ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f749ad30-771d-11dc-b028-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 157, place 62, org 8, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
26 června 1908. Císlo 175.
4 article
Řečník vidí nejhlavnější úkol sjezdu v řešení národnostní otázky, poněvadž správně chápaná ná- rodnost jest podkladem existence lidstva. Vílá, že sesli se tu mladí předslavitolé všech zemí slovan- ských — na sjezd, který má svoje staré a silné tra- dice slovanské. Bouři pollesku vzbudíla jeho vzpomínka na dva universitní rektory slovanské: Na staré universitě pražské byl to mistr Jan Hus, který první měl od- vahu vznésti protest proti potlačování svobody a du- še. na universitě ruské kníže Sergěj Nikolaje- vič Trubeckoj, který zemřol uprostřed boje z svobodu ruského národa. Tato dvě jména jsou nám zárukou, že i náš sjezd bude hájit pravdu a sprave- ülnost národní. Tento sjezd přispěje k dalšímu roz- květu slovanské kuliury, jež nikdy nebyla proti vše- lidským požadavkům. S Mickiewiczem a Pu- škinem snažila se slovanská kullura řešiti svělové otázky estetiky a básnictví. V osobě Kopernika a Mendělejeva ona tvořila nové světové objevy zákonů. Dostojevským cona zasahovala do hloubky lidské duše a nejvýznamnějším spisovatelem doby současné L. N. Tolstým ona snažila se přispěli k určení poměru člověka k životu a naopak.
Hus Sergěj Nikolaj Trubecký Mickiewicz Pu Kopernik Mendělejev Dostojevský Tolstá
5 article
V básních Sevčenka vyzněla ve smutečních melo- diích a zvala nás ku přírodě. Velká slovanská kul- tura, jejíž rozmanitost nevystihují barvy duhové, tato kultura může se také postavit na svoji obranu; po- dívelme se jen na boj Jihoslovanů, anebo na hrdin- ství polského národh. Stovanský svět se probouzít Nechme svárů, přišlid jsme prolo, bychom jměnem smíru a lásky svorně spolu pracovali. Ať světlo slo- vanského východu sleje se se světlem evropského západu v jediné světlo pravdy. Ať jednotlivé slovan- ské ručeje plynou souběžně, ale ať v čele jejich ru- chu není nenávisti a záští, ale zásady všelidskéko bratrství. Reč, pronesená s ohněm a citovou vřelostí, byla nadšeně aklamována, Kol. Slruk jménem ukrajinské sekce projevuje radost nad lím, že může ve staroměstské radnici pro- nésti pozlrav od Ukrajinců z Kyjeva, Charkova. Odě- sy. Černovic atd, oslatním ualogálům slovanských studentů. 20.000.000 čítá ukrajirský národ, má svou historii a přece jsou politikové a pseudoučenci, kteři nechtějí uznati samostatné jeho exislence. Přes to ukrajinský národ žije, jak nejlépe svědčí počet de- legátů a bude se dále rozvíjet, neboť jde pod vlaj- kou všelidského pokroku, který hlásá rovnoprávnost rovnocennost, svobodu a kulturn.í samostaticst všech národů a bratrství všech lají.
Sevčenko Jihoslovan Ukrajinec jítlegát Kyjev Charkov Oda Černovice evropský západ
6 article
Kol. Szezezny, Polák. uváší ve svě řeči slovan- skou legentdu o spících rytiřícl., kleří v těžké chvíli povstanou, aby chránili svůj národ. Nyní Ulková těž- ká chvíle nadešla nám, kdy německý hiekatismus olupuje nás o zemi a jazyk. Nám nutno jíti mezi lid. bojovat za práva demokracie a pokroku lidského s he- slem svohody, svornosti a bratrství, neboť právěv lidu je skryta velká síla, která probouz“ se již nejen u nás, nýbrž u všech slovanských národů. A mlu- víme-li již o hakatismu německém, musíme též pro- testovati proti hakatismu mezi národy slovanskými Pokud bratr bratra neustává ulickovali, nepovstanou spící blaničtí rytíři. Končí slovy Čafaříkovými; „Z otroctví není cesty k svobdě bez boje!“ Za sekci běloruskou promluvil Níkolaj Obuchov- skij, posluchač horní petrohra lské akademie, dele- gát petrohradského ruskoslovanského spolku. Vystu puje jako Bělorus poprvé na sjezdě. „Sna.) všichni ani nevědí, že naše národnost existuje; prdto něko- lika slovy seznámím vás s dějinami lidu běloruského. Na veliké prostoře sev.-záp. Reska bydlí 8milionový hěloruský národ. Polská šlechta a ruská vláda po dlouhou dobu potlačují tuto národnest, nechtějí uznat jeho právo na existenci, ale přes to Běloruscvé maj svoje dějiny a svůj jazyk spisovný. Podívejte se do vídeňstého musea a najdete tam celou ladu spisů v nejčistší běloruštině, jež seznámí vás s minulostí národa.
Polák Čafaříkový Obuchov
7 article
Je tomu 65 let, co tato národnost so probu dila k životu a bylo to působením studující mládeže- Jménem táto národnosti a její časopisu „Nasza Niwa“ vítá účastníky sjezdu a přeje zdar. Za Slováky uherské kol. Pavlů připomíná, že Praha byla kolébkou slovanské vzájemnosti. Dnešní náš sjezd neni níčím novým, jdeme, myslím, v tra- dicích Kollára, který prohlásil, že při slově Slo- van má se ozvati člověk. Též Slovák Štůr prohlásil humanismus za jediný podklad vzájemnosti slovan- ské. Akcentuje nacionalitu a konstitucionalismus, je však proti lžiůstavnosti, jaká panuje v Uhrách a proti každému šovinismu, jehož (maďarského šovinismu jho na sobě nejvíce cítí Slováci uherští. Za chorvatské sludenty pronesl zdravicl všem de- legátům sjezdovým kol. Ivan Novák. Vzpomíná ily- rismu a významných chorvatských slavjanofilů. Akcentuje pokrokové stanovisko a vyzývá kolegy Ji- hoslovany k účinné práci zvláště na jihoslovanské vzájemnosti.
Slovák Pavel Kollár Štůr Novák Praha Uhry Nasza Niwa
8 article
Za srbskou sekci kol. Vidovié vílá všechny de- legáty slovanských národností. Vzpomíná r. 1848 a míní, že pokroková mládež musí provésti to, zač pracovala mládež již v roce 48. Za Bulhary kol. Lukáž praví, že slovanská vzá jemnost bude uskutečněna jenom neúmornou drob nou kulturní prací. Dnešní sjezd snad bude přípra- vou pro další práci a jest přesvědčen, že i více Bul- harů se jí zúčastní, až seznají poctivé a pokrokové naše stanovisko. Dodnes dívá se část Bulharů n otázku této vzájemnosti nedůvěřivě, protože nemůže zapomenouti starého politického panslavismu. Za Slovince mluví kol. Pučník. Vzpomíná styků česko slovinských, které měly za následek, že slovin- ský studení je tak vážným činitelem v národním ži- votě slovinském. Přeje si, aby všichni Slované se po- znali tak, jako Češi a Slovinci a nabrali tím síly k uskutečnění slovanské vzájemnosti, spočívající na vzájemném poznání.
Bulhar Slovan Čech
9 article
Za lužické Srby, sympalicky pozdravován, mluv Eol. Weng. Mu musíme bojovali v naší domovině o každou píď půdy. Je nás velice málo. Nemáme uni- versity, ani střední školy a obecné školy jsou pro- středkem germanisačním. Naše historie byla ukončena již před lisíci lety, dnes udržuje něs jenom vzčělání a vědomí, že nejsme sami. Je přirozeno, že my jako malý národ, klademe velikou váhi na humanitu, no- boť jenom v ní může býti naše záchrana Bouřlivě vílán, chápe se pak slova posl. prol Koleza ze Lvova, vyslovuje potěčení nad volkolepým obesláním sjezdu slovanského. Jako Ukrjincc má z toho tím větší radost, protože vzpomílá, jak česká mládež studující před nelávnem s otevřenoti náruč přijala mládež ukrajinskou, když poměry nuccne, musila opustiti Lvov a uchýliti re do Prahy. Kv-t- natá řeč jeho, prokládará citáty předních slovan ských básníků, přerušována byla často salvami po- tlesku.
Srba Lvov Praha
10 article
Kol Ludvík Tanpl z Kr kova reazuje na slova proí, Kolesy připominaje, žo by si přůl, aby pokro- kové studentstvo polské a ukrajinské pocklo si ruce a pracovalo mezi lidem ke vzáje měmu odstraněn proliv, jež oslabují oba nerody. Tlumočí pozdrav pokrokové mládeže polské. Na to čteny došlé telegramy a dopisy, jež zaslnl prol. Masaryk a Drtíra z Vídhě, uhrajinský prol Sumcev z Charkova, prof. Karějev z Petrohradu Chervatské akademické družstvo, cpisovatelka polská Moščeňská, pokrokové slovinské stu lentstvo „Tri- glav“, slovinské akademické technické družstvo, prof Hruševský ze Lvova a m. j Na to pronesli ještě pozdrav slezdu delegáti z brněnský spolek „Zoru“ a za spoluk posluchačů inž. za vídeřský akademický spolek kol. Vybíral. Za vše- slovansky spolek v Petrohradě pronesl pozdrav je- štř kol. Mečislav Gžybowrski. Na to na návrh kol. Boczkowského zaslány Byly pozdravné telegramy protektorovi sjazdu red. Adolfu Černému, jenž churav nemohl se dostaviti k zahá- jeni: Sjezd pokrokové mládeže slov., shromážděné v zahajovací schůzi na radnici staroměstské, posílé nejlepštmu pracovníku českému na poli slovansk vzájemnosti Adulíu Černému srdečný pozdrav.
Tanpl Kristus Masaryk Drtír Vídh Sumcev profesor Karějev Hruševský Vybíral Mečislav Gžybowrski Boczkowski Černý Charkov Petrohrad Lvov Triglav
11 article
Druhému protektoru prof. Karčjevu do Petrohradu: „Sjezd pokrokávého studentstva v Praze posílá Vám pozdrav a ujišťuje, že ve svých pracích bude stáli na stráži všelidských zásad.“ Pak přikročeno k volbě předsednictva sjezdo- vého. Předsedcu zvolen J. Tvrzický, místopřed- sedy předsedové národnostních sekcí: Za Bělorusy kol. Krahelskij, za Čechy kol. Tížek, za Chor- vaty kol. Maravič, za Lužické Srby kol. Weng za Poláky Gžybowski, za Rusy kol. Šubarov za Slovaky kol. Pavlů, za Slovince kol. Pučnik za Srby kol. Vidovič, za Ukrajince kol. Zubir ňak, za Bulhary kol. L ukaš. K jedné hodíně za všeobecného nalšení ukon- čena schůze a sekretář „Slovanského klubu“ p. For man provedl cizí delegáty pražskou radnicí a ukázal jim její umělecké a historické památky, jež ovšem vzbuzovaly jejich živou pozornost. Další plenární schůze sjezdu slovanského slu- dcntstva jsou dnes v pálek, zejtra v sobotu a v úterý příští týden ve velkém sále Měšťanské besedy. V ne- děli a v pondělí jsou plonární schůze v rectaurantu Čizkově Začátek schůzí vždy o 9. hodin? ráno. Od- poledne každého dne zasodají jednotlivé pracovní sekce. Na dnešní plenärce pojednáno bude o otáz- kách středoškolských.
profesor Karčjevo Předsedcu J Tvrzický Čecho Srba Polák Rus Pavel Slovinec Bulhar Čizkův Petrohrad Praha
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 24. června. (Oprava tis ko- vého zákona.) Včera konala se u ministra spravedlnosti dra. Kleina porada se členy tiskového výboru, jíž se účastnili dr. Adler. Bieloblavek, dr. Ivčevič, dr. Mühlwerth, dr. Pila a Šilingr. Porada týkala se kompetence porot- ních soudů při urážkách na cti, spáchaných tiskem. Po delším jednání přistoupeno na kom- prcmis, dle něhož jak urážky soukromých osob tak i veřejných úřadníků mají se přikazovati zvláštnímu konšelskému soudu. Na- vrženo bylo, aby soudců bylo šest; dr. Adlen žedal, aby čtyři z nich byli laikové, dva soudci z povolání; ministr spravedlnosti si přál, aby byli tři a tři; ale na konec přijat prostředkovaei návrh, aby soud záležel z pěti soudců a sice tr laiků a dvou soudců z povolání. V poslaneckých kruzích se má za to, že tímto kompromisem odstraněna hlavní překá žka. zdržující projednání tiskové opravy ve výboru že nyní práce výborové půjdou tak rychle, že výbor vyřídí celou předlohu ještě před započetín letních parlamentních prázdnin. V Praze, 25. června. (Dr. Godimir Ma lachowski t.) Přeďčasně ve Vídní zesnulý poslanec za město Lvov, dr. Godimír Mlala chowski, narodil se ve Lvově 31. října 1852 jako syn zemského archiváře. God. Malachowski vystudoval ve Lvově práva a zřídil si tamtéž advokátní kancelář, jež se stala jednou z nej- větších hlavního města haličského. Veřejně po- čal působiti v městské radě lvovské, která ho r. 1896 po resignaci Mochnackého zvolila z starostu. V hodnosti této setrval až do r. 1905 a vzdal se jí, poněvadž byl r. 1904 lvovskou obchodní komorou zvolen do říšské rady, čímž byl nucen tráviti větší část roku mimo Lvov. Př všeobecných volbách r. 1907 byl volen do říč- ské rady prvým volebním okresem Ivovským.
Klein doktor Adler Ivčevič Mühlwerth Šilingr Adlen ma Godimír Praha Vídeň Lvov
13 article
Jako starasta lvovský byl zvolen ve Lvově také do sněmu zennského, jehož členem byl až do konce minulého období, jsa přívržencem sku- piny demokratické. Na sněmě zemském pracoval horlivě v komisích živnostenské a školské; na říšské radě byl předsedou stálého výboru pro peavu živnostenského zákona, jenž za jeh- předsednictva také uzákoněn. Město Lvov vděčí mu jako bývalému starostovi za četné moderní podniky, neboť za jeho správy byly vystaveny nové jatky, vodáárny, elektrická tramway a j. Jako reprosentant města Lvova jest v dobré pa- měti všech účastníků výstav a sjezdů, konaných ve Lvově v době jeho sturostenství; naše Praha pak nezapomněla na jeho statné vystupování čele polské delegace za slavnosti Palackého 1898. Budiž čest jeho památce!
Palacký Lvov Praha
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. června. Účty o výpravě západoslovanského poselstva do Petrohradu. Účet výpravy pp. Kramáře, Hribara a Glě bovického do Potrohradu možno pokládati za uzavřený a povinností naší jest podatí o něm české veřejnosti zprávu. Výprava směřovala proti slavjanofilstvía měla za účel podati pomoc tak zv. „novoslovan- ství“. Vůdce výpravy, p. dr. Kramář, při každé z mnohých přiležitostí, které se mu v Petrohrade naskytly, vyjadřoval se proti staré škole slovan- ské a pro novou, a byl si jist tak rozhodného úspěchu, že se pokládal za posla jara, jež s jeho příchodem na Rus zavítalo. Ačkoli delegáti slo- vanských poslanců vídeňské říšské rady přijeli do Petrohradu teprve druhý den po slavné vý- roční valné hromadě Slovanského dobročinného spolku, kteráž se vždy konává ve svátek kyrillo- metodějský a tudiž nemohla býti odročena, slav- jencfilé uvěřili, že zpozdění vídeňských poslů nobylo zůmyslné, a vycházeli jim všude přátel- sky v ústroty. Touto společenskou taktností byl valně otupen hrot, namířený na slavjanofilství, přece však tendence proti slavjanofilství byla tak zjevná, že samo „Slovo“, orgán oktabristů, uznalo za nutno politovati, že o slovanském banketě byly učiněny nájezdy na staré slavjano- filství a že byly slyšny „nepotřebné noty po- dráždění“.
Hribar Gl doktor Kramář Praha Petrohrad Potrohrad Rus
15 article
Vídeňští poslové prohlašovali se za roz- hodné odpůrce nejen „starého slavjanofiiství““, nýbrž také „starého panslavismu“, jenž jakoby byl hrozil všem Slovanům pohlcením. Tukového panslavismu ve skutečnosti nebylo. Jej vymyslili Němci, aby jím malé národy slovanské strašili a vnukali jim, že jest jim více se báti Ruska, než jich, Němců. Je pošelilé, poddávají-li se Slované suggescím Němců a zakládají-li na nich své politické akce. Místo domnělého politického panslavismu dr. Kramář proklamoval v Petro- hradě kulturné zblížení národů slovanských, ale ukázalo se hned, že Němci ani tím uspokojen nebyli; potřebujít, aby se Slované mezi sebou drali, a kulturné zblížení slovanské má pro Němce právě takovou cenu, jako politické. Z poslů vídeňských nejotevřeněji v Petro- hradě mluvil pan IIribar. Když p. Hribar v jedné řeči se zmínil o bojovném pangermanismu, ne- přátelsky na Slovanstvo dotírajícím, povstal jeho druh p. Glěbovický, aby řeč Hribarovu oslabil. a prohlásil, že „my Slované rakouští žádných nepřátel nemáme, a máme jen přátele a dobré sousedy; Slované chtějí prneovati pro člověčen- „Moskovské Vědomosti“ v austrofilském optimismu vídeňských slovanských politiků spa- třily verbování Ruska, aby se stalo spojencem Rakousko-Uherska. Praví, že je to možno, ale ne hned, nýbrž teprve, až v Rakousku nebudou utiskováni Čechové, Slovinci, Rusové, jimž ne- dávno ministr vnitra Bienert ve Vídni ohlásil, že jim nedovolí nazývati se Rusy a považovati za svůj mateřský jazyk řeč Puškinovu — a až v Uhrách Madaři ze svého jařma propustí Chor- vaty, Slováky, Rumuny, Srby. „Teprve potom stvo.“
Němec Slovan doktor Kramář IIribar Hribar Hribarův Čecho Rus Bienert Puškinův Slovák Rumun Srba Rusko Petra RakouskoUhersko Rakousko Vídeň Uhry Chor
16 article
bylo by možné trvalé zblížení Ruska s přetvoře- ným soustátím habsburským, jež by pak přestalo ignorovati zájmy dvou třetin svého obyvatel- stva.“ V jiněm článku téhož listu možno se dočisti, že Slované ani za hranicemi nemají jen samé bratry, přátele a dobré sousedy. Píše: „Od časů Karla Velikého boj mezí Němci a Slovany nikdy neutichl, v poslední době tato veliká německo- slovanská válka přenesla se dokonce přes Bal- kán do Malé Asie a v dolinu Eufratu! Rusko nemá nyní pevných známek úkladných zálusků Německa naproti Rusku a Slovanstvu, ale nesmí se zapomínati, že v Německu kromě vlády jsou mocné společenské organisace, které ve svých listech, v pangermanských osvětných spolcích, v obchodních faktoriích, bankách atd. usilovně agilují proti Slovanům a nezřídka sobě podčiňují i vládní kruhy. Z tohoto pramene vyšly pruské zákony o vyvlastění slavanské země v Prusích a o proskripci slovanského jazyka ve veřejných shromážděních, kteréžto zákony všechno západ- ní Slovanstvo musí pokládati za sobě nepřáítel- zké; odtud vychází ponoukání rakouských Něm- ců ku pronásledování slovanských jazyků a ná- rodností v Rakousko-Uhersku; odtud vychází štvaní Turků a částečně i Řeků na nešťastnu ráju; odtud popichování sultana, tu Armenie- tu Persie, tu pronárodů zakavkazských; odtu poštívání Švédů na Rusko pro Alandské ostrovy Čiňanů a Japonců pro Mandžurii a Poamuří odtud konečně podpora odpadlictví a sektářstv v Rusku a ukrajinomanskébo hnutí v Haliči i n Malé Rusi. Přidáme-li k tomu stále rostouei zbrojení Německa a jeho spojenců na souši i na vodě, nemůžeme popírati, že Němci jsou hlav ními vinnšky toho napřaženého stavu, který Evropu tak vyčerpává a podrývá její síly k zdár nému hospodářskému boji s Amerikou a kultur nému se žlutým plemenem.
Slovan Veliký Němec Turek Řek Švéda Japonec Rusko Bala Asie Eufrat Německo Rakousko Uhersko Halič Evropa Slovan
17 article
Z toho se dobrý pan Glěbovický může po učiti, že Slovaně, i s Ruskem, ani za hranicem svých vlastí nemají jen hodné strýce a kmotry nýbrž protivníky nebezpečné, výborně organiso- vané, prozíravé, silné i svou mocí i chytrostí s jakou jiné živly dovedou obraceti v nástroje svého nikdy neutuclvajícího nepřátelství naproti Slovanům. Co se týče kulturného Slovanství, i „novo- slovanům“ v Petrohradě byla nápadna přílišná horlivost, s jakou p. Kramář se ohrazoval proti každému podezření z politiky. „Řěč““ pochopila p. Kramáře tak, že slova jeho o kulturných úkolech platila především zakladanému v Petrohradé novoslovanskému spolku. I praví: „I my myslí- me, že cíl činnosti tohoto spolku musí být vý- hradně kulturný. (Tak jest i při Slovanském dobročinném spolku; proto se nazývá dobro- činným. Pozn. red. „N. L.“.) Ale i v tom případě nikterak nemyslíme zapírati, že kulturná činnost za účelem slovanského jednocení sama sebou má politický význam.“ Vyloživ své cesty v otázce slovanské, orgán kadetů namitá vídeňským poslům, že bez politické noty nenl ani jejich austrofilism, a tu pronáší slova, hodná zapamatování: „My varovali a varuje- me, aby v obecné dílo slo vanske vnášeny byly ty odstíny speciálně rakouského smýšlení, které jsme slyseli z řečí nasich hostí.“ Zkrátkn, ruští novoslované jsou pro kulturné závodění slovanských národů, ale nikoli proto, aby pod- porovali v Rusku austrofilskou politiku, třeb ji tam přinášeli Slované.
Glěbovický Slovana Kramář Slovan Rusko Petrohrad Zkrátkn
18 article
V jiném článku „Rěč“ zabývá se řečí Kra- mářovou, jíž dokazoval — a k tomu prý se vracel v každé své řeči v Petrohradě — že v prospěchu západního i jižního Slovanstva jest. aby rakousko-uherské mocnářství bylo zacho- váno. Orgán kadelů jaksi se diví, že vídeňšt slovanšíl politikové s takovou do Ruska přijeli seznamuje Rusy se zamotaným eítěním rakou- sko-uherských národů, kteří tím žárlivěji k říš habsburské Inou, čím větší protivenství jest jim snášeti, ale nebere jim, co jim je tak draho. Zbývá zmíniti se o tom, jaký účinek bude míti potrohradská návštěva pp. Kramáře, Hiri bara a Glěbovického na otázku rusko-polskou. Pan Kramář ve Vídni oznámil těm, kdož jeja druhy jeho delegovali, že účinek ten bude blaho- dárný a ubezpečil, že se brzy ukáže. Bylo by si přáti, aby bylo tak. Orgán ruské vlády „Rossia“ praví, že jen od Poláků závisí, aby otázka polská v Rusku byla příznivě vyřízena. od toho, aby carovi a jeho vládě podali sk ut- ky důkazy svého přátelství k ruskému národu a státu. Jostliže Poláci ve Varšavě p. Kramáři slíbili, že takové důkazy podají, a dostojí-li da- nému slibu, zvěst páně Kramářova bude bohda potvrzena skutečností.
Rus Rossius Polák Kramář Kramářův Petrohrad Rusko Ina Vídeň Varšava
19 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- (Schůze 91.) Ve Vídni, 25. června. (Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.) Pomalu jen opadávají vody zátopy, v jakou se rozlila letošní rozpočtová dobata, trvající od 28. května. Také dnes byly ještě vysoké. Do Vídně přijeli, vyzváni k tomu, poslanci všech stran, aby se zůčastnili zejtřojšího hlasování. Proto také všichni řečníci miěli dnes hojnější posluchačstvo, nežti ve dnech minulých. Dnes a včera promluvilo několik posluneů o přodlitavské justici, zejména dr. Winter, dr. Ofner, Kurilovič, dr. Stachura, dr. Liebermann a dr. Löwenstein. Dr. Winter je Benjan in če- ských sociálních demekratů. Je to advokát a právník ještě mladý, dovedl si však zjednati slušné místo ve sněmovně poslanecké svým uhlazeným způsobem, jakým tlumočil potřebu justičních reforem ve smyslu lidovém. Není bouřliváčkema, necí útočníkem, je spaše vykla- dačem. Přáli bychom si jen, aby vědomostia schopnosti své dal také do služen práv národa našeho; — práva národa jsou také právy děl- nictva, jež dr. Winter zastupuje. Dr. Löwenstein je advokátem ve Lvově. Tam má nejlepší pověst jako obhájce ve věcech trestních. Tvrdí se, že polsky mluví vzorně. Jak- koli německy řeční dosti plynně, je přece viděti, že jazykově obtížna mu je řeč, zejména povahy theoretické, jakou byla dnešní, přednáší-li ji ja- zykem neobvyklým. Dr. Löwenstein má neoby- čejný dar, tlumočiti věci nejdůraznější formou elegantní a pověděti nejčelnějším funkcionářům justice perné pravdy tak, že neznějí urážlivě.
Winter doktor Ofner Kurilovič Stachura Liebermann Löwenstein Benjan Vídeň Lvov poslanecký sněmovna
20 article
Tak na př. vypravoval, že u nejvyššího soudu působí dvorní rada, který je složen ze dvou po- lovic; každá jeho polovina má jiné jméno. O předlitavské justici v oboru práva trestního jak je prováděna některými soudci, pravil, že její právnické vážky se proměnily ve vážky auto- matické. Takové pichlavé poznámky v jeho jednohodinné řeči četné, poslouchány byly ve- lice pozorně; poslanci prý zůmyslně zatajovali projevy veselosti, aby se polemickým výkladům Löwensteinovým nedodávalo hutnosti. Chef justice dr. Klein výkladů poslancův o svém resortu ani neposlouchal, neřku-li, by na ně reagoval. Rozprava byla tedy, jak vidno, jenom jednostranná. Mluví pouze poslanci; zá- stupcové výkonné moci, vyjma dra. Fiedlera. odsoudili se k trvalé němotě. Letošní rozpočtová debala kromě jiných stránek má hlavně dvě: že se nohledí na to. co se mluví, nýbrž na to, kdo mluví a jak dlouho se mluví. Dnes se řeči už jenom počítaly. V se- znamu poslanců, ke slovu přihlášených, dělala se čárka po čárce. Neni věru žádným mravním ziskem pro sněmovnu, vyšlou ze všeobecného práva hlasovacího, odbývají-li se věci tak důle žité, jakou je rozpočtová debata, která je kriti- kou státní správy a státního hospodářství, jenom s hlediska mechanického, při kterém hlavní věcí je počítání odmluveného času. Předseda klubu českých agrárníků poslane Udržrl prorluvil o rozpočtu letošním se stano- viska kulturního a se stanoviska národohospo- dářského; po obou stránkách dospěl k závěru, že letošní rozpočet nevyhovuje potřebám národa českého a ze m českých po stránce žádné.
Löwensteinův doktor Klein poslancův Fiedler
21 article
Po 10. hodině přišel do parlamentu mini sterský předseda bar. Beck. Měl tam krátkou rozpravu s drem. Korytowským, pak s presi- dentem drem. Welskirchnerem a potom dlou- hou, půlhodinovou rozmluvu s drem. Kramářem Do sněmovny stihla právě zpráva, že ministn financí dr. Korytowski dostal ve dnešním sly- šení u císaře zatímní sankci 1. pro osnovu rí kona o reformě daně domovní, který podán bude s neděle; 2. pro osnovu zákona, kterým zvyšují se platy nejnižších katogorií zaměstnanců po- štovních a železničních, kteráž osnova podána bude v úterý. Galerie jsou plny — což není zje- vem zájmu pro jednání sněmovní, nýbrž podstat- ného ochlazení, které venku nastalo, O 10. hod. 50 min. domluvil polský redak- tor Stohandel; řečnil svou mateřštinou. Polác přišli z klubu, ve kterém jednali o dani lihové. všicbni, by jej vyslechli. Ke slovu v rozpočtové debatě zapsáno jest kromě něho ještě 10 řeč- níků. Poslanci kanovník Stojan a Slovinoc Fon dali se šbrtnouti ze seznamu řečníků, což při- jato s velikým povděkem. Ze 62 poslanců, kteř byli přihlášeni k tak zv. věcným opravám, dalo se škrtncuti 41.
Beck Kramář doktor Korytowski Stojan Slovinoc Fono
22 article
O 11. hod. 20 min. dostala se do parla- mentu důležitá zpráva, že vláda upustila od definitivního vyřízení obou předloh o dani lihové a že spokoji se jednoročním provisoriem, n základě jejich vypracovaném, a to vzhledem n finanční plán, související s definitivními zákony o dani lihové, kterýžto plán nelze nyní již pro- vésti. Bylo doloženo, že ministr financí dr. Ko- rylowski informoval na slyšení dnešním pa- novníka o tomto stavu věci, a že dostal soubla mocnářův ku provisoriu tomu. O 11. hod. 20 min.: stalo se velice pochyb- ným, zdali rozpravu o rozpočtu — bez oprav věcných a bez hlasování — bude lze skončiti v schůzi dnešní a zdali rozpočet vůbec bude ještě zejtra poslaneckou sněmovnou vyřízen. O 12 hod. 22 min.: president dr. Weis- kirchner odešel krátce před půlnocí z presidia, řka: „Jdu si trochu lehnout a odpočínout, jsem unaven, sedím tady od 11. hodiny dopolední.“ Všechny pohovky v kuloárech jsou obsazeny. Poslanci na nich leží a spl.
doktor ko Weis
23 article
Nyní podány byly tři pilné návrhy: dva poslancem Breiterem, jeden posl. Buřivalem scudruhy. Pilných návrhů je tedy již 18. Všichni ministři opustili budovu parlamentní; zůstal tam toliko ministr zeměbrany Georgi. Ted mluví Slo- vinec dr. Hočevar. Kromě něho zapsáno jest ještě 8 řečníků, mezi nimi 6 sociálních demo- kratů. Podle dosavadních disposic promluví ještě toliko posl. Hannich. Potom bude schůze skon- čena. Dnešní schůze denní bude vyplněna řečmi ostatních poslanců, řečmi obou genorálních řed- níků, křesťanského sociála Steinera a sociálního demolata Muchitsche, věcnými opravami, hla- sováním o rozpočtu a rokováním a hlasováním o finaněním zákonu. Presidium pochybuje, že se to vše dnes provede. O 1. hod. 15 minut posl. Hannich nedo- stal se již ke slovu. Po řeči posl. Hočevara, při níž došlo k bourlivým srážkám mezi Slovinci a Čechy na straně jedné a Němci na strané druhé, bylo rokování přerušeno. Ministr financi dr. Korytowski předloži osnovu zákona o asanaci v Hradci Králové. Příští schůze je dnes v pátek o 10. hod dopolední. Z Vídně, 25. června. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi v 11.10 hod. Mezi došlými spisy byly pilné návrhy nou zové pro okresy horšovotýncký a čáslavský Posl. Spiess a sp. navrhli zříditi obecnou říš- skou pojišťovnu proti krupobití. Dotazy podali poslanci: Čech a sp. po při- znání železničních legitimací prektikantům v pří- pravně soudní praxi: — Záruba a sp. po užívání bramborového škrobu k výrobě droždí a Choc a sp po úpravě poměrů poštovního úřadniciva v Čechách. Šněmovna rokovala dál zevrubně
Breiter Buřival George doktor Hočevar Hannich Steiner Slovinec Čecho Němec Korytowski Weiskirchner Spiess Záruba Choc Šněmovna Hočevara Hradec Králové Vídeň Čechy
24 article
o rozpočtu.
25 article
Posl. dr. Gold pojednal o úkolech státu v sociáln hygieně. Posl. Winarský dovozoval, že nynější výchov učňů vyhovuje pouze hospodářským poměrům jejicl mistů. Žádal za zřízení stát. učebních dílen a při- mlouval se za specialisování vyučování v živnosten- ských pokračovacích školách. Živnostenské inspekce buďte rozšířeny na vše- chny mladistvé dělníky a živnostenské školství učednická ochrana nebudiž přenešena na min. veřej ných prací. Němečtí pokrokáři souhlasí vždy s poli- tikou křesťanských sociálů, jen aby si zajistili účasl na nadvládě. (Hlučná pochvala.) Posl. dr. Michl přimlouval se za stavbu místní dráhy z Kašperských Hor do Sušice a přednesl různá přání svého volebního okresu. Naléhal na starobní a imvalidní pojištění také malých živnostníků a ma- lých zemědělců současně s pojištěním dělníků a při- mlouval se za požadavky nemocenských lékařů. O ravnoprávnosti s Čechy nelze mluviti. Nč- mečtí úřadníci mohou být ubezpečeni, že dojdiou vždy ochrany. Stísněnost Němců je zárukou, že s — jako již často — opět sjednotí a zvitězí,
Posl doktor Gold Michl Němec kašperský hora Sušice Čechy Nč
26 article Posl. Grafinger přodnesi různá přšní Hornick
Posl. Grafinger přodnesi různá přšní Hornick Re kous. Posl. Stojanowski krilisoval platný právní sy- stém, klerý chrání více zájmy kapitalismu, než zájmy chudsích tříd a navrhl resoluci, aby se urychlila re- forma olčanského a trestního zákona Posl. dr. Markov ohradil se proti popírání državy ruského národa v Rakousku a slěžuje si do vládních útisků příslušníků řecko-katolické církve. Schůze přerušena pro pohřeb posl. dra. Mala- chowského; byla o 15 hod. opět zahájena. Posl. dr. Schreiner přidal se ve Wahrmundově aféře ke stanovisku posl. Damma. Přislušně odpovědi min. předsedy neuspokojily. Toužil na to, že ministr obchodu „revoltujícím“ českým poštovním úřadní- kům vyslovil uznání Kdo ví, zda také min. předseda nevysloví plné uznání všem politickým a soudním úřadníkům, kteří se po někotik let snaží zavésti vnitř- ní úřadní češtinu. Odmítá výtky, že němečtí agrárníci také pošilhá- vají za hranicé. Němci nemají proě dokazovati své vlastenectví. Větším právem mohlo by se vzpome- nouti na pouť dra. Riegra do Moskvy, k níž přidružila se nyní pout druhá, o níž se docela ostentajtivně řeklo, že má za účel vytvořiti velikou slianci všech slovanských národů proti Německu a Němcům. Více než tisíciletá historie opruvňuje Němce, aby udržovali styky se sousední říší na ochranu německé svéráz- nosti pro veškerou budoucnost. (Hlučná pochvala.) V národních otázkách musí býti všechny něme- cké struany svorny, i křesťanští sociálové. Títo musí již se zřetelem na nesmírné slovanské nebezpečí pra Vídeň a Dolní Rakousy usilovati, aby tento slov neměl žádných dalších následků pro Němce v Ra- kousku.
Posl doktor Markov Malo Schreiner Wahrmundův Damm Němec Riegr Rakousko Moskva Německo Vídeň Dolní Rakousy řeckýkatolický církev
27 article
Srbská obchodní smlouva pobuřuje obyvatelstvo. Vláda ji nesmí provésti zmocňovacím zákonem. Jeho strana opře se jí co nejrozhodněji. Uvedl různá přání a ubezpečoval v závěrku, že němeská agrární strana cítí se za jedno s ostatními německými stranamnia nedá se odvrátit hrozbami ani potlezřiváním od přímé costy. Chce, aby všechny německé uvědo- mělé vtrany rakouské sloučily se co nejdříva ka společné národní a hospodářské práci. Posl. Kroy dovozoval nutnost rozsáhlě pomocně akce pro „německé Rudohoří“. Vytýkal počešťování pošty v Oseku a navrhl resoluci o zřízení okr. hejt- manství v Horním Litvínově. Jeho strana úplně sou- hlásí s postátněním české severní dráhy z důvodů národohospodářských, sociálně-politických a doprav- ně-technických, ale s tím omezením, že na jejich tratích německým územím budou ustanovování ně- mečtí úřadníci, němečtí zřízenci a němečtí dělníci. Posl. Liobermann vytýkal Polskému klubu, že prý snižuje výsostní právo národa; odůvodňoval nu - nost reformy v oboru justice a dovolával se vše- obecné amnestie. Posl. Löwensteiní brojil proti Schmidově reso- luci a vytkl nutnost reformy veškerého práva, vy- zýval strany, aby k tomuto cíli svorně spolupra- covaly.
Posl Kroa Löwensteinit Schmidův Osek Litvínov
28 article
Posl. Udržal pravil, že s národního stanovíska nemůže býti rozpočet považován za dobrý, poněvadž národním požadavkům a slížnostem jen nepatrnou měrou vyhovuje. Zvláště kulturní zájmy českého ná- roda jsou tu opatřeny macešsky. S hlediska národo- hospodářského není o mnoho lepší; výdaje nepro- duktivní mají převahu Dále pojednal o významu rolnického stavu pro stát. Uznává význam školy. Jeho strana jest jistě pro svobodu učení a vyučování, ale jest také pro- kázeň. Vytýká vládě, že se stará zvláště o záleži- tosti tak zvaného uzavřeného jazykového území. Vyslovuje co nejrozhodněji proti omezení starobního a invalidního pojišťování na průmyslové dělnictvo. Řečník obrací se proti německým pokro- kářům a proti kresťanským sociálům, z nichž první mají svobodu a druzí křesťanskou lásku jen v ústech.
Posl Udržal
29 article
Také němečtí agrárníci stali se nacionálními fana- tiky. Poslavení řečníkovy strany k vládě bude dáno chováním se vlády k českému národu a zemskému sněmu. Hlasování strany pro rozpočet nebude samo- zlejmě platiti vládní soustavě, nýbrž výhradně če- ským důvěrníkům v radě koruny Nežá končil — žádné milosti, nýbrž chceme svá lidská a národní práva. (Hluěná pochvala a potlesk mezi českými agrárníky.) Posl. Zuuneger prohlásil, že křesťanšti sociálově budou vždycky zachovávati německou pospolitosta brojil proti bezkonfesijní škole Posl. Beer protestuje proti nepřitomnosti mi- nistrů a proti způsobu, jakým se koná porada o roz- počtu. Koalice drží se pohromadě jen touhou vládních stran, aby zachovaly si moc. Na místě průmyslové politiky velkého slohu vládne duch cechovní a ho- spodářské zpátečnictví. Protestuje proti chování se vlády v otázce cukerní daně a proti pokusu zvýšiti daně nepřímé. Sociální demokraté vzepřou se tako- vémulo vládnímu umění co nejenergičtěji a řečník nemohl by takové vládě odhlasovati důvěru.
Posl Beer
30 article
Posl. Slohandel přimlouval se za opatření proti drahotě polravin, za zrušení kartelů a odstranění sprostředkovatelského obchodu. Posl. Hočevar stěžoval si na potlačování Slo- vinců v soudnictví. Schůze skončena za bouřlivých výstupů o 1 hod. 15 min. po půlnoci. Pan posl. Choc žádá nás, abychom konsta tovali, že sice dostal se s posl. Malikem do hádky že však posl. Malik nikoli jeho, nýbrž dra. Myslive nazval opicí. Posl. Choc zvolal pak na Malika když mu dr. Myslivec ukázal oddělený malík: »Tal vy, pane Maliku, rozumíte česky? To byste nám mohl zazpívati celou první sloku písně »Hej Slo- vané«. Posl. Choc dodává, kdyby posl. Malik byl jej nazval opící, že by byl žádal o dosazení kárného výboru proti němu. Právní výbor po velmi zevrubném rokování schválil předlohu o povinném r učení za škody, způsobené automobily.
Posl Malik Choc hej St
31 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Veselý den na výstavě. Hýřili jsme včera na výstavě! K čemu za- pírat, když prozradí to nevyspalé oči, které šly hodně dlouho po vejtrubě spat. Dělali jsme „kousek“ některého z těch ne- očekávaných tisíců, které jakoby si smluvily, přepadly a zaplavily výstaviště, šťastné vlídným protektorátem oblohy od časných hodin odpo- ledních až do pozdní noci. A žili jsme reselým, rozkvašeným tempem lidí, přišlých se bavit, stuchat, vyrážet. Docela dopře tak — beztoho nebylo mnoho těch vese- lých dnů dosud v „šestinedělí“ výstavy. Že se děje něco nezvyklého, prozradily po poledních hodinách oživené ulice a natřískané tramwayové vozy. Na stanicích všech tratí ko- naly se zvláště mezi 2. a 5. hodinou odpolední botové táhory lidu, propukajícího v „bouřlivé projevy nevole“ — ať tak díme, naučeni ze sc hůzových referátů — když přibatolil se po dlouhém čekáni motorový vůz, ověšený jako větvička, na kterou sedl roj věe. Tlačili jsme se, drali — galantnost vůči damám v takových případech dostává dispens — a přece jsme se nevtlačili, nýbrž čekali ještě na pět nebo šest dalších vozů, které vzaty útokem, příjaly dvoj- násobné zatížení. Zase „osvědčila“ se neparálnost v čas! Hodně dlouho trvalo, než v Oboře expeditoři vagonů „vypozorovali“, že nejspíš bude nával a začli popohánět a z bezvýznamných tratí sta- hovat vozy na hlavní linie. Telefon je jim patrně docela neznámou věcí, aby okamžitě věděli, že stohlavé zástupy tisní se hodinu i dvě na sta- nicích! Pánové se patrně ještě dopravě učí..
Pánová živnostenský komora