Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

25 srpna 1909. Císlo 234.

4 article

A tak ani nevíme, že jsme nad propastmi vody, malá skořápka ve spoustách vod; loď bez záchvěvu nese se nad vlnami, zanechávajíc za sebou stříbrem zalitou širokou dráhu, splývající daleko, daleko na obzoru s mléčnou drahou hvězdnatého nebe. Vzduch vlažný, prosycený mořskými parami, plní hruď a duch váš stápí se s blahým pocitem ve velebném tom ovzduší. prostém sporů a svárů, prostém hněvu a zloby. prostém malicherností a protivenství, jež vás na zemi obklopují. Náhle přeruší velebné ticho t prostá, milá píseň česká, nese se po vlnách, za- niká v plachtoví a vyvolává v duší vaší vlahé vzpomínky na domov, na rodinu, přátely — a voda kolem šumí, bije do boků lodi, stejno- měrně a bez oddechu, uspávajíc vás ve vzpo- mínkách drahých .. Program denní na lodi vystřídává občae koncert lodní kapely dosti slušné, jež koncer- tuje na palubě od 10—11 hod. a večer v salo- nech. Došla řada i na taneční zábavu, jež uspo- řádána na palubě vlajkami ozdobené a elektri- ckými světly bohatě opatřené. Byla to zvláštní podívaná na loď skvěle osvětlenou, deroucí se hustou mlhou za jásavých zvuků hudby a vese- lého reje tančících, při němž hoši naši proháněl statečně, co se prohánět dalo, kostnaté Ameri čanky, tučné Dánky, i stará paní Burdová, ma- jící hodně desítek na zádech, skočila si solo s bujným br. Novotným. A tak přešla plavba jako krásný sen, ob- čas bouře, liják neb vichr změnil něco na klid- ném průběhu plavby, ale nevyrušil ani dost málo cestující z bodré nálady.

Burdová Novotná

5 article

Nejsrdečnější byl jednoroční Vašíček Hal tuch, kdesi od Poděbrad, který jeda s matkou šklobil se vesele na každého a rozpínal ručky své po stříbrných vlnách jako by si je chtěl vše- chny přitáhnouti do svého klína. Každý se po českém Vašíčkovi usmál a potřásl jeho pacičkou s líbezným pozdravem ve všech možných řečech pronášeným. Lod sune se každým dnem o celých 10 slupňů délky a uráží průměrně 350 mil za den takže budeme téměř o celý den dříve u cíle, než počítáno, Uprostřed cesty posíláme do Evropy bezdrátovou telegrafií pozdrav vlasti: „Sokolové uprostřed oceánu zdraví vlast. Vše zdrávo.“ Jsmo již za rozhraním mezi oběma světy a blížíme se k břehům americkým. Jaký to roz- díl plavby od geniálního pokusu Kolumbova Jako bys ani nebyl na Oceánu. Kolem samý komfort, pohodlné lože, lukulské přímo hody každým dnem, hudba, zpěvy, vše jen, čím člo- věk může se zabaviti, aby zapomněl nebezpeči a krásy moře. Jest neděle — B. srpna — lodní hudba z časného jitra akordy velebnými probouzí na lodi sváteční jásot. — Cestující v svátečním rouše objevují se jeden za druhým na palubě — pa- nuje povznesená nálada, zvýšená radostí nad klidnou plavbou. V mezipalubí mají dnes dětskou slavnost Sestoupili jsme dolů a nekonečnými chodbam mezí sásobárnami, kuchyněmi, skladišťmi, ko lem komnat mužstva a úai kolem strojovny do stali jsmo se do III. třídy, kdas pusva lidí stísněných na úzké prostoře právě se shlukla na volném prostranství na špici lodi k zábave již správa lodi pro dítky dnes uspořádala. Těžký tísnivý dojem vás sevře v tom živém chomáč lidí, jež starý svět vypustil z rodné půdy a ve hnal v tyto kotce, určené pro přeplavu vystěho valeů na břehy Světa Nového.

Vašíček Sokol Kolumbův Poděbrady Evropa

6 article

Co tu v té pestré směsici všech národ rozmanitých zjevů, co tu vídin a nadějí, co t bláhových snů a tužeb utajeno v stísněném tom klubku lidských postav všeho věku, od malých kojenců do prsou matek hladově se ponořujícíel až do starců sešlých a bídných, jedva jen na nohou se držících. Těžký, odporný zápach pln prostory, cosi zlostného, urputného sálá z davu jejž krutá plavba rozčiluje a činí netrpělivým A což, když nadejde bouře a všechno odklid- se dolů do sálů, určených pro noclehování, otve. ry všechny pevně uzavrou tak, že ani vánek ne- vnikne v prostory ty do posledního kouta pře plněné. Tu rozvaha jest brzy u konce, nevol nost zmocní se každého, podpalubí mění se v peklo, v němž se vše dusí a svíjí. Vladařem tohoto oddělení jest krajan ná p. Šebeček, Moravan, který zároveň zastává úko tlumočníka na lodi. Inteligentní a čiperný to muž, který krajanům našim hledí zmírniti kaž dý ten pobyt na lodi a výpravě naší prokázat platných služeb.

Šebeček Moravan

7 article

Není radno předem chválit. Tak i plavba naše v prvých dnech tak krásná a klidná, v úterý valně se změnila. Již v noci na úterý strhla se v noci silná bouře, jejíž hromové otřesy jak rány z vypáleného děla nás vyhnaly z lože n palubu, jež plála v jasu blesků kolem nás kři- žujících, celý obzor na rozčeřeném moři osvětlu- jicích. Divadlo divukrásné — jakoby celé pekl kolem nás jícen svůj otvíralo. Poněvadž nebyí silnější vítr, zůstalo pouze při podívané a po- slouchané tohoto velkolepého zaburácení pří- rody. Ve středu na to ale dopoledne dostali jsme zlý vítr, spojený s deštěm, moře počalo se zdou- vati a loď dostala se do kymácení, jež vyvolalo u většiny cestujících reakci t. zv. mořské ne- moci, jíž následků hledí se každý, jak může. zbaviti. Naše výprava statečně se držela a pře- držela krisi. Na večer ohlášen byl ples na rozloučenou.

8 article

Většina hostí, zejména dam, leží na palubě na svých židlích jako mrtvoly s bolestně staženým obličejem, a strhaným zrakem a nejeví chut pozdvihnouti se ze své polohy. Námořníci za- věšují s největším klidem po rahnech vlajky elektrické svítilny, jakoby se ani nechumelilo. Konečně zavzní fanfáry hudby, naši jdou do kola s nejstatečnějšími damami a za chvíli vstá- vají nemocní jeden za druhým, i z kabin jako duchové z hrobů se šourají cestující se zaváza- nými hlavami a brzy je vše v kole a křepčí na kolisající se podlaze ve veselém tanci. Třeba si ovšem zvyknouti na vrtkou půdu a podivné ty sklony, jež budí ve Vás pocit, jakobyste na- jednou letěli do hlubin a nastavíte-li nohu k do- skoku, ocítite se náhle, jakoby silou nějakou vy- hozeni ve vyvýšené poloze. Čemu ale člověk ne- zvykne. Ve středu již od rána vítr znovu se rozpou- tává. Kapitán slíbil na večer dorazit do Nového Yorku, ale vichřice ho asi zdrží, Konány pří- pravy k dokončení plavby. V malých kajutách je horko a dusno, pokoušíme se o otvíránía upravení svých zavazadel, ale loď s námi zmitá tak, že každý pokus jest nemožný; na čele vy- vstává studený pot a každý spěchá nahoru na- brat čerstvého vzduchu. Štěstí, že plavba dnes skončí. Delší její trvání v té psí pohodě dora- zilo by i poslední vytrvalce. Konečně vysvitne sluničko, všechno se těší a na obzoru objevují se již lodi, znamenající blízkost pevniny. Jsme již v oblasti Nového Yorku. Rázem mizí všechna stísněnost a zraky všech upírají se netrpělivě v před, tam, kde nás již očekává toužebně český náš lid v Novém Yorku usedlý. Na zdarl

Nový York

9 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. Z Pešti, 20. srpna. (Nemaďarské ná- rodnosti hospodářsky prosplvajt.) »Slovenský Týždenník« ve článku »Slovenská zem« podává zajímavé fakty, jak v Uhrách přese všechen útisk nemaďarské národnosti ho- spodářsky prospivají, a nejlépe právě ty, které jsou nejvíc utiskovány. Od Prešpurku až za Košice žije a v potu tváře drží svoji oteovskou staroslovenskou zem rolnictvo slovenské. Slováci mají sice poměrně více země, než na př. na Dolní zemi lid ma- darský, ale od jistého času nejeden maďarsko- zemanský dvůr přešel do rukou pracovitého slovenského rolníka, ano i to je pravda, že se majetkový stav slovenského rolnictva za posled- ních 10—15 let značně zlepšil, ale toho nemůže býti Slovákům dost. Přes polovic země, obývané lidem sloven ským v Uhrách, pořád ještě je v rukou zeman- stva maďarského, v rukou velkých statkářů židovských. Mezi Rumuny bylo před 20 lety ještě hůre Tam je maďaronského zemanstva víc než na Slovensku, a rumunský lid v hornatých krajíeh je poměrně chudší Slováků. Před 20 lety začali si Rumuni hromadně zakládati banky, a tím s pomohli. Tehdy bylo rumunských peněžných ústavů jen něco přes dvacet, nyní je jich půl- druha sta. Pomocí bank Rumuni začali kupovati půdu od maďaronských zemanů, a dnes už je na sta takových rumunských usedlosti, které rumunský lid koupil od maďarských a maďaron- ských zemanů. Jen tyto dni psaly rumunské noviny, že v jediné stolici nasódské jen za po- sledního půlleta Rumuní koupili deset dost vel- kých maďarských statků za víc než milion korun.

Slovák Rumun Pešť Uhry Prešpurk Košice Slovensko slovenský Týždenník

10 article

Ze zabraných zemí. Sk. Ze Sarajeva. (Pův. dop. „N. L.“) Noviny nedávno přinesly zprávu o darování 1150 ha. lesa hulánskému poručíku Huseinbegu Biščeviči bosensko-hercegovskou zemskou vlá- dou. Následkem toho předseda ministerstva bar. Bienerth poslal nótu baronu Burianovi, žádaje ho za vysvětlení toho případu. Ministr Burian odpověděl, že na věci ničeho není; že dotyčný les ode dávna náležel rodině Biščevičově a že její kmetové (sedláci, kteři nemají svojí zeměa žijí na půdě bosenských begů) vždy užívali práva vvla aanochyhným svědectvím

Biščevič Bienerth Burian Sarajevo ha

11 article

Huseinbegových a jiných kmetů dokázáno a ze následkem toho zemská vláda dovolila, aby se opravil katastr, to jest, aby se ze státního eráru přeškrtlo 1150 ha. lesní půdy v okresu petre- vickém, krupském a sanském a aby se zaneslo na jméno pravého vlastníka Huseinbega Bišče- Podle všeho p. bar. Burian není dobře in formován. Pět vážených srbsko-pravoslavných kněží, kteří slouží v okresích, kde se nachází darovaný les, uveřejňují v sarajevských listec prohlášení, jímž ukazují věc v pravém světle Praví: „Máme v rukou opis dvou dopisů. V prv- ním Svetozar Čurguz, nynější zvěrolékař v Gla- moči, na vybídnuti Huseinbega Biš- čeviče prosí kněze Nikodema Novakoviče v Petrovci, aby našel svědky, kteří by dosvěd- čili, že les náleží Huseinbegovi a nikomu jiné mu. V druhém dopisu prosi Huseinbe téhož kněze, aby šel do vesnice Gorině a zajistil mu tam devět svědků a možno-li i více, že on dá každému po padesáti korunách „cestovnéhoa půdy ke vzdělávání, aby se vědělo, jací jsou ti kmeti poručíka Biščeviče“; les pak ovšem že budou míti společně, „aby se nemohli příti“ ; že vystaví kostel, aby ho kmetové, až přijde do Bosny, „přišli na koních a na vozech pozdraviti. jako svého s boží pomocí zachránce“. Konečně sliboval knězi samotnému 500 K cestovného a i více, až les obdrží.“

Burian Čurguz Nikodem Novakovič Petrovec Huseinbe Biščevič Gl Gorina Bosna ha

14 article

To je nejvážnější část odhalení. Z toho se vidí, jaká jsou ta „dávná práva“ bega Bíšče- viče na zmíněný les. A lživé je i to, že kmet Biščevičovi užívali práva servitutu na té půdě. Otec Huseinbegův Dervišbeg Biščevič, nema více než 5—7 kmetů, a to v okresu krupském. Jak mohl tedy tak malý počet lidí užívati tak velikého komplexu lesa a to nejen v okresu krupském, nýbrž i ve vzdálenějších okresech v Petrovici a v Sonském Mostě? A právě v těch okresech se nalězá 870 ha. darovaného lesa. tedy více než tři čtvrtiny. Ale nejlepší je to, že při přenesení vlast- nictví na jméno bega Biščeviče v katastru nebyla zanesena práva servitutu sedláků ze Sanského Mostu a Petrovce, kteří nejsou kmety Biščevičo- vými a kteří dosavade toho lesu užívali. Tím je o právo i majetek připraveno veliké množství sodláků, beztoho chudých a ubohých.

Biščevič Petrovec Huseinbegův Dervišbeg Biščevič Sonský Most ha Sanský Most

15 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. srpna. Z náboženské války na Cholmnské Rusl. Některé polské listy ani za dní slavnost v Častochově a Varšavě nemohly si odepřiti. aby nepoznamenaly o »Národních Listech«, že ve svých zprávách o třenicích polsko-ruských přidržují se pramenů ruských, čímž jakoby věc dostávala nepravdivého a strannického osvětlení. Nám arci jde o pravdu a proto také rádi saháme ku pramenům polským, neboť jen tak je možna kontrola faktů. Náhodou Ivovská »Gazeta Narodowa« uve- řejňuje dva listy, pocházející z gubernie se dlecké (Cholmské Rusi) a psané sedláky, kato- líky a Poláky. Redakce listy uvádí slovy »Gubernie sedlecká náleží k těm v klerých po dlouhá leta trvala zoufalá válka o víru, válka, která ani dostmálo neustala od vydánn úkazu tolerančníh o.s

Polák Praha Cholmnský Rusl Varšava Cholmský Rus Gazeta Narodow

16 article

Prvý sedlák píše: »O svářek Navštivení Panny Marie šli jsme s procestvím, zpívajíce do sousední vsi a pravoslavní, kteří nám závidí takových pěkných slavností, ze tří vsí nám vyšli naproti, podávajíce nám chleba a soli i oféry. Popi nemilují těch našich proceství přikazují svým farnikům, aby nevycházeli a ne- dívali se na naše proceství, obávají se, aby jejich farníci nepřecházeli na naši víru. U nás, v naší farnosti, dva domy pravoslavné chtějí ted přijmouti víru katolickou a ještě jiné tři panenky pravoslavné učí se zpívat latins ky v našem kostele. Pop dověděl se o tom a zlostí sobě vlasy trhá.« Druhý list: »Náš důstojný pan páter odbyl si již trest. za jehož trvání po šest měsíců musil ho zastu- povati jiný kněz. V té době pokoušel se pop ze sousední pravoslavné farnosti, aby se k nám vplížil. Ale vida, že mezi námi nic nemůže za- čiti s pravoslavím, chtěl z nás udělat aspon Mariavity. Zašel nejprvé do lesa a začal roz- mlouvati s dětmi. Ptal se jich, proč ne- chodí do clrkve. Potom jim sliboval při- nésti polské knížky. A skutečně přinesl.

Pop Navštivení pannus Marie

17 article

Při tom přišel do naší vsi a každé h vítal po polsku, řikaje »Pochwalony niech bedzie Jezus Chrystus«. Zašel k jednomu z hospodářů řka, že by se chtěl seznámiti s námi a žíti v přízni. I začal se ploužiti po vsi s diakonem a přemlouval k mariavi- tismu. Říkal, to že je dobrá pols ká víra, protože slouží mše polsky dával polské mariavitské kníž ky. Ale když jednou pop i s diakonem zasli do krčmy, kde bylo plno lidí z naší vsi a několik cigánů, navedli jsme jednoho z ei- gánů, aby popa vyhodil z krěmy. Pop vyletěl, dostal trochu od n - šich a dosud prý je z toho chorý. Vyšetřování na stěsti žádného nebylo, pop se patrně bál, neboť jsme mu napsali, ať si jde k Tatarům a Židům, my že jame katollci. O toho času máme pokoj.« Jak vidno, náboženské třenice polsko- ruské nevypadají o nic ušlechtileji v polském osvětlení, ba mnohem hůře, než je nám známo z osvětlení ruského. Představme situ věc. Katolíci z jedné vsi jdou procestvím do sousední vsi pravoslavné, kam jíti nemají práva. Ale pravoslavná ves a s ní ještě jiné dvě jdou katolikům vstříc a podávají jim chleba a soli na znamení, že s nimi chtějí žíti v dobré vůli snášelivosti. Ale katolici tomu rozumějí jinak.

Chrystus Pop Tatar Žid

18 article

Známky sousedské dobré vůle a náboženské snášelivosti pokládají za slabosť ve víře, vy- světlují si ji dokonce závisti (!), a tam, kde by měli odpověděti také dobrou vůli a snášelivostí, odpovídají propagandou, a když najdou u nich dva domy, ve víře pravoslavné nepevné, hned z nich převádějt k sobě »panenky« (dříve, než mužské hlavy), a »důstojný pan probošte začiná je hned učiti latinský m (l) zpěvům Osvětleme si druhý připad. Katolický farář byl vládou na čest měslců s úřadu suspendován pro nedovolenou propa- anndn. Pravoslavný duchovní ze sousední vsi potká v lese děti z to vsra neenodr do cIrkve. Vos je nábožensky smišená dětí jsou pravoslavné a mají choditi do chrámu. Ale děti měly za předky uniaty, jež ruské úřady před dávnými lety nulily vrátiti se ku pravo slaví. V obrácených zůstal vzdor, jehož nyní, po vydání tolerančního úkazu, užívá katolick propaganda, aby je znova získala nejen pr katolickou elrkev, nýbrž také pro polskou ná- rodnost. Dětí, které pravoslavný duchovní v lese potkal, jsou z takových »vzdorovitých rodičů«. Jsou již na skoku — ne do unie, nýbrž do katolictví. Odpovídají baťuškovi vyhýbavě, že jsou Poláci. »Dobrá«, pravi baťuška, »tedy vám přinesu polské knížky.« A za několik dní vy- praví se do vsi těch dítek a nese jim skulečně knížky polské, ale mariavitské, jaké vydává pol- ská katolická reforma, již odporučuje mluvě, z slouží mši polsky a má vůbec národní polský obřad i národní charakter. Katolíci ho dávají zbit od cigánů, a sami, když už před krěmou zbitý ležel, přidali mu jesté tolik, že dosud je z toho nemocen.

Vos Polák

19 article

Tak osvětlujeme fakty jimi samými. K lep- šímu jich porozumění dlužno ještě zvlášť upo- zorniti na to, co je prvním činem katolických propagátorů, když uloví pravoslavnou dušičku Prvou věcí je latína a prvým činem propa gátorů, že učí dušičku fatinsky zpívat. U nás je taky církev latinská a nemůžeme učinit j národní, mimo jiné i proto, že máme jiné práce dost. Ale kdyby přišel kněz do nejbigotnějš české vsi a nevěděl katolřckým naším ves ničanům nic jiného říci, než: Dejte mi své děti já vám je naučím latinsky zpívat, neboť jen latina se bohu líb! — zle by pochodil! Ovšem, naše »neštěstí« podle kněze V.

bůh

20 article

Jablonowského, včera zde citovaného, jest, že jsme neměli Petrů Skargů a pod. fanatiků ka- tolicismu i latiny, kterými jsou Poláci tak bo- hati. Ale to »neštěstí« je naše štěstí a Polšci. kteří z původu slavností častochovských a var- šavských přemýšleli o našem obrození a rychlém rozvoji v dobé nové, nechť vezmou na vědomi. že ten div byl možný pouze na půdě, prosté náboženského fanatismu. Mezi našimi buditeli bylo nemálo vzorných národovců, ale žádného fanatika do té míry, že by se podobal Petru Skargovi. A to je vlastně nejhlavnější, čemu by se Poláci měli učit od Čechů. Kdyby na Cholmské Rusi nyní nebylo výbojné katohické propagandy. sni by si nikdo nevzpomněl na »čtvrté rozdě- lení Polsky«, na odtržení Cholmské Rusi. Ve výbojnosti katolické propagandy naproti pravo- slavným Rusům je největší úraz, o který se rozbíjí snaha novoslavismu o zjednání polsko- ruského míru. Nová černohorská dráha. »Obzor« obdržel z Baru na Černé Hoře telegram, že se černohorská vláda rozhodla vy- stavěti železnou dráhu z Baru do Kolašína. Vy- tyčování trati svěřeno ruskému plukovníkovi jenž má při své práci hleděti také k tomu, aby nová dráha vybověla svému strategickému účelu Zpráva potřebuje jestě potvrzení.

Petro Skarga Polák Skarga Čecho Rus Polsko Cholmský Rus Kolašín Cholmský Rus

21 article

Případ Bernsteinův- Sociálně-demokratické volební spolky ber lInské konaly včera valnou schůzi, v níž došle také na známý případ Bernsteinův. Redakton Ströbel útočil prudce na Bernsteina, že se v li- berálním listě vyslovil pro spojenectví sociálních demokratů se svobodomyslnými stranami př volbách. Dovozoval, že agitace pro sociálné- demokratickou stranu, má-li míti úspěch, musí býti vedena jednotně na základě třídníh boje. Na sjezdu strany v Lipsku bude prý nutno některým lidem říci: nevyvodíte-li dů- sledky ze svého jednání, které stranu poškozuje. vyvodí tyto důsledky strana. Bernstein ve své odpovědi kladl důraz na to, že soeiální demokracie má podporovati svo- bodomyslné strany, bojují-li proti reakci. Každý den nevede se třídní boj. Nutno pomýsleti na volby a strana bude také nucena bojovati proti Bethmannu-Hollwegovi mnohem ostřeji než prot Bülowovi, poněvadž finanční reforma je dílem nového kaneléře. Strana jako sociálně-demokra- tická musí dovoliti volnost názorů. Může při- spěti jen k sesílení a rozvoji strany, budou-li se projednávati stále nová stanoviska. Obrana Bernsteinova byla provázena syko- tem, z části však také potleskem a v debatě bude se pokračovati v příští schůzi. Zatím zaslal Bernstein »Vorwärtsu« nový přípis, v němž uvádí, že způsob, jakým redakce po leta nakládala s jeho zásilkami, nedovoluje mu býti spolupracovníkem listu a dále vytýká, že list nesdělí poctivě svým čtenářům, co o po- litice »demokratického sdružení« napsal, za to však z protivných projevů úmyslně vyjímá jen to, co slouží ke snižování jeho osoby.

Bernsteinův Bernstein Bülow Vorwärts Lipsko

22 article

Vatikánský tisk o rozporu v německém centru V Německu působí značné vzrušení, že va- tikánský tisk zaujímá nyní rozhodné stanovisko k rozporu v německé straně středu, jenž týká se otázky, má-li býti strana výlučně konfesionální nebo má-li jako strana po výtce politická postu- vati společně s protestanty. »Unita Catholica« staví se na stranu po- slanců Roerena a Bitlera proti »Köln. Volk- zeitung« a jejím přátelům, zvláště prof. Schel- lovi. Stálá společná práce katolíků a protestantů působila by prý ško- dlivě na katolieismus! Přechodně o případu k případu mohli prý by katolíci spo- lečně pracovati také s protestanty, jako již spo- lečně pracovali se sociálními demokraty, ale ni- koli trvale, neboť spojení s protestan- tismem vyžaduje předně ústupko a tím uznání protestantismu, tedy upuštěno od toho, aby se veřejný život přetvořil dle čístě katoli- ckých zásad a aby církevní úřady měly vůdčí úlohul Francouzské výtky Mladoturkům. Značná část francouzského tisku zabývá se stále řecko-tureckými záležitostmi přes to, že zprávy, docházející z Krety, zní uspokojivě. »Action« a jiné listy obracejí se stále prudčeji proti Turecku, poukazujíce na smiřlivé stano- visko Řecka a vytýkajíce Mladoťurkům válečné úmysly. beztaktního postupu v kretské otázce jednou pykati. Jako ústavní národ má zapotřebí libe- rálních států a jako balkánský stát po- třebuje Francie a Anglie, které ne- mají na Balkáně žádných ambici. Přes to však kloní se k jejich neprátelům jako za Abdula

Köln Schel Kret Abdul Německo Turecko Řecko Francie Anglie Balkán

23 article Hamida.

Hamida. Odpor proti klerikálům v Belgl. V Belgii nalezá se klarikální strana po 25 let u vasla, v posledních volbách minulého roku sevrkla se však její většina jen na několk hlasů a rozhořčení liberalů a demokratů proti kle- rikálům stále vzrůstá. Klerikální strana pořádá nyní v celé zemí slavnosti na oslavu 25letého trvání klerikální vlády. Když v noděli měl ministerský předsed Scholizert na takové slavnosti v Hasseltu slav nostní řeč, byl hrozně vypiskán. Došlo k vel- kým výtržnostem, při nichž byly katolické pra pory a plakáty roztrhány a četné osoby zraněny. Jeden katolický kněz byl udeřen holí přes hlav a jiný zraněn v obličeji. Čelnictvo postupovalo proti lidu a nasazenými bodáky, Když veder ministerský předseda odjlžděl, došlo k novým bouřlivým projevům na velkém náměstí pře nádražím.

Hamid Belgie Hasselt

24 article

Spatné vyhlidky Španělů v Marokku. Velitelé španělského vojska na Rifu nesdě- lují dle dnešních zásad o vedení války nico svých úmyslech a kromě toho podléhají všechny zprávy z bojiště přisné censuře, takže jen okli- kou mohou proniknouti do veřejnosti zprávy o vojenských plánech a skutečném stavu věcí Zvláštnímu zpravodaji „Daily Telegraphu“, z je hož depeší je patrna velká odborná znalost, po- dařilo se obejíti censuru a zaslati přes Gibral tar do Anglie obšírné vylíčení poměrů, jež svěd čí o špatných vyhlídkách Španělů. Dle této zprávy stává se situace oku- pační armády každým dnem obtíž nější a španělští politikové vyslali tu vojsko do dobrodružství, které, i kdyby dosáhlo svého účelu, může míti jen velmi malou nebo žádnou vojenskou a politickou cenu. Od 27. července, kdy byla brigáda generála Pintosa sku tečně zničena, je vojsko nuceno nečinně ležet za náspy opevnění kolem Melilly. Jedině k udr- žení tohoto řetězu a k ochraně jednotlivých pev- ností je třeba 14.000 mužů, kdežto další 2000 mužů musejí sloužiti za ochranu vozatajstva. které obstarává zásobování, takže zbý vá sotva 10.000 mužů pro vlastní úče celého podniku. Při útoku na Maury v horách a postupu n Zeluan-Nador, Benehufrsur a k řece Kertu, kdyby se všech 10.000 mužů použilo v pohoře Zeluanském, byl by výsledek velmi pochybný neboť tyto hory jsou plny nebezpečí a plny Ka- bylů. Útok s pozemní strany je vůbec nemožný. pokud se nedobude Gurugu a čelný útok na tutc 3000 stop vysokou horu znamená jistou poráž- ku. Útok musí tedy býti proveden od moře a sice tak, že se vojsko vylodí na břehu Marchiky u ústí řeky Kertu, při nejmenším aspoň 25.000 mužů.

Španěl Pintoso Maur Kert Maroko Anglie Ka Daily Telegraph ZeluanNador

25 article

Aby se zároveň udržela opevnění kolem Melilly a jiná opevněná místa, jakož i aby se provedl aspoň zdánlivý útok na Gurugu, je, jak již uvedeno, zapotřebí dalších 25.000 mužů. Spanělsko potřebovalo by tedy armádu 50.000 mužů, aby neplodnou, horkou a hor- natou zemi vyčistilo od jejích bojovných obyva- telů, kteří se ihned soustředí na jihu a jistě za- brání španělskému vojsku postup do oněch hor- ských pustin. Armáda musila by se rozděliti v několik kolon, aby mohla vniknouti do jedno- tlivých pohoří a pak nastanou obtíže v zásobo- vání v těchto neschůdných horách, kamž každý doušek vody musí býti dopraven z pobřeží. Při hrozném vedru a špatném zaopatření mělo by vojsko brzy stejný počet nemoených jako zdra- vých. Zdravotní sbor španělský pak nevyhovuje ani daleko menším požadavkům. Ať jest však plán španělského generála ja- kýkoli, poněvadž jest patrně odhodlán podnik- nouti útok od Marchiky, bude nucen čekati ještě aspoň pětneděl, neboť tak dlouho bude trvati, než budou skončeny prohlubovací práce, které umožní dopravním a válečným lo- dím přistání. Tento průtah dovolí nepříteli, aby svá opevnění v Nadoru, Zeluanu a na Gurugu i dále ve vnitrozemí sesílil. Zpravodaj, jenž četné náčelníky Kabylů osobně zná, má bez- pečné zprávy, že se na tomto opevňování pracuje s ohromným úsilím a ví také, že Kabylové po hrozné porážce Španělů dne 27. července na tisíce ukořistěných uniforem, zbraní, koňských sedel, ba i zajaté vojíny a důstojníky poslali jako trofeje svého vítězství hluboko do vnitra Ma- rokka, aby takto soukmenovce podnítili ke svaté válce.

Kabyl Španěl Nador Zeluan Ma

26 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Mnichovská »Jugend« o vídeňských Češích. Mnicbovský estét a filosof dr. Gsorg Hirth, vůdčí péro pověstné »Jugend«, jednoho z nejspodnějších odpadů německé kultury, roze- psal se v nejnovějším jejím čísle o vídeňských událostech. Východištém »úvahy« jest mu známé pokrytecké slovo dra. Luegra: »Nechte mi moje Čechy s pokojem !« Pisatel protestuje proti vý- roku a proti tomu, aby německo-nacionální luza ve Vídni dala tamějším Čechům pokoj. Dr. Hirth, který se stejnou lehkostí naplše politický pamflet jako článek ve prospěch konsekventní nahoty, kterou žádá malovati tak, aby žádný Germán nebyl ani okamžik v pochybnosti o její — pubertě, velebí vídeňské »jungmanschafty« (recte »Plattenbrüder« a »Püleher«) a tvrdí, že svědomí jich probudila zkouška ohně m, již podrobeno spojenectví rakousko-německé. Obrací se však také proti výroku posl. Wolfa, že rakouští Němei mohou býti za- chráněni toliko připojením k ně- mecké říši. »Ne a tisfckráte ne !« volá Hirth. »Spojenectví, to — ano ! Ale státní spo- lečenství, to — nikoli! Máme již zde v řlši dosti slabochů a černých. Viděli jste, že vám chceme v čas potřeby přispěti proti vašim ze- vním nepřátelům, jak tomu chtěl Bismark, krví a železem — proti vašim vnitřním nepřá- telům musíte si všsk pomoci sami. To žádáme my od vás! Nemohu ti podat ruku, neboť právě pabljím, sám se ubraň, kamaráde, nepřátel

Čech doktor Gsorg Hirth Čecho Hirth Germán Wolf Vídeň Bismark

27 article

pujíel česká rez německou ocel pozvolna plně sežrala a starou rakouskou říši pro nás řišské Němce učinila spojenectví — neboť kdo by s če- ským státem uzavíral ještě spojenectví? — ne- schopnou, tak je jisto, že německá Ostmarka sama ze sebe musí zesíliti. K tomu učiněn nyní první krok. Jen tak dále, srdnaté mladomužstvo vídeňské, Hajte své němectví v šemi prostředky politic ké vášně, ale netolliko pěstmi, nýbrž především německou obezřetností, praci a vy- trvalým vytladovláním Čschů ze všech oborů kultury iod prsou mateřských (!1?). A daleko od sebe od- mítněte zatuchlou, slabou a nezdravou před- stavu, že by německá říše mohla učiniti a učmní, čeho dosáhnouti můžete toliko sami, svou vlastní činnou silou: Očnstiti německou půdu od českého moru — německý meč od české rzli.« Pan dr. Hirth jest očividně mluvkou, jemuž záleží na pomnoich, patří tady ko druhu nepřátel méně nebezpeč- ných; krom toho jest nápadně dosinformován, mluví-li o srmádě rakouské jako o německém meči, sežíraném českou rzí. Na tom meči jest vlastně jenom jilec německý, ale ocel slovanská.

Němec Ostmarka doktor Hirth

28 article

Jinak by si bylo jenom přáti, aby bylo pravdou, co hlásá dr. Hirth, že není ani pomyšlení na připojení tak zv. buntovních zemí k německé řiš, Zalím však pravý opak jest všeobecným přesvědčením Všenémců v říši hohenzollernské i habsburské a propaganda této annexe říší ně- meckou tak netajená, že se už docela zjevně scházejí říšsko-némečtí oficiální agenti této my- šlenky s c. k. rakouskými ministry na společ- ných manifestacích josefinských. Sama Austria zdá se s tímto svým osudem tak fatali- sticky srozuměna, že nedovede ani vztáhnouti ruku na překažení emisařských piklů s říšsko- německé i rakousko-německé strany. Velkác huba německořišská, stále dunict deklamacemi o ohnivé zkoušce rakousko-německého spojenectví, jest přece týmž jienem, od něbož miliony Némeů v Rskousku a Německu očekávají, že konečně pohiti »německou Ostmarku«. To je tak pevným přesvědčením všech Němců na světě, že si bu- doucí dějinný vývoj jinak ani představiti nedo- vedou. Jestliže někdo »Ostmarku« před ulmto psudem zachrání, nebude to zase nikdo jiný, leč český a slovanský »mor«.

doktor Hirth Němec Německo Austria

29 article

— Jablonečti výtečníci hlásají nyní telegra- fieky do světa, že se jich ukšjivému vlivua sice společnými domluvami obou německých stran podařilo přiměti rozohněné německé oby- vatelstvo města k uklidnění. Štváci z předvče- rejška hrají si dnes na andělský kůr míru, jemuž redaktor Melzer dělá předzpěváka. Velko- němec tento, klerý v Praze docela plynněa velmi ochotně mluvival »ůřadním« t. j. če- ským jazykem české novinářské bursy, ure- řejnil před neděli celou serii článků, psaných nejpustším žargonem německých šrfilajtrů v Če- chěch a harangoval své »jungmany« proti ná- rodnímu domu v Jablonci docela srozumitelným způsobem, nucen byl zahráti jinou a varovati uličnictvo »Jungmansehaftů« před přílišným dra- ním se ku předu — nechtěji-li se pp. kluei dostat do kriminálu. Toto kouzelné slov mělo konejšivý účinek na »co nejblouběji roz- trpčené německé obyvarelstvo jablonecké« a když

Melzer Praha Jablonec