1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v úterý 24. srpna 1909.
Praha
4
article
Na ranní avečerní liety
předplácí ne
V Praze v administráni
2 K
na měsie-
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
na měsic. . . . . . 2 K 6
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve filiálkáchý
na měslo. . . . . . 2 K B0k
Poštons
na měsle. . . . . . B K
na čtvrt ieta . . . . 9 k 6n
s dvojí zásilkon
na měsie
na čtvrt leta
Praha
5
article
Připravy k veliké akci berní!
Připravy k veliké akci berní!
Zatím, co zřetel veřejnosti rakouské
byl upjat k naší milé dolno- rakouské
osadě Poštorné, kdež, bohudík, něme-
ckým zuřivcům tak důkladně sklaplo —
přijel ministerský předseda rakouský baron
Bienerth dne 22. t. m. za císařem
do Išlu a strávil u panovníka na slyšení
neobyčejně dlouho, bezmála 3 hodiny; již
tato délka audience, k níž byl přizván téz
ministerský tajemník hrabě Attems, zjevuje,
že porada týkala se nevšedně důleži-
tých a naléhavých otázek stát-
ních, jimiž zabývala se před tím po dva
dni (18. a 19. srpna) ministerská rada. Ne-
prohádáme pak asi, soudíme li, že osou,
kolem níž výklady bar. Bienertha před
panovníkem se točily, byla těžká sta-
rost o včasné ústavní opatřen
potřebných velikých a stálý ch
prostředků finančních, které by
stačily na uhražení nadcháze-
jících ohromných výdajů, vzešlých
říši ze zahraničné politiky barona
— či již hraběte Aehrenthala, jež
páčí vídeňský dopisovatel berlínského
»Tagblattu« na 654 milionů korun a to jen
za její minulou bosenskou fási, nikoliv
však ještě za další její následky...
Bienerth
Attems
Aehrenthal
Poštorná
Išlu
6
article
Píšeť doslovně: »Svolení vlády turecké
(k zabrání Bosny) stálo nás 544 milionu,
kdežto válečné zbrojení pohltilo bezmála 600
milionů. Někteří tomu říkají »válečné výlohy
diplomatické akce« — jiní však »důsled ky
politické chyby,« jíž dopustil se bar
Aebrenthal, když tak nemile překvapil na
kloněné nám Rusko svým nápadem na stavbu
železnice sandžacké.
Následky byly by bývaly jistě mnohem
horší, kdyby nebyl německý spojenec bar
Aehrenthala zakryl štítem svým. Pozoruje li
pak se dnešní politické položení Rakousko
Uberska, nelze o tom se klamati, že politika
Aehrenthalova i pro další budoue
nost naloží mu těžkých břemen
Rusko mu nezapomene a neodpustí, oni mal
státové balkánští pak jen číhají na příleži
tost, aby se mu odemstili. Bude tedy Ra
kousko-Uhersko na východě i na jihu stále
bdíti na stráži tak, že nebude míti žádného
potěšení ze svého vítězství. Veškerá naděje
jeho spočívá nyní jako před tím na spojenci
německém na severu, avšak při tom
dlužno ustavičně prach chovat
v suchu. To však stojí peníze,
velké peníze, a ty si musíme opatřiti
sami. Ovoce Aehrenthalovy politiky není ni-
kterak blahověstné . . . »polévka nen
ještě sněděna a zbytek může ještě
mnohé obtíže způsobit. « —
Však nepotřebujeme pro doklad ani do
berlínského »Tagblattu«. Slyšme jen to úpěn-
livé stěnání zdejšího místodržitelského » Pra-
ger Abendblattu«, jímž dne 20. t. m. zpro
vodil svůj velebící článek o hraběti Aehren-
thalovi touto jeremiádou o hrozné finanční
bídě, v níž říše jako veškeré korunní země
po krk tonou.
Aebrenthal
kousko
Bosna
Rusko
Rakousko
Aehren
7
article
»Přirozeně nezaraduje se srdce poplat
níkův příliš,« doznal, »slyší-li o zvý šen
daní, a tudíž o zdražení potřeb ži-
votních; leč obyvatelstvo všech korunních
zemí říše jest dosti rozumné, aby nahlédlo.
kterak jedině svorným přispěním všech lze
společného nepřítele, finanění to bídu
potříti a velkou rakouskou rodinu na pospo-
litě výši její nezdolnosti a soutěžné síly oproti
cizím státům udržeti. Nedovedeme-li podati
důkazu, že naše podniky na venek
i v nitru jsou v pravém poměru ke zdrojům
našich vlastních prostředkův, pak by nás
věru cizina nenechala dlouho na pokoji.
nýbrž spolehajíc na naši mdlobu, stále
by přepadala hranice naše a my jsouce obětí
každéhokoliv pytláka, sotva bychom popadali
dechu, neřků abychom prospívali v blaho-
bytu.« — Nic nedoufá tedy úřadní »Prager
Abendblatt« od naprosté věrnosti a spolehlivé
pomoci našeho mocného spojence na Sprévě,
ale všechnu spásu očekává jedině od z vý-
šených daní a břemen nových.
jež vezmou na bedra svá všichni náro-
dové všech korunních zemí Cislajtanie.
O Uhrách netroufa si ovšem ani hlesnout..
Prager
Uhry
8
article
»Pořádek ve financích země a
říše«, končí svůj kvílící appell, »náleží
k nejpilnějším starostem každého obyvatele
země. Všaký dům, všaký závod, ať nejmenší,
ať největší, mají na tom stejný zájem jako
zemský sněm a říšská rada. Spořádání
financí jest vzájemným pojištěním
jež nesnese žádného odkladu.« —
Jak viděti, »dohořívá k prstům« a proto
vyslán nejprvé p. Glabiňski s olivovou rato-
lesti do schůze předsedů parlamentních
klubův, a když nemohl Bienerthovi přiněsti
vytouženou zvěst, že by Slovanská jednota
byla ochotna spolknouti finanění před
lohy p. Biliňského, rokovala po dva
dni ministerská rada o nezbytné změn
finančního plánu, o oželení inkamerace, zdvoj-
násobení pivní daně a o hledání východu
z tísně cestou přes — Prahu.
Počítá se ve vládních kruzích takto
podaří-li se dosíci sebe kratšího klid
ného zasedání sněmu českého, budou tím
Češi tak uchlácholeni, že přestanou nalehat
na předchozí zásadní změnu systemu a po-
volí i vládě Bienerthově, důvěřujíce v brzkou
její rekonstrukci — v parlamentě žádané
nové daně v »opraveném vydání.« — Svo-
lání sněmu českého ke kratičkému zasedání.
jen co by se ustavil, a vábnička, slibujíc
kdys napotom spravedlivější rekonstrukci
ministerstva, má oposici naši obměkčit
k obětem nejtěžším, jichž vymahá a
vymáhati bude chybná politika bar. Aehren-
thala.
Bienerth
Čech
Bienerthův
Praha
9
article
Subkomitét pěti ministrů počne nyní pů-
sobiti na německé poslance, aby aspoň pro-
zatímně upustili od obstrukce proti sněmu
českému; poněvadž však se předem ví a
Schreinerův »Pilsner Tagblatt« to dnes s ve-
škerým důrazem znovu prohlašuje, že Němci
neučiní tak nikdy zadarmo —
bude současně činěn všemožný ministerský
nátlak na české poslance, aby Němcům pře-
dem slíbili známé, jimi požadované koncese
ve složení zemského výboru a zemského
úřadnictva, jakož i v ředitelstvech zemských
ústavů. — Schreinerův lístek pobádá vládu,
aby jen zhurta na nás dokročila, musíme
prý povolit, poněvadž Němci od svých po-
stulátů nemohou slevit ani po dobrém ani
po zlém. »Neue Freie Presse« však má opět
smrtelný strach, aby se to v rozhodujících
kruzích nemínilo s tou kebulí spravedlivější
rekonstrukce ministerstva naposled snad do
opravdy.
Schreinerův
Němec
Pilsner Tagblatt
Neue Frei Presse
10
article
»Bystré uši« — soptí ve vášnivé pole-
mice své — »doslechly prý dokonce, že přání
Slovanské jednoty po změně systému
nalezlo sluchu i tam, kde by měli
býti toliko obhájci systému toho. Větr ná
korouhvička na jistém paláci minister-
ském se poslední dobou pilně otáčela a po-
hyblivost ta neušla pozornosti. Vyskytla prý
se totiž skvostná parlamentní myšlenka spásy
ze všech tísní a běd: ministerstv
všech občanských stran. Žádná
nemá býti opomenuta. Ministerstvo všech ja
zyků, všech plemen, všech vyznání a smy
šlení! — »Neue Freie Presse«, zuříc, na-
zývá je monstrem; a končí: »To by zna
menalo rozklad a rozsápání státu !«
»Zeit« opět se dovídá z kruhů prý za-
svěcených, kterak v případě, že by smiřo-
vací akce vlády v Praze ztroskotala, koruna
sama chce zasáhnout v běh události a po-
volati značnější politiky ke slyšení císař-
skému. Z Išlu k tomu přichází pak zvěst,
že prý se panovník za audience Bienerthovy
k tomuto pronesl: »Český sněm mus
seza všech okolností státi zas
dělným.« — Není tedy pravdou, co tvrdí
německý tisk, jakoby český sněm k vůl
nám byl svoláván, nýbrž děje se tak jen
k vůli dosazení dělnosti parlamentu víden-
ského, a na této dělnosti záleží opět vládě
jen k vůli brzkému dosažení potřeb
ných značných prostředků finančních.
Bienerthův
Praha
Išlu
Neue Frei Presse
11
article
Česká výpřava sokolská
v Americe.
Česká výpřava sokolská
v Americe.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Z Nového Yorku, 12. srpna.
Amerika
Nový York
12
article
Přijeli jsme v noci a proto jsme byli nu
ceni zůstati mimo přístav. Časně z rána bud
nás velebné zvuky ranní modlitby, již slavnostně
hraje lodní hudba, zároveň jako na rozlouče-
Rozhlížíme se... a hle, žene se k nám
přístavní loď. Z praporu červenobílého seznává-
me, že jědou nám vstříc naši bratří, uvítati nás
ještě dříve, než vstoupíme na půdu svobodné
země.
Hudba jejich hraje „Kde domov můj“. Hr-
mavé „Na zdar!“ chvěje se vzduchem — jsou
to okamžiky plné vzrušení! Bylo by marno lí
čiti mocný dojem shledání.
Za stálého zpěvu, volání a pozdravů vystu-
pujeme. Mezitím na obou stranách docház
k nejmocnějšímu pohnutí.
Starosta „Sokola“ z Nového Yorku bratn
Vojtíšek, vítaje hosty, praví: Drazí bratří
nám vysoce vzácní hosté! Dovolte mi, abych
vás uvítal na březích svobodné Ameriky. Jsem
jist, že všichni k nám přicházíte s týmž srdcem
a nejlepším nadšením, s kterým my vás vítáme.
Jsom jist, že dnes do středu našeho vás vítáme
nejen my, ale všichni naši bratří celého soustáti
amerického. Nejsme žádní boháči, milionáři, ale
vítáme vás tím upřímněji, srdečněji, jako věrní
synové české vlasti. Vitáme vás, abyste poznali,
že jsme věrní Čechové a bratří Sokolové.
Vojtíšek
Čecho
Sokol
Hradec
Nový York
svobodný Amerika
Sokol
13
article
Nepoznal jsem ve svém životě krásnějšího
okamžiku nad onu chvíli, kdy jsme vás poprvé
z naší lodi vítali a kdy tonuli jsme v slzách bra-
trské radosti. Celá česká Amerika přijímá vás
s otevřenou náručí. Všechno, co Češi v Novém
Yorku mají, je vaše, patří vám. Chceme okrášliti
pobyt váš mezi námi tak, jak nejlépe dovedeme.
Potom pozdravil výpravu redaktor „Denního
Hlasatele“ p. Fuerst z Chicaga: Přináším
vám srdce celého českého Chicaga. To vás uvítá.
jak jen dovede uvítati rodné bratry, po nichž
tolik toužilo a jež očekává nedočkavě. V této
chvíli mysli celé české Ameriky jsou zde v No-
vém Yorku. Vašemu pobytu zde v Novém Yorku
v Chicagu a vůbec v české Americe voláme hři-
mavé „Na zdar!“
Sotva doznělo nadšené volání bratrského
pozdravu, ujímá se slova paní A. Veselá
předsedkyně tělocvičného odboru paní a dívek
„Já mohu jen říci, že srdce naše cíti nevylíčitel-
nou radost, již jedině tlumočí vám stisk našich
rukou. V tomto srdečném stisku skutečně nejlépe
vyjádřeno bezmezné bratrství, jímž celý český
Nový York vítá hosty z Čech.
Po nadšeném tom uvítání, za nejkrásněj
šího počasí vstupujeme za zvuků národní hymny
české a americké na palubu lodi „Sagamore“ ,
mezi účastníky uvítání a při bodrosti skutečně
nou.
sokolské konáme projíždku po řece Hudsonu
Čech
Fuerst
Nový York
Chicago
vý York
Amerika
Nová York
Čechy
Hudson
14
article
krajem, jenž oplývaje nádherou, nutí nás svojí
velikolepostí k obdivu.
As o 4. hod. odpoledne loď obrací zpět a
plujíc podle pobřeží památného Manhatanu a pro-
pluvši pod třemi světoznámými mosty, dováží
nás ku přístavišti ve čtvrti české.
Uvítání, jehož se nám dostalo od lidu če-
ského, jehož tato čtvrt počítá na 40 až 50 tisíe,
překonalo vše očekávání.
Již cestou na lodi byli jsme se všech stran
českým lidem pozdravováni. Odevšad zaznívalo
nadšené volání. Okna továren přeplněna českým
dělným lidem. Pozdrav „Sláva Sokolům!“ burá-
cel mocně z blízka i z dáli. A což v samém pří-
stavu v české čtvrti! Na tisíce lidu shromáždilo
se ve svátečním úboru, aby posílilo vřelé uvítání
bratří a sester, dostavivších se v kroji. Byl to
triumfální pochod českého lidu, jejž dosud česká
čtvrt neviděla.
Tisíce lidu pozdravovaly nás s obou stran
širokých ulic. Zatím stanuly povozy jen s tížt
se podle chodníku k samé tělocvičně přiblíživší
u vchodu, a my vstoupili do nádherně, jak jen
po americku možno vyzdobeného sálu.
Sokol
15
article
Zde bratr Frank, ředitel Novoyorskýeh
listů, uvítal nás těmito slovy: „Bratří Sokolové.
mili krajané! Den vaší návštěvy bude zapsán
v mysli nás všech písmem nesmazatelným. Po-
čítali jsme dny a hodiny, kdy zavítáte do na-
šeho středu. Dnes jistě sami poznáváte velikou
oběť, jakou přinášeli američtí Sokolové staré
vlasti svými návštěvami. Naši druhové, junáci.
láskou vaší, tou pravou láskou, která nás víže
jsme dojati, že nelze pro to nalézti v této chvíli
ani výrazu. Já důvěřuji pevně, že návštěva vaše
ponese ovoce nejkrásnější.“
Po této řeči za hlubokéhe ticha ujal se slova
bratr starosta Č. O. S. Scheiner: „Drazí ro-
dáci, mili bratří a sestry! Dovolte mi, abych po-
děkoval vám jménem celé naší družiny za krás-
ná slova, kterými jste nás uvítali a pozdravili
při prvém kroku našem na prahu svobodné Ame-
riky. Odpustte, že nemůžeme dáti náležitý pro-
jev svému hlubokému vzrušení. Těžko hledati
slova, kdy slzy nám do očí stoupají a nitro celé
se chvěje dojmy, jež prožíváme. Když jsme jeli
přes Ocean, tu jsme poznali, jak ohromný to
prostor nás dělí a co zapotřebí lásky a oddan-
nosti k vlasti, aby prostory ty byly překonány.
Frank
Novoyorskýeh
Sokol
S Scheiner
Ocean
Č . O
svobodný ame
16
article
V těchto chvílích jistě družinu naši provází celý
národ; všechen lid as lpí na družině naší, která
nese vám všechnu jeho lásku, ohlas jeho ducha.
žár jeho srdce. Vše to tlumočiti je povinností
naší a my šťastni budeme, podaří-li se utužiti
svazky naše k dalsi společné práci, ku povzne-
sení mílého národa. Tomuto krásnému poslání
posvěcujeme své kroky a k vám. Nás vede sem
jen láska k vám, jdeme jen oplatiti dluh, který
vám dluhuje vlast, jež ve vás zří mocnou, svěží
větev, oddané syny své, kteří, jak pevně dou-
fáme se jí neztratili, ale zůstali mocnou její
oporou v těžkých zápasech, jež ona za bytí své
podstupuje. Nechťvýprava naše přinese kýženého
ovoce, utužení českého živlu v oddanosti k vlasti
a spojené síly k dalšímu postupu a povznesení
našeho národa, jehož syny býti, hrdě se hlásíme.
Díky vám znovu nejvřelejší.“
Účinek těchto slov byl přímo elektrisující
Přišla také včas. Bylať tělocvična jako nabita.
Z ulice zaznívá dosud jásot nesčíslných davů.
Potom byli jsme občerstveni, při čemž užito
starého krásného zvyku českého. Jmenovaná
předsedkyně ženského odboru, podávajíc hostům
chléb a sůl, pravila: „Vítám vás do našeho so-
kolského domu dle starého zvyku a dovolím
si pohostiti vás chlebem a solí. Doufám, že po-
hoštění toto přijmete jako od upřímné Češky
Sokolky.“
K uvítání tomu dostavili se zástupcové ně-
kolika jednot a posláno několik pozdravných te-
legramů.
17
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
Ze Lvova, 22. srpna. (Kněží hae
polské nadšení pro Čechy) »Gazeta
Narodowa« uveřejňuje článek kněze V. Jablo-
nowského: »Češi, Boleslav Prus a naše národní
vady«. Z článku vidno, že o slavnostech česko-
polských v Častochově a Varšavě polské massy
chytil hlavně list znamenitého spisovatele a pu-
blicisty Boleslava Prusa, jenž ukázal Polákům
na pramen českého národního uvědomění a po
kroku: na to, že tento pramen je v českém lidu
samém, v jeho demokracii a demokratismu. T
se bohužel nelibí polským kněžím, z nichž p.
Jablonowski prvý pospíchá, aby udusil účinek
projevu Boleslava Prusa i účinek českého zá-
jezdu do království polského.
P. Jablonowski píše: Vítáme Čechy jako
monarchy, jako Židé Josua . .. a vlast bude
spasena . .. Byli jsme a jsme národem opičá-
ckým, vždycky musíme někoho mít, koho by-
chom napodobili. Sám Mickiewicz nejprve násle-
doval Voltaira, potom Schillera, potom Byrona,
až posléze vešel v hlubinu vlastní duše a vy-
dobyl na svět Poláka, a tím zároveň velkého
člověka. Prus radí, abychom se od Čechův
učili. Čemu by se na př. kněz polský mohl
v Čechách naučit? Spiš oni by se mohli učiti
od našich Skargů, Kordeckých, Marků, Feliň
ských, Uryněveckých a j.«
Zvláště výborný je následující passus
»Druhá naše vada jest, že vždycky musíme
před někým otrocky tančit; vždycky musíme
mtti pána, před kterým se klaníme a proto
právě nám Češi závidějí naši šlechty a aristo-
kracie, neboť oni nemají pánů, a prot
nevolnická žilka slovanská nedochází »uspoko-
jení,« t. j. nemají před kým vystupovati jak
»selavus saltans«.
Čech
Boleslav Prus
Polák
Čecho
Josu
Mickiewicz
Voltaire
Schiller
Byron
Čechův
Skarga
Kordecký
Marek
Feliň
Lvov
Kněž
Čechy
Varšava
Spiš
Boleslav Prus
Gazeta Narodow
18
article
Pokračuje: »My zas Poláci jsme na pány
bohatí, máme i vlastních, časem přijedou Ma-
daři nebo Rusové a my je vítáme jako suvereny,
a podobné vltáme nyní Čechy. Tak Že dé nn
poušti, majíce boha pravdivého, stavěli si zlaté
tele, aby se měli komu klaněti. Je to tak přl-
jemně. Málo práce stojí a uspokojení je veliké.
když na př. takový Němec Saperdepiks v po-
vídce »Černý Matěj« praví: »Mám vel m
rád Poláky, neboť oni dávají velm
dobře jíst a pít.«
Vytýká Polákům, že vůbec nic svého ne-
cení, ačkoli vynikají ve všem. »Četné jsou vady
naše, ale máme také četné a velké ctnosti, na
př. snadné a rychlé zapomínání učiněný c
křivd. Cnost arci křesťanská. Nedávno ozý-
valo se našimi novinami veliké lamento zté
příčiny, že Češi v Moravské Ostrav
a jinde utlačují polský jazyk
hůře, než Němci. Za několik neděl jsme
zapomněli.«
Pisatel se ke konci ohražuje proti do-
mněnce, že by byl proti shodě česko-polské, jen
jí dává jistá »pravidla«. Chtějí-li Češi zakládati
továrny v Častochově nebo Lodi, ať i Polákům
dovolí zakládati je v Praze; a chtějí-li, aby
Poláci v úctě měli jazyk český, ať dovolí pol-
ským dětem v moravských školách učiti se po
polsku.
Polák
Rus
Němec
Matěj
Čech
Ma
Čechy
Ostrava
Praha
NN
19
article
Pan páter neví ničeho o tom, že nikdy
Čechové nebránili Polákům, aby si mezi nimi
vyhledávali a zakládali živnosti. V Praze jich
máme hezkou řadu a Čechům nikdy nenapadlo
říci jim: Počkejte, pánové, až si některý Čech
založí podobnou živnost ve vašem středu. Je-li
nyní řeč o tom, aby Češi mezi Poláky zakládali
průmyslové závody, my Češi tomu rozumíme
pouze tak, že by to bylo Polákům hmotnou
i mravnou pomocí. To třeba míti na paměti
i pro budoucnost. A co se týče škol, pan páter
není nebo nechce býti informován. Nám jde
pouze o to, aby se české děti svému národu v
školách neztrácely, a ztrácejí-li se nám ve Slez-
sku ve školách polských, je to pro nás stejně
bolestné, jakoby se ztrácely ve školách ně-
meckých.
Čecho
Polák
Čo
Čech
20
article
Bozenský arcibiskup Štadler.
Ze Sarajev a, 21. srpna.
(Původní zpráva »Nár. Listů «.)
Sz. Aspoň jedno je v zabraných zemích
potěšlivé: Chorvaté se vymaňují ze slepého po-
slušenství sarajevské vlády a arcibiskupa Štad-
lera. Mezi Štadlerem a drem. Mandičem, ná-
městkem sarajevského purkmistra a předsedou
»Chorvatské národní jednoty«, došlo k rozporu
pro různost jejich minění o tom, kterým smě-
rem by se bráti měla chorvatská pohitika v Bosně
a Hercegovině nyní, po záboru, a zvláště až
zabraným zemím dán bude sněm. Štadler, známý
klerikál a fanatik, chtěl, aby se chorvatské ná-
rodní zájmy podřidily zájmům katolické církve
a kněžstva, dr. Mandič naproti tomu trval na
tom, aby zájmy národní postaveny byly v po-
předí. O to byl mezí oběma dlouho veden boj.
z něhož Mandič vyšel vítězem. Zajímavo, že
františkáni v tomto boji ali s Mandičem, se
Štádlerem pak jezovitě — jeť on sám členem
tohoto řádu. Františkáni mají v Bosně pevnou
posici od doby, co jí Turci dobyli, drží v kato-
lických obcích fary a jsou národu velmi blízcí.
Jezovité žárlí na jejich vliv a snaží se opano-
vati mysli katolické intelligence, aby tím způ-
sobem přemohli své soupeře františkány a do-
stali do hrsti i lid (katolický, chorvatský).
Dr. Mandič chystá se nyní vydávati poli-
tický list, který by propagoval smír Chorvatů s
Srby a také tím by čelil arcibiskupu Štadlerovi
jenž ve svém »Hrvatském Dnevniku« vede na-
proti pravoslavným Srbům politíku fanatického
nepřátelství, neboť nie jiného neumí.
Jestli ještě chorvatská pokroková lidovi
strana přenesla svoji činnost i na Bosnu, mohlo
by brzy dojiti k utvoření politického bloku mezi
Srby, moslemy a Chorvaty po příkladě koalice
srbochorvatské.
Štadler
Chorvat
Mandič
doktor
Srba
Sarajevo
Boseň a Hercegovina
Boseň
Turec
Bosna
21
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Kazimíra Ostrovská.
Před hrdelným soudem varšavským dokon-
čila se posledně kapitola románu Kazimiry
Ostrovské, jež roku 1907 učinila na varšavské
ulici vražedný attentát na generálgubernátora
Skalona, když jel na návštěvu k německému
konsulovi. Attentátorka byla zatčena, ale vojen-
ský soud poslal ji do ústavu choromyslných.
aby tam odborníci prozkoumali její duševní
stav. Lékaři na ní nenacházeli známek duševní
choroby a schylovalo se k tomu, že Kazimíra
bude znovu postavena před vojenský soud,
jenž by již jinak nemohl, než vyněsti ortel
smrti. Jednou v noci vniklo do káznice deset
mužů a Kazimíru osvobodili. Po nějakém čase
Kazimíra se ukázala veřejně na ulici, policisté
ji poznali a zatkli. A tu Kazimíra prozradila
jména svých osvoboditelů, mezi nimiž byl její
vlastní bratr. Ale ten byl o tom v čas zpraven
nelenil a ujel za hranice. Jeho soudruzi byli
zatčeni a dne 18. t. m. byli souzeni. Tr
z nich dostali 10letý žalář, ostatní osvobozeni
a Kazimíra Ostrovská znovu zavezena do blá-
zince, neboť soudní lékaři ji uznali za chorobné
hysterickou.
Kazimira Ostrovský
Skalon
Kazimír
Ostrovská
22
article
Finanční reforma v Německu.
Boj, způsobený reformou říšských financi
v Německu, posud neustává. V tisku a na
schůzích pokračuje se v debatách mezi stra-
nami i v konservativní straně samé. Nespokoje-
nost širokých kruhů, živená ještě tím, že
různé výrobní stavy zvyšují ceny mnohem
více než je podmíněno novými daněmi, měls
by asi za následek velké ztráty pro pravici,
kdyby dnes došlo k novým říšským volbám.
Valná hromada německého ústředního svazu
V drobném prodejia
ranní číslo o sobě . . za sh
večerní . . . . . . . za d k
Ve filiálkách na venkovš-
ranni číslo . . . . .
večerní . . . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inssrty příjímá
administrace v Marisnské ul, a
Tam nacházeji sa táž
redakce, tiskárna a sxpedine
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracsjl.
Německo
Marisnský ulice
23
article
pro obchod a průmysl v Lubeku ukázala, ž
střední průmyslový stav zaujímá dnes v mnohém
směru jiné stanovisko než v posledním čtvrt-
století. Nové volby však lze očekávati teprve
v několika letech a jest otázkou, zdali se do
té doby upevní solidarita stran levice, ktará
dnes není valná.
Pošlovní úřadníci a Millerand.
Nový ministr dopravnictvi Millerand
pečuje o odstranění nepřátelství mezi vládou a
poštovními úřadníky. Přijal 21. t. m. deputaci
syndikátu poštovního. Za hovoru, ve-
deného velmi srdečným tonem, slibil minist
delegátům, že vláda se bude všemožně starati,
aby zlepšila existenční podmínky
poštovních úřadníků. Dělníci podali ministru
seznam svých požadavků. Ministr pravil, ž
odevzdá požadavky úřadníků jednotlivým ředi-
telům služby a že sám se zasadl, aby přání
úřadníků bylo, pokud možná, brzo a přiznivš
vyřízeno.
Nový generalissimus francouzský.
Některé pařížské listy ujišťují, že generál
Trémeau, vyhlédnutý za francouzského gene-
ralissima, toto jemenování s díky odmitne.
Generalissimem stane prý se nový ministr va
jenství Brun.
Millerand
Trémeau
24
article
Anglický návzh odzbrojení
O olázce odzbrojení rozepsal se 21. t. m.
londýnský, ministerstvu blízký list »Westminster
Gazatte«. Poněvadž je nemožno — píše uve-
dený orgán — nabýti formuli pro vzájemné ob-
mezení výloh na válečné loďstvo, aniž by se
uznalo, že pro Velkou Britanii převaha na moři
je životní nutnosti, je tudíž nejlépe nevázati se
na formuli a držeti se jen skutků. Různé vlády
měly by se rok za rokem pomocí diplomati-
ckých prostředků dorozuměti, jak nejlépe za-
meziti veřejnou agitaci. Pak se z praxe shledá,
jaké budou nejvhodnější prostředky ke všeobec-
nému ulevení. Především bude záhodno udržo-
vati dobré politické styky.
V anglické sněmovně je nahromaděno tolik
práce, že bude musit zasedať až do konce září.
Sněmovna musí v tomto sezení především vy-
říditi zákon o dělnických obydlích
pracovní době obchodních zřízenců. Dále bude
ještě před uzavřením sněmovny rozhodnut osud
zákona o starobním pojišťová nl
děl níků.
Westminster
Velká Británie
25
article
Anglický párlament bude rozpušiěn
Vnitřní politika Velké Britanie je nyní ovlá-
dána výhradně bojem o státní rozpočet, o nutné
nové daně a nastávající odhad pozemkového
majetku, jejž vláda hodlá provésti. Konservativci
jsou proti tomuto odhadu, poněvadž v něm vidí
předzvěst značného zdanění půdy a namnoze se
soudí, že sněmovna lordů rozpočet zamítne. Ka-
binet však trvá na svém požadavku, jenž jest
velmi populární a zdá se býti dokonce odhodlán
vypsati nové volby s heslem proti lordům.
Unionistický »Observer« sděluje, že vlivná
část kabinetu je pro to, aby byly vypsány nové
všeobecné volby na leden i kdyby sněmovna lordů
rozpočet přijala. Počitá se, že kabinet po kapi-
tulaci lordů, za rozmrzelosti a zmatku, jenž na-
stane mezi unionisty, při volbách určitě obdrží
většinu, takže by mohl setrvati v úřadě až do
r. 1916.
Harcourtova řeč v Derby minulého pátku
a prohlášení týdenníku »The Nation«, jenž má
důvěrné styky s ministry Lloydem Georgem a Chur-
chillem, potvrzují tuto domněnku. »Nation« píše
totiž, že odvolání se k voličstvu nebude asi od-
loženo mnohem déle než do počátku příštího
roku, třeba snad lordové rozpočet nezamítnou.
»Observer« k tomu podotýká, že v těchto
plánech jsou dvě důkladné chyby. Lordové ne-
budou prý se obávati naložiti s rozpočtem, jak
toho zasluhuje a ještě méně boji prý se vedenl
unionistické strany rozpušténí parlamentu.
Harcourtův
Lloyd Georg
Lordová
Velká Británie
Ka
Chur
Observer
the Nation
26
article
V Praze, 23. srpna.
Praha
27
article
Španělové u Melilly.
Pověst o novém poselství, jež z Tangeru
prý chtěl vyslati Mulej Hafid ke vzbouřeným
Kabylům za účelem vyjednávání míru, vyvracl
se oficiosní »Epocou« madridskou co nejroz-
hodněji. Oficiosní orgán prohladuje, že Španěl-
sko samo potrestá Kabyly a že potřebuje zá-
ruky, které mu Hulej Hafid nemůže poskytnouti.
Kabylové s neobyčejnou houževnatostí pokračují
ve svých útocích na Španěly, kteří ještě váhají
s oznámeným útočným postupem. Domorodci
obnovují denně útoky na španělské zásobovaci
sbory v okoll Melilly. Při posledním takovém
výpadu rozpoutal se roztrpčený boj, trvající ně-
kolik hodin. Dva Španělové padli, 1 důstojník
a 8 mužů bylo raněno. Z Pensnu se ozna-
muje, že Kabylové pevnost bombardovali bez
přotržení od večera do 2 hodin v noci. Špa-
nělské baterie odpovídaly. Není bližších zpráv
o ztrátách.
Nebezpečí řecko-turecké srážky odstraněno.
Jak se dle prohlášení ministra zahraničních
záležitostí dalo očekávati, přijala turecká mini-
sterská rada ve včerejším zasedání řeckou notu
příznivě. Diplomatické kruhy pokládají nebez-
pečí války za odstraněné. Rozvážní politikové
v Turecku vítají umírněnost kabinetu, jenž se
nedal strhnouti fanatickými živly v nebezpečné
dobrodružství.
Ministr zahraničních záležitostí Riefat paša
prohlásil, že nota jest uspokojivá, ačkoli ne-
přináší vše, co kabinet očekával. Proslýchá se,
že ministr staveb Neradunghian podal demisit
Španěl
Melilla
Kabyl
Neradunghian
Turecko
Mulej Hafid