3
masthead
26 června 1908. Císlo 175.
4
article
Řečník vidí nejhlavnější úkol sjezdu v řešení
národnostní otázky, poněvadž správně chápaná ná-
rodnost jest podkladem existence lidstva. Vílá, že
sesli se tu mladí předslavitolé všech zemí slovan-
ských — na sjezd, který má svoje staré a silné tra-
dice slovanské.
Bouři pollesku vzbudíla jeho vzpomínka na dva
universitní rektory slovanské: Na staré universitě
pražské byl to mistr Jan Hus, který první měl od-
vahu vznésti protest proti potlačování svobody a du-
še. na universitě ruské kníže Sergěj Nikolaje-
vič Trubeckoj, který zemřol uprostřed boje z
svobodu ruského národa. Tato dvě jména jsou nám
zárukou, že i náš sjezd bude hájit pravdu a sprave-
ülnost národní. Tento sjezd přispěje k dalšímu roz-
květu slovanské kuliury, jež nikdy nebyla proti vše-
lidským požadavkům. S Mickiewiczem a Pu-
škinem snažila se slovanská kullura řešiti svělové
otázky estetiky a básnictví. V osobě Kopernika
a Mendělejeva ona tvořila nové světové objevy
zákonů. Dostojevským cona zasahovala do
hloubky lidské duše a nejvýznamnějším spisovatelem
doby současné L. N. Tolstým ona snažila se
přispěli k určení poměru člověka k životu a naopak.
Hus
Sergěj Nikolaj
Trubecký
Mickiewicz
Pu
Kopernik
Mendělejev
Dostojevský
Tolstá
5
article
V básních Sevčenka vyzněla ve smutečních melo-
diích a zvala nás ku přírodě. Velká slovanská kul-
tura, jejíž rozmanitost nevystihují barvy duhové, tato
kultura může se také postavit na svoji obranu; po-
dívelme se jen na boj Jihoslovanů, anebo na hrdin-
ství polského národh. Stovanský svět se probouzít
Nechme svárů, přišlid jsme prolo, bychom jměnem
smíru a lásky svorně spolu pracovali. Ať světlo slo-
vanského východu sleje se se světlem evropského
západu v jediné světlo pravdy. Ať jednotlivé slovan-
ské ručeje plynou souběžně, ale ať v čele jejich ru-
chu není nenávisti a záští, ale zásady všelidskéko
bratrství. Reč, pronesená s ohněm a citovou vřelostí,
byla nadšeně aklamována,
Kol. Slruk jménem ukrajinské sekce projevuje
radost nad lím, že může ve staroměstské radnici pro-
nésti pozlrav od Ukrajinců z Kyjeva, Charkova. Odě-
sy. Černovic atd, oslatním ualogálům slovanských
studentů. 20.000.000 čítá ukrajirský národ, má svou
historii a přece jsou politikové a pseudoučenci, kteři
nechtějí uznati samostatné jeho exislence. Přes to
ukrajinský národ žije, jak nejlépe svědčí počet de-
legátů a bude se dále rozvíjet, neboť jde pod vlaj-
kou všelidského pokroku, který hlásá rovnoprávnost
rovnocennost, svobodu a kulturn.í samostaticst všech
národů a bratrství všech lají.
Sevčenko
Jihoslovan
Ukrajinec
jítlegát
Kyjev
Charkov
Oda
Černovice
evropský západ
6
article
Kol. Szezezny, Polák. uváší ve svě řeči slovan-
skou legentdu o spících rytiřícl., kleří v těžké chvíli
povstanou, aby chránili svůj národ. Nyní Ulková těž-
ká chvíle nadešla nám, kdy německý hiekatismus
olupuje nás o zemi a jazyk. Nám nutno jíti mezi lid.
bojovat za práva demokracie a pokroku lidského s he-
slem svohody, svornosti a bratrství, neboť právěv
lidu je skryta velká síla, která probouz“ se již nejen
u nás, nýbrž u všech slovanských národů. A mlu-
víme-li již o hakatismu německém, musíme též pro-
testovati proti hakatismu mezi národy slovanskými
Pokud bratr bratra neustává ulickovali, nepovstanou
spící blaničtí rytíři. Končí slovy Čafaříkovými;
„Z otroctví není cesty k svobdě bez boje!“
Za sekci běloruskou promluvil Níkolaj Obuchov-
skij, posluchač horní petrohra lské akademie, dele-
gát petrohradského ruskoslovanského spolku. Vystu
puje jako Bělorus poprvé na sjezdě. „Sna.) všichni
ani nevědí, že naše národnost existuje; prdto něko-
lika slovy seznámím vás s dějinami lidu běloruského.
Na veliké prostoře sev.-záp. Reska bydlí 8milionový
hěloruský národ. Polská šlechta a ruská vláda po
dlouhou dobu potlačují tuto národnest, nechtějí uznat
jeho právo na existenci, ale přes to Běloruscvé maj
svoje dějiny a svůj jazyk spisovný. Podívejte se do
vídeňstého musea a najdete tam celou ladu spisů
v nejčistší běloruštině, jež seznámí vás s minulostí
národa.
Polák
Čafaříkový
Obuchov
7
article
Je tomu 65 let, co tato národnost so probu dila
k životu a bylo to působením studující mládeže-
Jménem táto národnosti a její časopisu „Nasza
Niwa“ vítá účastníky sjezdu a přeje zdar.
Za Slováky uherské kol. Pavlů připomíná, že
Praha byla kolébkou slovanské vzájemnosti. Dnešní
náš sjezd neni níčím novým, jdeme, myslím, v tra-
dicích Kollára, který prohlásil, že při slově Slo-
van má se ozvati člověk. Též Slovák Štůr prohlásil
humanismus za jediný podklad vzájemnosti slovan-
ské. Akcentuje nacionalitu a konstitucionalismus, je
však proti lžiůstavnosti, jaká panuje v Uhrách a proti
každému šovinismu, jehož (maďarského šovinismu
jho na sobě nejvíce cítí Slováci uherští.
Za chorvatské sludenty pronesl zdravicl všem de-
legátům sjezdovým kol. Ivan Novák. Vzpomíná ily-
rismu a významných chorvatských slavjanofilů.
Akcentuje pokrokové stanovisko a vyzývá kolegy Ji-
hoslovany k účinné práci zvláště na jihoslovanské
vzájemnosti.
Slovák
Pavel
Kollár
Štůr
Novák
Praha
Uhry
Nasza Niwa
8
article
Za srbskou sekci kol. Vidovié vílá všechny de-
legáty slovanských národností. Vzpomíná r. 1848 a
míní, že pokroková mládež musí provésti to, zač
pracovala mládež již v roce 48.
Za Bulhary kol. Lukáž praví, že slovanská vzá
jemnost bude uskutečněna jenom neúmornou drob
nou kulturní prací. Dnešní sjezd snad bude přípra-
vou pro další práci a jest přesvědčen, že i více Bul-
harů se jí zúčastní, až seznají poctivé a pokrokové
naše stanovisko. Dodnes dívá se část Bulharů n
otázku této vzájemnosti nedůvěřivě, protože nemůže
zapomenouti starého politického panslavismu.
Za Slovince mluví kol. Pučník. Vzpomíná styků
česko slovinských, které měly za následek, že slovin-
ský studení je tak vážným činitelem v národním ži-
votě slovinském. Přeje si, aby všichni Slované se po-
znali tak, jako Češi a Slovinci a nabrali tím síly
k uskutečnění slovanské vzájemnosti, spočívající na
vzájemném poznání.
Bulhar
Slovan
Čech
9
article
Za lužické Srby, sympalicky pozdravován, mluv
Eol. Weng. Mu musíme bojovali v naší domovině
o každou píď půdy. Je nás velice málo. Nemáme uni-
versity, ani střední školy a obecné školy jsou pro-
středkem germanisačním. Naše historie byla ukončena
již před lisíci lety, dnes udržuje něs jenom vzčělání
a vědomí, že nejsme sami. Je přirozeno, že my jako
malý národ, klademe velikou váhi na humanitu, no-
boť jenom v ní může býti naše záchrana
Bouřlivě vílán, chápe se pak slova posl. prol
Koleza ze Lvova, vyslovuje potěčení nad volkolepým
obesláním sjezdu slovanského. Jako Ukrjincc má
z toho tím větší radost, protože vzpomílá, jak česká
mládež studující před nelávnem s otevřenoti náruč
přijala mládež ukrajinskou, když poměry nuccne,
musila opustiti Lvov a uchýliti re do Prahy. Kv-t-
natá řeč jeho, prokládará citáty předních slovan
ských básníků, přerušována byla často salvami po-
tlesku.
Srba
Lvov
Praha
10
article
Kol Ludvík Tanpl z Kr kova reazuje na slova
proí, Kolesy připominaje, žo by si přůl, aby pokro-
kové studentstvo polské a ukrajinské pocklo si ruce
a pracovalo mezi lidem ke vzáje měmu odstraněn
proliv, jež oslabují oba nerody. Tlumočí pozdrav
pokrokové mládeže polské.
Na to čteny došlé telegramy a dopisy, jež zaslnl
prol. Masaryk a Drtíra z Vídhě, uhrajinský prol
Sumcev z Charkova, prof. Karějev z Petrohradu
Chervatské akademické družstvo, cpisovatelka polská
Moščeňská, pokrokové slovinské stu lentstvo „Tri-
glav“, slovinské akademické technické družstvo, prof
Hruševský ze Lvova a m. j
Na to pronesli ještě pozdrav slezdu delegáti z
brněnský spolek „Zoru“ a za spoluk posluchačů inž.
za vídeřský akademický spolek kol. Vybíral. Za vše-
slovansky spolek v Petrohradě pronesl pozdrav je-
štř kol. Mečislav Gžybowrski.
Na to na návrh kol. Boczkowského zaslány Byly
pozdravné telegramy protektorovi sjazdu red. Adolfu
Černému, jenž churav nemohl se dostaviti k zahá-
jeni: Sjezd pokrokové mládeže slov., shromážděné
v zahajovací schůzi na radnici staroměstské, posílé
nejlepštmu pracovníku českému na poli slovansk
vzájemnosti Adulíu Černému srdečný pozdrav.
Tanpl
Kristus
Masaryk
Drtír
Vídh
Sumcev
profesor
Karějev
Hruševský
Vybíral
Mečislav Gžybowrski
Boczkowski
Černý
Charkov
Petrohrad
Lvov
Triglav
11
article
Druhému protektoru prof. Karčjevu do Petrohradu:
„Sjezd pokrokávého studentstva v Praze posílá Vám
pozdrav a ujišťuje, že ve svých pracích bude stáli
na stráži všelidských zásad.“
Pak přikročeno k volbě předsednictva sjezdo-
vého. Předsedcu zvolen J. Tvrzický, místopřed-
sedy předsedové národnostních sekcí: Za Bělorusy
kol. Krahelskij, za Čechy kol. Tížek, za Chor-
vaty kol. Maravič, za Lužické Srby kol. Weng
za Poláky Gžybowski, za Rusy kol. Šubarov
za Slovaky kol. Pavlů, za Slovince kol. Pučnik
za Srby kol. Vidovič, za Ukrajince kol. Zubir
ňak, za Bulhary kol. L ukaš.
K jedné hodíně za všeobecného nalšení ukon-
čena schůze a sekretář „Slovanského klubu“ p. For
man provedl cizí delegáty pražskou radnicí a ukázal
jim její umělecké a historické památky, jež ovšem
vzbuzovaly jejich živou pozornost.
Další plenární schůze sjezdu slovanského slu-
dcntstva jsou dnes v pálek, zejtra v sobotu a v úterý
příští týden ve velkém sále Měšťanské besedy. V ne-
děli a v pondělí jsou plonární schůze v rectaurantu
Čizkově Začátek schůzí vždy o 9. hodin? ráno. Od-
poledne každého dne zasodají jednotlivé pracovní
sekce.
Na dnešní plenärce pojednáno bude o otáz-
kách středoškolských.
profesor
Karčjevo
Předsedcu
J Tvrzický
Čecho
Srba
Polák
Rus
Pavel
Slovinec
Bulhar
Čizkův
Petrohrad
Praha
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 24. června. (Oprava tis ko-
vého zákona.) Včera konala se u ministra
spravedlnosti dra. Kleina porada se členy
tiskového výboru, jíž se účastnili dr. Adler.
Bieloblavek, dr. Ivčevič, dr. Mühlwerth, dr. Pila
a Šilingr. Porada týkala se kompetence porot-
ních soudů při urážkách na cti, spáchaných
tiskem. Po delším jednání přistoupeno na kom-
prcmis, dle něhož jak urážky soukromých osob
tak i veřejných úřadníků mají se přikazovati
zvláštnímu konšelskému soudu. Na-
vrženo bylo, aby soudců bylo šest; dr. Adlen
žedal, aby čtyři z nich byli laikové, dva soudci
z povolání; ministr spravedlnosti si přál, aby
byli tři a tři; ale na konec přijat prostředkovaei
návrh, aby soud záležel z pěti soudců a sice tr
laiků a dvou soudců z povolání.
V poslaneckých kruzích se má za to, že
tímto kompromisem odstraněna hlavní překá žka.
zdržující projednání tiskové opravy ve výboru
že nyní práce výborové půjdou tak rychle, že
výbor vyřídí celou předlohu ještě před započetín
letních parlamentních prázdnin.
V Praze, 25. června. (Dr. Godimir Ma
lachowski t.) Přeďčasně ve Vídní zesnulý
poslanec za město Lvov, dr. Godimír Mlala
chowski, narodil se ve Lvově 31. října 1852
jako syn zemského archiváře. God. Malachowski
vystudoval ve Lvově práva a zřídil si tamtéž
advokátní kancelář, jež se stala jednou z nej-
větších hlavního města haličského. Veřejně po-
čal působiti v městské radě lvovské, která ho
r. 1896 po resignaci Mochnackého zvolila z
starostu. V hodnosti této setrval až do r. 1905
a vzdal se jí, poněvadž byl r. 1904 lvovskou
obchodní komorou zvolen do říšské rady, čímž
byl nucen tráviti větší část roku mimo Lvov. Př
všeobecných volbách r. 1907 byl volen do říč-
ské rady prvým volebním okresem Ivovským.
Klein
doktor
Adler
Ivčevič
Mühlwerth
Šilingr
Adlen
ma
Godimír
Praha
Vídeň
Lvov
13
article
Jako starasta lvovský byl zvolen ve Lvově také
do sněmu zennského, jehož členem byl až do
konce minulého období, jsa přívržencem sku-
piny demokratické. Na sněmě zemském pracoval
horlivě v komisích živnostenské a školské; na
říšské radě byl předsedou stálého výboru pro
peavu živnostenského zákona, jenž za jeh-
předsednictva také uzákoněn. Město Lvov vděčí
mu jako bývalému starostovi za četné moderní
podniky, neboť za jeho správy byly vystaveny
nové jatky, vodáárny, elektrická tramway a j.
Jako reprosentant města Lvova jest v dobré pa-
měti všech účastníků výstav a sjezdů, konaných
ve Lvově v době jeho sturostenství; naše Praha
pak nezapomněla na jeho statné vystupování
čele polské delegace za slavnosti Palackého
1898. Budiž čest jeho památce!
Palacký
Lvov
Praha
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. června.
Účty o výpravě západoslovanského poselstva do
Petrohradu.
Účet výpravy pp. Kramáře, Hribara a Glě
bovického do Potrohradu možno pokládati za
uzavřený a povinností naší jest podatí o něm
české veřejnosti zprávu.
Výprava směřovala proti slavjanofilstvía
měla za účel podati pomoc tak zv. „novoslovan-
ství“. Vůdce výpravy, p. dr. Kramář, při každé
z mnohých přiležitostí, které se mu v Petrohrade
naskytly, vyjadřoval se proti staré škole slovan-
ské a pro novou, a byl si jist tak rozhodného
úspěchu, že se pokládal za posla jara, jež s jeho
příchodem na Rus zavítalo. Ačkoli delegáti slo-
vanských poslanců vídeňské říšské rady přijeli
do Petrohradu teprve druhý den po slavné vý-
roční valné hromadě Slovanského dobročinného
spolku, kteráž se vždy konává ve svátek kyrillo-
metodějský a tudiž nemohla býti odročena, slav-
jencfilé uvěřili, že zpozdění vídeňských poslů
nobylo zůmyslné, a vycházeli jim všude přátel-
sky v ústroty. Touto společenskou taktností byl
valně otupen hrot, namířený na slavjanofilství,
přece však tendence proti slavjanofilství byla
tak zjevná, že samo „Slovo“, orgán oktabristů,
uznalo za nutno politovati, že o slovanském
banketě byly učiněny nájezdy na staré slavjano-
filství a že byly slyšny „nepotřebné noty po-
dráždění“.
Hribar
Gl
doktor
Kramář
Praha
Petrohrad
Potrohrad
Rus
15
article
Vídeňští poslové prohlašovali se za roz-
hodné odpůrce nejen „starého slavjanofiiství““,
nýbrž také „starého panslavismu“, jenž jakoby
byl hrozil všem Slovanům pohlcením. Tukového
panslavismu ve skutečnosti nebylo. Jej vymyslili
Němci, aby jím malé národy slovanské strašili
a vnukali jim, že jest jim více se báti Ruska,
než jich, Němců. Je pošelilé, poddávají-li se
Slované suggescím Němců a zakládají-li na nich
své politické akce. Místo domnělého politického
panslavismu dr. Kramář proklamoval v Petro-
hradě kulturné zblížení národů slovanských, ale
ukázalo se hned, že Němci ani tím uspokojen
nebyli; potřebujít, aby se Slované mezi sebou
drali, a kulturné zblížení slovanské má pro
Němce právě takovou cenu, jako politické.
Z poslů vídeňských nejotevřeněji v Petro-
hradě mluvil pan IIribar. Když p. Hribar v jedné
řeči se zmínil o bojovném pangermanismu, ne-
přátelsky na Slovanstvo dotírajícím, povstal jeho
druh p. Glěbovický, aby řeč Hribarovu oslabil.
a prohlásil, že „my Slované rakouští žádných
nepřátel nemáme, a máme jen přátele a dobré
sousedy; Slované chtějí prneovati pro člověčen-
„Moskovské Vědomosti“ v austrofilském
optimismu vídeňských slovanských politiků spa-
třily verbování Ruska, aby se stalo spojencem
Rakousko-Uherska. Praví, že je to možno, ale
ne hned, nýbrž teprve, až v Rakousku nebudou
utiskováni Čechové, Slovinci, Rusové, jimž ne-
dávno ministr vnitra Bienert ve Vídni ohlásil,
že jim nedovolí nazývati se Rusy a považovati
za svůj mateřský jazyk řeč Puškinovu — a až
v Uhrách Madaři ze svého jařma propustí Chor-
vaty, Slováky, Rumuny, Srby. „Teprve potom
stvo.“
Němec
Slovan
doktor
Kramář
IIribar
Hribar
Hribarův
Čecho
Rus
Bienert
Puškinův
Slovák
Rumun
Srba
Rusko
Petra
RakouskoUhersko
Rakousko
Vídeň
Uhry
Chor
16
article
bylo by možné trvalé zblížení Ruska s přetvoře-
ným soustátím habsburským, jež by pak přestalo
ignorovati zájmy dvou třetin svého obyvatel-
stva.“
V jiněm článku téhož listu možno se dočisti, že
Slované ani za hranicemi nemají jen samé
bratry, přátele a dobré sousedy. Píše: „Od časů
Karla Velikého boj mezí Němci a Slovany nikdy
neutichl, v poslední době tato veliká německo-
slovanská válka přenesla se dokonce přes Bal-
kán do Malé Asie a v dolinu Eufratu! Rusko
nemá nyní pevných známek úkladných zálusků
Německa naproti Rusku a Slovanstvu, ale nesmí
se zapomínati, že v Německu kromě vlády jsou
mocné společenské organisace, které ve svých
listech, v pangermanských osvětných spolcích,
v obchodních faktoriích, bankách atd. usilovně
agilují proti Slovanům a nezřídka sobě podčiňují
i vládní kruhy. Z tohoto pramene vyšly pruské
zákony o vyvlastění slavanské země v Prusích
a o proskripci slovanského jazyka ve veřejných
shromážděních, kteréžto zákony všechno západ-
ní Slovanstvo musí pokládati za sobě nepřáítel-
zké; odtud vychází ponoukání rakouských Něm-
ců ku pronásledování slovanských jazyků a ná-
rodností v Rakousko-Uhersku; odtud vychází
štvaní Turků a částečně i Řeků na nešťastnu
ráju; odtud popichování sultana, tu Armenie-
tu Persie, tu pronárodů zakavkazských; odtu
poštívání Švédů na Rusko pro Alandské ostrovy
Čiňanů a Japonců pro Mandžurii a Poamuří
odtud konečně podpora odpadlictví a sektářstv
v Rusku a ukrajinomanskébo hnutí v Haliči i n
Malé Rusi. Přidáme-li k tomu stále rostouei
zbrojení Německa a jeho spojenců na souši i na
vodě, nemůžeme popírati, že Němci jsou hlav
ními vinnšky toho napřaženého stavu, který
Evropu tak vyčerpává a podrývá její síly k zdár
nému hospodářskému boji s Amerikou a kultur
nému se žlutým plemenem.
Slovan
Veliký
Němec
Turek
Řek
Švéda
Japonec
Rusko
Bala
Asie
Eufrat
Německo
Rakousko
Uhersko
Halič
Evropa
Slovan
17
article
Z toho se dobrý pan Glěbovický může po
učiti, že Slovaně, i s Ruskem, ani za hranicem
svých vlastí nemají jen hodné strýce a kmotry
nýbrž protivníky nebezpečné, výborně organiso-
vané, prozíravé, silné i svou mocí i chytrostí
s jakou jiné živly dovedou obraceti v nástroje
svého nikdy neutuclvajícího nepřátelství naproti
Slovanům.
Co se týče kulturného Slovanství, i „novo-
slovanům“ v Petrohradě byla nápadna přílišná
horlivost, s jakou p. Kramář se ohrazoval proti
každému podezření z politiky. „Řěč““ pochopila p.
Kramáře tak, že slova jeho o kulturných úkolech
platila především zakladanému v Petrohradé
novoslovanskému spolku. I praví: „I my myslí-
me, že cíl činnosti tohoto spolku musí být vý-
hradně kulturný. (Tak jest i při Slovanském
dobročinném spolku; proto se nazývá dobro-
činným. Pozn. red. „N. L.“.) Ale i v tom
případě nikterak nemyslíme zapírati, že kulturná
činnost za účelem slovanského jednocení sama
sebou má politický význam.“ Vyloživ své
cesty v otázce slovanské, orgán kadetů namitá
vídeňským poslům, že bez politické noty nenl
ani jejich austrofilism, a tu pronáší slova, hodná
zapamatování: „My varovali a varuje-
me, aby v obecné dílo slo vanske
vnášeny byly ty odstíny speciálně
rakouského smýšlení, které jsme
slyseli z řečí nasich hostí.“ Zkrátkn,
ruští novoslované jsou pro kulturné závodění
slovanských národů, ale nikoli proto, aby pod-
porovali v Rusku austrofilskou politiku, třeb
ji tam přinášeli Slované.
Glěbovický
Slovana
Kramář
Slovan
Rusko
Petrohrad
Zkrátkn
18
article
V jiném článku „Rěč“ zabývá se řečí Kra-
mářovou, jíž dokazoval — a k tomu prý se
vracel v každé své řeči v Petrohradě — že
v prospěchu západního i jižního Slovanstva jest.
aby rakousko-uherské mocnářství bylo zacho-
váno. Orgán kadelů jaksi se diví, že vídeňšt
slovanšíl politikové s takovou do Ruska přijeli
seznamuje Rusy se zamotaným eítěním rakou-
sko-uherských národů, kteří tím žárlivěji k říš
habsburské Inou, čím větší protivenství jest jim
snášeti, ale nebere jim, co jim je tak draho.
Zbývá zmíniti se o tom, jaký účinek bude
míti potrohradská návštěva pp. Kramáře, Hiri
bara a Glěbovického na otázku rusko-polskou.
Pan Kramář ve Vídni oznámil těm, kdož jeja
druhy jeho delegovali, že účinek ten bude blaho-
dárný a ubezpečil, že se brzy ukáže. Bylo by
si přáti, aby bylo tak. Orgán ruské vlády
„Rossia“ praví, že jen od Poláků závisí, aby
otázka polská v Rusku byla příznivě vyřízena.
od toho, aby carovi a jeho vládě podali sk ut-
ky důkazy svého přátelství k ruskému národu
a státu. Jostliže Poláci ve Varšavě p. Kramáři
slíbili, že takové důkazy podají, a dostojí-li da-
nému slibu, zvěst páně Kramářova bude bohda
potvrzena skutečností.
Rus
Rossius
Polák
Kramář
Kramářův
Petrohrad
Rusko
Ina
Vídeň
Varšava
19
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
(Schůze 91.)
Ve Vídni, 25. června.
(Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.)
Pomalu jen opadávají vody zátopy, v jakou
se rozlila letošní rozpočtová dobata, trvající od
28. května. Také dnes byly ještě vysoké. Do
Vídně přijeli, vyzváni k tomu, poslanci všech
stran, aby se zůčastnili zejtřojšího hlasování.
Proto také všichni řečníci miěli dnes hojnější
posluchačstvo, nežti ve dnech minulých.
Dnes a včera promluvilo několik posluneů
o přodlitavské justici, zejména dr. Winter, dr.
Ofner, Kurilovič, dr. Stachura, dr. Liebermann
a dr. Löwenstein. Dr. Winter je Benjan in če-
ských sociálních demekratů. Je to advokát a
právník ještě mladý, dovedl si však zjednati
slušné místo ve sněmovně poslanecké svým
uhlazeným způsobem, jakým tlumočil potřebu
justičních reforem ve smyslu lidovém. Není
bouřliváčkema, necí útočníkem, je spaše vykla-
dačem. Přáli bychom si jen, aby vědomostia
schopnosti své dal také do služen práv národa
našeho; — práva národa jsou také právy děl-
nictva, jež dr. Winter zastupuje.
Dr. Löwenstein je advokátem ve Lvově.
Tam má nejlepší pověst jako obhájce ve věcech
trestních. Tvrdí se, že polsky mluví vzorně. Jak-
koli německy řeční dosti plynně, je přece viděti,
že jazykově obtížna mu je řeč, zejména povahy
theoretické, jakou byla dnešní, přednáší-li ji ja-
zykem neobvyklým. Dr. Löwenstein má neoby-
čejný dar, tlumočiti věci nejdůraznější formou
elegantní a pověděti nejčelnějším funkcionářům
justice perné pravdy tak, že neznějí urážlivě.
Winter
doktor
Ofner
Kurilovič
Stachura
Liebermann
Löwenstein
Benjan
Vídeň
Lvov
poslanecký sněmovna
20
article
Tak na př. vypravoval, že u nejvyššího soudu
působí dvorní rada, který je složen ze dvou po-
lovic; každá jeho polovina má jiné jméno.
O předlitavské justici v oboru práva trestního
jak je prováděna některými soudci, pravil, že
její právnické vážky se proměnily ve vážky auto-
matické. Takové pichlavé poznámky v jeho
jednohodinné řeči četné, poslouchány byly ve-
lice pozorně; poslanci prý zůmyslně zatajovali
projevy veselosti, aby se polemickým výkladům
Löwensteinovým nedodávalo hutnosti.
Chef justice dr. Klein výkladů poslancův
o svém resortu ani neposlouchal, neřku-li, by
na ně reagoval. Rozprava byla tedy, jak vidno,
jenom jednostranná. Mluví pouze poslanci; zá-
stupcové výkonné moci, vyjma dra. Fiedlera.
odsoudili se k trvalé němotě.
Letošní rozpočtová debala kromě jiných
stránek má hlavně dvě: že se nohledí na to.
co se mluví, nýbrž na to, kdo mluví a jak dlouho
se mluví. Dnes se řeči už jenom počítaly. V se-
znamu poslanců, ke slovu přihlášených, dělala
se čárka po čárce. Neni věru žádným mravním
ziskem pro sněmovnu, vyšlou ze všeobecného
práva hlasovacího, odbývají-li se věci tak důle
žité, jakou je rozpočtová debata, která je kriti-
kou státní správy a státního hospodářství, jenom
s hlediska mechanického, při kterém hlavní věcí
je počítání odmluveného času.
Předseda klubu českých agrárníků poslane
Udržrl prorluvil o rozpočtu letošním se stano-
viska kulturního a se stanoviska národohospo-
dářského; po obou stránkách dospěl k závěru,
že letošní rozpočet nevyhovuje
potřebám národa českého a ze m
českých po stránce žádné.
Löwensteinův
doktor
Klein
poslancův
Fiedler
21
article
Po 10. hodině přišel do parlamentu mini
sterský předseda bar. Beck. Měl tam krátkou
rozpravu s drem. Korytowským, pak s presi-
dentem drem. Welskirchnerem a potom dlou-
hou, půlhodinovou rozmluvu s drem. Kramářem
Do sněmovny stihla právě zpráva, že ministn
financí dr. Korytowski dostal ve dnešním sly-
šení u císaře zatímní sankci 1. pro osnovu rí
kona o reformě daně domovní, který podán bude
s neděle; 2. pro osnovu zákona, kterým zvyšují
se platy nejnižších katogorií zaměstnanců po-
štovních a železničních, kteráž osnova podána
bude v úterý. Galerie jsou plny — což není zje-
vem zájmu pro jednání sněmovní, nýbrž podstat-
ného ochlazení, které venku nastalo,
O 10. hod. 50 min. domluvil polský redak-
tor Stohandel; řečnil svou mateřštinou. Polác
přišli z klubu, ve kterém jednali o dani lihové.
všicbni, by jej vyslechli. Ke slovu v rozpočtové
debatě zapsáno jest kromě něho ještě 10 řeč-
níků. Poslanci kanovník Stojan a Slovinoc Fon
dali se šbrtnouti ze seznamu řečníků, což při-
jato s velikým povděkem. Ze 62 poslanců, kteř
byli přihlášeni k tak zv. věcným opravám, dalo
se škrtncuti 41.
Beck
Kramář
doktor
Korytowski
Stojan
Slovinoc Fono
22
article
O 11. hod. 20 min. dostala se do parla-
mentu důležitá zpráva, že vláda upustila
od definitivního vyřízení obou
předloh o dani lihové a že spokoji
se jednoročním provisoriem, n
základě jejich vypracovaném, a to vzhledem n
finanční plán, související s definitivními zákony
o dani lihové, kterýžto plán nelze nyní již pro-
vésti. Bylo doloženo, že ministr financí dr. Ko-
rylowski informoval na slyšení dnešním pa-
novníka o tomto stavu věci, a že dostal soubla
mocnářův ku provisoriu tomu.
O 11. hod. 20 min.: stalo se velice pochyb-
ným, zdali rozpravu o rozpočtu — bez oprav
věcných a bez hlasování — bude lze skončiti v
schůzi dnešní a zdali rozpočet vůbec bude ještě
zejtra poslaneckou sněmovnou vyřízen.
O 12 hod. 22 min.: president dr. Weis-
kirchner odešel krátce před půlnocí z presidia,
řka: „Jdu si trochu lehnout a odpočínout, jsem
unaven, sedím tady od 11. hodiny dopolední.“
Všechny pohovky v kuloárech jsou obsazeny.
Poslanci na nich leží a spl.
doktor
ko
Weis
23
article
Nyní podány byly tři pilné návrhy: dva
poslancem Breiterem, jeden posl. Buřivalem
scudruhy. Pilných návrhů je tedy již 18. Všichni
ministři opustili budovu parlamentní; zůstal tam
toliko ministr zeměbrany Georgi. Ted mluví Slo-
vinec dr. Hočevar. Kromě něho zapsáno jest
ještě 8 řečníků, mezi nimi 6 sociálních demo-
kratů. Podle dosavadních disposic promluví ještě
toliko posl. Hannich. Potom bude schůze skon-
čena. Dnešní schůze denní bude vyplněna řečmi
ostatních poslanců, řečmi obou genorálních řed-
níků, křesťanského sociála Steinera a sociálního
demolata Muchitsche, věcnými opravami, hla-
sováním o rozpočtu a rokováním a hlasováním
o finaněním zákonu. Presidium pochybuje, že
se to vše dnes provede.
O 1. hod. 15 minut posl. Hannich nedo-
stal se již ke slovu.
Po řeči posl. Hočevara, při níž došlo
k bourlivým srážkám mezi Slovinci a Čechy na
straně jedné a Němci na strané druhé, bylo
rokování přerušeno.
Ministr financi dr. Korytowski předloži
osnovu zákona o asanaci v Hradci Králové.
Příští schůze je dnes v pátek o 10. hod
dopolední.
Z Vídně, 25. června. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi
v 11.10 hod.
Mezi došlými spisy byly pilné návrhy nou
zové pro okresy horšovotýncký a čáslavský
Posl. Spiess a sp. navrhli zříditi obecnou říš-
skou pojišťovnu proti krupobití.
Dotazy podali poslanci: Čech a sp. po při-
znání železničních legitimací prektikantům v pří-
pravně soudní praxi: — Záruba a sp. po užívání
bramborového škrobu k výrobě droždí a Choc a sp
po úpravě poměrů poštovního úřadniciva v Čechách.
Šněmovna rokovala dál zevrubně
Breiter
Buřival
George
doktor
Hočevar
Hannich
Steiner
Slovinec
Čecho
Němec
Korytowski
Weiskirchner
Spiess
Záruba
Choc
Šněmovna
Hočevara
Hradec Králové
Vídeň
Čechy
25
article
Posl. dr. Gold pojednal o úkolech státu v sociáln
hygieně.
Posl. Winarský dovozoval, že nynější výchov
učňů vyhovuje pouze hospodářským poměrům jejicl
mistů. Žádal za zřízení stát. učebních dílen a při-
mlouval se za specialisování vyučování v živnosten-
ských pokračovacích školách.
Živnostenské inspekce buďte rozšířeny na vše-
chny mladistvé dělníky a živnostenské školství
učednická ochrana nebudiž přenešena na min. veřej
ných prací. Němečtí pokrokáři souhlasí vždy s poli-
tikou křesťanských sociálů, jen aby si zajistili účasl
na nadvládě. (Hlučná pochvala.)
Posl. dr. Michl přimlouval se za stavbu místní
dráhy z Kašperských Hor do Sušice a přednesl různá
přání svého volebního okresu. Naléhal na starobní
a imvalidní pojištění také malých živnostníků a ma-
lých zemědělců současně s pojištěním dělníků a při-
mlouval se za požadavky nemocenských lékařů.
O ravnoprávnosti s Čechy nelze mluviti. Nč-
mečtí úřadníci mohou být ubezpečeni, že dojdiou
vždy ochrany. Stísněnost Němců je zárukou, že s
— jako již často — opět sjednotí a zvitězí,
Posl
doktor
Gold
Michl
Němec
kašperský hora
Sušice
Čechy
Nč
26
article
Posl. Grafinger přodnesi různá přšní Hornick
Posl. Grafinger přodnesi různá přšní Hornick
Re kous.
Posl. Stojanowski krilisoval platný právní sy-
stém, klerý chrání více zájmy kapitalismu, než zájmy
chudsích tříd a navrhl resoluci, aby se urychlila re-
forma olčanského a trestního zákona
Posl. dr. Markov ohradil se proti popírání državy
ruského národa v Rakousku a slěžuje si do vládních
útisků příslušníků řecko-katolické církve.
Schůze přerušena pro pohřeb posl. dra. Mala-
chowského; byla o 15 hod. opět zahájena.
Posl. dr. Schreiner přidal se ve Wahrmundově
aféře ke stanovisku posl. Damma. Přislušně odpovědi
min. předsedy neuspokojily. Toužil na to, že ministr
obchodu „revoltujícím“ českým poštovním úřadní-
kům vyslovil uznání Kdo ví, zda také min. předseda
nevysloví plné uznání všem politickým a soudním
úřadníkům, kteří se po někotik let snaží zavésti vnitř-
ní úřadní češtinu.
Odmítá výtky, že němečtí agrárníci také pošilhá-
vají za hranicé. Němci nemají proě dokazovati své
vlastenectví. Větším právem mohlo by se vzpome-
nouti na pouť dra. Riegra do Moskvy, k níž přidružila
se nyní pout druhá, o níž se docela ostentajtivně
řeklo, že má za účel vytvořiti velikou slianci všech
slovanských národů proti Německu a Němcům. Více
než tisíciletá historie opruvňuje Němce, aby udržovali
styky se sousední říší na ochranu německé svéráz-
nosti pro veškerou budoucnost. (Hlučná pochvala.)
V národních otázkách musí býti všechny něme-
cké struany svorny, i křesťanští sociálové. Títo musí
již se zřetelem na nesmírné slovanské nebezpečí pra
Vídeň a Dolní Rakousy usilovati, aby tento slov
neměl žádných dalších následků pro Němce v Ra-
kousku.
Posl
doktor
Markov
Malo
Schreiner
Wahrmundův
Damm
Němec
Riegr
Rakousko
Moskva
Německo
Vídeň
Dolní Rakousy
řeckýkatolický církev
27
article
Srbská obchodní smlouva pobuřuje obyvatelstvo.
Vláda ji nesmí provésti zmocňovacím zákonem. Jeho
strana opře se jí co nejrozhodněji. Uvedl různá přání
a ubezpečoval v závěrku, že němeská agrární strana
cítí se za jedno s ostatními německými stranamnia
nedá se odvrátit hrozbami ani potlezřiváním od
přímé costy. Chce, aby všechny německé uvědo-
mělé vtrany rakouské sloučily se co nejdříva ka
společné národní a hospodářské práci.
Posl. Kroy dovozoval nutnost rozsáhlě pomocně
akce pro „německé Rudohoří“. Vytýkal počešťování
pošty v Oseku a navrhl resoluci o zřízení okr. hejt-
manství v Horním Litvínově. Jeho strana úplně sou-
hlásí s postátněním české severní dráhy z důvodů
národohospodářských, sociálně-politických a doprav-
ně-technických, ale s tím omezením, že na jejich
tratích německým územím budou ustanovování ně-
mečtí úřadníci, němečtí zřízenci a němečtí dělníci.
Posl. Liobermann vytýkal Polskému klubu, že
prý snižuje výsostní právo národa; odůvodňoval nu -
nost reformy v oboru justice a dovolával se vše-
obecné amnestie.
Posl. Löwensteiní brojil proti Schmidově reso-
luci a vytkl nutnost reformy veškerého práva, vy-
zýval strany, aby k tomuto cíli svorně spolupra-
covaly.
Posl
Kroa
Löwensteinit
Schmidův
Osek
Litvínov
28
article
Posl. Udržal pravil, že s národního stanovíska
nemůže býti rozpočet považován za dobrý, poněvadž
národním požadavkům a slížnostem jen nepatrnou
měrou vyhovuje. Zvláště kulturní zájmy českého ná-
roda jsou tu opatřeny macešsky. S hlediska národo-
hospodářského není o mnoho lepší; výdaje nepro-
duktivní mají převahu
Dále pojednal o významu rolnického stavu pro
stát. Uznává význam školy. Jeho strana jest jistě
pro svobodu učení a vyučování, ale jest také pro-
kázeň. Vytýká vládě, že se stará zvláště o záleži-
tosti tak zvaného uzavřeného jazykového území.
Vyslovuje co nejrozhodněji proti omezení
starobního a invalidního pojišťování na průmyslové
dělnictvo. Řečník obrací se proti německým pokro-
kářům a proti kresťanským sociálům, z nichž první
mají svobodu a druzí křesťanskou lásku jen v ústech.
Posl
Udržal
29
article
Také němečtí agrárníci stali se nacionálními fana-
tiky. Poslavení řečníkovy strany k vládě bude dáno
chováním se vlády k českému národu a zemskému
sněmu. Hlasování strany pro rozpočet nebude samo-
zlejmě platiti vládní soustavě, nýbrž výhradně če-
ským důvěrníkům v radě koruny
Nežá
končil — žádné milosti, nýbrž
chceme svá lidská a národní práva. (Hluěná pochvala
a potlesk mezi českými agrárníky.)
Posl. Zuuneger prohlásil, že křesťanšti sociálově
budou vždycky zachovávati německou pospolitosta
brojil proti bezkonfesijní škole
Posl. Beer protestuje proti nepřitomnosti mi-
nistrů a proti způsobu, jakým se koná porada o roz-
počtu. Koalice drží se pohromadě jen touhou vládních
stran, aby zachovaly si moc. Na místě průmyslové
politiky velkého slohu vládne duch cechovní a ho-
spodářské zpátečnictví. Protestuje proti chování se
vlády v otázce cukerní daně a proti pokusu zvýšiti
daně nepřímé. Sociální demokraté vzepřou se tako-
vémulo vládnímu umění co nejenergičtěji a řečník
nemohl by takové vládě odhlasovati důvěru.
Posl
Beer
30
article
Posl. Slohandel přimlouval se za opatření proti
drahotě polravin, za zrušení kartelů a odstranění
sprostředkovatelského obchodu.
Posl. Hočevar stěžoval si na potlačování Slo-
vinců v soudnictví.
Schůze skončena za bouřlivých výstupů o 1 hod.
15 min. po půlnoci.
Pan posl. Choc žádá nás, abychom konsta
tovali, že sice dostal se s posl. Malikem do hádky
že však posl. Malik nikoli jeho, nýbrž dra. Myslive
nazval opicí. Posl. Choc zvolal pak na Malika
když mu dr. Myslivec ukázal oddělený malík: »Tal
vy, pane Maliku, rozumíte česky? To byste nám
mohl zazpívati celou první sloku písně »Hej Slo-
vané«. Posl. Choc dodává, kdyby posl. Malik byl
jej nazval opící, že by byl žádal o dosazení kárného
výboru proti němu.
Právní výbor po velmi zevrubném rokování
schválil předlohu o povinném r učení za škody,
způsobené automobily.
Posl
Malik
Choc
hej St
31
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Veselý den na výstavě.
Hýřili jsme včera na výstavě! K čemu za-
pírat, když prozradí to nevyspalé oči, které šly
hodně dlouho po vejtrubě spat.
Dělali jsme „kousek“ některého z těch ne-
očekávaných tisíců, které jakoby si smluvily,
přepadly a zaplavily výstaviště, šťastné vlídným
protektorátem oblohy od časných hodin odpo-
ledních až do pozdní noci.
A žili jsme reselým, rozkvašeným tempem
lidí, přišlých se bavit, stuchat, vyrážet. Docela
dopře tak — beztoho nebylo mnoho těch vese-
lých dnů dosud v „šestinedělí“ výstavy.
Že se děje něco nezvyklého, prozradily po
poledních hodinách oživené ulice a natřískané
tramwayové vozy. Na stanicích všech tratí ko-
naly se zvláště mezi 2. a 5. hodinou odpolední
botové táhory lidu, propukajícího v „bouřlivé
projevy nevole“ — ať tak díme, naučeni ze
sc hůzových referátů — když přibatolil se po
dlouhém čekáni motorový vůz, ověšený jako
větvička, na kterou sedl roj věe. Tlačili jsme
se, drali — galantnost vůči damám v takových
případech dostává dispens — a přece jsme se
nevtlačili, nýbrž čekali ještě na pět nebo šest
dalších vozů, které vzaty útokem, příjaly dvoj-
násobné zatížení.
Zase „osvědčila“ se neparálnost v čas!
Hodně dlouho trvalo, než v Oboře expeditoři
vagonů „vypozorovali“, že nejspíš bude nával
a začli popohánět a z bezvýznamných tratí sta-
hovat vozy na hlavní linie. Telefon je jim patrně
docela neznámou věcí, aby okamžitě věděli, že
stohlavé zástupy tisní se hodinu i dvě na sta-
nicích! Pánové se patrně ještě dopravě učí..
Pánová
živnostenský komora