ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f7792670-71df-11dc-bc05-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 82, place 95, org 12, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
18. července 1904. Číslo 197.
4 article
tické strany štyrské činí již nyní přípravy k těmto zajímavým sněmovním volbám, a sociální demo- kraté, ač mají nejméně vyhlídek na úspěch, jme- novali dokonce již své kandidáty ve všech vo- lebních okresech. Připravují se k volbám také Slovinei ve skupinách mariborské, celjské a ptujské a pořádali zde již několik volebních schůzí, v nichž se bude nyni pilně pokračovati. Slovinské vítězství ve skupině celjské a ptujské možno pokládati za zabezpečené; stane se však pokus také o dobytí mandátu za skupinu mari borskou. Z Terstu, 16. července. (Zatýkán vlašských gymnastů.) K událostem ve spolkových místnostech vlašského tělocvičného spolku „Societá ginnastico“ sdělují se následu- jící podrobnosti: Policejní orgánové, vstoupivše po 1. hod. s poledne za přítomnosti předsedy dra. Mracha do budovy tělocvičné, dali po krátk prohlídce oblekáren vytrhnouti dvě prkna z podlahy. Pod nimi ukázal se otvor, do něhož se spustil policejní agent Titz a vrátil se odtuď s dvěma předměty, prý s bom- bami. Během odpoledne vykonána prohlídka v obydlí J. Fumisa, Napol. Cozzi, Jos. Salatei, Ang. Bonifaeia a Osk. Subana. Sluha Balanza. jenž se nechtěl dát zatknouti, byl na policii od- veden spoutaný. Všichni zatčení ponecháni v po- licejním vězení. V noci zatčeni ještě pokladník spolku Osv. Bidolí a člen spolku Salatei. Za pro- hlidky v tělocvičně skonfiskovány, jak už včera sděleno, dvě bomby, každá s 12 zápalkami, 35 pistonů k přišroubování a 200 kapsli; mimo t dva balíčky bílého prášku po 1/4 kg. Prášek tento po zapálení expleduje a hoří bílým plamenem.
Titz J Fumiso Napol Cozzi Jos Balanzo Prášek Terst Osv spolek Salatei kg
5 article
Bedna s bombami atd. zůstala přes noc v poli- cejní budově, kdež ji hlídal strážník; dnes bu- dou skonfiskované předměty zkoumány. Na podezřelé skladiště byla prý policie upozorněna anonymným listem z Gorice. Vlašské terstské listy prohlašují, že na- lezené v tělocviěně věci měly sloužiti pouze k výrobě ohňostrojů; naproti tomu jest však známo, že tento tělocvičný spolek byl stře- diskem terstského irredentistického hnutí funkeionáři jeho účastnili se již nejednou proti- dynastických projevů. Nalezené bomby jsou prý orsinovské bomby zvicí pštrosího vejce a byly zabaleny do časopisu „Pieeolo“ ze dne 12. dubna t. r. Bílý prášek jest prý nobelovský dynamit z jakési piemontské továrny. Mistnosti tělocvičného spolku byly uzavřeny a zapečetěny, dnes se očekává úřadní rozpuštění spolku. Z Pešti, 16. července. (Vystěhovale- ctví.) Dle výkazů podžupana spíšské stolice v severních Uhrách bylo v tamních 18 odvod- ních okresích povoláno k odvodu 5287 mladíků, z nichž však se nedostavilo 3245 a zjistilo se, že všichni se vystěhovali do Ameriky. Ze zbylých 2042 mladiků odvedeno k vojsku 551.
Pieeolo Gorica Pešť Uhry Amerika
6 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Změna úslavy v Badensku. V jižním Německu provedly se v posled ních měsicích ve třech státech tuhé boje za změnu ústavy, z nichž pouze jediný měl žá- doucího úspěchu. Ve Würtembersku a Bavorsku návrhy na reformu ústavy byly, jak známo, za- mítnuty a pouze v Badensku se zdařila. Hrozilo ji také velké nebezpečí v prvé sněmovně, kterě v posledním okamžiku zažehnal k liberální straně se hlásící tajný rada Lewald svým ná- vrhem, aby z reformní osnovy vynechal se od- stavec o rozpočtu, který byl druhou sněmovnou téměř jednohlasně zamitnut. Pro návrh Lewaldův hlasoval prvý prine Max a po něm učinili tak všichni členové sně- movny kromě čtyřech. Když pak ve druhé sně- movně byla tato ochota sněmovny prvé zplacena tím, že vyhověla jí v otázce zastupovacího práva jejích členů a návrh ústavní reformy při- jala všemi hlasy proti sociálním demokratům tak, jak jej schválila sněmovna první, byla změna ústavy příznivě vyřízena. Obě sněmovny schválily pak také opravu volebního zákona zemského a nové rozdělení volebních okresů. dle kterého voliti se budou do zemského sněmu 73 poslanci místo dosavadních 63. Mový zákon proti cizincům v Anglii. Sotva že anglická vláda odvolala svoj předlohu na obmezení přistěhovaleciví nevíla- ných osob, podal sir Howard Vincen v dolní sněmovně nový návrh proti nastěhování cizích zločinců. Dle tohoto návrhu byli by soudci zmoeněni vypovědět přistěhovalce, kteř dopustili se v Anglii nebo v cizině nějakého zločinu. Kdyby se takto vypovězený vzpíral Anglii opustiti, odsouzen by byl k nucené práci od 6 měsíců až k deportaci. Návrh Vincenlův podporován jest předními členy parlamentu má prý naději, že bude uskutečněn.
Lewaldův Howard Badensko Německo Würtembersko Bavorsko Anglie dolní sněmovna
7 article
Anglická výprava v Tibetu. Ku podnětu plukovníka Younghusbanda zpravil dle sdělení zpravodaje »Timesů«v Gyance bhutanský Tongsa Penlop dalajlamu do- pisem o podstatě a obsahu Angličany žádané satisfakce s podotknulím, že Angličané znovu prokázali ochotu k vyjednávání a že pokračo- vání v nepřátelství na cestě anglické výpravy do Lhassy bude míti za následek zostřené pod- mínky. V posledním dopise, který zaslal dalaj- lama Tongsu Penlopovi, vyslovuje se naděje, že se tomuto podaří neshody urovnati. Dle sdělení zpravodaje časopisu »Daily Mail« sestává anglická výprava, táhnoucí k Lhasse, ze čtyř praporů, a sice z praporu pluku královských střeleů a tří praporů domorodeů ze 32 zákopníků, 8 ghurků a 40 Panthsnů, pak ze dvou oddělení jízdní pěchoty, maximova od- dělení norfolkského pluku a velkého počtu kuli a tažného dobytka. Angličané doufají, žed konce tohoto měsíce vírhnou do Lhiassy.
Younghusband Angličan Penlop Timesy Daily Maila
8 article Prázdninové cesty po vlasti. Napsal B. M.
Prázdninové cesty po vlasti. Napsal B. M. Prázdninové cesty naší mládeže, jež, díl snahám turistických jednot, nabývají neustále větších rozsahů a dospivají aspoň k počáteč- nému pojmu vyspělého turismu vlasteneckého, potřebují neustále nových a nových pobídek a vznětů k realisování pravého, systematicky paeda- gogického postupu ve výběru cest ku poznávání nových krajin české vlasti se nesoucích. Mládež nemá při normálních poměrech vedena býti z hranice, dokud nepoznala dopodrobna své vlasti
9 article
touha po cizině a chvála ciziny jest, bohužel. dosud karakteristickým typem duševního života našeho, protože valná čásť zvláště šťastněji si- tuovaných členů našeho národa poznala krajiny cizí dříve, než poohlédla se okolo sebe. Rodiče mohovití nevědí ani, jakou prázd- notu pro budoucnost vlévají v duši dítka svého. vezmou-li je již v mládí, kdy nepoznalo zá- humní města svého, do velikolepých kras při- mořských, alpských, jež se vymykaji úplně jeho duševnímu ovzduší; co pohne jím ve stáří, kdy první záchvěv touhy po poznání přirody jes oslněn obrazy, do rámce jeho nitra se nehodi- cími? Mládeži naší nutno dáti poznati krás, kte- rým duch její stačí, aby pak postupně mohla přirovnávat a oceňovati, čím vlast naše vyniká nad jiné a čeho se jí nedostává. Slyšíme-li však i od lidí, kteří intelligentními se zovou, hanobiti vše domácí a vynášeti města a krajiny sousední bez zřetele k osudům, jimiž po tak dlouhou dobu stížena byla naše země, a ke šťastným okol nostem, jimiž provázeny byly osudy zemí něme- ckých sousedů, pak s hnusem odvrátíme se od lidí těchto, kteří neznají jiné kritiky, než haněti vše domácí a neviděti poměrně velikých pokroků jichž při útrapách všeho druhu, jimiž jsme stí- háni, jsme se domohli! — Ku podporování do mácí turistiky bude ovšem potřebí podrobných popisů všech částí zemi našich i oněch, které dosud v našich podrobnějších zeměpisech z ne- znalosti detailů jako české popelky byly označovány.
10 article
Dosavadní hlavní proud cest studentských vůbec turistiekých vede k mohutným pohranič- ným reliefům severním, severovýchodním a jiho- západním, ke Středohoří, Lužickým a Jizerským horám, Krkonošům a horám Orlickým, k Šu- mavě a Českému Lesu. — Z vnitra země nej- zanedbanější partií jest česko-morav ska pahorkatina, která a priori již jako pustá, nevlidná, nehostinná se zove. Kdyby však, do- volíme si to tvrditi, měli v zemích cizích, hlavně u našich sousedů na severu jenom čásť kras těch, jimiž obetkána jest naše pahorkatina a jež uloženy jsou ve středu jižních Čech, celé litera- tury a bibliotéky napsali by básníci, zeměpisci, feuilletonisté a belletristé vůbec o nedostižných lahodách krajin těch; hromadné výlety by konal do partií těch, nebojíce se z počátku nepohodli; vyvolali by tím za nějaký čas kolonie pensionátů a hötelů a zanášeli by rádi penize, na cestován nastřádaně nebo určené, do krajin těch, u vě- domí, že krásy ty jsou krásami jejich vlasti. Jes tedy potřebí u nás, učiniti ještě řadu průlomů do předpojaté ztrnulosti, povznésti nejdříve hrdinnější, ušlechtilejší a odhodlanější mladíky. aby činili apoštoly jarého směru, aby klestili dráhu novým cestám k lásce vlastenecké, již v nejryzejším slova toho smyslu ještě tak nutně, nezbytně potřebu- jemel — Krajině, o níž v předcházejících řádcích zmínka učiněna, věnovány jsou následujíeí řádky. — Dosud nemáme nikde popisu eelko- vého, dosud nenakreslen obraz, jenž by vystih jednotlivé přednosti této zapomonuté krajiny,. Tu a tam malé črty, ale nikde popisu, če sk pahorkatiny důstojného.
Šu jizerský hora Krkonoš Orlický Čechy
11 article
Jižní a jihovýchodní velikou čtvrt králov ství českého od průrvy vltavské ke hrenicle markrabství moravského, do něhož volný pone- chán vstup několika širokými průsmyky, dále od roviny třeboňské a budějovické až k raviné labské na severu vlní se v přerozmanitých tekto- nických tvarech naše vypnulina, paho- katina, planina česká ve spojen s rovnotvárnou krajinou západní Moravy, pa- horkatina českomoravská. V reliefu zajímavého kraje toholo spatříme jako v malém vydání veškery téměř tvary po- vrchu zemského; roviny a nížiny na jihu jej lemující, planinky, hromadné vrchoviny, skupiny vrchů, kupy, homole se stráněmi i stěnami, delší pásma kopčin, údolí všemi směry se roz- vinující, kotlinky, úvaly, průrvy; vše v plném chaosu a přece mnohde tak malebně, ba úchvatně. Geotektonická věda má ve krajích těch bohaté pole ke studiím a analogiím, zdá se, že prahorní útvar a veškero složení žulových a rulových kopčin a zvláštní položení nejvyšších vrcholů ve středu a v čáře jižní od Milčína k Chýnovu, pak k Pelhřimovu a k Počátkám ukazuje na vrstvy vytlačené. Vrchy na půdě české dostupují jen méně významnými, z okolní planiny nevalně vystupu- jícími kupami do výše 800 metrů a to kamen ným vrchem u Lhotky nedaleko Rychmburka 801 m. a Šindelířem v téže krajině 803 metry. Jiné nižší vynikají výhodnou polohou a tudíz i podivanou na vlny vrchovin. Lesnatý Křemeš- nik 767 metrů, pozvedající se nad kotlinami pelhřimovskou, cerekvickou a nad sklonem pa- horkatiny jihlavské, vyniká krásně kostelíkem, školou a vysokými duby nad okoli. Strážištěu Velké Chýšky za Pacovem hlídá divoké údol Trnávčino a poskytuje podívanou na vzbouřené moře západní pahorkatiny k Milčínu a k Chýnovu se valící: Blaník vévodí mírnější vrehovině, která se rozbíhá v šírou planinu.
Morava Milčín Chýnov Pelhřimov Počátky Lhotka Rychmburk Pacov Blaník Trnávčino
12 article
Hlavní karakteristiku česko-moravské pahor- katiny vystihne pozorovatel s vlaku české a mo- ravské příční dráhy a po celé trati od Písku až k Jihlavě, pak z Okříska do Brna. Vlak projíždí řadou kotlin a kotlinek, úvalů a plání. Od velikolepého mostu na Červené, pnoucíhose ve výši 70 metrů nad hladinou řeky Vltavy délce 240 metrů, vystoupí vlak od průrvy vltav- ské a přesmykne se přes planinku u Veselíčka do kotliny milevské, kterou v délce 15 kilo metrů vlnovitě projede až na výšiny bazejovické a jistebnické, aby odtud neustálým spádem sjel do širé kotliny táborské. Mírně rozvinuje se na to pahorkatá planina chýnovská, obratanská a pacovská, poskytuje vlaku oddechu k opětnému stoupání do výšin nad Pelhřimovem, odkud otevře se nádherné panorama lesů křemešnických, jimiž v pozadí lemováno jest údoli pelhřimovské. Odtud stou- páním u horských drah jen neobyčejným do- razí k Dobré Vodě, kdež na nejvyšším bodu stane. Údolím říčky Jihlavky projede pak vlak po hranicích českomoravských do Jihlavy. Od Okříska k Brnu patrno již rozvedení pahorka- tiny v široké úvahy u Třebíče, odkud se pa- horkatinu pozvolna ke středu nížinnému sklání. S lemů kotlinek možno vždy přehlédnouti veškeru krajinu s vesnicemi a městy na dně je- jím i na svazích jednotlivých kopců rozlože- nými. Tak kotlina vltavská honosí se bohatými a nádhernými lesy a nedostižnými krásami,
Písek Jihlava Okřísko Brno Vltava Veselíčko Pelhřimov Třebíč
13 article
o nichž později promluvíme, kotlina milevská k jejímuž západnímu kraji se tulí město Milev- sko se starobylými chrámy a architektonickými památkami, zdobena lemem lesů, z nichž vyniká v pozadí veliký poutní chrám v Sepekově, ušlechtilým barokem se síkvící, za lesy pak vy- hlížejí veliké budovy zámku opořanského, bý- valé koleje jesuitské, nyní ústav choromyslných, pro nějž několik budov postaveno, a to vše tvoř tak roztomilý obrázek, že, pohližejíce od lest milevských na obzor, s podivením se tážeme. zda jsme v tom pustém, nevlidném kraji jiho- českém... Táborské kotlině dominuje samo město Táhor, důstojné středisko veškery pahor- katiny a tak každý úval má svou úchvatnou scénu, které není možno bez dojmu si nevšim- nouti. Větší pukliny, jimiž probraly si řeky Vltava, Lužnice, Sázava koryta svá, náležejí ovšem k nejkrásnějším a nejmalebnějším sceneriím vypnuliny a promluvíme o nich zvláště; předem jen upozorníme na vynikající povšechné obrazy. které při cestování pahorkatinou se před okem naším rozvinou. Ze zastávky sepekovské nebo ze stanice ji stebnické příčné dráhy možno učiniti vycházku kolem potoka Smutného k Nadějkovu, vzdáti tam u hrobu našeho romanopisce Chocholouška poctu tichou vzpominkou na hřbitově, vedle silnice rozloženého, a vystoupiti na vrch Cun- kovský, odkudž rozloží se před zrakem naším netušeně krásná rovinka kolem měst Sedlcea Prčic, s Vysokým Chlumcem a Sedlčany ne zá- padním obzoru s Jetřichovicemi a sady jejími pod vrchem. Podívaná na obrázek tento, jakoby vyňatý z nejstkvělejších partií známých a vele- bených krajin odmění turistu dostatečně za kou- sek námahy. Blízká stanice Heřmaničky na státn dráze k dalším cestám jest velice příhodna. (Pokračování)
pocta Milevo Sepekov Táhor Vltava Lužnice Sázava Nadějkov Chlumec Sedlčany Jetřichovice Heřmaničky Sedlcea Prčice
14 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Zuřivý boj slezských Němců proii slovanským parallelkám na učitelských ústavech slezských živě před oči české staví bezpráví. v jaké uvržen českoslovanský lid ve svých vla- stech na nejdůležitějším poli kulturního pokroku. K doličení bezmezně nízkého stanoviska Prušáků ve Slezsku, politickému náčelníku země diktujících, netřeba přičiňovati věru již ani slova. Leč Stigma současných pomérů v Rakousku neleží ani tak v panovačnosti a bezohledné zvůli německého »herrenvolku«, nýbrž zrovna v možnosti, která přivodila tento neslýchaný poměr, jehož nej- výstřednější výběžky vidíme právě ve věvodství koruny české. Přistěhovalci z pruského sou- sedství, hospodářští vyssávači přírodního bo- hatství země dávného slovanského majetku, dnes perly koruny habsburské, doi brodružná horda prušácká, která přišla vyhledat do Slezska lepší fortuny, staví se nyní v čelo lisícův zfanatisovaných výtržníkův a jde otřásat okny na vládní budově zemězrádnými písničkami a kocovinou presidentu zemskému. klerýž dovolil si učiniti návrh, znamenající vlastně opatrnické obejití dávného spravedlivého požadavku slovanských národností ve Slezsku. Parallelky na místě celých ústavů učitelských jenom z toho důvodu, aby německá ředitel- stva německých učitelských učilist mělav ruce výchovu budoucích pěstitelů slovanské mládože ve Slezsku a mohla působiti proti případnému národnímu ruchu v duchu slo- vanských kandidátů. Toť přece téměř do- slovné mínění hr. Thuna, projevené německé deputaci, přiběhnuvší prvním útokem na preši- denta a samo dosti ponižující význam a plat- nost slovanského obyvatelstva ve Slezsku. Leč takovýmto stavem věcí ve Slezsku trpí všechen českoslovanský lid ve svých vlastech na vědomí své důstojnosti a jestliže něco je schopno
Němec Prušák Thun Slezsko Rakousko
15 article
vzpružiti politickou lethargii, v níž naše veřej- nost téměř jako bezducha civí od let ku vlast- nímu zahrabování do písku v rakouské poušti, je to körbrovský systém nekonečného ponižování našeho pod německou patu. Není oboru státní správy, v němž bychom nevypadali jako vydě- děnci ze svého vlastního práva. Ať se jedná o školství, at běží už i o nejjednodušší nároky na občanskou svobodu, volný průtah zemí, která je historická naše kolébka, ať volné osvědčování nejlidštějšího práva, jímž jest ná- rodnost. Ve Vídni marně prosíme, žebráme, procesujeme se o nárok valných tisíců českých dětí na českou školu, na Moravě matiční střední ústavy kypící sty žactva přeplňujícími jich třídy, oslňují svým výtečným prospěchem, jakému dějinách školství není rovna, nepřehledná řada če ských škol bojujících o svou soukromou existenci, tam, kde před jinými mají právo na veřejnost — kam se podíváme všude křivda, všude hnětení. všude hrdlování českého hrdla, všude lupičstn o záruku budouenosti naší, o naši školu. Slez ská prušácká svévole jest už jenom dovršení těchto útrap. Na jistých místech mají patrně přehnané ponětí o sile české kůže a trvání české nehybnosti — — Snad smysly vládního orga nismu, zdá se, sníženy ve svých výkonech Podaří-li se zvílěziti ve Slezsku prušáckým emisarům, pak lze spočísti přibližně dny této rakouské »ultima Thule«. Ty jisté oči, o nichž mluvil v Chebu nedávno Schönerer, ještě jsou otevřeny a hle, proroctví jeho již již vstupuje ve skutek, pomalu bude trudno najíti stopu rozdilu mezi rakouským a — pruským Slezskem — České vítězství v ohroženém území. Z Benecka u Jilemnice. Včerejšího dne v našem nejvýš ohroženém místě skončily obeení volby úplným vítězstvím Čechů.
Čecho Vídeň Morava Slezsko Thule Cheb Benecko Jilemnice
16 article
— Zvláštní pokrok v hájení práv jazyka českého udělalo letos české oddělení zemské školní rady. Právě rozeslány byly správám škol na okrese roudnickém (a zajisté i v jiných okresích) k vyplnění německo - české » Ueber- sichtstabelly« (Přehled o stavu národního škol- ství), jež dosud bývaly jenom české. Žasnout musíme nad touto troufalostí, která vnucuje českým školám tento doklad o méněcennosti českého jazyka, jenž teprve v druhé řadě jeso připuštěn. Co by podobnému případu řekli Němei, kdyby jim zaslány byly tiskopisy česko- německé? Zajisté by si tobo libiti nedali. Uvě- domělé správy škol měly by tyto formuláře vraceti a žádati za formuláře pouze české, neboť přijmou-li je, rozleze se nám brzo něm- čina na předním místě jako rakovina po veškerých tiskopisech na národních školách. — Osobní. Pan Arnošt Bubeník. Ing. chemie a technický adjunkt eukrovaru v Přelouči podrobil se dne 15. t. m. s úspěchem II. odborně zkoušce státní z oboru techn. chemie na c. k. vysoké škole tech- nické v Praze.
Němei Bubeník Inga Přelouč Praha národní školaství vysoký škola technickýnický
17 article
— Rodinné zprávy. Slečna Zdeňka Procház- kova, dcera majitele realit v Hoře Kutné a par František Fiala, stalkář v Neškaredicích, slav sňatek v sobotu dne 23. t. m. o 4. hod. odpol. v dě- kanském chrámu v Cirkvici. — Sleč. Růžena Bartel musova a pan PhDr. Jaroslav Jeništa, professo akademického gymnasia v Plaze, slaví sňatek dn 19. července o 11. hodině dopol. ve farním chrámu u sv. Tomáše v Brně. — Úmrti. Včera zemřela v nemocnici Alžbětinek slečna Anna Záveská, účetní klenotnického zá- vodu HI. S. Goldschmidt. Pohřeb koná se v úterý od poledne z kaple na Malvazinkách do rodinnéh hrobu. — Vyznamenání. Obecní výbor král. věn. měsla Chrudimi jmenoval přísedícího zemského výboru okresního starostu p. Karla Adámka za vzornou jeho práci národní a osvětovou a zejmena za vzácné zásluhy jeho o zdar a rozkvět města Chrudimi čest ným měšťanem. Deputace, vedená purkmistrem panem drem. Karlem Havelkou, odevzdala novému čestnému měšťanu chrudimskému diplom, umělecky p. prof.J Schmoranzem provedený — Z Vlašimi, 15. července. Při volbách starosty a městské rady zvoleni pánové: Jan Ně meček soukromník za starostu, dr. Karel Helmuth, lékař za jeho náměstka, Josef Štětina, hostinský, Leopold Huí nagl, ředitel velkostalku, Josef Šimánek, pekař,J Rostík, krejčí, Karel Balík. hospodář, dr. Václ. Pilr- man, advokát a Vojtěch Tula, hospodář, do městské rady.
Procház Fiala Bartel PhDr Jeništa svatý . Tomáš Záveská S Goldschmidt Adámek Havelka profesor J Schmoranz Jan doktor Karel Helmuth Štětina Leopold Huum Šimánek Rostík Balík Václ Tul Kutná Neškaredice Cirkvice Brno Chrudim Vlašim Pilr
18 article
— K oslavě 70. narozenin dvor. rady prof. da. ryt. Randy. Slovutnému jubiláru zaslalo představen- stvo Nového obchodního gremia král. hlav. města Pra- hy tento přípis: „Slovutný pane dvorní rado! Pře několika dny ráčil jste dovršiti sedmdesátý rok svéh života a se všech stran byla Vám při této přílezitos projevována vřelá blahopřání. Dovolte, abychom i my mohli se postaviti v řadu těch, kteří se k Vám blížil s vděčnou úctou a s nejvřelejším přáním hojného zdaru na další Vaší dráze životní. Pražské obchod- nictvo, jež máme čest zastupovati, pokládá to za svoj povinnost, aby Vám, slovutný pane dvorn rado, projevilo svým blahopřáním i svoji vděč- nost a hlubokou úctu, nebof, je-li který stav, jenž pro svoji životní existenci má potřebí pevného řádu právního, jest to zajisté v neposlední řadě stav ob- chodní, jehož růst a zdar úzce souvisí s vývojem práva k dokonalosti chráníci jeho životní prameny jeho vzájemný styk. A Vy, slovutný pane, stal jstes pro svoje geniální nadání učitelem práva vědecky nej- zdatnějším, stal jste se učitelem učitelů, učitelem celých právnických generací českých živým slovem vzácných svojich universilních výkladů, stal jste se učilelem průbojníkem osvětných snah právních doma i za hra- nicemi naší české vlasti svými pracemi neskonalé ceny vědecké a vlivem svého všude váženého dobrého zdání na vývoj zákonodárství světového vůbec. Jestliže pro- jevy vzdělaného světa bez rozdílu národního příslu- šenství a bez rozdílu politických sebe ostřejších protiv provázejí Vás dnes, slovutný pane dvorní rado, při
profesor Randa
20 article
Proto k podnětu svého starosty usnesli jsme se ve své řádné schůzi dne 13. července 1904 jednomyslně a s upřímným nadšením, že vyjádříme Vám, slovutný pane dvorní rado, jménem Nového obchodního gremia král. hlav. města Prahy i jměnem svým svoji vděčnost za působení Vaše k dokonalému vývoji právovědy a hlubokou úctu k Vašemu velikému dílu životnímu, s nimiž neroztučně spojena jest oddanost naše k Vám jako vynikajícímu zástupci našeho národa ve světě kulturním, a prosíme, abyste ráčil tenlo náš kromný projev přijmouti co nejblahovol- něji. V Praze, dne 14. července 1904. Představen- stvo Nového obchodního gremia král. hlav. města Prahy. Starosta Gustav Adámek v. I. Sekretářův ná- městek dr. Hoffer v. r. — Samostatnému sirolčinci učitelskému věno- vali: Sbor učitelský v Dobřenicích 5 K, učit. jednota v Budějovicích 30 K, »Komenský« v Habrech 5 K. Josef Pravda, učitel v Rakovníce 5 K, Jos. Svohoda ve Větrném jeníkově 7 K, Alois Saidl v Lečicích 20 K, Alois Nermut ve Slaném 30 K. Ant. Moravec v Kročehlavech 32 K 75 hal., »Budeč« v Kuklenách 5 K, Josef Fencl, Josef Soukup. Frant. Kříž, Aloi Prošek, učitelé ve Višňové po 1 K. Jindřich Picka v Kumžaku 1 K, sbor učitelský v Michli 17 K. — Jos. Němeček, 2. jednatel. — Schůze obecního zastupitelstva v Dejvicích.
Adámek doktor Hoffer Komenský Habr K Pravda Saidl Nermut Moravec Fencl Soukup František Kříž Prošek K Picek Němeček Praha Dobřenice 5 K Rakovník Jos Lečice Slaný Kročehlavy Budeč Kukleny 5 Kumžako 1 Michle Dejvice
21 article
Jelikož schůze určená k dojednání programu Vl řádné schůze ze dne 4. července 1904 na den 11. července t. r. ustanovená, pro nedostatečný počet přítomných členů konati se nemohla, svolává sta- rosta dle uslanovení § 44. zřízení obecního na den 18. července na 4. hod. odpolední pány členy zastu- pitelstva podruhé, s upozorněním, že by každý, kde by do schůze bez řádné omluvy se nedostavil, po kutován býti musil podle ustanovení citovaného pa- ragrafu částkou od 2—20 K. Současně zve starosta k této schůzi též pány náhradníky. Kdyby tato schůze byla k jednání nezpůsobilou, bude svoláno obecní zastupitelstvo po třetí a může pak za každého počtu přítomných plátná usnášení činiti. Na programu jest: Referát obecního důchodního: 1. Zpráva o do- hotovení a vyločení účtů za rok 1903. 2. Zpráva příjmech a vydáních fondu obecního k 31. květnu 1904. 3. Účet radního p. Richarda Wilda za výlohy, jež mu při obstarávání prací obecních vzešly. k. Schválení výplaty per 1683 K za zhotovení kanálo- vých svodů na erární silnici velvarsko-te plické. 5. Usnesení se ve příčině paušálu kancelářských potřeb za II. pololetí 1904. 6. Žádost Ústřední Matice školské o příspěvek u příležitosti slavnosti dne 5. a 12. června pořádaných. 7. Prozalímné určení vzájemného poměru obecního starosty, obecního představenstv a obecního zastupitelstva ve příčině poukazovánía povolování případných výplat a provádění jich. 8.
Wild
22 article
Povolení vyplácení úctů: a) R. Sedláčka per K 48 za postříbření a poziacení 4 andělů na pohřební vůz; b) J. Čac kého per K 24 za uzdy k pohřebnímu vozu. 9. Návrh obecního představenstva ve příčině uzavření výpůjčky na směnku per K 21.000 na stavbu silnice dolno šárecké, u Občanské záložny v Dejvi- cích. Současně svolává se na týž den VII. řádná schůze obecního zastupilelstva, jež po vyčerpání programu schůze VI. jednati bude o rozpočtech obecních obce Dejvic za rok 1904 (rozhovor po- drobný). — Žižkův pomník na Žižkově. Všem spolkům i korporacím ve městě Žižkově, pokud jsou výboru známy, rozeslány právě k vyplnění dotazníky, týka- jící se obou průvodů. Páni předsedové spolků se slušně žádají, aby ve svém spolku zařídili vše po- třebné, by zodpověděné dotazníky nejděle do 20. t. m. slavnostnímu výboru byly vráceny. Kdyby snad některému spolku dotazník nedopatřením zaslán nebyl, budiž vyzvednut v kanceláří slavnostního vý- boru v Žižkově na Kostnickém náměstí č. 2. (Jarosl Foit), kde se každodenně od půl 7. do půl 9. veče úřaduje a vysvětlením i radou každému ochotně po- — Z c. k. průmyslové školy pražské. Ve dnech 4.—11. července konány byly na vyšši škole ústavu zkoušky maturitní za předsednictví p. dvorního rady
R Sedláček J Čac Žižkův Jarosl Foit Dejv Dejvice Žižkov kostnický náměstí
23 article
Bartoloměje Pavlíčka jako delegála ministerstva kultu a vyučování. Na oddělení strojnickém podro- bilo se ve skupině hlavní zkoušce 19 žáků, z nichž 1 vyhověl s vyznamenáním, 8 velmi dobře, 11 dobře 2 prostě, 2 povolena opravná zkouška po prázdninách ve skupině elektrotechnické vyhověli z 9 žáků 4 s vy- znamenáním, 4 dobře a 1 prostě; na oddělení stavitel- ském podrocilo se zkoušce 11 žáků, z nichž 1 vy- hověl s vyznamenáním, 2 velmi dobře, 5 dobře, 2 pro- stě, 1 povolena opravná zkouška po prázdninách; na oddělení chemickém konečně vyhověli ze 14 žáků 2 s vyznamenáním, 3 velmi dobře, 4 dobře, 3 prostě, 1 povolena oprava po prázdninách a 1 reprobován na rok. Po skončených zkouškách maturitních roz- loučil se zároveň sbor professorský s panem dvorním radou, jenž, vyznamenán byv udělením rytířského řádu Leopoldova, odchází na trvalý odpočinek. Pan dvorní rada uveden do konferenční síně, v níž shromážděn byl sbor pro- fessorský a osloven tam ředitelem ústavu vl. radou Ed. Černým takto: Za léla svého úřadního působen ráčil jste nám býti nejen laskavým a spravedlivým slouži.
Pavlíček Leopoldův Ed
24 article
představeným; ale také ochrancem a oteovským přítelem. Slovem i skutkem ráčil jste osvědčovati př- zeň nám i naší škole a ochraňuje důležitého učiliště tohoto, platně jste přispíval k rozvoji českého školstv průmyslového vůbec. Zlatým písmem zapsány budoe Vaše činy v dějinách našeho ústavu, hluboko v srdcíc našich tkvíti bude pak upřímná vděčnost, kterou k Vám pociťujeme. Račtež, slovutný pane, vlídně při- jmouti toto upřímné osvědčení naší oddanosti, jee provázíme vroucím přáním, abyste svého odpočinku užíval po dlouhá léta v plném zdraví a blahé spoko- jenosti. Jako trvalou upomínku odevzdal pak vl. rada Černý p. dvornímu radovi umělecky provedené album, práci zdejší firmy Karla Justa s fotografiemi všech členů sboru. Pan dvorní rada, hluboce dojat, děkoval i vyslovil potěšení své z toho, že usadě se nyní trvale v Praze, bude moci z blízka sledovati další rozkvě ústavu, jehož mnohoslibný vývoj z úřadního povolán svého po dlouhá léta stopoval; rozloučiv se konečně s každým z přítomných, přál všem členům sboru zdar i štěstí v dalším působení jejich — Foštovní úřad v Roztoklatech. Dnem 16. t. m otevřen v obci Roztoklatech u Českého Brodu c.k poštovní úřad.
Just Praha Český Brod Foštovní úřad Roztoklaty
25 article
— Zvláštní vlak z Prahy do Plzně k návštěvě tamější výstavy pořádá v neděli dne 7. srpna l.r nuselská odbočka zemské jednoty zřízenců drah král. českém za zvláště sníženou cenu a sice 3 K 40h za jízdu tam i zpět za osobu ve III. třídě. S výpre- vou touto spojena jest mimo návštěvu výstavy též prohlidka měšťanského pivovaru, měšťanské besedy, městského divalda, sokolovny a radnice. Snížen vstupné do výstavy obnáší 40 hal. za osobu a možno na vstupenku tu, kterou hned při koupi jízdního listku oldržeti lze, návštěvu výstavy přerušiti a pak opě téže vslupenky použiti. Též o obědy po 1 K, ma- silé snídaně po 40 hal. a večeře po 80 hal. ve vý- stavě samě na předem učiněné objednávky jest po- staráno. Zvláště se podotýká, že vlak tento, za sní- ženou cenu 3 K 40 h. za osobu za jízdu z Prahy do Plzně a zpět přístupen jest i širšímu obecenstvu, načež se zvláště slavné spolky a korporace pozorny činí. Odjezd z Prahy v neděli dne 7. srpna ráno vu hodin 1 min., příjezd do Plzně v 8 hod. 57 min. ráno, odjezd z Plzně v 9 hod. 33 min. večer. Upo- zorňuje, se že vlak tento staví i ve stanicích Král
Král Praha Plzeň
26 article
Vinohrady, Vyšehrad a Smíchov, kdo možno též při- stupovati a vystupovati. Předprodej jízdních listků jakož i vstupenek za sníženou cenu 40 hal. do výstavy jest: V Praze: na nádraží cis. Frant. Josefa u vrátného p. Bauera; na Král. Vinohradech: na zastávce „Král Vinohrady a v hostinci p. Nohavce v Havlíčkově tř - ve Vršovicích: na nádraží Nusle-Vršovice u p. Jan- ďourka: v Žižkově: v hostinci „na Sklenářce“; na Smíchově: v hostinci „u Kejhů“ v Žižkově tř.; v Ho- lešovicích: v hostinci p. Kubáta (u výstaviště); v Nus- lích: v Národním domě a v tiskárně p. Staňka a ko- nečně v budově c. k. ředitelství státních drah v Praze u p. Fafejty. — Hlavní roura vinohradského vodovodu praskla. Malou kalastrofou byli postižení obyvatelé Král. Vi- nohradů, jakož i Žižkova a ostatních obcí, kterýmse dodává říční voda z vinohradské vodárny. Právě nynější době skoro již nesnesitelných veder je tato kalastrofa tím citelnější. Není to ovšem katastrofa ži- velní, nevyžádala si za oběť žádný lidský život, ale je nehorázně nepřijemná. Tři velká města, čítajíci na 150.000 obyvateiů, byla rázem zbavena říční vody.
František Josef Bauer Král Nohavec Jan Kejha Kubát Staněk Fafejta Smíchov Praha Vinohrady Havlíčkův třída Vršovice Nusle Žižkov národní dům
27 article
Toť se rozumí, že tento nedostatek byl rozmanitě vy- kládán a posuzován a obci výtky činěny. A zatím representace obecní praničím nezavinila tento nedo- statek, který byl způsoben pouhou náhodou, ovšem velice nepříjemnou. V sobotu před 10. hod. v noci praskla totiž hlavní roura vinohradského vodovodu, kterou byla voda z Podola tlačena do vinohradského vodojemu. Roura praskla nedaleko »Slepičárny, čp. 131 v Podole u vyšehradských hradeb. Mlobulný proud vyrazil zemí a voda v úžasném množství va- lila se cestou podél hradeb do Podola, kde z plavila přízemní mísinosti v domech čp. 51 a 69. Cestaa chodník před domem č. 19 v Podole byly přívalem značně poškozeny. V Podole ovšem vznikl poplach a nemenší bylo překvapení na Vinohradech. Podolská vodárna přestala vodu čerpat a co zbylo vody ve vodojemu, nestačilo k zásobení všech obyvatelů, kteří ani netušili, jak mrzuté překvapení je ráno očekává. Včera ráno v mnohých domácnostech na Královských Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích nemohli se obyvatelé umýt, neboť z vodo- vodu neukápla ani kapka vody. Rychle tedy alespoš pro vodn tvrdou ke studním! Záhy panovala čila frekvence v těch domech, kde se nalezají studny.
Podol Žižkov Nusle Vršovice královský Vinohrady
28 article
Této kalamity využitkovali na mnohých mistech buď nádvoří se studnou úplně uzavřeli, anebo vodu prodávají. Někde dovoluje se voda čerpati pouz tém, kdo u mlékáře hokynáře a zároveň domovníka je odběratelem. A kalamita objevovala se čím dále tím hroznější. Nebylo vody do koupelen ani v zá- chodech, kterážto okolnost zejmena je na povážení, neboť moderní domy zřízeny jsou se splach vacím zařízením. Není vody na zalévání kvělin v zahra- dách, kde může nastati velká pobroma. A dnes ráno v četných domácnostech nemohli se pustit do prádla, poněvadž vodovody vyschly. Ulice nejsou kropeny, prach se zdvihá a znepříjemňuje procházku ulicemi Veřejné sady trpí suchem — a dnes ráno svízel na- stala na četných novostavbách, kde je voda důle- žitým spolučtnitelem. Dělníci nemohli připravovat maltu, zedíci bez malty nemohli pracovat a aby vůbec práce nemusila být zastavena, opatřována voda zdlouhavými oklikami. Zkrálka nedostatek vody způsobil zděšení a nejmrzutější následky. Obec vino- hradská učinila neprodleně opatření, aby kalamita byla odstraněna. Mnoho dělníků vysláno k Podoli, aby prasklou rouru odstranili a novou nahradili.
29 article
Ujišťuje se, že zejtra již vodovody budou vodu do- dávati. — Velmi rozhorleně pesuzuje kalamitu vody raport žižkovský: »V Žižkově přestala voda těci, aniž se to obecenstvu dříve oznámilo«. Po druhé vodárna vinohradská alespoň 24 hodin předem má vědět, kde praskne vodovod. Úplný nedostatek řiční vody v Žižkově způsobil netušené následky. V mno- hých domech byl tak veliký nával obecenstva studen, že musila být povolána stráž k udržení po- řádku. Do městské elektrické centrály v Žižkově byla potřebná voda dovážena z rybníka olšanského. — Dnes dopoledne sděluje se nám z vinohradské vodárny: Závada na vodovodu nebyla tak rozsáhla. jak se z počátku posuzovalo. Dnes dopoledne stroje v podolské vodárně počaly o pě pracovati a voda rozvádí se opět p celých Vinohradech, Žižkově, Nuslích a Vršovicích.
Žižkov Olšanský Nusle Vršovice
30 article
— Z krajin roku loňského katastrofou stižených Zdálo se do nedávna, že aspoň z části zahojí se zejíci rány, které od roku minulého dosud nezaceleny zů- staly; úroda na počálku léta ukazovala se velice slib ně, ale parna a z toho nastalá nevídaná sucha po- sledních tří neděl valně naději tu snížila, takže úroda objevuje se jen prostřední. Žně žilné následkem ná- hlého parna zahájeny téměř o tři neděle dříve, nel jindy; ty jediné by snad vyrovnaly se jiným létům úrodným. Ostatní obili kvapem vysýchá a zmna ani z poloviny nalíti se nemohou. Pole, pícninami porostli, jsou nyní vypálena. Ve krajině mezi Stupčicemi Voticemi vše vyschlo, nať bramborová šedne, palouky vyprahlé, louky na otavu vůbec již nezaložily. Za- vodňování let minulých jest úplně nemožné, poněvad všeobecným klesnutím vod zmizely ve krajině tábor ské, milevské a písecké veškery studánky a prameny Nouzi kruté bohdá snad nyní bude aspoň z části po- moženo, ale následky katastrofy loňské budou několi let, u některého hospodáře navždy citelny. Trudně za- jímavým malým zjevem bídy jest okolnost, že leto ve krajinách těch není vůbec žádné drůbeže. nižád ných téměř kachen a hus, protože hospodyně nen- sazovaly vejce, vědouce, že nemají ani zrna drůbeli
31 article
Tím pro rok lelošní pramen jistých příjmů vůbec ztr- cen. Velmi podivně zní při těchto okolnostech mínění kompetentních úřadů, jež referovaly a referují o stav obyvatelstva, že ve krajinách těch, o nichž jest řeě, vůbec chudiny není; jaký názor přinášejí takovilo interpretové, kteří myslí, že chudý jest jen ten, kdo s hadry a bídou svou na veřejnost přichází, aneho zjevně hlady zmírá, jakou znalost světa ukazují, o ton by se v akci nouzové, télo diametrality humanníbe jednání, neblaze mohl každý přesvědčiti. Na nejchul šich mezi chudými, jak to doznali všichni objektiv posuzovatelé, stalo se po loňské katastrofě bezpráví, které prošlo jen proto, že se týkalo trpělivého, dobrého lidu jihočeského, na jehož dobrotu se hřešile. N- sledky hrozných ztrát kalastrofou 19. července 190 cítiti bude rolník jihočeský, zvláště z okresu píae ckého, milevského, táhorského a pelhrimovského