2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
18. července 1904. Číslo 197.
4
article
tické strany štyrské činí již nyní přípravy k těmto
zajímavým sněmovním volbám, a sociální demo-
kraté, ač mají nejméně vyhlídek na úspěch, jme-
novali dokonce již své kandidáty ve všech vo-
lebních okresech. Připravují se k volbám také
Slovinei ve skupinách mariborské, celjské
a ptujské a pořádali zde již několik volebních
schůzí, v nichž se bude nyni pilně pokračovati.
Slovinské vítězství ve skupině celjské a ptujské
možno pokládati za zabezpečené; stane se však
pokus také o dobytí mandátu za skupinu mari
borskou.
Z Terstu, 16. července. (Zatýkán
vlašských gymnastů.) K událostem ve
spolkových místnostech vlašského tělocvičného
spolku „Societá ginnastico“ sdělují se následu-
jící podrobnosti: Policejní orgánové, vstoupivše
po 1. hod. s poledne za přítomnosti předsedy
dra. Mracha do budovy tělocvičné, dali po krátk
prohlídce oblekáren vytrhnouti dvě
prkna z podlahy. Pod nimi ukázal se otvor,
do něhož se spustil policejní agent Titz a
vrátil se odtuď s dvěma předměty, prý s bom-
bami. Během odpoledne vykonána prohlídka v
obydlí J. Fumisa, Napol. Cozzi, Jos. Salatei,
Ang. Bonifaeia a Osk. Subana. Sluha Balanza.
jenž se nechtěl dát zatknouti, byl na policii od-
veden spoutaný. Všichni zatčení ponecháni v po-
licejním vězení. V noci zatčeni ještě pokladník
spolku Osv. Bidolí a člen spolku Salatei. Za pro-
hlidky v tělocvičně skonfiskovány, jak už včera
sděleno, dvě bomby, každá s 12 zápalkami, 35
pistonů k přišroubování a 200 kapsli; mimo t
dva balíčky bílého prášku po 1/4 kg. Prášek tento
po zapálení expleduje a hoří bílým plamenem.
Titz
J Fumiso
Napol
Cozzi
Jos
Balanzo
Prášek
Terst
Osv
spolek Salatei
kg
5
article
Bedna s bombami atd. zůstala přes noc v poli-
cejní budově, kdež ji hlídal strážník; dnes bu-
dou skonfiskované předměty zkoumány. Na
podezřelé skladiště byla prý policie upozorněna
anonymným listem z Gorice.
Vlašské terstské listy prohlašují, že na-
lezené v tělocviěně věci měly sloužiti pouze
k výrobě ohňostrojů; naproti tomu jest
však známo, že tento tělocvičný spolek byl stře-
diskem terstského irredentistického hnutí
funkeionáři jeho účastnili se již nejednou proti-
dynastických projevů. Nalezené bomby jsou prý
orsinovské bomby zvicí pštrosího vejce
a byly zabaleny do časopisu „Pieeolo“ ze dne
12. dubna t. r. Bílý prášek jest prý nobelovský
dynamit z jakési piemontské továrny. Mistnosti
tělocvičného spolku byly uzavřeny a zapečetěny,
dnes se očekává úřadní rozpuštění spolku.
Z Pešti, 16. července. (Vystěhovale-
ctví.) Dle výkazů podžupana spíšské stolice
v severních Uhrách bylo v tamních 18 odvod-
ních okresích povoláno k odvodu 5287 mladíků,
z nichž však se nedostavilo 3245 a zjistilo se,
že všichni se vystěhovali do Ameriky. Ze zbylých
2042 mladiků odvedeno k vojsku 551.
Pieeolo
Gorica
Pešť
Uhry
Amerika
6
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Změna úslavy v Badensku.
V jižním Německu provedly se v posled
ních měsicích ve třech státech tuhé boje za
změnu ústavy, z nichž pouze jediný měl žá-
doucího úspěchu. Ve Würtembersku a Bavorsku
návrhy na reformu ústavy byly, jak známo, za-
mítnuty a pouze v Badensku se zdařila. Hrozilo
ji také velké nebezpečí v prvé sněmovně, kterě
v posledním okamžiku zažehnal k liberální
straně se hlásící tajný rada Lewald svým ná-
vrhem, aby z reformní osnovy vynechal se od-
stavec o rozpočtu, který byl druhou sněmovnou
téměř jednohlasně zamitnut.
Pro návrh Lewaldův hlasoval prvý prine
Max a po něm učinili tak všichni členové sně-
movny kromě čtyřech. Když pak ve druhé sně-
movně byla tato ochota sněmovny prvé zplacena
tím, že vyhověla jí v otázce zastupovacího
práva jejích členů a návrh ústavní reformy při-
jala všemi hlasy proti sociálním demokratům
tak, jak jej schválila sněmovna první, byla
změna ústavy příznivě vyřízena. Obě sněmovny
schválily pak také opravu volebního zákona
zemského a nové rozdělení volebních okresů.
dle kterého voliti se budou do zemského sněmu
73 poslanci místo dosavadních 63.
Mový zákon proti cizincům v Anglii.
Sotva že anglická vláda odvolala svoj
předlohu na obmezení přistěhovaleciví nevíla-
ných osob, podal sir Howard Vincen
v dolní sněmovně nový návrh proti nastěhování
cizích zločinců. Dle tohoto návrhu byli by
soudci zmoeněni vypovědět přistěhovalce, kteř
dopustili se v Anglii nebo v cizině nějakého
zločinu. Kdyby se takto vypovězený vzpíral
Anglii opustiti, odsouzen by byl k nucené práci
od 6 měsíců až k deportaci. Návrh Vincenlův
podporován jest předními členy parlamentu
má prý naději, že bude uskutečněn.
Lewaldův
Howard
Badensko
Německo
Würtembersko
Bavorsko
Anglie
dolní sněmovna
7
article
Anglická výprava v Tibetu.
Ku podnětu plukovníka Younghusbanda
zpravil dle sdělení zpravodaje »Timesů«v
Gyance bhutanský Tongsa Penlop dalajlamu do-
pisem o podstatě a obsahu Angličany žádané
satisfakce s podotknulím, že Angličané znovu
prokázali ochotu k vyjednávání a že pokračo-
vání v nepřátelství na cestě anglické výpravy do
Lhassy bude míti za následek zostřené pod-
mínky. V posledním dopise, který zaslal dalaj-
lama Tongsu Penlopovi, vyslovuje se naděje, že
se tomuto podaří neshody urovnati.
Dle sdělení zpravodaje časopisu »Daily
Mail« sestává anglická výprava, táhnoucí k
Lhasse, ze čtyř praporů, a sice z praporu pluku
královských střeleů a tří praporů domorodeů ze
32 zákopníků, 8 ghurků a 40 Panthsnů, pak
ze dvou oddělení jízdní pěchoty, maximova od-
dělení norfolkského pluku a velkého počtu kuli
a tažného dobytka. Angličané doufají, žed
konce tohoto měsíce vírhnou do Lhiassy.
Younghusband
Angličan
Penlop
Timesy
Daily Maila
8
article
Prázdninové cesty po vlasti.
Napsal B. M.
Prázdninové cesty po vlasti.
Napsal B. M.
Prázdninové cesty naší mládeže, jež, díl
snahám turistických jednot, nabývají neustále
větších rozsahů a dospivají aspoň k počáteč-
nému pojmu vyspělého turismu vlasteneckého,
potřebují neustále nových a nových pobídek a
vznětů k realisování pravého, systematicky paeda-
gogického postupu ve výběru cest ku poznávání
nových krajin české vlasti se nesoucích. Mládež
nemá při normálních poměrech vedena býti z
hranice, dokud nepoznala dopodrobna své vlasti
9
article
touha po cizině a chvála ciziny jest, bohužel.
dosud karakteristickým typem duševního života
našeho, protože valná čásť zvláště šťastněji si-
tuovaných členů našeho národa poznala krajiny
cizí dříve, než poohlédla se okolo sebe.
Rodiče mohovití nevědí ani, jakou prázd-
notu pro budoucnost vlévají v duši dítka svého.
vezmou-li je již v mládí, kdy nepoznalo zá-
humní města svého, do velikolepých kras při-
mořských, alpských, jež se vymykaji úplně jeho
duševnímu ovzduší; co pohne jím ve stáří, kdy
první záchvěv touhy po poznání přirody jes
oslněn obrazy, do rámce jeho nitra se nehodi-
cími? Mládeži naší nutno dáti poznati krás, kte-
rým duch její stačí, aby pak postupně mohla
přirovnávat a oceňovati, čím vlast naše vyniká
nad jiné a čeho se jí nedostává. Slyšíme-li však
i od lidí, kteří intelligentními se zovou, hanobiti
vše domácí a vynášeti města a krajiny sousední
bez zřetele k osudům, jimiž po tak dlouhou dobu
stížena byla naše země, a ke šťastným okol
nostem, jimiž provázeny byly osudy zemí něme-
ckých sousedů, pak s hnusem odvrátíme se od
lidí těchto, kteří neznají jiné kritiky, než haněti
vše domácí a neviděti poměrně velikých pokroků
jichž při útrapách všeho druhu, jimiž jsme stí-
háni, jsme se domohli! — Ku podporování do
mácí turistiky bude ovšem potřebí podrobných
popisů všech částí zemi našich i oněch, které
dosud v našich podrobnějších zeměpisech z ne-
znalosti detailů jako české popelky byly
označovány.
10
article
Dosavadní hlavní proud cest studentských
vůbec turistiekých vede k mohutným pohranič-
ným reliefům severním, severovýchodním a jiho-
západním, ke Středohoří, Lužickým a Jizerským
horám, Krkonošům a horám Orlickým, k Šu-
mavě a Českému Lesu. — Z vnitra země nej-
zanedbanější partií jest česko-morav ska
pahorkatina, která a priori již jako pustá,
nevlidná, nehostinná se zove. Kdyby však, do-
volíme si to tvrditi, měli v zemích cizích, hlavně
u našich sousedů na severu jenom čásť kras
těch, jimiž obetkána jest naše pahorkatina a jež
uloženy jsou ve středu jižních Čech, celé litera-
tury a bibliotéky napsali by básníci, zeměpisci,
feuilletonisté a belletristé vůbec o nedostižných
lahodách krajin těch; hromadné výlety by konal
do partií těch, nebojíce se z počátku nepohodli;
vyvolali by tím za nějaký čas kolonie pensionátů
a hötelů a zanášeli by rádi penize, na cestován
nastřádaně nebo určené, do krajin těch, u vě-
domí, že krásy ty jsou krásami jejich vlasti. Jes
tedy potřebí u nás, učiniti ještě řadu průlomů
do předpojaté ztrnulosti, povznésti nejdříve
hrdinnější, ušlechtilejší a odhodlanější mladíky.
aby činili apoštoly jarého směru, aby klestili
dráhu novým cestám k lásce vlastenecké, již
v nejryzejším slova toho smyslu
ještě tak nutně, nezbytně potřebu-
jemel —
Krajině, o níž v předcházejících řádcích
zmínka učiněna, věnovány jsou následujíeí
řádky. — Dosud nemáme nikde popisu eelko-
vého, dosud nenakreslen obraz, jenž by vystih
jednotlivé přednosti této zapomonuté krajiny,.
Tu a tam malé črty, ale nikde popisu, če sk
pahorkatiny důstojného.
Šu
jizerský hora
Krkonoš
Orlický
Čechy
11
article
Jižní a jihovýchodní velikou čtvrt králov
ství českého od průrvy vltavské ke hrenicle
markrabství moravského, do něhož volný pone-
chán vstup několika širokými průsmyky, dále
od roviny třeboňské a budějovické až k raviné
labské na severu vlní se v přerozmanitých tekto-
nických tvarech naše vypnulina, paho-
katina, planina česká ve spojen
s rovnotvárnou krajinou západní Moravy, pa-
horkatina českomoravská.
V reliefu zajímavého kraje toholo spatříme
jako v malém vydání veškery téměř tvary po-
vrchu zemského; roviny a nížiny na jihu jej
lemující, planinky, hromadné vrchoviny, skupiny
vrchů, kupy, homole se stráněmi i stěnami,
delší pásma kopčin, údolí všemi směry se roz-
vinující, kotlinky, úvaly, průrvy; vše v plném
chaosu a přece mnohde tak malebně, ba úchvatně.
Geotektonická věda má ve krajích těch bohaté
pole ke studiím a analogiím, zdá se, že prahorní
útvar a veškero složení žulových a rulových
kopčin a zvláštní položení nejvyšších vrcholů
ve středu a v čáře jižní od Milčína k Chýnovu,
pak k Pelhřimovu a k Počátkám ukazuje na
vrstvy vytlačené.
Vrchy na půdě české dostupují jen méně
významnými, z okolní planiny nevalně vystupu-
jícími kupami do výše 800 metrů a to kamen
ným vrchem u Lhotky nedaleko Rychmburka
801 m. a Šindelířem v téže krajině 803 metry.
Jiné nižší vynikají výhodnou polohou a tudíz
i podivanou na vlny vrchovin. Lesnatý Křemeš-
nik 767 metrů, pozvedající se nad kotlinami
pelhřimovskou, cerekvickou a nad sklonem pa-
horkatiny jihlavské, vyniká krásně kostelíkem,
školou a vysokými duby nad okoli. Strážištěu
Velké Chýšky za Pacovem hlídá divoké údol
Trnávčino a poskytuje podívanou na vzbouřené
moře západní pahorkatiny k Milčínu a k Chýnovu
se valící: Blaník vévodí mírnější vrehovině,
která se rozbíhá v šírou planinu.
Morava
Milčín
Chýnov
Pelhřimov
Počátky
Lhotka
Rychmburk
Pacov
Blaník
Trnávčino
12
article
Hlavní karakteristiku česko-moravské pahor-
katiny vystihne pozorovatel s vlaku české a mo-
ravské příční dráhy a po celé trati od Písku
až k Jihlavě, pak z Okříska do Brna. Vlak
projíždí řadou kotlin a kotlinek, úvalů a plání.
Od velikolepého mostu na Červené, pnoucíhose
ve výši 70 metrů nad hladinou řeky Vltavy
délce 240 metrů, vystoupí vlak od průrvy vltav-
ské a přesmykne se přes planinku u Veselíčka
do kotliny milevské, kterou v délce 15 kilo
metrů vlnovitě projede až na výšiny bazejovické
a jistebnické, aby odtud neustálým spádem sjel
do širé kotliny táborské.
Mírně rozvinuje se na to pahorkatá planina
chýnovská, obratanská a pacovská, poskytuje
vlaku oddechu k opětnému stoupání do výšin
nad Pelhřimovem, odkud otevře se nádherné
panorama lesů křemešnických, jimiž v pozadí
lemováno jest údoli pelhřimovské. Odtud stou-
páním u horských drah jen neobyčejným do-
razí k Dobré Vodě, kdež na nejvyšším bodu
stane. Údolím říčky Jihlavky projede pak vlak
po hranicích českomoravských do Jihlavy. Od
Okříska k Brnu patrno již rozvedení pahorka-
tiny v široké úvahy u Třebíče, odkud se pa-
horkatinu pozvolna ke středu nížinnému sklání.
S lemů kotlinek možno vždy přehlédnouti
veškeru krajinu s vesnicemi a městy na dně je-
jím i na svazích jednotlivých kopců rozlože-
nými. Tak kotlina vltavská honosí se bohatými
a nádhernými lesy a nedostižnými krásami,
Písek
Jihlava
Okřísko
Brno
Vltava
Veselíčko
Pelhřimov
Třebíč
13
article
o nichž později promluvíme, kotlina milevská
k jejímuž západnímu kraji se tulí město Milev-
sko se starobylými chrámy a architektonickými
památkami, zdobena lemem lesů, z nichž vyniká
v pozadí veliký poutní chrám v Sepekově,
ušlechtilým barokem se síkvící, za lesy pak vy-
hlížejí veliké budovy zámku opořanského, bý-
valé koleje jesuitské, nyní ústav choromyslných,
pro nějž několik budov postaveno, a to vše tvoř
tak roztomilý obrázek, že, pohližejíce od lest
milevských na obzor, s podivením se tážeme.
zda jsme v tom pustém, nevlidném kraji jiho-
českém... Táborské kotlině dominuje samo
město Táhor, důstojné středisko veškery pahor-
katiny a tak každý úval má svou úchvatnou
scénu, které není možno bez dojmu si nevšim-
nouti.
Větší pukliny, jimiž probraly si řeky Vltava,
Lužnice, Sázava koryta svá, náležejí ovšem
k nejkrásnějším a nejmalebnějším sceneriím
vypnuliny a promluvíme o nich zvláště; předem
jen upozorníme na vynikající povšechné obrazy.
které při cestování pahorkatinou se před okem
naším rozvinou.
Ze zastávky sepekovské nebo ze stanice ji
stebnické příčné dráhy možno učiniti vycházku
kolem potoka Smutného k Nadějkovu, vzdáti
tam u hrobu našeho romanopisce Chocholouška
poctu tichou vzpominkou na hřbitově, vedle
silnice rozloženého, a vystoupiti na vrch Cun-
kovský, odkudž rozloží se před zrakem naším
netušeně krásná rovinka kolem měst Sedlcea
Prčic, s Vysokým Chlumcem a Sedlčany ne zá-
padním obzoru s Jetřichovicemi a sady jejími
pod vrchem. Podívaná na obrázek tento, jakoby
vyňatý z nejstkvělejších partií známých a vele-
bených krajin odmění turistu dostatečně za kou-
sek námahy. Blízká stanice Heřmaničky na státn
dráze k dalším cestám jest velice příhodna.
(Pokračování)
pocta
Milevo
Sepekov
Táhor
Vltava
Lužnice
Sázava
Nadějkov
Chlumec
Sedlčany
Jetřichovice
Heřmaničky
Sedlcea Prčice
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zuřivý boj slezských Němců proii
slovanským parallelkám na učitelských ústavech
slezských živě před oči české staví bezpráví.
v jaké uvržen českoslovanský lid ve svých vla-
stech na nejdůležitějším poli kulturního pokroku.
K doličení bezmezně nízkého stanoviska Prušáků
ve Slezsku, politickému náčelníku země diktujících,
netřeba přičiňovati věru již ani slova. Leč Stigma
současných pomérů v Rakousku neleží ani tak
v panovačnosti a bezohledné zvůli německého
»herrenvolku«, nýbrž zrovna v možnosti, která
přivodila tento neslýchaný poměr, jehož nej-
výstřednější výběžky vidíme právě ve věvodství
koruny české. Přistěhovalci z pruského sou-
sedství, hospodářští vyssávači přírodního bo-
hatství země dávného slovanského majetku,
dnes perly koruny habsburské, doi brodružná
horda prušácká, která přišla vyhledat do
Slezska lepší fortuny, staví se nyní v čelo
lisícův zfanatisovaných výtržníkův a jde
otřásat okny na vládní budově zemězrádnými
písničkami a kocovinou presidentu zemskému.
klerýž dovolil si učiniti návrh, znamenající
vlastně opatrnické obejití dávného spravedlivého
požadavku slovanských národností ve Slezsku.
Parallelky na místě celých ústavů učitelských
jenom z toho důvodu, aby německá ředitel-
stva německých učitelských učilist mělav
ruce výchovu budoucích pěstitelů slovanské
mládože ve Slezsku a mohla působiti proti
případnému národnímu ruchu v duchu slo-
vanských kandidátů. Toť přece téměř do-
slovné mínění hr. Thuna, projevené německé
deputaci, přiběhnuvší prvním útokem na preši-
denta a samo dosti ponižující význam a plat-
nost slovanského obyvatelstva ve Slezsku. Leč
takovýmto stavem věcí ve Slezsku trpí všechen
českoslovanský lid ve svých vlastech na vědomí
své důstojnosti a jestliže něco je schopno
Němec
Prušák
Thun
Slezsko
Rakousko
15
article
vzpružiti politickou lethargii, v níž naše veřej-
nost téměř jako bezducha civí od let ku vlast-
nímu zahrabování do písku v rakouské poušti, je
to körbrovský systém nekonečného ponižování
našeho pod německou patu. Není oboru státní
správy, v němž bychom nevypadali jako vydě-
děnci ze svého vlastního práva. Ať se jedná
o školství, at běží už i o nejjednodušší
nároky na občanskou svobodu, volný průtah
zemí, která je historická naše kolébka, ať volné
osvědčování nejlidštějšího práva, jímž jest ná-
rodnost. Ve Vídni marně prosíme, žebráme,
procesujeme se o nárok valných tisíců českých
dětí na českou školu, na Moravě matiční střední
ústavy kypící sty žactva přeplňujícími jich třídy,
oslňují svým výtečným prospěchem, jakému
dějinách školství není rovna, nepřehledná řada če
ských škol bojujících o svou soukromou existenci,
tam, kde před jinými mají právo na veřejnost —
kam se podíváme všude křivda, všude hnětení.
všude hrdlování českého hrdla, všude lupičstn
o záruku budouenosti naší, o naši školu. Slez
ská prušácká svévole jest už jenom dovršení
těchto útrap. Na jistých místech mají patrně
přehnané ponětí o sile české kůže a trvání české
nehybnosti — — Snad smysly vládního orga
nismu, zdá se, sníženy ve svých výkonech
Podaří-li se zvílěziti ve Slezsku prušáckým
emisarům, pak lze spočísti přibližně dny této
rakouské »ultima Thule«. Ty jisté oči, o nichž
mluvil v Chebu nedávno Schönerer, ještě jsou
otevřeny a hle, proroctví jeho již již vstupuje
ve skutek, pomalu bude trudno najíti stopu
rozdilu mezi rakouským a — pruským Slezskem
— České vítězství v ohroženém území.
Z Benecka u Jilemnice. Včerejšího dne
v našem nejvýš ohroženém místě skončily obeení
volby úplným vítězstvím Čechů.
Čecho
Vídeň
Morava
Slezsko
Thule
Cheb
Benecko
Jilemnice
16
article
— Zvláštní pokrok v hájení práv jazyka
českého udělalo letos české oddělení zemské
školní rady. Právě rozeslány byly správám škol
na okrese roudnickém (a zajisté i v jiných
okresích) k vyplnění německo - české » Ueber-
sichtstabelly« (Přehled o stavu národního škol-
ství), jež dosud bývaly jenom české. Žasnout
musíme nad touto troufalostí, která vnucuje
českým školám tento doklad o méněcennosti
českého jazyka, jenž teprve v druhé řadě jeso
připuštěn. Co by podobnému případu řekli
Němei, kdyby jim zaslány byly tiskopisy česko-
německé? Zajisté by si tobo libiti nedali. Uvě-
domělé správy škol měly by tyto formuláře
vraceti a žádati za formuláře pouze české,
neboť přijmou-li je, rozleze se nám brzo něm-
čina na předním místě jako rakovina po veškerých
tiskopisech na národních školách.
— Osobní. Pan Arnošt Bubeník. Ing. chemie
a technický adjunkt eukrovaru v Přelouči podrobil se
dne 15. t. m. s úspěchem II. odborně zkoušce státní
z oboru techn. chemie na c. k. vysoké škole tech-
nické v Praze.
Němei
Bubeník
Inga
Přelouč
Praha
národní školaství
vysoký škola technickýnický
17
article
— Rodinné zprávy. Slečna Zdeňka Procház-
kova, dcera majitele realit v Hoře Kutné a par
František Fiala, stalkář v Neškaredicích, slav
sňatek v sobotu dne 23. t. m. o 4. hod. odpol. v dě-
kanském chrámu v Cirkvici. — Sleč. Růžena Bartel
musova a pan PhDr. Jaroslav Jeništa, professo
akademického gymnasia v Plaze, slaví sňatek dn
19. července o 11. hodině dopol. ve farním chrámu
u sv. Tomáše v Brně.
— Úmrti. Včera zemřela v nemocnici Alžbětinek
slečna Anna Záveská, účetní klenotnického zá-
vodu HI. S. Goldschmidt. Pohřeb koná se v úterý od
poledne z kaple na Malvazinkách do rodinnéh
hrobu.
— Vyznamenání. Obecní výbor král. věn. měsla
Chrudimi jmenoval přísedícího zemského výboru
okresního starostu p. Karla Adámka za vzornou
jeho práci národní a osvětovou a zejmena za vzácné
zásluhy jeho o zdar a rozkvět města Chrudimi čest
ným měšťanem. Deputace, vedená purkmistrem panem
drem. Karlem Havelkou, odevzdala novému čestnému
měšťanu chrudimskému diplom, umělecky p. prof.J
Schmoranzem provedený
— Z Vlašimi, 15. července. Při volbách starosty
a městské rady zvoleni pánové: Jan Ně meček
soukromník za starostu, dr. Karel Helmuth, lékař za
jeho náměstka, Josef Štětina, hostinský, Leopold Huí
nagl, ředitel velkostalku, Josef Šimánek, pekař,J
Rostík, krejčí, Karel Balík. hospodář, dr. Václ. Pilr-
man, advokát a Vojtěch Tula, hospodář, do městské
rady.
Procház
Fiala
Bartel
PhDr
Jeništa
svatý . Tomáš
Záveská
S Goldschmidt
Adámek
Havelka
profesor
J Schmoranz
Jan
doktor
Karel Helmuth
Štětina
Leopold Huum
Šimánek
Rostík
Balík
Václ
Tul
Kutná
Neškaredice
Cirkvice
Brno
Chrudim
Vlašim
Pilr
18
article
— K oslavě 70. narozenin dvor. rady prof. da.
ryt. Randy. Slovutnému jubiláru zaslalo představen-
stvo Nového obchodního gremia král. hlav. města Pra-
hy tento přípis: „Slovutný pane dvorní rado! Pře
několika dny ráčil jste dovršiti sedmdesátý rok svéh
života a se všech stran byla Vám při této přílezitos
projevována vřelá blahopřání. Dovolte, abychom i my
mohli se postaviti v řadu těch, kteří se k Vám blížil
s vděčnou úctou a s nejvřelejším přáním hojného
zdaru na další Vaší dráze životní. Pražské obchod-
nictvo, jež máme čest zastupovati, pokládá to za svoj
povinnost, aby Vám, slovutný pane dvorn
rado, projevilo svým blahopřáním i svoji vděč-
nost a hlubokou úctu, nebof, je-li který stav, jenž
pro svoji životní existenci má potřebí pevného řádu
právního, jest to zajisté v neposlední řadě stav ob-
chodní, jehož růst a zdar úzce souvisí s vývojem
práva k dokonalosti chráníci jeho životní prameny
jeho vzájemný styk. A Vy, slovutný pane, stal jstes
pro svoje geniální nadání učitelem práva vědecky nej-
zdatnějším, stal jste se učitelem učitelů, učitelem celých
právnických generací českých živým slovem vzácných
svojich universilních výkladů, stal jste se učilelem
průbojníkem osvětných snah právních doma i za hra-
nicemi naší české vlasti svými pracemi neskonalé ceny
vědecké a vlivem svého všude váženého dobrého zdání
na vývoj zákonodárství světového vůbec. Jestliže pro-
jevy vzdělaného světa bez rozdílu národního příslu-
šenství a bez rozdílu politických sebe ostřejších protiv
provázejí Vás dnes, slovutný pane dvorní rado, při
profesor
Randa
20
article
Proto k podnětu svého starosty usnesli jsme se ve
své řádné schůzi dne 13. července 1904 jednomyslně
a s upřímným nadšením, že vyjádříme Vám, slovutný
pane dvorní rado, jménem Nového obchodního gremia
král. hlav. města Prahy i jměnem svým svoji vděčnost
za působení Vaše k dokonalému vývoji právovědy
a hlubokou úctu k Vašemu velikému dílu životnímu,
s nimiž neroztučně spojena jest oddanost naše k Vám
jako vynikajícímu zástupci našeho národa ve
světě kulturním, a prosíme, abyste ráčil tenlo
náš kromný projev přijmouti co nejblahovol-
něji. V Praze, dne 14. července 1904. Představen-
stvo Nového obchodního gremia král. hlav. města
Prahy. Starosta Gustav Adámek v. I. Sekretářův ná-
městek dr. Hoffer v. r.
— Samostatnému sirolčinci učitelskému věno-
vali: Sbor učitelský v Dobřenicích 5 K, učit. jednota
v Budějovicích 30 K, »Komenský« v Habrech 5 K.
Josef Pravda, učitel v Rakovníce 5 K, Jos. Svohoda
ve Větrném jeníkově 7 K, Alois Saidl v Lečicích
20 K, Alois Nermut ve Slaném 30 K. Ant. Moravec
v Kročehlavech 32 K 75 hal., »Budeč« v Kuklenách
5 K, Josef Fencl, Josef Soukup. Frant. Kříž, Aloi
Prošek, učitelé ve Višňové po 1 K. Jindřich Picka
v Kumžaku 1 K, sbor učitelský v Michli 17 K. —
Jos. Němeček, 2. jednatel.
— Schůze obecního zastupitelstva v Dejvicích.
Adámek
doktor
Hoffer
Komenský
Habr
K Pravda
Saidl
Nermut
Moravec
Fencl
Soukup
František
Kříž
Prošek
K Picek
Němeček
Praha
Dobřenice 5 K
Rakovník
Jos
Lečice
Slaný
Kročehlavy
Budeč
Kukleny 5
Kumžako 1
Michle
Dejvice
21
article
Jelikož schůze určená k dojednání programu Vl
řádné schůze ze dne 4. července 1904 na den 11.
července t. r. ustanovená, pro nedostatečný počet
přítomných členů konati se nemohla, svolává sta-
rosta dle uslanovení § 44. zřízení obecního na den
18. července na 4. hod. odpolední pány členy zastu-
pitelstva podruhé, s upozorněním, že by každý, kde
by do schůze bez řádné omluvy se nedostavil, po
kutován býti musil podle ustanovení citovaného pa-
ragrafu částkou od 2—20 K. Současně zve starosta
k této schůzi též pány náhradníky. Kdyby tato
schůze byla k jednání nezpůsobilou, bude svoláno
obecní zastupitelstvo po třetí a může pak za každého
počtu přítomných plátná usnášení činiti. Na programu
jest: Referát obecního důchodního: 1. Zpráva o do-
hotovení a vyločení účtů za rok 1903. 2. Zpráva
příjmech a vydáních fondu obecního k 31. květnu
1904. 3. Účet radního p. Richarda Wilda za výlohy,
jež mu při obstarávání prací obecních vzešly. k.
Schválení výplaty per 1683 K za zhotovení kanálo-
vých svodů na erární silnici velvarsko-te plické. 5.
Usnesení se ve příčině paušálu kancelářských potřeb
za II. pololetí 1904. 6. Žádost Ústřední Matice školské
o příspěvek u příležitosti slavnosti dne 5. a 12.
června pořádaných. 7. Prozalímné určení vzájemného
poměru obecního starosty, obecního představenstv
a obecního zastupitelstva ve příčině poukazovánía
povolování případných výplat a provádění jich. 8.
Wild
22
article
Povolení vyplácení úctů: a) R. Sedláčka per K 48
za postříbření a poziacení 4 andělů na pohřební
vůz; b) J. Čac kého per K 24 za uzdy k pohřebnímu
vozu. 9. Návrh obecního představenstva ve příčině
uzavření výpůjčky na směnku per K 21.000 na stavbu
silnice dolno šárecké, u Občanské záložny v Dejvi-
cích. Současně svolává se na týž den VII. řádná
schůze obecního zastupilelstva, jež po vyčerpání
programu schůze VI. jednati bude o rozpočtech
obecních obce Dejvic za rok 1904 (rozhovor po-
drobný).
— Žižkův pomník na Žižkově. Všem spolkům
i korporacím ve městě Žižkově, pokud jsou výboru
známy, rozeslány právě k vyplnění dotazníky, týka-
jící se obou průvodů. Páni předsedové spolků se
slušně žádají, aby ve svém spolku zařídili vše po-
třebné, by zodpověděné dotazníky nejděle do 20.
t. m. slavnostnímu výboru byly vráceny. Kdyby
snad některému spolku dotazník nedopatřením zaslán
nebyl, budiž vyzvednut v kanceláří slavnostního vý-
boru v Žižkově na Kostnickém náměstí č. 2. (Jarosl
Foit), kde se každodenně od půl 7. do půl 9. veče
úřaduje a vysvětlením i radou každému ochotně po-
— Z c. k. průmyslové školy pražské. Ve dnech
4.—11. července konány byly na vyšši škole ústavu
zkoušky maturitní za předsednictví p. dvorního rady
R Sedláček
J Čac
Žižkův
Jarosl Foit
Dejv
Dejvice
Žižkov
kostnický náměstí
23
article
Bartoloměje Pavlíčka jako delegála ministerstva
kultu a vyučování. Na oddělení strojnickém podro-
bilo se ve skupině hlavní zkoušce 19 žáků, z nichž
1 vyhověl s vyznamenáním, 8 velmi dobře, 11 dobře
2 prostě, 2 povolena opravná zkouška po prázdninách
ve skupině elektrotechnické vyhověli z 9 žáků 4 s vy-
znamenáním, 4 dobře a 1 prostě; na oddělení stavitel-
ském podrocilo se zkoušce 11 žáků, z nichž 1 vy-
hověl s vyznamenáním, 2 velmi dobře, 5 dobře, 2 pro-
stě, 1 povolena opravná zkouška po prázdninách;
na oddělení chemickém konečně vyhověli ze 14 žáků
2 s vyznamenáním, 3 velmi dobře, 4 dobře, 3 prostě,
1 povolena oprava po prázdninách a 1 reprobován
na rok. Po skončených zkouškách maturitních roz-
loučil se zároveň sbor professorský
s panem dvorním radou, jenž, vyznamenán
byv udělením rytířského řádu Leopoldova, odchází na
trvalý odpočinek. Pan dvorní rada uveden
do konferenční síně, v níž shromážděn byl sbor pro-
fessorský a osloven tam ředitelem ústavu vl. radou
Ed. Černým takto: Za léla svého úřadního působen
ráčil jste nám býti nejen laskavým a spravedlivým
slouži.
Pavlíček
Leopoldův
Ed
24
article
představeným; ale také ochrancem a oteovským
přítelem. Slovem i skutkem ráčil jste osvědčovati př-
zeň nám i naší škole a ochraňuje důležitého učiliště
tohoto, platně jste přispíval k rozvoji českého školstv
průmyslového vůbec. Zlatým písmem zapsány budoe
Vaše činy v dějinách našeho ústavu, hluboko v srdcíc
našich tkvíti bude pak upřímná vděčnost, kterou
k Vám pociťujeme. Račtež, slovutný pane, vlídně při-
jmouti toto upřímné osvědčení naší oddanosti, jee
provázíme vroucím přáním, abyste svého odpočinku
užíval po dlouhá léta v plném zdraví a blahé spoko-
jenosti. Jako trvalou upomínku odevzdal pak vl. rada
Černý p. dvornímu radovi umělecky provedené album,
práci zdejší firmy Karla Justa s fotografiemi všech
členů sboru. Pan dvorní rada, hluboce dojat, děkoval
i vyslovil potěšení své z toho, že usadě se nyní trvale
v Praze, bude moci z blízka sledovati další rozkvě
ústavu, jehož mnohoslibný vývoj z úřadního povolán
svého po dlouhá léta stopoval; rozloučiv se konečně
s každým z přítomných, přál všem členům sboru zdar
i štěstí v dalším působení jejich
— Foštovní úřad v Roztoklatech. Dnem 16. t. m
otevřen v obci Roztoklatech u Českého Brodu c.k
poštovní úřad.
Just
Praha
Český Brod
Foštovní úřad
Roztoklaty
25
article
— Zvláštní vlak z Prahy do Plzně k návštěvě
tamější výstavy pořádá v neděli dne 7. srpna l.r
nuselská odbočka zemské jednoty zřízenců drah
král. českém za zvláště sníženou cenu a sice 3 K 40h
za jízdu tam i zpět za osobu ve III. třídě. S výpre-
vou touto spojena jest mimo návštěvu výstavy též
prohlidka měšťanského pivovaru, měšťanské besedy,
městského divalda, sokolovny a radnice. Snížen
vstupné do výstavy obnáší 40 hal. za osobu a možno
na vstupenku tu, kterou hned při koupi jízdního listku
oldržeti lze, návštěvu výstavy přerušiti a pak opě
téže vslupenky použiti. Též o obědy po 1 K, ma-
silé snídaně po 40 hal. a večeře po 80 hal. ve vý-
stavě samě na předem učiněné objednávky jest po-
staráno. Zvláště se podotýká, že vlak tento, za sní-
ženou cenu 3 K 40 h. za osobu za jízdu z Prahy
do Plzně a zpět přístupen jest i širšímu obecenstvu,
načež se zvláště slavné spolky a korporace pozorny
činí. Odjezd z Prahy v neděli dne 7. srpna ráno vu
hodin 1 min., příjezd do Plzně v 8 hod. 57 min.
ráno, odjezd z Plzně v 9 hod. 33 min. večer. Upo-
zorňuje, se že vlak tento staví i ve stanicích Král
Král
Praha
Plzeň
26
article
Vinohrady, Vyšehrad a Smíchov, kdo možno též při-
stupovati a vystupovati. Předprodej jízdních listků
jakož i vstupenek za sníženou cenu 40 hal. do výstavy
jest: V Praze: na nádraží cis. Frant. Josefa u vrátného
p. Bauera; na Král. Vinohradech: na zastávce „Král
Vinohrady a v hostinci p. Nohavce v Havlíčkově tř -
ve Vršovicích: na nádraží Nusle-Vršovice u p. Jan-
ďourka: v Žižkově: v hostinci „na Sklenářce“; na
Smíchově: v hostinci „u Kejhů“ v Žižkově tř.; v Ho-
lešovicích: v hostinci p. Kubáta (u výstaviště); v Nus-
lích: v Národním domě a v tiskárně p. Staňka a ko-
nečně v budově c. k. ředitelství státních drah v Praze
u p. Fafejty.
— Hlavní roura vinohradského vodovodu praskla.
Malou kalastrofou byli postižení obyvatelé Král. Vi-
nohradů, jakož i Žižkova a ostatních obcí, kterýmse
dodává říční voda z vinohradské vodárny. Právě
nynější době skoro již nesnesitelných veder je tato
kalastrofa tím citelnější. Není to ovšem katastrofa ži-
velní, nevyžádala si za oběť žádný lidský život, ale
je nehorázně nepřijemná. Tři velká města, čítajíci na
150.000 obyvateiů, byla rázem zbavena říční vody.
František
Josef
Bauer
Král
Nohavec
Jan
Kejha
Kubát
Staněk
Fafejta
Smíchov
Praha
Vinohrady
Havlíčkův třída
Vršovice
Nusle
Žižkov
národní dům
27
article
Toť se rozumí, že tento nedostatek byl rozmanitě vy-
kládán a posuzován a obci výtky činěny. A zatím
representace obecní praničím nezavinila tento nedo-
statek, který byl způsoben pouhou náhodou, ovšem
velice nepříjemnou. V sobotu před 10. hod. v noci
praskla totiž hlavní roura vinohradského vodovodu,
kterou byla voda z Podola tlačena do vinohradského
vodojemu. Roura praskla nedaleko »Slepičárny, čp.
131 v Podole u vyšehradských hradeb. Mlobulný
proud vyrazil zemí a voda v úžasném množství va-
lila se cestou podél hradeb do Podola, kde z plavila
přízemní mísinosti v domech čp. 51 a 69. Cestaa
chodník před domem č. 19 v Podole byly přívalem
značně poškozeny. V Podole ovšem vznikl poplach
a nemenší bylo překvapení na Vinohradech. Podolská
vodárna přestala vodu čerpat a co zbylo vody ve
vodojemu, nestačilo k zásobení všech obyvatelů,
kteří ani netušili, jak mrzuté překvapení je ráno
očekává. Včera ráno v mnohých domácnostech na
Královských Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve
Vršovicích nemohli se obyvatelé umýt, neboť z vodo-
vodu neukápla ani kapka vody. Rychle tedy alespoš
pro vodn tvrdou ke studním! Záhy panovala čila
frekvence v těch domech, kde se nalezají studny.
Podol
Žižkov
Nusle
Vršovice
královský Vinohrady
28
article
Této kalamity využitkovali na mnohých mistech
buď nádvoří se studnou úplně uzavřeli, anebo vodu
prodávají. Někde dovoluje se voda čerpati pouz
tém, kdo u mlékáře hokynáře a zároveň domovníka
je odběratelem. A kalamita objevovala se čím dále
tím hroznější. Nebylo vody do koupelen ani v zá-
chodech, kterážto okolnost zejmena je na povážení,
neboť moderní domy zřízeny jsou se splach vacím
zařízením. Není vody na zalévání kvělin v zahra-
dách, kde může nastati velká pobroma. A dnes ráno
v četných domácnostech nemohli se pustit do prádla,
poněvadž vodovody vyschly. Ulice nejsou kropeny,
prach se zdvihá a znepříjemňuje procházku ulicemi
Veřejné sady trpí suchem — a dnes ráno svízel na-
stala na četných novostavbách, kde je voda důle-
žitým spolučtnitelem. Dělníci nemohli připravovat
maltu, zedíci bez malty nemohli pracovat a aby
vůbec práce nemusila být zastavena, opatřována
voda zdlouhavými oklikami. Zkrálka nedostatek vody
způsobil zděšení a nejmrzutější následky. Obec vino-
hradská učinila neprodleně opatření, aby kalamita
byla odstraněna. Mnoho dělníků vysláno k Podoli,
aby prasklou rouru odstranili a novou nahradili.
29
article
Ujišťuje se, že zejtra již vodovody budou vodu do-
dávati. — Velmi rozhorleně pesuzuje kalamitu vody
raport žižkovský: »V Žižkově přestala voda těci,
aniž se to obecenstvu dříve oznámilo«. Po druhé
vodárna vinohradská alespoň 24 hodin předem má
vědět, kde praskne vodovod. Úplný nedostatek řiční
vody v Žižkově způsobil netušené následky. V mno-
hých domech byl tak veliký nával obecenstva
studen, že musila být povolána stráž k udržení po-
řádku. Do městské elektrické centrály v Žižkově
byla potřebná voda dovážena z rybníka olšanského.
— Dnes dopoledne sděluje se nám z vinohradské
vodárny: Závada na vodovodu nebyla tak rozsáhla.
jak se z počátku posuzovalo. Dnes dopoledne
stroje v podolské vodárně počaly o pě
pracovati a voda rozvádí se opět p
celých Vinohradech, Žižkově, Nuslích
a Vršovicích.
Žižkov
Olšanský
Nusle
Vršovice
30
article
— Z krajin roku loňského katastrofou stižených
Zdálo se do nedávna, že aspoň z části zahojí se zejíci
rány, které od roku minulého dosud nezaceleny zů-
staly; úroda na počálku léta ukazovala se velice slib
ně, ale parna a z toho nastalá nevídaná sucha po-
sledních tří neděl valně naději tu snížila, takže úroda
objevuje se jen prostřední. Žně žilné následkem ná-
hlého parna zahájeny téměř o tři neděle dříve, nel
jindy; ty jediné by snad vyrovnaly se jiným létům
úrodným. Ostatní obili kvapem vysýchá a zmna ani
z poloviny nalíti se nemohou. Pole, pícninami porostli,
jsou nyní vypálena. Ve krajině mezi Stupčicemi
Voticemi vše vyschlo, nať bramborová šedne, palouky
vyprahlé, louky na otavu vůbec již nezaložily. Za-
vodňování let minulých jest úplně nemožné, poněvad
všeobecným klesnutím vod zmizely ve krajině tábor
ské, milevské a písecké veškery studánky a prameny
Nouzi kruté bohdá snad nyní bude aspoň z části po-
moženo, ale následky katastrofy loňské budou několi
let, u některého hospodáře navždy citelny. Trudně za-
jímavým malým zjevem bídy jest okolnost, že leto
ve krajinách těch není vůbec žádné drůbeže. nižád
ných téměř kachen a hus, protože hospodyně nen-
sazovaly vejce, vědouce, že nemají ani zrna drůbeli
31
article
Tím pro rok lelošní pramen jistých příjmů vůbec ztr-
cen. Velmi podivně zní při těchto okolnostech mínění
kompetentních úřadů, jež referovaly a referují o stav
obyvatelstva, že ve krajinách těch, o nichž jest řeě,
vůbec chudiny není; jaký názor přinášejí takovilo
interpretové, kteří myslí, že chudý jest jen ten, kdo
s hadry a bídou svou na veřejnost přichází, aneho
zjevně hlady zmírá, jakou znalost světa ukazují, o ton
by se v akci nouzové, télo diametrality humanníbe
jednání, neblaze mohl každý přesvědčiti. Na nejchul
šich mezi chudými, jak to doznali všichni objektiv
posuzovatelé, stalo se po loňské katastrofě bezpráví,
které prošlo jen proto, že se týkalo trpělivého, dobrého
lidu jihočeského, na jehož dobrotu se hřešile. N-
sledky hrozných ztrát kalastrofou 19. července 190
cítiti bude rolník jihočeský, zvláště z okresu píae
ckého, milevského, táhorského a pelhrimovského