ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f747b160-771d-11dc-a6c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 42, person 63, org 10, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek 26. června 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 175.
4 article
Na reuní a odpol. listy předplácí sei v Praze r adinlnislraei na mězíe na čtvrt leta . . . . 5 K — h s drojí donáškea na tta . . . . 7 K so ve sliaícht aK so h na měslo . . Poštont na nřsíe. . . . . na čtvrt lola . . . . s dvojí zásilkou na zalak ne čtvrt aka
Praha
5 article „Německé Čechy Němcům, české Čechy Čechům!
„Německé Čechy Němcům, české Čechy Čechům! Extempore pana poslance dra. Pergelta v železničním výboru s dodatečným návrhem německých poslanců z Čech k vládní před- loze o sestátnění České severní dráhy, jímz má býti sestátněno také dosavadní němčení této dráhy, doznalo ve všem německém tisku sonorní ozvěny. Stejně jako ministr železnic Excellence Derschatta v zelezničním výboru, vyskočilo i veřejné mínění německe jako jeden muž do výše, se zuřivým výkři- kem, ovšem že v jiném smyslu, než by smysl slov, uniklých zubní ohradě dra. Der schatty. Ministr železnic utrhl se na dra. Pergelta proto, že prozradil srdečné doroz- umění mezi železniční správou státní s ně meckými tužbami, chvějícími se na Severní dráhu jako na nový instrument c. k. germa nisace v Čechách. Němečti »šriftlajtři« po zdvihli ryčný chorus svých hlasů ku podpoře dodatečného návrhu Pergeltova, protože žádá. aby stát a parlament již v textu sestátňova- cího zákona vyslovil nejen zásadu ge manisace pomocí dopravní in- stituce pro Čechy tak vysoce důležité, nýbrž i zásadu admi- nistrativního rozdělení země v železniční správě prakticky provedl. Ze všech listů německého území v Čechách zvučí to říznosti neurvalé u Baldurových ohňů slunovratných slavností vznicené roz- kacenosti: Nebude li vyhověno německému komandu, nebude li Severní dráha i ve státní správě zachována jakožto člen německo- nacionální organisace na vyhubení posled- ního českého zřízence železničního v uza- vřeném území, nebude-li do zákona pojato ustanovení, že na těch stanicích, kde sí toho Němci přejí, smějí býti jmenováni a usta- novováni jenom úřadníci a zřízenci výhradně německé národnosti, potom nebude žádné státní České severní dráhy.
Němec Čecho Baldurův Čechy
6 article
A nejenom to! Slyšme, jaké postuláty k sestátňovací akci připíná německý list. který v takových případnostech mluvívá nej zřetelnější mluvou, orgán německého ministra krajana Prada, »Reichenberger D. Volks- zeituug«! Výtahu z jejího včerejšího článku, napsaného pod dojmem předvčerejší schůze železničního výboru, dlužno věnovati víc místa. než obvykle, neboť úvaha ta co nejupřím- něji prozrazuje celou německou taktiku v se statňovací akci železniční, pokud se týče paší země. List píše: »Tou dobou projednává se otázka se- stálnění České severní dráhy, jakož i jiných drah, k Severní dráze se připojujících. Se státňovací projekt vlády, ve velikých ob rysech založený, činí také nutným zřízen nových státních ředitelství dopravních. Nebot dojde-li po sestatnění České severní dráhy na Jihoseveroněmeckou spojovací dráhu na Severozápadní dráhu i také Státní dráhu. stane se zřízení nových dopravních ředitelství z dopravně technických důvodů nutným. Ne- chtějí-li se však Němci vydati znova českému znásilnění, musí se záhy starati o působivou ochranu svého nacionálního práva. „ Museji tudíž na tom státi, aby proněmecké Čechy« zřízena byla německá dopravní ředi telství. V jich obvodu musí nejen vnitřní i vnější üřadní řečí být němčina, nýbrž i všichni úřad níci a zřízenci musejí býti Němci
Volks Němec Prado Čechy
7 article
Sestátnění drah nesmí sloužiti k tomu, aby Češi na útraty Němců zjednávali si nová po- stavení v »německých Čechách« (in Deutsch- böhmen!) »Deutschböhmen den Deutschen — Tschechisch Böhmen den Tschechen !« (Ně- mecké Čechy Němcům — České Čechy Čechům) Tuto zásadu musejí němečtí poli tikové a strany přivěsti ku platnosti v celé sestátňovací akci.« Takovy jest výklad nejtělesnějšího orgánu J. Ex c. k. ministra Prada k textu, jejž posl. Pergelt navrhuje vřaditi do bsnovy vládní o sestátnění České severní dráhy.
Čech Němec Čecho Takov Čechy Český Čechy in Deutsch Deutschböhmen den Deutschen Tschechisch Böhmen den Tschechen
8 article
Ovšem že tento výklad nepovídá nic nového. Výhradně německá dopravní ředitelství »po obou stranách Labe« v severních Čechách jsou »obvyklými místy« německých poža- davků již po deseliletí, a oba přední čeští řečníci debaty železničního výboru poslanec Neumann a posl. Kaftan opřeli se něme- mecké výhradnosti libereckého dopravního ředitelství náležitými a případnými argu- menty. Avšak německé požadavky jdou dále a daleko za pouhá formální jazyková práva. podle kterýchž i u »ředitelství libereckého musí se Čechům dostati vyřízení v českém jazyku.« »O tom není ani řeči,« hlásají po- supně i řečníci i tisk německý jako samo- zřejmost, která nesnese odporu, »ale co nej- hlavnějšího, nejenom v úřadovnách něme- ckých dopravních ředitelství s vnitřní i vnější řečí úřadní, nesmí dýchati ani jediný český muž, také na tratích a sta- nicích drah, pokud vedou německým úze- mím, nepřipouštíme ni jediného úřadníkaa zřízence, který by nebyl z naší německé krve.« »Deuschböhmisches Volk, německý lid v Čechách, má právo býti obsluhován v německém území v Čecliách jenom od německých úřadníků a zřízenců,« praví orgán Pradův ve své komické fikci, že úřadnictvo železničních trati, vedoucích »ně- meckým územím«, obslohuje výhradně jenom německé obyvatelstvo stanic a zastávek při trati ležících. Vydírání, jež provozují Pergelt a konsorti na státu a parlamentu v sestátňovací akci,
Neumann Kaftan Čecho Pradův Čechy Deuschböhmisches Volk
9 article
a jež s takovou řvavou vehemencí podporuje německý tisk, jest jenom důslednou formou zásadní německé taktiky, sledované s bez- příkladnou soustavností a železnou důsled- ností ve všech oborech státní správy v Čechách. A nutno dodati, že také s hou- ževnatostí, o jaké nemáme my Češi už ani zdání, k jakéž už — probůh! — snad nen u nás ani dostatek vůle a temperamentu Na svém úžasném konceptu, který na libe- reckém sjezdu měst doznal tak přesné, tak pregnantní podoby a bezohledné definitivy resolučním prohlášením 55 měst německých v Čechách o »Provinz Deutsch- böhmen«, pracují naši Němci s pília takřka osudnou pro nás eneržií. Je to kapka za kapkou, která proděraví konečně základní kámen nedilnosti a jednoty naší české země Nepodařilo-li se Němcům přelomiti balvan na jediný ráz t. zv. vyrovnáním národnost- ního sporu v Čechách, tím nezmarným ideálem přemnohých našich vůdčích veličin politických, tož klín ke klínu kladou, otvor vedle otvoru prohlubují a dřív než se kdo nadá, rozpad bude hotov. Velká otázka všeobecného národnostního rozdělení země Němci rozdrolena na řadu drobných, ale všechny mají jednu tendene a tať jest vlastní území státní i zemské správy, vlastní status úřadnický od justiční správy k politické, od poštovní k železničn v samostatném správním obvodu. Dosud má »Provinz Deutschboehmen« pro nás pří- chuť politické komičnosti, ale boje uvniti německého tábora vedené »Volksratem« proti liberecké resoluci měst o záchranu »německé Prahy« proti německým fanatickým separa- tistům hesla »Los von Prag« ukazují, že se jedná Němcům víc než o trázi! Nebude k tomu zapotřebí ani jediného desetiletí, aby se toto heslo stalo majetkem všech Němeů v Čechách bez rozdílu.
Čech Deutsch Němec Provinz Čechy Praha Los on Praga
10 article
Pergeltův návrh na doplnění vládní předlohy o České severní dráze jest jedním z těchto počátků z nichž Němci hodlaj složiti závěrečné vyvrcholení svého cíle. S největším klidem naděje v bezpečný zdar dávají prohlašovati němečlí poslanei z Čech svým mluvčím v »N. Fr. Presse« »Němečtí poslanci z Čech počítají v tomto případě na věrné spojenectví všech ostatních německých poslanců bez rozdilu stran. Kladou obzvláštní váhu na to, že ře šení této otázky naprosto uspokojí jich spra vedlivé nacionální požadavky a to z toho důvodu, že Česká severní dráha jest první soukromou drahou v Čechách, jež dojíti má vyvazení státem a že zásady, jež dojdou při tom platnosti, budou míti dle všeho prejn- diční vliv pro sestátnění ostatních drab v Čechách... Němečtí poslanci, zvláště ze severních Čech, jsou si ůplně vědom zásadního a dalekosáhlého význa mu těto záležitosti a za žádných okolností nebude lze získati jich pro jiné řešení otázky, než jak byla navržena jich mluvčím ve výboru posl. Pergeltem Pokud jest nám známa nálada v kru zí ch českých poslanců, myslím, ze s jistotou za to míti mohu, že se- státnění České severní dráhy v krajích tratí tou dotčených poskytuje takové průmyslové zemědělské výhody, že půjdou-li německé strany sevřeně a jed- notně, na konec dojde k sestát- nění přece jenom za souhlasu Čechů« Rozumí se, že německý poslanec z Čech míní tu souhlas český s Pergeltovou klausul k vládní osnově. S bezdechou takřka dychtivostí čekáme odpověď českých kruhů poslaneckých na tuto provokaci německých poslanců z Čechl
Pergeltův Němec Čecho Čechy
11 title
Státní převrat a hrůzovláda
12 article
v Persll.
13 article
Boj obnoven. Po skončení předvčerejšího bombardování jež 6 hodin trvalo, nadešel zvolna klid a po trval přes noc do včerejška odpoledne 3. hod Potom začala opět průdká palba z pušek hned za ní palba z děl. Dům Zahira, nynějšího guvernéra rešlského, jehož syn byl zatčen, byo bombardován a potom vypleněn, ač ležív evropské čtvrti. Vůbec každý dům po bombar dování jest vojskem i pleněn. Brigáda ša- chova střílela i na raněné. O princi Muradu Mirzovi, jenž má tytu Zill os Sultan a který nedávno byl zatčen, praví se nyní, že zdařilo se mu uprchnouti na jih, kdež rovněž prý nové boje proti šachu roz- poutá. Většina guvernérů jest prý ve shodě s ním. Prine, jenž ostatně jest anglofil, byl do nedávna guverněrém Ispahanu. V Teheranu na- opak ale právě ti, kteří ještě den před tím proti šachu demonstrovali, volali včera: Ať žije šach Nechceme ústavy! Ostatně děla byla z počátku jen na slepo nabitá, aby lid byl zastrašen. Když ale na vojsko dlouho páleno z pušek, dán ko nečně rozkaz k ostré palbě. Anglický poslanec Lynch, autorita v per ských věcech, pojímá události velmi vážné Nejsou prý nikterak ještě u konce i když by šach teď dočasné zvítězil. Boje roz- šíří se i na venkov a zničí obchod. Ruský státník o krisi. — Teror klubů. — Obléhaný parlament. Ruský vysoký státník, jenž denně zabývá se věcmi perskými a výtečně je zná, vyjádri se k dopisovateli »Berl. Tagblattu« : Sněm byí
Murad Zill Sultan Prine Lynch Berl Tagblatt dům Zahiro
14 article
vlastně od týdnů již obléhanou tvrz jakous, kdež bylo 168 zehudlých, polohladových a neplacených poslaneů obklíčeno 700 členy endžumenů. Tyto endžumeny jsou prostě jen shromážděním voli telův, kteří po volbách poslanců se nerozešli Poslali z venkova zástupce do Teheranu, aby parlamentu sdělili svá přání a tvořili s ním do- hromady mocný sbor oposice. Situace byla tím zmatenější, an nikdo nikomu nedůvěřoval. Šach ne sněmu, sněm ne šachu a endžumeny n šachu ni sněmu. Nad to v Persii není žádných psaných zákonů, vše se rozhoduje dle »šariatue (dle podání) a není v pravdě ni vojáků, ni úřad- níků, vůbec ničeho, čeho třeba k státnímu po řádku. Lid jest pilný, ale strašně ochuzený dospěl ku přesvědčení, že tak dále to nejde Tak i šach, jenž učinil omyl, že dal lidu samo- správu hned dle evropského vzoru, zapomenu na mocné kliky a strany dvorní. Neustal se také potom potáceti neustále mezi rádci dvorními mezi sněmem — a věčné kolísání to musilo n konec, když šach ni sněm nedovedli nie svésti dojíti k tragickému konfliktu. Cizl zakročení vedlo by k mnohaletým nepokojům a pro Rusko zvláště k velkým svízelům. Nejlépe bylo by kdyby se cizinci do vnitřních sporů nemichali Peršan sám sobě ponechán nalezl by splš pravou cestu ze zmatků Až potud ruský státník Vůdcové zbičováni a pověšenl.
Peršan Teheran Persie Rusko Lido
15 article
Včera ráno dal šach perský dle »New York Heraldu« přivésti dva vůdce nacionalistické opo sice, kněze a vydavatele novin a dal je po- praviti provazem. Jiní zatčení byl v táboře šachově v Bagša strašně zbičováni. Jeden z redaktbrů novi byl spoután vlečen k šachu, ale po cestě chátrou strašně zbit a po- plván. 30 poslanců uprchlo do anglickéh vyslanectva. Vojáci šachovi obklíčili vyslanectvo, dílem aby ho chráníli, dílem aby ostatním uprchlikům vstup zamezili, e O osud dalších devíti vůdeů mezi nimiž je předseda parlamentu vyslovují se obavy, ačkoliv šach přislíbil že jejich života ušetři. Přichody k anglickému vyslanectvu jsou, jak řečeno, střeženy perským vojskem, kteréž nejnověji dostalo rozkaz, aby zastřelilo uprehliky, již by chtěli ve vyslanectru hledati ochranu. Příčina boje? Šaeh vzkázal vyslancům opělně, že ústavý nezruší Provede prý nové volby do parla- mentu. Přičina boje byla přý, že osoba jistá vmetla pumu do tábora šnchova, je 6 osob usmrtila. Útočník, byv zalčen, do znal prý, že byl vyslán jedním vůdcem reform ním. Vojáci šachovi obklíčili dům reformáře toh a spiklence tam ještě přistihli a bombardoval pak i dům i parlament, když jim ostatní spi klenci vydáni nebyli.
Přichoda Šaeh Přičin New York Herald
16 article
Vraždění nevinných Finanční ministr, poslanec Sadik Hasret parlamentní tajemník prchli se svými rodinam do italského vyslanectví. Šach dává denn dle proskripění listiny bombardovati jeden dům Každé bombardování je spojeno s úplným vydrancováním b dovy. Dokonce i dvěře, kliky a trámy bývaj uloupeny. Zástupeové různých vyslanectev dal dnes prohlásiti veliteli osobní stráže šachovy,že se nebudou nikterak vměsovati osobně do vnitt- ních záležitostí perských, avšak že co nej hlouběji lituji a zatracují ne uslálé drancování soukromého ma jetku a vraždění nevinných Plenění soukromých domů Plenění domů vznešených osol nabývá hrozného rozsahu Šach kázal nanovo střileti na kancsláře parlamentní. Když ministr financl a několik klubovních, jakož i jiných osob hledalo ochrany v německém vyslaneclvi byli od nítnuti s odůvodněním, že nehrozí jich životu přímě nebezpečí. »Mouřenín« vykonal pro Němce svou povinnost a může jíti — třeba pře jlcen děl . . . Strašlivé ukrntnosti Kurdů- »Nov. Vremja« sděluje z Džulfy: M islo jest přeplněno uptchliky. Vpo Jedníchi dnecl bylo 25 vsí vypleněno Kurdy. Kře sťanské vsi Babarun, Sardaraba Derbulud byly úplně zničeny a úplně vyloupeny Perské úřady jsou úplně malo mocny. Vyšetřování zavedli tedy ruský i anglieký konsul. Zjistili vraždění hromadné, zná silňování žen a dívek, loupeže a zne svěcení kostela. V kostele visorském rozb Kurdy obraz carův. Urmia jest přeplačna uprch liky; jelikož dovoz potravin jest znemožněn hrozí tam vypuknouti hlad.
Sadik Hasret Mouřenín Němec Kurd Kře Babarun Sardarab Derbulud
17 article
Občanská válka. Šach prohlásil již 22. června k mileůn svým: »Nezbývá mi, nežli říše své znovu do byti. K tomu jsem pevně odhodlán, třeba mečem«. A skutečně po sdělení jeho samu jest prý šach pevně odhodlán táhnonti v čele vojska do provincií a rozprá šiti tam endžumeny, kteří rovněž voj- sko proti němu sbírají. Občansk válka jest nezbytna. Šach má četné vojsko jeho jádrem jest tak zv. kozácká brigáda, vy cvičená ruskými rytmistry a vyzbrojená mno hými děly. Endžumeny mají skorem tulikéz vojska, ale špatně ozbrojeného.
18 article
Mezi lidem a šachem. Vznik velikého zápasu ličí jeden dopiso vatel nyní dramaticky takto: Vyjednávání šacha se sněmem mělo již klidnější průběh, když šach žádal náhle jako záruku vydání pet vůdců. Sněm a endžumeny rozhodně odmítly Mezitím shromáždil se rozčilený lid u mešity Sparala a domu jednoho endkumena. Čeka rozechvěn na konec vyjednávání. Tvrdilo se že šach přísáhal znovu na ústavu. Doufalo se ve smír, když tu jako blesk rozletla se zpráva. že šach žádá vydání vůdců a že to bylo od- mítnuto. Mezitím přiblížilo se vojsko a lid žádal, spílaje, za jeho odvolání. Jal se házeli na ně kamení. Brzy padly první vý- střely a krev řinula se po ulici. Z me šity vyrazily endžumeny a zahá jily pravidelnou palbu Vojsko rázně odpovidalo a vyslalo do sado Bagša k šachu kurýra. Potom vyslána čtyři děla a bombardována hned mešita a budova endžumenů. Několik střel zalétlo prý jen ne obratností dělostřelců do blízké budovy sněmu Parlament ostatně není formálně podnes roz- puštěn. Šach slibuje zachovati práva lidu a jen revoluci skončiti. Snahy o zvrácení trůnn šachova pokládají se za úplně zma řeny.
Čeko
19 article
Poslední vážné zprávy Nejnovější zprávy z Teheranu oznamují Předseda parlamentu utekl se pod ochranu fran couzskou. Mlstopředseda byl zatčen Poslanec Ibrahim Khan byl vojíny ubit. Na rozkaz šacha byli pověšen i dva táboroví řečníci a jeden re daktor. Krámy byly násilím otevřeny. Šael vydal již ustanovení pro nové volby do parla- mentu. Plukovník tak zv. kozácké brigády šachem jmenován guvernérem Teheranu. Perská ústava. — Jak byl zvolen a složen perský parlament? Nepokoje v červenci r. 1906 vypuknuvší v Tebe- ranu, Kari a Kažmíru za vedení ši tijského ducho- venstva — měly ráz především náboženský — po hnuly předchozího šacha Muzafera Edina, že ohlái v srpnu 1906, že dosadí parlament o 156 či-nech 6U z Teheranu a 96 z ostalní země. Voleni jsou n dvě leta. Poslanci za Teheran volí každý r předsedu a dva místopředsedy sněmu. Teheran illu- minoval tehdy a zdravil šicha s nadšením. Aktivní práva volební měli všichni mužšti přislušníci v věku 30 až 70 let, kleří čísli a psáti umějí, nebyl trestáni a nebyli v státních službách.
Khan Krám Šael
20 article
Měla tedy Persie vlastně všeobecné přávo v- lební ještě před Rakouskem, ač vbmezené censem vzdělání. Persie jest rozdělena ve 12 okresů voleb- ních, volících 6--19 poslanců. Teheran tvoří 13 okres. Volí se v Teheranu přímo, mimo něj nepřím hlasovacími lístky v uzavřených obálkách. Osob poslanců jest nedolknutelna a písemné i ústní pro- jevy jich nepodlehají cenouře.Trestům ale podlehaj proviní-li se proti náboženstvl, mravnosti a veřej nému pořádku; souzení jsou ale sněmem samým. který stanovi pro ně i odškodně. Šach Muzafer Etin zahájil parlament 7. října 1906, ale pravidelné zasedání počalo teprva 3. ledna. pět dní před smrtí šacha Muzafer Edina a nastou- pením nového šacha Mubameda Alia. Hned první dny vlády jeho vyplněny byly nepokojí a vzpourami a konfliktem s Tureckem, jehož vojsko překročil hranice u Urmie. 31. srpna 1907 zavražděn velvezín Emin es Sultan, kterýž po 20 let měl otěže vlády v rukou.
Edina Alia Persie Rakousko Turecko Emin eso Sultan
21 article
Nový šach podepsal po velkých konfliktech 10. října 1907 novou ústavu, jež značně obmezila mo jeho, kněží a zaváděla svobodu svědomí, shromažd vací i tiskovou. Ale neustal i od té chvíle ji obchá- zeti neb rušiti a jeho úklady byly usnadněny tím více, když i v parlamentu konservativní strana i radi- kální (nacionalistická) stály proti sobě naprosto ne smířitelně. Kam boj ten vedl, ukázal včerejšek. Perský parlament zasedal v tak zv. paláci Baha ristanu, kterýž náležel dříve bohatému soukromníku Sepeh Salarovi; po jeho úmrtí — zemřel bez dě diců — připadl šachu Nasr-edinu. Stojí na Meidon Meli, velikém to a dříve tichém náměstí, kteréž te prve od r. 1906 zasedáním parlamentu oživeno bylo. Palác ten jest po evropsku stavěn Za to sousední mešita Sapah Salar jest vzorem staroperské archi tektury i působila mocným a skvostným dojmem na domácí i cizl.
Bah Sepeh Salar tichý náměstí
22 article
Pokořená metropol. Hlavní město Teheran, dějiště tolika nepokojův a krveprolití za posledních měsíců, leží na step stromů prosté, 1100 m. nad mořem. Chudoba pustota pojí se zde místy s orientální nádherou. Zde uličky úzké a klikalé, onde široké třídy a veliká náměstí s pouliční drahou. Veliký, opevněný palác šachův leží ve středu severního města se sady. rybniky, zbrojnicí a žaláči. Tři hlavní mešity a mo- derní bazáry, karavanseraje a lázně doplňují obraz Město má od r. 1849 i techniku s evropskými pro fesory, zdokonalené jiné školy, bohosloveckou vy spkou školu a ústavy francouzské, anglické i ae menské. Severní město, sídlo Evropanů, jest bohate sady. V zimě, kdy šach tu dli, má Teheran 300.00 obyvatel, skorem vesměs šlity — šia jest státní ná boženství. V letě prchá kde kdo do zdravějšího kraje Semiranu. Také vyslanci. V okolí Teheranu jsou letní sidla šachova Bagšt a Nagriston s nádho rným sady. Slavné poutní místo Šachzadé Abdul Azim 17 km. vzdálené, jest spojeno s hlavním městem drahou. Průmysl Teheranu slouží skorem vesmě jen místní potřebě.
Evropan Nagriston Azi Teheran severní město km
23 article
Rusko-turecká válka k vůli Persii? Ku pohraničním sporům mezi Tureckem Persií dovídá se oficiosní petrohra dsk telegrafní agentura z autentickéhe pramene: »V poslední době nejen že se množí ná jezdy Kurdů, ale došla i zpráva, že řádné tu- recké vojsko obsadilo místa v per- ském území mimo sporné pásmo, míst ležící poměrně nedaleko kavkazských hranic. Po deselileté zvyklosti účastní se Rusko a Anglie urovnávání pohraničních sporů mezi Tureckem a Persil. Bylo tudiž po úradě mezi kabinety patrohradským a londýnským usneseno, ž e má ruský zástupec v Cařihradě po dati Portě příslušný požadavek, který bude anglický zástupce vy- datné podporovati. Následkem toho prohlásil ruský zástupce vůči velko vezírovi co nejrozhodněji, že Rusko nemůže zůstati nečinným divákem k neustále se množícímu řádění Kurdů a postupu tureckého vojska, který příč se ujiš ění Porty z minulé zimy, že bude za chovávati status qno a nepřipustí překročení per ských hranic. Ruský zástupce dále připomněl že vyskytnutí se turecký ch s bor V drobném p. voejit ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolodni . . . . . za 2 Ve flialkách na venkově ranní čislo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4ke Iuserátv plati se hetevě napřel Předplscení a inverty přijíná admini- strace v Marianské ulici č.3 Tam naeházejí se též redskne Uiskárna a sxpedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracsjí.
Port Iuserátv Persie Turecko Rusko Anglie Cařihrad
24 article
nedaleko ruských hranic má pr Rusko podstatný význam a že další postup tureckého vojska mohl by kom- plikovati poměr Ruska k Turecku, což by mohlo jen stížiti rusko-perské pohraniční spory. K zakročení obou zástupců slibil velko- vezír Tahir paša, že neprodleně učiní opatření, aby turecké vojsko bylo odvoláno dosahu sporného pásma a aby Kurdové byl zkroceni. Velký vezír popřel však na základé zprávy Tahira paše, že by bylo turecké vojsko vykročilo ze sporného pásma, vyjímaje malý oddil, který obsadil jediné místo. Stejně byla popřena účast tureckých Kurdů na vraždění. Dle došlé zprávy dohodla se pohraniční komise, složená z Peršanů a Turků, vyslati tureck - perské sbory na místa, kde řádí Kurdové, aby drželi lupiče na uzdě.« Také z Berlina přiznávají, že Porta dává rychle ozbrojovati pevnosti n Černěm moři a Dardanely a že kva- pem klade torpeda do moře před Cařihradem. Gen. Goltz přinese prý z Berlina sultánu v té přlčin vzácné rady ..
Kurd Peršan Turek Port Čerň Goltz Rusko Turecko Berlín Dardanely Cařihrad Tahir paša
25 article Sjezd slovanského studentstva pokrokevého v Praze.
Sjezd slovanského studentstva pokrokevého v Praze. V zasedací síni radnice staroměstské zal- jen včera o 10. hodině dopolední sjezd pokro- kového studentstva slovanského. Slavnostní za- hájení významného sjezdu mělo živý, povzne sený a veskrze krásný průběh. Odvážný a seri- osní podník „Svazu českoslovanského student- stva“ možno po včerejším šťastném zahájen nazvati opravdu významným. Tohoto významu dodává mu především veliká účast svobodomysl- ného studentstva českého i cižích delegátů, mezi nimiž zastoupeni jsou členové všech větví slovanských od severu až k jihu, od Baltu az k Adrii. Nezbytné sjezdové formality a proslovy jednotlivých delegátů vyplnily průběh této první, zahnjovací schůze, již důstojné folie dodala pa- mátná historická siň staroměstské radnice. Měla včera neobvyklý vzhled, málokdy vídaný: na všech stranách plno mladých, horkých hlav, plno ideálů a zvučných, krásných, velkých slov.
Adrie Praha Balt svaz českoslovanský student
26 article
Mládí má svoje uznané právo, dáti se unášeli temperamentem, a proto slyšeli jsme včera tolik šumných řeči a viděli tolik zdravé a slibné vervy. Ale vyslechli jsme také mnoho projevů při vší vřelosti vážně promyšlených i cílěných, plušeh chuti ke společně práci a prolnutých idejemi zdravého nacionalismu, založeného na zásadách demokratismu, národní spravedlnosti a všelidského pokroku. Velmi se nám zamlouvala vážná výzva předsedy sjezdu, jenž ve svém závěru správné připomněl, že slovanský sjezd studentský klade na všechny svoje účastníky přísné požadavky, neboť stojí pod kritikou nejen českou, nýbrž i slovanskou a neslovanskou — pod kritikou evropské veřejnosti, a tato okolnost sama uklád zvýšenou odpovědnost. Jednání slo- vanského sjezdu studeniského, budou-li se po- hybovati veskrze v těchto mezich, diktovaných oním závázným vědomím vážné odpovědnosti, stane se krásnou předehrou další práce pro slo- vanskou vzájemnost, která v posledních právě měsících projevila tolik nových sil a radostných perspektiv. Proto starosta měst pražských dr. Groš mluvil jistě ze srdce všem Čechům všemu českému obyvatelstvu slovanské Prahy, když ve své uvitací řeči k účastníkům sjezdu přál jejich jednání co nejvíce zdaru.
doktor Groš Čecho Praha
27 article
Velká zasedací síň radniční byla o 10. hodině dopol. zeela naplněna. Různě komentována byla okol- nost, že se ke schůzi zahajovací nedostavil ani je- diný z profesorů české university a techniky. Tim bouřlivěji pozdraven posl. prof. Kolesa z university lvovské, jenž se později laké uchopil slova. Králce po 10. hod. výstoupil na tribunu starost král hlav. města Prahy dr. Groš, aby jměnem obecní represenlace a všeho českého obyvatelstva pražského uvital a pezdravil všecky účastníky studentského sjezdu. Pokračuje ve svěm proslovu, pravil dále
profesor Kolesa doktor Groš Praha univerzita lvovský
28 article
Vytkli jste si pracovati pro rovnoprávnost slovan- ských národů, za kulturní spolupůsobení všech slo- vanských kmenů a za ideje pokroku vůbec. Všccka talo hesla jsou dávnou a všeobecně uznávanou di- roktivou celému českému i slovanskému světu. Jed- nání tohoto vašeho sjezdu jest předzvěstí dalších uplímných slovanských styků. Vydaří-li se sjezd váš, můžeme očekávati s důvěrou zdar další práce pro slo- vanskou vzájemnost. Ještě jedenkráte vítám srdečně všecky delezáty slovanských národů a přeji jim, aby s nejlepšími dojmy z Prahy odešli do svých do- movů. (Výberně, pollesk) Na to kol. Tvrzický jako předseda Svazu českoslovanského studenistva děkuje p. starostovi i městské radě za ochotu, s jakou vyšli sjezdu slu- dentskému vstříc. Přistupuje pak k vlastnímu zahá- jení sjezdového jednání a připojuje: Pokroková mlá- dež dívá se na slovanskou vzájemnost velice střízli- vě. Ví, co chce. Sjezd má jen společným snaháma cilům dáti reelní formu. Sjezd náš je již třetím slo- vanským sjezdem studentským. Pryní konán v Kra- kově r. 1890, byl to však sjezd bezvýsledný, ježto policie ho zmařila. Za rok na to konán byl sjez v Praze k návrhu dra. Hajna, policie jej však opět rozpustila a kromě toho sjezd byl slabě navšliven, poněvadž na něm byli přítomni pouze rakouští Slo- vané. Teprve roku letošního podařilo se, že zastou- peny jsou zde všecky větve slovanské. Zvláště vílá
Tvrzický Pryně Hajn Praha svaz českoslovanský studenistva
29 article
Ukraiince a Bělorusy, kteří letos poprvé vů- bec v Praze zúčastnili se našich prací. I ostatní de- legáty ovšem vítá stejně srdečně a doufá, že co s stulentstvu nedostává na representalivním uspořá- dání sjezdu, to že všichni vynahradí vážnou prac pro cíle, jež si vytkli. Prohlašuje pak sjezd slovan- ského studentstva za zahájený Jměnem české sekce vítá všecky delegáty sjezdo- vé kol. Tižek. Nechceme naším sjezdem podkopá- vati půdu činitelům, jež pracují pro všeobecný slo- vanský sjezd. Ovšem na jejich práci můžeme se po tud dívati s radostí a s důvěrou, pokud jejich snahy spočívají na myšlénkách pokroku, bratrství a spra- vedlnosli. Kol. Jefimovskij, posluchač university moskev. ské a delegát moskevského spolku knížete Trube- ckého vílá jménem ruského studenistva sjezd. Z bělo- kamenné Moskvy, praví, přináším slaroslavné Praze pozdav. Od nejstarší ruské univorsity přináším po- zdrav nejstarší slovanské universitě vůbeo.
Praha Moskva spolek kníže Trube