ stavu a povolání, není do za-
jisté žádná fráze, to cítíme všichni. Je tedy
už dnešní výslech redaktorů „Pozora“ podně-
tem k nejdůtklivějším úvahám veškeré publi-
cistiky k věct zamé. Není při tom nedůležitou
okolnost, že radní komora kraj. soudu olomou-
ckého svým rozhodnutím vyhovuje stížno-
sti obžalovaného redaktora „Našince“, háje-
ného posl. drem. Hrubanem, podané
proti usnesení vyšetřujícího soudce, kterýž
uznal důvody obou redaktorů za svědky vede-
ných a přiznal jim právní dobrodiní ve smyslu
§ 153. tr. ř. a sprostil je povinnosti svědecké
pro značné hmotné a morální škody, hrozící
jim z prozrazení osoby pisatele článku v jich
listě, ať kdekoli. Radní komora kraj. soudu jest
však jiného názoru a sdílí právní názor dra
Juda protit
Našínec
Knechtl
Pozor
profesor
Juda
Hruban
27
article
Hrubana, který jest také vůdcem klerikáln
strany moravské a hlavním příspěvatelem olo-
mouckého „Našince“. Tím se přibarvuje zále-
žitost pokrokových redaktorů olomouckýci
ještě interesaniněji. Ovšem, že uchránění red-
akčního tajemství je takové důležitosti, že
každý redaktor, ať pokrokový, ať konservativ
ní či konečně i klerikální [třeba že se kleri-
kální „Našinec“ redakčnímu tajemství haneb-
ně rouhá) musí si řící: „Tua res agitur!“ Mělo
by to také býti viděí na všech denních listechy
prospělo by to i celku i jeho jednotlivcůmv
Olomouci útrpně dotazovaným po tajemství do
slova nejsvětějším.
Německý básník a německý demagog o sítuac
Hruban
Olomouc
29
article
Na pracovním sjezdu německých radikálů slez
ských v Krnově, jehož účastnili se také poslane
Kudlich. Seidl. Sommer a Moravetz, pronesl posl
K. H. Wolí krajně válečnou řeč. Touhou a váš-
nivě kýženým cilem Wolfovým jest válka s Ru-
skem, nynější zahrániční politika Rakouska je
mu k dosažení tohoto německo-radikálního, vše-
německého a velkoněmeckého přání příliš málo
ostrou a výbojnou. Wolí je přesvědčen, že mírem
a zvláštními kurýry nebude balkánská otázka ře-
šena pro Rakousko úspěšně, válka jest podle něho
nevyhnutelnou nutností a Rakousko udělalo prý
chybu, že před třemi měsíci nevystoupilo s ve-
škerou rázností proti Srbsku a ztrpělo jeho usa-
zení se na břehu jaderském. Hrůza bez konce jest
prý pro „národ“ a hospodářský jeho vývol zhoub-
nější než válka, a poněvadž prý je málo vyhlídel
na odstranění napjetí a zjednání klidných poměrů
chce Wolf rozetnouti situaci na ráz válkou proti
Rusku.
Vedle Wolfa rozmhožil těchto dnů válečnou
stranu v Rakousku také spisovatel Rosegger, zná-
mý původce dvoumilionové sbírky všeho Něme-
ctva na Schulverein. Ve svém orgánu „Rosegger
Heimgarten“ uveřejňuje článek, otiskovaný ně-
meckými listy, v němž básnickými metaforami bo-
juje proti početnosti německých stran v Rakousku.
jichž prý je jako barev duhy a praví, že Němei
v Rakousku nesměji býti stranami, že nejsou vůbec
žádnou stranou, nýbrž národem, což jest ostatně
problémem pozoruhodným pro všechny národy
v této říšt. Věštec Rosegger ukazuje na veli-
kého nepřítele Němců, který jim vyvstal na jihu
říše, a proti němuž alpští Němci posunutí jsou v prv-
ní řadě. Tento nepřítel by měl způsobiti, aby něme-
cké strany roztály a z nich zlormován byl německý
národ — národ reků. Avšak Rosegder pochybuje.
že tento národ reků má vojevůdce, což může K.
Kudlich
Seidl
Sommer
Moravetz
Wolit
Wolfův
Hrůza
Wolf
Rosegger
Rosegger Heimgarten
Němec
Krnov
Rakousko
Srbsko
Rusko
30
article
H. Wolí po své řeči v Krnově pokládati za osobní
urážku. Jinak nařiká na Němce, že naprosto hlou-
pě změkčili, přejemněli, jednostranně zduchověli
a jednostranně zhmotněli a volá: Za to naši
protivníci tam na druhé straně, ti
suroví národové přírody! Všichni a ka-
ždý jednotlivec jejich mají však ideály, nadšení.
obětavost, jednotnou národní disciplinu, sílu své
životní jednoduchosti. V mysli tohoto povídkáře
a písničkáře německo-rakouského žijí tytéž před-
stavy, jako v nítru K. H. Wolfa, jenom že se o
nich vyjadřuje „stoansterisch“, jeho rozumy o bal-
kánském protivnika končí také požadavkem vál-
ky, bez níž věští zánik německého národa v Ra-
kousku. Při tom apeluje na říšsl Němce a koněo
svůj článek výkřikem do Německa: Habt achtí
Rok 1813 nebyl rokem největší a 1870 nikoli ro-
kem poslední zkoušky.
Podivuhodný národ, tihle Němcil Nemohli do-
síci štěstí bez krve národů, sousedících a jich
bytem, na tomto světě, a jejich největším neštěstím
jest svéčinné osvobození se některého národa z
jich vlastní německé anebo cizí poroby na hranle
jich sídell
Němec
H Wolf
Krnov
Německo
Habt
31
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
32
article
V Uhrách klid.
V Uhrách klid.
Když sto statečných oposičníků, vede
ných hr. Apponyem, odhodilo hrdinsky pušku
do žita a ponechalo 150 vládním poslancům
aby odhlasovali Lukácsovu volební reformu,
je klid v Pešti i v uherském parlamentě. Prá-
ce půjde nyní tak rychle, že podle rozpočtu
hr. Tiszy volební reforma bude v poslanecké
sněmovně úplně vyřizena ještě tento týden,
Příští týden má se projednati definitivní zo-
stření sněmovního jednacího řádu, načež ny-
nější zasedání bude uzavřeno, hned na to se
zahájí zasedání nové, zvolí se předsednictvo,
výbory a nová delegace a sněm půjde na
prázdniny, jež prý potrvají až do příštího pod-
zimku.
Dohoda polsko-ukrajinská.
Z Vídně dochází dnes, nevíme už po ko-
likáté v posledním roce, opět zpráva, že mezí
vedením polského a ukrajinského klubu na
říšské radě došlo k dohodě o posledních spor-
ných otázkách, překážejících provedení vo-
lební reformy v Haliči a svolání zemského
sněmu. Poslední schůze stálého výboru pro
volební opravu, konaná ve Lvově dne 26. úno-
ra, byla bezvýsledna, poněvadž, jak jsme svým
časem oznámili, polští konservativci trvali na
tom, aby se k novému zemskému zřízení při-
pojil článek, kterým se petrifikuje nynější,
pro Malorusy i polské lidovce nevýhodné slo-
žení okresních zastupitelstev, protí čemuž
se ohradili Ukrajinci i polští lidovci, ze schůze
odešli a tím její jednání zmařili. Nyní našla se
prý ve Vídni formule, stylisovaná předsedou
Kola polského, drem. Leem, kterou prohlá-
sili za přijatelnou nejprve zástupci všech pol-
ských stran, nyní pak i dr. Konst. Levický
za národní stranu ukrajinskou a dr. Trylov-
ský za ukrajinské radikály. Formule tato
bude předložena v sobotu ve Lvově jednak
sněmovnímu klubu ukrajinskému, jednak pol-
skému klubu konservativnímu ke schválení.
Lukácsův
Ukrajinec
doktor
Konst
Trylov
Uhry
Pešť
Vídeň
Halič
Lvov
Leo
33
article
Jestliže tyto korporace přijmou formuli Leo-
vu, sejde se opět stálý sněmovní výbor pro
volební opravu, aby se pokusíl o konečné
vyřízení svého úkolu. Podaří-li se mu to, bude
svolán sněm, aby schválil usnesení stálé ko-
mise.
Skoncování volební reformy v Haliči mě-
lo by ovšem značný význam pro celou vnitřní
politiku v Rakousku. Zatím kompromis, při-
jatý ve Vídní zástupcí Kola polského a Ukra-
jinců je důležitý pro parlament tím, že nevy-
pukne hrozící ukrajinská obstrukce proti ma-
lému finančnímu plánu a hlavně proti udílení
podílů z nových daní — lihové a osobní pří-
jmové — těžce strádajícím pokladnám zem-
ských výborů. O skutečné dohodě
polsko-ukrajinské bude však možno
mluviti teprve po sobotních schůzích pol-
ských konservativců a Ukrajinců ve Lvově.
Ukrajinec
Halič
Rakousko
Vídeň
Lvov
35
article
Dumz a církevní školy.
Dumz a církevní školy.
Mezí dumou a pravoslavnou církevní správou
vloče se dlouhý spor o podporu na farní školy.
Poslední den rokování třetí dumy mělo být jed-
náno o povolení podpory na farní školy ve výšl
1.600.000 rublů. Sám předseda dumy. Rodzjanko.
tehdy však nedal iuto věc na jednací pořad, čím
poštval proli sobě duchovenstvo. Jménem ducho-
venstva O. Gepeckij hrozil tehdy pomstou. Žáda-
ných 1.600.000 rublů bylo potom povoleno vládou
v době odročení dumy. Duchovenstvo tím se ne-
uspokojilo, ale pod vedením vrchního prokurora
Sablera vrhlo se v plné síle do volební agitace, aby
se domohlo v dumě takového vlivu, že by o svých
potřebách a žádostech mohlo samo rozhodovat
Plán tento se nepodařil, poněvadž Kokovcov v po-
slední chvíli se lekl návalu duchovenstva do dumy
tak bylo zvoleno do IV. dumy o jednoho duchov-
ního méně než bylo v III. dumě. V pondělí se jed-
nalo v rozpočtové komisi o dodatečném schválení
vládním nařízením povolené sumy ale komise roz-
hodla, že vláda jednala nesprávně, poněvadž povo-
lovat předběžný úvěr vláda má právo jen v pilném
případě, čehož nebylo. Předseda komíse otec Tre-
gobov, který trval na schválení povolených sum,
ale byl přehlasován, odmití podat dumě zprávu o
usnesení komise. Mezi dumou a církevní správou
vznikne z toho patrně nový boj, v němž oživnou
así staré sympatie církevních hodnostářů k samo-
državnému zřízení
Rodzjanko
O Gepeckij
36
article
Vzrůst gramotností v Rusku.
Statistické údaje zřejmě mluví o tom, jak při-
bývá v Rusku lidí, znajících čísti a psáti. V X. knize
lidové encyklopedie, sestavené charkovským Spol-
kem gramotnosti, jest tabulka, která ukazuje vzrůst
gramotnosti novobranců za 30 let od r. 1874 do
r. 1905. R. 1874 bylo jen 21 proc. gramotných novo-
branců, r. 1880 22 proc., r. 1890 31 proc., r. 1898
40 proc. a r. 1905 již 58 proc. Ovšem, znalost čtení
a psaní sama sebou není dostatečným důkazem
toho, že takový čtenář také náležitě rozumí čte-
nému. Lidová encyklopedie si stěžuje, že mnozí roz-
umějí čtenému jen nedostatečně. To jest vysvětli-
telno už tím, že pouhá tříletá návštěva škol, jak
je dnes v Rusku zavedena, nestačí, jestliže není po-
staráno též o doplnění vzdělání po odbytí školní
povinnosti, o zřizování knihoven, čítáren, knih-
kupectví, lidových domů. „Russkija Vědomosti
upozorňují na to, že v zákonných osnovách o lido-
vém školství není zmínky o mimoškolském vzdělá-
vání, a žádují, aby i na to byl vzat zřetel, jde-li
skutečně o prohloubení vědomostí lidu.
Rusko
lidový encyklopedie
37
article
Poláci a Rusi.
Polák
Rus
38
article
Ke včerejší zprávě o schůzi petrohradského
Spolku slovanského naučného sjednocení pozname-
náváme ještě, co o tom v úvodniku píše polský
orgún „Dziennik Petersburski“. Přiznává platnost
pravidla, že nepřitomní nemívají pravdu, že ruští
progresisti i Poláci chybovali, z nutnosti i proti své
věli, když v poslední době se vyhýbali slovanským
poradám. Po dlouhé době zase jednou Poláci ne-
citili prý se na společné slovanské poradě cize.
Ale příčina jich odcizenosti byla prý v opušiění zá-
sad pražského sjezdu, o čemž píše sám Stachovič
v denníku „Slavjanin“: „Zůstal jsem v Rusku osa-
moceným — jako upřetý fanatik neoslavismu.
Poměr sil ve Středozemním moři.
Dziennik Petersburski
Polák
Slavjanin
Rusko
39
article
„Giornale d'Italia“, zabývajíc se situací růz-
ných námořních mocností ve Středozemním moři.
shledává italský lodní program nedostatečným. Ob-
mezí-li se Italie na to že dá stavěti v běžném roce
dva dreadnoughty bude jich míti 8 r. 1916, Fran-
cie jich bude míti 12 nebo 13. Rakousko 8 a v nej-
nepříznivějším případě 7.
Římský list žádá, což se stává rozhodným úmy-
slem vysokých námořnických kruhů, aby se vůči
Rakousku zachoval vždy poměr 3:2. Početní pře-
vaha italských obrněných křižáků nestačí zjednati
tento poměr, neboť rakouský typ „Radecký“ má
větší bitevní hodnotu než italský typ „Vittorio
Emanuele“. Na konec se praví: Je nutno, aby Italie
udržela svou převahu nad Rakouskem a nalézala se
vůči francouzskému loďstvu ve stejné situaci, při-
hlížeje ke všem poměrům, jako loďstvo německé
vůči loďstvu anglickému v Severním moři.
Jižní Afrika a Kanada proti imperialismu.
Trapný dojem učinila v Anglii debata v kap-
ském parlamentě, jaké stanovisko má Jižní Ahrika
zauimouti k obraně britské říše. Ministerský před-
seda generál Botha navrhl parlamentu, aby jiho-
africká komise vešla ve styk s britskou admiralitou,
ale jeho úterní řeč byla velmi zdrželivá. Na to člen
parlamentu Merriman, jenž byl dlouho minister-
ským předsedou kapské osady, prohlásil přímo, že
Radecká
Emanuele
Italia
Both
Merriman
Ob
Fran
Rakousko
jižní Afrika
Kanada
Anglie
Giornale d ' Italia