ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f546f330-8d75-11dc-8c4f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 39 celkem · entity: place 78, person 216, org 31, work 5
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
24. srpna 1903. Císlo 233.
4 article
odešel ze včerejší ministerské rady před koncem jednání. Dle depeší z Kaneje odevzdal kretský exe- kutivní komitét konsulům ochranných mocnost písemné prohlášení, jimž se zaručuje status quo. aby mezinárodní vojsko mohlo býti opět na- loděno. Druhá staniční loď ruská odplula již z kretských vod.
Kanea
5 title
Třetí sjezd českých měst
6 article Siezd v Klatovech.
Siezd v Klatovech. (Od zvl. zpravodaje »Národních Listů«.) slezu l Z Klatov, 22. srpna on(Z jednání sjez dového.) jebeei nndn hvě slebel o estetice měst pojednal architekt Fr. Velich. Úvodem pravil: Architektonická krása města vyžaduje- 1. ladný celkový obraz města z dálky; 2. zajímavé pohledy na jednotlivé části městn lak uvnitř, tak zevně; 3. krasně upravené ulice, náměstí, sady, břeby vodních hladin; rel 4. archutektonicky vyvinuté skupiny význačných budov, po případě jednotlivé, rázovité budovy. Aby pohled na nějaký prospekt působil při- jemně, je třeba, aby jeho uspořádání provedeno bylo určitým způsobem jako celek. Oko naše žádá ve směru horizontálním vyduté uspořádání prospektu Ve směru vertikálním žádá oko naše uspořádání am- fitheatrální, které umožňuje přehled směrem do vý- še. Sloučení obou těchto způsobů uspořádání kon- kavního a amfitheatrálního a rozvřžením objektů n ovládající a podřízené, tedy podobností a kontrastem docíliti lze při náležitém vyvážení hmot ladných obrazů. Tyto základní poučky pak arch. Velich rozvedl velmi názorně. Poukázal na potřebu, aby jednollive části města, současně viditelné, byly ladně spojeny se sousedstvím a s okolím, a tu vzal v úvahu přiro zenou polohu města, jakož i jeho půdorys, vývojem města povstalý. Architektonický jeho popis ladného města byl v pravdě názorný, lehce pochopitelnýa naprosto přesvědčivý.
Klatovy Francie
7 article
Požadavky, jež z výkladů svých vyvodil, jsou v podstatě tyto: 1. je třeba, by ulice a náměstí tvořily v pohlo- dech uzavřené celky; 2. při úpravě ulic i náměstí dlužno přimknout se k území, na kterém ulice věsti se má- B. větší zajímavost a malebnější vzhled posky- tují ulice, jichž stěny neprobíhají souběžně; 4. vělikost náměstí a jeho tvar mají býti poměr- ny k budovám, které je ovládají; 5. opravy sadově mají se přimykati k vůkoln architektuře a doplňovati ji k oživenému celku. Vysoce zajímavou přednášku skončil arch. Ve- lich takto. Mnohdy zaměhuje se pojem falešné nádhery se střízlivým vkusem. Budovy soukromé stavějí se neůčelně a nevkusně s klamným, laciným přepychem. Nesmyslnými detaily, římsami. lexnami, nalepenými štukatérskými ozdobami hledí se docílit krásy a zajímavosti, což jest zcela pochybně. Ne přepych, ale vkusné poměry jak v celkových hmo- tách, tak v detailech a pravdivost v každém směr podávají nám krásné budovy. V ohledu tom nejvíce vynikají budovy, ze starých dob zachované. Rázovi- tých budov téchto nutno co nejvíce šetřiti, ježto jsou skutečnými ozdobami po stránce historicko-kulturní.
a náměstí tovat ulice
8 article
Ony jsou klenoty ve fádním hávu nynějšího moder- ního města. (Souhlas a pollesk.) V debatě poukázal posl. dr. K. Pippich n fakt, že stavby dřívějších dob jeví více vkusu, než nynější. Proč dříve dovedli zachovávati vkus a proč nyní vkus je velice porušen? Tyto otázky musí býti podrobně zodpověděny; při tom se zajisté ukáže, že část chyb a snad i viny spočívá v různoslech názo- rův odborníků. Posl. dr. Pippích ukázal pak na ně- které příklady, kterak ráz náměstí porušen byl pro- rážením nových ulic. Dále dovolával se součinnost okrašlovacích spolků, jež by při estetice měst mohly prováděti svého druhu činnost dozorčí, načaž po- ukázal na nutnost, aby pořízen byl soupis staveb- ních objektů a polohopisů, jež mají býti zachovány. neboť není cenné vše, co je staré. I vyslovil přání. aby Svaz českých měst vytvořil pro všechny tyto otázky autorilu, která by se vyslovila jak o otáz- kách již řečených, tak o otázkách nových, zejměna o regulačních plánech. Tak vedle dozorčího orgán — okrašlovacích spolků — pořídil by se i orgán rozhodět.4a eoqso 0b10 savnmáns vs
K Pippich Posl doktor Pippe svaz český město
9 article
Konečně promluvil dr. Pippich též o moderně v slavitelství, žádaje, by i tato moderna byla, česká. berouc základy své z lidového umění českého, (Vý- borněl Podlesk.) Architekt Fr. Hodak pravil, že dnešní sjezdové referáty z jednání znamenají veliký krok ku předuv oboru otázek stavebních. Do nedávna bylo zničeno mncho stavebních památek. Proč? Vlastní vinou naší: nebylo příslušné výchovy! Za starších dob vy- tvořili prostí řemeslníci, kováři, zámečníci a tesaři mnoho krásných věcí, ty však padly za oběť času a nynější doba produkuje příliš rychle a šablono- vita. Mnozí odborníci stavební všeho toho nedbají tak přispěli k úpadku stavební estetiky. Jaké jsou poměry, je vídno z fakta, že pro práci „Klubu za sta- rou Prahu“ mnohde není porozumění. Mimo to vý- voj volný trpěl rozpóry mezi starou a mladou gene- rací stavitelskou; co jedni hájili, posuzovalie jiní jako chybné a průběhem doby se také mnohdy uká- zalo, že chybny byly plány polohy, dříve uznávané za dobré. Jedním z prostředků nápravných je a bude vý- klad stavebního řádu ve smyslu moderním.
Pippich Hodak Francie Praha
10 article
Stavitel Hodek skončil prosbou, aby venkov chránil své stavební krásy a svých stavebních pa- mátek, aby jich šetřil a aby v tomto smyslu praco- val přednáškami a poučováním. (Výborněty Předseda inž. Zvětina poděloval oběma řeční- kům: z výkladů jejich pak vyvodil návrh: budia zřízena informační a rozhodčí rada ve Svazu če- ských měst. lileží zalšnene Návrh tento byl jednomyslně přijat, načež před seda inž. Zvětina vyzval zástupce měst, by v pří- padě potřeby si u Svazu vyžadovali informnace. O úpravě měst po stránce zdravotní přednášel pak okr. lékař a zástupce měst. fysik pražského p. dr. L. P. Procházka, poděkovav za při- brání lékařů do sekce technícké, v podstatě takto Účasterství hygieny na úpravě měst je nového data: staří Egyptané, Řekové a Římané znali sice nutnější požadavky zdravotní, stavěli důkladné vo- dovody, kanalisace a zakládali nová města dle plá- nů stavebních; ale samostatně, jakožto věda vyvi- nula se hygiena teprvé v posledním století pracemi Franka, Pasteura, Virchowa a Pottenkotfera. Kdežto dříve ležela celá tíha opatření hygienických na be- drech techniků, činí ohromný rozvoj hygieny po- sledních let spolupůsobení lékaře-hygieníka nutnýr. Spolupůsobení techniků s lékaři není posud zákonem normováno: ale obce mají v rukou, samy toto spolu- působení umožniti a předejíti zákon, jenž dosud do- voluje styk t. zv. „znalců“ čili „odborníků“ ke škodě věci pouze prostřednictvím třetího, neodborného sta- vu — právníků.
Hodek Ing Zvětin doktor Procházka Řek Říman Franco Pasteur Virchowa Pottenkotfer svaz če starý Egyptaný
11 article
Ve středověku stavěna města, jež jsme převzali. zvláště se zřetelem na obranu; stěsnáním uvniti hradeb stal se těsný způsob zastavění, dům na do- mě, normou, již jsme nesprávně převzali jako bo tovou věc, s kterou se musí počítati. Nová doba hlení tuto chybu napruviti. Způsob zastavění města dik- tovaly dříve různé ohledy soukromé, komunikační obchodní, zájmy spekulantů s vysokou cenou půdy atd. V moderní době hledí se docilití opačného po- stupu: vypracuje se regulační plán, jenž, bera po- třebné obledy na ohleduhodné zájmy veřejné i sou- kromé, určuje způsob zastavění. Jest naprosto nutno aby každá obec měla takový plán regulační; ohledy zdravotní, na něž při jeho zpracování třeba dbáti jsou zvláště tyto: 1. Ochrana proti povodním: technícká úprav terainu, ev jeho zvýšením. 2. Suchost a čistota půdy: rychlé svádění sráž- kových vod, buď spádem neb kaňalisací: kanalisace
12 article
splachovací; nepropuslnost hnojních jam, odstranění otevřených smetišt. 3. Čistota povrchových vod: neradno zastavo- vati těsně k vodě; poděl potoků, řek neb rybníků lépe projektovati pobřežní ulice neb sady. 4. Opatřování vodou pitnou a užitkovou. 5. Dostatek světla: správný směr ulic, nejlěpe diagonální ke stranám světovým; omezení výšky domů a počtu pater; šiřka ulic ať se rovná 11/2 ná- sobné výšce budov; úprava bloků stavebních; nejlépe vyhoví otevřený způsob zastavění. 6. Přístup vzduchu: co nejměně lomenýcha křivých ulic, náměstí a sady jakožto nádržky vzdu- chové: nejlépe oddělený plán zastavovací — každý dům pro sebe volně stojící. Slavební řád pásmový vyhovuje jediný, a dá se ho i v menších městech s prospěchem pouziti; střed města tvoří pásmo těsně zastavěné, druhé pásmo — posavadní předměstí — jako pásmo domků oddělených se zahrádkami; třet pásmo rodinné domy v zahradách, čtvrté čtvrt prů- myslová, páté čtvrt dělnických domků.
křivý ulice
13 article
7. Zahrady a parky mají velkou důležítost zdrs- votní i estetickou. Plocha parků k ploše zastavěné má býti v poměru asi 1: 10. 8. Ochrana proti obtěžujícím závodům a ob jektům! za město jest přeložiti porážky, jatky, ne- mocnice, blázince, hřbitovy, továrny a pod. V Anglii jde pěče o reformu bydlení v městecl tak daleko, že zakládají se nová t. zv. „Zahradn města“; myšlenka ujala se i v Německu, kde již 5 podobných měst se zakládá; základem jest, že pů- da se neprodává, nýbrž jsouc majetkem obce, pouze se pronajímá, čímž čelí se spekulaci a půdou, stou- pání její ceny a tím hustému zastavění. Provedení dobrého regulačního plánu jest věc“ součinnosti zákonodárství, obcí i jednotlivců: zá- konodárná činnost můsí dodati dobrý stavební řádí obec vykonává bezprostřední dozor stavebníi a, určuje dobrým regulačním plánem způsob zastavění; sou- kromníkům se musí posud ohled na jich vlastní zdraví a zájmy celku vuncovati. Jest důrazně vy- tknouti, že zájmy zdravotní při úpravě měst z pra- vidla jsou úplně konformní se zájmy estetickými. zájmy zachování starých památek i zájmy techni- ckými a komunikačními: největším jich nepřitelem jest spokulace s půdou, její nezdravé zdražení a speku- lace stavební, tedy zájmy čistě zištné, žádně zájm le celku neb zájmy ideální.
Anglie Německo
14 article
Při provádění plánů regulačních třeba jistého omezení svobody stavební co do místa, způsobu stavby i času. Omezení co do místa určuje plán re- gulační: co do způsobu stavby stavehní řád; co de času má je určiti obec: stavba nemá se povolovat na slepo do polí, nýbrž dle regulačního plánu napřed upravili celý blok, vystavěti ulice, zavěsti vodu. kanalisaci a osvětlení, pak teprve dovoliti zastavění ušetří se tak mnoho mrzutostí, závad zdravotních i peněz s dodatečnými nekonečnými úpravami. v Při sdělávání plánů regulačních posud nebyl n poradu přihírán Mékař: a je škoda té dobré snahy nepoužitého rozkvětu hygienické vědy nepřijetí naší vztažené pravice, po součinnosti a práci i na tomto důlezitém poli bažící: lékařům třeha umožňovati. aby nejenom při drobných komisích stavebních u- platňovali své vědění, ale i při řešení celku mohl svou radou a pomocí zájmy veřejně chrániti. (Výbor- ně! Hlučný potlesk.) V debatě žádal notář p. Krása z Nového Měst nad Met., aby městům byly udělovány podobné stát- ní a zemské příspěvky rázu melioračního, jaké se poskytují na meliorace zemědělské. (Hlučný sou- Předseda inž Zvěřina uvítal tento návrh, kter pak za opětného souhlasu přikázán byl stálému vý boru.
Krása Zvěřina Nový město nad Met
15 article
Univ. prof. dr. Jan U. Jamik vyslovil povděk že uznán byl výchovný význam okrašlovacích spol ků a vyslovil přání, by samosprávní činnovníci po máhali rozšiřovati zásady jejich do všech vrstev li l esne tlecss dových. Architekt Zákrels vyslovil přání, by dnešní jed- nání stalo se příkladným pro budoucnost. Přednášky nynější měly ráz všeobecný a bude úkolem příštích sjezdů, aby projednány býly otázky detallní. Ko mise technicko-zdravotnická zařídila pro své práee akci dotazníkovou, která se zdařila. V dalším vý- kladu svém navrhl, aby uspoládána byla výstava která by v sobě pojímala obory, dnešními předná- škami řešené. Výstava mohla by býti spojena s před- stavováním skioplických obrazů.sl e Návrh byl přijat a odkázán komisi technick zdravotnické. hlas.)
profesor doktor Zákrels University
16 article
věsřín O odvodňování měst vda přednášel potom inž. Ant. Malějovský. 1 o Úkolem cdvodnění — pravil. — jest: 1. odvést. veškeré výkaly lidské, splašky kuchyňské, odpadní vody ze živností, z teváren a průmyslových pod- niků, veškeré dešťové vody a po případě i vody spodní (ze sklepů) rychle a neškodně z obývacích stavení a z města; 2 chrániti veřejný tok (řeky, po- toka a pod.) vniti města před jakýmkoli přítokem špinavých vod; 3. pojistiti i níže položeným částem města příznivé poměry odvodňovací i při velkých vodách ve veřejném toku; 4. zhavíli splašky pře vyústěním veškerých látek, které by vodu veřejného toku znečistily. Všem těmto podmínkám vyhovuje plnou měrou soustava spláchovací, ať jednotná (kde pro veskerá splašky i dešťové vody vystavěna pouze jedna stoka) nebo oddílná (kde pro splašky vystavěny zvláštní stoky a pro dešťové vody také zviáštní), která vsal vyžaduje, aby veškeré záchody byly splachovány vodou; požadavek tor. je lehce splaitelným, když obce nyní začinají zřizovati vodovodv. leielstě Účinky řádného odvodnění jeví se v tom, že počet onemocnění a úmrtí se zmenší; patrný a roz- hodný vliv má pak na vyskytnuti se infekčních ne- mocí, zejména tyfu střovního, neb se zjistilo, že největší počet onemocnění sel vyskytln ve o městech. která řádného odvodnění nemaji a že nejmenší počet se vyskyti ve měetech kanalisovaných.
17 article
Má-li vytčených účinků plnou měrou dosaženo býti, je nutno vypracovati řádný projekt a pak správ- ně provésti dle tohoto projektu veškerá kanalisační zařízení, t. j. stavbu stok pokud se týče spádu dna a profilů, proplachovacích a čisticích zařízení. Podkladem řádnéhe projektu kanalisačního mus býti přesný a úplný polohopisný a regulační plán obce s výškovými kotami. helee Inž. Matějovský promluvil pak o zhotovení pro jektu kanalisačního, o vyůstění stoky, o jejím spadu. o hloubce dna stok, o stavebním materiálu stokovém o nutvosti větrání stok a jicn proplacbování, o či- štění splašků a konečně o zužitkování kalů; skončie pak přáním aby města, jež dosud odvodnění nemaji. se vynasnažila o jeho provedení v zájmu všeho ob- čanstva.
Ing Matějovský
18 article Debaty o tomtohematu nebylo ia le
Debaty o tomtohematu nebylo ia le Předseda inž. Zvěřina, poděkovav zpravodajům odložil další jednání na odpoledne. onr leno isdoya žene ldensnasnit zi vá Odpolední schůze sjezdová byla vyplněna ve směs referáty sekce technickozdravotnické. Konala se za předsednictví inž. Zvěřiny. Všechny referáty vyslechnuty byly s plnou pozorností všemi účastní- ky, jichž přišel počet velice hojný Jednání odpolední zahájeno bylo o B. Rodině přednáškou inž. Boh. Belady. O zásobování měst a obeí vodou pitnou a užitkovou. Po krátkém úvodu pravil inž. Belada: Pro naše poměry lze denní spotřebu vody k pití a pro ob vyklé účely užitkové odhadnouti průměrně na 5 až 70 litrů za osobu v menších obcích, při městech prostředně velkých na 80—100 litrů a při největších městech na 120—150 litrů z čehož 20—30% při- padá na účely veřejné jako na postřikování uliea sadů, hašení požárů, proplachování stok a pod. Nejpřísnější požadavky v ohledu jakostním kla- deme na vodu pitnou, kterou přímo požíváme. Musí býti čista; dále musí býti přiměřeně tvrdá (5—20 něm.) a její teplota má se pohybovati mezi 8—12° C. V ohledu chemickém se na pítné vodě žádá, aby re- obsahovala škodlivin, zdraví lidskému nebezpečných a aby obsah látek ve vodě rozpuštěných nepřesaho- val určité meze. V ohledu bakteriologickém nem pitná voda obsahovati žádných zárodků choroboplod- ných a počet neškodných bakterií nemá přesahovati 200 v 1 cm“ vody. Zkušenost ukázala, že vodu k po- zivání určenou ie třeba podrobiti současně rozhoru
Ing Zvěřina Belada centimetr
19 article
v okou směrech, t. j. chemiekému i Eakteriolozické- mu a doplniti ještě místním znaleckým ohledáním. Že pak i všechna zařízení technická při vodárně musí býti takového druhu, aby bezvadnost vody byla pro všechny časy trvale zaručena, je samozfej mo; zejměna zařízení jímajícímu, jako zpravidla nej- citlivějšímu nervu celé vodárny, dlužno věnovati nej- větší pozornost a péči. To, co řečeno bylo o čistotě a zdravotní bezvaa- nosti vody pitné, má platiti všeobecně i pro vodu užitkovou. Nejlépe vyhovuje proto vodovod jed- notný, při němž táž bezvadná voda slouží ku piti i účelům užitkovým a lze tedy vodovod takový na- zvati ideálem zásobení měst a obcí vodou. — Inž.
Ing
20 article
Belada promluvil pak o vodé povrchové, o zíišťováne a jímání vody spodní, o hledání vody, o stavbě vo- dáren, o přivádění a rozvádění vody a o poměrech vodních v království českém. O zřizování vodáren v král. českém pravil: Mě sta česká v zemích koruny české v posledních letecl vážně se zabývají otázkou opatření dobré vody vedle četných hotových a rozestavených vodáren řada projektů čeká na své brzké uskutečnění. Že u nás je třeba ještě mnoho v tomto ohledu doháněti. vysvítá z toho, že ještě před 4 lety ze 250 českých měst a větších městysů sotva jedna pětina honositi se mohla moderním vodovodem. Od té doby se mno- hé změnilo, ale proto přece lze říci, že dnes ještě převážná většina velkých českých obcí postrádá do- brodiní ústředního bezvadného vodovodu. U nás není také ještě dosti vyvinuto pochopení pro vodovody skupinové, kde se jedním vodovodem společným opatřuje několik obcí najednou vodou a nutno do- poručiti, aby se takovému řešení věnovala našimi obcemi zasloužená pozornost. Posléze pojednal o zdravotnické stránce správ ného hospodářství vodního a o péči Anglie a Ně mecka o zásobování obcí a měst zdravou vodou. Za obsáhlou přednášku odměněn byl hlučným polleskem.
Belada Anglie
21 article O čištění měst,
O čištění měst, o odstraňování a zužitkování smetí a pevných odpad ků referoval inž. Ludvík Čížek, stavební rada král. hl. města Prahy. Vyložil nejprve pojem a ukázal na dojem čistoty města, a popsal pak práci, spojenou s čistěním měst, dokládaje referát svůj hojným a ve- lice zajímavým materiálem statistickým. Zvláštní oddíl věnoval otázce čistění města Prahy, seznámiv účastníky s jeho prováděním, finanční správou i roz počtem, který činí nyní 850.000 kor. V další části svého referátu pojednal o zužitko vání smelí a odpadků, jež působí nesnáze stále ro stoucí a kterým některá města unikají spalováním smetí, methodou, která representuje příjmovou po ložku asi 30.000 K ročně.
Čížek Praha
22 article
V závěru konstatoval, že na čistění měst must se v zájmu obecného dobra věnovati, čeho úkon ter vyžaduje. r Přednáška odměněna byla hlučným potleskem Konečně o zdravetnictví při odvodňování, opatřo svol Vani vodou a čištění měst referoval okr. léka? MUDr. Čeněk Klika. Statisticky i lékařsky dokázal, kterak zdravá voda podporuje zdraví měst — na Smíchově klesl po zavedení zdravé vody počet onemocnění tyfem na čtvrtinu — načež seznamil posluchače s methodami, jichž pomocí se zdravá voda opatřuje. Pojednal pak zejména o fil- traci vody, upozorniv na případ Hamburku, kde r 1892 řádila cbolera, jíž onemocnělo přes 17.000 lid a zemřelo přes 8600 lidí a která byla přesně ohrani- čena rozsahem hamburského vodovodu, rozvádějí- cího nefiltrovanou vodu labskou, kdežto sousedn Altona, s Hamburkem místně zcela spojená, opatřo vaná však vodou filtrovanou, zůstala cholery uše- třena Zvláštní odall své přednášky věnoval dr. Klik referátu o způsobech, jimiž se jukost vody zjišťuje. jakož i o mikrobech, jež vodu kazí. Přednáška vy- zněla v požadavek, aby z důvodů zdravotnických pečováno bylo o odvodňování měst, o jich zásobo- vání zdravou vodou a o čištční měst. (Výborně Tím byl jednací pořad vyřzen.
Van MUDr Klik Smíchov Hamburk Altona
23 article
Pan inž. Keclík z Klatov vyslovil přání, ab sekce technicko-zdravotnická pojednala též o osvě- tlování měst. Předseda inž. Zvěřina prohlásil, že se tak stane na sjezdě příštím a shrnul pak výsledky celého jed- nání sekce za hlučného potlesku děkuje odhorníkům kteří převzali referáty a skvěle je provedli. Vysloviv přání, by zásadám jimi tlumočeným dostalo se vše- stranné podpory, doporučil ku přijeti resoluci sekce technicko-zdravotní, připravené pro závěrečnou schů- zi sjezdovou Resoluce byla přijata jednomyslně i e dodatkem p. notáře Krásy. Architekt Hodek poděkoval srdečně inž. Zvěři. novi za všechnu práci v sekci technicko-zdravotnické (Výborně! Hlučný potlesk.), načež schůze byla o 5. hod. odpol. skončena. ovab Denn Zrav. o— Ministr dr. Schrelner na německé slav nosti v Libschově. Předvčerejší neděle shro- máždili se Němci „českého ráje“ v Liběchově aby tu „pochodňovým“ průvodem, tanečním vě- nečkem, tombolou v zámecké zahradě, večerí vhraběcím zámku, kdež nepřitomnou milostivou vrchnost záslupoval p. fořt, oslavili čtvristolet — pomníku císaře Josefa II. v Liběchově a pěta dvacetileti tamějšího místního odboru schulverein- ského. Hlavním a ušlechtílejším, duchovnějším požitkem snad byly severočeským a pražským Němcům, kteří se dle německých referátů v Li- běchově slromáždili, reči politiekých vůdcůa poslanců, jichž se do Liběchova dostavilo ví než dostatek, v čele jich sám ministr krajan dr. Sehreiner. Ministr opozdil se o hodinu následkem lehkého ochuravění, žaludečního ka taru, který jej stihl podle „P. T.“ po hostině u továrníka Grohmanna ve Vídimi, ale konečne dostavil se tento „neúnavný právní zástupce
Ing Keclík Zvěřina Krása Hodek Denn Zrav Němec Josef II doktor Sehreiner Grohmann Klatovy Liběchov aba sekec technickýzdravotnický technickýzdravotnický
24 article
Němců“ v rudě koruny za hřmění hmoždýrá do Liběchova přece, „přepadlý sic, ale křepký a čiperný jako vždy“. Jestliže celá řeč ministra Schreinera, zástupce „Volksratu“ v radě ko- runy byla jediným projevem německé domýšli- vosti a vyzývavosti, podpalování k nacionálnímu násilí, tož přece první jeji větě nelze upřítí plat- nosti i v českém smyslu napro st bezvýhradně. „Že jsem vyhověl pozvánt, zavítati do Liběchova, má svůj zvláštní důvod; jsemť totiž toho mínění, že jest pov in n'o st mužů, důvěrou národa povýšených na vůděí místo, věnovati ochran jazykových hranic obzvláštní svou péči. Mně to bylo dopřáno i učinil jsem svou zvláštní povinnosti podvoliti se této obtížné ulo- ze“. Vůděím postavením, na něž povýšen, mysli dr. Schreiner zcela určitě svůj ministerský úřad, neboť v žádné své štváčské apostrofé nevynech omluvnou větu, podle kteréž jest jeho první kra- jansko-ministerskou povinnosti — obrana jazy- kového pomezí a patronát t. zv. „ochranných“ německých jednot, jimž v Liběchově zase věno- val odstavee. Bylo by záhodno, aby jeho český kolega v radě koruny J. Ex. p. dr. Žáček po- všímnul si těchto slov německého ministra kra- jána a učinil je podle své české povinnosti rovněž skutkem. Něco jiného jest ovšem výrok dra. Sehreinera, ze národnostní násilí německé proti Čechům na jazykovém pomezí jest povin- ností Němců vůči „našemu císařskému státu“. Ministr při tom učinil narážku na německou věrnost, dokázanou prý před několika měsíci, „když velké válečné nebezpečí hrozilo“. Úžasné jsou úroky, kteréž Němei vytloukají z této
Němec Schreiner Volksra doktor Žáček Čecho Liběchov Sehreiner
25 article
floskule o německé věrnosti ve válečném nebez- pečí. Tentokráte nebyla „německá věrnost“ vy- dána žádné zkoušce, i jsou známy výroky zpří- ma mluvících politiků říšsko-německých, že ně mecká říše v otázce bosenské hájila jenom své vlastní zájmy, s výslovným podotknutím, že nikoli zájmy rakouské. Velebení říš- ské a císařské věrnosti našich Němců znělo ji- nak velmi dobře z úst německého ministra kra- jana, mezi jehož posluchači nacházel se také — oficiální zástupce dráždanské skupiny říšsko- německého „Vereinu pro němectví za hrani- cemi,“ pan Focke. Cíle velkoněmeckého Vereinu „pro nejužší připojení bývalých buntovních zemí k říši hohenzollernské“ ztěžka lze srov- nati s pojmy, hlásanými c. k. ministrem rakou- ským. Ministr odjel ovšem ještě před banketem v zámku a neslyšel tedy přípitku, pronesenéh vyslancem berlínsko-drážďanského Veremnu pre užší připojení. Nepochybně by byl zaslechl va- riant o „přenášení říšských mezníků dovnitř Ra- kouska“, k němuž vybízel v Krumlově o valné hromadě Böhmerwaldbundu rovněž zástupce Vereinu pro připojení německých zemí k něme- cké říši z Mnichova... Tam také mají místní skupinu a ta má na starosti zas mezníky na bavorské hranici. — Mezinárodní umělecko-průmyslová vý- stava v Oděsse. V krásném, živém a bohatém černomořském přístavním městě ruském, v pů- vabné Oděsse pořádají velkou umělečko-průmy- slovou výstavu, k jejímuž obeslání všechny kul- turní národy a předovším slovanské národy přá- telsky zvou. Výstava má býti otevřena 1. května 1910. Přihlášky o místa došly již hojně z Mo- skvy, z Petrohradu, z Varšavy, z Berlína, z Víd- ně, z Pešti a pořadatelstvo očekává důvěrně, ž také průmyslníci čeští výstavy oděsské hojně použijou, aby ruskému jihu a dalšímu východu svoji vysokou vyspělost ukázali a také nová tržiště si zjednali.
Němec Focke Krumlov Mnichov Petrohrad Varšava Berlín Víd Pešť mezinárodní uměleckýprůmyslový vý
26 article
— Z kruhů lékatských. Lékař nervovní pan dr Oíto Wiener (Praha, Soukenická ul. 3) vrátiv se z cesty, ordinoje od 3.—4. hod. — Hosí z Ruska. Do Prahy zavítal p. Konstantin Ivanovič Popiel, ředitel gýmnasta a člen krajské skolní rady v Jekatěrinostavi. Účulem jeho návštěvy jest, aby se jednak seznámil s českým školstvím. jednak navázal styky a paedsgegíckými kruhy če skými. Zásluhou jeho působí na školách jekatěrino slavských již několik profesorů Čechů. Po Praze provází ho p. K. Knot, učitel tělocviku v Jekaté- rinoslaví. — Pohřeb p. sláv. rady Guidona Bělskélio, bý- valého říšského poslance a člena sboru obecníc starších král. hlav. města Prahy, předsedy banky „Slavie“, starosty společenstva stavitelů atd. atd. konal se včera o 4. hod. odpolední z kostela u sv.
Oíto Wiener Hosit Konstantin Ivanovič Popiel Čecho K Knot Guidon Bělskélio Praha soukenický ulice Rusko Jekatý Slavia
27 article
Tomáše za převelikého účastenství smutečních ho stů, zástupců spolků a korporací, v nichž p. Bělský po dlouhou řadu let vyníkajícím způsobem pracoval Ve hlavní lodi chrámově spočívala kovová rakev s tělesnými ostatky zvěčnělého na skvostně vyzdo- beném katafalku, v půlkruhu ozářeném mohutným světly a obklopeném množstvím drahocenných věn- ců a palmových kytic, jež k uctění památky zesnu- lého věnovali kromě příbuzenstva a přátel: král hlav. měste Praha. Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa, Prokop Grěgr, rodina dra. Pul- kráhka, úřadnictvo gener. zastup. banky, „Slavie? ve Lvově, Tomáš Amena, rodina Kratochvílova, ob- chodní a živnostehská komora v Praze, úřadnictvo gener. zastup. banky „Slavie“ v Brně, ředitel Jan Novotný, personál firmy zvěčnělého, České pracovn sbor v Praze. dr, Alois Balík, rodina k ni, společenstvo stavitelů ve Vídni, reditel Pr. Vlach, rodina Bumelirova, Kovacz a Jelinek. banka „Sla- via“, rodina prof. Hennera, V Götzl s rodinou, Ka- mila Kaizlová, úřadnictvo banky „Slavie“, Anna Sedláčková, Anna Novákovů, rodina Klikova, dr.
Tomáš Bělský Hus Prokop Grěgr Amen Kratochvílův Novotná Balík Vlach Bumelirův Kovacz Jelinek profesor Henner Götzl Sedláčková Anna Novákov Klikův Praha Pula Lvov Brno Vídeň Slavia zvěčnělý Český pracovn sbor úřadnictvo banka
28 article
Nikrl, Vilám Plenkner, společenstvo stavitelů v ob- vodu obchodní komory v Plzni, „Sokol“ pražský Diskontní družstvo České průmyslové banky, úřad- nictvo velkostatku Domousnice, dr. Jiři Milde, ústnv pro vadia a kauce, Karel V. Stýblo, město Zbiroh akční výbor národní strany svobodomyslné, rodina Ed. Nováka, posl. Ivan Hribar z Lublaně, gener. za- stupitelství banky „Slavie“ veVídni, dr. Hubený s chotí a j. v. Pohřební obřady vykonal farář P. Lapl za ásistence farního duchovenstva a „Lýra“ zapěla při nich smuteční skladby. Obladů zůčastnili se chol zvěčnělého paní Anna Bělská s ditkami, přátelé příbuzní, dále v zastoupení obchodnl a živnostenské komory pp. vicepresident posl. V. Němec a sekretál dr Živanský, za obec pražskou pp. náměstek Jirou- sek. vrchní řediťel Fr. Hubáček. V. Novotný. dr. J.
doktor Mild V Stýblo Ed Novák Hribar Hubená Anna bělský Živanský Hubáček V Novotná Plzeň Domousnice Zbiroh Lublaň Francie vila Plenkner Sokol Český průmyslový banka akční výbor národní strana Slavia živnostenský komora
29 article
Vlček, Šeyd a presidiální tajemník dr. Sobotka, sla- rosla města Král. Vinohradů p. Jus. Víšek, náměstek starosty Bubenče p. dr. Houdek, bývalý starosla města Smíchova p. stav. rada Al. Elhenický, starosta města Břevnova p. Kolátor, starosta smíchovského okresu p. Eberl, dále v zastoupení banky „Slavie náměstek předsedy p. Huci a členové správní rady pp dr Khmpar, dr. Puikrábek, Holeček, V. Štech, posl. Sochor, posl. Mašek, posl. Choc, posl. Daneš a Vondráček, generální ředitel cís. r. Vlach, před- nostové odborů pp. Kusýn a Konrád, místodržifelský rada Mazánek, dále poslanci pp. L. J. Čech. vrch inž. Neumann a llybš, dále pánové: ředitel „Národ. Listů“ Prokop Grégr, za Spolek pro postavení po- mníku Mistra Jana Husa dr. Podlipný, Materka Simonides, prot. Hynais, vládní rada Brejcha, vládní rada Fiala, vládní rada Stibral, dvor. rada Rytř, stav, rada Plenkner, dvorní rada Křikava, ředilel České průmyslové banky Novotný, kom. rada Fi- scher, arch. Martin, inž. Jareš, arch. Eduard Sochor. inž. Lehovec z Král. Hradce, za sekci stavitelů z Ko- lína stav. Sklenář, stav. Schlaffer, arch. Šebek. za Jednotu stavitelů arch. Müller, stav. Lorenz, vrch.
doktor Sobotka Král Víšek Houdek Al Elhenická Kolátor Eberl Huk Khmpar Puikrábek Holeček V Štech Sochor Mašek Choc Daneš Vondráček Vlach Konrád Mazánek L J Čo Ing Neumann Prokop Grégr Hus Podlipná Materka Simonides Hynais Brejcha Fiala Stibral Rytř Křikava Novotná Martin Jareš Lehovec Schlaffer Šebek Müller Lorenz Bubeneč Smíchov Břevnov Hradec ko Slavia rada Plenkner Český průmyslový banka
30 article
Inž. Tacl, ředitel Assic. Generali Horst a tajemník Kotrlík, řeď. Erben, dr. Hofmeister, V. Zářecký, dr. Lenz, statkář Fübrich, stav. rada Heinemana, dr Klika. cís. r. Vávra, mistr šermu Vanderlindt, ředitel Měšťanského pivovaru K. Vendulák, býv. posl. v Karbus, ředitel Krost, vrchní ředitel Fleissig, před- seda Úrazové pojišťovny dr. Přibram, tajemník téže dr. Holeyšovský ze Slavětína. K. V. Stýblo, kyv. posl. Bromovský, ředitel Zemské banky Procházka, dr. Doskočil, ředitel Felemann, soukromník Neu- mann. Z. Kříž, hotelier Sternberg, členové Českého pracovního sboru, Staroměstského občanského klubu. pružského „Sokola“, společenstva stavitelů, zástup- cové obce Zbiroha, Spolku stavbyvedoucích a j. v.
Tacl Assice Kotrlík Erben doktor Hofmeister V Zářecký Lenz Fübrich Vávra Vanderlindt K Vendulák Krost Fleissig Přibram Holeyšovský K V Stýblo Bromovský Procházka Doskočil Felemann Slavětín Sternberg Zbiroh Generali Horst staroměstský občanský klub Sokol
31 article
Po ohřadech pohřehních byla rakev snesena do zla- tého šestispřežního vozu pohřebního, poděl něbož tvořili pohyblivý špalir zřízenci České průmyslové banky a ofieianti pohřebniího ústavu. Průvod byl za- hájen dělnictvem stavebního podníku zesnulého, ná- sledovaly dva vozy věncové a za pohřebním vozem uhírala se vdova pí. Anna Bělská s dítkami, přátelě, příbuzní a nekonečná řada smutečních bostí. U Fran- tiškova mostu byl vykonán výkrop. načež zesnulý pan stav. rada Bělský byl odvezen na olšanské hři- tovy a pochován do rodinné hrobky k věčnému od- počinku — Ve schůzi městské rady v Karlíně, konaně dne 4. srpna za předsedniclví p JÚDra. Jar. Brabe. jakožto úřadujícího náměstka, schválen byl protoko sehůze minulé ze dne 28. července t. r., schválen rovněž protokol o schůzi hospodářského odboru ze dne 2. srpna t. r. Panu Eman. Peškovi, restauratéru v Kaizlových sadech, ponechává se priotita v příčině nájmu pozemků na býv. hříšti sport. kluhu »Čschie« za účelem zřízení kluziště s tím, že činže určena bude později. Výkaz o nákladech na školy v roce tetošním vzat byl na vědomí. Usneseno, aby dle návrhu p. ředitele Kováře a techn. kanceláře pořízen byl nový nábytek pro ředitelnu, chodby, částečně pro sborovnu atd. nové obchodní akademie zdejší.
Anna bělský Bělský Eman Pešek Kaizlův Fran Karlín Český průmyslový banka Olšanský hře
32 article
Dodání tohoto nábytku zadává se firmě Blecha Mašek dle rožpočtu ze dne 4. srpna 1909 za úhrnný obnos K 1869 60, s tím, že dodän býti musí do 1. září t. r. — Dále bylo usneseno, aby ředitelstvím c. k. reálky provedeny byly žádané opravy v budovi její, vyjímaje malování v tělocvičně a v I. kreslírně. — Přijata byla nabídka p. Jana Tichého na přene- chání starého, k dlažbě nepotřebného kamene za cenu 4 K za 1m2. — Uděleno bylo povolení k uží- vání novostaveb v domě čp. 143 a 330 za podmínek znalci stanovených. — Vzhledem k tomu, že změna parcelační ve schůzi obecního výboru ze dne 1. čer- vence 1909 schválena byla, uděluje se povolení ke stavbě přístavby dvoupatrové k domu čp. 38 a ke sbourání skladiště v domě čp. 291 za účelem posta- vení třípatrového domu obytného na místě jeho. — Jednání zástupců obce při vodoprávním řízení dne 2. arpna t. r. se schvaluje. — Vyjádčení se zástupců obce při živnostenské komisí v čp. 486 ze dne 23. července 1909 bylo vzato na vědomí a schváleno. —
Blech Mašek Tichý obecní výbor
33 article
Dále vzat byl na vědomí přípis (výměr) c, k. místo- držitelatví v Čechách firmě Julius Pintsch v příčině zavedení plynového zvonu v plynárně Praha-Hrabovka za účelem čistění vody vydaný. — Zpráva učitele p. Pastejříka o průběhu »Sjezdu lido-výchovného« valné hromady »Svazu osvětového« vzata rovněž ne vědomí; taktéž přípis rady král. klav. města Praby ze dne 19. červunce t. r. o změně stéhovacího řádu — Usneseno přijmouti protektorát jubilejních slav- ností »Národní jednoty pošumavské« a do čestného výboru slavnostního delegován měst. rada p. Jan Samek. — Vzato na vědomí vynesení c. k. zemské školní rady ze dne 24. července 1909 č. 228 49 ve příčině dalšího umístění školy pokračovací v budově c. k. reálky zdejšl. — C. k. policejní ředitelství bude požádáno, aby c. k. stráž dbala toho, aby povozy s těžkým nákladem, jako je železo, cihly, kamení atd., nejezdily třídou hlavní v městě zdejším, po- vozy pak si živým dobytkem aby jezdily jen výhradně třídou pobřežní. — Konečněv usneseno, uskulečniti nájem pozemku, patřícího společnosti rak.-uberské státní dráhy, mezi km. 407.8—408.0 položeného.
Julius Pintsch Pastejřík Samek Čechy Praha svaz osvětový km
34 article
— Výprava českého studenistva do Lublaně na slovanský jih, kterou mají býti utuženy dobré styky česko stovinské a oplacena slovinskému stu- denistvu jeho návátěva na loňském sjezdu slovan- ského pokrokového studenistva, je již úplně zajištěna za profektorátu pana prof. Hrázkého. Cesta potrvá od 15. do 25. září a navštívena bude mimo Lublaň, kdež konán bude ve dnech15.—19. září sjezd jiho- slovanského sludentstva, Postojenská jeskyně. Terst a prohlédnuty jeho přístavní slavby, historickými památkami slynoucí Benátky a proslulé mořské lázně na ostrově Lidu, čarokrásné Bledskě jezero a shléd- nuty četně přírodní krásy, jimiž jihoslovanské země oplývají. Pořadatelstvo doufá, že české studentstvo vzhledem ku poměrně nepatrnému finančnímu ná- kladu — 80 korun (jízdné drahou i parníkem do B. poloviční, nocleby zdarma a jiné výbody) použije této nahodilé a řídké příležitosti a v hojném poetu výlelu se zúčastní a tím nejlépe bude dokumentovati své sympatie se studentstvěm stovinským, jež v pří- tomné době s nadšením pracuje o národním obro- zení svého národa a o uznání jeho práv. Veškeré in- formace, tohoto výletn se týkající, zodpoví Svar čenko-slovanského studentstva v Praze-II., Spálená ulice čís. 78 st., 20 n., kamž buďlež také adresovány přihlášky se zřetelnou adresou a zálohou 10 K sa osobu.
profesor Hrázký Lublaň Terst Benátky Praha II
35 article
— Z Nátodní zady časké. Schůze prasidialní ko- mise Národní rady české koná se dnes 24. srpna o 5. hod. odpol. v zasedací síni N. R. C. (Vodičkov ul. čís. 20). — Stalsk na Šumavě. Na Pošumaví, blíže města, jest český statek na prodej. Cena jeho páčí sa na 100.000 K. Jest veležádoucno, aby tato důležitá p- sice v sousedství ohroženého území zůstala i na dále majetkem českým! Bližší zprávy ocholné podá sekretař náródohosp. odboru » Práchně« inž. Preis K, t. č. Kulná Hora České feriální ozady rozeslaly přes 1000 pro sebných dopiů na nové adresy, doufajíce, že pání dámy, jež jsou prošeni, neodeprou své pomoci chu- dému českému ditět. Snažně žádáme, aby i loůstl darci v této době na nás vzpomněli, jak to učinili, po 10 K: Rud. Betelheim; maj. Iy., Otto Bondy, Jos. Fuksa, řed. škoi, okr. výbor v Ústí n. Orl., prof. dr. Josef Kalousek, JUDr. J. Hubený, ředitel, cís. rada Jan Kubíček. Jindř. Šestůk, B. Kabrhel, provinciál, HUDr. Ant. Schauer, adv., měst. rada ve Šlaném, mně. B. Jelinek, Fr. Burghart, vrch. revid., Löwy a Winter netg; po 6 K: P. P. Ktejel, Bohumla Jandová. Alois Houfak, řed cukrovaru, Josel Krost, řed. plynárny, Karel S üdi, Jan Hraše, c. k. okr. insp.; po 5 K: Josef Hartmann, Jan Hrabák, vrch. horní rada, Fr. Friml, maj. dam, konl., Kar. Kozáková, okr. výbor v Mnich. Hradtšti, Bedř. Černá, Emihe Králová, Bro- žova velkovýroba bluz, JUDr. Jos. Kovář, adv., Gabr. Šuran, c. k. prof, prof. dr. J. Potivka, dv. rada Ferd. Hvrda, dr tech. Al. O. Samohrd, Marie Stechová, Marie Kořánová, kulž. cukrovar v Slaliňanech, dr. Fr. Král, vreb. fin. rada, prof Fr. Novetný.
Ing Bond Jos Fuksa profesor doktor Kalousek JUDr J Hubená Kubíček Jindřichův B Kabrhel Hudr Schauer B Jelinek Burghart Löw Winter Ktejet Bohuml Jandová Houfak Josel Karel Hraše Hartmann Hrabák Friml Kozáková Kovář Gabr Šuran J Potivka Ferd O Samohrd Stechová Kořánová Král Novetný Vodičkov ulice Šumava Pošumaví Prácheň Kulný Hora Ústí Orlický Francie Kara Emihe Králová Bro Slaliňany národní rada
36 article
1— Na pomník Hedřicha Smetany přispěli dálet pl. Job. Hořínkávě, soukromuice na Hir. Vinohradech. članský příspěvok 2 K. p. Jos. Knfka, ředitel kůru ve Dvoře Králové, výtěžek sbírky při valné hromadě ředitejů kůrů, kapesníků atd. v Přerově dne 20. srpna 30 K, másto Litomyší příspěvek člena zakládajícího 100 K. Stanovy Sboru pro postavení pomníku- Sme- tanova v Praze byly výnosem c. k. místodržitelství v Praze ze dne 21. stpna t. r. č. 167.087 vzaty na rědomi a nyní konají se pilně příprávy ke svolání ustavající valné hromady. Dalsí příspěvky buďtet zásllány na adresu Umějecké Besedy v Praze, Jung- mannova tř. č. 39, ovšem s udáním účelu — Dary. Profesorský sbor stál. reálky na Malé straně věnoval k netění památky ze- snulého kolegy pana Františka Nekut a, profesorn v. v., 20 K fondu chudých žáků ústavu. — Smrlelný skok zedníka se střechy na nlicl.
Hedřich Smetan Job Jos Jung František Dvůr Králové Přerov Praha Sme Umějecký beseda
37 article
Velké shr maždění obecenstva pov-talo včera v 1/27. hod. večerní v uličce na Zbořenc na hoř. Novém městě. Příčinu k tomu dal zoufalý zedník, který zds spáchal sebevraždu. V nešťastníku zjištěn byl 52letý zedník Josef Vácha, do Prahy přislušný, v dom č. 1888-II. pod Slovány bydilci, olec šesti dětí ve stáří od 9 do 26 let. Včera měi Vacha doma s man želkou mrzutost, která ho velice rozrušila. Zednik sdešel z domova, vypil rychle po sobě několik skle- nic piva a v podnapilém stavu odhodlal se skončit sebevraždou. Odebral se do domu »u Sedlerů« na Karlově náměstí, zde vyprávěl sousedům, jaké má doma svízele, načež si od jednoho nájemníka vy- půjčil kllé od půdy. Z nepochopitelné ochoty byl mu kllč vydán, Vácha odebral se na půdu, vylezl vyký- řem na střechu a odlud s výše asi pátého patra skočil do oličky na Zderaze. Dopadl hlavou na dlažbu a otrpěl tak tětké zránění, že za chvilku zemřel. Po ohledání mrtvoly lékařem drem. Kvasničkoua komisařem drem. Sklensčkou byl sebevrah odvezen do ústavu pro soudní pitvu. Zástup zvědaveů zkrva- vené místo ještě dlouho potom obklopoval.
Vácha Vach Zednik Sklensčka Praha Karlov náměstí Zderaz
38 article
— Zatčený upír prácí hledajících. Včera konečně byla učinéna přítrž řadění podvodníka, který obiral ladi práci a zaměstnání bledající a nelltostně odiraí je o poslední uspořený halíř. Tato pijavice mozol- ných úspor jmenoje se Ferdinand Kříž. Býval sta- vehním kresličem, ale toto zaměstnání neposkytovale mu tolik, co potřeboval k utrácení. Proto si v Libu- šíně ulici v Žižkově zařídil »kancelář« na opalřování míst a doporučoval se inserty, oputřit místa komptoi- ristů, kresnčů, písařů a pod., dobře věda, že těchto kandidátů bývá nejvíce. Kdokoli o Kříže zavadil, musil mít kauci, bez této Kříž nic neopatřil. Mnoho bylo opatrných a opustili Kelžovu kancelář, poněvadž v touze po kauci netušili nic dobrého. Ale proto přece Kříž nalezi dosti dobromyslných lidí, které o kauci poškodit. Někteří dáváli mu v zástavu vkladní knížky, ale vinkulované a ty Kříž odmital. Neměly pro něj ceny. Také jedna dívka tonžila po místě a dala Křižovi jako kaucr obnos 200 K. Dívka čekala, sž bude do místa povolána, ale dopis nepřicházel.
Kříž Kelžův šína ulice Žižkov
39 article
Urgovala Kříže, který ji všelijak chlácholil, ale nedal ji ani kauci, ani místo. Na učiněné trestní oznámení byl Křiž včera zatčen a k trestnímu soudu do vazby dopraven. Při domovní probildce nalezena u Kříže velmi rozváhlá korespondence, nasvědčující fomu, že měl bohntou agendu. Poněvadž podobných upírů je v Praze a okolí více, upozorňují se zaměstnání hle- dající osoby, aby nikomo nedůvěřovaly, kdo opatření místa činí závislým od vložení kauce. Někteří šiba- lové spokojují se i se směnkami. — Kočí zmízel i s kočárem. Statkář p. Vratislav Bartl z Veslce u Jilového přijel dne 19. srpna s dvou- spřežním kočárem do Prahy a nařídil kočimu, aby na něho čekal u pusejských schodů. Po vyřízení svýcb záležitostí p. Barti přišel k nuselským sch dům, ale tam kočí nubyt. A také domů se dosnd novrátii.
Kříž Bartl Praha Veslka Jilový