ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f725d100-7108-11dc-a322-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 123, place 38, work 5, org 3
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
3. února 1904.
4 masthead
Císlo 34
5 article
p. autor chybuje, když mluví o protichůd nosti. (V.). A nyní co se týče české konfesse. Janz Valdštýna že mluvil 7. března 1575 proti česk konfessi? Vždyť tenkráte české konfesse těto ještě vůbec nebylo, ba nikdo na ni ani nemyslil Teprve 16. březnr 1575 vznikla vůbec my- šlénka, aby sepsáno byle zvláštní české vy znání, což také ihned bylo usneseno a den n to zvoleni byli, kteří by měli o sepsání se starati. Jan z Valdštýnu mluvil sice 7. března, ale n proti vyznání českému, nýbrž proti augsburské- mu. To je ovšem zřejmá chyba pana autora gloss. (VI.) A že Bratří se nezúčastnili při sepisování?
Jan Valdštýn
6 article
Stáli ovšem zvláště z počátku upjatě vstříc, al došlo ke společné práci přece. Diarium bratrské o událostech na sněmu r. 1575 píše o tom podrobně.3) Mezi zvolenými k sepisování česk konfesse byl bratrský pán Albrecht Kamejský jenž s bratrským vyznáním v ruce účastnil se práce té. K témuž času přišli do Prahy senioři bratrští Ondř. Štefán a Jan Kálef, přivzavše ze starších Jana Javornického, Jakuba Velkého z duchovních Jiříka Strejce a Izaia Cibulku Bratra Jiřího Strejce vyslali jako kaplana páně Kurcpachova mezi osoby, zvolené k sepsání kon fesse a týž tu znamenitě uplatňoval vliv bratrský Později vyslali B. Izaia do tohoto výboru vý- slovně jako kněze bratrského. Mnozi z účastníků jednání četli bratrskou konfessi, jakož i Augustův spis o reformaci, a zvláště snešení sudoměřské z r. 1570, sjednané mezi Bratřími a ostatními evangelíky v Polsku a na Litvě, jež v 20 exemplá řích bylo rozšířeno mezi všecky stavy, „že té- měř všichni o něm mluvili a všichni schvalo- vali.“ Při sepisování konfesse té brali něco z augustánské konfessí a něco z bratrské, v čemž B. Jiři se také jim uděloval, kde co nebezpeč- ného a škodlivého viděl, aby bylo vypuštěno, co užitečného, doloženo, až to dokonali a všecko sepsali v ponděli před památkou vstoupení Pána Krista v nebe.“ Není zřejmou chybou tvrzení, že Bratří „na upracování této české konfesse nižádného podílu neměli“ —? (VII.).
Kamejský Kálef Javornický Velký Jiřík Strejc Izaia Cibulka Strejc pán B Izaia Augustův Praha Polsko Litva pán Krist
7 article
A že česká tato konfesse nezahrnovala spo- lečné jakési vyznání nejen ostatních českých protestantů, nýbrž i Českých bratři? Nejlíp to ukazuje předmluva Bratří k vydání české kon- fesse,“ jež sami obstarali r. 1608, a v níž se dí: „Ačkoli předkové naši milí svou vlastní konfessí měli, při níž i od J. M. pánů stavů zanecháni jsou, ... avšak i tuto všech tři stavů konfessí, ve všech podstatných artikulích podlé i jejieh i našeho vyznání s naší konfessí se srovnávající oblíbili a k ní se přihlásili. A to pro dokázání skutečné lásky, že se od J. M. všech tří pánů stavů království českého, tělo a krev Krista Pána pod obojí přijímajících, nedělili, nýbrž u víře svaté s nimi snášeli a srovnávali .. . Následujíce předků našich milých tu konfessí ve všech pod- statných artikulích s naší se srovnávající oblibu- jeme... Bohdá, až do smrti naší při témž vy- znání víry svaté všech tří stavů... zůstatia setrvati míníme.“ Pan autor gloss chybuje,") po- pirá-li to. (VIII.). A že nebyli Bratři pojati v slib krále Max miliána, když připovídal svobodu náboženskou a zůstali i nadále mimo zákon až do majestátu Rudolfa II.? Autor tak píše, jakoby předpoklá- dal, že ostatní češti evangelíci byli tedy na zá kladě slibu krále Maxmiliána zákonem již chrá- něni od r. 1575 a mandáty vydané, netkly se nikoho než Bratří. Ale vždyť slib z r. 1575 ne- byl zákonem a tak zákonem nebyli chráněni ani Bratří ani ostatní evangelíci do r. 1609. Slibem však chráněni byli i ostatní i Bratři. Jen že sli nedovedl zabrániti oněm mandátům krále Max- miliána, kterými zakazoval i tísk české konfesse schůzky Pikhartů a náboženské novoty v mě stech. O tom píše Gindely (Geschichte d. b. B.
Krist Max miliat Maxmilián Max Pikhart Gindel Geschichte d
8 article
214): „Ohromení, jež tyto rozkazy v Čechách způsobily, bylo v prvém okamžiku nesmírné Lutheršti stavové ztratili rozvahu a se schůz. defensorů, jež se měla konati v Praze, sešlo, ježto se nevědělo, zda smějí zástupci měst se zúčastniti či nikoli, a bez těchto se nechtělo nie konati. Lutheráni nehleděli lhostejně na úzkosti- plné postavení Bratří... slíbili jim všechnu možnou ochranu a také skutečně ji prokázali. Bratří sami na radu evangelických stavů hájili se tím, že nejsou Pikharty, nýbrž že jsou zahrnuti ve slib, daný stoupencům české konfesse. T vše svědčí o pravém opaku toho, co tvrdí (X. p. autor gloss. Je vidět — všechny svrchu uvedené důvody pana autora gloss osvědčily se nesprávnými jedna nesprávnost za druhou. Z mých tvrzen není vyvráceno jediné.“)
Pikhart Čechy Praha
9 article
5) Dlarium Sixta z Oitersdorfu o sněmu 1575. — Diarium, zápisy o sněmování a listové o událostech za času sněmu r. 1575 sběhlých, napsané od Brat českých. ) „České vyznání“, vydané 1903 Ev. Maticí Opatovicích u Čáslavi, str. 13. Ostatně Gindely, jehož se dr. B. B. tolik dovolává, píše v Geschichte den běhm. Br. II. str. 160, že Česká konfesse „jest, soudě podle dvou Gjejích článků) nejúplnější kompromis mez Augustovou a učením Bratří.“ A ukazuje to na článcích o ospravedlnění a o Večeři Páně. Komenský pak dí v Ohlášení na str. 123: „Z čehož patrné, že Česká konfesse není Augšpurská, ale vlastně a právě Česká vyznání víry milých našich předků... v sobě obsa- hující, k tomu sepsaná, aby všechněch pod obojí Če- chů společné pravidlo byla.“ „Bez vší tedy potřeby a naprosto bez rozumu nováčci mudrují, že konfessí České Augšpurské jest; ježto kdyby milovníci národu svého byli a jemu té cti, kteréž jemu Pán Bůh popřál přáli, naopak by mluviti měli, že Auzšpurské kon- fessí jest pravá Česká konfessí.“ Tak mluví Komen- ský. — Dr. Müller pak dí v předmluvě téhož Ohlá šení na str. XXI.: „Přirovnáme-li tyto výrazy Bratří (z předmluvy jich ke konfessí české r. 1608) ku při- mluvě... již r. 1575 stavové pod obojí učinili ve pro- spěch Bratří, je patrno, že tu nastal rozvoj další. Ten pak ukončen formální listinou sjednocovací mezi no- vými utraquisty a Bratřími ze dne 28. září 1609.
Sixt Eva Gindel Augustův Páně Komenský bůh Komen doktor Müller XXI Matica Opatovice Čáslav Český vyznání
10 article
Touto listinou upraven poměr mezi Bratřími a novými utraquisty tímto způsobem: Bratří v Čechách vzdá- vají se svého zvláštního vyznání a přiznávají se pro budoucnost ke konfessí České z r. 1575...“ — Co se týče doby pozdější, viz výrok Komenského o České konfessi v pozn. 8. již uvedený. *) P. autor gloss chybuje (IX.), když dí, že Bralř nejen neměli podílu na vypracování české konfesse. nýbrž »vypracovali svou zvláštní konfessi, kterou jménem Jednoty předložil sněmu ke schválení Karel z Krajku.« Předložili svou konfessi, ale ne novou. nýbrž české, latinské a německé vydání dosavadní své kenfesse. Dlužno podotknouti, že právě v pozděj ších vydáních je stále více znát buď vliv wittenber- ský neb švýcarský. O vydání latinském z r. 1573d Izai Cibulka (Gindely, Gesch. der Br. II. 96): »Líš se tím, že jasně se mluvilo, kde dříve poněkud temno panovalo, přesněji mínění se rozvádí, kde dříve byla nenáležitá stručnost«. Gindely sám (Gesch. der Br. II. 91.) dává příklad, že v učení o křtu dětí nové vy dání upraveno bylo dle návrhu wíltenberského. Tedy pravý opak toho, co míní autor gloss. 4) Odstavec o hnutí »Pryč od Říma« musíme vy- nechati pro nedostatek místa. Ostatně může si jej do
Komenský Karel Izai Cibulka Gindel Gesch Čechy Řím
11 article
3. Poslední these byla: „Evangelium je pra- menem pokroku a síly. Rozumíme tomu tak, jak vysvětleno, že kdekoli lidé dali se ovládati evan geliem, všude dařilo se a daři pokroku kultur nímu a národové vzkvétají, kdežto kdekoli se podařilo Římu evangelium udusiti, znamenalo t vzrůst zpátečnictví a zastavení zdravého po kroku. Autor gloss naproti tomu dokazuje, že prote- stantismus není pokrokem.. Netvrdí již, že by potestantismus byl ztělesněnou reakcí, a nepro- hlašuje již tradici římskou za něco, co spíše je schopno pokroku. Omezuje se na to: „Tvrdím však opětně, že věda a náboženství stály a stát budou vždy na protichůdném stanoviskua v tomto ohledu protestantismus výjimky nečiní.“ Na doklad ukazuje případy, kdy jednotliví evan gelíci v některých otázkách byli a jsou nepo- krokoví, ba věřili i v pověru. Z toho soudí,že v každé církvi je reakce, což platí i o církvi pro- testantské.
Řím
12 article
Že byli i v evangelické církvi mnozi, kteř se nemohli vymaniti z pověry mnohé, a že měl podobné nedostatky své doby i Hus, i Luther i Calvin, to žádný evangelík nepopírá. Lze uvěst toho dosti dokladů. Byli to lidé — lidé své doby třeba nad jiné vynikali ve mnohém směru. Ale není správné, z jednotlivých nedostníků usuzovat na nepokrokovost celku a zásad. (XI.). Taková argumentace je nesprávná. Sice by byl oprávněn Schwarzenberg nazvati Žižku a Husity bandou lupičů a žhářů pro některé případy zločinů, jež se i mezi nimi vyskytly. A přece je zjištěno,že vojska táborská rynikala kázní a poměrnou šetr- ností k nepřátelům. Anebo by možno bylo Husa a Komenského nazvati zpátečníky, poněvadz také měli některé předsudky své doby — a přec je známo, že byli průkopníky duchovního po- kroku. A stejně je možno nazvati evangelictví zpátečnictvím, protože jsou jednotlivci mezi námi zpátečníky a i naši vůdcové Hus, Luther
Hus Luther Calvin Schwarzenberg Žižek Komenský
13 article
Calvin, Komenský i jiní nedovedli v každém směru vyrůsti nad svou dobu. Kdo to žádá, žádá zázraky a nemožnosti. Nám stačí, že jmenovan mužové, vedeni evangeliem, třeba ve všem, alo přece v přemnohých věcech pokrokově stanul- v čele své doby a že, což jest hlavní, projevili a v evangelictví uložili zásady pokrokové, kter nutně musily vésti lidstvo dále, než oni sam postoupili. Nepokrokovost a zpátečnictví mohlc by se jim vyčítati a protestantismu vůbec jen tenkráte, kdyby zjevy nepokrokovosti nebyly mezi námi zjevy ojedinělými, nýbrž pravidlem vyplývajícím z nepokrokovosti zásad. P. aut. glose sice tvrdí, že „pověry a tmářství byly existovaly v církvi kalolické a protestantské stejnou mě- rou.“ Jej vyvraci Schell, professor katolické theologie ve Würeburku, když statisticky doka- zuje kulturní opozděnost německých katolíků z protestanty a přece němečtí katolíci, stojíce pod vlivem převážně evangelické kultury německé vynikají velice nad katoliky jiných zemí. Alei kdyby přes to měl pravdu, jak by bylo možno vysvětliti, že vzdělání mezi evangelickými na- rody věnuje se od dob reformačních největší péče, že mezi nimi je nejmenší procento analfa- betů, největší činnost vědecká, a že cvangeličtí národové stojí v čele pokroku? Není to zvláštní že třeba u nás v Čechách evangeličtí duchovni čeští jsou napořád lidé pokrokovi, různých ovšem odstínů a směrů, ale sotva jediný se mezi nimi najde, který by byl zpátečníkem?
Calvin Komenský Schell Čechy
14 article
Zajímavé je svědectví myslitelů o protestan- tismu a katolicismu. Již svrchu byla zmínka, co dí Laveley a Miljukov. Neméně je zajímavé, co dí professor Drtina („Myšlénkový rozvoj evr. lid- stva“ str. 293., 295.), prof. Krejčí („O filosofii přítomnosti“ str. 104., 112.) a prof. Masaryk („Otázka soc.“ str. 548.). Uvádím toto: „Ná- boženská přeměna je podstatnou a hlavní částí všech těch přeměn, které ustálují novou dobu,a přeměna ta má své předchůdce v reformačních pokusech dob sta a sta let odlehlých. Mění se celý názor světový, mění se správa životní, na- stává doba skutečně nová. A novost ta záleží v tom: Lidé s reformací počínají samostatně my- slit a myslit na vlastní zodpovědnost. Hus osvo- bodil svědomí. Počíná se myslit nejen filosoficky ale i vědecky. Protestantism, připouštěje svobodu bádání v písmě, je stupněm k svobodě vůbec.“ Tak soudí mužové, kteří se nikterak nestotož ňují s protestantismem. Tím vším padá tvrzen p. autora o nepokrokovosti protestantismu (XII. Na ostatní mé tvrzení o náboženství zdra- vém, o vnitřní síle, která prýští z evangelia, kritice v náboženství, o indifferentismu nábo- ženském, p. autor neodpovídá, leda dí, že se ne- smí zapomínati, že autorem článku je „kněz pro- testantský“, a že vývody ty patří na kazatelnu.
Laveley Miljukov Drtina profesor Krejčí Masaryk Hus
15 article
Tím ovšem nic nevyvrátil, a tudíž i tu mé tvrzení zůstává neotřeseno. 4. Tak jsme v hlavních rysech prošli druhou řadou gloss. Myslím, že je dostatečně doloženo že prohlášení sjezdu, o něž se jednalo, a má sou běžná tvrzení jsou správná, a že opáčná tvrzení p. autora gloss jsou nesprávná. Ukázal jsem, ž a) p. autor vyhledal mnohé doklady jednostranně a z výminky sestrojoval pravidlo (viz toho do- klad nahoře pod značkou XI.), b) bojuje prot podloženým mi nesprávnostem (III.), c) dopoušt se celé řady zřejmých historických chyb (IV. až X.), d) na mnohé důležité otázky zůstal mi od- pověď dlužen (viz příslušné zmínky v odstavei 2. a 3.), e) dopouští se nesprávných tvrzení (I. II. XII.), f) V celku vzato, nevyvrátil jediné mé tvrzení.
XI I . II
16 article
Při tom se dopouští další chyby. Ač mi jediné chyby historické nedokázal a ač sám se dopoušti tolika chyb, troufá si vytýkati mi »na- prostou neznalost historie české«. Co bych mě nyní souditi o něm? — Neznám ho jinak. Nech také odpůrce snižovat. Mně se vůbec o osobu jeho nejedná, ale o věc. Hlavní věcí mi je,že prohlášení sjezdu a má souběžná tvrzení zů- stala neotřesena. Zůstávám tudíž při tom: A) Otázka česká jako otázka národní není jen otázkou národně jazykovou, ale právě proto že je otázkou existence národa a jeho rozvoje. je otázkou kulturní, mravní a v kořenech svých náboženskou a musí jako taková býti řešena. B) Husitský a vůbec český náboženský proud, jak se rozvíjí od dob Husových ve stran pod obojí a Českých bratří a pak v stoupen- cích českého vyznání, pokud se udržel do to- lerance r. 1781, proudí dále v našich evangeli- ckých sborech. C) Sympatisujeme s evangelickým hnutím (Pryč od Říma) mezi všemi národy — ovšem mysliti každý sám jako důsledek ze všeho ostatního co tuto je uveden ne s politickým ale s náboženským. Přejeme ze srdce zvlástě našemu lidu, aby evangelické hnutí se ujalo i mozi námi a vedlo pryč od prázdného obřadnietví, od klerikalismu, od ro manismu (římského ducha) blíže ke Kristu, ovangeliu, k náboženství v duchu a pravdě. D) Je potřebí, aby lid náš se vrátil k pra- meni evanjelia, z něhož oteové naši čerpali svou náboženskou, mravní a vůbec kulturní sílu. Jsme jisti, že i nynější lidstvo stejně jako tenkráte, lid i inteligence, sílu svou nalezne jedině evangeliu.
Husův Krist Řím
17 article Z volebního bojiště král.-hradeckého
Z volebního bojiště král.-hradeckého Veřejná schůze v Opočně. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Na neděli dne 31. ledna svolána byla do Opočna schůze voličstva, ohlášená jako schůze všeobecná, na které se představí všichni kandi dáti, kteří o mandát říšského poslance za sku pinu obcí královéhradeckých se ucházejí. Schůz byla neobyčejně četně navštívena. Již delší dobu před počátkem jejím byly veškeré prostory vel kého sálu „Národního domu Kodymova“ na plněny a hustě obsazeny. Na jevišti, v sále umístěném, zaujali místo starosta města Opočna p. Ad. Wolf, kandidát Al. Kolenský, dr. Hajn a hr. Sternberg; pozděj dostavili se poslanci red. Anýž a Klofáč. Záhy po zahájení schůze ukázalo se, že v shromáždění mají značnou většinu stoupenei hr. Sternberga, a pánové ti dovedli ji také ve smyslu a po způsobu svého pána a vládce uplat niti: uprostřed rokování došlo ke strašné vřavě jež nabyla rozměrů tak velikých a rázu tak po vážlivého, že předseda p. starosta Wolf musi schůzi rozpustiti. Pouze rozvaze a zakročení ně kterých účastníků schůze dlužno děkovati, že nedošlo k tělesnému násilí.
Kodymův Wolf Al Kolenský doktor Hajn Anýž Klofáč Sternberg Opočeň Opočno Sternberg národní dom
18 article
Schůzi zahájil p. Ad. Wolí jako starosta města Opočna, a po uvítání přítomných, vyzval k volbě předsednictva. Zvoleni jsou: předsedou p. starosta Wolf, místopředsedy pp. Franz z Bole hoště a Václav Pavlík, měst. radní z Opočna, za pisovateli pp. správce Tomek a PhC. Rydloz Václavie. Na základě vzájomné úmluvy promluvil nej- prvé kandidát národní strany svobodomyslné p. Al. Kolenský. Vzhledem k informacím, jež před schůzí jej došly, pojednal nejprvé šíře ctázce řepařské a požadaveích a potřebách če ských řepařů. Když nedlouhou chvíli thema toto probíral jali se stoupenci hr. Stornberga dávati na jev nepokoj. Pan Kolenský, postřehnuv situaci, zmí nil se několika slovy o zájmech a tužbách živ nostnictva, a skončil prohlášením: hájím dobrou věc, které chci věnovati svoje síly. Těžká doba kterou národ náš prožívá, vyžaduje součinnosti veškerých vrstev našeho národa při společne práci. Jinak nežli společným postupem nedo- spějeme ke svému cíli, nedobudeme svých práv (Souhlas.) Tím řečník končil, aby mohl promlu viti druhý kandidát.
Ada Wolf Franz Bol Pavlík Rydloz Kolenský Opočno Zvolen
19 article
Hrabě Vojt. Sternberg „řečnil“ svým, nyn již známým způsobem. Vyslovil se v ten smysl že neminí dělat politiku zásad, nýbrž cílů, útočil proti poslancům národní strany svobodomyslné a radikálům, prohlásil, že kandiduje na program agrární, ale zároveň jako protivník kamarilly vídeňské a kšeftovních kamarili jednotlivých stran“ atd. Dále vykládal, že není „protivee“ lidu, že když dovedl bojovat pro „Buři“, že do- vede bojovati také pro český lid, a že je „víru nepodobné“, že se mu to nevěří. O svě německé básni „An den Dampfer König,“ pravil, že vn „mluví o německém žížnu (1?) té lodi“, načež volal po organisaci rolnictva a štval proti „Ná- rodním Listům“ a skončil útoky na český tisk vůbec. Toť se ví, že věrní hr. Sternberga mu bouřlivě tleskali. Občan jeden, jehož jméno ne- podařilo se zjistiti, nevyžádav si slovo, jal se „jménem shromáždění“ hr. Sternbergovi gratu- lovati. Byl při tom smrtelně bledý.
Sternberg Sternberg Dampfer König
20 article
Pak promluvil kandidát strany radikálně pokrokové, dr. Ant. Hajn. Dal výraz známému svému stanovisku v otázkách státoprávních, roz- víjel vojenský program, mluvil o závazných spo- lečenstvech zemědělských atd. Také při řeči dra. Hajna jevil se týž nepokoj mezi stoupene hr. Sternberga, jako za výkladu p. Kolenského Když dr. Hajn pokračoval, nepokoj a šum chví lemi vzrůstal; z galerie ozýval se dupot. Dr Hajn byl mimo to přerušován různými výkřiky tak že stěží skončil žádostí, aby voličové dal hlas tomu kandidátovi, kterého uznaji za nej lepšího. Na to přihlásil se ke slovu poslanec red Anýž, který jal se mluviti takto: Velectění pá- novél Tři jsou příčiny, jež mne přiměly, abye promluvil v tomto shromáždění. Nechápu se slova z příčin osobních, — nejsem kandidátem říšského poslanectví — nýbrž z důvodů situač- ních, hlavně ovšem proto, abych zaujal stano- visko k některým tvrzením, jež jsou zahrnuty v tiskopisech, hr. Sternbergem vydávaných, ja kož i k názorům, jež tento pán s nevídanou neslýchanou smělosti pronesl i v dnešní debatě Za svého, dosti dlouhého veřejného půso bení měl jsem hojnou příležitost, získati nejednu cennou zkušenost i pokud se týče zbraní, jichž se užívá při volebních agitacích. Ale co se právě odehrává ve vašem volebním okresu, vyžaduje přece jen zvláštní pozornosti.
doktor Antonín Hajn Sternberg Kolenský Anýž
21 article
Před aktem tak důležitým, jako jest volba říšského poslance za vaše venkovské obce, při- kazuje svědomí a starost o veřejné dobro, abyste — jak se říká — dali hlavy dohromady a moudře se uradili, by výsledek sloužil ke cti a prospěchu nejen vašemu, nýbrž i celého našeho národa. (Výborně!) Tu pak v první řadě musíte míti na mysli že národ náš po strašných katastrofách, jež v minulosti jej stihly a poškodily, znovu se po- vznesl vlastní svou silou lidovou. Nejlepšími rádci českého národa byli tu mužové z našich lidových vrstev. (Výborně! Potlesk.) Národ náš nejlépe mohl z dějin svých vzíti si naučení, že cizota, do českých řad se dostavší, byla vždycky jeho zhoubou. (Výborně! Potlesk. — Nepokoj mezi stoupenci hr. Sternberga.) Tuto skutečnost nelze popříti. Žádá-li vás dnes o důvěru člověk vám dosud zcela cizí, rodem i smýšlením, vnu- cuje-li se za zástupce vašich zájmů, musíte přece prozkoumati jeho tužby a snahy. A co praví pan hr. Sternberg? Všimněme si blíže jeho řeči Pravil, že prý jde do boje proti k amarill e.. (Opětný silný nepokoj mezi stoupenci hr. Stern berga.)...
Sternberg Stern Sternberg
22 article
V tom okamžiku přítomný posl. Klofáč vy- skočil prudce na samý okraj podia a hodil d shromáždění několik prudkých slov, jichž přesný obsah ani četnými dotazy nebylo lze zjistiti. Roz léhaly se výkřiky o svobodě slova, o „policaj- tech“ a o „úplatcích“, o hraběcích běhounech a pod. Výkřik posl. Klofáče byl bleskurychle zod pověděn strašnou vřavou stoupenců hr. Stern- berga. Celou síní burácela směs nejrůznějších hlasů. Ruce byly vzhůru, oči upřeny ku podiu a děsný lomoz hýbal sálem. Hrabě Sternber významnými posuňky pobádal své korteše, aby neustáli. V tom občan kterýs vyskočil z auditoria a vyšvihl se na podium. Jen včasným zakročením bylo zabráněno násilí. Na rychlo spuštěna opona jeviště. Bylo sly šeti další vír hukotu podrážděných mass, na je višti rozestřela se tma, tma snad nebezpečná .. Proto opona záhy zase zdvižena. Obraz jevište podnítil sternberské lidi k opětné bouři. Každé lidské úsilí, zjednati klid a pořádek musilo se v předrážděnosti pusté chvíle minout s výsledkem. Proto předseda pan starosta Wol prohlásil schůzí za skončenu, a předsednictv opustilo svoje místa.
Klofáč Roza Stern Sternber Wol
23 article
Vřava však neustávala. Hr. Sternberg po- zoroval ji z prvu s dábelským smíchem z podia ale za krátko zmizel: šel do sálu mezi své věrné, a v jich středu se otáčel. Nové výkřiky nová vřava... A zase jiný sternbergovec vydra se z auditoria na podium; opět jen rychlým za- kročením bylo zabráněno násilí. Po delší době lomoz se zvolna utišoval, sá počal se vyprazdňovati. Když již značná část účastníků byla venku, vystoupil na okraj podia tajemník strany agrární p. Hybš a s největším napjetím svého hlasu prohlásil, že strana agrárni nemá s hr. Sternbergem nic společného. Opětná bouře odporu znemožnila mu další slova. Hlas: my Sternberga volit nebudeme Jiný hlas: ale my Srdínka volit nebu deme! My volíme Kolenskéhol Znenáhla ruch se tlumil a mírnil. Skupiny účastníků schůze stály drahnou ještě chvíli po- hromadě v rozrušeném rozhovoru. Teprve ko 1. hod. odpol. sál se vyprázdnil docela. Hrabě Sternberg zatím vyběhl na náměsti a sám hlasitě provolával: Sláva hraběti Sternbergovi!
Hybš Srdínko Kolenskéhol Sternberg Sláva Hradec Sternberg
24 article
Schůze v Bolehošti. Na neděli 31. ledna svolány byly na Opo čensku voličské schůze dvě: na dopoledne do Opočna, na odpoledne do Bolehoště. Schůze v Bolehošti konala se o 4. hodině odpoledne v místnostech obecního hostin ce Předsedou zvolen byl p. Franz, rolník z Bo- lehoště, místopředsedou p. Trojan z Křivie zapisovateli pp. Janeček z Bolehoště a Janoušek z Ledce. Očekávalo se, že i do této schůze dostaví se hrabě Sternberg, přislibil prý to zvláštním telegramem. Posl. Anýž odjel do Bolehoště, abytu s hraběcím kandidátem před českým lidem vy- řídil, co v Opočně bylo zmařeno. Ale pan hrabě se nedostavil. První ujal se slova kandidát dr. Ant. Hajn, který vyložil v podstatě totéž, co dopoledne v Opočně. Řeč jeho byla odměněna potleskem přátel. Pan Desenský (sociální demokrat) vyslovil se proti kandidatuře p. dra. Hajna, dodav, »že prý je chyba, že se nehlásí lepší kandidát nežli dosud jsou«. (Bouřlivý souhlas mezi stou- penci řečníkovými.) Předseda p. Pranz odňal řečníkovi za tentc výrok slovo.
Franz Trojan Janeček Janoušek Posl Anýž doktor Antonín Hajn Bolehošť Opočno Ledec Sternberg Opočeň rolník z Bo
25 article
Pan Desenský prohlašuje, že protestuje proti kandídatuře hr. Sternberga a dodává,ž prý »strana radikální je rozbita na cimpr campr« (Smích.) Poslanec red. Anýž: Nechtěje činiti pra- žádného nátlaku na vaše přesvědčení, dovoluji si pouze co nejstručněji sděliti, že přišel jsem zvláště proto, že jsem doufal setkati se zde s hr. Sternbergem a že jsem chtěl vyvrátiti některá jeho nepravdivá tvrzení, zvláště o če- ských poslancích a o českém tisku, jejž obvini z porušenosti. Chtěl jsem postaviti se tváří v tvář hr. Sternbergovi a vyzvati jej, aby do- kázal svoje tvrzení nebo aby je odvolal. Ob- vinil-li hr. Sternberg český tisk ze skutků ne- počestných, je povinen dokázati to, nebo mus svoje tvrzení, jeli mužem čestným, odvolati Tak je alespoň v kruzích občanských pra- vidlem. O nepřítomném mluviti nechci. Kdyby mělo býti pravdou, co hr. Sternberg o poslancích o českém tisku tvrdí, pak bylo by věru velice špatně postaráno o zájmy našeho národa, jemuž český tisk vždy je důvěrníkem a tlumočníkem pak musili bychom zoufati nad budoucností českého národa Takové zjevy, jakých právě byli jsme svědky, nutí nás, abychom přemítali o pro- středcích a cestách k nápravě českého života, aby národu našemu zůstaly i na dále zachovány podmínky naší národní existence.
Desenský Sternberg Ob Sternberg
26 article
Směry veřejné práce národní neurčuje nikde jednotlivec, nýbrž vždy celý sbor mužů, jež jednotná myšlenka a společný postup sdružuje v ucelený svazek. Kdo v našem národě pra- cuje, vidí, že objevuje se nyní v národním těle našem neklid, ba podrážděnost, následek to úporného, nepřátelského nám systému vládního. Boj, který vésti musíme, lze dobojovati dobře teprve tehdy, až budeme mu moci věno- vati tolik sil a tolik díla organisačního, kolik je obojího potřebí k dalšímu našemu postupu. Na úspěch budeme míti naději, až smysl pro velký společný cíl bude silnějším pojítkem sou- středění, nežli nyní různost cest je příčinou různosti postupu. Při tom však nelze zapomínati, že skupi nám národním náleží péče o jich potřeby ho- spodářské a vůbec zájmové. Skupinám, nikol osobám, neboť osoby přicházejí a zas odchá zejí, ale národ zapotřebí má součinnosti všech. Poněvadž skupin je nyní u nás několik a zájmy jejich různé, musí se vyhledávati to, co všem je společno, a tyto společné všem požadavky musejí býti společným předmětem společného našeho snažení.
27 article
Podaří-li se vám zvoliti kandidáta, který tomto duchu bude pracovati, bude volba vaše dobrá. V zájmu národa přeji si, aby měla vý- sledek dobrý, a aby splněny byly naděje, jež k nastávající volbě své připínáte. (Výborně!) Kandidát národní strany svobodomyslné pa Al. Kolenský vyložil pak svůj program rolnický pojednav stručně opět o otázce řepařské; potom promluvil o ochraně živnpstnictva a o potřebách kruhů průmyslových. Přešed k otázkám vše- obecným, zmínil se o nynější hospodářské krisi a o prostředeích k jejímu zmírnění, pojednal snahách družstevních atd. Po stránce politické prohlásil se pro program státoprávní a program národnostní rovnosti, pro rozšíření snah škol- ských atd. Na konec zabýval se známým dele- gačním výrokem, že Čechové na cestě, na které se nyní nalézají, nedosáhnou úspěchů, a že ehtějí stále více — i dokázal, že národu če- skému odpírají se práva jeho, aťsi se o ně hlásí na cestě kterékoli, a že informace druhá není správna. Vzhledem k obtížím politických poměrů skončil řečník výzvou k součinnosti všech našich vrstev národních. (Výborně Potlesk.) Po stručné poznámce p. Mrhy z Třebe- chovic prohlásil tajemník strany agrární p. Hybš jménem výkonného výboru strany té, že česká strana agrární hr. Sternberga nepřijímá, poně- vadž by to bylo pod její ctí, a poněvadž by tím trhala svoji organisaci.
Kolenský Čecho Mrha Hybš Sternberg
28 article
Řečník stýská si dále na dopisy hr. Stern- berga českým starostům, kteréžto dopisy ozna- čeny jsou německým razítkem »Schloss Kaitz«, načež mluví o organisaci českého rolnictva, stěžuje si, že v dřívějších rolnických družstvech objevovalo se 20 proc. neobchodnosti a 80 proe. nepoctivosti, čímž otázka sdružování velice utr- pěla atd. Na konec žádá, by volba vykonána byla ve znamení opposice proti vládě. Pan Kryll z Ledec vyslovil přání, aby se voličstvo stojící proti hr. Sternbergovi dohodlo o společném kandidátu. Předseda p. Franz vyslovil se proti tomuto přání. Posl. Klofáč doporučil kandidaturu dra- Ant. Hajna. Pan Václ. Mrdek z Černilova vyslovil ne- souhlas s vývody dra. Hajna, týkajícími se vše- obecného práva volebního, a žádal, aby otázka tato řešila se pouze v souvislosti s reformou přímých daní. Pan dr. Hajn hájil svoje stanovisko. Po poznámce p. PhC. Rydla navrhl rolnik p. Jánský resoluci proti hr. Sternbergovi a v prospěch dra. Hajna. O resoluci rozvinula se delší rozprava, ve které dr. Hajn žádal, aby odstavec jeho se ty. kající byl vypuštěn. Pan Hybš žádal, aby se resoluce obmezil pouze na projev odporu proti kandidatuře hr Sternberga. V témže smyslu učinil návrh reso- luce p. Malec z Opočna. Pan Mrdek vyslovil se proti navrhování resolucí vůbee. Poněvadž čas valně pokročil a místnost schůze určena byla na večer pro ochotnické divadelní představení, nastal přírozeně chvat, tak že pro hlasování nezískána dostatečná po- zornost a schůze byla skončena.
Stern Schloss Kaitz Kryll Sternberg Franz Posl Klofáč Antonín Hajn Václ Mrdek doktor Rydl Jánská Hybš Malec Ledec Černilov Opočno
29 article
Schůze voličů. Z Volyně. Dne 31. ledna pořádána poli- tickým spolkem zdejším v hostinci »U nádraží« veřejná schůze lidu, při kteréž o minulém zase- dání sněmu král. českého referoval poslanec p P. Blahovec. Svým názorným způsobem objzsnil program pracovní mezi stranami sněmovní většiny smlu- vený, vylíčil záminku a vznik německé obstrukce, kteráž každé jednání o předmětech v programu obsažených zmařila, ano, nepřipustila ani jednání o navržené pomoci zemské pro krajiny krupo- bitím postižené. Velmi důrazné tóny nalezl při kritice po- stupu vlády Körbrovy v akci nouzové zvláště při odsouzení odpovědi, kterouž dal ministerský předseda na žádosti o uspíšení pomoci o svo- lání sněmu, z krajin poškozených vznesené. Jasný výklad podal na to řečník o některých důležitých otázkách, které rozřešení svého sně- mem čekají, zvláště o nuceném pojišťování nápravě zemských financi. Po řeči hojným souhlasem četného poslu- chačstva provázené zajímavé poznámky k jed notlivým bodům jejím se vztahující přednesli: řed. hosp. školy p. Šafránek (o způsobu rozdí- lení podpor) a soudní adj. p. Doubek (ochra novny pro mládež a donucovací pracovny pro tuláky, pojišťování). Na to jednohlasně schválena byla tato resoluce:
P Blahovec Doubek Volyň U nádraží
30 article
My shromáždění občané z okresu volyňského, krupobitím těžce poškozeného, vyslovujeme sve rozhořčení nad tím, že vláda dra. Köbra bídy če- ských krajů využiti chce k politickému nátlaku na naše poslance. Vyzýváme vládu, aby poskytnutím náležité po- moci zvláště ve způsobě dostatečných bezúročných zápůjček konala vůči rolnictvu svou povinnost, své poslance pak ujišťujeme, že český lid za hmotné zájmy národní své ideály nezadá v boji za ně — i nejkrajnějšími prostředky ve- deném — poslance své bude podporovati. Vláda marně zakrývá, že i při této čistě huma- nilní otázce jedná se jí o persekuci českého ná- roda, neboť nepočíná si nestranně vůči nám ani tam, kde na pariament vůbec ani formálně odvo- lávati se nemůže, jak zvláště patrno z nezákon- ného obsazování míst soudcovských, při němž kvalifikovaní čekatelé čeští jsou opomíjeni a obsa- zování míst zůmyslně se zdržuje ve prospěch již vyhlídnutých kandidátů německých. Opětně pronášíme slesky své, že vláda proti všemu zákonu a řádu sněmu království českého k plnění jeho povinností nesvolává Rozdělení diecésí od německých stran navrho- vané považovali bychom za těžké poškození jed- noty naší vlasti, proti němuž důrazně se ohra- žujeme. Svému zemskému poslanci p. P. Blahovci za jeho všestranně horlivou činnosť vyslovujeme díky a úplnou důvěru.
31 article
Schůze voličů v Nezbavěticích. Vyhověv četným dopisům z okresu blovi- ckého, v nichž stěžuje se na způsob, jakým provádí se podpůrná akce — svolal posl. dr. E. Dyk schůzi volíčů do Nezbavětic na den 31. ledna 1904. Návštéva a průběh její podaly nezvratný důkaz, že rolnictvo v zápasu za práva národa jest se svými poslanci za jedno, že schvaluje českou obstrukci a usnesená resoluce dává ne- pokrytě výrazu smýšlení českého voličstva pověstné odpovědi dra. Körbra, dané deputaei poslanců venkovských. Z obcf Losiné, Chválenie, Nezbavětic, Ne- zvěstie, Vlétýna ba i ze Štáhlav a Plzence do- stavilo se takové množství obecenstva, a
doktor E Dyk Nezbavětice Losiná Chválenie Plzenec