Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIX.

2

li set eel

3

d a beso nennnt o

4

V Praze, ve středu 25. srpna 1909.

Praha

5

na atomon taal aelon bní oz ciajl

6

Číslo 234.

7 article

Na ranní a večerní listy přodplání sn V Praze v administraci: na měsín. . . . . . 2 K na čtart leta . . . . 6 K —k s dvojí donáškon ns měsln. . . . . . 2 na čtvrt lota . . . . 7 K 64h ve filiálkách na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou na měsle. na čtvrt ieta . . . . v K si n dvoji zásllkou na měsie na čivrt ieti

Praha

8 article Přípravy ku přípravám.

Přípravy ku přípravám. Na podzim nahromadilo se politickému umění v tomto soustátí tak veliké množství úkolů, že se z nich zamotal skutečný uzel gordický. Jest nutno učiniti dělným sněm český, jest neméně nezbytno zjednati dělnost rady říšské, a to obé, protože bez obou nelze přikročiti k nalehavě spěšné berní re- formě; ještě však méně k uspořádání stejně zmotané situace v Uhrách, kteráž rovněž ne dospěje k žádoucí definitivě, dokud rozhá- raný stav poměrů zdejších jest přímo po- bídkou pro aspirace maďarské. Snad bude vhodno připamatovati si tomto okamžiku ona silná slova, jež před časem, zejména z vídeňských kruhů kře- sťansko-sociálních posílána byla do Pešti- Budína, oznamujíce tam příští postupu všech — sjednocených síl! V Uhrách si tehdejší vídeňské hrozby zapamatovali, a konají po svém způsobu přípravy na opovězený útok, ba slavili tyto dny svátek tamního patrona zemského sv. Štěpána v náladě, jakoby již již měla propuknouti očekávaná srážka. Svě- tící biskup Lányi, druhdy maďarský učitel následníka trůnu, v ten den dokonce v ká zání svém předpověděl, že nadcházejí jak zemi tak církvi hrozné dni . . . A Lanyi jest jedním z bojovných klerikálů, kteří se nyní neozývají pouze v Uhrách, ale stopy jejichž činnosti možno pozorovati všude, na všech stranách. Z tohoto zvýšeného ruchu klerikálníh neslibují si nikde a ovšem ani v Uhrách po- žehnání klidného života míru, ale všude mají předtuchu něčeho nedobrého, nežádou cího, zlověstného . ..

Štěpán Lányi Uhry Pešť Budín

9 article

Skytají tedy množící se známky pokra- čující mobilisace klerikálních řad velmi temné pozadí v chaotické situaci politické, stejně neprůhledné zde před Litavou jako za ní Tím se však jenom zvyšuje dojem povšechné nejistoty, pocit mizící pod nohama pevné půdy, vědomí nedostatečnosti sil opravdu tvůrčích, organisujících, ba nejevících ani ná- ležité setrvačnosti v obraně proti vzmáhají címu se rozkladu, k němuž okázale ženou krajní živly za nadprávím a begemonií s pachtících politiků německých v této a ma- darských v oné polovici soustáti. Nejen zvědavě ale zaraženě již se obra ctu ku predsedov -je re ne nynějšího ministerstva, jakoby marně očeká- valy, že konečně přece postihnou nějaké odhodlání bar. Bienertha, které by přineslo světlo již nejvýše žádoucí, aspoň pokud se týče otázky — kam? O potřebě nějaké dohody česko- německé nikdy se snad neuvažovalo tolik, jako za ny- nějšího ministerstva, ale zároveň nikdy ne- bylo dopuštěno tolik případů a událostí dráždivých, jež činí dohodu tu čím dále tím nemožnější. Stejně mnoho, ne-li více se uva- žovalo o potřebě sesílení lidového parla- mentu, ale po každém zasedání stává se skutečná dělnost jeho pochybnější. Byl letos opětně již uzavřen, ale ani po poslední kon- ferenci předsedů, podnícené předsedou kola polského Glabiňským, není možná zazname- nati nijaký opravdový krok pana předsedy ministerstva, že by chtěl pro tento parlamen obětovati své vzácné síly. Pravda, vládní a vládě blízké listy jsou stále plny zaobalených a šarádovitých vý kladů, předpokladů, domněnek a pohrůžek, jež mají na veřejnost působiti dojem, že vládní stroj pracuje bez oddechu, ale kdy

Bienerth

10 article

koliv se má dostaviti opravdový čin, není vlastně nikoho, kdo by jej chtěl vykonati Ba, doposud z nich veřejnost nezmoudřela ani, pokud se týče toho, jaký že vlastně by! výsledek přičinění kola polského? Zvláště však po poslední audienci před- sedy ministerstva bar. Bienertha tváří se ty též listy, jakoby se nyní měl přímo vyprázd- niti »roh hojnosti« vládních záměrů. Široce a dlouze vypravují o tom, jak bylo slyšení pana předsedy ministerstva tentokráte mimo- řádně dlouhé, oznamují i jaké přání ve pří- čině dělnosti sněmovní projevil stařičký panovník, ale jaký jest vlastní plán předsedy ministerstva, jaké jsou cíle, k nimž míří, ja- kými prostředky jich chce dosíci, o tom o všem zachovává se před veřejností významné mlčení.

Bienerth

11 article

Nanejvýše se dovídáme, jakou činnost očekává předseda ministerstva od činitelů jiných. — Tak se nedávno oznamovalo, že se se- stoupilo užší ministerské komité ve příčině nově zamýšlených konferencí česko-něme- ckých. Bylo možno se domnívati, že tedy toto komité dospěje k nějakému věcnému výsledku, ale i to byl omyl. Vláda nynější se má příliš ráda, než aby se vydala nebez- pečí — dospěti k vlastnímu věcnému pro- gramu v poměrech česko-německých. Zmí- něné užší komité ministerské bude se svými poradami sice již v nejbližších dnech hotovo, ale porady jeho netýkaly se věci, nýbrž pouze formy, jež by se pro konference česko-německé měla vybrati. A forma ta bude znamenitá: jednotliví ministři budou vyjed- návati s jednotlivými zástupci stran odděleně. jak je počátkem měsíce září pozve předseda ministerstva k sobě, aby poznal jejich stano- visko, a potom se snad dospěje k nějakému základu. Z toho jest patrno jednak, že se vlastně nikdo nechce při této akci exponovati a že opětovné slyšení bar. Bienertha předeháze- jící třídenní ministerské, porady dospěly k velmi chuďoučkým výsledkům.

Bienerth

12 article

Vedle těchto, pro počátek měsíce zář chystaných akcí zdá se jíti současně jiná, jež zdar či nezdar dělnosti českého sněmu skládá na bedra velkostatkářů, s čímž sou visí ohlášený již pobyt zemského maršálka nriner Poa dnl LLl —. Vídn mluva jeho s předsedou mínisterstva, v které prý sdélena i slova, jimiž si stařičký pa- novník naléhavě přál dělnost české sně- movny. Obě skupiny velkostatkářů, jak libe- rální tak konservativní, přičiní se prý o děl- nost sněmu českého a takto by dán byl aspoň jeden činitel, který přejímá odpověd- nost za zdar anebo nezdar připravné akce. Netřeba zvláště podotýkati, že tyto pří- pravy ku přípravám uvedly opět na přetřes řadu domněnek nejen co se týče případného seskupení stran na radě říšské, ale i změn v ministerstvu, byť se v tomto okamžiku jakákoliv rekonstrukce vlády prohlašovala z vyloučenou. V této příčině dovídají se polské listy haličské: »Praví se, že při nynější krisi jde o změnu »systému«. Kdyby tomu opravdu bylo tak, ale ministerstvo bar. Bienertha jest z pola křesťansko-sociální a myslí se již nyn celkem vážně na to, aby se proměnilo v parla- mentní pod výlučně křesťansko sociální egidou. A tak zamýšlejí křesťanští sociálové utvořiti novou vladu, v níž by scházeli pouze sociální demokraté. Byla by to nová koalice, jíž vadí však protičeské bouře v Dolních Ra

Poe Bienerth polo křesťanskýsociální

13 article

kousích, a bez Čechů není »veliké« koaliční ministerstvo možné. Jestliže, což se zdá být pravdě nejpodobnější, dorozumívací pokusy česko-německé selhou, nedospělo by se an ke klidnému zasedání sněmu českého a pak by nebylo ani pomyšlení na opravdovou děl- nost lidového parlamentu, jejž by za tako- vých okolností vláda ani nesvolala. A tak se zdá, že vše směřuje k tomu, že vláda sáhne v čas k opatřením ve smyslu čl. 14., nerozpustí-li parlament. Přispějet k tomu nemálo i panská sněmovna, jejíž čle- nové jsou prý vzrušeni finanční opravoua oprou se zvláště zvýšení daně z příjmu panstvo totiž, dodává polský list, měně s stará o národnostní zápasy, za to jest velmi dbalé svých důchodů a hrozně nerado plati.« Upozornili jsme z počátku na chmurnou náladu, jež provázela v Uhrách slavnost svátku zemského patrona. Domněnky časo- pisů haličských podávají jakýsi klíč k pocho- pení oné nálady. Ano, chystají se přípravy, ale zahalen zůstává: kam a jakými prostředky? Kvapící čas přinese ovšem dosti záhy odpověď všestranně jasnou a srozumitelnou.

Čecho Uhry panská sněmovna

14 article Čeští Sokolové v Americe.

Čeští Sokolové v Americe. Píše z Ameriky dr. Jos. Schelner, starosta Č O. Sokolské (Odjezd z Lucemburku. — V Paříži. — V Cherbourgu. Na lodi. — Plavba p moři. — Příjezd ke břehům americký m. Po tuhém závodu, v němž hoši naši napnuli veškeré své síly, aby obhájili české barvya čestně druhé místo sobě vydobili, nesli se jméno sokolské s pochvalným uznáním a obdivem po celém táboře gymnastů. Bylo zřejmo, že převaha českého družstva nad ostatní soupeře mime Franccuze byla plně oceňována a se všech stran jemu blahopřáno k úspěchu tak skvělému. Pn Lazalet pozval si obě první družstva vítězná na pohár champaňského a pozdraviv je, projevil radost, že francouzské mužstve docílilo přeboru nad tak znamenitými borci, jakými Čechové v posledním i tomto závodě se osvědčili. Minule vy, dnes my,“ pravil, ale dr. Vaníček mu ihned odvětil: „No, v Turině pokusíme se vám to oplatit.“ Dr. Scheiner na to blahopřál družstvu francouzskému, jemuž podlehnouti není nectí průvou krmusto n cvičiště. V čele eizí hosté, pak francouzské, bel- gické, holandské a luxemburské spolky. Ulice města byly sice naplněny obecenstvem, ale ani jediný pozdrav ani výkřik radostný jsme z něho neslyšeli. Jaký to rozdíl od průvodů našich sle- tových v Praze. Ulice ozdobeny velice skvěle, na jedné bráně čteme velký nápis: „Vítejte nám! Na zdar!“ na jiné opět: „Dobro došli!“

doktor Jos Lazalet Čecho Vaníček Scheiner Amerika Č O Lucemburk Paříž Cherbourg Turin Praha Český Sokol v Amerika

15 article

„Živili!“ Zajisté to ponejprvé, po pěti stoletích, co česká, slovanská hesla objevila se na ulicích lucemburských, vítající české poselstvo ve zdech tohoto města a můžeme říci, že heslům těm plně odpovídala sympatie občanstva, jež zvě- davo bylo viděti potomky oněch Čechů, jimž kdys velmoži z krve jich panovali. Průvod do- šel na cvičiště, kdež je očekával ministr státu a předseda sněmovny, sympatický pan Eyschen a ostatní hodnostové státu a města. Gymnasté společně provedli cvičení prostná, jež ovšem da- leko státy za úchyatným obrazem cvičení prost ných, jež okouzluje diváky při sletových cviče- ních. Jak u vyřízení tak i u přesnosti provedení současného mnoho, mnoho se nedostávalo. Po cvičeních prostných následoval závod ženských družstev ve cvičeních prostných, při němž ze jména družstvo italské z Říma vyníklo. Viděli

Čecho Eyschen Řím

16 article

jsme však i mnoho odstrašujících ukázek ne vhodnosti a nevkusnosti jako na příklad u druž stva hollandského ... Večer provedeny na cvičišti různé skupi nové výjevy při effektech světelných, obrazy z vojny, mramorové sochy, reje a tance. V pondělí dopoledne ukončovány závody všeobecné, v poledne pak uspořádán banket, př němž president Eyschen velice vřelou řečí oce- nil důležitost spolkového tělocviku, který jes jedním z nejlepších prostředků nejen k posílent a povznesení zdatnosti občanské, ale i zdemo kratisování společnosti. Dr. Novotný za české poselstvo tlumočil ohnivě pozdravy Sokolstva načež za všeobecného potlesku odevzdán Lu- cemburským dar Č. O. S., známá socha Psohlav ce z Bechyňské školy keramické. President Eyschen dlouho se starostou Č. O. S. pak rozmnouval o poměrech českýcl a stycích historických obou národů. — S těžkým srdcem opouštělo poselstvo Č O. S. v noci rozkošný Lucemburk, kdež získali tolik přízně a sympatií národu českému. U pří ležitosti té nelze opomencuti neobyčejné laska- vosti a pchostinství českého krajana p. inženýra Kuny, který s takovou roztomilostí nabídnul če ským Sokolům všechny své služby a pohostin- ství ve svém útulném domě.

Eyschen doktor Novotná Sokol Č . O . S Lucemburk Č O . S

17 article

Česká družina, rozloučivši se tklivě na ná- draží s br. drem. Jindrou Vaníčkem, Havlem Očenáškem, odjela o půlnoci, aby přes Mety spěla dále do Paříže a odtud do Cherbourgu. kdež měla se naloditi ku plavbě dc Ameriky Po jednodenním pobytu v Paříži, kdež jim star přátelé p. Avoiron a p. Prevost byli ochotným druhy, vsednuli dne 3. srpna do zvláštního vla ku, které severoněmecký Lloyd pořádá do Cher bourgu, kamž po šestihodinné jízdě krásným žír ným krajem francouzským, přes Cannes dorazil večer o 6. hodině. Město dosud tone ve slav nostní výzdobě, kterou vítalo příjezd cara Miku- láše; na ulicích živo a rušno, břeh plný lázeň ských hostí, kavárny a vinárny obsazeny námoř níky všech zemí, hlučně se bavícími. V přístavu kotví as tucet torpedovek a dále v moři celý řetěz mohutných, šedých obrněneů, plovoucích tc tvrzí, obsazených námořníky a vojskem až do špice stožárů. Přístavní parník přijímá cestující, aby je dopravil na loď v moři jíž kotvící, jež má je dovézti ke břehům ameri- ckým. Vřelé pozdravy a domoviny čekají tu na českou družinu, tělegvalická Blahopřání závod- níkům, jestě poslední pohled na pevninu a již plují v širé moře, jež je po osm dní má hostiti.

Vaníček Havel Očenášek Prevost Lloyd Mika Paříž Cherbourg Amerika Chry Cannes

18 article

Pyšný, dvoušroubový parník „Prine Bedřích Vilém“ týčí se majestátně nad vody a očekává nové cestující, již tu přistupují. Jest to kolos meřský, nejmodernějšího typu, konající teprve jeden rok službu námořní a tentokráte po tři- nácté měří cestu přes Atlantický oceán. Jes zdélí 186.80 m. a z šíří 20.75 m. Do výšky mět 21.50 m., ponor jeho činí 8.84 m. Jest připra- ven pojmouti 558 cestujících v I. třídě, 338 v II. tř. a 786 v III. tř. mimo 461 mužů posád- ky, tedy celkem 2143 osob, celé to plující mě- sto. Nosnost jehc vypočtena na 5325 tun. Jest rozdělen na 9 oddělení, jež se dají jednotlivě tak uzavříti, že je-li jedno oddělení ohroženo vodou, ostatní oddělení mohou dále plouti. Kolos ten ženo stroj o 14.000 koňských sil, jež jej mohou pohybovati rychlostí 161/2 míle. Pr strojích těch jest zaměstnáno ne méně než 87 topičů. Zařízení lodi jest moderní se svrchovaným přepychem. První třída jest pravým knížecím palácem s nádhernými jídelnicemi, kavárnou,

Vilém Pyšná

19 article

V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za 4 k Ve fliAlkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed Předplaceni a insorty přijímá admanistrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se těž rodakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceji

20 article

salony pro dámy, pro kuřáky a pod. I druhá třída zařízena se vším komfortem. Elegantní dvě jídelny, salon pro dámy, restaurace, již naši p. skřtili ihned poetickým názvem „u Bucků“, čepuje po celý den mnichovské a t. zv. plzeň- ské, koupelny, fotografická dílna, krejčovna, žehlírna, vše je k disposici cestovatelům, kteří věru nemohou zde postrádati ničeho z blaho- bytu svého domácího. Jakmile loď přístavní se přiblížila, zaznělo s paluby mnohohlasé „Na zdar“. Toť druz účastníci výpravy, kteří v Bremách se nalodili a již prvého dne dostali křest silnou bouří v ka- nálu La Manche je překvapivší. Vedle nich na lodi je ještě více Čech cestu do Ameriky pod- stupujících. Přijati na lodi, po rozčilujícím shánění ztra- cených zavazadel, jež později všechna na lodi nalezena, zabrali jsme své dosti pohodlné kabiny a již loď se hýbá a pluje hrdě v oceán. Jest v ru- kou jednoho z nejlepších kapitánů Lloydového podníku p. Grossa, roztomilého a srdečného ná- mořníka, který, jakož i celé mužstvo, velice ochotně vůči nám jedná. Loď také po celou dobu plavby osvědčila se znamenitým plavidlem, i v největším vichru, kdy plachtoví se prohýbalo a přehazovalo s hlomozem a vlny vysoko šle- haly v její boky, plula klidně, bez otřesu, aniž by let svůj mírnila po rozbouřené hladině oceanu. Byla to jedna z nejkrásnějších plaveb, jaké lze si mysliti. Moře celkem klidné a jasné poskytovalo nádherný obraz stále se měnící, mohutnýa úchvatný, před nímž člověk v údivu koří se vel- ké, svaté přírodě. Vlny, hrající všemi barvami od nejtemnějšího indiga do jasného azuru ztrácejí se daleko v obzoru, splývajíce v jedno s blan- kytem oblačným.

Čo Amerika u Bucek Le Manche

21 article

Svůdný to obraz, jenž vás magicky upoutává od rána do noci, takže zapomínáte na vše, co kolem se děje, noříce se zcela v tajemný ten život, plný síly a krásy. Občas objeví se na ob- zoru bod, jenž znenáhla projeví své tvary, jako plachetní neb šrouhová lod, brázdící nekonečnou cestu oceánem. A zas jen vody na obzoru zdou- vající se harmonicky — toť hruď oceánu hluboce si oddychující, brzy klidně, brzy v nervosním vzrušení — jaká nálada jej právě uchvátila. Plavba utíká úžasně rychle: nodiny letí střelhbitě, ať již lezné v také rozlenivělosti na zum, at měříle kroky po chodbách paluiby, aneb někde v ústraní se noříte v hru vln vás obklopujících. A ozve-li se nuda, jest tu společ- nost vaše, jež vás nenechá zahálet, hraje s v šachy, dominc, házejí se motouzové obroučky na kůl i karty lípají se statečně ve všech mož- ných způsobech. A již zvoní se k nějakému jídlu, ať to je ranní snídaně o 8. hodině, neb k obědu o 12. hodině, k svačině o 4. a k večeři o 6. hodině. Strava výborná a bez obmezení, vše, co jídelní lístek má na pořadu, je ti k služ- bám, kdybys ho i celý vyjedl. Bereš, co chceš a jak dlouho chceš. Mezi těmito jídly podává se o 10. hodině na palubě polévka a zákusky masitě, rovněž o 10. hod. v noci čaj se zákusky- Jste zde věru jako na krmníku. Při dobré chuti, jaká na moři vždy panuje, a bujném rozmaru plavba ovšem úžasně utíká. Naši oddávají se požitkům těm s celou roz- koší. Hraje se, občas cvičí prostná a různosti, rokuje se, polemisuje, politisuje, večer pak za- znívá český zpěv, který nalézá vděčných poslu- chačů. Br. Čermák z Brna svým zvučným teno- rem trží vavřiny, zejména večer, kdy společnost se sejde „u Bucků“, jest to plno Američanů a jich dam, kteří zbožně naslouchají a tleskají če- ským pěvcům.

Bereš Čermák Bucek Američan Brno

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Caříhradě, 14. srpna 1909.

23 article

(Moderní revolucionáři.) „Každá doba — theoretisoval můj soused — utváří s svá zřízení, své umění, svou vědu, svou módu — a také svou revoluci. Je pravda, třebas na to žádný filosof nepřišel — i v revolucích jeví se onen „nový styl“, který je odlišuje od sta- rých vzpour a revoluc věku XVII., XVIII.a XIX. Když jenom vzpomeneme, jaké proudy krve šlechtické a královské tekly v revolucích starého stylu, jak králové a náčelníci států vrháni do žalářů, vláčeni na popraviště a jak kat shromážděnému suverennímu lidu ukazoval hlavu Karla I. nebo Ludvíka Kapeta — a když s těmito ukrutnými převraty srovnáme reveluce moderní, klidné a rychlé a při tom důkladné, dokonalé, bez restaurace a reakcí, vidíme zře- telně, že i zde století XX. pracuje lépe, přesněj a rychleji nežli naši dédové a pradědové.

Kapet

24 article

Arci, ne všude pronikla kultura tak hladce; v zemích, které se opozdují, pracuje revoluce sice neméně důkladně, ale za to mnohem ještě krvavěji nežli v dobách dřívějších. Taková byla revoluce portugalská předloni, kde padli ranám revolucionáři v oběť král a korunní princ, a kde královna a poslední potomek rodu jen stěží vy- vázli kulím útočníků. Tato revoluce vzala si za příklad revoluci srhskou, kde v červnu 1903 taktéž od kořene vyhlazena dynastie Obrenovičů způsobem tak brutálním a drsným, že ještě dnes svědomí Evropy, jinak velice široké, nemůže se smířiti s kralovrahy a s novou dynastií Kara- dorděvičů, kterou vítězná revoluce povolala na trůn. V Portugalsku se útok na rodinu králov- skou nezdařil tak úplně, jako v Srbsku; armáda tam zůstala dynastii věrna. V Srbsku však pro- vedla armáda, vedená několika důstojníky, práci svou úplně — ve slohu nevém, širším; nebyl to již, jako za atentátů a starších palácových re- volucí ve Francii, Italii a v Rusku, útok pouze na osobu panovníkovu, nýbrž na celou dynastii;

Evropa Portugalsko Srbsko Francie Rusko Karo

25 article

systém však — můžeme říci — zůstal i po těch hrozných aktech stále týž, v Srbsku jako Portu- galsku, obě země z této prolité krve neměly ani zisku ani úspěchu. Zcela jinak vypadly skutečné rovoluce „no vého stylu“, pracující hladce a přesně, jakc telegraf a telefon. R. 1905 prostě oznámilo Nor sko svému dosavadnímu králi, vzornému ušlechtilému panovníku švédskému, že ho dále neuznává za svého mocnáře — a velmi klidné debatovalo potom na sněmě, má-li býti republi kou či monarchií. Na štěsti — nevelikou větši nou — prohlásilo se za království; a na štěsti pro dánského prince, jenž pod jměnem Ha kon VII. směl vstoupiti na trůn norský, nalez se v celém Norsku jeden, jediný, šlechtic, který mu nabídku storthingu mohl přednésti. Norsko tehdy propustilo krále prostě ze svých služeb. jako jindy propouštěl král ministry; a přijalo nového do svých služeb, nezaplativši mu an pensi ani slušné odbytné. Rakouští ministři jsou mnohem lépe opatřeni v této příčině nežli nor ský král...“ — „Máte pravdu, milý příteli“ — řekl jsem můj zrak při tom bloudil po mramorové frontě krásného paláce sultánova, zatím co náš parník lloydový chystal se pomalu k odjezdu — „a ne- mohl bych vám odporovati vůbec — zvlášť ne zde, kde ještě všude vidím stopy dubnové proti- revoluce mladoturecké, tak hladké a přesné, jak jste právě žádal od revolue nového stylu. A pře ce se mi zdá, že nebylo snad tak těžké s veli- kou přesilou vojska zdolat hrstku sultánových věrných a že vůdcové hnutí četnými popravamí sluhů starého padišaha poskvrnili přece trochu svou ovropskou pověst . ..

Nora Srbsko Norsko

26 article

Přítel lékař odfoukl lehce dým papirosya pravil; „Mýlite se. A povím vám několik podrob ností, které k našim novinám nedolehly. Byl jsem — byla také zrovna sobota jako nyní, 24. dubna t. r., rachotily kotevní řetězy našeho par níku, vracejícího se do Rakouska, po nábřeží duněla temně děla armády makedonské, obkli čující Iidíz — a viděl isem. ačkoli loď právě před dobytím jeho odjela, že stará doba ture ckého absolutismu je ta tam, že se nikdy ne- vrátí. Nemáte pojem, milý přiteli, jak olegantně a lehce pracovala makedonská armáda; důstoj- ník Mladoturek, který na chvíli odskočil z deště kulí, jež chrlily na Makedonce kasárny zrádných střelců sclunských, doprovodil na naši loď ještě rakouskou poštu, olegantně zasalutoval, vyměni s námi francouzský pozdrav — a šel zemřit za svobodu, jako kdysi slavený Baudin na barikádě druhé republiky. Německé a anglické noviny na- povídaly toho o přesile Makedonců; viděl jsem jejich armádu ve čtvrtek před tím, bylo jieh sotva devět tisíc, všech dohromady. Ale železná disciplina a plamenné nadšení vedle tyte Solun ské; nebylo možno jim odolat, inteligence vůdců dovedla všude postavit pravého muže na pravé místo.

Makedonec Rakousko Soluna

27 article

Hleďte, zachoval jsem si číslo listu Tevfi kova „Courrier Européen“ ze dne 22. dubna kde Mladoturci, jejichž armáda stála tehdy před branami cařihradskými, posílají „Otevřený list Jeho Císařskému Veličenstvu, Abdul Hamido- vi.“ Hleďte, jak mluví svobodný muž k svému mocnáři: „Veličenstvo! Nastoupil jste na slavný trůn osmanský před 33 lety, po smutných příhodách svých před chůdeů. Země spoléhala na Vás, na Vaši oddanost. na Vaše slavné sliby, jak jste je formuloval ve svém chatti humajjun.“) A zatím, přese všecky své nadéje neměl jsme než zklamání za zklamáním. Vláda Vašeho Veličenstva bude znamenat v letopisech nejsmutnější dobu našich dějin Kolik smluv pro naši zemi nešťastných jste jenom Vy podepsal! Jest potřebí je vypočítávati? Válka rusko- turecká, velmi špatně řízená Vaším nekompe tentním okolím, nás stála celé Bulharsko, Vý chodní Rumelii, Niš a Vranju, několik okresů nyní černohorských, krásné provincie Bosnu

Courrier Européen Bulharsko Niš Vranja Vý chodní Rumelie Abdul Hamido

28 article *) Císařaký patent.

*) Císařaký patent. Hercegovinu, Thessalii a kus Epiru, územ Kars, Batum, Ardachan a okres choturský, A rovněž následkem této války byla annulo vána naše práva suzerainity nad Srbskem, Ru munskem a Černou Horou. Bylo by třeba ještě 75 let, abychom se zba vili svého dluhu z válečné náhrady Rusku. Roku 1876 bylo by bývalo velmi snadn rozřešiti východní otázku ustavením malé pro vincie, quasiautonomní mezi Balkánem a Duna- jem. Ale špatné řízení Vaší politiky a nespoko jenost representantů všech velmocí měly výsled kem existenci státu před našimi branami, sehopné ho rovnati se strašné mocnosti, která povalila cí sařství východořímské a nesla své prapory až pod hradby vídeňské. A díky tomuto neustálému oslabování svých sil viděli jsme provincii ze svých nejznamenitěj ších, Egypt, vojensky obsazenu cizincem. Tunis nám vyklouzl z rukou jako Cypr a jako pozad Adenu a Kreta jest ohrožena se všech stran Avšak tyto ztráty nejsou nic proti pohro mám mravním, které jste Vy nechal se hroma- diti a které měly za následek zajímavý fakt ny nějších žalostných událostí. Udavačství, zbudované v celý systém, tak porušilo duše a snížilo mravní úroveň národa, že všechny naše živé síly hrozily býti zničeny.

Ardachan Duna Kret Hercegovina Thessalie Epirus Kars Bata Srbsko Černá Hora Rusko Balkán Egypt Tunis Aden

29 article

Národ zasvěcený ignoranci a Vaším systé- mem absolutismu (jejž jste praktikoval víc než třetinu století) zbavený každého prostředku, aby si ujasnil své pravé zájmy, upadal v nebezpe- čenství, že nebude než stádem otroků. Bez rozumné orby, bez obchodu, bez prů- myslu — nezbývala mu konečně než alterna- tiva buď se vzbouřit anebo se zavraždit. Národ zvolil rovoltu, revoltu z nejzákonněj- ších, v naději, že pochopíte jeho práva a jeho tužby. Ale viděl se ještě jednou oklamán —a kdyby statečná armáda — osvoboditelka makedon- ská nebyla mu přišla na pomoc, bylo veta po jeho budoucnosti. Taková jest, Veličenstvo, bilance Vaš vládyl Na Vás jest, abyste provedl součet všech těchto ztrát a všech těchto hanebností! Doufáme, že přesvědčí Vaše Veličenstvo. bez dalších odkladů, o neschopnosti říditi osudy Turecka. Veličenstvo! Celý národ očekává, v této kritické chvíli, že vykoupíte, pokud je to ve Vaší moci, minulost, za niž Vás národ činí od- povědným...“ — —

Vaš Turecko

30 article

„Nu“ — řekl přítel lékař — „co říkáte těmto slovům Dželal-Nuryho, který mluví „Courrier Europěen“ jménem Mladoturků? Je to ještě snad náhoda, že mužové této kva- lity zvítězili? „Víte, doktore, jejich řeč je ještě tak tro- chu ancien régime“ — „Máte pravdu, příteli! Sám jsem slyšel v těchto řádeích hlas Mirabeaua: „Jdi, otroku, k svému pánovi a řekni, že jsme zde z vůle ná- roda...“ Ale při tom zapomínáte, že tamhle na tom vršku, v Ildizu, žil skutečně ještě takový autekrat starého režimu — a že místo tří spod- niček řídily často osudy Turecka rozmary eu- nuchů. Nemáte pojem, milý Evropane, co tu na Východě běhá zvířat, divokých šelem v lidské kůži — a mezi nimi ne nejméně v kůžích dvor- ských eunuchů. Kdybyste byl viděl, jako já, ty zvířecí obličeje, ty oči šelem, nebyl byste vy- týkal Mladoturkům, že je stavěli před řádné soudy a dali pak věšet — spíše byste byl si přál nějakého Napoleona, který dal své zajatce se- hnati na břeh moře a rozstříleti ranami děl Měl jste čísti referáty novin o líčeních s těmito lid- skými bestiemi; srdce v těle by se vám bylo zasta- vilo hrůzou nad tím, jak směli otroci řáditi a co všechno jejich pán dovoloval!“ „Nemohu vám odporovat, doktore! Máte pravdu — Mladoturci provedli pěkný kus práce — a dočela v novém slohu, rychle a elegantně. A víle, co se mi z celé jejich akce po vašem výkladu líbí nejlépe? Jejich „Otevřený list Jeho Císařskému Veli- čenstvu.“ Je to hezká lektura; a nejenom pro — sultány v Turecku!“ K. B.

Courrier Europěen Mirabeau Evropan Napoleon Veli Turecko