ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f7615360-7108-11dc-aba4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 51, person 57, org 8, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 6. února 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 37.
4 article
Na ranní a odpol. lista předplácí se v Praze v adminisíraci za mnčele sa čtvrů lirta s dvoji denáškou na ssřaee un čvst lota . . . . 7 K 60 h ve altalkáeh: 2 K 30 h na mnči ie . P ošton: na nri. . . . . 9 K 60 s dvojí zísilkou a meinsl na čtert lela
Praha
5 article Po valné hromadě rakousko-uherské banky.
Po valné hromadě rakousko-uherské banky. Z kruhů odborných došly nás následující závažné poznámky ku poslední valné hromadě rakousko-uherské banky, jež ochotně klademe v čele listu, ježto jsou způsobilé vzbuditi další žádoucí zájem v záležitosti nejen hospodářsky vysoce důležité. Byť ve všech částech úvahy ne- sdílíme mínění p. autorovo — zvláště se nám zdá, že akcionáři posavadní většiny zapomínají že nutno míti na zřeteli zákonné zájmy mnoho- národního státu a tudíž všech jeho a ne pouze německých hospodářských činitelů — zůstavu- jeme si vlastní podrobnější výklady po tétc stránce pro podruhé. Průběh valné hromady akcionářů rakousko uherské banky podává nový důkaz o tom, že chystá se tuhý zápas o posicí hospodářskou, která přece dle vlastního doznání zástupců ně- meckého kapitálu má zůstati národnostně ne- strannou. Výsledek jednání této a zajisté i příštíeh valných hromad bude stejným. Němci, v před- pokladu své všemocnosti, necítí se dosti sla- bými, aby alespoň z části ustoupili vývoji hospo- dářských a politických poměrů této říše a dali to přiměřeně na jevo. Účasť zástupců národa če- ského nebyla pak ničím jiným, než důstojným hospodářským osvědčením — klidným měřením sil.
Němec
6 article
Poněvadž valnými hromadami rakousko- uherské banky zabývati se budeme nyní patrne každoročně, až do konečného upravení této otázky, třeba, dokud ještě jsou v čerstvé pa- měti referáty o poslední valné hromadě, poměr náš k ústavu cedulovému blíže objasniti. Všichni národové rakousko-uherské říše mají na bance zájem čtverý a sice: 1. se stanoviska politicko-národního, 2. se stanoviska akcionářského, 3. se stanoviska věřitelského, 4. se stanoviska obchodního. 1. Zájem politický dán jest pri vilegiem bance státem poskytovaným a zajist dojde náležitého uplatnění už v roce 1907, resp 1910, kdy privilegium udělené císařským naří- zením z 21. září 1899 a uherským zákonem čl. 37. z r. 1899 uplyne, a jednati se bude o to aby banka po případě přeměněna byla v ústav státní. Jak známo, má státní správa právo, převzít banku do vlastní režie za náhradu akcionářům K 1520.— za každou akcii, s vyplacením pří slušného podílu reservního fondu, tudíž celkem K 1590.—. Pokud by převzetí státi se mělo roku 1907 (bude-li totiž zrušena do té doby jed- notnost celního územi s Uhrami), dostanou akcionáři za ušlá 3 léta po 20 korunách ročně zvláštní náhrady. (Dnešní kurs akeií asi 1620.— Obchod hypotekární zůstává vyhražen akcio nářům.
Uhry
7 article
Není pochyby, že v těchto podmínkách spo čívá důležitost významu politického, s tohot hlediska bude třeba na luštění otázky se připra- vovati, protože úprava poměrů ze základního bedu vyplyne čistě z politické konstellace této pouze několikaleté budoucnosti. Z tohoto stano- viska nelze uznati za správné mínění akcionářů Němců, kteři hledí odvrátiti zájem náš od této okolnosti, při tom však se prohlašují ústy před- sedy Ústřední banky německých spořitelenv Praze za „Staatstreues- und staatserhaltendes Element“, takto nepřímo nás očerňujíce, jako bychom byli živlem odstředivým. Ostatně si ne- zůstali důsledni a popřeli sami sebe, když „z mi- losti“ připustili jmenování slovanského politik (Bilinski). 2. Účasť delegátů českých byla nejlepším projevem značnosti če- ského akcionářství a třeba by, jak ve valné hromadě Němci rovněž nesprávně uve deno bylo, akcie, v českých rukou jsoucí, ne- representovaly více než 2% celkového akciového kapitálu, přece vzhledem k tomu, že počet akcií, pokud jich přes 20 na jedno jméno přepsáno jest, více hlasů než 1 neposkytuje, vydá toto malé procento zlomek poměrnosti, pro náš národ dosti příznivý, neboť z 395 akcionářů přítomných bylo 98 delegátů českých (poměr 4:1) a to z val- né části výkvět zástupců našeho národa. Při tom dlužno uvážiti, že hospodářské probuzení u nás není data tak starého i že teprve v posled ních létech a zajisté za mnohem nepříznivějších kursů byly akcie se strany české kupovány.
Němec Praga
8 article
Tak silné menšiny akeionářů nelze ignoro- vati a jsou o tom sousedé naši ve svém nitru dobře přesvědčeni a přijdou asi k rozumu tím spíše, že opora plynoucí z odstavce předešlého — po stránce politické — jest této menšině za- bezpečena. Ostatně nebude chyběti zájmu dal- šího a poměr nynější nemusí býti považován za ke nečný, nejvyšší. 3. Další zájem, jaký národ nái na správě banky míti musí, jest včený, jest to zájem věřitele na byti dlužníka, nebot jinak nelze nazvati poměr mezi národem, který trpí — resp. trpěti musí — v oběhu poukázky této soukromé banky místo hotových peněz a při celkové cirkulaci bankovek asi K 1600 millionů, nejméně 300 mill. K jest saturován nemaje za své kapitály jiné jistoty, než těšínské jablko v proporci zlatého pokladu, o němž se dr. Fiedler dobře byl zmínil, že v takovém množstv ve sklepích banky odpočívá Jak v mimořádných případech s pokladem tímto, z valné části to i pokladem našeho národa by se naložilo, o tom nikdo nemluví a přece každý věřitel má právo ve stejné hypotéce stejn na osudu poměrů dlužníka participovati. Bylo by tedy i z tohoto stanoviska zajiste věcí přirozeného ohledu, aby ve vrchním ve- dení banky zastoupen byl věřitel tak zúčastněný jako v tomto případě jest národ náš; to jest do zajista minimálním požadavkem, jaký v tomt směru uplatniti by se dal. 4. Sestanoviska obehodního vy- týkáno nám bylo p. Sobitschkou, pa- trně zase jako „Trugschluss“, ve kterémžto slově se mu zalíbilo, že my Čechové hospodářsky neznamenáme tolik, jako Němci. Nikdy jsme toho netvrdili, ale také nejsme tak nepatrní, aby na hlavu postavená statistika uvedeného pána postačila k odsouzení nás k vědomí nepatrnosti ke zříkání se; naopak přičiníme se, abychom uká zali, že hospodářský mozek náš není ještě v čerpán.
doktor Fiedler Sobitschka Trugschluss Čecho Němec
9 article
Proti německým 168 spořitelnám, spravují- cím 1120 millionů korun národního jmění, po- staveno bylo pouze 120 českých spořitelense 475 mill. K (skutečně však 510 mill. K) a při- počteme-li k těmto millionům naše záložnictvía družstevnictví — o němž, ač byl upozorněn drem. Pacákem p. Sobitschka, zachoval moudré mlčení — na 750 millionů korun representující docílíme rázem úhrn 1225 millionu korun, a při zakrnělém záloženství německém můžeme tvr- diti, že rovnováha byla by docílena. Pokud interessu obchodního u banky ra- kousko-uherské se týče, byli bychom dnes nej- méně na stejné úrovni s kapitálem národně ně- meckým, neboť statistika, dle niž pouze necel 3% obratů bankovních případají na Čechy, prot 92% německým, jest opět hokus pokus, a za- jisté by jinak čísla dopadla, kdyby český statistik přesně je zpracoval. Ovšem bylo by zase třeba tříditi materiál obratový dle provenience. Při ne patrnosti eskontního materiálu u spořitelen ně- meckých a reeskontu, jenž se rovná nulle, byl by správně vyšetřený poměr vždycky v náš pro spěch. — Správa banky, v očekávání věcí přištích, zachová pochopitelnou zdrželivost a byl to přece Němec sám, který posavadní počínánt Němců odsoudil. Naučení z valné hromady akcionářů ra- kousko-uherské banky, pro nás plynoucí, jest
Pacák Sobitschka Němec Čechy uherský banka
10 article
značné a bude jen na nás, abychom je uvedli v skutek. Německý kapitál z valné části ve vyvinutěm spořitelnictví se zračící, imponuje svou jednot- nou organisovaností. Proto vyzněl projev zá- stupce německého jako formální usnesení, jemuž ochotně dáno bylo sluchu. Naše spořitelnictví, mladší co do vývoje. ale slibné, co do budoucnosti, není dnes s to samo o sobě čeliti spořitelnám německým. V zá- jmu úspěšného a jednotného postupu by proto bylo, aby naše spořitelny a záložny (dohromady Němce vyvažující) se spojily k bližšímu šetřen zájmů našeho hospodářství, tak, aby země ko- runy české, v tomto ohledu, opříti se mohly „Němcům zemí sudetských““. — O poměru českých spořitelen k záložnám vyslovil se jasně uznaný praktický národohospo- dář, ředitel Zemské banky království českého Procházka, který poukázal na to, že přičiňuje se po léta Zemská banka o sbližen těchto mocných činitelů. Take mladá Ústředníbanka českých spo řitelen, jež obrala si za zásadu, pě- stovati styk s oněmi peněžním ústavy — patrně v pochopení potřeby po spe- cialisaci našeho bankovnictví — jest si j i st vědoma toho, jak mocně by se vy- vinouti mohla, kdyby se stala stře- diskem nejenbohatých spořitelen. ale i čilých našich záložen, jim skýtá nejlepší příležitost k bez pečné, široké a účelné organisaci Ústavy české, v jednom centru sdružené, mohly by si důrazně dupnouti — lépe asi než Němei — kteří tak zdravého poměru mezi spořitelnam a záložnami snad nikdy nedocíli.
Němec Procházka zemský banka země korun
11 article
Sloučením takovým. byla by rázem roz- luštěna i otázka široké přístupnosti úvěru k banc rakousko-ůherské, neboť ze společnéh ústředi, s tolika pobočnými závody sdruženými, dalo by se doctílit toho, co dnes, nikoli vinou správy banky, ale naší nedostatečnou or ganisovaností a netečností nen možným. Stojí jistě za uvážení, nemělo-li by sebe- vědomé vystoupení organisovaného peněžnictv německého státi se popudem k soustředěn ústavů našich v jediný střed s jediným spo lečným „Svazem“, jemuž by práce organisační statistika, revise atd..., svěřena byla — obe s filiálkami, dle potřeby.
12 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 5. února. (Telefonogram »Národních Listů«.) V krátké, sotva čtyřhodinné schůzi vyřízen rozpočet vojenské mariny. O její důležítostia nedostateích promluvil delegát inženýr Kafta způsobem odůvodněným, maje zřetel na hmotně národní a jazykové zájmy našeho a chorvat ského lidu. Z Vídně, 5. února. (C.- B) Dnešní plenární schůze rakouská byla zahájena předsedou bar. Gautschem v 11 hod Po schválení protokolu poslední schůze jednalo se rozpočtu vojenského námořnictva (referent dr. Pergelt) Del. Kaitan ubezpečuje námořnictvo i jeho v- lilele sympatiemi a blahovůlí své strany, zvláště pro veliký jeho význam, pro obranu pobřeží, prestyž vlajky v dalském světovém moři, pro ochranu a pod poru námořského obchodu a vývozu průmyslovýcl výrobků. Nemůžeme se vydatně zúčastniti dnes závodů po »lmperium«, po panství svělovém, po němž Rusko z Anglie, Německo a Francie, Spojené státy americké a Japonsko baží, snaživše se příslušný podíl n světovém hospodářství uchvátiti. Koloniální sny Karla VI., Josefa II. a arcivévody Maxmiliana ne rozplynuly a zatím co jmenovan vlády o odbyť svého průmyslu bojují a snaží s získati místo pro přebytek svého obyvatelstva, vy hledáváme zakládáním vývozních společností, povzne sením obchodního skolsíví, vzděláním naší mládež
Gautsch doktor Pergelt Del Karel VI Josef Maxmilián Vídeň Rusko Anglie Německo Francie spojený stát Japonsko
13 article
v akademii konsulární, podporou našich společnost plavebních zapomenuté, nyní zarostlé hospodářské olázky, abychom nová obchodní spojení navazovali Dějiny posledních let poskytují dostatečně pří kladů o vlivu námořní síly na podniky válečné z nich lze seznati, že se nemůže stát bez přímoři které tvoří základnu pro domácí námořnictvo, nikdy povznésti na skutečnou velmoc, právě tak jest jasno že v takovém státě musí obdržeti polní vojsko a vá lečné loďstvo stejnoměrné úpravy. Talo basis pro naší marinu, totiž naše přímoří, musí býti plnocenné v míru a válce, neboť naše při moří a naše přístavy jsou plícemi, jimiž dýcháme Na každém kilometru jich visí kus postaven velmoceňského naší říše, proto musíme přímoří pe- člivě opatrovati a zejmena o železniční spojení jeho s vnitrozemím se postarati. Dotýká se nás bolestně že není podnes nejlepší přístav rakouský, Split spojen přes Knin do Nového neb Ogulína poněvadž Maďaři obávají se soutěže pro svůj obchod, ano, do důležité dráhy Aržano-Bugojno musila býti vložena méně výkonná ozubená trať, což vše svědčí o malé přízni Rakouska vůči věrnému národu chor vatskému. Ovšem jest zapotřebí soustavného plánu pro obranu našeho pomoří a pro naše loďstvo, aby se potřebná úprava loďstva pozvolna, dle síly a výkon- nosti našeho lidu racionálně provésti mobla, kterážto úprava však nesmí zůstati neplodnou. Nechci tím říci, že lid náš po větších výdajích státních touží avšak on má právo žádati, aby oběti jím přinesene byly také k užitku říše vynaloženy a právě, jeliko nelze stavěti domu bez plánu a cíle, jest zapotřeb vypracování racionálního plánu loďového. Uskutečnění takového plánu závisí však na správ- ném předpokladu.
Maďar Tala Split Knin Bugojno Rakousko
14 article
Potřebujeme míru a klidu uvnitř říše, volný nezdržovaný kulturní a národní vývin každého kmene národního, potřebujeme lidové a pro lid cítící sbory zákonodárné a spravedlivou, energickou vládu, jež bdí nad spravedlivým prováděním práva a zákona a jen tenkráte budou všichni národové říše s chuto a láskou tvořili a pracovati, potom můžeme sob naši armádu a naše loďstvo na obranu naší upraviti. Řečník přechází potom k vnitřním otázkám, ma- riny se týkajícím. Především kárá ostře, že Byly plány obrněne „Karel VI.“ prozrazeny vládě italské, která dle nic dala vystavěti svou výtečnou loď „Vittorio Emanuele“ Lod „Karel VI.“ byla stavěna ve Stabilimento tecnico Naléhá na přísné vyšetřování a podání zprávy dele gacím- Řečník naléhá na konečnou úprávu nádraží v Pulji, kde není dostatečně o to postaráno, aby pře- klad válečného materiálu a potravin z vagonu do lodi zejmena v době válečné děl se racionálně a co možná rychle. Probírá řadu otázek námořních technických, ze- jmena používání parních kotlů rourových na lodích, upozorňuje na důležitost a výhodnost parní turbiny pro lodě válečné, zejmena však opětovně na velikou důležitost ponorných lodí torpedových, připomínaje jako důkaz, že Francie, jež se vůči Anglii nalézá v choulostivém postavení, tomuto druhu lodí velikou pozornost věnuje, 14 ponorných lodí používá a 3 nových staví. Konstatuje s povděkem dle výroční zprávy,ž námořnictvo potřeby svoje, jako pancěřové plolny. děla a náboje atd. opatřuje sobě u firem domácích, táže se, jestli také závod lodový: Stabilímento tecnico v Terstu materiál pro válečné lodě, jemu naší marinou k stavbě svěřené, opatřuje sobě vesměs v zemi a n v cizině.
Karel VI Emanuele Lod Pulja Francie Anglie Terst
15 article
Pozastavuje se nad velikým stavem námořníc pensistů, z nichž prý mnohý nalézá se v nejlepšín věku a těší se obdivuhoané čilosti duševní a tělesní naproli tomu propouštějí se často z práce arsenáln dělníci, čímž ztrácejí dlouholeté své nároky na zaopa- tření ve stáří. Rečník přimlouvá se za šetření chorvatského ja- zyka ve školách námořnických, za upravení postavení a provise dělnických závodčích v arsenálu, za úpravy pense vdov a sirotků po důstojnících a komisařích námořních Ke konci lituje řečník, že musí již po třetí v dele- gacích upozorniti c. a k. marinu na povinnost její vůč Gmillionovému národu českému a praví: „Naše vo jenské lodě mají označení měst: Vídně, Budapešti míst Zenla, Aspern, Szigetvár, Custozza, všech mož- ných dravců, českým městům a slavným českým hi storickým jménům se však naše marina úzkostlivě vy- hýbá, a přece připlácí český lid 162% na náklad našeho loďstva. Pro říši nemá Praha menšího významu než Pešt jména Přemysl, Karel IV., Jiří Poděbradský ne méně než „Arpad“, a jestli Zenta, Sziget a Ošpry připomí- nají slavná vílězství našich zbraní, jest jim zajist vítězství hrdinné posádky a studentstva pražského nad Švédy r. 1648 a vítězství rak. vojska v 7leté válce nad Prušáky u Prahy a Kolína, které zamezilo zabrání král. českého Pruskem, nejméně rovnocenné. Pan admirál snad mně odpoví, že jména lodí sta- noví císař. To jest mi známo, však jsem jist, že by V orobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . za e odpolední . . . . za 2k Ve mlialkéch sa vozkověa ranní čísle. . . . . .. odpoledsí . . . . . . sh Inserát plati se hotové rapře. Předplacení a inserty přijímá sdmini- strnce v Míarianské ulici č. z. Tam nacházejí ze též redlakee tiskárna n tapečice „ Národnich Ldste- Rukopisy se nuvranejl.
Gmillionový Szigetvár Přemysl Karel Iva Poděbradský Arpad Švéda Prušák Národnich Ldste Vídeň Budapešť Zenl Aspern Custozza Praha Zenta Sziget Kolín Prusko Míarianský ulice
16 article
zajistě na dotyčný návrh vzal blahovolně patřičný zřetel a takového ohledu může laké od c. k. marin český národ vším právem požadovati! (Hlučný sou- hlas.) Del. Blankim nejprve chorvatsky, potom německy poukazuje k velikému zájmu Chorvatů o vybudování vojenského námořnictva. Všechny kulturní státy vytkly svému námořnictvu dva cíle: brániti pobřeží a hájit obchodní dopravu. Lituje, že námořnictv není ještě s to plnit náležitě oba tyto úkoly. Po r. 1866 byla věnována námořnictvu u p- rovnání s pozemním vojskem tuze malá pozornost. pročež přeje si dalšího rozvoje námořnictva, k čemuž má býti použito po případě i rozpočtu pozemního vojska. Za nezbylnou podmínku dobré akce pokládá spojení vojenských lodí s pozemním vojskema s vnitrem mocnářství v případě vojny. Toto spojení bylo by zjednáno nejlépe železnicí z Dalmacie do Chorvatska. Lituje, že vojenské námořnictvo plní jen skrovnou měrou další svůj úkol: podporovati ná- mořní obchod. Avšak musí také věnovati svou po- zornost ochraně vystěhovaleů. Konstatuje s povděkem, že poměry vojenského námořnictva za správy bar. Spauna podstatně se zlepšily. Lodi jsou nyní mnohem lepší a vyhovují předpisům technické vědy. Okázalé pohrdání chorvat- ským jazykem přestalo. Zmiňuje se o Spaunově rozkazu stran pěstování chorvatského jazyka, jenž však přes to nenabyl ještě ve vojenském námořnictvu patřičného významu. Důkladné zlepšení může nastati jen, bude li roz- množen počet chorvatských námořních důstojníkůa v námořní akademii horlivěji pěstován chorvatský jazyk. Pro námořnictvo platí stále ještě čtyřletá činná služba. Bylo by jen příkazem spravedlnesti, kdyby byla zkrácena o rok.
Chorvat Dalmacie Chorvatsko
17 article
Del. Bennali přimlouvá se za zlepšení poměrův arsenálského dělnictva v Pulji, předkládaje různé návrhy. Del. Glöskner lituje, že vojenské námořnictví nemůže vyšinouti se, jak vyžaduje velmocenské po- stavení říše a ochrana našich obchodních zájmů. Odporuje zkrácení námořnické služby a přimlouvá se za lepší železniční spojení s Puljí. Námořní velitel bar. Spaun odpovídaje na různé podněty v řečech předešlých řečníků: Nemáme žád- ného bassinu pro zkoušení vojenských lodí, jeho pořízenl by stálo tuze mnoho. Naše lodě musí se zkoušeti v cizích závodech. Možná, že tam cizí inže- nýři poznali plány vodního rysu, ale podrobnosti sotva. V případě, jenž udál se před nedávnem, ltalie plány nekoupila. Zrádce plánů byl postaven před soud a je postaráno, aby se takové věci neopako- valy. Dosavadní kotly jsou zcela dobré. Turbiny budou míti v námořnictví velkou budoucnost, ale zatím sluší vyčkati výsledek příslušných zkoušekv německém námořnictví. Na chorvalštinu klade se velká váha; námořská správa dbá, aby důstojníci mluvili s mužstvem chor- vatsky. Jsou jazykové kursy chorvatské a v námořské akademii rozmnožen počet hodin pro chorvatštinu. Majíli chovanci z toholo předmětu nedostatečné známky, nemohou postoupiti. Služební poměry arsenálského dělnictva se značně zlepšily. Bez příčiny se nikdo nepropustí Vyšetřovaní dělníci bývají arci po čas vyšetřování suspendováni.
Turbin Pulja
18 article
Rozmnožení plavebních škol bylo by žádoucno. S dosavadními skrovnými prostředky dosáhlo s mnoho. Nebyl by proti zřízení školy s vyučovacím jazykem chorvatským, avšak o to by se mělo starati ministerstvo vyučování nebo provinční úřady. Ocelová děla v námořnictví, osvědčila se doko- nale. Jsou Škodovy výroby. Nová pobřežní děla od loňska zkoušená vyhovují všem požadavkům. Škodův závod při objednávkách také značně sleví. Všechny součástky pro lodní stavby vyrábějí se pokud možná v tuzemsku a Stabilimento technico je zavázán smlouvou uhražovati své potřeby rovněž v tuzemsku, čímž arci některé ceny se zvyšují. Námořní správa vyhověla by ochotně také jiným podnětům, avšak námořský rozpočet by vzrostl, což nelze učiniti bz souhlasu obou vlád. Sem patří zvláště vyšší mzdaa provise arsenálských dělníků. Pro námořnictvo třeba 4leté služby, za to všas odpadají branná cvičení. Zavede-li se ve vojště dvou- letá služba, skončí se také námořnická služba, avšak bude třeba rozmnožiti presenční slav a od- straniti nesnáze se vzděláním důstojnictva. Pokusy s ponornými loďkami — aspoň ve všech evropských státech — tají se. Francie bude jich míti lelos ve službě 34, Anglie jich má 14 a značnější počet jich objednaly podobně Spojené obce. Německo má dosud jedinou, soukromou loděnicí vystavěnou ponornou loď, jež dána německému námořnictvu k disposici. Rusko má několik takých lodí, Italie jednu. My nemůžeme stavěti tyto lodě na zkoušku. neboť se ještě velice mění. Nám by arci prospěly při pobřežní obraně znesnadňujíce blokádu, avšak spo- lečnost, s níž jsme vyjednávali o dodávce ponorných
Škodův Francie Anglie Německo Rusko
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. J. J. Strossmaver. Dne 4. února oslavil chorvatský národ 90. naro zeniny svého velkého syna, pýchy Jihoslovanstva, znamenitého národovce, politika a mecenáše, biskup Jiřího J. Strossmayera, jenž věren svému heslu »Vše za víru a vlast!« stal se duchovným majákem všebo Slovanslva. V následujících řádcích podáváme úvahu o kulturním a politickém díle Strossmayerově z péra chorvatského publicisty pana Štěpána Radiče, jenž právě na krátký pobyt zavítal do Prahy. — Red. Na první pohled se zdá, že kultura a poli- tika se rozcházejí, tak že nemohly by se spojiti pojmy „kulturni“ a „politický“. Zdá se námto jmenovitě tehdy, kdy kolem sebe pozorujeme přehmaty a třenice denní politiky strannické, která nás často zavádí přímo do nesnesitelných poměrů středověku. Avšak takovou politikou Strossmayer se nikdy nezabýval; proto nikdy nebyl a není ani teď vůdeem nějaké politické strany, za to však vždy se snažil, aby zasloužil si nejčestnější název, jaký m byl dán, název prvního syna vlasti (prvi sin domovine.) Strossmayer jest původu téměř selského. neboť jeho matka pochází z vesnice a otec jeho byl maloměšťan osěcký. Neobyčejné nadání, silná vůle a hluboký cit pro vše, co jest krásnéa dobré, označovaly jej jako člověka, schopného věsti demokratickou, odvážnou a rozvážnou poli- tiku zároveň. Avšak aristokratické okolí, v němž ztrávil svá nejkrásnější leta, klassická výchova v latinismu římské církve a styky, jež navázal jako oblíbenec jistých kruhů vídeňského dvora, vytříbily v něm mnohem více vkus umělecký a povzbudily jej k snahám vědeckým, než aby v tom ovzduší prohloubil své názory sociální vyjasnil své idey národohospodářské.
Strossmaver Jiří Strossmayer Strossmayerův Radič Praha Reda
20 article
V této monarehii jednalo se tehdy o změ- nách ústavních a v celé Evropě, jmenovitě v Ně- mecku panovala škola historická, tedy klassicko- aristokratická. Jest tedy přírozeno, že v kultu- ních a státoprávních myšlenkách Strossmay- rových nevidíme nic demokratického v dnešnín pojímání tohoto slova. A tak Strossmayer počal stavěti kulturn chorvatskou budovu založením jihoslovansk akademie (1867), chorvatské university (1874 a obrazárny (1883). Bylo mu vytýkáno jmeno vitě v kruhu mladé generace, že budoval „5d střechy“ a že proto celá jeho stavba se sřítí, ne majíc pevných lidových základů. Avšak uká- zalo se, že všechny tyto výtky byly liché a — mělké. Strossmayer pochopil dobře ráz své doby, bystře postřehl rozhodující význam vědy a uměn pro každý evropský národ. Věděl dobře, že celá Evropa vzdor francouzské revoluci zůstala napolo feudální a ve vyšší své společnosti ryze aristokratická; nahlédl, že Evropa není nikteral Amerikou a že tu „bez fraku a bez cylindru“ nelze vejíti do salonu, aby ti neukázali dvěře.
Strossmayer Evropa chorvatský univerzita
21 article
A proto nešetřil ani námahy, ani hmotných obětí, aby chorvatskému národu zaopatřil se- dadlo v evropské koncertní síni. Prozíravý jeho duch jakoby byl tušil, že maďarský imperialism opíraje se o mohutné své spojence, vyšle jed- noho svého výtečníka, aby chorvatský národ od- stranil z kulturní společnosti národů. A před- stavme si nyní skandál, pravý evropský kulturn skandál, kdyby hrabě Khuen-Héderváry byl roz- pustil jihoslovanskou akademii, zavřel chorvat- skou universitu a zkonfiskoval záhřebskou obra- zůrnu. Vždyť akademie vydávala všelijaké „Mo- numenta“ a „Documenta“, většinou latin- ským jazykem; universita byla zřízena dle vzoru universit německých; v obrazárně skvějí se především nesmrtelná díla mistrů ital- skýchaholandských; útok na takov instituce byl by tedy ranou v tvář románsko- germánské Evropě, která by na takovou urážku zajisté odpověděla jináče, než na rozpuštění „Slovenské Matice“ a na konfiskaci jejího jmění, ccž se vše stalo pod záminkou, že je „Matice! pelechem panslavistických agitací. Jak však bylo možno podobný pelech nalézti v latinskýeh listinách středověku, ve výkladu, třeba chorvat- ském římského a germánského práva a v obra- zech malířů benátských a amsterodamských A tak zločinná ruka hrab. Khuena, která se ni- čeho neštitila, jen aby dosáhla svého účelu. couvla při pohledu na kulturní majáky, nebo byly již zpozorovány celou Evropou, ani nemluve o celém Slovanstvu, tak že bylo naprosto ne- možno uhasnouti je jen proto, že na nich zlatými písmenami skví se jméno prvého syna chorvatské vlasti.
Khuen Héderváry Evropa kulturní společnost národ slovenský Matica Matica
22 article
Podobně jak s kulturního stanoviska usiloval Strossmayer o to, ahy svoji politiku také se státo- právního hlediska vedl dle potřeb a požadavků doby. Tu však úkol jeho byl mnohem nesnad- nější než na poli osvětovém. Strossmayer totiž chtěl chorvatské státní právo přivésti pod ochranu moderních ústavních a národních vymo- žeností, které si razily cestu jen na západu mon- archie, kdežto na východě, jmenovitě v Uhrách upevňovala se pod konstituční rouškou nadvláda maďarské menšiny nad nemaďarskou většinoua maďarské aristokracie nad maďarským i nemadar ským lidem. Tato konstituční neupřímnost „osmi stoletých ústavních bratří“ byla Strossmayrovi tak odporná, a viděl v ní tak nebezpečnou léčku pro chorvatskou státoprávní autonomii, že vážně zamýšlel, jak by se Chorvatsko od Uher tak emancipovalo, že by s nimi nebylo v žádném zvláštním poměru, jenž by nevyplýval z celo- řišských zájmův a potřeb. A tak povstalo Stross- mayrovo „rakušáctví“. Tyto snahy potkaly trojí překážku: historické tradice chorvatské šlechty a chorvatské intelligence; stupňovanou nedůvěru politiků srbských a videňsko-peštskou dohodu přes hlavy Slovanů vůbec a Chorvatů zvláště. Kromě toho Strossmayer byl příliš vázán růz- nými ohledy k vyšším a nejvyšším kruhůma příliš málo volný, jako biskup a jako kněz vů- bec, ve své akci mezi lidem: na vyšší pokyn byl nucen v nejkritičtější době, po vítězství totiž
Strossmayer Stross Chorvat Uhry Chorvatsko
23 article
strany, která jej považovala za vůdce, odjet (1873) do Paříže, aby nemohl působiti na re- visi chorvatsko-uherského vyrovnání z r. 1868 z ohledu na svůj stav a na svoji hodnost nemohl ani volně psáti, ani volně mluviti, vyjma úzký kruh svých nejbližších přátel, kterým také, vyjma Račkia, mnohou politickou myšlenku řekl jen na polo, pociťuje až příliš dobře velkou svojí zod- povědnost a velkou svoji — závislost. Konečnů přišly ještě nové vlivy, které definitivně určily jeho politický směr tak, že prostě přerušily jeho politickou činnost. Stalo se to následovně: Vídeň a Pešť dohodly se úplně, mezi jiným také o tom, že by emancipace Chorvatska dle Strossmayrova plánu (t. zv. trialism) byla stejně nebezpečná jak pro „Rakousko“, tak pro „Ma- gyarország“: V „Rakousku“ by dopomohla k trvalému vítězství slovanské většiny, „Magyar országu“ by dříve nebo později zlomila nepři rozenou nadvládu maďarské aristokracie a ma darského šovinismu. Jakmile bylo jisto, že následkem zmíněné dohody Strossmayer by měl vstoupiti do stejn ostré opposice jak proti centralismu peštskému tak proti vídeňskému, počalo se Strossmayrove okolí obávati, že jej sesadí s biskupského křesl a zavrou do některého kláštera. Z povolané i ne povolané strany, se šlechetnými i se sobeckým záměry namlouvalo se Strossmayrovi, aby raděj dále zůstal národní mecenáš, než aby se z něho stal ubohý a osamělý národní politik.
Strossmayrův Magyar Strossmayr Paříž Vídeň Pešť Chorvatsko Rakousko Ma
24 article
Taková rada byla zcela v souladu se smý- šlením strany, považované za Strossmayrovu. Ta strana, jak i všechny jiné strany v Chorvat sku tehdá i nyni čerpala své finanční prostředky výhradně zastaralým, středověkým způsobem ojedinělých velkých, ale výmineč- ných darův, místo všeobecných řádných. třeba malých příspěvků. Strossmayer byl ovšem finanční zdroj prvého řádu a proto se jedno- nyslně „pro hmotu zabil duch“, pro finanční podporu schválila nebo dokonce žádala politická passivnost Strossmayrova. To již není neúspěch nebo porážka, to je úplná katastrofa, tím bolest- nější, čím jest tragičtější, neboť zastihla velkého člověka a malý, zubožený národ. A tak se stalo, že Strossmayer po dvacet let hrůzovlády Khuenovy, kdy krvavými obětmi byly vykupovány opposiční mandáty, nepřišel do chorvatského sněmu, ba že si Khuen-Héderváry troufal přijíti do Djakova na návštěvu, kterou po- tom Strossmayer, první syn vlast i, splatil největšímu jejímu škůdci . ..
Chorvat Strossmayer Khuenův Khuen Héderváry Djakovo
25 article
Zůstává ještě celá řada faktův, které nále žitě osvětloná, zajisté by osvětlila klikaté, temné a řeknu přímo, bahnité cesty dnešní „politiky“ naší. Avšak to by již byla studie, která pře- sahuje rámec obyčejného článku. Zde jednalo se, poukázati jen na to, že každý Strossmayrův čin byl politický, ve vznešeném, v pravém totiž smyslu tohoto slova: směřovalt každý ke vše- obecnému blahu chorvatského národa, jižních Slovanů a ve svých důsledcích i ku povznesení veškerého Slovanstva i celého lidstva. Jest dále třeba, vyjasniti si příčiny, pro které kulturní Strossmayrova politika zvítězila, a státoprávni nejdříve kolisala, potom klesla a byla by dne mrtva i s chorvatským národem, kdyby v ní ne- byla obsažena více než jedna pravda a životní potřeba, která se neubíjí, pokud žijí ti, kdožji hlásají a cítí. A proto vzdor uvedené katastrofě Strossmayrova státoprávní politika — ovšem v nové současné úpravě a s moderními demokra- tickými prostředky razí si cestu tak vítězně, že již ji neodolají sebe „upřímnější“ dohody vídeň- ských byrokratů a peštských aristokratů, pod šlechetným makléřstvém berlínské diplomaciea židovské plutokracie. A v tom jistém vítěz- ství jest nejskvělejší mravní zadostučinění šle- chetnému starci, který by zajisté dnes byl ve- liký slovanský státník, kdyby se na něm nebylo neustále žádalo, aby byl jen štědrý chorvatský mecenáš.
Strossmayrův Slovan
26 title
Štěpán Radič.
Radič