3
masthead
3. února 1904.
5
article
p. autor chybuje, když mluví o protichůd
nosti. (V.).
A nyní co se týče české konfesse. Janz
Valdštýna že mluvil 7. března 1575 proti česk
konfessi? Vždyť tenkráte české konfesse těto
ještě vůbec nebylo, ba nikdo na ni ani nemyslil
Teprve 16. březnr 1575 vznikla vůbec my-
šlénka, aby sepsáno byle zvláštní české vy
znání, což také ihned bylo usneseno a den n
to zvoleni byli, kteří by měli o sepsání se starati.
Jan z Valdštýnu mluvil sice 7. března, ale n
proti vyznání českému, nýbrž proti augsburské-
mu. To je ovšem zřejmá chyba pana autora
gloss. (VI.)
A že Bratří se nezúčastnili při sepisování?
Jan
Valdštýn
6
article
Stáli ovšem zvláště z počátku upjatě vstříc, al
došlo ke společné práci přece. Diarium bratrské
o událostech na sněmu r. 1575 píše o tom
podrobně.3) Mezi zvolenými k sepisování česk
konfesse byl bratrský pán Albrecht Kamejský
jenž s bratrským vyznáním v ruce účastnil se
práce té. K témuž času přišli do Prahy senioři
bratrští Ondř. Štefán a Jan Kálef, přivzavše ze
starších Jana Javornického, Jakuba Velkého
z duchovních Jiříka Strejce a Izaia Cibulku
Bratra Jiřího Strejce vyslali jako kaplana páně
Kurcpachova mezi osoby, zvolené k sepsání kon
fesse a týž tu znamenitě uplatňoval vliv bratrský
Později vyslali B. Izaia do tohoto výboru vý-
slovně jako kněze bratrského. Mnozi z účastníků
jednání četli bratrskou konfessi, jakož i Augustův
spis o reformaci, a zvláště snešení sudoměřské
z r. 1570, sjednané mezi Bratřími a ostatními
evangelíky v Polsku a na Litvě, jež v 20 exemplá
řích bylo rozšířeno mezi všecky stavy, „že té-
měř všichni o něm mluvili a všichni schvalo-
vali.“ Při sepisování konfesse té brali něco
z augustánské konfessí a něco z bratrské, v čemž
B. Jiři se také jim uděloval, kde co nebezpeč-
ného a škodlivého viděl, aby bylo vypuštěno,
co užitečného, doloženo, až to dokonali a všecko
sepsali v ponděli před památkou vstoupení Pána
Krista v nebe.“ Není zřejmou chybou tvrzení,
že Bratří „na upracování této české konfesse
nižádného podílu neměli“ —? (VII.).
Kamejský
Kálef
Javornický
Velký
Jiřík Strejc
Izaia Cibulka
Strejc
pán
B Izaia
Augustův
Praha
Polsko
Litva
pán Krist
7
article
A že česká tato konfesse nezahrnovala spo-
lečné jakési vyznání nejen ostatních českých
protestantů, nýbrž i Českých bratři? Nejlíp to
ukazuje předmluva Bratří k vydání české kon-
fesse,“ jež sami obstarali r. 1608, a v níž se dí:
„Ačkoli předkové naši milí svou vlastní konfessí
měli, při níž i od J. M. pánů stavů zanecháni
jsou, ... avšak i tuto všech tři stavů konfessí,
ve všech podstatných artikulích podlé i jejieh
i našeho vyznání s naší konfessí se srovnávající
oblíbili a k ní se přihlásili. A to pro dokázání
skutečné lásky, že se od J. M. všech tří pánů
stavů království českého, tělo a krev Krista Pána
pod obojí přijímajících, nedělili, nýbrž u víře
svaté s nimi snášeli a srovnávali .. . Následujíce
předků našich milých tu konfessí ve všech pod-
statných artikulích s naší se srovnávající oblibu-
jeme... Bohdá, až do smrti naší při témž vy-
znání víry svaté všech tří stavů... zůstatia
setrvati míníme.“ Pan autor gloss chybuje,") po-
pirá-li to. (VIII.).
A že nebyli Bratři pojati v slib krále Max
miliána, když připovídal svobodu náboženskou
a zůstali i nadále mimo zákon až do majestátu
Rudolfa II.? Autor tak píše, jakoby předpoklá-
dal, že ostatní češti evangelíci byli tedy na zá
kladě slibu krále Maxmiliána zákonem již chrá-
něni od r. 1575 a mandáty vydané, netkly se
nikoho než Bratří. Ale vždyť slib z r. 1575 ne-
byl zákonem a tak zákonem nebyli chráněni ani
Bratří ani ostatní evangelíci do r. 1609. Slibem
však chráněni byli i ostatní i Bratři. Jen že sli
nedovedl zabrániti oněm mandátům krále Max-
miliána, kterými zakazoval i tísk české konfesse
schůzky Pikhartů a náboženské novoty v mě
stech. O tom píše Gindely (Geschichte d. b. B.
Krist
Max miliat
Maxmilián
Max
Pikhart
Gindel
Geschichte d
8
article
214): „Ohromení, jež tyto rozkazy v Čechách
způsobily, bylo v prvém okamžiku nesmírné
Lutheršti stavové ztratili rozvahu a se schůz.
defensorů, jež se měla konati v Praze, sešlo,
ježto se nevědělo, zda smějí zástupci měst se
zúčastniti či nikoli, a bez těchto se nechtělo nie
konati. Lutheráni nehleděli lhostejně na úzkosti-
plné postavení Bratří... slíbili jim všechnu
možnou ochranu a také skutečně ji prokázali.
Bratří sami na radu evangelických stavů hájili se
tím, že nejsou Pikharty, nýbrž že jsou zahrnuti
ve slib, daný stoupencům české konfesse. T
vše svědčí o pravém opaku toho, co tvrdí (X.
p. autor gloss.
Je vidět — všechny svrchu uvedené důvody
pana autora gloss osvědčily se nesprávnými
jedna nesprávnost za druhou. Z mých tvrzen
není vyvráceno jediné.“)
Pikhart
Čechy
Praha
9
article
5) Dlarium Sixta z Oitersdorfu o sněmu 1575. —
Diarium, zápisy o sněmování a listové o událostech
za času sněmu r. 1575 sběhlých, napsané od Brat
českých.
) „České vyznání“, vydané 1903 Ev. Maticí
Opatovicích u Čáslavi, str. 13. Ostatně Gindely, jehož
se dr. B. B. tolik dovolává, píše v Geschichte den
běhm. Br. II. str. 160, že Česká konfesse „jest, soudě
podle dvou Gjejích článků) nejúplnější kompromis mez
Augustovou a učením Bratří.“ A ukazuje to na článcích
o ospravedlnění a o Večeři Páně. Komenský pak dí
v Ohlášení na str. 123: „Z čehož patrné, že Česká
konfesse není Augšpurská, ale vlastně a právě Česká
vyznání víry milých našich předků... v sobě obsa-
hující, k tomu sepsaná, aby všechněch pod obojí Če-
chů společné pravidlo byla.“ „Bez vší tedy potřeby
a naprosto bez rozumu nováčci mudrují, že konfessí
České Augšpurské jest; ježto kdyby milovníci národu
svého byli a jemu té cti, kteréž jemu Pán Bůh popřál
přáli, naopak by mluviti měli, že Auzšpurské kon-
fessí jest pravá Česká konfessí.“ Tak mluví Komen-
ský. — Dr. Müller pak dí v předmluvě téhož Ohlá šení
na str. XXI.: „Přirovnáme-li tyto výrazy Bratří (z
předmluvy jich ke konfessí české r. 1608) ku při-
mluvě... již r. 1575 stavové pod obojí učinili ve pro-
spěch Bratří, je patrno, že tu nastal rozvoj další. Ten
pak ukončen formální listinou sjednocovací mezi no-
vými utraquisty a Bratřími ze dne 28. září 1609.
Sixt
Eva
Gindel
Augustův
Páně
Komenský
bůh
Komen
doktor
Müller
XXI
Matica Opatovice
Čáslav
Český vyznání
10
article
Touto listinou upraven poměr mezi Bratřími a novými
utraquisty tímto způsobem: Bratří v Čechách vzdá-
vají se svého zvláštního vyznání a přiznávají se pro
budoucnost ke konfessí České z r. 1575...“ — Co se
týče doby pozdější, viz výrok Komenského o České
konfessi v pozn. 8. již uvedený.
*) P. autor gloss chybuje (IX.), když dí, že Bralř
nejen neměli podílu na vypracování české konfesse.
nýbrž »vypracovali svou zvláštní konfessi, kterou
jménem Jednoty předložil sněmu ke schválení Karel
z Krajku.« Předložili svou konfessi, ale ne novou.
nýbrž české, latinské a německé vydání dosavadní
své kenfesse. Dlužno podotknouti, že právě v pozděj
ších vydáních je stále více znát buď vliv wittenber-
ský neb švýcarský. O vydání latinském z r. 1573d
Izai Cibulka (Gindely, Gesch. der Br. II. 96): »Líš
se tím, že jasně se mluvilo, kde dříve poněkud temno
panovalo, přesněji mínění se rozvádí, kde dříve byla
nenáležitá stručnost«. Gindely sám (Gesch. der Br.
II. 91.) dává příklad, že v učení o křtu dětí nové vy
dání upraveno bylo dle návrhu wíltenberského. Tedy
pravý opak toho, co míní autor gloss.
4) Odstavec o hnutí »Pryč od Říma« musíme vy-
nechati pro nedostatek místa. Ostatně může si jej do
Komenský
Karel
Izai Cibulka
Gindel
Gesch
Čechy
Řím
11
article
3. Poslední these byla: „Evangelium je pra-
menem pokroku a síly. Rozumíme tomu tak, jak
vysvětleno, že kdekoli lidé dali se ovládati evan
geliem, všude dařilo se a daři pokroku kultur
nímu a národové vzkvétají, kdežto kdekoli se
podařilo Římu evangelium udusiti, znamenalo t
vzrůst zpátečnictví a zastavení zdravého po
kroku.
Autor gloss naproti tomu dokazuje, že prote-
stantismus není pokrokem.. Netvrdí již, že by
potestantismus byl ztělesněnou reakcí, a nepro-
hlašuje již tradici římskou za něco, co spíše je
schopno pokroku. Omezuje se na to: „Tvrdím
však opětně, že věda a náboženství stály a stát
budou vždy na protichůdném stanoviskua
v tomto ohledu protestantismus výjimky nečiní.“
Na doklad ukazuje případy, kdy jednotliví evan
gelíci v některých otázkách byli a jsou nepo-
krokoví, ba věřili i v pověru. Z toho soudí,že
v každé církvi je reakce, což platí i o církvi pro-
testantské.
Řím
12
article
Že byli i v evangelické církvi mnozi, kteř
se nemohli vymaniti z pověry mnohé, a že měl
podobné nedostatky své doby i Hus, i Luther
i Calvin, to žádný evangelík nepopírá. Lze uvěst
toho dosti dokladů. Byli to lidé — lidé své doby
třeba nad jiné vynikali ve mnohém směru. Ale
není správné, z jednotlivých nedostníků usuzovat
na nepokrokovost celku a zásad. (XI.). Taková
argumentace je nesprávná. Sice by byl oprávněn
Schwarzenberg nazvati Žižku a Husity bandou
lupičů a žhářů pro některé případy zločinů, jež
se i mezi nimi vyskytly. A přece je zjištěno,že
vojska táborská rynikala kázní a poměrnou šetr-
ností k nepřátelům. Anebo by možno bylo Husa
a Komenského nazvati zpátečníky, poněvadz
také měli některé předsudky své doby — a přec
je známo, že byli průkopníky duchovního po-
kroku. A stejně je možno nazvati evangelictví
zpátečnictvím, protože jsou jednotlivci mezi
námi zpátečníky a i naši vůdcové Hus, Luther
Hus
Luther
Calvin
Schwarzenberg
Žižek
Komenský
13
article
Calvin, Komenský i jiní nedovedli v každém
směru vyrůsti nad svou dobu. Kdo to žádá, žádá
zázraky a nemožnosti. Nám stačí, že jmenovan
mužové, vedeni evangeliem, třeba ve všem, alo
přece v přemnohých věcech pokrokově stanul-
v čele své doby a že, což jest hlavní, projevili
a v evangelictví uložili zásady pokrokové, kter
nutně musily vésti lidstvo dále, než oni sam
postoupili. Nepokrokovost a zpátečnictví mohlc
by se jim vyčítati a protestantismu vůbec jen
tenkráte, kdyby zjevy nepokrokovosti nebyly
mezi námi zjevy ojedinělými, nýbrž pravidlem
vyplývajícím z nepokrokovosti zásad. P. aut. glose
sice tvrdí, že „pověry a tmářství byly existovaly
v církvi kalolické a protestantské stejnou mě-
rou.“ Jej vyvraci Schell, professor katolické
theologie ve Würeburku, když statisticky doka-
zuje kulturní opozděnost německých katolíků z
protestanty a přece němečtí katolíci, stojíce pod
vlivem převážně evangelické kultury německé
vynikají velice nad katoliky jiných zemí. Alei
kdyby přes to měl pravdu, jak by bylo možno
vysvětliti, že vzdělání mezi evangelickými na-
rody věnuje se od dob reformačních největší
péče, že mezi nimi je nejmenší procento analfa-
betů, největší činnost vědecká, a že cvangeličtí
národové stojí v čele pokroku? Není to zvláštní
že třeba u nás v Čechách evangeličtí duchovni
čeští jsou napořád lidé pokrokovi, různých ovšem
odstínů a směrů, ale sotva jediný se mezi nimi
najde, který by byl zpátečníkem?
Calvin
Komenský
Schell
Čechy
14
article
Zajímavé je svědectví myslitelů o protestan-
tismu a katolicismu. Již svrchu byla zmínka, co
dí Laveley a Miljukov. Neméně je zajímavé, co
dí professor Drtina („Myšlénkový rozvoj evr. lid-
stva“ str. 293., 295.), prof. Krejčí („O filosofii
přítomnosti“ str. 104., 112.) a prof. Masaryk
(„Otázka soc.“ str. 548.). Uvádím toto: „Ná-
boženská přeměna je podstatnou a hlavní částí
všech těch přeměn, které ustálují novou dobu,a
přeměna ta má své předchůdce v reformačních
pokusech dob sta a sta let odlehlých. Mění se
celý názor světový, mění se správa životní, na-
stává doba skutečně nová. A novost ta záleží
v tom: Lidé s reformací počínají samostatně my-
slit a myslit na vlastní zodpovědnost. Hus osvo-
bodil svědomí. Počíná se myslit nejen filosoficky
ale i vědecky. Protestantism, připouštěje svobodu
bádání v písmě, je stupněm k svobodě vůbec.“
Tak soudí mužové, kteří se nikterak nestotož
ňují s protestantismem. Tím vším padá tvrzen
p. autora o nepokrokovosti protestantismu (XII.
Na ostatní mé tvrzení o náboženství zdra-
vém, o vnitřní síle, která prýští z evangelia,
kritice v náboženství, o indifferentismu nábo-
ženském, p. autor neodpovídá, leda dí, že se ne-
smí zapomínati, že autorem článku je „kněz pro-
testantský“, a že vývody ty patří na kazatelnu.
Laveley
Miljukov
Drtina
profesor
Krejčí
Masaryk
Hus
15
article
Tím ovšem nic nevyvrátil, a tudíž i tu mé tvrzení
zůstává neotřeseno.
4. Tak jsme v hlavních rysech prošli druhou
řadou gloss. Myslím, že je dostatečně doloženo
že prohlášení sjezdu, o něž se jednalo, a má sou
běžná tvrzení jsou správná, a že opáčná tvrzení
p. autora gloss jsou nesprávná. Ukázal jsem, ž
a) p. autor vyhledal mnohé doklady jednostranně
a z výminky sestrojoval pravidlo (viz toho do-
klad nahoře pod značkou XI.), b) bojuje prot
podloženým mi nesprávnostem (III.), c) dopoušt
se celé řady zřejmých historických chyb (IV. až
X.), d) na mnohé důležité otázky zůstal mi od-
pověď dlužen (viz příslušné zmínky v odstavei
2. a 3.), e) dopouští se nesprávných tvrzení
(I. II. XII.), f) V celku vzato, nevyvrátil jediné
mé tvrzení.
XI
I . II
16
article
Při tom se dopouští další chyby. Ač mi
jediné chyby historické nedokázal a ač sám se
dopoušti tolika chyb, troufá si vytýkati mi »na-
prostou neznalost historie české«. Co bych mě
nyní souditi o něm? — Neznám ho jinak. Nech
také odpůrce snižovat. Mně se vůbec o osobu
jeho nejedná, ale o věc. Hlavní věcí mi je,že
prohlášení sjezdu a má souběžná tvrzení zů-
stala neotřesena. Zůstávám tudíž při tom:
A) Otázka česká jako otázka národní není
jen otázkou národně jazykovou, ale právě proto
že je otázkou existence národa a jeho rozvoje.
je otázkou kulturní, mravní a v kořenech svých
náboženskou a musí jako taková býti řešena.
B) Husitský a vůbec český náboženský
proud, jak se rozvíjí od dob Husových ve stran
pod obojí a Českých bratří a pak v stoupen-
cích českého vyznání, pokud se udržel do to-
lerance r. 1781, proudí dále v našich evangeli-
ckých sborech.
C) Sympatisujeme s evangelickým hnutím
(Pryč od Říma) mezi všemi národy — ovšem
mysliti každý sám jako důsledek ze všeho ostatního
co tuto je uveden
ne s politickým ale s náboženským. Přejeme ze
srdce zvlástě našemu lidu, aby evangelické
hnutí se ujalo i mozi námi a vedlo pryč od
prázdného obřadnietví, od klerikalismu, od ro
manismu (římského ducha) blíže ke Kristu,
ovangeliu, k náboženství v duchu a pravdě.
D) Je potřebí, aby lid náš se vrátil k pra-
meni evanjelia, z něhož oteové naši čerpali svou
náboženskou, mravní a vůbec kulturní sílu. Jsme
jisti, že i nynější lidstvo stejně jako tenkráte,
lid i inteligence, sílu svou nalezne jedině
evangeliu.
Husův
Krist
Řím
17
article
Z volebního bojiště král.-hradeckého
Z volebního bojiště král.-hradeckého
Veřejná schůze v Opočně.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Na neděli dne 31. ledna svolána byla do
Opočna schůze voličstva, ohlášená jako schůze
všeobecná, na které se představí všichni kandi
dáti, kteří o mandát říšského poslance za sku
pinu obcí královéhradeckých se ucházejí. Schůz
byla neobyčejně četně navštívena. Již delší dobu
před počátkem jejím byly veškeré prostory vel
kého sálu „Národního domu Kodymova“ na
plněny a hustě obsazeny.
Na jevišti, v sále umístěném, zaujali místo
starosta města Opočna p. Ad. Wolf, kandidát
Al. Kolenský, dr. Hajn a hr. Sternberg; pozděj
dostavili se poslanci red. Anýž a Klofáč.
Záhy po zahájení schůze ukázalo se, že v
shromáždění mají značnou většinu stoupenei
hr. Sternberga, a pánové ti dovedli ji také ve
smyslu a po způsobu svého pána a vládce uplat
niti: uprostřed rokování došlo ke strašné vřavě
jež nabyla rozměrů tak velikých a rázu tak po
vážlivého, že předseda p. starosta Wolf musi
schůzi rozpustiti. Pouze rozvaze a zakročení ně
kterých účastníků schůze dlužno děkovati, že
nedošlo k tělesnému násilí.
Kodymův
Wolf
Al
Kolenský
doktor
Hajn
Anýž
Klofáč
Sternberg
Opočeň
Opočno
Sternberg
národní dom
18
article
Schůzi zahájil p. Ad. Wolí jako starosta
města Opočna, a po uvítání přítomných, vyzval
k volbě předsednictva. Zvoleni jsou: předsedou
p. starosta Wolf, místopředsedy pp. Franz z Bole
hoště a Václav Pavlík, měst. radní z Opočna, za
pisovateli pp. správce Tomek a PhC. Rydloz
Václavie.
Na základě vzájomné úmluvy promluvil nej-
prvé kandidát národní strany svobodomyslné
p. Al. Kolenský. Vzhledem k informacím, jež
před schůzí jej došly, pojednal nejprvé šíře
ctázce řepařské a požadaveích a potřebách če
ských řepařů.
Když nedlouhou chvíli thema toto probíral
jali se stoupenci hr. Stornberga dávati na jev
nepokoj. Pan Kolenský, postřehnuv situaci, zmí
nil se několika slovy o zájmech a tužbách živ
nostnictva, a skončil prohlášením: hájím dobrou
věc, které chci věnovati svoje síly. Těžká doba
kterou národ náš prožívá, vyžaduje součinnosti
veškerých vrstev našeho národa při společne
práci. Jinak nežli společným postupem nedo-
spějeme ke svému cíli, nedobudeme svých práv
(Souhlas.) Tím řečník končil, aby mohl promlu
viti druhý kandidát.
Ada
Wolf
Franz
Bol
Pavlík
Rydloz
Kolenský
Opočno
Zvolen
19
article
Hrabě Vojt. Sternberg „řečnil“ svým, nyn
již známým způsobem. Vyslovil se v ten smysl
že neminí dělat politiku zásad, nýbrž cílů, útočil
proti poslancům národní strany svobodomyslné
a radikálům, prohlásil, že kandiduje na program
agrární, ale zároveň jako protivník kamarilly
vídeňské a kšeftovních kamarili jednotlivých
stran“ atd. Dále vykládal, že není „protivee“
lidu, že když dovedl bojovat pro „Buři“, že do-
vede bojovati také pro český lid, a že je „víru
nepodobné“, že se mu to nevěří. O svě německé
básni „An den Dampfer König,“ pravil, že vn
„mluví o německém žížnu (1?) té lodi“, načež
volal po organisaci rolnictva a štval proti „Ná-
rodním Listům“ a skončil útoky na český tisk
vůbec. Toť se ví, že věrní hr. Sternberga mu
bouřlivě tleskali. Občan jeden, jehož jméno ne-
podařilo se zjistiti, nevyžádav si slovo, jal se
„jménem shromáždění“ hr. Sternbergovi gratu-
lovati. Byl při tom smrtelně bledý.
Sternberg
Sternberg
Dampfer König
20
article
Pak promluvil kandidát strany radikálně
pokrokové, dr. Ant. Hajn. Dal výraz známému
svému stanovisku v otázkách státoprávních, roz-
víjel vojenský program, mluvil o závazných spo-
lečenstvech zemědělských atd. Také při řeči
dra. Hajna jevil se týž nepokoj mezi stoupene
hr. Sternberga, jako za výkladu p. Kolenského
Když dr. Hajn pokračoval, nepokoj a šum chví
lemi vzrůstal; z galerie ozýval se dupot. Dr
Hajn byl mimo to přerušován různými výkřiky
tak že stěží skončil žádostí, aby voličové dal
hlas tomu kandidátovi, kterého uznaji za nej
lepšího.
Na to přihlásil se ke slovu poslanec red
Anýž, který jal se mluviti takto: Velectění pá-
novél Tři jsou příčiny, jež mne přiměly, abye
promluvil v tomto shromáždění. Nechápu se
slova z příčin osobních, — nejsem kandidátem
říšského poslanectví — nýbrž z důvodů situač-
ních, hlavně ovšem proto, abych zaujal stano-
visko k některým tvrzením, jež jsou zahrnuty
v tiskopisech, hr. Sternbergem vydávaných, ja
kož i k názorům, jež tento pán s nevídanou
neslýchanou smělosti pronesl i v dnešní debatě
Za svého, dosti dlouhého veřejného půso
bení měl jsem hojnou příležitost, získati nejednu
cennou zkušenost i pokud se týče zbraní, jichž
se užívá při volebních agitacích. Ale co se právě
odehrává ve vašem volebním okresu, vyžaduje
přece jen zvláštní pozornosti.
doktor
Antonín
Hajn
Sternberg
Kolenský
Anýž
21
article
Před aktem tak důležitým, jako jest volba
říšského poslance za vaše venkovské obce, při-
kazuje svědomí a starost o veřejné dobro, abyste
— jak se říká — dali hlavy dohromady a moudře
se uradili, by výsledek sloužil ke cti a prospěchu
nejen vašemu, nýbrž i celého našeho národa.
(Výborně!)
Tu pak v první řadě musíte míti na mysli
že národ náš po strašných katastrofách, jež
v minulosti jej stihly a poškodily, znovu se po-
vznesl vlastní svou silou lidovou. Nejlepšími
rádci českého národa byli tu mužové z našich
lidových vrstev. (Výborně! Potlesk.) Národ náš
nejlépe mohl z dějin svých vzíti si naučení, že
cizota, do českých řad se dostavší, byla vždycky
jeho zhoubou. (Výborně! Potlesk. — Nepokoj
mezi stoupenci hr. Sternberga.) Tuto skutečnost
nelze popříti. Žádá-li vás dnes o důvěru člověk
vám dosud zcela cizí, rodem i smýšlením, vnu-
cuje-li se za zástupce vašich zájmů, musíte přece
prozkoumati jeho tužby a snahy. A co praví
pan hr. Sternberg? Všimněme si blíže jeho řeči
Pravil, že prý jde do boje proti k amarill e..
(Opětný silný nepokoj mezi stoupenci hr. Stern
berga.)...
Sternberg
Stern
Sternberg
22
article
V tom okamžiku přítomný posl. Klofáč vy-
skočil prudce na samý okraj podia a hodil d
shromáždění několik prudkých slov, jichž přesný
obsah ani četnými dotazy nebylo lze zjistiti. Roz
léhaly se výkřiky o svobodě slova, o „policaj-
tech“ a o „úplatcích“, o hraběcích běhounech
a pod.
Výkřik posl. Klofáče byl bleskurychle zod
pověděn strašnou vřavou stoupenců hr. Stern-
berga. Celou síní burácela směs nejrůznějších
hlasů. Ruce byly vzhůru, oči upřeny ku podiu
a děsný lomoz hýbal sálem. Hrabě Sternber
významnými posuňky pobádal své korteše, aby
neustáli. V tom občan kterýs vyskočil z auditoria
a vyšvihl se na podium. Jen včasným zakročením
bylo zabráněno násilí.
Na rychlo spuštěna opona jeviště. Bylo sly
šeti další vír hukotu podrážděných mass, na je
višti rozestřela se tma, tma snad nebezpečná ..
Proto opona záhy zase zdvižena. Obraz jevište
podnítil sternberské lidi k opětné bouři.
Každé lidské úsilí, zjednati klid a pořádek
musilo se v předrážděnosti pusté chvíle minout
s výsledkem. Proto předseda pan starosta Wol
prohlásil schůzí za skončenu, a předsednictv
opustilo svoje místa.
Klofáč
Roza
Stern
Sternber
Wol
23
article
Vřava však neustávala. Hr. Sternberg po-
zoroval ji z prvu s dábelským smíchem z podia
ale za krátko zmizel: šel do sálu mezi své
věrné, a v jich středu se otáčel. Nové výkřiky
nová vřava... A zase jiný sternbergovec vydra
se z auditoria na podium; opět jen rychlým za-
kročením bylo zabráněno násilí.
Po delší době lomoz se zvolna utišoval, sá
počal se vyprazdňovati. Když již značná část
účastníků byla venku, vystoupil na okraj podia
tajemník strany agrární p. Hybš a s největším
napjetím svého hlasu prohlásil, že strana agrárni
nemá s hr. Sternbergem nic společného. Opětná
bouře odporu znemožnila mu další slova.
Hlas: my Sternberga volit nebudeme
Jiný hlas: ale my Srdínka volit nebu
deme! My volíme Kolenskéhol
Znenáhla ruch se tlumil a mírnil. Skupiny
účastníků schůze stály drahnou ještě chvíli po-
hromadě v rozrušeném rozhovoru. Teprve ko
1. hod. odpol. sál se vyprázdnil docela. Hrabě
Sternberg zatím vyběhl na náměsti a sám hlasitě
provolával: Sláva hraběti Sternbergovi!
Hybš
Srdínko
Kolenskéhol
Sternberg
Sláva
Hradec
Sternberg
24
article
Schůze v Bolehošti.
Na neděli 31. ledna svolány byly na Opo
čensku voličské schůze dvě: na dopoledne do
Opočna, na odpoledne do Bolehoště.
Schůze v Bolehošti konala se o 4. hodině
odpoledne v místnostech obecního hostin ce
Předsedou zvolen byl p. Franz, rolník z Bo-
lehoště, místopředsedou p. Trojan z Křivie
zapisovateli pp. Janeček z Bolehoště a Janoušek
z Ledce. Očekávalo se, že i do této schůze
dostaví se hrabě Sternberg, přislibil prý to
zvláštním telegramem.
Posl. Anýž odjel do Bolehoště, abytu
s hraběcím kandidátem před českým lidem vy-
řídil, co v Opočně bylo zmařeno. Ale pan
hrabě se nedostavil.
První ujal se slova kandidát dr. Ant. Hajn,
který vyložil v podstatě totéž, co dopoledne
v Opočně. Řeč jeho byla odměněna potleskem
přátel.
Pan Desenský (sociální demokrat) vyslovil
se proti kandidatuře p. dra. Hajna, dodav, »že
prý je chyba, že se nehlásí lepší kandidát
nežli dosud jsou«. (Bouřlivý souhlas mezi stou-
penci řečníkovými.)
Předseda p. Pranz odňal řečníkovi za tentc
výrok slovo.
Franz
Trojan
Janeček
Janoušek
Posl
Anýž
doktor
Antonín
Hajn
Bolehošť
Opočno
Ledec
Sternberg
Opočeň
rolník z Bo
25
article
Pan Desenský prohlašuje, že protestuje
proti kandídatuře hr. Sternberga a dodává,ž
prý »strana radikální je rozbita na cimpr campr«
(Smích.)
Poslanec red. Anýž: Nechtěje činiti pra-
žádného nátlaku na vaše přesvědčení, dovoluji
si pouze co nejstručněji sděliti, že přišel jsem
zvláště proto, že jsem doufal setkati se zde
s hr. Sternbergem a že jsem chtěl vyvrátiti
některá jeho nepravdivá tvrzení, zvláště o če-
ských poslancích a o českém tisku, jejž obvini
z porušenosti. Chtěl jsem postaviti se tváří
v tvář hr. Sternbergovi a vyzvati jej, aby do-
kázal svoje tvrzení nebo aby je odvolal. Ob-
vinil-li hr. Sternberg český tisk ze skutků ne-
počestných, je povinen dokázati to, nebo mus
svoje tvrzení, jeli mužem čestným, odvolati
Tak je alespoň v kruzích občanských pra-
vidlem.
O nepřítomném mluviti nechci. Kdyby mělo
býti pravdou, co hr. Sternberg o poslancích
o českém tisku tvrdí, pak bylo by věru velice
špatně postaráno o zájmy našeho národa, jemuž
český tisk vždy je důvěrníkem a tlumočníkem
pak musili bychom zoufati nad budoucností
českého národa
Takové zjevy, jakých právě byli jsme
svědky, nutí nás, abychom přemítali o pro-
středcích a cestách k nápravě českého života,
aby národu našemu zůstaly i na dále zachovány
podmínky naší národní existence.
Desenský
Sternberg
Ob
Sternberg
26
article
Směry veřejné práce národní neurčuje nikde
jednotlivec, nýbrž vždy celý sbor mužů, jež
jednotná myšlenka a společný postup sdružuje
v ucelený svazek. Kdo v našem národě pra-
cuje, vidí, že objevuje se nyní v národním těle
našem neklid, ba podrážděnost, následek to
úporného, nepřátelského nám systému vládního.
Boj, který vésti musíme, lze dobojovati
dobře teprve tehdy, až budeme mu moci věno-
vati tolik sil a tolik díla organisačního, kolik
je obojího potřebí k dalšímu našemu postupu.
Na úspěch budeme míti naději, až smysl pro
velký společný cíl bude silnějším pojítkem sou-
středění, nežli nyní různost cest je příčinou
různosti postupu.
Při tom však nelze zapomínati, že skupi
nám národním náleží péče o jich potřeby ho-
spodářské a vůbec zájmové. Skupinám, nikol
osobám, neboť osoby přicházejí a zas odchá
zejí, ale národ zapotřebí má součinnosti všech.
Poněvadž skupin je nyní u nás několik a zájmy
jejich různé, musí se vyhledávati to, co všem
je společno, a tyto společné všem požadavky
musejí býti společným předmětem společného
našeho snažení.
27
article
Podaří-li se vám zvoliti kandidáta, který
tomto duchu bude pracovati, bude volba vaše
dobrá. V zájmu národa přeji si, aby měla vý-
sledek dobrý, a aby splněny byly naděje, jež
k nastávající volbě své připínáte. (Výborně!)
Kandidát národní strany svobodomyslné pa
Al. Kolenský vyložil pak svůj program rolnický
pojednav stručně opět o otázce řepařské; potom
promluvil o ochraně živnpstnictva a o potřebách
kruhů průmyslových. Přešed k otázkám vše-
obecným, zmínil se o nynější hospodářské krisi
a o prostředeích k jejímu zmírnění, pojednal
snahách družstevních atd. Po stránce politické
prohlásil se pro program státoprávní a program
národnostní rovnosti, pro rozšíření snah škol-
ských atd. Na konec zabýval se známým dele-
gačním výrokem, že Čechové na cestě, na které
se nyní nalézají, nedosáhnou úspěchů, a že
ehtějí stále více — i dokázal, že národu če-
skému odpírají se práva jeho, aťsi se o ně
hlásí na cestě kterékoli, a že informace druhá
není správna. Vzhledem k obtížím politických
poměrů skončil řečník výzvou k součinnosti
všech našich vrstev národních. (Výborně
Potlesk.)
Po stručné poznámce p. Mrhy z Třebe-
chovic prohlásil tajemník strany agrární p. Hybš
jménem výkonného výboru strany té, že česká
strana agrární hr. Sternberga nepřijímá, poně-
vadž by to bylo pod její ctí, a poněvadž by
tím trhala svoji organisaci.
Kolenský
Čecho
Mrha
Hybš
Sternberg
28
article
Řečník stýská si dále na dopisy hr. Stern-
berga českým starostům, kteréžto dopisy ozna-
čeny jsou německým razítkem »Schloss Kaitz«,
načež mluví o organisaci českého rolnictva,
stěžuje si, že v dřívějších rolnických družstvech
objevovalo se 20 proc. neobchodnosti a 80 proe.
nepoctivosti, čímž otázka sdružování velice utr-
pěla atd. Na konec žádá, by volba vykonána
byla ve znamení opposice proti vládě.
Pan Kryll z Ledec vyslovil přání, aby se
voličstvo stojící proti hr. Sternbergovi dohodlo
o společném kandidátu.
Předseda p. Franz vyslovil se proti tomuto
přání.
Posl. Klofáč doporučil kandidaturu dra-
Ant. Hajna.
Pan Václ. Mrdek z Černilova vyslovil ne-
souhlas s vývody dra. Hajna, týkajícími se vše-
obecného práva volebního, a žádal, aby otázka
tato řešila se pouze v souvislosti s reformou
přímých daní.
Pan dr. Hajn hájil svoje stanovisko.
Po poznámce p. PhC. Rydla navrhl rolnik
p. Jánský resoluci proti hr. Sternbergovi a v
prospěch dra. Hajna.
O resoluci rozvinula se delší rozprava, ve
které dr. Hajn žádal, aby odstavec jeho se ty.
kající byl vypuštěn.
Pan Hybš žádal, aby se resoluce obmezil
pouze na projev odporu proti kandidatuře hr
Sternberga. V témže smyslu učinil návrh reso-
luce p. Malec z Opočna.
Pan Mrdek vyslovil se proti navrhování
resolucí vůbee.
Poněvadž čas valně pokročil a místnost
schůze určena byla na večer pro ochotnické
divadelní představení, nastal přírozeně chvat,
tak že pro hlasování nezískána dostatečná po-
zornost a schůze byla skončena.
Stern
Schloss Kaitz
Kryll
Sternberg
Franz
Posl
Klofáč
Antonín
Hajn
Václ
Mrdek
doktor
Rydl
Jánská
Hybš
Malec
Ledec
Černilov
Opočno
29
article
Schůze voličů.
Z Volyně. Dne 31. ledna pořádána poli-
tickým spolkem zdejším v hostinci »U nádraží«
veřejná schůze lidu, při kteréž o minulém zase-
dání sněmu král. českého referoval poslanec p
P. Blahovec.
Svým názorným způsobem objzsnil program
pracovní mezi stranami sněmovní většiny smlu-
vený, vylíčil záminku a vznik německé obstrukce,
kteráž každé jednání o předmětech v programu
obsažených zmařila, ano, nepřipustila ani jednání
o navržené pomoci zemské pro krajiny krupo-
bitím postižené.
Velmi důrazné tóny nalezl při kritice po-
stupu vlády Körbrovy v akci nouzové zvláště
při odsouzení odpovědi, kterouž dal ministerský
předseda na žádosti o uspíšení pomoci o svo-
lání sněmu, z krajin poškozených vznesené.
Jasný výklad podal na to řečník o některých
důležitých otázkách, které rozřešení svého sně-
mem čekají, zvláště o nuceném pojišťování
nápravě zemských financi.
Po řeči hojným souhlasem četného poslu-
chačstva provázené zajímavé poznámky k jed
notlivým bodům jejím se vztahující přednesli:
řed. hosp. školy p. Šafránek (o způsobu rozdí-
lení podpor) a soudní adj. p. Doubek (ochra
novny pro mládež a donucovací pracovny pro
tuláky, pojišťování).
Na to jednohlasně schválena byla tato
resoluce:
P Blahovec
Doubek
Volyň
U nádraží
30
article
My shromáždění občané z okresu volyňského,
krupobitím těžce poškozeného, vyslovujeme sve
rozhořčení nad tím, že vláda dra. Köbra bídy če-
ských krajů využiti chce k politickému nátlaku na
naše poslance.
Vyzýváme vládu, aby poskytnutím náležité po-
moci zvláště ve způsobě dostatečných bezúročných
zápůjček konala vůči rolnictvu svou povinnost,
své poslance pak ujišťujeme, že český lid za
hmotné zájmy národní své ideály nezadá
v boji za ně — i nejkrajnějšími prostředky ve-
deném — poslance své bude podporovati.
Vláda marně zakrývá, že i při této čistě huma-
nilní otázce jedná se jí o persekuci českého ná-
roda, neboť nepočíná si nestranně vůči nám ani
tam, kde na pariament vůbec ani formálně odvo-
lávati se nemůže, jak zvláště patrno z nezákon-
ného obsazování míst soudcovských, při němž
kvalifikovaní čekatelé čeští jsou opomíjeni a obsa-
zování míst zůmyslně se zdržuje ve prospěch již
vyhlídnutých kandidátů německých.
Opětně pronášíme slesky své, že vláda proti
všemu zákonu a řádu sněmu království českého
k plnění jeho povinností nesvolává
Rozdělení diecésí od německých stran navrho-
vané považovali bychom za těžké poškození jed-
noty naší vlasti, proti němuž důrazně se ohra-
žujeme.
Svému zemskému poslanci p. P. Blahovci za
jeho všestranně horlivou činnosť vyslovujeme díky
a úplnou důvěru.
31
article
Schůze voličů v Nezbavěticích.
Vyhověv četným dopisům z okresu blovi-
ckého, v nichž stěžuje se na způsob, jakým
provádí se podpůrná akce — svolal posl. dr.
E. Dyk schůzi volíčů do Nezbavětic na den
31. ledna 1904.
Návštéva a průběh její podaly nezvratný
důkaz, že rolnictvo v zápasu za práva národa
jest se svými poslanci za jedno, že schvaluje
českou obstrukci a usnesená resoluce dává ne-
pokrytě výrazu smýšlení českého voličstva
pověstné odpovědi dra. Körbra, dané deputaei
poslanců venkovských.
Z obcf Losiné, Chválenie, Nezbavětic, Ne-
zvěstie, Vlétýna ba i ze Štáhlav a Plzence do-
stavilo se takové množství obecenstva, a
doktor
E Dyk
Nezbavětice
Losiná
Chválenie
Plzenec