1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 6. února 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lista
předplácí se
v Praze v adminisíraci
za mnčele
sa čtvrů lirta
s dvoji denáškou
na ssřaee
un čvst lota . . . . 7 K 60 h
ve altalkáeh: 2 K 30 h
na mnči ie .
P ošton:
na nri. . . . . 9 K 60
s dvojí zísilkou
a meinsl
na čtert lela
Praha
5
article
Po valné hromadě
rakousko-uherské banky.
Po valné hromadě
rakousko-uherské banky.
Z kruhů odborných došly nás následující
závažné poznámky ku poslední valné hromadě
rakousko-uherské banky, jež ochotně klademe
v čele listu, ježto jsou způsobilé vzbuditi další
žádoucí zájem v záležitosti nejen hospodářsky
vysoce důležité. Byť ve všech částech úvahy ne-
sdílíme mínění p. autorovo — zvláště se nám
zdá, že akcionáři posavadní většiny zapomínají
že nutno míti na zřeteli zákonné zájmy mnoho-
národního státu a tudíž všech jeho a ne pouze
německých hospodářských činitelů — zůstavu-
jeme si vlastní podrobnější výklady po tétc
stránce pro podruhé.
Průběh valné hromady akcionářů rakousko
uherské banky podává nový důkaz o tom, že
chystá se tuhý zápas o posicí hospodářskou,
která přece dle vlastního doznání zástupců ně-
meckého kapitálu má zůstati národnostně ne-
strannou. Výsledek jednání této a zajisté i příštíeh
valných hromad bude stejným. Němci, v před-
pokladu své všemocnosti, necítí se dosti sla-
bými, aby alespoň z části ustoupili vývoji hospo-
dářských a politických poměrů této říše a dali
to přiměřeně na jevo. Účasť zástupců národa če-
ského nebyla pak ničím jiným, než důstojným
hospodářským osvědčením — klidným
měřením sil.
Němec
6
article
Poněvadž valnými hromadami rakousko-
uherské banky zabývati se budeme nyní patrne
každoročně, až do konečného upravení této
otázky, třeba, dokud ještě jsou v čerstvé pa-
měti referáty o poslední valné hromadě, poměr
náš k ústavu cedulovému blíže objasniti.
Všichni národové rakousko-uherské říše
mají na bance zájem čtverý a sice:
1. se stanoviska politicko-národního,
2. se stanoviska akcionářského,
3. se stanoviska věřitelského,
4. se stanoviska obchodního.
1. Zájem politický dán jest pri
vilegiem bance státem poskytovaným a zajist
dojde náležitého uplatnění už v roce 1907, resp
1910, kdy privilegium udělené císařským naří-
zením z 21. září 1899 a uherským zákonem
čl. 37. z r. 1899 uplyne, a jednati se bude o to
aby banka po případě přeměněna byla v ústav
státní.
Jak známo, má státní správa právo, převzít
banku do vlastní režie za náhradu akcionářům
K 1520.— za každou akcii, s vyplacením pří
slušného podílu reservního fondu, tudíž celkem
K 1590.—. Pokud by převzetí státi se mělo
roku 1907 (bude-li totiž zrušena do té doby jed-
notnost celního územi s Uhrami), dostanou
akcionáři za ušlá 3 léta po 20 korunách ročně
zvláštní náhrady. (Dnešní kurs akeií asi 1620.—
Obchod hypotekární zůstává vyhražen akcio
nářům.
Uhry
7
article
Není pochyby, že v těchto podmínkách spo
čívá důležitost významu politického, s tohot
hlediska bude třeba na luštění otázky se připra-
vovati, protože úprava poměrů ze základního
bedu vyplyne čistě z politické konstellace této
pouze několikaleté budoucnosti. Z tohoto stano-
viska nelze uznati za správné mínění akcionářů
Němců, kteři hledí odvrátiti zájem náš od této
okolnosti, při tom však se prohlašují ústy před-
sedy Ústřední banky německých spořitelenv
Praze za „Staatstreues- und staatserhaltendes
Element“, takto nepřímo nás očerňujíce, jako
bychom byli živlem odstředivým. Ostatně si ne-
zůstali důsledni a popřeli sami sebe, když „z mi-
losti“ připustili jmenování slovanského politik
(Bilinski).
2. Účasť delegátů českých byla
nejlepším projevem značnosti če-
ského akcionářství a třeba by, jak
ve valné hromadě Němci rovněž nesprávně uve
deno bylo, akcie, v českých rukou jsoucí, ne-
representovaly více než 2% celkového akciového
kapitálu, přece vzhledem k tomu, že počet akcií,
pokud jich přes 20 na jedno jméno přepsáno
jest, více hlasů než 1 neposkytuje, vydá toto
malé procento zlomek poměrnosti, pro náš národ
dosti příznivý, neboť z 395 akcionářů přítomných
bylo 98 delegátů českých (poměr 4:1) a to z val-
né části výkvět zástupců našeho národa. Při
tom dlužno uvážiti, že hospodářské probuzení
u nás není data tak starého i že teprve v posled
ních létech a zajisté za mnohem nepříznivějších
kursů byly akcie se strany české kupovány.
Němec
Praga
8
article
Tak silné menšiny akeionářů nelze ignoro-
vati a jsou o tom sousedé naši ve svém nitru
dobře přesvědčeni a přijdou asi k rozumu tím
spíše, že opora plynoucí z odstavce předešlého
— po stránce politické — jest této menšině za-
bezpečena. Ostatně nebude chyběti zájmu dal-
šího a poměr nynější nemusí býti považován za
ke nečný, nejvyšší.
3. Další zájem, jaký národ nái
na správě banky míti musí, jest včený,
jest to zájem věřitele na byti dlužníka, nebot
jinak nelze nazvati poměr mezi národem, který
trpí — resp. trpěti musí — v oběhu poukázky
této soukromé banky místo hotových peněz a
při celkové cirkulaci bankovek asi K 1600
millionů, nejméně 300 mill. K jest saturován
nemaje za své kapitály jiné jistoty, než těšínské
jablko v proporci zlatého pokladu, o němž se dr.
Fiedler dobře byl zmínil, že v takovém množstv
ve sklepích banky odpočívá
Jak v mimořádných případech s pokladem
tímto, z valné části to i pokladem našeho národa
by se naložilo, o tom nikdo nemluví a přece
každý věřitel má právo ve stejné hypotéce stejn
na osudu poměrů dlužníka participovati.
Bylo by tedy i z tohoto stanoviska zajiste
věcí přirozeného ohledu, aby ve vrchním ve-
dení banky zastoupen byl věřitel tak zúčastněný
jako v tomto případě jest národ náš; to jest do
zajista minimálním požadavkem, jaký v tomt
směru uplatniti by se dal.
4. Sestanoviska obehodního vy-
týkáno nám bylo p. Sobitschkou, pa-
trně zase jako „Trugschluss“, ve kterémžto
slově se mu zalíbilo, že my Čechové hospodářsky
neznamenáme tolik, jako Němci. Nikdy jsme
toho netvrdili, ale také nejsme tak nepatrní, aby
na hlavu postavená statistika uvedeného pána
postačila k odsouzení nás k vědomí nepatrnosti
ke zříkání se; naopak přičiníme se, abychom uká
zali, že hospodářský mozek náš není ještě v
čerpán.
doktor
Fiedler
Sobitschka
Trugschluss
Čecho
Němec
9
article
Proti německým 168 spořitelnám, spravují-
cím 1120 millionů korun národního jmění, po-
staveno bylo pouze 120 českých spořitelense
475 mill. K (skutečně však 510 mill. K) a při-
počteme-li k těmto millionům naše záložnictvía
družstevnictví — o němž, ač byl upozorněn
drem. Pacákem p. Sobitschka, zachoval moudré
mlčení — na 750 millionů korun representující
docílíme rázem úhrn 1225 millionu korun, a při
zakrnělém záloženství německém můžeme tvr-
diti, že rovnováha byla by docílena.
Pokud interessu obchodního u banky ra-
kousko-uherské se týče, byli bychom dnes nej-
méně na stejné úrovni s kapitálem národně ně-
meckým, neboť statistika, dle niž pouze necel
3% obratů bankovních případají na Čechy, prot
92% německým, jest opět hokus pokus, a za-
jisté by jinak čísla dopadla, kdyby český statistik
přesně je zpracoval. Ovšem bylo by zase třeba
tříditi materiál obratový dle provenience. Při ne
patrnosti eskontního materiálu u spořitelen ně-
meckých a reeskontu, jenž se rovná nulle, byl by
správně vyšetřený poměr vždycky v náš pro
spěch. —
Správa banky, v očekávání věcí přištích,
zachová pochopitelnou zdrželivost a byl to
přece Němec sám, který posavadní počínánt
Němců odsoudil.
Naučení z valné hromady akcionářů ra-
kousko-uherské banky, pro nás plynoucí, jest
Pacák
Sobitschka
Němec
Čechy
uherský banka
10
article
značné a bude jen na nás, abychom je uvedli v
skutek.
Německý kapitál z valné části ve vyvinutěm
spořitelnictví se zračící, imponuje svou jednot-
nou organisovaností. Proto vyzněl projev zá-
stupce německého jako formální usnesení, jemuž
ochotně dáno bylo sluchu.
Naše spořitelnictví, mladší co do vývoje.
ale slibné, co do budoucnosti, není dnes s to
samo o sobě čeliti spořitelnám německým. V zá-
jmu úspěšného a jednotného postupu by proto
bylo, aby naše spořitelny a záložny (dohromady
Němce vyvažující) se spojily k bližšímu šetřen
zájmů našeho hospodářství, tak, aby země ko-
runy české, v tomto ohledu, opříti se mohly
„Němcům zemí sudetských““. —
O poměru českých spořitelen k záložnám
vyslovil se jasně uznaný praktický národohospo-
dář, ředitel Zemské banky království českého
Procházka, který poukázal na to, že přičiňuje se
po léta Zemská banka o sbližen
těchto mocných činitelů. Take
mladá Ústředníbanka českých spo
řitelen, jež obrala si za zásadu, pě-
stovati styk s oněmi peněžním
ústavy — patrně v pochopení potřeby po spe-
cialisaci našeho bankovnictví — jest si j i st
vědoma toho, jak mocně by se vy-
vinouti mohla, kdyby se stala stře-
diskem nejenbohatých spořitelen.
ale i čilých našich záložen, jim
skýtá nejlepší příležitost k bez
pečné, široké a účelné organisaci
Ústavy české, v jednom centru sdružené, mohly
by si důrazně dupnouti — lépe asi než Němei
— kteří tak zdravého poměru mezi spořitelnam
a záložnami snad nikdy nedocíli.
Němec
Procházka
zemský banka
země korun
11
article
Sloučením takovým. byla by rázem roz-
luštěna i otázka široké přístupnosti úvěru k banc
rakousko-ůherské, neboť ze společnéh
ústředi, s tolika pobočnými závody
sdruženými, dalo by se doctílit
toho, co dnes, nikoli vinou správy
banky, ale naší nedostatečnou or
ganisovaností a netečností nen
možným.
Stojí jistě za uvážení, nemělo-li by sebe-
vědomé vystoupení organisovaného peněžnictv
německého státi se popudem k soustředěn
ústavů našich v jediný střed s jediným spo
lečným „Svazem“, jemuž by práce organisační
statistika, revise atd..., svěřena byla — obe
s filiálkami, dle potřeby.
12
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 5. února.
(Telefonogram »Národních Listů«.)
V krátké, sotva čtyřhodinné schůzi vyřízen
rozpočet vojenské mariny. O její důležítostia
nedostateích promluvil delegát inženýr Kafta
způsobem odůvodněným, maje zřetel na hmotně
národní a jazykové zájmy našeho a chorvat
ského lidu.
Z Vídně, 5. února. (C.- B)
Dnešní plenární schůze rakouská byla
zahájena předsedou bar. Gautschem v 11 hod
Po schválení protokolu poslední schůze jednalo se
rozpočtu vojenského námořnictva (referent
dr. Pergelt)
Del. Kaitan ubezpečuje námořnictvo i jeho v-
lilele sympatiemi a blahovůlí své strany, zvláště pro
veliký jeho význam, pro obranu pobřeží, prestyž
vlajky v dalském světovém moři, pro ochranu a pod
poru námořského obchodu a vývozu průmyslovýcl
výrobků.
Nemůžeme se vydatně zúčastniti dnes závodů
po »lmperium«, po panství svělovém, po němž Rusko
z Anglie, Německo a Francie, Spojené státy americké
a Japonsko baží, snaživše se příslušný podíl n
světovém hospodářství uchvátiti.
Koloniální sny Karla VI., Josefa II. a arcivévody
Maxmiliana ne rozplynuly a zatím co jmenovan
vlády o odbyť svého průmyslu bojují a snaží s
získati místo pro přebytek svého obyvatelstva, vy
hledáváme zakládáním vývozních společností, povzne
sením obchodního skolsíví, vzděláním naší mládež
Gautsch
doktor
Pergelt
Del
Karel VI
Josef
Maxmilián
Vídeň
Rusko
Anglie
Německo
Francie
spojený stát
Japonsko
13
article
v akademii konsulární, podporou našich společnost
plavebních zapomenuté, nyní zarostlé hospodářské
olázky, abychom nová obchodní spojení navazovali
Dějiny posledních let poskytují dostatečně pří
kladů o vlivu námořní síly na podniky válečné
z nich lze seznati, že se nemůže stát bez přímoři
které tvoří základnu pro domácí námořnictvo, nikdy
povznésti na skutečnou velmoc, právě tak jest jasno
že v takovém státě musí obdržeti polní vojsko a vá
lečné loďstvo stejnoměrné úpravy.
Talo basis pro naší marinu, totiž naše přímoří,
musí býti plnocenné v míru a válce, neboť naše při
moří a naše přístavy jsou plícemi, jimiž dýcháme
Na každém kilometru jich visí kus postaven
velmoceňského naší říše, proto musíme přímoří pe-
člivě opatrovati a zejmena o železniční spojení jeho
s vnitrozemím se postarati. Dotýká se nás bolestně
že není podnes nejlepší přístav rakouský, Split
spojen přes Knin do Nového neb Ogulína
poněvadž Maďaři obávají se soutěže pro svůj obchod,
ano, do důležité dráhy Aržano-Bugojno musila býti
vložena méně výkonná ozubená trať, což vše svědčí
o malé přízni Rakouska vůči věrnému národu chor
vatskému.
Ovšem jest zapotřebí soustavného plánu pro
obranu našeho pomoří a pro naše loďstvo, aby se
potřebná úprava loďstva pozvolna, dle síly a výkon-
nosti našeho lidu racionálně provésti mobla, kterážto
úprava však nesmí zůstati neplodnou. Nechci tím
říci, že lid náš po větších výdajích státních touží
avšak on má právo žádati, aby oběti jím přinesene
byly také k užitku říše vynaloženy a právě, jeliko
nelze stavěti domu bez plánu a cíle, jest zapotřeb
vypracování racionálního plánu loďového.
Uskutečnění takového plánu závisí však na správ-
ném předpokladu.
Maďar
Tala
Split
Knin
Bugojno
Rakousko
14
article
Potřebujeme míru a klidu uvnitř říše, volný
nezdržovaný kulturní a národní vývin každého kmene
národního, potřebujeme lidové a pro lid cítící sbory
zákonodárné a spravedlivou, energickou vládu, jež
bdí nad spravedlivým prováděním práva a zákona
a jen tenkráte budou všichni národové říše s chuto
a láskou tvořili a pracovati, potom můžeme sob
naši armádu a naše loďstvo na obranu naší upraviti.
Řečník přechází potom k vnitřním otázkám, ma-
riny se týkajícím.
Především kárá ostře, že Byly plány obrněne
„Karel VI.“ prozrazeny vládě italské, která dle nic
dala vystavěti svou výtečnou loď „Vittorio Emanuele“
Lod „Karel VI.“ byla stavěna ve Stabilimento tecnico
Naléhá na přísné vyšetřování a podání zprávy dele
gacím-
Řečník naléhá na konečnou úprávu nádraží v
Pulji, kde není dostatečně o to postaráno, aby pře-
klad válečného materiálu a potravin z vagonu do lodi
zejmena v době válečné děl se racionálně a co možná
rychle.
Probírá řadu otázek námořních technických, ze-
jmena používání parních kotlů rourových na lodích,
upozorňuje na důležitost a výhodnost parní turbiny
pro lodě válečné, zejmena však opětovně na velikou
důležitost ponorných lodí torpedových, připomínaje
jako důkaz, že Francie, jež se vůči Anglii nalézá
v choulostivém postavení, tomuto druhu lodí velikou
pozornost věnuje, 14 ponorných lodí používá a 3
nových staví.
Konstatuje s povděkem dle výroční zprávy,ž
námořnictvo potřeby svoje, jako pancěřové plolny.
děla a náboje atd. opatřuje sobě u firem domácích,
táže se, jestli také závod lodový: Stabilímento tecnico
v Terstu materiál pro válečné lodě, jemu naší marinou k
stavbě svěřené, opatřuje sobě vesměs v zemi a n
v cizině.
Karel VI
Emanuele
Lod
Pulja
Francie
Anglie
Terst
15
article
Pozastavuje se nad velikým stavem námořníc
pensistů, z nichž prý mnohý nalézá se v nejlepšín
věku a těší se obdivuhoané čilosti duševní a tělesní
naproli tomu propouštějí se často z práce arsenáln
dělníci, čímž ztrácejí dlouholeté své nároky na zaopa-
tření ve stáří.
Rečník přimlouvá se za šetření chorvatského ja-
zyka ve školách námořnických, za upravení postavení
a provise dělnických závodčích v arsenálu, za úpravy
pense vdov a sirotků po důstojnících a komisařích
námořních
Ke konci lituje řečník, že musí již po třetí v dele-
gacích upozorniti c. a k. marinu na povinnost její vůč
Gmillionovému národu českému a praví: „Naše vo
jenské lodě mají označení měst: Vídně, Budapešti
míst Zenla, Aspern, Szigetvár, Custozza, všech mož-
ných dravců, českým městům a slavným českým hi
storickým jménům se však naše marina úzkostlivě vy-
hýbá, a přece připlácí český lid 162% na náklad našeho
loďstva.
Pro říši nemá Praha menšího významu než Pešt
jména Přemysl, Karel IV., Jiří Poděbradský ne méně
než „Arpad“, a jestli Zenta, Sziget a Ošpry připomí-
nají slavná vílězství našich zbraní, jest jim zajist
vítězství hrdinné posádky a studentstva pražského
nad Švédy r. 1648 a vítězství rak. vojska v 7leté válce
nad Prušáky u Prahy a Kolína, které zamezilo zabrání
král. českého Pruskem, nejméně rovnocenné.
Pan admirál snad mně odpoví, že jména lodí sta-
noví císař. To jest mi známo, však jsem jist, že by
V orobném prodejí:
ranní číslo o sobě . . . za e
odpolední .
. . . za 2k
Ve mlialkéch sa vozkověa
ranní čísle. . . . . ..
odpoledsí
. . . . . . sh
Inserát
plati se hotové rapře.
Předplacení a inserty přijímá sdmini-
strnce v Míarianské ulici č. z.
Tam nacházejí ze též redlakee
tiskárna n tapečice „ Národnich Ldste-
Rukopisy se nuvranejl.
Gmillionový
Szigetvár
Přemysl
Karel Iva
Poděbradský
Arpad
Švéda
Prušák
Národnich Ldste
Vídeň
Budapešť
Zenl
Aspern
Custozza
Praha
Zenta
Sziget
Kolín
Prusko
Míarianský ulice
16
article
zajistě na dotyčný návrh vzal blahovolně patřičný
zřetel a takového ohledu může laké od c. k. marin
český národ vším právem požadovati! (Hlučný sou-
hlas.)
Del. Blankim nejprve chorvatsky, potom německy
poukazuje k velikému zájmu Chorvatů o vybudování
vojenského námořnictva. Všechny kulturní státy
vytkly svému námořnictvu dva cíle: brániti pobřeží
a hájit obchodní dopravu. Lituje, že námořnictv
není ještě s to plnit náležitě oba tyto úkoly.
Po r. 1866 byla věnována námořnictvu u p-
rovnání s pozemním vojskem tuze malá pozornost.
pročež přeje si dalšího rozvoje námořnictva, k čemuž
má býti použito po případě i rozpočtu pozemního
vojska. Za nezbylnou podmínku dobré akce pokládá
spojení vojenských lodí s pozemním vojskema
s vnitrem mocnářství v případě vojny. Toto spojení
bylo by zjednáno nejlépe železnicí z Dalmacie do
Chorvatska. Lituje, že vojenské námořnictvo plní jen
skrovnou měrou další svůj úkol: podporovati ná-
mořní obchod. Avšak musí také věnovati svou po-
zornost ochraně vystěhovaleů.
Konstatuje s povděkem, že poměry vojenského
námořnictva za správy bar. Spauna podstatně se
zlepšily. Lodi jsou nyní mnohem lepší a vyhovují
předpisům technické vědy. Okázalé pohrdání chorvat-
ským jazykem přestalo.
Zmiňuje se o Spaunově rozkazu stran pěstování
chorvatského jazyka, jenž však přes to nenabyl ještě
ve vojenském námořnictvu patřičného významu.
Důkladné zlepšení může nastati jen, bude li roz-
množen počet chorvatských námořních důstojníkůa
v námořní akademii horlivěji pěstován chorvatský
jazyk.
Pro námořnictvo platí stále ještě čtyřletá činná
služba. Bylo by jen příkazem spravedlnesti, kdyby
byla zkrácena o rok.
Chorvat
Dalmacie
Chorvatsko
17
article
Del. Bennali přimlouvá se za zlepšení poměrův
arsenálského dělnictva v Pulji, předkládaje různé
návrhy.
Del. Glöskner lituje, že vojenské námořnictví
nemůže vyšinouti se, jak vyžaduje velmocenské po-
stavení říše a ochrana našich obchodních zájmů.
Odporuje zkrácení námořnické služby a přimlouvá se
za lepší železniční spojení s Puljí.
Námořní velitel bar. Spaun odpovídaje na různé
podněty v řečech předešlých řečníků: Nemáme žád-
ného bassinu pro zkoušení vojenských lodí, jeho
pořízenl by stálo tuze mnoho. Naše lodě musí se
zkoušeti v cizích závodech. Možná, že tam cizí inže-
nýři poznali plány vodního rysu, ale podrobnosti
sotva. V případě, jenž udál se před nedávnem, ltalie
plány nekoupila. Zrádce plánů byl postaven před
soud a je postaráno, aby se takové věci neopako-
valy. Dosavadní kotly jsou zcela dobré. Turbiny
budou míti v námořnictví velkou budoucnost, ale
zatím sluší vyčkati výsledek příslušných zkoušekv
německém námořnictví.
Na chorvalštinu klade se velká váha; námořská
správa dbá, aby důstojníci mluvili s mužstvem chor-
vatsky.
Jsou jazykové kursy chorvatské a v námořské
akademii rozmnožen počet hodin pro chorvatštinu.
Majíli chovanci z toholo předmětu nedostatečné
známky, nemohou postoupiti.
Služební poměry arsenálského dělnictva se
značně zlepšily. Bez příčiny se nikdo nepropustí
Vyšetřovaní dělníci bývají arci po čas vyšetřování
suspendováni.
Turbin
Pulja
18
article
Rozmnožení plavebních škol bylo by žádoucno.
S dosavadními skrovnými prostředky dosáhlo s
mnoho. Nebyl by proti zřízení školy s vyučovacím
jazykem chorvatským, avšak o to by se mělo starati
ministerstvo vyučování nebo provinční úřady.
Ocelová děla v námořnictví, osvědčila se doko-
nale. Jsou Škodovy výroby. Nová pobřežní děla od
loňska zkoušená vyhovují všem požadavkům. Škodův
závod při objednávkách také značně sleví. Všechny
součástky pro lodní stavby vyrábějí se pokud možná
v tuzemsku a Stabilimento technico je zavázán
smlouvou uhražovati své potřeby rovněž v tuzemsku,
čímž arci některé ceny se zvyšují. Námořní správa
vyhověla by ochotně také jiným podnětům, avšak
námořský rozpočet by vzrostl, což nelze učiniti bz
souhlasu obou vlád. Sem patří zvláště vyšší mzdaa
provise arsenálských dělníků.
Pro námořnictvo třeba 4leté služby, za to všas
odpadají branná cvičení. Zavede-li se ve vojště dvou-
letá služba, skončí se také námořnická služba,
avšak bude třeba rozmnožiti presenční slav a od-
straniti nesnáze se vzděláním důstojnictva.
Pokusy s ponornými loďkami — aspoň ve všech
evropských státech — tají se. Francie bude jich míti
lelos ve službě 34, Anglie jich má 14 a značnější
počet jich objednaly podobně Spojené obce. Německo
má dosud jedinou, soukromou loděnicí vystavěnou
ponornou loď, jež dána německému námořnictvu
k disposici. Rusko má několik takých lodí, Italie
jednu. My nemůžeme stavěti tyto lodě na zkoušku.
neboť se ještě velice mění. Nám by arci prospěly při
pobřežní obraně znesnadňujíce blokádu, avšak spo-
lečnost, s níž jsme vyjednávali o dodávce ponorných
Škodův
Francie
Anglie
Německo
Rusko
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
J. J. Strossmaver.
Dne 4. února oslavil chorvatský národ 90. naro
zeniny svého velkého syna, pýchy Jihoslovanstva,
znamenitého národovce, politika a mecenáše, biskup
Jiřího J. Strossmayera, jenž věren svému
heslu »Vše za víru a vlast!« stal se duchovným
majákem všebo Slovanslva. V následujících řádcích
podáváme úvahu o kulturním a politickém
díle Strossmayerově z péra chorvatského publicisty
pana Štěpána Radiče, jenž právě na krátký
pobyt zavítal do Prahy. — Red.
Na první pohled se zdá, že kultura a poli-
tika se rozcházejí, tak že nemohly by se spojiti
pojmy „kulturni“ a „politický“. Zdá se námto
jmenovitě tehdy, kdy kolem sebe pozorujeme
přehmaty a třenice denní politiky strannické,
která nás často zavádí přímo do nesnesitelných
poměrů středověku. Avšak takovou politikou
Strossmayer se nikdy nezabýval; proto nikdy
nebyl a není ani teď vůdeem nějaké politické
strany, za to však vždy se snažil, aby zasloužil
si nejčestnější název, jaký m byl dán, název
prvního syna vlasti (prvi sin domovine.)
Strossmayer jest původu téměř selského.
neboť jeho matka pochází z vesnice a otec jeho
byl maloměšťan osěcký. Neobyčejné nadání,
silná vůle a hluboký cit pro vše, co jest krásnéa
dobré, označovaly jej jako člověka, schopného
věsti demokratickou, odvážnou a rozvážnou poli-
tiku zároveň. Avšak aristokratické okolí, v němž
ztrávil svá nejkrásnější leta, klassická výchova
v latinismu římské církve a styky, jež navázal
jako oblíbenec jistých kruhů vídeňského dvora,
vytříbily v něm mnohem více vkus umělecký a
povzbudily jej k snahám vědeckým, než aby
v tom ovzduší prohloubil své názory sociální
vyjasnil své idey národohospodářské.
Strossmaver
Jiří
Strossmayer
Strossmayerův
Radič
Praha
Reda
20
article
V této monarehii jednalo se tehdy o změ-
nách ústavních a v celé Evropě, jmenovitě v Ně-
mecku panovala škola historická, tedy klassicko-
aristokratická. Jest tedy přírozeno, že v kultu-
ních a státoprávních myšlenkách Strossmay-
rových nevidíme nic demokratického v dnešnín
pojímání tohoto slova.
A tak Strossmayer počal stavěti kulturn
chorvatskou budovu založením jihoslovansk
akademie (1867), chorvatské university (1874
a obrazárny (1883). Bylo mu vytýkáno jmeno
vitě v kruhu mladé generace, že budoval „5d
střechy“ a že proto celá jeho stavba se sřítí, ne
majíc pevných lidových základů. Avšak uká-
zalo se, že všechny tyto výtky byly liché a —
mělké.
Strossmayer pochopil dobře ráz své doby,
bystře postřehl rozhodující význam vědy a uměn
pro každý evropský národ. Věděl dobře, že
celá Evropa vzdor francouzské revoluci zůstala
napolo feudální a ve vyšší své společnosti ryze
aristokratická; nahlédl, že Evropa není nikteral
Amerikou a že tu „bez fraku a bez cylindru“
nelze vejíti do salonu, aby ti neukázali dvěře.
Strossmayer
Evropa
chorvatský univerzita
21
article
A proto nešetřil ani námahy, ani hmotných
obětí, aby chorvatskému národu zaopatřil se-
dadlo v evropské koncertní síni. Prozíravý jeho
duch jakoby byl tušil, že maďarský imperialism
opíraje se o mohutné své spojence, vyšle jed-
noho svého výtečníka, aby chorvatský národ od-
stranil z kulturní společnosti národů. A před-
stavme si nyní skandál, pravý evropský kulturn
skandál, kdyby hrabě Khuen-Héderváry byl roz-
pustil jihoslovanskou akademii, zavřel chorvat-
skou universitu a zkonfiskoval záhřebskou obra-
zůrnu. Vždyť akademie vydávala všelijaké „Mo-
numenta“ a „Documenta“, většinou latin-
ským jazykem; universita byla zřízena dle
vzoru universit německých; v obrazárně
skvějí se především nesmrtelná díla mistrů ital-
skýchaholandských; útok na takov
instituce byl by tedy ranou v tvář románsko-
germánské Evropě, která by na takovou urážku
zajisté odpověděla jináče, než na rozpuštění
„Slovenské Matice“ a na konfiskaci jejího jmění,
ccž se vše stalo pod záminkou, že je „Matice!
pelechem panslavistických agitací. Jak však
bylo možno podobný pelech nalézti v latinskýeh
listinách středověku, ve výkladu, třeba chorvat-
ském římského a germánského práva a v obra-
zech malířů benátských a amsterodamských
A tak zločinná ruka hrab. Khuena, která se ni-
čeho neštitila, jen aby dosáhla svého účelu.
couvla při pohledu na kulturní majáky, nebo
byly již zpozorovány celou Evropou, ani nemluve
o celém Slovanstvu, tak že bylo naprosto ne-
možno uhasnouti je jen proto, že na nich
zlatými písmenami skví se jméno prvého syna
chorvatské vlasti.
Khuen
Héderváry
Evropa
kulturní společnost národ
slovenský Matica
Matica
22
article
Podobně jak s kulturního stanoviska usiloval
Strossmayer o to, ahy svoji politiku také se státo-
právního hlediska vedl dle potřeb a požadavků
doby. Tu však úkol jeho byl mnohem nesnad-
nější než na poli osvětovém. Strossmayer totiž
chtěl chorvatské státní právo přivésti pod
ochranu moderních ústavních a národních vymo-
žeností, které si razily cestu jen na západu mon-
archie, kdežto na východě, jmenovitě v Uhrách
upevňovala se pod konstituční rouškou nadvláda
maďarské menšiny nad nemaďarskou většinoua
maďarské aristokracie nad maďarským i nemadar
ským lidem. Tato konstituční neupřímnost „osmi
stoletých ústavních bratří“ byla Strossmayrovi
tak odporná, a viděl v ní tak nebezpečnou léčku
pro chorvatskou státoprávní autonomii, že vážně
zamýšlel, jak by se Chorvatsko od Uher tak
emancipovalo, že by s nimi nebylo v žádném
zvláštním poměru, jenž by nevyplýval z celo-
řišských zájmův a potřeb. A tak povstalo Stross-
mayrovo „rakušáctví“. Tyto snahy potkaly trojí
překážku: historické tradice chorvatské šlechty
a chorvatské intelligence; stupňovanou nedůvěru
politiků srbských a videňsko-peštskou dohodu
přes hlavy Slovanů vůbec a Chorvatů zvláště.
Kromě toho Strossmayer byl příliš vázán růz-
nými ohledy k vyšším a nejvyšším kruhůma
příliš málo volný, jako biskup a jako kněz vů-
bec, ve své akci mezi lidem: na vyšší pokyn byl
nucen v nejkritičtější době, po vítězství totiž
Strossmayer
Stross
Chorvat
Uhry
Chorvatsko
23
article
strany, která jej považovala za vůdce, odjet
(1873) do Paříže, aby nemohl působiti na re-
visi chorvatsko-uherského vyrovnání z r. 1868
z ohledu na svůj stav a na svoji hodnost nemohl
ani volně psáti, ani volně mluviti, vyjma úzký
kruh svých nejbližších přátel, kterým také, vyjma
Račkia, mnohou politickou myšlenku řekl jen na
polo, pociťuje až příliš dobře velkou svojí zod-
povědnost a velkou svoji — závislost. Konečnů
přišly ještě nové vlivy, které definitivně určily
jeho politický směr tak, že prostě přerušily jeho
politickou činnost. Stalo se to následovně:
Vídeň a Pešť dohodly se úplně, mezi jiným
také o tom, že by emancipace Chorvatska dle
Strossmayrova plánu (t. zv. trialism) byla stejně
nebezpečná jak pro „Rakousko“, tak pro „Ma-
gyarország“: V „Rakousku“ by dopomohla
k trvalému vítězství slovanské většiny, „Magyar
országu“ by dříve nebo později zlomila nepři
rozenou nadvládu maďarské aristokracie a ma
darského šovinismu.
Jakmile bylo jisto, že následkem zmíněné
dohody Strossmayer by měl vstoupiti do stejn
ostré opposice jak proti centralismu peštskému
tak proti vídeňskému, počalo se Strossmayrove
okolí obávati, že jej sesadí s biskupského křesl
a zavrou do některého kláštera. Z povolané i ne
povolané strany, se šlechetnými i se sobeckým
záměry namlouvalo se Strossmayrovi, aby raděj
dále zůstal národní mecenáš, než aby se z něho
stal ubohý a osamělý národní politik.
Strossmayrův
Magyar
Strossmayr
Paříž
Vídeň
Pešť
Chorvatsko
Rakousko
Ma
24
article
Taková rada byla zcela v souladu se smý-
šlením strany, považované za Strossmayrovu.
Ta strana, jak i všechny jiné strany v Chorvat
sku tehdá i nyni čerpala své finanční prostředky
výhradně zastaralým, středověkým způsobem
ojedinělých velkých, ale výmineč-
ných darův, místo všeobecných řádných.
třeba malých příspěvků. Strossmayer byl ovšem
finanční zdroj prvého řádu a proto se jedno-
nyslně „pro hmotu zabil duch“, pro finanční
podporu schválila nebo dokonce žádala politická
passivnost Strossmayrova. To již není neúspěch
nebo porážka, to je úplná katastrofa, tím bolest-
nější, čím jest tragičtější, neboť zastihla velkého
člověka a malý, zubožený národ.
A tak se stalo, že Strossmayer po dvacet
let hrůzovlády Khuenovy, kdy krvavými obětmi
byly vykupovány opposiční mandáty, nepřišel do
chorvatského sněmu, ba že si Khuen-Héderváry
troufal přijíti do Djakova na návštěvu, kterou po-
tom Strossmayer, první syn vlast i, splatil
největšímu jejímu škůdci . ..
Chorvat
Strossmayer
Khuenův
Khuen
Héderváry
Djakovo
25
article
Zůstává ještě celá řada faktův, které nále
žitě osvětloná, zajisté by osvětlila klikaté, temné
a řeknu přímo, bahnité cesty dnešní „politiky“
naší. Avšak to by již byla studie, která pře-
sahuje rámec obyčejného článku. Zde jednalo
se, poukázati jen na to, že každý Strossmayrův
čin byl politický, ve vznešeném, v pravém totiž
smyslu tohoto slova: směřovalt každý ke vše-
obecnému blahu chorvatského národa, jižních
Slovanů a ve svých důsledcích i ku povznesení
veškerého Slovanstva i celého lidstva. Jest dále
třeba, vyjasniti si příčiny, pro které kulturní
Strossmayrova politika zvítězila, a státoprávni
nejdříve kolisala, potom klesla a byla by dne
mrtva i s chorvatským národem, kdyby v ní ne-
byla obsažena více než jedna pravda a životní
potřeba, která se neubíjí, pokud žijí ti, kdožji
hlásají a cítí. A proto vzdor uvedené katastrofě
Strossmayrova státoprávní politika — ovšem
v nové současné úpravě a s moderními demokra-
tickými prostředky razí si cestu tak vítězně, že
již ji neodolají sebe „upřímnější“ dohody vídeň-
ských byrokratů a peštských aristokratů, pod
šlechetným makléřstvém berlínské diplomaciea
židovské plutokracie. A v tom jistém vítěz-
ství jest nejskvělejší mravní zadostučinění šle-
chetnému starci, který by zajisté dnes byl ve-
liký slovanský státník, kdyby se na
něm nebylo neustále žádalo, aby byl jen štědrý
chorvatský mecenáš.
Strossmayrův
Slovan
26
title
Štěpán Radič.
Radič