1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dne 18. července 1904.
Praha
4
article
Sa ranní n edpol. listy
předle lací set
v Praze v zduinistraei
sa mesíe
t3 čtvri leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáškou
ra měsf
n čtnt leta . . . . 7 K 50h
na měsíc . . . . . . 2 K 80h
Poštou:
na měsíe
:: kar
na čtvrt lia
s dvejí záailkou
na měsíe
ns čtrt leta . . . IK e
Praha
5
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Zpráva generála Sacharova.
Z Petrohradu, 17. července. (C.-B.) [Úřadně.
Telegram generála-poručíka Sacharova, za
slaný generálnímu štábu ze včerejška, ozna-
muje: Dne 15. července odrazili jízdní myslivei
nepřátelskou hlídku, jež obsadila ves Kuancišan
na pobřežní silnici, vedoucí z Kaiču do Nuč
vanu. Noc na 16. července minula klidně. Dne
15. července vykonána obhlídka směrem k Mu-
guju, 14 kilometrů jihovýchodně od Tanči. Ne-
přátelská přední hlídka o 30 mužích, na niž
obhlídka v průsmyku u Muguju narazila, couvla
k Sjakolanu. Dvě nepřátelské setniny, jež se
zdržovaly v Sjakotanu, stáhly se do Kusntun-
linu, 4 kilometry jižně od Sjakotanu. V Ke-
šinhou bylo malé nepřátelské oddělení. Ve vsi
Sacharov
Petrohrad
Kusntun
6
article
Kupejonu a dále na západ od Sjakotanu měl
nepřítel opevnění připravené asi pro dva pra-
pory se 4—6 děly. Pří srážce, k níž došlo
byli praporečník Smirnov a 3 kozáci lehce
raněni. V okoli Pančiatuzy, Cjerohu a Ljou-
soncanu byl zjištěn značný počet nepřátelských
hlídek. Na východ až ke vsi Sinhu, 16 kilo-
metrů jižně od Simučenu, nebyli objeveni žádní
nepřátelé. Generál Misčenko uznává pochvalně
výkony kozáckého atamana Bytichkova a poru-
číka kozáckého prince Karaďordě, kteří veleli
každý sotni v předvoji. Dne 15. t. m. obsadily
dvě nepřátelské setniny po boji s oddělením
střelců průsmyk Kanciapudza, 14 kilometrů na
východ od Simučenu. Blíže Sjakušanu byly po-
zorovány pohyby menších nepřátelských oddě-
lenl. Dle zpráv vyzvědačů soustředilo se v Sun-
tidze, vzdálené asi 15 kilometrů jihovýchodně
od města Sjakušanu během noci 4000—5000
mužů nepřátelské pěchoty s 10—15 horskými
děly a oddělením jizdy. Za ranních úsvitů ob-
sadila větší část nepřátelské pěchoty s horskými
děly okolní výšiny. V průsmyku Dalinském
nalezají se 3000, v Kandziapudze asi 4000 m
nepřátelské pěchoty. Nepřítel opevňuje prů-
smyky mezi průsmykem fenčulienským a mo
dulinským. Na čáře Sajmača-Ljaojan couvli Ja-
ponci ze Sikejanu a Janlihu u Kandziapudzy.
Kupejon
Sjakotan
Smirnov
Lja
Sinh
Misčenko
Karaďorda
Kanciapudza
Sun
Sjakušan
Pančiatuza
Cjeroha
Janlih u Kandziapudza
7
article
Též mezi Sjaosirou a sikulinským průsmykem
nejsou nepřátelé. Za to je průsmyk sikulinský
obsazen oddělením japonského předvoje.
Proti levému křídlu ruskému.
Z Petrohradu, 17. července. Z Dašičaa se
oznamuje, že Japonci mají proti ruskému levému
křídlu pohotově 6 divisí. Jakmile koncentrace
tohoto vojska bude skončena — což očekává
se v nejbližších dnech — upusti Japonci o
demonstraci v průsmycích. Očekává se, že ja-
ponská offensiva vystřídána bude nyní ruskou
Japonský návrh Číně o správě
Mandžurska.
Z Tjencina, 17. července. (Reut. kancel.
Dle telegramu čínského vyslance v Tokiu za
hraničnímu úřadu čínskému učinila japonská
vláda již určitý návrh, týkající se správy
Mandžurie.
Francouzské vystoupení proti Číně.
Z Londýna, 17. července. Dle zpráv kor-
respondenta »Reuterovy kanceláře« v Tjencinu
hrozí franconzská vláda, že vysadí své vojsko
na břeh, nebudou-li potlačeny nepokoje v Tonkinu
Činská vláda uvedena tím do značného roz
Nučvan není obsazen Japonci.
Z Londýna, 18. července. Z Tjencina sdě-
lují, že tamní zástupce ruský officiálně pro-
hlásil, že Japonci Nučvan neobsadili. Správa
Nučvanu je jako dříve v rukou ruských.
Situace v Nučvanu a okolí.
Z Londýna, 18. července. Z Nučvanu došla
zpráva, že klid nebyl ničím porušen a nedošlo
k nijaké nové akci se strany Japonců. Částečně
již přestalo pršet a území postižené deštěm
rychle vysýchá. Protože lušlěniny všude ve
velkém množství dozrávají, je výživa armády
zajištěna. Japonci horlivě pracují na úpravě cest.
rušení.
Japonec
Tjencin
Mandžurie
Reuterův
Nučvan
Petrohrad
Čína
Reut
Tokio
Londýn
Tonkin
Nučvan
8
article
Od Jalu a z jižní Mandžurie.
Z Petrohradu, 18. července. (Pův. telegr.
zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Ústí Jalu jest
úplně zaneseno. Řeka nesmírně stouplaa
v celém povodí Jalu panuje veliká povodeň, jež
může Japoncům úplně znemožniti ústup n
Koreu. Japonci berou obyvatelstvu jižní Man-
džurie veškeré zásoby obili a potraviny. V horách
a průsmycích se nalezající japonské vojsko trp
nesmírně hladem.
(Ostalní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Japonec
Jal
Petrohrad
Korea
9
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Proti slovanským parallelkám.
Z Těšína, 18. července. Včera konala se
zde schůze zástupců německých
měst východo-slezských, ve které
bylo protestováno proti zřízení slovanských pa-
rallelek na paedagogiích v Těšíně a Opavě. Po
schůzi došlo k demonstraci.
Vládní »Montagsrevue« kritisuje věští.
Z Vídně, 18. července. Vládní »M on-
tagsrevue« v kritice dosavadní politiky
mladočeské dospívá k závěrku: »Císařské dny
v Praze r. 1901 znači největší lesk politiky
mladočeské. Ale ten lesk už dávno pobledl,
poněvadž k oněm úspěchům nepřišlo nic no-
vého, naopak nastaly v oboru národním a ho-
spodářském nejtěžší ztráty. Pan dr. Kramář
v každé politické schůzi prý oznamuje nové
lhůty jistého vítězství své politiky, stále kratší
Ale žádná z těchto lhůt nebyla událostmi
respektována.
Mladočeská strana, svěřivši se muži zrovna
tak duchaplnému jako lehkověrnému, stojí nyní
před pohromou. Má tajné přání, aby dr. Körber
co možná nejdříve rozpustil poslaneckou sně-
movnu, poněvadž doufá, že by tak ještě částečně
se udržela. Ale ministerský předseda sotva se asi
propůjčí k takové ochotě a to tím méně, žeje
mnohem jistější prostředek ke vzkřisení mlado-
české a vůbec života schopné české strany, to
jest: návrat k parlamentní práci. Jinak bude osu
českého národa svěřen četným a různým, ale ve-
směs slabým rukám a nikdo mu nebude moci
nahraditi, čeho pozbyl fanatismem jediného fata-
listy.«
doktor
Kramář
Körber
Těšín
východníslezský
Opava
Vídeň
Praha
10
article
Telegramy „Národních Listů.“
Telegramy „Národních Listů.“
Slovanské Sokolstvo v Lublani.
Z Lublaně, 17. července. (C.-B.) Za příči-
nou 40letého trvání zdejší jednoty sokolské
přibylo sem z různých zemí slo-
vanských přes 2000 Sokolů, mezi
nimi také gymnasté francouzští. Včer
večer byl uspořádán slavnostní ko-
cert, po němž následovala hostina. Dnes bylo
závodní cvičení o ceny a uspořádán
slavnostní průvod, ve kterémž se zů-
častnilo více než 2000 Sokolů. Vše provedeno
klidně a důstojně, bez nejmenšího poru-
šení pořádku. Odpoledne bylo slavnostn
cvičení a potom konala se veliká lidová
slavnost, v níž se hojně zúčastnilo obyvatelstvo
lublaňské i okolní. Celé město bylo vyzdobeno
prapory.
Oslava památky Štěpána Velkého.
Z Černovic, 17. července. (C.-B.) Včera
konalo se v klášteře putenském za velmi čet-
ného účastenství hostí domácích i z ciziny
přibyvších výročí 400leté památky úmrtí vévody
moldavského a zakladatele kláštera Štěpána
Velkého. Zemský president prine Hohen-
lohe byl na nádraží u přítomností nepřehled-
ných zástupů uvítán slavnostní řečí, jež přijata
byla provoláváním »Slávy« panovníku. Na t
uveden byl v průvodu do kláštera, kdež jej
přijal arcibiskup dr. Rebta, jenž potom sloužil
slavnostní zádušní mši za zesnulého vévodu.
Professor Oneiul měl na klášterním dvoře
historiekou přednášku. Císaři odeslán byl holdo-
vací telegram, k němuž panovník odpověděl
Arcibiskup dr. Rebta mocnářovu odpověď pře-
četl shromážděnému lidu. Ve zvláštním pavil-
lonu konáno slavnostní diner, jehož se zúčast-
nilo přes 100 hostí a při němž proneseny četné
přípitky.
Velký
doktor
Rebt
Oneiul
Lublaň
Černovice
Sokol
11
article
Rakouská loď »Aspern« v Šanchaji.
Z Vídně, 17. července. (C.-B.) Dle telegra
fického sdělení přibyla císařská loď » Asperne
včera do Šanchaje. Na palubě jest vše zdrávo
Sultánův vyslanec u knížete černohorského.
Z Cetyně, 17. července. (C.-B.) Vyslanee
sultánův Hajdar paša byl dnes dopoledne
přijat v audienci knížetem černohorským, jemuž
vyřídil pozdrav sultánův. Večer k jeho podtě
uspořádána hostina. Kníže Nikola a sultán vy-
měnili mezi sebou pozdravné telegramy a Nikola
udělil Hajdaru pašovi řád Damilův, pobočník
jeho Bessimu týžřád II. třídy a sekretářům
Rissiovi a Halalovi týž řád IV. třídy.
Návrat bulharských uprchlíků.
Z Cařihradu, 17. července. (C.-B.) Dle
úřadní statistiky turecké vrátilo se v době
od 16. dubna do 15. června 10.886 uprchlíků
bulharských do makedonských vilajetů.
Americké lodi v Terstu.
Z Terstu, 16. července. (C.-B.) U místo-
držitele hr. Goěssa byla dnes večer h osti n
na počest přítomného severo-ame-
rického loďstva. Přítomno bylo 28 hostů,
mezi nimi oba kontradmirálové Barker a Je
welle, jakož i velitelové amerických bitevních
lodí a křižáků.
K povstání Hererů.
Z Lissabonu, 16. července. (»Ag. Havas«.
Ministr zahraničných záležitostí a ministr osadní,
jednali včera o situaci v Angole. Proslýchá
se, že odeslání posil považuje se za nutné pro
případ, že by šlo o porušení neutrality hranie,
kdyby Hererové chtěli se uchýliti na portugalské
území.
Nikola
Hajdar
Damilův
Barker
Herero
Havas
Aspern
Šanchaj
Vídeň
Cetyně
Cařihrad
Terst
Angola
12
article
Manifestační sjezd
českých mistrů pekařských v Plzni
(Od našeho zpravodaje)
Manifestační sjezd
českých mistrů pekařských v Plzni
(Od našeho zpravodaje)
V neděli dopoledne konán v Plzni v Mě-
šťanské besedě manifestační sjezd mistrů pekař-
ských za četné účasti mistrů z blízka i z dáli
Sjezd zahájil předseda Ústřední jednoty
pekařů v Čechách, na Moravě a ve Slezskup.
Jungmann z Prahy, jenž zvolen k návrhu
p. Svobody z Plzně za předsedu sjezdu, z
místopředsedy p. O. Schützmeistr z Plzně a p.
Lukeš z Kolína, za zapisovatele p. Fr. Babický
a p. E. Kohout z Plzně. Předseda uvítal účast
níky a hosty, mezi nimi byli pp. zemský a říšský
poslanec Fr. Kratochvíl za klub svobodo
myslných lidových poslanců českých, V. JIlek
za klub agrárních poslanců, za obchodní a živ
nostenskou komoru v Plzní p. Fr. Frisch a za
pražskou p. Fr. Oplt, dále zástupce živnosten
ského instruktora dr. Ant. Ottis; ke sjezdu došlo
několik přípisů, od společenstva v Táboře, po
slanců národně sociálních atd.
Jungmann
Svoboda
Lukeš
Babická
E Kohout
Kratochvíl
V JIlek
Oplt
doktor
Antonín
Plzeň
Čechy
Morava
Praha
Kolín
Francie
Tábor
Ottis
13
article
Jménem svobodomyslných poslanců a jed
noty společenstev živnostenských posl. Krato-
chvil tlumočil pozdrav sjezdu, poukazuje na
důležitost a nutnost soustavné organisace pro
veškeré stavy a obory. Organisace taková musí
býti tuhá a hospodářská. Slibuje přispění
poslanců, zvláště za revisi zákona z roku 1873
o výdělkových a hospodářských společenstvech.
Přeje sjezdu hojného zdaru ! (Bouřlivý potlesk.)
Pan dr. Ottis z Prahy pozdravuje sjezd
jmenem živnostenského instruktora. (Souhlas.)
Komorní rada p. Oplt z Prahy promluvil
pak o účelu a nezbytnosti stavovské organisace
a tisku odborového se zřetelem ku pekařskému
stavu, jenž čitá v Čechách na 7000 členů, ale
v organisaci Ústřední jednoty jest jen — 700
členů! To škodi nám v rozhodných okamži-
cích, kdy jde o to, aby hlas náš byl slyšán
na rozhodujících místech. Program Jednoty po-
kračuje sice pomalu, ale jistě; pečuje téžo
zásobovací družstva, důležitá pro ho-
spodářskou naši obranu, takže Jednota bude
doktor
Ottis
Oplt
Praha
Čechy
Jednota
14
article
nejmohutnější jednotou řemeslnou. Třeba však
pracovati hlavně mimo Prahu v zájmu
utužení organisace. (Výborně!)
Pan Svoboda z Plzně doporučuje ná-
sledovati organisaci dělnickou. Hleďme také
upraviti své prodejní poměry jako obuvnícia
řezníci. (Výborně !) Nečekejme spasitelů ze sborů
zákonodárných, ale přičiňme se o řádnou
organisaci a svépomoc. (Souhlas.)
Tajemník jednoty p. Bělý promluvil účinně
o zákonu ze dne 9. dubna 1873 o výdělkových
a hospodářských společenstvech a o návrzích
na jeho úpravu k ochraně živnosti řemeslných.
Svoboda
Bělá
Praha
Plzeň
15
article
Poukázal s povděkem na úspěch, docí-
lený odvetnou ake! proti osnově
zákona o zájmových společen-
stvech rolnických, takže v osnově
radou zemědělskou vypracované a posléze sněmu
již ke schválení předloženě vynechány byly
živnosti pekařské, o oboru působnosti
jednající a naopak vloženo do § 3. nového zá-
kona zemského, že ani rada zeměděls ká
ani zájmová společenstva rolnická nesmějí se
zúčastnit žádných riskantních podniků, ve vý-
dělkových a hospodářských společenstvech spo-
čivajících. Posléze doporučil resoluci, jež
schválena jednohlasně. Zní:
»Čeští mistři pekařští, shromáždění na
manifestačním sjezdu v neděli dne 17. čer-
vence r. 1904 v Plzni, vyslechnuvše vývody
jednotlivých zpravodajů, prohlašují, že spa-
třují dosažení a splnění tužeb svých jedině
ve svorné a pevné hospodářské orga-
nisaci stavovské. Uskutečňováním
jejím nechceme se snad vymykati ze společ-
ného kruhu a postupu veškerého živnostni-
ctva českého, nechceme bez ohledu na stavy
sdružené propagovati existenční otázku svou,
však toužíme urovnáním poměrů vnitřních,
upraveným na cestě své pomocné
mnohých otázek zevních, v jichž splnění
za trvající neplodnosti živnostenského
zákonodárství marně bychom doufali, sesílili
se hospodářsky tak, bychom byli vzorem
řemeslné síly a vyspělosti stavu ostatnímu.
Plzeň
16
article
Organisaci stavovskou nechceme drobiti v různé
již strany rozštěpené síly národní, nýbrž
naopak pod jediným všech věrných synů
vlasti české praporem působiti k hmotnému
vzrůstu klesajícího stavu svého, ku prospěchu
oborů sdružených, ke zdaru celého národa
našeho. K práci té voláme veškeré mistry
pekařské z král. českého, markrabství morav
ského i vévodství slezského v tom pevném
přesvědčení, že v době brzké nenaleznem
ni jediného příslušníka cechu pekařského, jenž
nestál by v organisačních řadách naší »Ústr.
jednoty pekařů v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku«, uvedený program stavovský ve štltě
svém mající, jenž nebyl by podporovatelem
i jediného veřejného odborného mluvčího na-
šeho »Starých Pekařských Zájmů«.
Manifestačním sjezdem timto chceme žádati
dále za ochranu řemesla pekařského před
hrozící nám velkovýrobou nařízeními zákoni-
tými, pro jednotlivce v řádu živnostenském
platnými a pro téhož nazvíce též i přesn
dodržovanými.
Čechy
Morava
Slezsko
zákonitý
17
article
Žádáme, by v řádu živnostenském, jenž
nedovoluje § 14. různým nepovolaným ojedi-
nělým příživníkům na úkor živností řemeslných
žiti a týti, stejná platila práva i povinnosti
pro sdružení několika osob, jako spolky, spo-
lečenstva atd., jež oprávnění osoby právnické
si získavše, beze všech průkazů způsobilost
do kteréhokoli řemesla zištně zasahovat
mohou. § 3. řádu živnost. o právnických
osobách jednající budiž upraven v tom znění
že osoby právnické mohou provozovati živ
nosti řemeslné za týchž podmínek jako jed
notlivci, toliž že musí ony dle složení svého
celým zastoupením podati průkazy způsobi
losti toho či onoho zamýšleného podniku re-
meslného stejně tak, jako každý jiný řemeal-
ník. S timlo budiž současně upraven i kři
klavě dvojí loket řádu živnost. na jevo dá
vající, § 55., v jehož odstavci 2. dovoluje
se držiteli živnosti vzlti sobě náměstka nebo
V drobném prodeji:
ranní číalo o sobě . . . za 8h
odpolední . . . . . . . za 2b
Ve filialkách na venkově
ranní číalo. . . . . . . . 10
cdpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
plati se hotově zapřel
Přečplaceni a insesty přijímá sdmini-
stzace v Marianské ulicí č. 3.
Tam nacházají se t4š redake
tiskárna a expedice „ Národnich Listá“.
Rukopisy se nevraceji.
Národnich Listat
18
article
pachtýře, jenž právě jako sám držitel živnosti
musí míti vlastnosti, jichž třeba jest k samo-
statnému provozování příslušné živnosti, jehož
však odslavec 8. na nařízení toto, pro jedno-
tlivce platné zapomíná a pod lit. c) osobě
právnické potřebných vlastností k samostat-
nému provozování živnosti nemající oprávně-
ného náměstka nebo pachtýře vnucuje. Poně-
vadž pak pojem osoby právnické není řádem
živnostenským nikde přesně vyřízen a ona,
dle soukromého práva občanského vyklá-
dána má plnou volnost k obcházení řemesl-
nictva ochranného § 14. řádu živnostenského,
žádáme, aby zařaděny byly pod § 14.
odstavce:
Veřejná obchodní společnost při opovědi
živnosti řemeslné musí podatí všemi společ-
niky, oprávněnými společnost zastupovati prů-
kaz způsobilosti ku provozování zamýšlená
živnosti.
Společnost komanditní podati musí průkazy
způsobilosti společníky osobně ručicímia
právo společ. zastupovati majícími. Společno-
sti akciové veškerými členy správní rady.
Výdělková a hospodářská společnost na zá-
kladě zákona ze dne 9. dubna 1873 zalo-
žená rovněž veškerým představenstvem prů-
kaz způsobilosti při opovědi živnosti řemeslné
podati musí.
19
article
Ježto pak družstva tato hlavně do živností
řemeslných zasahují a je poškozují, žádáme
za celkovou revisi zákona zmíněného a za
pevné stanovení i většího počtu představen-
stva v § 15. zákona téhož uvedeného.
Ježto pak veškeré zde uvedené stížnosti
stejným tlakem na veškerá naše řemesla do-
lehají a je v záhubu úplnou přivádějí, vyzý-
váme tímto veškeré české řemeslnictvo, by
společnou u všech svých zástupců žádostl
rázné zastání a požadavků těch sobě zabez-
pečilo a jednomyslným, mocným voláním spra-
vedlivé opravy ty sobě v době brzké vydo-
bylo.«
Pan Šimák z Volyně přál si v zájmu
organisace, aby do společenstva náležely bližší
živnosti, ne tak rozmanitá jako nyní a mluvío
pečení chleba v mlýnech. Pan tajemník Bělý
praví, že třeba práce a dohody, zvláště
s mlynáři a zemědělci, k tomu se o
Jednoty pracuje. (Výborně.)
Pan Babický poukázal na potřebu ven-
kovské organisace a upřimnosti mezi sebou.
(Výborně.) Tím program sjezdu vyčerpán a vře-
lým doslovem p. předsedy Jungmanna ukončen
provoláním další činnosti »Na zdar« ! (Bouřlivý
souhlas.)
Účastníci sjezdu navštivili též výsta vu
kuchařskou, v pondělí jest návštěva mě-
šťanského pivovaru plzeňského.
Šimák
Babická
Jungmann
Volyň
Bělá
Jednota
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. července. (K cestě Kör-
brově do Išlu.) „N. W. Tagbl.“ dovídá se
se strany kompetentní, že ministerský předseda
nebyl tentokrát panovníkem do Išlu zvlášť po-
volán. Šlo prý jen o obvyklé referování panov-
níku o běžných věcech. Finanční minist
Böhm-Bawerk, meškající na letním bytě
ve Weissenbachu, přijel včera také do Išlua
konferoval delší dobu s drem. Körbrem.
Ze Štyrského Hradce, 16. července. (Sně-
movní volby vypsány.) Dnes byly vy-
psány volby za všeobecnou voličskou třídu do
sněmu štyrského. Hlavní volby budou se konati
20. září, užší volby, bude-li jich třeba, 23. září.
Volební právo při těchto volbách náleží všem
svéprávným mužským osobám, požívajícím ra-
kouského státního občanství, starým nejméně
24 léta a přebývajícím aspoň šest měsícu
v obei, v níž mají veliti. Volebním místem jest
každá obec, mající aspoň 400 obyvatelů; menší
obce volí v sousední větší obci. V záříjových
volbách bude zvoleno osm poslanců, a sice po
jednom ve volebních okresích Št. Hradei městě,
štyrskohradecké venkovské skupině, v Mostě nad
Murou a okoli, v Lubně a okolí, ve Feldbachu
a okolí, v Mariboru a okoli, v Celji a okolí a ko-
nečně ve Ptuji a okolních okresích. Všechny poli-
N W Tagbl
Böhm
Bawerk
Praha
Išlu
Štyrský Hradec
Most nad Mura
Lubno
Feldbach
Maribor
Celja
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vústavě dra. Chramce v Zakopaném
Listek z mého polského památníku.
Podává Frant. Vondráček
Jak rád vždy zapadnu o prázdninách do mi
lého toho údolí pod Tatrami, jak rád se vracím
vždy do Zakopaného!
Nedivím se nyní Jelínkovi, nedivím se J
Havlasovi, že k Tatrám přilnuli celou duší svou.
I mně po celý rok tane jako vábná vidina na
mysli ten šedý, zamračený sarkofág Giewontu,
ta nádherná údolí Stražysk a Košcielisk,
zreadlové plochy Mořského Oka a Černého Stawu
s celou nádhernou velkolepostí horské scenerie.
Duše má při klopotné práci tak ráda si zaletí
k těm roztomilým villám i góralským chatám
v Zakopaném. A proto, sotva že uvolnil se pevný
řetěz povinností povoláni, spěchal jsem i letos,
arci, že trochu oklikou, přes Varšavu, do Za-
kopaného. A měl jsem letos opravdu štěstí. Uby-
toval jsem se v léčebném ústavě dra. Chramce.
Předem bylo mi zamluviti si tam koutek. Jel
ústav tak oblíben, že jest neustále hostmi na-
plněn. Ale krásně mi bylo v útulném tom domě.
Pokojík malý jako klícka, čistý. V otevřené okno
dívaly se mi zasmušilé a vždy měnící se Tatry
a smrkový les dýchal mi svou pryskyřičnou vůni.
Upraviv po cestě svou toilettu, vyšel jsem
na dlouhou chodbu ústavu. Proti mně kráčel
s usměvavou tváří muž černých, jiskrných očí,
černovousý, vysokého, jasného čela. Dr. Chra-
miec! Ke jménu tomu úzce pojí se celý rozvoj
Zakopaného, jméno to těsně souvisí s celým du-
ševním i materiálním životem tohoto ústřed
Polákův.
Listek
František
Vondráček
Jelínek
J Havlas
doktor
Chr
Polákův
Zakopané
Varšava
Tatry
Košcielisk
22
article
Kráčeje ve šlépějích velkého Chalubiňského
jenž ukázal světu tuto perlu zemí polských, hle-
děl povznésti Zakopané na klimatické léčebn
místo prvního řádu. Dr. Chramiec zbudovaltu
ústav léčebný a z dosti skromných počátkův uči
nil jej takovým, že směle může se rovnati veli-
kým ústavům zahraničním.
Dr. Chramiec přijal mne pln laskavosti. Lé
kářská porada byla nedlouhá. Domáci pán klade
největší váhu na čistý vzduch a tu v Zakopaněm
jest jenom čistý. Z lékařské porady přešel dr.
Chramiec brzy k jiné olázce:
„A prosze pana dobrodzieja, dla czego tylk
Czech tutaj w Zakopanem jak biala wrona? An-
glików tu wiecej!“
Přivedl mne skoro do rozpakův. Měl jsem
mu říci, že jsme my Češi tací nehybové, že se
sotva od pece odkulíme? Měl jsem mu snad za-
lhati, že naši lidé, mající chuť a možnosť cesto-
vati, prolézají nyní každý koutek naší vlasti?
Či měl jsem mu odpověděti, že zanášejí naši
pacienti peníze do lázeňských mist Německa?
Ani prvé, ani třetí nebylo by nám k velké cti,
lháti jsem nechtěl. Vymkl jsem se přímě od-
povědí a svalil jsem celou příčinu na neznalost
a sporé zprávy o Zakopaném.
Z rozhovoru vyrušil nás mocný hlas jakéhos
bicího nástroje.
„Do obiadu! kochany panie!“ pravil dr.
Chramiec. Vzal mne pod paží a vedl mne
dlouhou, prostrannou chodbou do jídelny. Byl
jsem překvapen. Veliká dvorana se čtyřmi dlou-
hými stoly, čistě a vkusně pokrytými, na nichž
jako ozdoba pyšnily se krásné kytice, jakoby
byly k hostině připraveny.
A při tom tu tak útulno, tak po domácku
milo. Hospodář vykázal mi místo. Vedle mne
doktor
Chramiec
Čech
Zakopané
Německo
23
article
sedí milý assistenční lékař ústavu, dr. Jan An
druszewski, spisovatel obrázků, plných mysti-
ckých nálad a visí. A proti mně starý známý
můj, básník Kazimierz Przerwa Tetmajer a
s druhé strany rozmilá paní G... s očima plnýma
šelmovství a nevinné koketerie. Sotva bylo po
představování a přátelském uvítání, již cítil jsem
se tu jako doma. Jídelna v malé chvíli se naplnila
nejvybranější společností a přece nikde ani po-
tuchy po škrobenosti nebo upjatosti. Ve chvilce
hučelo v jídelně jako v úlu. Oběd byl hojnýa
znamenitý. A jak dovedou obsluhující děvčata
v černých úborech s bílými zástěrami pobízeti
A domácí pán prochází jídelnou, tu seznamuje.
tu se vyptávaje. Každému chce něco pověděti.
Po obědě v průvodě Tetmajerově a Andru-
szewského vyšel jsem z jídelny, abych se po
ústavě rozhledl. Prošli jsme dlouhou, zasklenou
verandou, kde stojí kulečníky, šermířskou siní,
zimní tělocvičnou ven do parku.
Nevím, možno-li tak nazvati krásný smrkový
a jedlový les, propletený sítí stezek a dlouhých
prospektů, s vodotrysky a loubími. Kdo chce.
najde tu samotu, kdo chce, najde veselou spo-
lečnost. V pěkném pavilloně hraje dobrá kapela.
Kapelník, třeba zrozený již v Polště, přece pů-
vodem Čech. Tu v parku mile dojímá druhá
budova ústavu, rozkošný „Dom pod Matka
Boska“, kde zařízeno vše se vkusem a možno
říci, s přepychem. A tam nedaleko několik paní
klečí ve dveřích malého kostelíčka dřevěného.
doktor
Jan Ana
Kazimierz
Przerwa
Tetmajer
Tetmajerův
Andr
Polště
Čechy
Dom pod Matek Bosco
24
article
Prošedše parkem, vešli jsme na širé, trav-
naté prostranství. I tu bylo rušno. Tam mládež
hraje lawn-tenis, tam krokeť a ta nejmenší dro-
botina se tu vesele prohání. Tu a tam na lavič-
kách sedí hosté a podávají se blahodárným
účinkům přimých paprsků slunečních. Po pro-
hlídce místnosti lázeňských, krásně a účelně za-
řízených pro všecky možné způsoby léčení vo-
dou, vrátili jsme se do ústavu. Přítel Tetmaje
zavedl mne do čílárny. Veliká dvorana, vkusně
ač jednoduše upravená, jest dostaveníčkem růz-
ných kroužků, jež se tu ke čtení neb k roz-
hovoru scházejí. A když již znudí četba, zavzn
piano vážnou poloněsou neb ohnivým mazurem
a nejednou promění se čítárna v taneční sin.
A vedle čítárny, hezky v ústraní, usadilo se ně-
kolik starších pánův, aby nezapomněli za pobytu
v léčebném ústavě hráti vinta. -Sem také za-
strčena paní „Nikotiana tabacum“.
A ani se nenadějete, již se chýli k večeru.
kdy ústav zazáří množstvím elektrických lamp
a lampiček a kdy při večeři opět sejde se cela
společnost v jídelně.
25
article
„A teraz, kochany Franiu, ubranie balowe!“
vybízí mne Tetmajer po večeři.
A opravdu, přijel jsem právě ve čtvrtek
kdy čítárna ústavu změní se v taneční siň, kdy
na galerii zasedne góralská kapela, kdy ve dvo-
raně zapestří se nádherné plesové úbory krásných
dam, zazáří to leskom drahokamů, kdy naplní se
vzduch dvorany různými parfumy vybranými.
Od osmé hodiny večerní proudila širokým.
jiskřivým tokem zábava. Nejvybranější společ
nost nejen z ústavu dra. Chramce, ale z celého
Zakopaného dává si ve čtvrtek dostaveníčko na
tomto reunioně. Největší díl tanečního pořádku
zaujme ovšem vždycky krásný mazur. Starý.
mladý, všichni, komu lékaři nezakázali, tančí
Jak bravurně mihají se čtyřice, jak plynou gra-
ciesně krásné postavy polských paní, s jakou
vervou nadskakují pánové, kteří občas jaře si
po dupnou, až se stěny zachvěií
Tetmajer
Zakopané
26
article
Až opojuje dívání se na ten vír mazuru.
Žel, že taneční veselí trvá jenom na krátko!
O půl jedenácté je všemu konec. Marny jsou
žebronivé pohledy sličných tanečnic, marny do-
mluvy pánův. Pan „dyrektor“, jak zovou tu dra.
Chramce, je neúprosný, nepřidá ani chvilečky.
Služebnictvo ústavu, jež mezi zábavou podávalo
zákusky a vína, přinese ještě celé balvany
zmrzliny, což je finalem reunionu. Vše se roz-
cházi a v malé chvíli jest v celém ústavě klid
ticho. — —
Otevřeným oknem vane mi v útulný po
kojík můj svěží horský vzduch, plný posilujíeí
vůně a nad mohutnou stěnou Giewontu září jako
nádherná ampule plný měsíc, dívaje se mi do
pokojíka. Přijemně spal jsem první noc v Za-
kopaném.
A tak to je den za dnem. Jak by se tu člověk
neuzdravil! Všecko tu spojeno. Lékaři výteční,
znamenitá strava, společnost vybraná, zábava
ušlechtilá a k tomu všemu ten zázračný léčivý
balsám — tatranský vzduch!
A proto, kdo chceš zotaviti se po celoroční
práci, kdo chceš nabyti nových sil, jen zajed
si do Zakopaného, zamluv si dříve pokojík
v ústavě Chramcově a nebudeš litovati.
Snad nebude potom přiveden osamělý Čech
do rozpaků podobnou otázkou, jakou mne skoro
uvítal dobrý dr. Chramiee.
A buďte ujištění, že přijmou vás v Zakopa-
ném s pravou polskou pohostinností, že nebude
tu na vás mrazivým dechem vanouti mráz cizíny.
Tu zajisté naváží se přátelské, intimní osobni
styky, jež jsou nejlepším prostředkem ku prakti-
ekému provádění hesla, jímž tak rádi až plýt-
váme, totiž — vzájemnosti slovanské.
doktor
Chramiee
Marna
Zakopané
Čechy
Zakopa