Načítám náhled…
Chunky — 34 celkem
· entity: person 120, place 81, org 14, work 6
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NARODNÍ LISTY
3
masthead
26. srpna 1909.
4
masthead
Číslo 235.
5
article
Předseda Národní rady dr. Podlipný, při-
pomonuv, že N. R. nemíní raditi sboru mužů
tak osvícených, nýbrž prostě jim předložiti svů,
úsudek, shrnul důvody, které mluví proti obe-
slání kongresu.
Místo kongresu Pešť jest místem, které pr
národy rakouského soustátí dodá kongresu rázu
politického, neboť Maďaři po svém zvyku využit
kují i této příležitosti politicky bez ohledu n
stránku vědeckou. — Jest nezbytno, aby Slo
vané postupovali solidárně; vidíme pak, že vět
šina slovanských národů jest proti obeslání sje-
zdu. Mínění docenta Pelnáře má do sebe mnoho
lákavého; provedení však naráží na překážky.
Přihlížíme-li však k sítuaci Slováků, musíme
uznati, že oheslání sjezdu Čechy by se jich mu-
silo bolestně dotknouti. Ovšem v případě ab-
stinence, musí vhodným způsobem býti osvětlena
toho příčina, neboť české lékařstvo jest ochotne
všemi silami podporovati odbornou práci na
neutrální půdě.
Generální tajemník komitétu prof. Pešina
stručně líčí předchozi události. Slovanští lékař-
se usnesli 8. června 1908 v Praze zúčastniti se
i kongresu v Pešti, jakož vůbec sledují heslo
četným účastenstvím a hojnými přednáškami na
kongresech seznamovati mezinárodní forum se
slovanskou vědou lékařskou, Náhle došly novi-
nářské zprávy, že Slovinci a Chorvaté se kon-
gresu pošťského nezúčastní. Profesor Pešina se
ihned dotazoval u všech slovanských národních
komitétů po jejich stanovisku. Srbové, Slováci.
doktor
Podlipná
Maďar
Pelnář
Slovák
profesor
Pešina
Slovinec
Chorvat
Srba
Pešť
Čechy
Praha
národní rada
6
article
Ukrajinci, Slovinci a Bulhaři se vyslovili proli
obeslání sjezdu, Polácí odpověděli, že už jest
příliš pozdě na dorozumění se o abstinenci, rov-
něž Rusové se domnívají, že nelze boykot pro-
věsti pro nedostatek času.
Docent dr. Pelnář prohlásil, že vzhledem
k mínění Národní rady uznává, že jeho osobního
nelze hájiti. Zástupce české strany pokrokové
p. Dubský nevidí pro Čechy bezprostředního dů
vodu pro boykot sjezdu pešťského, který měli
Rumuni, Chorvaté a Srbové v záhřebském pro-
cesu atd. Podle jeho mínění by bylo vhodno jit
do Pešti a tam se postarati o solidární projev
všeho slovanského lékařstva.
Prof. Veselý správně upozorňuje, že podle
toho, jak se věci jeví, bude Slovanstvo v Pešt
jen kuse zastoupeno, takže projev tam učinéný
by postrádal potřebné váhy. Sítuace jest na tolik
vyjasněna, že většina jest pro abstinenci a vy-
dání memoranda, k němuž mohou svů j projov
připojiti lékaři ruští a polští v Pešti přítomní.
Ukrajinec
Slovinec
Bulhar
Rus
doktor
Pelnář
Dubská
Rumun
Chorvat
Srba
Veselá
Čechy
Pešť
7
article
Dr. Semerád na podkladě číslic ukazuje,
že české lékařstvo ke kongresu v Pešti nikdy
nemělo sympatií. Kdežto kongres v Moskvě měl
na 130 přihlášek českých, měl jich pešťský přes
svou blízkost jen 36. Tuto nechuť sdílí i lékař-
stvo jiných národů předlitavských, neboť přihlá-
šeno do Pešti jen 172 účastníků, kdežto do
Moskvy jich bylo na 800. Český komitét má při-
pravena memoranda pro kongres i tisk. Jest
před námi záporné votum pěti slovanských ná-
rodů, které čekají, že české lékařstvo jejich pro-
jevu dá svým memorandem resonanci. Přijdou-li
Češi do Pešti, vyzní nadšení, které se u zmíně-
ných slovanských národů jejich rozhodnutím
projevilo, na prázdno a zůstane sterilní.
Schůze se usnesla na tomto projevu, jenž
zajisté přijme česká veřejnost s jednomyslnou
pochvalou:
„Schůze českého komitétu pro obesláni
mezinárodního sjezdu lékařského v Pešti
česká sekce národního slovanského komitétu
ve své schůzi za předsednictví dvorníh
rady prof. Hlavy dnes dopol. na děkanství lé-
kařské fakulty konané usnáší se po vyslech-
nutí zástupce Národní rady, přítomných členů
obou komitétů a přečtení dopisů nepřítom-
ných členů
neobeslati mezinárodní sjezd lékařský v Pešt
z těchto důvodů :
Veliká většina slovanských národů usne-
sla se už sjezd neobeslati. Slovanský
komitét v důsledku toho rozhodne v odpolední
schůzi sjezd neobeslati. Za to bude vydáno
francouzské memorandum, jež bude rozesláno
všem členům národních komitétů všech na
sjezdu pešťském zastoupených národností
v němž budou Čechové tlumočiti za abstinu-
jící Slovany svoje stanovisko.
Oficiální zastupování české tudíž od
padá.“
doktor
Semerád
Čech
Čecho
Pešť
Moskva
národní rada
8
article
Výstava pošumavská v Klatovech
roku 1909.
Výstava pošumavská v Klatovech
roku 1909.
Ústřední Matice školská získala na Pošumavsk
výstavě v Klatovech dary, věnované paní Ter. Wa-
rousové, jakožto 50.000 návštěvnici výstavy. Dary
tyto byly v neděli dne 22. t. m. zábavním odborem
výstavní tombolou o 600 losech po 20 hal. zpeněže-
ny, čímž Matici získáno 120 K. Výherce ceny druhé
(porculánové sochy jezdce koně sedlajícího) p. Petr
Chodounský, sládek v Bezděkově, věnoval za výhru
Matici 15 K. První výhra, zlaté damské hodinky.
jež připadla na los čís. 233, dosud vyzvednuta ne-
byla. Výkonný výbor výstavní ohlašuje tímto, ne-
přihlásí-li se majitel onoho losu do 14 dnů ode dne
tahu, t. j. do neděle 5. září včetně, připadne výhra
dle loterních pravidel výstavních též Ústřední Matici
školské a zpeněží se opět tombolou. Přihlášky při-
jímá výstavní výbor v Klatovech
Místodržitel král. českého hrabě Karel Couden-
hove navštívil Pošumavskou výstavu v Klatovech
ve čtvrtek dne 26. t. m. o 11. hod. dopol. v průvodu
c. k. okr. hejtmana p. Karla Pacáka. Do Plzně přijel
rychlíkem, z Plzně do Klatov automobilem. Na vý-
stavě uvítali místodržitele c. k. okr. hejtman p. dr
Ant. Přibyl, starosta města p. dr. Al. Mašek, starost
okresu p. dr. Kar. Hostaš, předseda výstavy p. Pr
Svoboda atd. Členové výk. výboru výstavy, samo-
správných korporací, profesorské a učitelské sbory.
duchovenstvo, zástupci spolků, školní mládež a j.v
očekávali místodržitele na výstavišti u vchodu. P
prohlídce výstavy následovala hostina v hotelu „Ú
bílé růže“. O 4. hod. odpol. místodržitel opět odjel
vysloviv se o výsledku své návštěvy s plným uspo-
kojením
Chodounská
Couden
Pacák
Antonín
Přibyl
doktor
Al
Mašek
Kara
Hostaš
Svoboda
Klatovy
Ter
Wa
Bezděkov
Plzeň
Matica
9
article
Závody krasavců, uspořádané zábavním odbo-
rem výstavním skončily vítězstvím tří členů „Soko-
la“ klatovského. První cena připadla panu Rud
Heinzlovi, náčelníku „Sokola“, technickému úřad-
níku stroj. továrny p. Schifauera, druhá cena mistru
klempířskému p. Jos. Prumarovi, jednateli jízdního
odboru sokolského, třetí cena p. Fr. Polákovi, maj
hospodářství a činnému členu „Sokola“
25laté trvání své oslaví dne 29. srpna akad
spolek „Úhlava“ v Klatovech pěvecko-hudební aka-
demii, manifestační schůzí, návštěvou Pošumavské
výstavy a přátelskou schůzkou v Měšť. besedě. Na
manifestační schůzi promluví pp. akademikové Karel
Nejdl. Jos. Tvrzický, Miloš Fiala a zem. poslanecp
V. Prunar Sdružení akademiků jihozápadních Čee
(Budivoje, Choda, Práchně, Radbuzy, Štítný a jy
vyšlou své zástupce.
Menšinový den v Klatovech na Pošumavské vý-
stavě bude v neděli dne 29. srpna t. r., kdy Národní
jednota pošumavská klatovská pořádá mímořádnou
Heinzl
Schifauer
Polák
Nejdl
Tvrzický
Fiala
V Prunar
Klatovy
Prácheň
Radbuza
Sokol
spolek „ Úhlava
jihozápadní Čee
10
article
jubilejní valnou hromadu o 10. hod. dop. v Sokolov-
ně. O 2. hod. odpol. jde se pak průvodem za účasti
místních a okolních národních spolků a organisae
na výstaviště, kde bude velká lidová slavnost ve
prospěch českých menšin. Dle dosavadních přihlášel
očekává se veliká účast.
Sjezd agrárního dorostu v Klalovech, projekto-
vaný na neděli 29. t. m., jest odvolán po přání čet-
ných účastníků za příčinou opozdění žní.
Rybářství pošumavskému věnovány jsou na
Pošumavské výslavě poslední dny výstavního života.
Od 26. do 31. srpna bude tu výstava živých ryb
raků v 41 akvariích, od 28. do 31. t. m. pak rybář-
ský kurs s přednáškami odhornými, jež prosloví ex-
pert zemědělské rady p. adj. Jos. Kafka. Výslavu
přednášky pořádá český odbor zemědělské rady, jena
všecky pomůcky a nářadí k tomu bezplatně propůj-
čil. Účelem toho jest vzbuditi zájem pro výnosné
rybní hospodářství, obnoviti zaniklé, vzbuditi nove
a zlepšiti nynější rybníky a říční rybářství.
Kafka
Sokolov
Klalovy
český odbor zemědělský rada
11
article
Vojenská kapela 28. pěš. pluku z Č. Budějovic
koncertuje na výstavě v neděli dne 29. t. m. od 3
hod. odpol
100.000 návštěvník výstavy očekává se v neděl
dne 29. t. m. odpol. Dostane se mu hojně darů od
výstavního výboru a jiných dárců, kteří těší se ze
zdaru výstavy.
Poslodní osvětlení výstaviště bude v úterý dne
31. srpna. V týž den odpoledne koncert od 4 hod.
odpol. a četné zábavy uchystá zábavní odbor vý-
stavní. Vzhledem k tomu, že to jest poslední den
večer výslavní, očekává se velíká návštěva obyvatel-
stva klatovského na rozloučenou s výstavou. Ve
středu dne 1. září nastane stěhování vystavovatelů.
Poslodní dnové Pošumavské výstavy v Klatn-
vech nastávají, neboť výstava tato bude ukončena
ve středu dne 1. září 1909. Výstava sama teho za-
sluhuje pro svou ladnost a malebnost, aby jí věno-
vána byla ještě v posledních dnech pozornost vše-
ohecná. Město Klatovy samo poskytuje hojnosti
svých památek a pozoruhodností dosti zajímavého
materiálu pro své hosty, kteří ze zájezdu svého do
Klatov se v pravdě uspokojí a potěší.
Klatův
Č . Budějovice
Klatn
Klatovy
12
title
Denní zprávy.
14
article
— Zavřoní soukromé české školy v Poštor-
né, nařízené ministerstvem vyučování, je proti-
českou politikou demonstrací prvního řádu,a
v uvědomělých českých kruzích politických bude
také míti jistojistý účinek. Jestliže kdy, tedy
v tomto případě použitíi vládní moci výkonne
má ráz libovolné a záštiplné zvůle. Že se jedná
o čin eminentně politický, že ministerstvo vy-
učování jim chtělo odvrátiti pozornost Němeů
od zavření škol „Volné školy“, je rozpoznání,
které učinil tisk německý, jenž je ve svých
sloupcích též obšírně vykládá a — uplatňuje.
Rozumí se samo sebou, že tisk německý obha
juje poštorenský čin ministerstva vyučováníi
soukromá česká škola v Poštorné prý byla ote-
vřena bez úřadního povolení, a vyučovalo se
v ní přes odpor okresní školní rady a přes zá-
kaz zemské školní rady. Toto německo-nacionál-
ní odůvodnění vládního dočasného zmaru sou-
kromé české školy v Poštorné není dosti jasno
právě nyní, v době prázdnin, ale ozřejmí se
hned, vzpomeneme-li, že vláda odhání české
děti v Poštorné od prahu české soukromé školy
tamější zrovna před zápisem do škol. Zákaz
vyučování v české škole poštorenské, vydaný
zemskou školní radou dolnorakouskou, týkal se
minulého školního roku, ale rozkaz k uzavření
školy té vydává se teprve v poslední a nejzazší
možné chvíli: proto, aby opravné zákonné kroky
postižených nemohly býti provedeny do začátku
nového školního roku, tedy proto, aby českým
dětem poštorenským byla jistojistě zmařena ná-
vštěva školy české, a aby jim vnucena byla ná-
vštěva školy nečeské. Tento germanisačnía
Poštorná
15
article
protičeský úmysl vlády stojí mimo všechnu po-
chybnost. Jakákoli aspoň domněle věcná pří-
čina atentátu na českou školu poštorenskou zů
stává do té chvíle úřadním tajemstvím minister-
stva vyučování, neboť ani domnělá stavební zá-
vada neexistuje, když česká škola soukroma
umístěna v Poštorné v téže budově, ve které
byla dříve bez závady veřejná německá škola
tamější. Tedy ani takový zdánlivý důvod není
udržitelný. A tu zbývá jediné: porušení článků
17. a 19. státního základního zákona o všeobec-
ných právech občanů státních. Dle čl. 17. zá-
kona toho je každý státní občan oprávněn za-
kládati školy a jest oprávněn na nich vyučovati,
prokáže-li k funkci té zákonnou způsobilost
vládě nenáleží než právo dozoru a vrchního ří-
zení v oboru školství. Dle čl. 19. téhož zákona
„v zemích, ve kterých více národních kmenů
bydlí, mají býti veřejné ústavy vyučovací zaří-
zeny tím způsobem, aby bez použití nucenosti,
naučiti se druhému jazyku zemskému, každý
z těchto národních kmenů dostal potřebné pro-
středky k výchově v řeči své.“ Skutečný stav
zavřené české školy poštorenské vyhovoval zá-
konným předpisům, a proto její dočasný zmur
je porušením státního základního zákona, z ně-
hož zástupcové národa českého musejí provésti
všechny možné důsledky.
Poštorná
16
article
— Užší výkonný výbor české strany
agrární měl předevčírem schůzi, věnovanou po-
litické rozpravě. Dle oficiální zprávy vzal
s plným uspokojením na vědomí usnesení Slo-
vanské jednoty (u přiležitosti nedávné konfe-
rence zástupců stran říšské rady, svolané posl.
drem. Glabiským) a mimo to přijal jedno-
myslně návrh, aby v čase nejkratším svoláni
byli k poradě zástapcové českých klubů posla-
neckých na sněmě království českého. — Ž
porada taková svolána bude, dlužno považovati
za samozřejmo, neboť loni na počátku sně-
movního zasedání sjednána byla mezi zástupei
stran úmluva o společném postupu, úmluva
ta se skutečně prováděla a také se dobře
osvědčila.
— Místodržitel hir. Coudenhove odjel dnes rán
z Prahy na výstavu do Klatov.
— Jmenování. Z Vídně, 26. srpna. (K. k.) „Wr
Ztg“ oznamuje: Císař jmenoval finančního radu li-
nanění prokuratury v Praze dra. Lva Wienera
vrchním finančním radou. — Ministr spravedlnost
jmenoval přednostu kanceláře Jana Vocelku u
zemského soudu v Praze vrchním přednostou kan-
celáře na dosavadním služebním místě.
Coudenhove
Wr Ztg
Wiener
Vocelka
Praha
Klatovy
Vídeň
17
article
— Dvorní rada Olič. Vídeňský úřadní list ozna-
muje dle sdělení c. k. korresp. kanceláře: Císař pro-
půjčil vrchnímu policejnímu radovi policejního ře-
ditelství v Praze, vládnímu radovi Václavu Oli-
čovi u příležitosti vyžádaného odchodu na trvalý
odpočinek titul dvorního rady s prominutím po-
platků.
— Z kruhů notářských. Notář František Koze
z Pelhřimova nastoupil nový úřad v Poličce.
— Z kruhů advokálních. Do seznamu tuzem-
ských advokátů zapsáni byli: dr. Václav Důra sv
Praze, dr. Alois Můller v Nových Benátkách, dr
Bedřich Hirsch v Trnovanech a dr. Čeněk Jaro
v Libochovicích
— XVIII. mezinárodní sjezd míru ve Štokhiolmě.
jenž byl určen na 20. srpna až 3. září t. r. a jehož
se též L. N. Tolstoj chtěl zúčastniti, byl dle dopisu.
zaslaného prof. Drtinovi, se zřetelem k vypuklé vše-
obecné stávce ve Švědsku odložen na rok přítí.
Olič
Václav Oli
František Koga
doktor
Václav důra
Můller
Hirsch
Jara
L N
Tolstoj
profesor
Drtina
Praha
Pelhřimov
Nová Benátky
Trnovany
Libochovice
svatý Praga
18
article
— Náchodsko českým menšinám. Akademíkov
náchodští a okolní, sdružení ve spolku „Bor“, pořá-
dají ve dnech 4. a 5. září za protektorátu okresního
výboru náchodského a českoskalického a za protekto
rátu městských rad Červeného Kostelce, Hronova.
Náchoda, České Skalice a některých obcí venkov-
ských a za součinnosti politických a národních or-
ganisací mužských i damských v Náchodě velko
národní slavnost, jež bude netolike protestem
proti brutálnímu pronásledování českého tidu v sl-
delním městě říše a ve smíšeném jazykovém území
na půdě nám vlastní, ale která také nelidsky utlačo-
vaným bratřím vydatnou mravní a hmotnou podporu
přinésti má. Slavnost zahájena bude v sobotu diva-
delním představením v městské dvoraně náchodské
na den následující svolán bude velký tábor lidu na
náměstí náchodské, k němuž pozvání jsou poslanci
zemští a řišští, z nichž i někteří promluví. Odpoledne
po slavnostním průvodu, který dle přípravných praeí
slibuje býti imposantním projevem spojení síly ná-
rodní, uchýlí se účastníci do rozsáhlé a účelně zaří-
zené zahrady Sokola, kde za koncertu obou náchod-
ských kapel naši čilí akademikové postarají se o mi-
lou a ušlechtilou zábavu a naše obětavé dámy
příjemné občerstvení. Večer tonouti bude zahrada
záři elekírických světel jako při poslední jub. slav-
nosti sokolské.
Náchodsko
Kostelec
Hronov
Náchod
na náměstí
Český Skalica
Sokol
19
article
Zbraslav českým menšinám. Již tuto neděli
dne 29. t. m. koná se velkolepá slavnost ve prospěch
našich utiskovaných menšin. Dle přípravných praeí
lze očekávati, že slavnost tato bude co do rozsahu
jednou z největších na venkově a že stane se dosta-
veníčkem nejen obyvatelstva zbraslavského okresu.
ale též i Pražanů, kleří milerádi vyhledávají výletní
koutek zbraslavský. O zábavu je plně postaráno. Pro
pohodlí pražského obecenstva bude vypraven paro-
plavební společností zvláštní parník. Večer bude vy-
pálen ohňostroj, řízený pražským pyrotechnikemp
Hájkem, načež následuje benátská noc na zámeckém
nádvoří za zvuků čtyř kapel. Na shledanou v ne-
děli dne 29. srpna na Zbraslavi!
Pražan
Hájek
Zbraslav
20
article
— U kostela sv. Jindticha konala se zkoušt
s nově konstrnovaným lešením, které má nahradií
dosavadní neprakbická lešení při opravách kostelů
jiných vysekých budov. Nový systém podobá se ba
sičskému vozovému žebříku, na jehož kon i umistěno
jest lešení pro pracovníky. Po jedné slraně posnne-
vacího žebříku vedeny jsou roury. tlačící barvu
k rozprchovači v nejvyšší části lešení, po druhé
straně jsou hadice pro vyssávání prachu. Zajímsvé
zkoušce byli přítomni četní interesenti. Přístroj dle
projektu arch Ed. Sochora provedla firma J. Vindyš
a spol. na Smíchově.
— Výlržností stávkujících kamnářů. Na Smíchově
napadlo včera několik stavkujícíeh kamnářských děl-
níků dílnu Ecksteinovu a obrožovali pracující. Dále
přepadli dělníky, vracející se z dílny Tatilovy.
V jedné slavbě slávkojící rozbázeli kamna. Dv
stávkujíci byli předvedení na slrážnici.
— Volem nabodnut. Na statku v Minkovicíeh
u Slaného byl 52tetý dělník Josef Hans volem na-
bodnut na roh a utrpěl těžké zranění na břiše. Hane
byl odvezen do pražské všeobrené nemocnice.
— Plevrácený poštovský vůz. Dues po 6. hod
ranní srazil se na nároži Hybernské a Haviíčkovy
ulice na dol. Novém městě poštovský vůz s moto-
rovým vozem elektrické dráhy Srážka byla tak
prudká, že poštovský vůz se převrátil a kořímu jen
pouhou náhodou nestalo se neštěstí. U motorového
vozu rozbil se reflektor.
Jindtich
Sochor
J Vindyš
Ecksteinův
Tatilův
Josef Hans
Smíchov
Minkovicíeh
Slaný
Haviíčkův ulice
21
article
— Různé pouliční příhody. Soukromý úřadník
Fortunát Plák z Podbaby jel Eliščinou třídou na
velocipedu, nešťastnou náhodou zavadil o kočár
spadl s kola, které se značně poškodilo. Cyklista ná
hodou neutrpěl zranění. — Na pilotovém mostě přes
ostrov Štvanici srazil se motorový vůz elek trické
dráhy č 18 s povozem kočího Frant. Bláhy z Libně
Při srážce byla u motorového vozu rozbita skleněná
tabule a rám poškozen.
— Zlosějské historky. V Žižkově v čís. 164 by-
dlící 2Metý soustruž ický pomocník Hynek Švenh
byl v Chelčického ulicí zadržen a do vazby dopra
ven. Při domovní prohlídce se zjistilo, že důvodným
jest podezření proti Švenhovi, že se dne 10. květn
častnil na vykradení
pala v eplicích, nebor bylo u Svenhy nalezeno
12 kulečníkových koulí a 60 kuželek na kulečník
Svenha byl odveden do vazby. — V noci na dnešek
neznámý pachatel ukroutil visací zámek u boudy s
sodovkou na Karlově náměstí naproti kostelu sv.
Ignace, Zloděj kromě vody a něco zákusků nie cen-
ného tam nenalezl, ba ani románů prodavačkys
nepovšimi. Napil se a najedí a zmízel. — Z nadvoří
Šimáčkova nakladatelství v Jerusalemské ulici někdo
odcizil ruční. dvoukolevý vozík.
— Z Libně do Motola na vraždu a sebevraždu
V domě č. 685 v Libní rozvinui se v nedavných do-
bách milostný románek. Tak opatrně, že ze sousedo
nikdo neměl ani tušení, co se odehrává. V tomto
domě bydlí jirchář Karel Broužek a jeho 33letá man-
želka Marie. A s nimi pod jednou střechou jest ho-
stinský p. Kolínský, jehož 24letý syn Kamnil rozpo-
znal, že Broužková není doma spokojena a šťastna.
Fortunát Plák
Eliščin
František
Bláha
Hynek Švenh
Svenho
svatý . Ignace
Šimáčkův
Broužek
Marie
Kolínský
Kamnit
Broužková
Podbaba
Libeň
Žižkov
Chelčický
Karlov náměstí
Motol
Metý
22
article
Konejšil ji a to se Broužkové libilo A nikdo v domě
neměl o tom ani zdání. Mezi oběma, nyní láskou
spřízněnými dušemi, zapřádal se poměr, který za
soubiasu obou měl skončit tragicky. V neděl
dne 22. srpna syn hostinského Kamil Kolínský ode.
šel z domova a kdosi prozradil, že si vzal s sebou re-
volver. Nikomu to však nebylo nápadné. Rozruch
nastal teprve druhého dne, v pondělí, když z do-
mova odešla Marie Broužková. Kam se odebral Ko
línský, nebylo známo a kam jela Broužková, také zu
stalo tajemstvím. Teprve dnes se záhada rozluštila
Smíchovské četnictvo oznámilo totiž libeňskému po-
licejnímu komisařství, že v lesiku nedaleko Motola
byly nalezeny dvě mrtvoly. Dle zápisků zjištění
v nich Kamil Kolínský a Marie Broužková. Jest
pravděpodobno, že mladík za soublasu Broužkové
sprovodil ji se světa, načež sám sebe zastřelil. Brou
žková neměla dětí.
— Nový požár v Polné. Dne 25. srpna vypuk
ve skladišti strojnické dílny u pana Arona prudký
požár. Rozšířil se na celý závod. Okolní domy ocitly
se v nebezpečí. Hasičský sbor dostavil se na míst
nebezpečí a udolal vzniklé ohně na domech soused-
ních, zabránil dalšímu šíření ohně pomocí hydrantů
a parní stříkačky. Poraněn nebyl nikdo. K ohni do-
stavil se hasičský sbor z Nových Dvorů na Što-
cku a z Dobroletova. Příčina ohně není dosu
vyšetřena.
Kolínský
Broužková
Aron
Motol
Polná
Nová Dvůr
23
article
Šlápl na kosu. Na poli u Rybího šlápl Jan
Valchař na kosu tak nešťastně, že mu prsty pravé
nohy byly uříznuty; dopraven byl do nemocnice
novojičínské.
— Manželské drámä. Vracejíce se z Ameriky
přenocovali manželé Kovalíkovi v nehotové novo
stavbě u Czarnawiesu u Bialé v Polsku. V noci za-
střelil Kovalik svou manželku, kterou podezřival
z nevěry a sebe též. Po manželích zůstaly 3 dítky
jedno novorozené, dosud nekřtěné. Kovalík mělu
sebe 3200 K
— Neštěstí v továrně. Píše se nám z Kazňov
u Plzně: Dne 23. t. m. stalo se ve zdejší továrně
patřící montanním a průmyslovým závodům firmy
dříve Joh. David Starek, politováníhodné neštěstí.
Dělníci, pracující při výrobě kyseliny dusičné, se-
znali, že z hliněně nádoby, ve které se tato vyrábí
vychází kouř. Ihned poslali pro správce továrnyp
Leitnera a ředitele p. Hellera, aby prozkoumali, kde
to vadí. Tito dostavivše se, neprodleně prohlíželi ná-
dobu, která praskla. Kyselina vystřiknuvší polila
oba zmíněné úřadníky. Šat na obou byl úplně spá-
len. Pan Leitner utržil tak těžkých popálenin, že
musil býti odvezen do plzeňské nemocnice. Stav
jeho budí vážné obavy. Ředitel utržil popáleniny
na krku a rukou a zůstal v domácím ošetřování.
Jan
Kovalík
Starek
Leitner
Heller
Polsko
Kazňov u Plzeň
Bialý
24
article
— Sebevražda. Píše se nám: Hynek Matějka
49 roků starý ženatý cvočkář ze Zbiroha, oběsil se
22. srpna ve svém bytě. Zanechal manželku a 4 ne-
zaopatřené děti ve stáří 14—26 let. Příčina sebe-
vraždy není známa.
— Z lázní Bělohradu. V městečku našem by
těchto dnů založen zásluhou p. J. Ludvíčka, ří
učitele z Vídně, místní odbor spolku „Komenského
ve Vídní pro Bělohrad a okolí, jako nejlepší odpověd
na poslední řádění Němců. V několika málo dnech
přistoupilo 70 členů, kteří odvedli na příspěvcích
darech 103 K 60 h. Zajisté, že příklad bude i v ji-
ných městech následován a že najde se dosti členů
kteří ochotně přistoupí.
aži
— Z Plas u Plzně. (Pův. zpr.) Dne 8. t. m. ko-
nala se u nás na popud p. E. Tauše ustavující schůze
„Sokola“. Před schůzí odůvodnil p. dr. Luft z Plzně
význam „Sokola“, obzvláště ve zdejší obci, která
nalézá se na samých hranicích t. zv. uzavíraného
území. Přihlášených 94 členů je dobrou předzvěstí
že zdejší „Sokol“ má zdravý základ jako záruku
svého potěšitelného rozvoje.
O II. severní plavbě »Thalie« rak. Lloydu došel
právě správy Lluydu ve Vldni telegram, dle něhož
zvláštní parník »Thalia« připlul 24. srpna přesuě
dle plavebaího plánu z Moldu do Loenu a v týž den
odplul z přístavu toho směrem do Gudvangenu. N
palubě vše zdrávo. Do Hamburka se parník vrátí 29
srpna o 7. hod. ráno.
Matějek
J Ludvíček
Němec
E Tauš
doktor
Luft
Lloyd
Zbiroh
lázeň Bělohrad
Vídeň
Bělohrad
Plasy
Plzeň
Mold
Loen
odbor spolek „ Komenský
Sokol
25
article
Jak byl Gapon zavražděn.
Jak byl Gapon zavražděn.
Ruský revolucionář Burcev sdělil pařížskému do
pisovateli „Ruského Slova“ obsah zprávy, kterou in
ženýr Petr Rutenberg, zvaný také Martin, poda
ústřednímu komitětu ruských sociálních revolucio
nářů o zavraždění Gapona.
Rutenberg najal v Ozerkách vilu a na 28. března
tam pozval několik přesvědčených přívrženců Gapo-
nových. Gapon nabídl na základě své plné moci Ru-
tenbergovi 100.000 rublů za vydání seznamu bo-
jovné organisace. „Vyšel jsem“, praví Rutenbere
„Gaponovi naproti. Gapon přijal mne se slovy: „T
chces, ale nemáš k tomu odvahy.“ — „Váhám-lI,t
tím vinna jen obava o osud mých soudruhů, kter
jistě oběsí.“ — „Eh co“, pravil Gapon, „mohou s
ještě zachrániti.
Vkročili jsme do víly. Dělníci byli ukryti v ma
lém pokoji prvního patra, dvéře byly zamknuty. Sli-
bil jsem, že dvéře olevru a vejdu k nim s Gaponem
Měli Gapona ihned odzbrojiti a svázati, poněvadž
mohl klásti odpor; pak měl býti souzen.
Gapon vešel první do pokoje, sňal plášť a used
na pohovku. Na neštěstí stála pohovka právě před
dveřm, které jsem měl otevříti. Můj plán byl po-
někud skřížen. Trochu zmaten přecházel jsem po
pokoji. Gapon byl přesvědčen, že jsme samotni a
nebyl nijak opatrným v řeči. Dělníci mohli slyšeti
všecko. — „Musíme skončiti. Proč se zdráháš ? 25.00
rublů je už sumička.“ — „Řekl jsi mi v Moskvě, ž
se nabízí 100.000 rublů““, odvětil jsem. „Obávám s
že nás napálí, vezmou seznamy a nezaplatí nic.“ —
„Tato obava jest zbytečna. Přijď zejtra v 10 hodi
k Zubalovu, můžeš mu vše sdělti, zaplatí beze vše-
ho. Ovšem, nesmíš z opatrnosti odkrýti všechny kar-
ty. Uvidíš, vše jest velmi jednoduché.
Gapon
Burcev
Rutenberg
Zubalův
Martin
Váhy
Moskva
26
article
„Poslyš, Gapone, jednoho dne zvědí dělníci pře-
ce o tvých stycíeh s policií.“ — „O tom nezvědí n-
kdy.“ — „Dovědí-li se o tom, pak se také dovědi
že jsi převzal úkol, svěsti mne na dráhu provokace
a ke zradě bojovné organisace. Proto dal jsi se d
organsace přijmouti.“ — „O tom se nikdy nedo
vědí.“ — „A jestiiže to všem sdělím?“ — „Pak
nebudou věřiti. Nemáš důkazů a svědků.“
Právě jsem chtěl olevříti dvěře a Híci: „Zde jsou
moji svědkové!“ když mne Gapon požádal, abych
mu ukázal toiletní místnost. Tam stál na stráži sou-
druh, jenž měl zabrániti případnému Gaponovu po-
kusu o útěk. Gapon vyšel a střetl se s dělníkem. Zou-
falý výkřik. Gapon chopil dělníka za límec. „Po
slouchal nás.“ Pak sáhl dělníkovi na kapsu a zvolat.
„Má revolver!“ Vzal jsem mu revolver z kapsy
uschoval u sebe. Gapon zvolal: „Musíme jej usmr-
titk re
Nyní otevřel jsem dvěře, vedoucí k dělníkůn
a pravil jsem: „Zde jsou mojí svědkové!““ Zsinaly
uskočil Gapon nazpět. Dělníci slyšeli vše. Gapon
znal je všechny. „Co chcete učiniti, bratři?“ vykřikl.
— „Mlč, nejsme tvojí bratří.“ V několika okamžicien
byl Gapon spoután. Chtěl se vyrvati a volal: „Vše.
co jsem mluvil, není pravda!“ — „Mlč, rozuměi
jsme všemu.“ Vyšel jsem z pokoje a slyšel ještě Ga
ponova slova: „Co jsem učinil, učinil jsem pro velk
dílo. Ušehte mne ve jménu minulosti.“ Stále pevněj
stahovala se smyčka a v 7 hodin bylo po všem.“
Gapon
Gapone
Gapon
27
article
K dělnické otázce v Anglii
K dělnické otázce v Anglii
Uprostřed měslce srpna dolní sněmovna angli-
cká dnem i nocí uvažuje o hospodářských otázkách
rozpočtu. Kongres Spojených států teprve nyní ustal
ve svých úvahách o nově celní sazbě. Celý svět po-
zorně sleduje debatu a čeká, k jakým usnesením se
v záležitostech těchto dospěje.
Ale mimo to byla pozornost veškeré veřejnosti
v těchto dnech prázdninových upoutána rozličnými
jinými okolnostmi životními, najmě tím, jak životy
lidské jsou na milost a nemilost odevzdány dravému
proudu podnikavosti průmyslového světa, jako křeh
ké lodice bývají na milost a nemilost ponechá y
vlnám rozbouřeného moře. V poslední době byli jsme
dostatečně poučení o tom, jak malomocným jest člo-
věk naproti moři a neměně malomocným jest v boj
s hospodářskými silami.
Tyto jsou čtyři otázky hlavní, jež se vnucuj
naší pozornosti:
1. Předloha o bursách práce, o níž jedná sně-
movna lordů.
2. Polodobní soustava, oznámená odborovým
výboreni.
3. Státní pojišťování proti nezaměstnanosti,
němž jednají „Přátelaké Společnosti“ (Friendly So-
cieties) na svých výročních schůzích
4. Gladstonova předloha o zkrůcení pracovní do-
by pomocníků.
Blaho jedinců a blahobyt země souvisí s těmit
otázkami a jest nejvýše důležito seznati, jaké vlast-
ně mají pozadí.
Gladstonův
Blaha
Anglie
spojený stát
rozbouřený moře
dolní sněmovna
Friendnout so
28
article
Povšimněme si především předlohy o bursác
práce, kterou nedávno navrhl lord Hamilton z Dal-
zellu ke druhému čtení ve sněmovně lordů.
Do příští zimy má býti zřízeno 120 rozličných
burs práce, na něž se od vlády požaduje příspěvek
5.000.000 korun. Po celé zemi má býti zřízena sit
takovýchto burs, jimiž by ti, kdo hodlají práci za-
koupiti, byli uváděni do spojení s těmi, kdo mají
práci na prodej. Očekává se od tohoto zařízení, ž
kdekoliv by byla potřeba nějaké práce, našel by se
pro ni dělník. Tím by se zamezilo nepříjemnostem,
že na jednom místě jest nedostatek dělnických sila
na jiném množství nezaměstnaných, práci hleda-
jících. Odpadla by také potřeba toho, aby se dělník
potuloval zemí, hledaje práci a tuláctví nemělo b
omluvy. Slušný, pracovilý člověk byl by tím chrá-
něn před nezaměstnanosti, nebo před přijímáním
práce nahodilé a rozmnožila by se příležitost k na-
lezení práce.
S tímto pozoruhodným návrhiem proti nezaměst-
nanosti souvisí otázka práce dětí a nucené pojišťo-
vání proti nezaměstnanosti, která dala podnět ku-
vaze o polodobním zaměstnání
Odhorový výbor navrhl, aby bylo upuštěno o
polodobní soustavy práce, jíž bylo dětem dovoleno
aby si svůj čas rozdělily mezi návštěvu školní
zadávání se ku práci, což bylo na škodu v obou
směrech.
V Anglii bylo lze dětem dosíci osvobození o
návštěvy školní obyčejně ve věku 12 let, ale míst-
ním úřadům bylo dovoleno zkrátiti povinnou ná-
vštěvu školním dětem, zaměstnaným při hospodář-
ství, na 250 návštěv, již ve věku mezi jedenácti
třinácti lety. Dětem, které nabyly jistého stupně škol-
ní vyspělosti, nebo které mimořádně byly vyučovány.
bylo podle továrního řádu dovoleno osvobození o
návštěvy školní již ve stáří dvanácti let. Avšak záko
v tomito oboru jest složitý a nejasný.
Hamilton
Anglie
Dal
29
article
Pokud bylo lze statistikou zjistiti, bylo v roce
1906-7 částcčně zaměstnáno prací 47.360 dětí. Z těch
34.306 pracovalo v továrnách, ponejvíce v přádel-
nácn a to jedině v Lancashiru, 20.302 děti a 10.517
v Yorkshiru. Při hospodářství nebylo zaměstnáno ví
než 3900 dětí a zbytku 9254 dětí bylo používáno
k rozličným jiným pracím. Hoši byly tu ponejvíca
zaměstnáváni poslíčkováním a děvčata prací v do-
mácnostech.
Výbor uvádí mnohé pathetické příčiny pro zru-
šení soustavy polodobní práce. V první řadě zjistil,
že učitelstvo se jednomyslně proti ní vyslovuje. Po-
ukazuje k tomu, že zájem a pozornost žáků se roz-
ptyluje mezi dílnou a školou, že žáci přicházejí do
škol znaveni a ospalí a že jejich učení se tím opo-
zďuje, ba namnoze úplně zastavuje. S takovými žáky
jest těžko dodržeti učební soustavu.
V mravním ohledu, nehledě ku podrobnostem.
bylo uznáno, že polodobní dítě počíná vésti život
dvojí. Namnoze navyká si sprostotám, neslušným
řečem a hrubým způsobům, což jest na škodu škol-
ství vůbec. Tvrzení, že zdraví dětí podobní soustavou
trpí, jest příliš všeobecné, ačkoli ve mnohých místech
polodobní dítě u porovnání s dítětem, pravidelně
školu navšlěvujícím, objevuje se v nevýhodě. Pozoru-
hodno také jest, že kdežto počet nehodami a úrazy
postižených dítek v poslední době klesl na polovic,
u dospělejších dítek málem se zdvojnásobil.
30
article
Výbor proto navrhuje, aby od částečného osvobo-
zování dítek od povinné návštěvy školní bylo nej-
déle počátkem roku 1911 upuštěno, a sice:
aby bylo upuštěno od úplného osvobozování
dítek, mladších nežli třináct let.
aby osvobození ve třinácti letech bylo povelo
váno jedině v případech nutnosti nebo užitečného
zaměstnání;
aby úplně osvobozeným dítkám nebylo vydí-
váno vysvědčení o vykonané návštěvě školní;
aby úplné osvobození bylo podmíněno povin-
ností k navštěvování pokračovací školy, schválené
vychovatelským výborem nebo prokázáním jistého
stupně školní vyspělosti. (Standard VI. — šesti
třídy.)
Pozoruhodno jest, že textilní dělnictvo schvaluje
toto upuštění od polodobní soustavy a že také vůd-
cové dělničtí je doporučují, kdežto mnozí dělníci do-
sud jsou pro její podržení
Povinné pojišťování proti nezaměstnanosti jest
důležitým bodem dělnického programu vládního,
V nejbližším zasedání buda podána jeho předloha.
Potřebné fondy budou opatřeny dělnictvem, zaměst-
navateli a státem a bude toto pojišťování zavedeno
prozatím v jistých oborech práce, v nichž nezaměst-
nanost nejvíce se vyskytovala. Pojišťování to buda
trvati do věku sedmdesáti let, kdy počíná pojišťo-
vání starobní, a bude prospivati těm, kdo se stanou
ku práci neschopnými dříve, nežli dosálmnou starobní
pense, jakož i vdovám, sirotám a v případech tu-
berkulosy.
31
article
Co se týče zkrácení pracovní doby v obchodech
a dílnách, navrhuje Gladstone, aby nikdo nebyl při-
nucován ku práci více, nežli šedesát hodin týdně,
nečítaje dobu k jídlu. Doba vykonané práce má býti
v závodech veřejné vykazována. Dvě hodiny práce
přes čas mohou býti povoleny ne více nežli v třiceti
dnech do roka. Veškeré závody musí býti v neděli
zavírány. Veškeré závody musí býti jednou v týdnu
zavírány nejdéla ve dvě hodiny po polední. Před-
loha má míti platnost pro celou zemi, včetně Irska
i Skotska, vyjma venkovské farnosti s méně nežli
tisícem obyvatelův.
Gladstone uznává, že jsou závody v zemi,v
nichž panují vzorné poměry, že však jest množství
jiných, kde panují hrozné zlořády. Mnohde pracují
pomocníci více jak osmdesát, ba i devadesát hodin
týdně, jsouce takto soustavně denně otravování.
Toto jscu některé z prostředků, které se v Anglil
navrhují k humanisování poměrů dělnictva a k civi-
lisování podnikatelstva.
Gladstone
Irsko
Skotsko
32
article
Různé zprávy
Různé zprávy
Vídeňský nelábl zatčen pro perversní zločiny.
Z V řdně. 26 srpna. Křesťansko sociální okresní
rada v Ottakringu, obchodník se zbožím smíšeným
Karel Hauptmann byl věera dopoledne zatčen a do-
dán zemskému soudu. Kladou se mu za vinu těžké
zlečiny proti mravnosti. Zatčení jeho vzbudilo ve-
likou sensaci, protože jest v celém okresu znám
Jest mu 50 let a jest vdovcem. Již delší dobu mlu-
vilo se o tom, že kloní se k perversním zvykům a
předevčirem bylo učiněno oznámení, v němž se ob-
viňuje Haupiman ze zločinného styku s 15letým ho-
chem. Tyto styky trvaly prý již několik let. Materiál
který měla policie k disposici, byl takový, že včera
mohla Haupimanna zatknonti
= Výbuch v lovárně. Z Plorta, 26. srpna. (K-
k.) Ve zdejší továrně na obráběcí stroje vybucho
kotel 28 dělníků bylo těžce popáleno a byli dopra-
veni do nemocnice. Mnoho dělníků nalezá se v tro-
skách továrny, která se sřítila.
= Cholera v Roltezdamu. Z Rotterd a mu,
26. arpna. (K. k.) Mimo čtyry děti, jichž smrt nej-
dříve byla vysvětlována požítím mlsků, později pak
cholerou na základě bakteriologického vyšetřování.
zemřel ještě jeden muž na lodi za podezřelých přl-
znaků. Te doby jest pozorováno 14 dospělých osoh
a rovněž tolik dětí. Byla učiněna všechna opatření
aby bylo zabráněno dalšímu šíření se chofery.
Hauptmann
33
article
= Obrava zkaženým mazem. Z Pařiže, 26.
srpna. (K. k.) Casopisy oznamují z Toulonu, že čelní
vojáci posádky torpédového člunu 174 onemocněli po
požití zkaženého masa za příznaků otravy
= Námožní katastrofa u Monleviďea. Z Londýna.
25. srpna. Z Montevidea se telegrafuje: Počet osob
při ka astrofě »Columbie« utonulých, odhaduje se na
o smdesát. Zachránění byli téměř bez oděvu.
Jsou to skoro vesměs mužové a sice Španělé a Ita-
lové, kdežto ženy a děti skoro všechny
zahynuly. Kapitán lodi »Schlesien« praví, ž
příčinou katastrofy jest brozná vichřice a příliš vzed-
muté moře.
= Anglický lord se zastřelil. Z Londýna,
25. srpna. Na starém Iendálním zámku earlů of St.
German u Port Eliot v Cornwallísu zastřelil se včer
z lovecké pušky mladý lord Eliot, syn eariův a dědie
télo vznešené anglické rodiny, jenž byl poručíkem
coldstreamské gardy a dlel u rodičů na návštěvě. C
mladého muže dohnalo k sebevraždě, není známo.
= Vražda ve vídeňském hotelu. Z Vídně
26 srpna Ke vraždě v hotelu vídeňském se sděluje,
že vrah Adol! Gröger včera kolem půinoci vrhl se
u Kritzendorfu na dráze Františka Josefa před je-
doucí vlak a dostal se pod kola. Vlak mu uřízl obě
nohy. Smrtelně zraněný byl nalezen ještě při vědomí
a udal, že jest ve Vídni hledaným vrahem. Byl ob-
vázán a dopraven do nemocnice. Jeho stav jest na-
prosto beznadějný a jeho smrt očekává se každou
chvíli. — Vrah Gröger byl převezen do nemocnice
v Klosterneuburgu, kde byl narkolisován a operován.
Španěl
German
Port
Eliot
Cornwallís
Gröger
František Josef
Toulon
Londýn
Montevideo
Columbia
Vídeň
Kritzendorf
Klosterneuburg
Adol
34
article
Byi u něho nalezen vražedný nástroj, břitva potří-
sněná krví. Dopoledne byl Gröger policejně vyalý-
chán. Udal, že spáchal čin již o 3. hodině ranní
pak zůstal v pokoji s mrtvolou až do 8. hod. ranní,
kdy odešel. Odebral se pěšky do Klosterneuburgua
jel pak místní drahou do Tullnu, kde setrval celé
odpoledne. Večer jel vlakem do Vídně, odkud odebral
se ke Kritzendorfu a lam skočil na koleje. Levá noha
musila mu býti ještě včera v noci amputována. Pravé
stehno jest třikrát zlomeno. Vědomí však Gröger ne-
pozbyl. Dnes navštívil ho jeho otec a shledání bylo
srdcervoucí. Gröger udávů, že příčinou skutku jeso
falešné podezřívání, že jeho milenka ukradla své za-
městnavatelce brilantový prsten.
= Zatčení nakladalelé. Z Lipska, 25. srpna
Dnes v poledne byli zatčeni ředitelé firmy Lien
Comp. dr. Heřman Liez a Richard Barteran i pro-
kuristé Max Rossberg a Bedřich Meissner. Firma
byla založena teprve před několika měsíci se základ-
ním kapitálem 150.000 marek, z čehož však 145.000
marek existovalo jen v »myšlenkách«. Firma chtěl
vydávati časopis s názvem »Doma«, jehož insertní
část měla býti pro každé velké město jiná. V čet-
ných městech byli přijímáni ředitelé filiálek s vkla-
dem 3000 marek. Včera měli tito účastníci schůzi,
v níž byly proneseny ostré výčítky proti zaklada-
telům a poněvadž manipulnce s přijímáním podílníku
byly choulostivého rázu, zakročilo státní zaslu
pítelství.
Gröger
doktor
Heřman Liez
Barteran
Rossberg
Meissner
Tulln
Vídeň
Kritzendorf
Lipsko
Lien comp
dom