1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pátek 26. června 1908.
Praha
4
article
Na reuní a odpol. listy
předplácí sei
v Praze r adinlnislraei
na mězíe
na čtvrt leta . . . . 5 K — h
s drojí donáškea
na tta . . . . 7 K so
ve sliaícht aK so h
na měslo . .
Poštont
na nřsíe. . . . .
na čtvrt lola . . . .
s dvojí zásilkou
na zalak
ne čtvrt aka
Praha
5
article
„Německé Čechy Němcům,
české Čechy Čechům!
„Německé Čechy Němcům,
české Čechy Čechům!
Extempore pana poslance dra. Pergelta
v železničním výboru s dodatečným návrhem
německých poslanců z Čech k vládní před-
loze o sestátnění České severní dráhy, jímz
má býti sestátněno také dosavadní němčení
této dráhy, doznalo ve všem německém
tisku sonorní ozvěny. Stejně jako ministr
železnic Excellence Derschatta v zelezničním
výboru, vyskočilo i veřejné mínění německe
jako jeden muž do výše, se zuřivým výkři-
kem, ovšem že v jiném smyslu, než by
smysl slov, uniklých zubní ohradě dra. Der
schatty. Ministr železnic utrhl se na dra.
Pergelta proto, že prozradil srdečné doroz-
umění mezi železniční správou státní s ně
meckými tužbami, chvějícími se na Severní
dráhu jako na nový instrument c. k. germa
nisace v Čechách. Němečti »šriftlajtři« po
zdvihli ryčný chorus svých hlasů ku podpoře
dodatečného návrhu Pergeltova, protože žádá.
aby stát a parlament již v textu sestátňova-
cího zákona vyslovil nejen zásadu ge
manisace pomocí dopravní in-
stituce pro Čechy tak vysoce
důležité, nýbrž i zásadu admi-
nistrativního rozdělení země
v železniční správě prakticky
provedl.
Ze všech listů německého území v Čechách
zvučí to říznosti neurvalé u Baldurových
ohňů slunovratných slavností vznicené roz-
kacenosti: Nebude li vyhověno německému
komandu, nebude li Severní dráha i ve státní
správě zachována jakožto člen německo-
nacionální organisace na vyhubení posled-
ního českého zřízence železničního v uza-
vřeném území, nebude-li do zákona pojato
ustanovení, že na těch stanicích, kde sí toho
Němci přejí, smějí býti jmenováni a usta-
novováni jenom úřadníci a zřízenci výhradně
německé národnosti, potom nebude žádné
státní České severní dráhy.
Němec
Čecho
Baldurův
Čechy
6
article
A nejenom to! Slyšme, jaké postuláty
k sestátňovací akci připíná německý list.
který v takových případnostech mluvívá nej
zřetelnější mluvou, orgán německého ministra
krajana Prada, »Reichenberger D. Volks-
zeituug«! Výtahu z jejího včerejšího článku,
napsaného pod dojmem předvčerejší schůze
železničního výboru, dlužno věnovati víc místa.
než obvykle, neboť úvaha ta co nejupřím-
něji prozrazuje celou německou taktiku v se
statňovací akci železniční, pokud se týče
paší země. List píše:
»Tou dobou projednává se otázka se-
stálnění České severní dráhy, jakož i jiných
drah, k Severní dráze se připojujících. Se
státňovací projekt vlády, ve velikých ob
rysech založený, činí také nutným zřízen
nových státních ředitelství dopravních. Nebot
dojde-li po sestatnění České severní dráhy
na Jihoseveroněmeckou spojovací dráhu
na Severozápadní dráhu i také Státní dráhu.
stane se zřízení nových dopravních ředitelství
z dopravně technických důvodů nutným. Ne-
chtějí-li se však Němci vydati znova českému
znásilnění, musí se záhy starati o působivou
ochranu svého nacionálního práva. „ Museji
tudíž na tom státi, aby proněmecké Čechy«
zřízena byla německá dopravní ředi
telství. V jich obvodu musí nejen
vnitřní i vnější üřadní řečí být
němčina, nýbrž i všichni úřad
níci a zřízenci musejí býti Němci
Volks
Němec
Prado
Čechy
7
article
Sestátnění drah nesmí sloužiti k tomu, aby
Češi na útraty Němců zjednávali si nová po-
stavení v »německých Čechách« (in Deutsch-
böhmen!) »Deutschböhmen den Deutschen —
Tschechisch Böhmen den Tschechen !« (Ně-
mecké Čechy Němcům — České Čechy
Čechům) Tuto zásadu musejí němečtí poli
tikové a strany přivěsti ku platnosti v celé
sestátňovací akci.«
Takovy jest výklad nejtělesnějšího orgánu
J. Ex c. k. ministra Prada k textu, jejž
posl. Pergelt navrhuje vřaditi do bsnovy
vládní o sestátnění České severní dráhy.
Čech
Němec
Čecho
Takov
Čechy
Český Čechy
in Deutsch
Deutschböhmen den Deutschen
Tschechisch Böhmen den Tschechen
8
article
Ovšem že tento výklad nepovídá nic nového.
Výhradně německá dopravní ředitelství »po
obou stranách Labe« v severních Čechách
jsou »obvyklými místy« německých poža-
davků již po deseliletí, a oba přední čeští
řečníci debaty železničního výboru poslanec
Neumann a posl. Kaftan opřeli se něme-
mecké výhradnosti libereckého dopravního
ředitelství náležitými a případnými argu-
menty. Avšak německé požadavky jdou dále
a daleko za pouhá formální jazyková práva.
podle kterýchž i u »ředitelství libereckého
musí se Čechům dostati vyřízení v českém
jazyku.« »O tom není ani řeči,« hlásají po-
supně i řečníci i tisk německý jako samo-
zřejmost, která nesnese odporu, »ale co nej-
hlavnějšího, nejenom v úřadovnách něme-
ckých dopravních ředitelství s vnitřní
i vnější řečí úřadní, nesmí dýchati
ani jediný český muž, také na tratích a sta-
nicích drah, pokud vedou německým úze-
mím, nepřipouštíme ni jediného úřadníkaa
zřízence, který by nebyl z naší německé
krve.« »Deuschböhmisches Volk, německý
lid v Čechách, má právo býti obsluhován
v německém území v Čecliách jenom od
německých úřadníků a zřízenců,« praví
orgán Pradův ve své komické fikci, že
úřadnictvo železničních trati, vedoucích »ně-
meckým územím«, obslohuje výhradně jenom
německé obyvatelstvo stanic a zastávek při
trati ležících.
Vydírání, jež provozují Pergelt a konsorti
na státu a parlamentu v sestátňovací akci,
Neumann
Kaftan
Čecho
Pradův
Čechy
Deuschböhmisches Volk
9
article
a jež s takovou řvavou vehemencí podporuje
německý tisk, jest jenom důslednou formou
zásadní německé taktiky, sledované s bez-
příkladnou soustavností a železnou důsled-
ností ve všech oborech státní správy
v Čechách. A nutno dodati, že také s hou-
ževnatostí, o jaké nemáme my Češi už ani
zdání, k jakéž už — probůh! — snad nen
u nás ani dostatek vůle a temperamentu
Na svém úžasném konceptu, který na libe-
reckém sjezdu měst doznal tak přesné, tak
pregnantní podoby a bezohledné definitivy
resolučním prohlášením 55 měst německých
v Čechách o »Provinz Deutsch-
böhmen«, pracují naši Němci s pília
takřka osudnou pro nás eneržií. Je to kapka
za kapkou, která proděraví konečně základní
kámen nedilnosti a jednoty naší české země
Nepodařilo-li se Němcům přelomiti balvan
na jediný ráz t. zv. vyrovnáním národnost-
ního sporu v Čechách, tím nezmarným
ideálem přemnohých našich vůdčích veličin
politických, tož klín ke klínu kladou, otvor
vedle otvoru prohlubují a dřív než se kdo
nadá, rozpad bude hotov.
Velká otázka všeobecného národnostního
rozdělení země Němci rozdrolena na řadu
drobných, ale všechny mají jednu tendene
a tať jest vlastní území státní i zemské
správy, vlastní status úřadnický od justiční
správy k politické, od poštovní k železničn
v samostatném správním obvodu. Dosud
má »Provinz Deutschboehmen« pro nás pří-
chuť politické komičnosti, ale boje uvniti
německého tábora vedené »Volksratem« proti
liberecké resoluci měst o záchranu »německé
Prahy« proti německým fanatickým separa-
tistům hesla »Los von Prag« ukazují, že se
jedná Němcům víc než o trázi! Nebude
k tomu zapotřebí ani jediného desetiletí, aby
se toto heslo stalo majetkem všech Němeů
v Čechách bez rozdílu.
Čech
Deutsch
Němec
Provinz
Čechy
Praha
Los on Praga
10
article
Pergeltův návrh na doplnění vládní
předlohy o České severní dráze jest jedním
z těchto počátků z nichž Němci hodlaj
složiti závěrečné vyvrcholení svého cíle.
S největším klidem naděje v bezpečný
zdar dávají prohlašovati němečlí poslanei
z Čech svým mluvčím v »N. Fr. Presse«
»Němečtí poslanci z Čech počítají v tomto
případě na věrné spojenectví všech ostatních
německých poslanců bez rozdilu stran.
Kladou obzvláštní váhu na to, že ře
šení této otázky naprosto uspokojí jich spra
vedlivé nacionální požadavky a to z toho
důvodu, že Česká severní dráha jest první
soukromou drahou v Čechách, jež dojíti má
vyvazení státem a že zásady, jež dojdou při
tom platnosti, budou míti dle všeho prejn-
diční vliv pro sestátnění ostatních drab
v Čechách... Němečtí poslanci, zvláště ze
severních Čech, jsou si ůplně vědom
zásadního a dalekosáhlého význa
mu těto záležitosti a za žádných
okolností nebude lze získati jich pro jiné
řešení otázky, než jak byla navržena jich
mluvčím ve výboru posl. Pergeltem Pokud
jest nám známa nálada v kru zí ch
českých poslanců, myslím, ze
s jistotou za to míti mohu, že se-
státnění České severní dráhy
v krajích tratí tou dotčených
poskytuje takové průmyslové
zemědělské výhody, že půjdou-li
německé strany sevřeně a jed-
notně, na konec dojde k sestát-
nění přece jenom za souhlasu
Čechů«
Rozumí se, že německý poslanec z Čech
míní tu souhlas český s Pergeltovou klausul
k vládní osnově.
S bezdechou takřka dychtivostí čekáme
odpověď českých kruhů poslaneckých na tuto
provokaci německých poslanců z Čechl
Pergeltův
Němec
Čecho
Čechy
11
title
Státní převrat a hrůzovláda
13
article
Boj obnoven.
Po skončení předvčerejšího bombardování
jež 6 hodin trvalo, nadešel zvolna klid a po
trval přes noc do včerejška odpoledne 3. hod
Potom začala opět průdká palba z pušek
hned za ní palba z děl. Dům Zahira, nynějšího
guvernéra rešlského, jehož syn byl zatčen, byo
bombardován a potom vypleněn, ač ležív
evropské čtvrti. Vůbec každý dům po bombar
dování jest vojskem i pleněn. Brigáda ša-
chova střílela i na raněné.
O princi Muradu Mirzovi, jenž má tytu
Zill os Sultan a který nedávno byl zatčen,
praví se nyní, že zdařilo se mu uprchnouti na
jih, kdež rovněž prý nové boje proti šachu roz-
poutá. Většina guvernérů jest prý ve shodě
s ním. Prine, jenž ostatně jest anglofil, byl do
nedávna guverněrém Ispahanu. V Teheranu na-
opak ale právě ti, kteří ještě den před tím proti
šachu demonstrovali, volali včera: Ať žije šach
Nechceme ústavy! Ostatně děla byla z počátku
jen na slepo nabitá, aby lid byl zastrašen. Když
ale na vojsko dlouho páleno z pušek, dán ko
nečně rozkaz k ostré palbě.
Anglický poslanec Lynch, autorita v per
ských věcech, pojímá události velmi vážné
Nejsou prý nikterak ještě u konce
i když by šach teď dočasné zvítězil. Boje roz-
šíří se i na venkov a zničí obchod.
Ruský státník o krisi. — Teror
klubů. — Obléhaný parlament.
Ruský vysoký státník, jenž denně zabývá
se věcmi perskými a výtečně je zná, vyjádri
se k dopisovateli »Berl. Tagblattu« : Sněm byí
Murad
Zill
Sultan
Prine
Lynch
Berl
Tagblatt
dům Zahiro
14
article
vlastně od týdnů již obléhanou tvrz
jakous, kdež bylo 168 zehudlých,
polohladových a neplacených poslaneů
obklíčeno 700 členy endžumenů. Tyto
endžumeny jsou prostě jen shromážděním voli
telův, kteří po volbách poslanců se nerozešli
Poslali z venkova zástupce do Teheranu, aby
parlamentu sdělili svá přání a tvořili s ním do-
hromady mocný sbor oposice. Situace byla tím
zmatenější, an nikdo nikomu nedůvěřoval. Šach
ne sněmu, sněm ne šachu a endžumeny n
šachu ni sněmu. Nad to v Persii není žádných
psaných zákonů, vše se rozhoduje dle »šariatue
(dle podání) a není v pravdě ni vojáků, ni úřad-
níků, vůbec ničeho, čeho třeba k státnímu po
řádku. Lid jest pilný, ale strašně ochuzený
dospěl ku přesvědčení, že tak dále to nejde
Tak i šach, jenž učinil omyl, že dal lidu samo-
správu hned dle evropského vzoru, zapomenu
na mocné kliky a strany dvorní. Neustal se také
potom potáceti neustále mezi rádci dvorními
mezi sněmem — a věčné kolísání to musilo n
konec, když šach ni sněm nedovedli nie svésti
dojíti k tragickému konfliktu. Cizl zakročení
vedlo by k mnohaletým nepokojům a pro Rusko
zvláště k velkým svízelům. Nejlépe bylo by
kdyby se cizinci do vnitřních sporů nemichali
Peršan sám sobě ponechán nalezl by splš
pravou cestu ze zmatků
Až potud ruský státník
Vůdcové zbičováni a pověšenl.
Peršan
Teheran
Persie
Rusko
Lido
15
article
Včera ráno dal šach perský dle »New York
Heraldu« přivésti dva vůdce nacionalistické opo
sice, kněze a vydavatele novin a dal je po-
praviti provazem. Jiní zatčení byl
v táboře šachově v Bagša strašně
zbičováni. Jeden z redaktbrů novi
byl spoután vlečen k šachu, ale
po cestě chátrou strašně zbit a po-
plván. 30 poslanců uprchlo do anglickéh
vyslanectva. Vojáci šachovi obklíčili vyslanectvo,
dílem aby ho chráníli, dílem aby ostatním
uprchlikům vstup zamezili, e
O osud dalších devíti vůdeů
mezi nimiž je předseda parlamentu
vyslovují se obavy, ačkoliv šach přislíbil
že jejich života ušetři. Přichody k anglickému
vyslanectvu jsou, jak řečeno, střeženy perským
vojskem, kteréž nejnověji dostalo rozkaz, aby
zastřelilo uprehliky, již by chtěli ve vyslanectru
hledati ochranu.
Příčina boje?
Šaeh vzkázal vyslancům opělně, že ústavý
nezruší Provede prý nové volby do parla-
mentu. Přičina boje byla přý, že osoba jistá
vmetla pumu do tábora šnchova, je
6 osob usmrtila. Útočník, byv zalčen, do
znal prý, že byl vyslán jedním vůdcem reform
ním. Vojáci šachovi obklíčili dům reformáře toh
a spiklence tam ještě přistihli a bombardoval
pak i dům i parlament, když jim ostatní spi
klenci vydáni nebyli.
Přichoda
Šaeh
Přičin
New York Herald
16
article
Vraždění nevinných
Finanční ministr, poslanec Sadik Hasret
parlamentní tajemník prchli se svými rodinam
do italského vyslanectví. Šach dává denn
dle proskripění listiny bombardovati
jeden dům Každé bombardování je
spojeno s úplným vydrancováním b
dovy. Dokonce i dvěře, kliky a trámy bývaj
uloupeny. Zástupeové různých vyslanectev dal
dnes prohlásiti veliteli osobní stráže šachovy,že
se nebudou nikterak vměsovati osobně do vnitt-
ních záležitostí perských, avšak že co nej
hlouběji lituji a zatracují ne
uslálé drancování soukromého ma
jetku a vraždění nevinných
Plenění soukromých domů
Plenění domů vznešených osol
nabývá hrozného rozsahu Šach kázal
nanovo střileti na kancsláře parlamentní. Když
ministr financl a několik klubovních, jakož i jiných
osob hledalo ochrany v německém vyslaneclvi
byli od nítnuti s odůvodněním, že nehrozí jich
životu přímě nebezpečí. »Mouřenín« vykonal pro
Němce svou povinnost a může jíti — třeba pře
jlcen děl . . .
Strašlivé ukrntnosti Kurdů-
»Nov. Vremja« sděluje z Džulfy: M islo
jest přeplněno uptchliky. Vpo Jedníchi dnecl
bylo 25 vsí vypleněno Kurdy. Kře
sťanské vsi Babarun, Sardaraba
Derbulud byly úplně zničeny a úplně
vyloupeny Perské úřady jsou úplně malo
mocny. Vyšetřování zavedli tedy ruský i anglieký
konsul. Zjistili vraždění hromadné, zná
silňování žen a dívek, loupeže a zne
svěcení kostela. V kostele visorském rozb
Kurdy obraz carův. Urmia jest přeplačna uprch
liky; jelikož dovoz potravin jest znemožněn
hrozí tam vypuknouti hlad.
Sadik Hasret
Mouřenín
Němec
Kurd
Kře
Babarun
Sardarab Derbulud
17
article
Občanská válka.
Šach prohlásil již 22. června k mileůn
svým: »Nezbývá mi, nežli říše své znovu do
byti. K tomu jsem pevně odhodlán, třeba
mečem«. A skutečně po sdělení jeho samu
jest prý šach pevně odhodlán táhnonti
v čele vojska do provincií a rozprá
šiti tam endžumeny, kteří rovněž voj-
sko proti němu sbírají. Občansk
válka jest nezbytna. Šach má četné vojsko
jeho jádrem jest tak zv. kozácká brigáda, vy
cvičená ruskými rytmistry a vyzbrojená mno
hými děly. Endžumeny mají skorem tulikéz
vojska, ale špatně ozbrojeného.
18
article
Mezi lidem a šachem.
Vznik velikého zápasu ličí jeden dopiso
vatel nyní dramaticky takto: Vyjednávání šacha
se sněmem mělo již klidnější průběh, když
šach žádal náhle jako záruku vydání pet
vůdců. Sněm a endžumeny rozhodně odmítly
Mezitím shromáždil se rozčilený lid u mešity
Sparala a domu jednoho endkumena. Čeka
rozechvěn na konec vyjednávání. Tvrdilo se
že šach přísáhal znovu na ústavu. Doufalo se
ve smír, když tu jako blesk rozletla se zpráva.
že šach žádá vydání vůdců a že to bylo od-
mítnuto. Mezitím přiblížilo se vojsko a lid
žádal, spílaje, za jeho odvolání. Jal se házeli
na ně kamení. Brzy padly první vý-
střely a krev řinula se po ulici. Z me
šity vyrazily endžumeny a zahá
jily pravidelnou palbu
Vojsko rázně odpovidalo a vyslalo do sado
Bagša k šachu kurýra. Potom vyslána čtyři
děla a bombardována hned mešita a budova
endžumenů. Několik střel zalétlo prý jen ne
obratností dělostřelců do blízké budovy sněmu
Parlament ostatně není formálně podnes roz-
puštěn. Šach slibuje zachovati práva lidu a jen
revoluci skončiti. Snahy o zvrácení trůnn
šachova pokládají se za úplně zma
řeny.
Čeko
19
article
Poslední vážné zprávy
Nejnovější zprávy z Teheranu oznamují
Předseda parlamentu utekl se pod ochranu fran
couzskou. Mlstopředseda byl zatčen
Poslanec Ibrahim Khan byl vojíny
ubit. Na rozkaz šacha byli pověšen
i dva táboroví řečníci a jeden re
daktor. Krámy byly násilím otevřeny. Šael
vydal již ustanovení pro nové volby do parla-
mentu.
Plukovník tak zv. kozácké brigády šachem
jmenován guvernérem Teheranu.
Perská ústava. — Jak byl zvolen
a složen perský parlament?
Nepokoje v červenci r. 1906 vypuknuvší v Tebe-
ranu, Kari a Kažmíru za vedení ši tijského ducho-
venstva — měly ráz především náboženský — po
hnuly předchozího šacha Muzafera Edina, že ohlái
v srpnu 1906, že dosadí parlament o 156 či-nech
6U z Teheranu a 96 z ostalní země. Voleni jsou n
dvě leta. Poslanci za Teheran volí každý r
předsedu a dva místopředsedy sněmu. Teheran illu-
minoval tehdy a zdravil šicha s nadšením. Aktivní
práva volební měli všichni mužšti přislušníci v
věku 30 až 70 let, kleří čísli a psáti umějí, nebyl
trestáni a nebyli v státních službách.
Khan
Krám
Šael
20
article
Měla tedy Persie vlastně všeobecné přávo v-
lební ještě před Rakouskem, ač vbmezené censem
vzdělání. Persie jest rozdělena ve 12 okresů voleb-
ních, volících 6--19 poslanců. Teheran tvoří 13
okres. Volí se v Teheranu přímo, mimo něj nepřím
hlasovacími lístky v uzavřených obálkách. Osob
poslanců jest nedolknutelna a písemné i ústní pro-
jevy jich nepodlehají cenouře.Trestům ale podlehaj
proviní-li se proti náboženstvl, mravnosti a veřej
nému pořádku; souzení jsou ale sněmem samým.
který stanovi pro ně i odškodně.
Šach Muzafer Etin zahájil parlament 7. října
1906, ale pravidelné zasedání počalo teprva 3. ledna.
pět dní před smrtí šacha Muzafer Edina a nastou-
pením nového šacha Mubameda Alia. Hned první
dny vlády jeho vyplněny byly nepokojí a vzpourami
a konfliktem s Tureckem, jehož vojsko překročil
hranice u Urmie. 31. srpna 1907 zavražděn velvezín
Emin es Sultan, kterýž po 20 let měl otěže vlády
v rukou.
Edina
Alia
Persie
Rakousko
Turecko
Emin eso Sultan
21
article
Nový šach podepsal po velkých konfliktech 10.
října 1907 novou ústavu, jež značně obmezila mo
jeho, kněží a zaváděla svobodu svědomí, shromažd
vací i tiskovou. Ale neustal i od té chvíle ji obchá-
zeti neb rušiti a jeho úklady byly usnadněny tím
více, když i v parlamentu konservativní strana i radi-
kální (nacionalistická) stály proti sobě naprosto ne
smířitelně. Kam boj ten vedl, ukázal včerejšek.
Perský parlament zasedal v tak zv. paláci Baha
ristanu, kterýž náležel dříve bohatému soukromníku
Sepeh Salarovi; po jeho úmrtí — zemřel bez dě
diců — připadl šachu Nasr-edinu. Stojí na Meidon
Meli, velikém to a dříve tichém náměstí, kteréž te
prve od r. 1906 zasedáním parlamentu oživeno bylo.
Palác ten jest po evropsku stavěn Za to sousední
mešita Sapah Salar jest vzorem staroperské archi
tektury i působila mocným a skvostným dojmem na
domácí i cizl.
Bah
Sepeh Salar
tichý náměstí
22
article
Pokořená metropol.
Hlavní město Teheran, dějiště tolika nepokojův
a krveprolití za posledních měsíců, leží na step
stromů prosté, 1100 m. nad mořem. Chudoba
pustota pojí se zde místy s orientální nádherou.
Zde uličky úzké a klikalé, onde široké třídy a veliká
náměstí s pouliční drahou. Veliký, opevněný palác
šachův leží ve středu severního města se sady.
rybniky, zbrojnicí a žaláči. Tři hlavní mešity a mo-
derní bazáry, karavanseraje a lázně doplňují obraz
Město má od r. 1849 i techniku s evropskými pro
fesory, zdokonalené jiné školy, bohosloveckou vy
spkou školu a ústavy francouzské, anglické i ae
menské. Severní město, sídlo Evropanů, jest bohate
sady. V zimě, kdy šach tu dli, má Teheran 300.00
obyvatel, skorem vesměs šlity — šia jest státní ná
boženství. V letě prchá kde kdo do zdravějšího kraje
Semiranu. Také vyslanci. V okolí Teheranu jsou
letní sidla šachova Bagšt a Nagriston s nádho rným
sady. Slavné poutní místo Šachzadé Abdul Azim
17 km. vzdálené, jest spojeno s hlavním městem
drahou. Průmysl Teheranu slouží skorem vesmě
jen místní potřebě.
Evropan
Nagriston
Azi
Teheran
severní město
km
23
article
Rusko-turecká válka k vůli Persii?
Ku pohraničním sporům mezi Tureckem
Persií dovídá se oficiosní petrohra dsk
telegrafní agentura z autentickéhe
pramene:
»V poslední době nejen že se množí ná
jezdy Kurdů, ale došla i zpráva, že řádné tu-
recké vojsko obsadilo místa v per-
ském území mimo sporné pásmo, míst
ležící poměrně nedaleko kavkazských hranic. Po
deselileté zvyklosti účastní se Rusko a Anglie
urovnávání pohraničních sporů mezi Tureckem
a Persil. Bylo tudiž po úradě mezi kabinety
patrohradským a londýnským usneseno, ž e má
ruský zástupec v Cařihradě po
dati Portě příslušný požadavek,
který bude anglický zástupce vy-
datné podporovati. Následkem toho
prohlásil ruský zástupce vůči velko
vezírovi co nejrozhodněji, že Rusko
nemůže zůstati nečinným divákem
k neustále se množícímu řádění Kurdů
a postupu tureckého vojska, který příč
se ujiš ění Porty z minulé zimy, že bude za
chovávati status qno a nepřipustí překročení per
ských hranic. Ruský zástupce dále připomněl
že vyskytnutí se turecký ch s bor
V drobném p. voejit
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpolodni .
. . . . za 2
Ve flialkách na venkově
ranní čislo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 4ke
Iuserátv
plati se hetevě napřel
Předplscení a inverty přijíná admini-
strace v Marianské ulici č.3
Tam naeházejí se též redskne
Uiskárna a sxpedice „Národnich Listů“
Rukopisy se nevracsjí.
Port
Iuserátv
Persie
Turecko
Rusko
Anglie
Cařihrad
24
article
nedaleko ruských hranic má pr
Rusko podstatný význam a že další
postup tureckého vojska mohl by kom-
plikovati poměr Ruska k Turecku,
což by mohlo jen stížiti rusko-perské pohraniční
spory. K zakročení obou zástupců slibil velko-
vezír Tahir paša, že neprodleně učiní opatření,
aby turecké vojsko bylo odvoláno
dosahu sporného pásma a aby Kurdové byl
zkroceni. Velký vezír popřel však na základé
zprávy Tahira paše, že by bylo turecké vojsko
vykročilo ze sporného pásma, vyjímaje malý
oddil, který obsadil jediné místo. Stejně byla
popřena účast tureckých Kurdů na vraždění.
Dle došlé zprávy dohodla se pohraniční komise,
složená z Peršanů a Turků, vyslati tureck -
perské sbory na místa, kde řádí Kurdové, aby
drželi lupiče na uzdě.«
Také z Berlina přiznávají, že Porta dává
rychle ozbrojovati pevnosti n
Černěm moři a Dardanely a že kva-
pem klade torpeda do moře před
Cařihradem. Gen. Goltz přinese
prý z Berlina sultánu v té přlčin
vzácné rady ..
Kurd
Peršan
Turek
Port
Čerň
Goltz
Rusko
Turecko
Berlín
Dardanely
Cařihrad
Tahir paša
25
article
Sjezd slovanského studentstva
pokrokevého v Praze.
Sjezd slovanského studentstva
pokrokevého v Praze.
V zasedací síni radnice staroměstské zal-
jen včera o 10. hodině dopolední sjezd pokro-
kového studentstva slovanského. Slavnostní za-
hájení významného sjezdu mělo živý, povzne
sený a veskrze krásný průběh. Odvážný a seri-
osní podník „Svazu českoslovanského student-
stva“ možno po včerejším šťastném zahájen
nazvati opravdu významným. Tohoto významu
dodává mu především veliká účast svobodomysl-
ného studentstva českého i cižích delegátů, mezi
nimiž zastoupeni jsou členové všech větví
slovanských od severu až k jihu, od Baltu az
k Adrii.
Nezbytné sjezdové formality a proslovy
jednotlivých delegátů vyplnily průběh této první,
zahnjovací schůze, již důstojné folie dodala pa-
mátná historická siň staroměstské radnice. Měla
včera neobvyklý vzhled, málokdy vídaný: na
všech stranách plno mladých, horkých hlav, plno
ideálů a zvučných, krásných, velkých slov.
Adrie
Praha
Balt
svaz českoslovanský student
26
article
Mládí má svoje uznané právo, dáti se unášeli
temperamentem, a proto slyšeli jsme včera tolik
šumných řeči a viděli tolik zdravé a slibné
vervy. Ale vyslechli jsme také mnoho projevů
při vší vřelosti vážně promyšlených i cílěných,
plušeh chuti ke společně práci a prolnutých
idejemi zdravého nacionalismu, založeného na
zásadách demokratismu, národní spravedlnosti
a všelidského pokroku.
Velmi se nám zamlouvala vážná výzva
předsedy sjezdu, jenž ve svém závěru správné
připomněl, že slovanský sjezd studentský klade
na všechny svoje účastníky přísné požadavky,
neboť stojí pod kritikou nejen českou, nýbrž
i slovanskou a neslovanskou — pod kritikou
evropské veřejnosti, a tato okolnost sama uklád
zvýšenou odpovědnost. Jednání slo-
vanského sjezdu studeniského, budou-li se po-
hybovati veskrze v těchto mezich, diktovaných
oním závázným vědomím vážné odpovědnosti,
stane se krásnou předehrou další práce pro slo-
vanskou vzájemnost, která v posledních právě
měsících projevila tolik nových sil a radostných
perspektiv. Proto starosta měst pražských dr.
Groš mluvil jistě ze srdce všem Čechům
všemu českému obyvatelstvu slovanské Prahy,
když ve své uvitací řeči k účastníkům sjezdu
přál jejich jednání co nejvíce zdaru.
doktor
Groš
Čecho
Praha
27
article
Velká zasedací síň radniční byla o 10. hodině
dopol. zeela naplněna. Různě komentována byla okol-
nost, že se ke schůzi zahajovací nedostavil ani je-
diný z profesorů české university a techniky. Tim
bouřlivěji pozdraven posl. prof. Kolesa z university
lvovské, jenž se později laké uchopil slova.
Králce po 10. hod. výstoupil na tribunu starost
král hlav. města Prahy dr. Groš, aby jměnem obecní
represenlace a všeho českého obyvatelstva pražského
uvital a pezdravil všecky účastníky studentského
sjezdu. Pokračuje ve svěm proslovu, pravil dále
profesor
Kolesa
doktor
Groš
Praha
univerzita lvovský
28
article
Vytkli jste si pracovati pro rovnoprávnost slovan-
ských národů, za kulturní spolupůsobení všech slo-
vanských kmenů a za ideje pokroku vůbec. Všccka
talo hesla jsou dávnou a všeobecně uznávanou di-
roktivou celému českému i slovanskému světu. Jed-
nání tohoto vašeho sjezdu jest předzvěstí dalších
uplímných slovanských styků. Vydaří-li se sjezd váš,
můžeme očekávati s důvěrou zdar další práce pro slo-
vanskou vzájemnost. Ještě jedenkráte vítám srdečně
všecky delezáty slovanských národů a přeji jim, aby
s nejlepšími dojmy z Prahy odešli do svých do-
movů. (Výberně, pollesk)
Na to kol. Tvrzický jako předseda Svazu
českoslovanského studenistva děkuje p. starostovi
i městské radě za ochotu, s jakou vyšli sjezdu slu-
dentskému vstříc. Přistupuje pak k vlastnímu zahá-
jení sjezdového jednání a připojuje: Pokroková mlá-
dež dívá se na slovanskou vzájemnost velice střízli-
vě. Ví, co chce. Sjezd má jen společným snaháma
cilům dáti reelní formu. Sjezd náš je již třetím slo-
vanským sjezdem studentským. Pryní konán v Kra-
kově r. 1890, byl to však sjezd bezvýsledný, ježto
policie ho zmařila. Za rok na to konán byl sjez
v Praze k návrhu dra. Hajna, policie jej však opět
rozpustila a kromě toho sjezd byl slabě navšliven,
poněvadž na něm byli přítomni pouze rakouští Slo-
vané. Teprve roku letošního podařilo se, že zastou-
peny jsou zde všecky větve slovanské. Zvláště vílá
Tvrzický
Pryně
Hajn
Praha
svaz českoslovanský studenistva
29
article
Ukraiince a Bělorusy, kteří letos poprvé vů-
bec v Praze zúčastnili se našich prací. I ostatní de-
legáty ovšem vítá stejně srdečně a doufá, že co s
stulentstvu nedostává na representalivním uspořá-
dání sjezdu, to že všichni vynahradí vážnou prac
pro cíle, jež si vytkli. Prohlašuje pak sjezd slovan-
ského studentstva za zahájený
Jměnem české sekce vítá všecky delegáty sjezdo-
vé kol. Tižek. Nechceme naším sjezdem podkopá-
vati půdu činitelům, jež pracují pro všeobecný slo-
vanský sjezd. Ovšem na jejich práci můžeme se po
tud dívati s radostí a s důvěrou, pokud jejich snahy
spočívají na myšlénkách pokroku, bratrství a spra-
vedlnosli.
Kol. Jefimovskij, posluchač university moskev.
ské a delegát moskevského spolku knížete Trube-
ckého vílá jménem ruského studenistva sjezd. Z bělo-
kamenné Moskvy, praví, přináším slaroslavné Praze
pozdav. Od nejstarší ruské univorsity přináším po-
zdrav nejstarší slovanské universitě vůbeo.
Praha
Moskva
spolek kníže Trube