3
masthead
24. srpna 1903. Císlo 233.
4
article
odešel ze včerejší ministerské rady před koncem
jednání.
Dle depeší z Kaneje odevzdal kretský exe-
kutivní komitét konsulům ochranných mocnost
písemné prohlášení, jimž se zaručuje status quo.
aby mezinárodní vojsko mohlo býti opět na-
loděno. Druhá staniční loď ruská odplula již
z kretských vod.
Kanea
5
title
Třetí sjezd českých měst
6
article
Siezd v Klatovech.
Siezd v Klatovech.
(Od zvl. zpravodaje »Národních Listů«.)
slezu l Z Klatov, 22. srpna
on(Z jednání sjez dového.) jebeei
nndn
hvě slebel o estetice měst
pojednal architekt Fr. Velich. Úvodem pravil:
Architektonická krása města vyžaduje-
1. ladný celkový obraz města z dálky;
2. zajímavé pohledy na jednotlivé části městn
lak uvnitř, tak zevně;
3. krasně upravené ulice, náměstí, sady, břeby
vodních hladin; rel
4. archutektonicky vyvinuté skupiny význačných
budov, po případě jednotlivé, rázovité budovy.
Aby pohled na nějaký prospekt působil při-
jemně, je třeba, aby jeho uspořádání provedeno bylo
určitým způsobem jako celek. Oko naše žádá ve
směru horizontálním vyduté uspořádání prospektu
Ve směru vertikálním žádá oko naše uspořádání am-
fitheatrální, které umožňuje přehled směrem do vý-
še. Sloučení obou těchto způsobů uspořádání kon-
kavního a amfitheatrálního a rozvřžením objektů n
ovládající a podřízené, tedy podobností a kontrastem
docíliti lze při náležitém vyvážení hmot ladných
obrazů.
Tyto základní poučky pak arch. Velich rozvedl
velmi názorně. Poukázal na potřebu, aby jednollive
části města, současně viditelné, byly ladně spojeny
se sousedstvím a s okolím, a tu vzal v úvahu přiro
zenou polohu města, jakož i jeho půdorys, vývojem
města povstalý. Architektonický jeho popis ladného
města byl v pravdě názorný, lehce pochopitelnýa
naprosto přesvědčivý.
Klatovy
Francie
7
article
Požadavky, jež z výkladů svých vyvodil, jsou
v podstatě tyto:
1. je třeba, by ulice a náměstí tvořily v pohlo-
dech uzavřené celky;
2. při úpravě ulic i náměstí dlužno přimknout
se k území, na kterém ulice věsti se má-
B. větší zajímavost a malebnější vzhled posky-
tují ulice, jichž stěny neprobíhají souběžně;
4. vělikost náměstí a jeho tvar mají býti poměr-
ny k budovám, které je ovládají;
5. opravy sadově mají se přimykati k vůkoln
architektuře a doplňovati ji k oživenému celku.
Vysoce zajímavou přednášku skončil arch. Ve-
lich takto. Mnohdy zaměhuje se pojem falešné
nádhery se střízlivým vkusem. Budovy soukromé
stavějí se neůčelně a nevkusně s klamným, laciným
přepychem. Nesmyslnými detaily, římsami. lexnami,
nalepenými štukatérskými ozdobami hledí se docílit
krásy a zajímavosti, což jest zcela pochybně. Ne
přepych, ale vkusné poměry jak v celkových hmo-
tách, tak v detailech a pravdivost v každém směr
podávají nám krásné budovy. V ohledu tom nejvíce
vynikají budovy, ze starých dob zachované. Rázovi-
tých budov téchto nutno co nejvíce šetřiti, ježto jsou
skutečnými ozdobami po stránce historicko-kulturní.
a náměstí
tovat ulice
8
article
Ony jsou klenoty ve fádním hávu nynějšího moder-
ního města. (Souhlas a pollesk.)
V debatě poukázal posl. dr. K. Pippich n
fakt, že stavby dřívějších dob jeví více vkusu, než
nynější. Proč dříve dovedli zachovávati vkus a proč
nyní vkus je velice porušen? Tyto otázky musí býti
podrobně zodpověděny; při tom se zajisté ukáže, že
část chyb a snad i viny spočívá v různoslech názo-
rův odborníků. Posl. dr. Pippích ukázal pak na ně-
které příklady, kterak ráz náměstí porušen byl pro-
rážením nových ulic. Dále dovolával se součinnost
okrašlovacích spolků, jež by při estetice měst mohly
prováděti svého druhu činnost dozorčí, načaž po-
ukázal na nutnost, aby pořízen byl soupis staveb-
ních objektů a polohopisů, jež mají býti zachovány.
neboť není cenné vše, co je staré. I vyslovil přání.
aby Svaz českých měst vytvořil pro všechny tyto
otázky autorilu, která by se vyslovila jak o otáz-
kách již řečených, tak o otázkách nových, zejměna
o regulačních plánech. Tak vedle dozorčího orgán
— okrašlovacích spolků — pořídil by se i orgán
rozhodět.4a eoqso 0b10 savnmáns vs
K Pippich
Posl
doktor
Pippe
svaz český město
9
article
Konečně promluvil dr. Pippich též o moderně v
slavitelství, žádaje, by i tato moderna byla, česká.
berouc základy své z lidového umění českého, (Vý-
borněl Podlesk.)
Architekt Fr. Hodak pravil, že dnešní sjezdové
referáty z jednání znamenají veliký krok ku předuv
oboru otázek stavebních. Do nedávna bylo zničeno
mncho stavebních památek. Proč? Vlastní vinou
naší: nebylo příslušné výchovy! Za starších dob vy-
tvořili prostí řemeslníci, kováři, zámečníci a tesaři
mnoho krásných věcí, ty však padly za oběť času
a nynější doba produkuje příliš rychle a šablono-
vita. Mnozí odborníci stavební všeho toho nedbají
tak přispěli k úpadku stavební estetiky. Jaké jsou
poměry, je vídno z fakta, že pro práci „Klubu za sta-
rou Prahu“ mnohde není porozumění. Mimo to vý-
voj volný trpěl rozpóry mezi starou a mladou gene-
rací stavitelskou; co jedni hájili, posuzovalie jiní
jako chybné a průběhem doby se také mnohdy uká-
zalo, že chybny byly plány polohy, dříve uznávané
za dobré.
Jedním z prostředků nápravných je a bude vý-
klad stavebního řádu ve smyslu moderním.
Pippich
Hodak
Francie
Praha
10
article
Stavitel Hodek skončil prosbou, aby venkov
chránil své stavební krásy a svých stavebních pa-
mátek, aby jich šetřil a aby v tomto smyslu praco-
val přednáškami a poučováním. (Výborněty
Předseda inž. Zvětina poděloval oběma řeční-
kům: z výkladů jejich pak vyvodil návrh: budia
zřízena informační a rozhodčí rada ve Svazu če-
ských měst. lileží zalšnene
Návrh tento byl jednomyslně přijat, načež před
seda inž. Zvětina vyzval zástupce měst, by v pří-
padě potřeby si u Svazu vyžadovali informnace.
O úpravě měst po stránce zdravotní
přednášel pak okr. lékař a zástupce měst. fysik
pražského p. dr. L. P. Procházka, poděkovav za při-
brání lékařů do sekce technícké, v podstatě takto
Účasterství hygieny na úpravě měst je nového
data: staří Egyptané, Řekové a Římané znali sice
nutnější požadavky zdravotní, stavěli důkladné vo-
dovody, kanalisace a zakládali nová města dle plá-
nů stavebních; ale samostatně, jakožto věda vyvi-
nula se hygiena teprvé v posledním století pracemi
Franka, Pasteura, Virchowa a Pottenkotfera. Kdežto
dříve ležela celá tíha opatření hygienických na be-
drech techniků, činí ohromný rozvoj hygieny po-
sledních let spolupůsobení lékaře-hygieníka nutnýr.
Spolupůsobení techniků s lékaři není posud zákonem
normováno: ale obce mají v rukou, samy toto spolu-
působení umožniti a předejíti zákon, jenž dosud do-
voluje styk t. zv. „znalců“ čili „odborníků“ ke škodě
věci pouze prostřednictvím třetího, neodborného sta-
vu — právníků.
Hodek
Ing
Zvětin
doktor
Procházka
Řek
Říman
Franco
Pasteur
Virchowa
Pottenkotfer
svaz če
starý Egyptaný
11
article
Ve středověku stavěna města, jež jsme převzali.
zvláště se zřetelem na obranu; stěsnáním uvniti
hradeb stal se těsný způsob zastavění, dům na do-
mě, normou, již jsme nesprávně převzali jako bo
tovou věc, s kterou se musí počítati. Nová doba hlení
tuto chybu napruviti. Způsob zastavění města dik-
tovaly dříve různé ohledy soukromé, komunikační
obchodní, zájmy spekulantů s vysokou cenou půdy
atd. V moderní době hledí se docilití opačného po-
stupu: vypracuje se regulační plán, jenž, bera po-
třebné obledy na ohleduhodné zájmy veřejné i sou-
kromé, určuje způsob zastavění. Jest naprosto nutno
aby každá obec měla takový plán regulační; ohledy
zdravotní, na něž při jeho zpracování třeba dbáti
jsou zvláště tyto:
1. Ochrana proti povodním: technícká úprav
terainu, ev jeho zvýšením.
2. Suchost a čistota půdy: rychlé svádění sráž-
kových vod, buď spádem neb kaňalisací: kanalisace
12
article
splachovací; nepropuslnost hnojních jam, odstranění
otevřených smetišt.
3. Čistota povrchových vod: neradno zastavo-
vati těsně k vodě; poděl potoků, řek neb rybníků
lépe projektovati pobřežní ulice neb sady.
4. Opatřování vodou pitnou a užitkovou.
5. Dostatek světla: správný směr ulic, nejlěpe
diagonální ke stranám světovým; omezení výšky
domů a počtu pater; šiřka ulic ať se rovná 11/2 ná-
sobné výšce budov; úprava bloků stavebních; nejlépe
vyhoví otevřený způsob zastavění.
6. Přístup vzduchu: co nejměně lomenýcha
křivých ulic, náměstí a sady jakožto nádržky vzdu-
chové: nejlépe oddělený plán zastavovací — každý
dům pro sebe volně stojící. Slavební řád pásmový
vyhovuje jediný, a dá se ho i v menších městech
s prospěchem pouziti; střed města tvoří pásmo těsně
zastavěné, druhé pásmo — posavadní předměstí —
jako pásmo domků oddělených se zahrádkami; třet
pásmo rodinné domy v zahradách, čtvrté čtvrt prů-
myslová, páté čtvrt dělnických domků.
křivý ulice
13
article
7. Zahrady a parky mají velkou důležítost zdrs-
votní i estetickou. Plocha parků k ploše zastavěné
má býti v poměru asi 1: 10.
8. Ochrana proti obtěžujícím závodům a ob
jektům! za město jest přeložiti porážky, jatky, ne-
mocnice, blázince, hřbitovy, továrny a pod.
V Anglii jde pěče o reformu bydlení v městecl
tak daleko, že zakládají se nová t. zv. „Zahradn
města“; myšlenka ujala se i v Německu, kde již
5 podobných měst se zakládá; základem jest, že pů-
da se neprodává, nýbrž jsouc majetkem obce, pouze
se pronajímá, čímž čelí se spekulaci a půdou, stou-
pání její ceny a tím hustému zastavění.
Provedení dobrého regulačního plánu jest věc“
součinnosti zákonodárství, obcí i jednotlivců: zá-
konodárná činnost můsí dodati dobrý stavební řádí
obec vykonává bezprostřední dozor stavebníi a, určuje
dobrým regulačním plánem způsob zastavění; sou-
kromníkům se musí posud ohled na jich vlastní
zdraví a zájmy celku vuncovati. Jest důrazně vy-
tknouti, že zájmy zdravotní při úpravě měst z pra-
vidla jsou úplně konformní se zájmy estetickými.
zájmy zachování starých památek i zájmy techni-
ckými a komunikačními: největším jich nepřitelem
jest spokulace s půdou, její nezdravé zdražení a speku-
lace stavební, tedy zájmy čistě zištné, žádně zájm
le
celku neb zájmy ideální.
Anglie
Německo
14
article
Při provádění plánů regulačních třeba jistého
omezení svobody stavební co do místa, způsobu
stavby i času. Omezení co do místa určuje plán re-
gulační: co do způsobu stavby stavehní řád; co de
času má je určiti obec: stavba nemá se povolovat
na slepo do polí, nýbrž dle regulačního plánu napřed
upravili celý blok, vystavěti ulice, zavěsti vodu.
kanalisaci a osvětlení, pak teprve dovoliti zastavění
ušetří se tak mnoho mrzutostí, závad zdravotních
i peněz s dodatečnými nekonečnými úpravami. v
Při sdělávání plánů regulačních posud nebyl n
poradu přihírán Mékař: a je škoda té dobré snahy
nepoužitého rozkvětu hygienické vědy nepřijetí naší
vztažené pravice, po součinnosti a práci i na tomto
důlezitém poli bažící: lékařům třeha umožňovati.
aby nejenom při drobných komisích stavebních u-
platňovali své vědění, ale i při řešení celku mohl
svou radou a pomocí zájmy veřejně chrániti. (Výbor-
ně! Hlučný potlesk.)
V debatě žádal notář p. Krása z Nového Měst
nad Met., aby městům byly udělovány podobné stát-
ní a zemské příspěvky rázu melioračního, jaké se
poskytují na meliorace zemědělské. (Hlučný sou-
Předseda inž Zvěřina uvítal tento návrh, kter
pak za opětného souhlasu přikázán byl stálému vý
boru.
Krása
Zvěřina
Nový město nad Met
15
article
Univ. prof. dr. Jan U. Jamik vyslovil povděk
že uznán byl výchovný význam okrašlovacích spol
ků a vyslovil přání, by samosprávní činnovníci po
máhali rozšiřovati zásady jejich do všech vrstev li
l esne tlecss
dových.
Architekt Zákrels vyslovil přání, by dnešní jed-
nání stalo se příkladným pro budoucnost. Přednášky
nynější měly ráz všeobecný a bude úkolem příštích
sjezdů, aby projednány býly otázky detallní. Ko
mise technicko-zdravotnická zařídila pro své práee
akci dotazníkovou, která se zdařila. V dalším vý-
kladu svém navrhl, aby uspoládána byla výstava
která by v sobě pojímala obory, dnešními předná-
škami řešené. Výstava mohla by býti spojena s před-
stavováním skioplických obrazů.sl e
Návrh byl přijat a odkázán komisi technick
zdravotnické.
hlas.)
profesor
doktor
Zákrels
University
16
article
věsřín
O odvodňování měst vda
přednášel potom inž. Ant. Malějovský. 1 o
Úkolem cdvodnění — pravil. — jest: 1. odvést.
veškeré výkaly lidské, splašky kuchyňské, odpadní
vody ze živností, z teváren a průmyslových pod-
niků, veškeré dešťové vody a po případě i vody
spodní (ze sklepů) rychle a neškodně z obývacích
stavení a z města; 2 chrániti veřejný tok (řeky, po-
toka a pod.) vniti města před jakýmkoli přítokem
špinavých vod; 3. pojistiti i níže položeným částem
města příznivé poměry odvodňovací i při velkých
vodách ve veřejném toku; 4. zhavíli splašky pře
vyústěním veškerých látek, které by vodu veřejného
toku znečistily.
Všem těmto podmínkám vyhovuje plnou měrou
soustava spláchovací, ať jednotná (kde pro veskerá
splašky i dešťové vody vystavěna pouze jedna stoka)
nebo oddílná (kde pro splašky vystavěny zvláštní
stoky a pro dešťové vody také zviáštní), která vsal
vyžaduje, aby veškeré záchody byly splachovány
vodou; požadavek tor. je lehce splaitelným, když
obce nyní začinají zřizovati vodovodv. leielstě
Účinky řádného odvodnění jeví se v tom, že
počet onemocnění a úmrtí se zmenší; patrný a roz-
hodný vliv má pak na vyskytnuti se infekčních ne-
mocí, zejména tyfu střovního, neb se zjistilo, že
největší počet onemocnění sel vyskytln ve o městech.
která řádného odvodnění nemaji a že nejmenší počet
se vyskyti ve měetech kanalisovaných.
17
article
Má-li vytčených účinků plnou měrou dosaženo
býti, je nutno vypracovati řádný projekt a pak správ-
ně provésti dle tohoto projektu veškerá kanalisační
zařízení, t. j. stavbu stok pokud se týče spádu dna
a profilů, proplachovacích a čisticích zařízení.
Podkladem řádnéhe projektu kanalisačního mus
býti přesný a úplný polohopisný a regulační plán
obce s výškovými kotami. helee
Inž. Matějovský promluvil pak o zhotovení pro
jektu kanalisačního, o vyůstění stoky, o jejím spadu.
o hloubce dna stok, o stavebním materiálu stokovém
o nutvosti větrání stok a jicn proplacbování, o či-
štění splašků a konečně o zužitkování kalů; skončie
pak přáním aby města, jež dosud odvodnění nemaji.
se vynasnažila o jeho provedení v zájmu všeho ob-
čanstva.
Ing
Matějovský
18
article
Debaty o tomtohematu nebylo ia le
Debaty o tomtohematu nebylo ia le
Předseda inž. Zvěřina, poděkovav zpravodajům
odložil další jednání na odpoledne. onr
leno isdoya žene ldensnasnit zi vá
Odpolední schůze sjezdová byla vyplněna ve
směs referáty sekce technickozdravotnické. Konala
se za předsednictví inž. Zvěřiny. Všechny referáty
vyslechnuty byly s plnou pozorností všemi účastní-
ky, jichž přišel počet velice hojný
Jednání odpolední zahájeno bylo o B. Rodině
přednáškou inž. Boh. Belady.
O zásobování měst a obeí vodou pitnou
a užitkovou.
Po krátkém úvodu pravil inž. Belada: Pro naše
poměry lze denní spotřebu vody k pití a pro ob
vyklé účely užitkové odhadnouti průměrně na 5
až 70 litrů za osobu v menších obcích, při městech
prostředně velkých na 80—100 litrů a při největších
městech na 120—150 litrů z čehož 20—30% při-
padá na účely veřejné jako na postřikování uliea
sadů, hašení požárů, proplachování stok a pod.
Nejpřísnější požadavky v ohledu jakostním kla-
deme na vodu pitnou, kterou přímo požíváme. Musí
býti čista; dále musí býti přiměřeně tvrdá (5—20
něm.) a její teplota má se pohybovati mezi 8—12° C.
V ohledu chemickém se na pítné vodě žádá, aby re-
obsahovala škodlivin, zdraví lidskému nebezpečných
a aby obsah látek ve vodě rozpuštěných nepřesaho-
val určité meze. V ohledu bakteriologickém nem
pitná voda obsahovati žádných zárodků choroboplod-
ných a počet neškodných bakterií nemá přesahovati
200 v 1 cm“ vody. Zkušenost ukázala, že vodu k po-
zivání určenou ie třeba podrobiti současně rozhoru
Ing
Zvěřina
Belada
centimetr
19
article
v okou směrech, t. j. chemiekému i Eakteriolozické-
mu a doplniti ještě místním znaleckým ohledáním.
Že pak i všechna zařízení technická při vodárně
musí býti takového druhu, aby bezvadnost vody
byla pro všechny časy trvale zaručena, je samozfej
mo; zejměna zařízení jímajícímu, jako zpravidla nej-
citlivějšímu nervu celé vodárny, dlužno věnovati nej-
větší pozornost a péči.
To, co řečeno bylo o čistotě a zdravotní bezvaa-
nosti vody pitné, má platiti všeobecně i pro vodu
užitkovou. Nejlépe vyhovuje proto vodovod jed-
notný, při němž táž bezvadná voda slouží ku piti
i účelům užitkovým a lze tedy vodovod takový na-
zvati ideálem zásobení měst a obcí vodou. — Inž.
Ing
20
article
Belada promluvil pak o vodé povrchové, o zíišťováne
a jímání vody spodní, o hledání vody, o stavbě vo-
dáren, o přivádění a rozvádění vody a o poměrech
vodních v království českém.
O zřizování vodáren v král. českém pravil: Mě
sta česká v zemích koruny české v posledních letecl
vážně se zabývají otázkou opatření dobré vody
vedle četných hotových a rozestavených vodáren
řada projektů čeká na své brzké uskutečnění. Že
u nás je třeba ještě mnoho v tomto ohledu doháněti.
vysvítá z toho, že ještě před 4 lety ze 250 českých
měst a větších městysů sotva jedna pětina honositi
se mohla moderním vodovodem. Od té doby se mno-
hé změnilo, ale proto přece lze říci, že dnes ještě
převážná většina velkých českých obcí postrádá do-
brodiní ústředního bezvadného vodovodu. U nás není
také ještě dosti vyvinuto pochopení pro vodovody
skupinové, kde se jedním vodovodem společným
opatřuje několik obcí najednou vodou a nutno do-
poručiti, aby se takovému řešení věnovala našimi
obcemi zasloužená pozornost.
Posléze pojednal o zdravotnické stránce správ
ného hospodářství vodního a o péči Anglie a Ně
mecka o zásobování obcí a měst zdravou vodou.
Za obsáhlou přednášku odměněn byl hlučným
polleskem.
Belada
Anglie
21
article
O čištění měst,
O čištění měst,
o odstraňování a zužitkování smetí a pevných odpad
ků referoval inž. Ludvík Čížek, stavební rada král.
hl. města Prahy. Vyložil nejprve pojem a ukázal na
dojem čistoty města, a popsal pak práci, spojenou
s čistěním měst, dokládaje referát svůj hojným a ve-
lice zajímavým materiálem statistickým. Zvláštní
oddíl věnoval otázce čistění města Prahy, seznámiv
účastníky s jeho prováděním, finanční správou i roz
počtem, který činí nyní 850.000 kor.
V další části svého referátu pojednal o zužitko
vání smelí a odpadků, jež působí nesnáze stále ro
stoucí a kterým některá města unikají spalováním
smetí, methodou, která representuje příjmovou po
ložku asi 30.000 K ročně.
Čížek
Praha
22
article
V závěru konstatoval, že na čistění měst must
se v zájmu obecného dobra věnovati, čeho úkon ter
vyžaduje. r
Přednáška odměněna byla hlučným potleskem
Konečně
o zdravetnictví při odvodňování, opatřo
svol Vani vodou a čištění měst
referoval okr. léka? MUDr. Čeněk Klika. Statisticky
i lékařsky dokázal, kterak zdravá voda podporuje
zdraví měst — na Smíchově klesl po zavedení zdravé
vody počet onemocnění tyfem na čtvrtinu — načež
seznamil posluchače s methodami, jichž pomocí se
zdravá voda opatřuje. Pojednal pak zejména o fil-
traci vody, upozorniv na případ Hamburku, kde r
1892 řádila cbolera, jíž onemocnělo přes 17.000 lid
a zemřelo přes 8600 lidí a která byla přesně ohrani-
čena rozsahem hamburského vodovodu, rozvádějí-
cího nefiltrovanou vodu labskou, kdežto sousedn
Altona, s Hamburkem místně zcela spojená, opatřo
vaná však vodou filtrovanou, zůstala cholery uše-
třena
Zvláštní odall své přednášky věnoval dr. Klik
referátu o způsobech, jimiž se jukost vody zjišťuje.
jakož i o mikrobech, jež vodu kazí. Přednáška vy-
zněla v požadavek, aby z důvodů zdravotnických
pečováno bylo o odvodňování měst, o jich zásobo-
vání zdravou vodou a o čištční měst. (Výborně
Tím byl jednací pořad vyřzen.
Van
MUDr
Klik
Smíchov
Hamburk
Altona
23
article
Pan inž. Keclík z Klatov vyslovil přání, ab
sekce technicko-zdravotnická pojednala též o osvě-
tlování měst.
Předseda inž. Zvěřina prohlásil, že se tak stane
na sjezdě příštím a shrnul pak výsledky celého jed-
nání sekce za hlučného potlesku děkuje odhorníkům
kteří převzali referáty a skvěle je provedli. Vysloviv
přání, by zásadám jimi tlumočeným dostalo se vše-
stranné podpory, doporučil ku přijeti resoluci sekce
technicko-zdravotní, připravené pro závěrečnou schů-
zi sjezdovou Resoluce byla přijata jednomyslně i e
dodatkem p. notáře Krásy.
Architekt Hodek poděkoval srdečně inž. Zvěři.
novi za všechnu práci v sekci technicko-zdravotnické
(Výborně! Hlučný potlesk.), načež schůze byla o 5.
hod. odpol. skončena.
ovab Denn Zrav.
o— Ministr dr. Schrelner na německé slav
nosti v Libschově. Předvčerejší neděle shro-
máždili se Němci „českého ráje“ v Liběchově
aby tu „pochodňovým“ průvodem, tanečním vě-
nečkem, tombolou v zámecké zahradě, večerí
vhraběcím zámku, kdež nepřitomnou milostivou
vrchnost záslupoval p. fořt, oslavili čtvristolet
— pomníku císaře Josefa II. v Liběchově a pěta
dvacetileti tamějšího místního odboru schulverein-
ského. Hlavním a ušlechtílejším, duchovnějším
požitkem snad byly severočeským a pražským
Němcům, kteří se dle německých referátů v Li-
běchově slromáždili, reči politiekých vůdcůa
poslanců, jichž se do Liběchova dostavilo ví
než dostatek, v čele jich sám ministr krajan
dr. Sehreiner. Ministr opozdil se o hodinu
následkem lehkého ochuravění, žaludečního ka
taru, který jej stihl podle „P. T.“ po hostině
u továrníka Grohmanna ve Vídimi, ale konečne
dostavil se tento „neúnavný právní zástupce
Ing
Keclík
Zvěřina
Krása
Hodek
Denn Zrav
Němec
Josef II
doktor
Sehreiner
Grohmann
Klatovy
Liběchov
aba sekec technickýzdravotnický
technickýzdravotnický
24
article
Němců“ v rudě koruny za hřmění hmoždýrá
do Liběchova přece, „přepadlý sic, ale křepký
a čiperný jako vždy“. Jestliže celá řeč ministra
Schreinera, zástupce „Volksratu“ v radě ko-
runy byla jediným projevem německé domýšli-
vosti a vyzývavosti, podpalování k nacionálnímu
násilí, tož přece první jeji větě nelze upřítí plat-
nosti i v českém smyslu napro st
bezvýhradně. „Že jsem vyhověl pozvánt,
zavítati do Liběchova, má svůj zvláštní důvod;
jsemť totiž toho mínění, že jest pov in n'o st
mužů, důvěrou národa povýšených
na vůděí místo, věnovati ochran
jazykových hranic obzvláštní svou
péči. Mně to bylo dopřáno i učinil jsem svou
zvláštní povinnosti podvoliti se této obtížné ulo-
ze“. Vůděím postavením, na něž povýšen, mysli
dr. Schreiner zcela určitě svůj ministerský úřad,
neboť v žádné své štváčské apostrofé nevynech
omluvnou větu, podle kteréž jest jeho první kra-
jansko-ministerskou povinnosti — obrana jazy-
kového pomezí a patronát t. zv. „ochranných“
německých jednot, jimž v Liběchově zase věno-
val odstavee. Bylo by záhodno, aby jeho český
kolega v radě koruny J. Ex. p. dr. Žáček po-
všímnul si těchto slov německého ministra kra-
jána a učinil je podle své české povinnosti
rovněž skutkem. Něco jiného jest ovšem výrok
dra. Sehreinera, ze národnostní násilí německé
proti Čechům na jazykovém pomezí jest povin-
ností Němců vůči „našemu císařskému státu“.
Ministr při tom učinil narážku na německou
věrnost, dokázanou prý před několika měsíci,
„když velké válečné nebezpečí hrozilo“. Úžasné
jsou úroky, kteréž Němei vytloukají z této
Němec
Schreiner
Volksra
doktor
Žáček
Čecho
Liběchov
Sehreiner
25
article
floskule o německé věrnosti ve válečném nebez-
pečí. Tentokráte nebyla „německá věrnost“ vy-
dána žádné zkoušce, i jsou známy výroky zpří-
ma mluvících politiků říšsko-německých, že ně
mecká říše v otázce bosenské hájila jenom své
vlastní zájmy, s výslovným podotknutím, že
nikoli zájmy rakouské. Velebení říš-
ské a císařské věrnosti našich Němců znělo ji-
nak velmi dobře z úst německého ministra kra-
jana, mezi jehož posluchači nacházel se také —
oficiální zástupce dráždanské skupiny říšsko-
německého „Vereinu pro němectví za hrani-
cemi,“ pan Focke. Cíle velkoněmeckého Vereinu
„pro nejužší připojení bývalých buntovních
zemí k říši hohenzollernské“ ztěžka lze srov-
nati s pojmy, hlásanými c. k. ministrem rakou-
ským. Ministr odjel ovšem ještě před banketem
v zámku a neslyšel tedy přípitku, pronesenéh
vyslancem berlínsko-drážďanského Veremnu pre
užší připojení. Nepochybně by byl zaslechl va-
riant o „přenášení říšských mezníků dovnitř Ra-
kouska“, k němuž vybízel v Krumlově o valné
hromadě Böhmerwaldbundu rovněž zástupce
Vereinu pro připojení německých zemí k něme-
cké říši z Mnichova... Tam také mají místní
skupinu a ta má na starosti zas mezníky na
bavorské hranici.
— Mezinárodní umělecko-průmyslová vý-
stava v Oděsse. V krásném, živém a bohatém
černomořském přístavním městě ruském, v pů-
vabné Oděsse pořádají velkou umělečko-průmy-
slovou výstavu, k jejímuž obeslání všechny kul-
turní národy a předovším slovanské národy přá-
telsky zvou. Výstava má býti otevřena 1. května
1910. Přihlášky o místa došly již hojně z Mo-
skvy, z Petrohradu, z Varšavy, z Berlína, z Víd-
ně, z Pešti a pořadatelstvo očekává důvěrně, ž
také průmyslníci čeští výstavy oděsské hojně
použijou, aby ruskému jihu a dalšímu východu
svoji vysokou vyspělost ukázali a také nová
tržiště si zjednali.
Němec
Focke
Krumlov
Mnichov
Petrohrad
Varšava
Berlín
Víd
Pešť
mezinárodní uměleckýprůmyslový vý
26
article
— Z kruhů lékatských. Lékař nervovní pan dr
Oíto Wiener (Praha, Soukenická ul. 3) vrátiv se
z cesty, ordinoje od 3.—4. hod.
— Hosí z Ruska. Do Prahy zavítal p. Konstantin
Ivanovič Popiel, ředitel gýmnasta a člen krajské
skolní rady v Jekatěrinostavi. Účulem jeho návštěvy
jest, aby se jednak seznámil s českým školstvím.
jednak navázal styky a paedsgegíckými kruhy če
skými. Zásluhou jeho působí na školách jekatěrino
slavských již několik profesorů Čechů. Po Praze
provází ho p. K. Knot, učitel tělocviku v Jekaté-
rinoslaví.
— Pohřeb p. sláv. rady Guidona Bělskélio, bý-
valého říšského poslance a člena sboru obecníc
starších král. hlav. města Prahy, předsedy banky
„Slavie“, starosty společenstva stavitelů atd. atd.
konal se včera o 4. hod. odpolední z kostela u sv.
Oíto Wiener
Hosit
Konstantin
Ivanovič
Popiel
Čecho
K Knot
Guidon Bělskélio
Praha
soukenický ulice
Rusko
Jekatý
Slavia
27
article
Tomáše za převelikého účastenství smutečních ho
stů, zástupců spolků a korporací, v nichž p. Bělský
po dlouhou řadu let vyníkajícím způsobem pracoval
Ve hlavní lodi chrámově spočívala kovová rakev
s tělesnými ostatky zvěčnělého na skvostně vyzdo-
beném katafalku, v půlkruhu ozářeném mohutným
světly a obklopeném množstvím drahocenných věn-
ců a palmových kytic, jež k uctění památky zesnu-
lého věnovali kromě příbuzenstva a přátel: král
hlav. měste Praha. Spolek pro zbudování pomníku
Mistra Jana Husa, Prokop Grěgr, rodina dra. Pul-
kráhka, úřadnictvo gener. zastup. banky, „Slavie?
ve Lvově, Tomáš Amena, rodina Kratochvílova, ob-
chodní a živnostehská komora v Praze, úřadnictvo
gener. zastup. banky „Slavie“ v Brně, ředitel Jan
Novotný, personál firmy zvěčnělého, České pracovn
sbor v Praze. dr, Alois Balík, rodina k
ni, společenstvo stavitelů ve Vídni, reditel Pr. Vlach,
rodina Bumelirova, Kovacz a Jelinek. banka „Sla-
via“, rodina prof. Hennera, V Götzl s rodinou, Ka-
mila Kaizlová, úřadnictvo banky „Slavie“, Anna
Sedláčková, Anna Novákovů, rodina Klikova, dr.
Tomáš
Bělský
Hus
Prokop Grěgr
Amen
Kratochvílův
Novotná
Balík
Vlach
Bumelirův
Kovacz
Jelinek
profesor
Henner
Götzl
Sedláčková
Anna Novákov
Klikův
Praha
Pula
Lvov
Brno
Vídeň
Slavia
zvěčnělý
Český pracovn sbor
úřadnictvo banka
28
article
Nikrl, Vilám Plenkner, společenstvo stavitelů v ob-
vodu obchodní komory v Plzni, „Sokol“ pražský
Diskontní družstvo České průmyslové banky, úřad-
nictvo velkostatku Domousnice, dr. Jiři Milde, ústnv
pro vadia a kauce, Karel V. Stýblo, město Zbiroh
akční výbor národní strany svobodomyslné, rodina
Ed. Nováka, posl. Ivan Hribar z Lublaně, gener. za-
stupitelství banky „Slavie“ veVídni, dr. Hubený
s chotí a j. v. Pohřební obřady vykonal farář P. Lapl
za ásistence farního duchovenstva a „Lýra“ zapěla
při nich smuteční skladby. Obladů zůčastnili se chol
zvěčnělého paní Anna Bělská s ditkami, přátelé
příbuzní, dále v zastoupení obchodnl a živnostenské
komory pp. vicepresident posl. V. Němec a sekretál
dr Živanský, za obec pražskou pp. náměstek Jirou-
sek. vrchní řediťel Fr. Hubáček. V. Novotný. dr. J.
doktor
Mild
V Stýblo
Ed
Novák
Hribar
Hubená
Anna bělský
Živanský
Hubáček
V Novotná
Plzeň
Domousnice
Zbiroh
Lublaň
Francie
vila Plenkner
Sokol
Český průmyslový banka
akční výbor národní strana
Slavia
živnostenský komora
29
article
Vlček, Šeyd a presidiální tajemník dr. Sobotka, sla-
rosla města Král. Vinohradů p. Jus. Víšek, náměstek
starosty Bubenče p. dr. Houdek, bývalý starosla
města Smíchova p. stav. rada Al. Elhenický, starosta
města Břevnova p. Kolátor, starosta smíchovského
okresu p. Eberl, dále v zastoupení banky „Slavie
náměstek předsedy p. Huci a členové správní rady
pp dr Khmpar, dr. Puikrábek, Holeček, V. Štech,
posl. Sochor, posl. Mašek, posl. Choc, posl. Daneš
a Vondráček, generální ředitel cís. r. Vlach, před-
nostové odborů pp. Kusýn a Konrád, místodržifelský
rada Mazánek, dále poslanci pp. L. J. Čech. vrch
inž. Neumann a llybš, dále pánové: ředitel „Národ.
Listů“ Prokop Grégr, za Spolek pro postavení po-
mníku Mistra Jana Husa dr. Podlipný, Materka
Simonides, prot. Hynais, vládní rada Brejcha, vládní
rada Fiala, vládní rada Stibral, dvor. rada Rytř,
stav, rada Plenkner, dvorní rada Křikava, ředilel
České průmyslové banky Novotný, kom. rada Fi-
scher, arch. Martin, inž. Jareš, arch. Eduard Sochor.
inž. Lehovec z Král. Hradce, za sekci stavitelů z Ko-
lína stav. Sklenář, stav. Schlaffer, arch. Šebek. za
Jednotu stavitelů arch. Müller, stav. Lorenz, vrch.
doktor
Sobotka
Král
Víšek
Houdek
Al
Elhenická
Kolátor
Eberl
Huk
Khmpar
Puikrábek
Holeček
V Štech
Sochor
Mašek
Choc
Daneš
Vondráček
Vlach
Konrád
Mazánek
L J Čo
Ing
Neumann
Prokop Grégr
Hus
Podlipná
Materka Simonides
Hynais
Brejcha
Fiala
Stibral
Rytř
Křikava
Novotná
Martin
Jareš
Lehovec
Schlaffer
Šebek
Müller
Lorenz
Bubeneč
Smíchov
Břevnov
Hradec
ko
Slavia
rada Plenkner
Český průmyslový banka
30
article
Inž. Tacl, ředitel Assic. Generali Horst a tajemník
Kotrlík, řeď. Erben, dr. Hofmeister, V. Zářecký, dr.
Lenz, statkář Fübrich, stav. rada Heinemana, dr
Klika. cís. r. Vávra, mistr šermu Vanderlindt, ředitel
Měšťanského pivovaru K. Vendulák, býv. posl. v
Karbus, ředitel Krost, vrchní ředitel Fleissig, před-
seda Úrazové pojišťovny dr. Přibram, tajemník téže
dr. Holeyšovský ze Slavětína. K. V. Stýblo, kyv.
posl. Bromovský, ředitel Zemské banky Procházka,
dr. Doskočil, ředitel Felemann, soukromník Neu-
mann. Z. Kříž, hotelier Sternberg, členové Českého
pracovního sboru, Staroměstského občanského klubu.
pružského „Sokola“, společenstva stavitelů, zástup-
cové obce Zbiroha, Spolku stavbyvedoucích a j. v.
Tacl
Assice
Kotrlík
Erben
doktor
Hofmeister
V Zářecký
Lenz
Fübrich
Vávra
Vanderlindt
K Vendulák
Krost
Fleissig
Přibram
Holeyšovský
K V Stýblo
Bromovský
Procházka
Doskočil
Felemann
Slavětín
Sternberg
Zbiroh
Generali Horst
staroměstský občanský klub
Sokol
31
article
Po ohřadech pohřehních byla rakev snesena do zla-
tého šestispřežního vozu pohřebního, poděl něbož
tvořili pohyblivý špalir zřízenci České průmyslové
banky a ofieianti pohřebniího ústavu. Průvod byl za-
hájen dělnictvem stavebního podníku zesnulého, ná-
sledovaly dva vozy věncové a za pohřebním vozem
uhírala se vdova pí. Anna Bělská s dítkami, přátelě,
příbuzní a nekonečná řada smutečních bostí. U Fran-
tiškova mostu byl vykonán výkrop. načež zesnulý
pan stav. rada Bělský byl odvezen na olšanské hři-
tovy a pochován do rodinné hrobky k věčnému od-
počinku
— Ve schůzi městské rady v Karlíně, konaně
dne 4. srpna za předsedniclví p JÚDra. Jar. Brabe.
jakožto úřadujícího náměstka, schválen byl protoko
sehůze minulé ze dne 28. července t. r., schválen
rovněž protokol o schůzi hospodářského odboru ze
dne 2. srpna t. r. Panu Eman. Peškovi, restauratéru
v Kaizlových sadech, ponechává se priotita v příčině
nájmu pozemků na býv. hříšti sport. kluhu »Čschie«
za účelem zřízení kluziště s tím, že činže určena
bude později. Výkaz o nákladech na školy v roce
tetošním vzat byl na vědomí. Usneseno, aby dle
návrhu p. ředitele Kováře a techn. kanceláře pořízen
byl nový nábytek pro ředitelnu, chodby, částečně
pro sborovnu atd. nové obchodní akademie zdejší.
Anna bělský
Bělský
Eman
Pešek
Kaizlův
Fran
Karlín
Český průmyslový banka
Olšanský hře
32
article
Dodání tohoto nábytku zadává se firmě Blecha
Mašek dle rožpočtu ze dne 4. srpna 1909 za úhrnný
obnos K 1869 60, s tím, že dodän býti musí do
1. září t. r. — Dále bylo usneseno, aby ředitelstvím
c. k. reálky provedeny byly žádané opravy v budovi
její, vyjímaje malování v tělocvičně a v I. kreslírně.
— Přijata byla nabídka p. Jana Tichého na přene-
chání starého, k dlažbě nepotřebného kamene za
cenu 4 K za 1m2. — Uděleno bylo povolení k uží-
vání novostaveb v domě čp. 143 a 330 za podmínek
znalci stanovených. — Vzhledem k tomu, že změna
parcelační ve schůzi obecního výboru ze dne 1. čer-
vence 1909 schválena byla, uděluje se povolení ke
stavbě přístavby dvoupatrové k domu čp. 38 a ke
sbourání skladiště v domě čp. 291 za účelem posta-
vení třípatrového domu obytného na místě jeho. —
Jednání zástupců obce při vodoprávním řízení dne
2. arpna t. r. se schvaluje. — Vyjádčení se zástupců
obce při živnostenské komisí v čp. 486 ze dne 23.
července 1909 bylo vzato na vědomí a schváleno. —
Blech Mašek
Tichý
obecní výbor
33
article
Dále vzat byl na vědomí přípis (výměr) c, k. místo-
držitelatví v Čechách firmě Julius Pintsch v příčině
zavedení plynového zvonu v plynárně Praha-Hrabovka
za účelem čistění vody vydaný. — Zpráva učitele
p. Pastejříka o průběhu »Sjezdu lido-výchovného«
valné hromady »Svazu osvětového« vzata rovněž ne
vědomí; taktéž přípis rady král. klav. města Praby
ze dne 19. červunce t. r. o změně stéhovacího řádu
— Usneseno přijmouti protektorát jubilejních slav-
ností »Národní jednoty pošumavské« a do čestného
výboru slavnostního delegován měst. rada p. Jan
Samek. — Vzato na vědomí vynesení c. k. zemské
školní rady ze dne 24. července 1909 č. 228 49 ve
příčině dalšího umístění školy pokračovací v budově
c. k. reálky zdejšl. — C. k. policejní ředitelství bude
požádáno, aby c. k. stráž dbala toho, aby povozy
s těžkým nákladem, jako je železo, cihly, kamení
atd., nejezdily třídou hlavní v městě zdejším, po-
vozy pak si živým dobytkem aby jezdily jen výhradně
třídou pobřežní. — Konečněv usneseno, uskulečniti
nájem pozemku, patřícího společnosti rak.-uberské
státní dráhy, mezi km. 407.8—408.0 položeného.
Julius Pintsch
Pastejřík
Samek
Čechy
Praha
svaz osvětový
km
34
article
— Výprava českého studenistva do Lublaně
na slovanský jih, kterou mají býti utuženy dobré
styky česko stovinské a oplacena slovinskému stu-
denistvu jeho návátěva na loňském sjezdu slovan-
ského pokrokového studenistva, je již úplně zajištěna
za profektorátu pana prof. Hrázkého. Cesta potrvá
od 15. do 25. září a navštívena bude mimo Lublaň,
kdež konán bude ve dnech15.—19. září sjezd jiho-
slovanského sludentstva, Postojenská jeskyně. Terst
a prohlédnuty jeho přístavní slavby, historickými
památkami slynoucí Benátky a proslulé mořské lázně
na ostrově Lidu, čarokrásné Bledskě jezero a shléd-
nuty četně přírodní krásy, jimiž jihoslovanské země
oplývají. Pořadatelstvo doufá, že české studentstvo
vzhledem ku poměrně nepatrnému finančnímu ná-
kladu — 80 korun (jízdné drahou i parníkem do B.
poloviční, nocleby zdarma a jiné výbody) použije
této nahodilé a řídké příležitosti a v hojném poetu
výlelu se zúčastní a tím nejlépe bude dokumentovati
své sympatie se studentstvěm stovinským, jež v pří-
tomné době s nadšením pracuje o národním obro-
zení svého národa a o uznání jeho práv. Veškeré in-
formace, tohoto výletn se týkající, zodpoví Svar
čenko-slovanského studentstva v Praze-II., Spálená
ulice čís. 78 st., 20 n., kamž buďlež také adresovány
přihlášky se zřetelnou adresou a zálohou 10 K sa
osobu.
profesor
Hrázký
Lublaň
Terst
Benátky
Praha
II
35
article
— Z Nátodní zady časké. Schůze prasidialní ko-
mise Národní rady české koná se dnes 24. srpna
o 5. hod. odpol. v zasedací síni N. R. C. (Vodičkov
ul. čís. 20).
— Stalsk na Šumavě. Na Pošumaví, blíže města,
jest český statek na prodej. Cena jeho páčí sa na
100.000 K. Jest veležádoucno, aby tato důležitá p-
sice v sousedství ohroženého území zůstala i na
dále majetkem českým! Bližší zprávy ocholné podá
sekretař náródohosp. odboru » Práchně« inž. Preis K,
t. č. Kulná Hora
České feriální ozady rozeslaly přes 1000 pro
sebných dopiů na nové adresy, doufajíce, že pání
dámy, jež jsou prošeni, neodeprou své pomoci chu-
dému českému ditět. Snažně žádáme, aby i loůstl
darci v této době na nás vzpomněli, jak to učinili,
po 10 K: Rud. Betelheim; maj. Iy., Otto Bondy, Jos.
Fuksa, řed. škoi, okr. výbor v Ústí n. Orl., prof. dr.
Josef Kalousek, JUDr. J. Hubený, ředitel, cís. rada
Jan Kubíček. Jindř. Šestůk, B. Kabrhel, provinciál,
HUDr. Ant. Schauer, adv., měst. rada ve Šlaném, mně.
B. Jelinek, Fr. Burghart, vrch. revid., Löwy a Winter
netg; po 6 K: P. P. Ktejel, Bohumla Jandová. Alois
Houfak, řed cukrovaru, Josel Krost, řed. plynárny,
Karel S üdi, Jan Hraše, c. k. okr. insp.; po 5 K:
Josef Hartmann, Jan Hrabák, vrch. horní rada, Fr.
Friml, maj. dam, konl., Kar. Kozáková, okr. výbor
v Mnich. Hradtšti, Bedř. Černá, Emihe Králová, Bro-
žova velkovýroba bluz, JUDr. Jos. Kovář, adv., Gabr.
Šuran, c. k. prof, prof. dr. J. Potivka, dv. rada Ferd.
Hvrda, dr tech. Al. O. Samohrd, Marie Stechová,
Marie Kořánová, kulž. cukrovar v Slaliňanech, dr. Fr.
Král, vreb. fin. rada, prof Fr. Novetný.
Ing
Bond
Jos
Fuksa
profesor
doktor
Kalousek
JUDr
J Hubená
Kubíček
Jindřichův
B Kabrhel
Hudr
Schauer
B Jelinek
Burghart
Löw
Winter
Ktejet
Bohuml Jandová
Houfak
Josel
Karel
Hraše
Hartmann
Hrabák
Friml
Kozáková
Kovář
Gabr
Šuran
J Potivka
Ferd
O Samohrd
Stechová
Kořánová
Král
Novetný
Vodičkov ulice
Šumava
Pošumaví
Prácheň
Kulný Hora
Ústí
Orlický
Francie
Kara
Emihe Králová
Bro
Slaliňany
národní rada
36
article
1— Na pomník Hedřicha Smetany přispěli dálet
pl. Job. Hořínkávě, soukromuice na Hir. Vinohradech.
članský příspěvok 2 K. p. Jos. Knfka, ředitel kůru
ve Dvoře Králové, výtěžek sbírky při valné hromadě
ředitejů kůrů, kapesníků atd. v Přerově dne 20. srpna
30 K, másto Litomyší příspěvek člena zakládajícího
100 K. Stanovy Sboru pro postavení pomníku- Sme-
tanova v Praze byly výnosem c. k. místodržitelství
v Praze ze dne 21. stpna t. r. č. 167.087 vzaty na
rědomi a nyní konají se pilně příprávy ke svolání
ustavající valné hromady. Dalsí příspěvky buďtet
zásllány na adresu Umějecké Besedy v Praze, Jung-
mannova tř. č. 39, ovšem s udáním účelu
— Dary. Profesorský sbor stál. reálky
na Malé straně věnoval k netění památky ze-
snulého kolegy pana Františka Nekut a, profesorn
v. v., 20 K fondu chudých žáků ústavu.
— Smrlelný skok zedníka se střechy na nlicl.
Hedřich Smetan
Job
Jos
Jung
František
Dvůr Králové
Přerov
Praha
Sme
Umějecký beseda
37
article
Velké shr maždění obecenstva pov-talo včera v 1/27.
hod. večerní v uličce na Zbořenc na hoř. Novém
městě. Příčinu k tomu dal zoufalý zedník, který zds
spáchal sebevraždu. V nešťastníku zjištěn byl 52letý
zedník Josef Vácha, do Prahy přislušný, v dom
č. 1888-II. pod Slovány bydilci, olec šesti dětí ve
stáří od 9 do 26 let. Včera měi Vacha doma s man
želkou mrzutost, která ho velice rozrušila. Zednik
sdešel z domova, vypil rychle po sobě několik skle-
nic piva a v podnapilém stavu odhodlal se skončit
sebevraždou. Odebral se do domu »u Sedlerů« na
Karlově náměstí, zde vyprávěl sousedům, jaké má
doma svízele, načež si od jednoho nájemníka vy-
půjčil kllé od půdy. Z nepochopitelné ochoty byl mu
kllč vydán, Vácha odebral se na půdu, vylezl vyký-
řem na střechu a odlud s výše asi pátého patra
skočil do oličky na Zderaze. Dopadl hlavou na dlažbu
a otrpěl tak tětké zránění, že za chvilku zemřel.
Po ohledání mrtvoly lékařem drem. Kvasničkoua
komisařem drem. Sklensčkou byl sebevrah odvezen
do ústavu pro soudní pitvu. Zástup zvědaveů zkrva-
vené místo ještě dlouho potom obklopoval.
Vácha
Vach
Zednik
Sklensčka
Praha
Karlov náměstí
Zderaz
38
article
— Zatčený upír prácí hledajících. Včera konečně
byla učinéna přítrž řadění podvodníka, který obiral
ladi práci a zaměstnání bledající a nelltostně odiraí
je o poslední uspořený halíř. Tato pijavice mozol-
ných úspor jmenoje se Ferdinand Kříž. Býval sta-
vehním kresličem, ale toto zaměstnání neposkytovale
mu tolik, co potřeboval k utrácení. Proto si v Libu-
šíně ulici v Žižkově zařídil »kancelář« na opalřování
míst a doporučoval se inserty, oputřit místa komptoi-
ristů, kresnčů, písařů a pod., dobře věda, že těchto
kandidátů bývá nejvíce. Kdokoli o Kříže zavadil,
musil mít kauci, bez této Kříž nic neopatřil. Mnoho
bylo opatrných a opustili Kelžovu kancelář, poněvadž
v touze po kauci netušili nic dobrého. Ale proto
přece Kříž nalezi dosti dobromyslných lidí, které
o kauci poškodit. Někteří dáváli mu v zástavu vkladní
knížky, ale vinkulované a ty Kříž odmital. Neměly
pro něj ceny. Také jedna dívka tonžila po místě
a dala Křižovi jako kaucr obnos 200 K. Dívka čekala,
sž bude do místa povolána, ale dopis nepřicházel.
Kříž
Kelžův
šína ulice
Žižkov
39
article
Urgovala Kříže, který ji všelijak chlácholil, ale nedal
ji ani kauci, ani místo. Na učiněné trestní oznámení
byl Křiž včera zatčen a k trestnímu soudu do vazby
dopraven. Při domovní probildce nalezena u Kříže
velmi rozváhlá korespondence, nasvědčující fomu, že
měl bohntou agendu. Poněvadž podobných upírů je
v Praze a okolí více, upozorňují se zaměstnání hle-
dající osoby, aby nikomo nedůvěřovaly, kdo opatření
místa činí závislým od vložení kauce. Někteří šiba-
lové spokojují se i se směnkami.
— Kočí zmízel i s kočárem. Statkář p. Vratislav
Bartl z Veslce u Jilového přijel dne 19. srpna s dvou-
spřežním kočárem do Prahy a nařídil kočimu, aby
na něho čekal u pusejských schodů. Po vyřízení
svýcb záležitostí p. Barti přišel k nuselským sch dům,
ale tam kočí nubyt. A také domů se dosnd novrátii.
Kříž
Bartl
Praha
Veslka
Jilový