tohoto projevil nuncius msgr. Lorenzelli výraz úcty k prvnímu úřadníku republiky a zvláštní sympatie celého světa pro Francii. Sympatii tu může prý president shledati v živé a všude sdílené účasti na strašném neštěstí na Martinigue, Ke konci pronesl řečník jmenem diplo- matického sboru a jím zastupovaných suve- rénů a hlav stätů nejupřímnější a nejvřelejší přání budoucnosti Francie. President Loubet poděkoval za pro- jevená přání a za myšlenky obsažené v pro- slovu nunciově. Žádná z myšlenek neučinila prý naň hlubšího dojmu, než vzpomínka na hroznou katastrofu, kterou se stává tento sváteční den pro celou rodinu francouzskou tak bolestným. Jednomyslná účasť, jíž se při této příle žitosti Francii dostalo, byla pro ni velecen- nou. President dodal, že jí však Francie také zasloužila pro svůj vášnivý zájem, který měla povždy na neštěstí národů jiných a pro své krásné důkazy šlechetnosti, které podala ve svých dlouhých dějinách a které jí, jak bylo právě řečeno, získaly tak slavné morální dědictví. Potom president Loubet bavil se chvíli s jednotlivými členy diplomatického sboru. Z Brusselu, 1. ledna. (C.-B.) Král při- jal dnes blahopřání diplomatického sboru, předsedů senátu a sněmovny, jakož i četných zástupců jiných úřadů. V odpovědi na pro- slov předsedy sněmovny dotkl se král své iniciativy při mnohých příležitostech, tak na př. také v otázce čínské. Král žádal pak, aby měla sněmovna k němu na příště slepou dů- věru, stejně jako on má důvěru k ní. Důvěry k sobě prý nikdy nezneužije. Svorností mezi králem a parlamentem budou prý uskutečněny řeči, které se nyní nemohou prováděti, ale jichž dalekosáhlost prý lid v jejich následcích pochopí. Z Bělehradu, 1. ledna. (C.-B.) Zálož níci, kteří dostali v létě dovolenou násled kem polních prací, byli nyní povolání ku pra- porům.

Ze Sofie, 1. ledna. Veškeré neod- vislé listy, náležející různým stranám, mezi nimi také orgán Stambulovců »Novi Věk« vyslovují své uspokojení nad návštěvou hr. Lamzdorfa a připouštějí souhlasně, že Rusko vážně pomýšlí zasaditi se o zlepšení situace v Makedonii. Za takových okolností může se vláda bulharská svěřiti ochraně mocností a klidně vyčkávati rozvoje udá- lostí. Z Madridu, 31. prosince. (C.-B.) Před- seda ministerstva Silvela podával dnes králi zprávy o povstání v Marokku Vyslovil názor, že občanská válka jest na- mířena proti dynastii a dodal, že mocnosti „Žida mám ve druhém sujetě . .. „Ale vždyť jsi pravila, že máš dva židy? „Ach, ano, ano, zcela dobře, dva . .. Žena literátova prsty jedné ruky si potírala hlavu, prsty druhé ruky dala do úst a hryzla si nehty. Petr Petrovič hleděl tázavě na ni a páli papirosu za papirosou. „Vzpomněla si's na něco?“ tázal se ko- nečně. „Nikoli... Přemýšlím, jaký bych si měla koupit ten slunečník, složím-li dramatický su- Literát vyskočil a praštil o zem nedokou- řenou papirosou. „Ach, matičko, tak to nesvedeme!“ za- bědoval. „Já mám za to, že přemýšlí o sujetu, a ona — slunečník!... Vždyť je jedenáct hodin a ve čtyři mám něsti povídku do redakce! Che jíti pro honorář a zatím dostanu... nepříjem- nost!... Vymýšlej brzy, vzpomínej si! „Ano, co pak ty mne honíš jako povozni- ekou kobylu?“ rozhněvala se žena. „Či možno vymyslit něco, když stojíš nad člověkem klackem?... Ach, ty bezsujetový literáte!) „Hloupá!“ „Nadarmo jsi se oženil s hlupačkou, měl jsi sobě vzíti literátku . .. „Nadarmo a je také . .. „Nevědomec! . .. Žena odstrčila židli a odešla z jídelny. Zastežkin poseděl, popřemýšlel, vypil ještě sklenici čaje, načež odešel do svého pokojíku přemýšlet o sujetě. Napsal-li jej — o tom historie nic nevy pravuje. jet.“

Erel. Jos. Kojecký. přiznávají Spanělsku právo intervenční. Vlád použije prý nynějších okolností, aby zabez- pečila pro budoucnost Španělsko v Marokku- Na konec sděluje Silvela králi, že moc nosti vyšlou do Marokka lodi. Z Pekina, 31. prosince. (C.-B.) V slanci, kteří oznámili také svým vládám te- legraficky, že se Čína zdráhá vypláceti ná hradu ve zlatě, konají společné porady. Uva- žuje se o podání společné nebo totožné noty, ve které bude Čína upozorněna, že se v protokolu výslovně ustanovuje výplata ve zlatě. Kdyby Čína své povinnosti nedostála, že by to mohlo míti vážné následky v zá- pětí. Hlavní překážkou jest politika americká, která odporuje společné notě. Nynější obtíže kladou se všeobecně za vinu tomu, že Čína jest ve svém zdráhání se povzbuzována tím, že vláda americká její argumenty uznává Číňané spokojují se tím, že vyčkávají dal šího vývinu v domnění, že se mocnosti sotva dohodnou o společném postupu a že tak celá záležitost na nedozírnou dobu usne. Z Pretorie, 1. ledna. (C.-B.) V prvním rozpočtu kolonie transvaalské za finanční rok, končící 30. červnem 1903 jsou rozpočteny příjmy na 4,000.000 a vy dání na 3,702.755 liber šterlinků. Z La Guayry, 1. ledna. (C.-B.) Ital- ský křižák »Carlo Alberto« přibyl sem dnes v poledne. Z Nového Yorku, 1. ledna. (C.-B. Dle telegramu z Willemstadu zvítězili prý povstalci u Borguisinisty. Ztráty vládního vojska činí prý 300 mužů.

Bývalá saská korunní princezna a Leopold Wölfling. Z Drážďan, 1. ledna. U saského dvora nebyl Nový rok nikterak slaven. Nepřijímaly se vůbec žádné gratulace. Na králův rozkaz nebyly an vyloženy archy, na něž jindy velké obecenstvo své podpisy dává. Králův stav se dále zhoršil. Úřadní zprávy o něm se nevydávají. Králem dosazený soud. Z Drážďan, 1. ledna. Královské nařízení, kterýmž se dosazuje zvláštní soud na odklizení manželského konfliktu mezi korunním princem a jeho chotí, zní takto: My, Jiří, z Boží milosti král saský atd. atd nařizujeme tímto na základě § 12. odst. 1. dodatku k Našemu rodinnému zákonu ze dne 20. srpna 1879 jak následuje: Ježto byl Jeho královská Výsost ko- runní princ Bedřich August projevil přání, aby manželský spor, vzniklý s Jeho chotí, Její císařskou a královskou Výsostí paní korunní princeznou Loui- sou, soudním postupem vyřízen byl ustanovujeme na vyřízení tohoto manželského kon- fliktu zvláštní soud o sedmí soudcích. Soudci jmenujeme praesidenta vrchního zem- ského soudu Losznitzera jakožto předsedu rady vrchního soudu Hallbaura, Schmerla, Flemminga a dra. Meiera, potom dra. Bell- manna a dra. Schmidta jakožto přísedící soudce; nástupcem předsedy jmenujeme senatního presidenta při vrchním zemském soudě Seyferta. náhradníky pak ostatních soudců rady vrchního soudu Brübla a Ruderta. Ustanovujeme zároveň, aby pro řízení před tímto zvláštním soudem platily předpisy občanského soud ního řádu pro záležitosti manželské, jakož i předpisy zákona o organisaci soudů dle zásad, kterých by se užiti musilo, kdyby věc přidělena byla v první in- stanci zemskému soudu, avšak s těmito odchylkam nebo doplňky 1. Veřejnost je pro celé jednání úřadně vy- loučena.

2. Státní zastupitelství při tom ne- působí. 3. Řádnou soudní místností zvláštního soudu jsou prostory našeho vrchního zemského soudu. Každá strana nechť se dá zastupovati právním zástupcem. jenž k tomuto soudu připuštěn byl. Dostaviti se osobně k soudu aneb k dožádanému či přikáza- nému soudci žádná strana není povinna. 4. Použiti aneb přiměřeně použiti lze předpisů § 6., odstavců 1. a 2., jakož i § 7. odst. 1. dodatku k Na- šemu rodinnému zákonu ze dne 20. srpna 1879. 5. Předpisů §§ 608. až 611., 627. a 630 občanského soudního řádu stran předchozího zavedení pokusu o smír, ohledně vydání zatímních nařízení a v pří- čině povinného sdělení rozsudku soudu poručenskému použito nebudiž. 6. Lhůta projednací nechť obnáší nejméně dvě a nejvíce čtyři neděle. 7. Doručení, jež za hranicemi státi se má budiž, pokud strany oprávněnými zástupci ještě za- stoupeny nejsou, provedeno žádostí konsula neb vyslance německé říše nebo saského království. Př doručení žalobního spisu budiž stranám dodáno také toto Naše nařízení. 8. Právní tituly všeho druhu (odvolání, re vise, stížnost) jsou vyloučeny. 9. Soudem učiněný konečný rozsudek bu diž Nám před vyhlášením Naším ministrem spravedl nosti předložen k potvrzení. Rozsudek nabude plat nosti svým prohlášením. Kdyby bylo zapotřebí ve- řejného dodání, budiž vyžádáno Mých dalších rozkazů Vyhražujeme Si ostatně, vydati, kdyby toho potřeba nastala, pro toto řízení jiné ustanovení. Dáno v Drážďanech, dne 30. prosince 1902 L. S. Jiří. Dr. Viktor Alexandr Otto.

Paragrafy 6,1 a 7,1 Hodatku k zákonu rodin- nému ze dne 20. srpna 1879, na něž čtvrtý odstavec odkazuje, ustanovují, že člen královské rodiny vy- slechnut býti má členem vrchního zemského soudu, jejž president tohoto soudu k tomu ustanoví, a že člen královské rodiny také přísahu, kteráž by složiti se měla, takto povolanemu členu vrchního soudu učiniti Z předpisů obč. soudního řádu, jichž tento zvlášt- ní soud použiti smí, jsou nejdůležitější tyto: Dle § 620. může žalobce v každý čas učiniti návrli, a by řízení dočasně zastaveno čili odročeno bylo. Zastavení a odročení může se státi jenom jednou a nejvýše na dvě léta. Odročení nastupuje na místo dřívějšího dočasného rozloučení od stolu a lože. Soud může však sám také řízení přerušit a odročit, není-li vyloučena možnost smíru. Dále může dle § 622. soud na zachování manželského svazku vzíti ohled také na fakta, kterých strany neuvedly a má právo z úřadní moci naříditi provedení důkazů. Jinak jest ale dle § 617. vedení důkazu obmezeno, zejmena nemají ukládání přísahy a soudní doznání žádné pů- sebnosti ohledně fakt, jimiž rozvod odůvodněn býti má. Jinak platí pro tento zvláštní soud obecné před- pisy saského soudního řádu. Z Pešti, 2. ledna. Zde s důtklivostí se prohlašuje. že bývalý arcivévoda Leopold Ferdinand má právo nejen přijíti do zemí koruny uher ské, nýbrž také trvale se v nich usaditi. Ze Ženevy, 1. ledna. »Genfer Journal« zazname- nává tvrzení učitele jazyků Girona, že německé vyslanectví švýcarskou spolkovou radu žádalo o za- kročení. Avšak spolková rada žádost tu odmítla, ba projevila svoji nelibost nad tím, že se do Ženevy sjelo tolik ně- meckých policejních agentů.

Denní zprávy. — Prvorozenství a rovnoprávnost. O tom, co je ve své podstatě rovné právo, nemůže přece být pochybnosti. Tím méně může býti pochybnosti o právu tom, nese-li se jen k urči- tému konání, tak jako rovné právo jazykové. Není také snadnější formulky pro toto právo. »Co ty právo máš říci a vykonati svým jazykem, mohu říci a vykonati též já jazykem mateř- ským«. Princip tento Němci dost dlouho uznávali za správný, pokud měli moc v rukou a mohli pojem rovného práva vykládati dle své methody. V definici rov- ného práva s námi se shodovali, jenom že v praxi činili pravý opak. Sotva ale se poměry změnily v jejich neprospěch a ukázalo se, že zejmena v parlamentě je možna i jiná většina než německá, ihned tu byli s jinou theorif. Jali se totiž dokazovati, že rovné právo nesmí býti zaměňováno za »rovnocennost«. I popírali, že bychom byli jim »rovnocenní« a že bychom tedy činiti mohli nároky na rovné právo. Nyní doka- zují dokonce, že přednost jejich v této říši ne- opírá se pouze o lepší kvalitu kulturní, nýbrž že je i historická, poněvadž Němcům v této říši prý náleží prvorozenství. Nevíme, jak je skombino- vati, neboť tato monarchie složena je v podstatě ze tří částí. Ze zemí státu českého, ze zemí státu uherského a z těch tak zvaných zemí alpských, jež sami o sobě ale v tom rozsahu jako dnes byly mnohem později spojeny poutem společné dynastie než země české a uherské, bez nichž by ostatně bylo zůstalo, co dnes se nazývá

Rakousko-Uherskem, malým státíkem. Však to naším národním odpůrcům věcí vedlejší. Do- klady, důkazy atd. jsou jim věcí vedlejší, jen když effektivně to, co chtějí, mají a to, co jim k duhu, také dělají. Rovné právo od- hodili tedy do starého haraburdí, zrovna tak jako státoprávní označení českých zemí, pro něž vymyslili název »zemí sudetských« a sami sebe promovali za »prvorozence« v této říši. S touto novou firmou na visitkách gratulovali si letos ve svých listech navzájem k Novém roku. Papír snese mnoho, my ale rozhodným jim ukázati musíme skutkem, že neztrpíme, aby z toho svého predikátu samozvanci němečtí vyvozovali dů- sledků, jež by právo naše poškozovaly. — Novoroční výprask, udělený včera k ránu zástupu německých provokatérů v končině styku Václavského náměstí s Přikopem, po dvouhodin- ných vytržnostech, páchaných tu zpitými židov- skými kupeckými mládenci a obchodními pří- ručími německými společnou a nerozdílnou ru- kou s německými buršáky, nenalezl tentokráte obvyklé ozvěny u válečných referentů kasiňá- ckého tisku, aspoň ne takové, jakou by bylo lze očekávati podle četnosti a pádností roz- daných tu pohlavků. Chodci, kteří bezprostředně po závěrečné šrůtce těmi místy se ubírali, ujišťují, že šly tu na lidi mrákoty od prudkého zápachu pomády z hlav německých „zřízenců obchodních“, rozvlněného poučením o slušném chování, jakého se hlavám těmto dostalo. Ku po- divu, referují německé listy pražské o této udá- losti způsobem, na posylvestrovskou náladu ve- lice střízlivým, ačkoli se dalo očekávati, že bude