3
masthead
1. listopadu 1907.
5
article
sými sbírkami, že trpitelé slovenští mají v nás
své bratry! Doufáme, že zástupcové národa
českoslovanského na radě říšské neopomenou
konati svou povinnost vůči nešťastné Slovači !«
Městská rada ve Vamberce.
České sludenisivo Björnsenovi a Tolstému. V sá-
le „u Čížků“ v Ječné ulici konala se včera večen
veřejná schůze pokrokového studentstva, aby vyslo-
vila vděk Björnsonovi a Tolstému za jejich sympa-
tické projevy ve prospěch utlačovaných národností
slovanských. Na včerejší schůzi pan JUC. Krají-
ček předovším vyslovil se proti zastaralým univer-
silním řádům, jež obmezují spolčovací svobodu stu-
dentstva (schůze studentská byla totiž v neděli za-
kázána). Promluvil dále o pokrokovém hnutí na Mo-
ravě a dovozoval, že je nutno zurnalistiku pokroko-
vou podporovat mravně i hmotně proti tisku zpá-
tečnickému a klerikálnímu. Doporučuje zvolení tří-
čtenné depulace, která má požádati oba pp. rektory,
aby na příslušných místech zakročili proti zastara-
lým předpisům universitního řádu. Po řeči p. B.
Tolstý
Björnson
JUC
Slovač
Vamberk
Krat
městský rada
6
article
Pavlů přijala následující resoluce: „Pokrokové
studentstvo, shromážděné na schůzi veřejné „u Číž-
ků“ dne 31. října, vyslechnuvši referáty kolegů Kra-
jíčka a Pavlů usneslo se na této resoluci: 1. Prote-
stujeme proti zastaralým předpisům disciplinárního
řádu pladného pro c. k. university a žádáme skade-
mické senáty, aby zakročily u příslušných minister-
stev za jich zrušení, poněvadž jest doby moderní
nedůstojno, aby shromažďovací a spolčovací právo
bylo posuzováno poměry první polovice minulého sto-
letí. 2. Chápajíce význam pokrokové žurnalistikyi
prohlašujeme, že ji účinně budeme podporovatia
se vším důrazem vystupovati budeme proti tisku kle-
rikátnímu. 3. V důsledcích toho žádáme, aby ve ve-
řejných míslnostech, spolcích, čílárnách — všude
vyloženy byly listy pokrokové. Naše ob-
chodní podniky i jednotlivci nechť v míře nej
větší inserují v listech pokrokových
Pavel
Číž
7
article
4. Žádáme za hojné rozšiřování moravského tisku
pokrokového v Čechách a českého na Moravě a vo-
láme ke kruhům pokrokovým na Moravě, by se při-
činily nejen o zachránění — nýbrž i rozšíření
„Mor. Kraje“, čehož v našem ceníru — Brně —
nutně potřebujeme. 5. Vyslovujeme své vroucí sym-
patie svým trpícím bratřím na Slovensku — a své
opovržení sveřepým Hunům za nově spá-
chané vraždy. 6. Mužnému Björnsonovi a Tolstému
posíláme tyto své díky: Slovutný pane! V době, kdy
lžiprorokové světového niíru znovu chtěli mámili
svět strojeným nadšením pro věc svobody a kultury
zatím co doma bezohledně šlapou nejsvětější právo
celých národů, Vy, slovulný pane, mužně ozval jste
se proti tomuto pokrylectví a odsoudil zvláště před-
ního representanta toho meziná rodního klamu, zhoub-
ce slovenské kultury, hr. Apponye. Za tato slova, za
Vaši nechiroženou obranu my, synové a bratři ubně-
teného slovenského národa, vyslovujeme Vám srdečné
díky. Vaše slovo je nám vílanou posilou v těžkém
boji za národní existenci proli feudální a zpátečnické
maďarské panující třídě, proti tá třídě, která usurpuje
si všechna práva a všechny svobody, ale ve svém
despolismu nedepřává jich ani lidu vlastního národa,
tím méně ostatním národům, jež olupuje ještě o nej-
dražší dědicíví, o jazyk mateřský, Miliony nemaďar-
ských státních občanův uherských, Srbové, Chorvaté,
Mor
Hun
Björnson
Tolstý
Vaš
Srba
Chorvat
Čechy
Morava
Brno
Slovensko
8
article
Rusové, Rumuni a Němci trpí spolu se Slováky.
jsou pronásledováni, pokulováni, žalařováni, všech
politických práv zbavováni, jsou dušeni ve svém
kulturním i hmotném vývoji tím šovinistickým a re-
akčním režimem, jebož skulečně skvělým předsta-
vitelem jest hr. Apponyi. Vzdělaná Evropa, kterás
hrůzou pohlížela na ukrulnosti turecké, dlouho ne-
viděla, zastepena jsouc tradicí maďarské svobody-
milovnosti, že v Uhrách před jejíma očima deptána
jsou základní práva lidská, že tam šovinistická zást
ve jměnu figované maďarské státní idee, ve jménu
tak zv. jednotné národní kultury chce ode všeho kul-
turního rozvoje odstrčiti a zbaviti národní individua-
lity národy nadějné, většinu v zemi tvořící, kteří
kdysi sami učili Maďary kultuře. Že dnes tato slepá
vím v ušlechtilost snah maďarské panující Uídy mizl,
že Evropa poznává zápas Slováků jako zápas za
uplatnění demokracie, práva, spravedinosti, pokroku
a kultury, o to velikou zásluhu máte vy, syn svc-
badného národa, který i za cizí svobodu hlas srdce
svého pozvedá! A za to, slovutný a milovaný básní-
ku, tiskneme Vám vřele ruku, tiskneme ji svýma
ještě spoulanýmu rukama, jichž pouta Vy prvý
Evropě pamáháte rozrážeti. Slovulný pane! Ještě
ani neuschly řádky, jež jsme Vám právě napsali,a
již dochází nás jako nový doklad správnosti našich
slov o brutalitě uherských úřadů — zpráva o krvavé
řeži v Černové. — 15 mrtvých a 80 raněných kleslo
tu v obraně jazyka matesského. — Je možno podati
důkaz hroznější, ukázatí skutek odsouzení hodnější?“
— Přijat byl návrh p. Nováčka, aby přispěvky na
čemnovské oběti slovenské nebyly zasílány „Česko-
slovanské jodnotě“, nýbrž výboru „Praha — Slo-
vensku“ k rukám profesora Táborského v Pmaze III
jenž organisuje již sbírku v dohodě s pracovníky na
Slovensku.
Rus
Rumun
Němec
Slovák
Maďar
Nováček
Táborský
Evropa
Uhry
Černo
Praha
Slovensko
maďarský svoboda
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 31. října. (Wekerle a ná
rodní poslanci o černovském krve
proliti.) V úterní schůzi uherské sněmovny
min. předseda dr. Wekerle přistoupil k poslane
Koriolánu Bredičanovi, předsedovi národ
nostního klubu, a ukázal mu depeši z Ružom-
beřka, v níž se žádá za poslání celého pluku pě-
choty, poněvadž znepokojení a rozčilení v okol-
ních obcích vzrůstá. Četnými letáky vyzývá se
doktor
Wekerle
Bredičan
Praha
Ružom
uherský sněmovna
10
article
tam prý obecenstvo, aby se postavilo na odpor
duchovenstvu a úřadům. Dr. Wekerle z této
depeše zavírá, že udalosti v Černové nenastaly
neočekávaně, nýbrž že byly pečlivě připraveny.
Z podrobných zpráv o udalostech černov-
ských naši čtenáři už vědí, že krveprolití ve
slovenské obci bylo skutečně připravováno,
ovšem ne klidným obyvatelstvem černovským
nýbrž maďaronským duchovenstvem, kterési
v čas vymohlo poslání četníků do Černové, aby
se tam mohlo provésti, co se tak důkladně při
pravovalo. Dr. Wekerle chtěl ovšem ony pečlivé
přípravy vysvětliti posl. Bredičanovi jinak. Bredi-
ceanu však nešel mu na lep a poradil minister
skému předsedovi, aby poslal do Ružomberk
slovenské národní poslance, kteří zajisté obyva-
telstvo rychlo uklidní. Dr. Wekerle na tuto radu
se obrátil a odešel.
Za chvíli přišel však k Wekerlovi poslane-
Milan Hodža a nabídl se mu sám, že s jiným
slovenskými poslanci pojedou do Ružomberka.
Hodža se zaručoval Wekerlovi, že se mu podař
obnoviti v okolních obcích klid ne ve 24 hodi-
nách, nýbrž za 24 minuty.
„Ty nejsi můj důvěrník,“ odmítl ministen
ský předseda.
Hodža opakoval svou nabídku, poněvad
lid dá na jeho slovo.
„Právě toho si nepřejí,“ odvětil Wekerle
„aby lid poslouchal tebe.
doktor
Wekerle
Černo
Wekerl
Hodža
Ružomberk
11
article
Tím rozmluva zakončena
V Praze, 31. října. (Vídeňské li sty
o krveprolití v Černové.) Mezi vídeň-
skými německými listy nalezly se pouze dva
které vraždění slovenského lidu v Černové na-
zvaly pravým jménem: „Arb.-Ztg.“ a antisemit-
ský „Volksbl.“. Ústřední orgán německých soci-
alistů přičítá stejný díl viny na krveprolití suro-
vosti vládních orgánů uherských i úslužnosti
maďaronské duchovní správy. Při tom — prav
— člověk neví, nad čím má více žas-
nouti: nad neoblomnou surovostí státní správy.
která s lidmi nezachází jinak než s hmyzem.
který nutno vyhubiti, anebo nad její hloupostí.
že nezapomenutelnými výkony své ukrutnosti
budí v potlačených novou sílu nenávisti. Ale
vlastně není se čemu diviti. Maďarství, anebo
lépe v maďarském národě panující hlouček lid
projevuje v takových činech své nejhlubší, uta-
jené pudy. Problemy, jež proti němu vznikaji
z hlubin lidového života, snažil se vždycky roz-
řešiti jen salvami, vojenskou asistencí, stanným
právem a žaláři ...
Praha
Černo
12
article
Antisemitský list píše: Norský básník
Björnson vznesl nedávno na kastu, panu-
jící v Uhrách, obžalobu z nejhrubšího násilí na
nemaďarském lidu v Uhrách. Min. vyučování
hr. Apponyi se pokusil odraziti tuto obža-
lobu; dnes však stojí tu on i hr. Andrássy před
celou Evropou jako vinníci prolité krve v Čer-
nové, nikoli jako obžalovaní, nýbrž už jako
usvědčení. Co se stalo nedávno v Beleneši
Rumunům a nyní Slovákům v Černové, může se
zejtra přihodit jiným národům v Uhrách a proto
nutno proti tomuto systemu brutálného násilí
protestovati. V uherské sněmovně žalobci budou
umlčeni, ale s tribuny veřejného tisku roznese
se žaloba a rozsudek o původcích krveprolit
v Černové do celého světa přes to, že německo-
židovský tisk chce je zastřiti rouškou mlčení
Jaký huronský pokřik by způsobily vídeňské ži
dovské listy, kdyby byli v Černové místo 12 Slo
váků zavraždili několik židů. Celou Evropu by
svolávali do zbraně, aby pomstila smrt nevin-
ných. Ale v Černové ani v Beleneši nešlo o židy.
nýbrž o Slováky a Rumuny a proto to ticho.
Björnson
Andrássy
Rumun
Slovák
Uhry
Evropa
13
article
Zajímavo jest, jak se k černovskému krve-
prolití chovají vídeňské úřadní noviny
„W. Ztg.“ otiskuje včerejší řeč dra. Kra-
máře, ale vynechala z ni celý odsta-
vec, týkající se surovosti maďar-
ských vládních orgánů v Černo vé.
Tento úřadní list čte patrně někdo, kdo se o bez-
mezné surovosti a nelidskosti, páchanév
Uhrách, dověděti nemá nebo nesmi!
Z Vidně, 31. října. (Dolnorakouský
volební řád schválen.) Úřadní noviny
sdělují, že panovník udělil už sankci novému
zemskému volebnímu řádu pro Dolní Rakousy.
jakož i zákonu, jímž se i pro volby sněmovní
zavádí volební povinnost. Protesty li-
berálných stran proti novému volebnímu řádu,
sdělanému na prospěch strany křesťansko-soci-
álné, byly tedy marny, což se ovšem dalo če-
kati po prohlášení místodržitele hr. Kielmanns-
egga, z něhož vysvítalo, že vláda bar. Becka ne-
činí proti této volební opravě nijakých námitek.
W Ztg
Beck
Uhry
Dolní Rakousy
křesťanskýsok
14
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 31. října.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 31. října.
Bosna a Hercegovína za okupace.
Bosna má nyní 239 obecných škol (vlád
ních) s 568 učiteli a 266 žandarmských kasá-
ren s 2300 žandarmy. Náklad na žandarmeri
obnášel r. 1906 okrouhlo 3,775.000 K a n
učitele pouze 641.270 K. Zandár tedy jak
„kulturtreger“ v okupovaných zemích více platí
než učitel.
Bosenský emigrant, moslemín Faik beg
Hasibpašic, žijící v Caříhradě, věnoval srbsko-
pravoslavné církevní a školní obci v Porebricích.
okresu gradačackého v Bosně, osmnáct jiter své
půdy, aby si na ní a za ni vystavěla školu. Za-
jisté pěkný příklad věrské snášelivosti mezi
moslemy a pravoslavnými v okupovaných ze-
mích, což arci leží mimo program bosenské
vlády-
Další hlasy o Hardenově procesu.
K Zandár
Hasibpašic
Hardenův
Praha
Bosna
Boseň
15
article
Francouzské listy věnovaly procesu Harde-
nově neobyčejnou pozornost. Vyslovují vesmě
uznání neodvislosti berlínského soudu, který na
zývá jeden z listů »opravdovou demokratickou
instilucí v monarchistickém státě« a mnohe
projevují názor, že Harden byl podporován
ve svém procesu mocnými politickými živly
»Petit Parisien« praví, »že rozsudek má důleži
tost politiekou i sociální. Je to nový protes
proti panství feudálních vlivů, proti
privileji kasty. »Radica!« píše: Skandál, ale ni-
koliv »finis Germanie«. Německý lid nemá c
dělati s banbou několika členů aristokraci
U konce je vláda principu autority; vláda
s hora dolů, před níž dav se bezmocne
klonil.« »Gil Blas« píše, »že ovace Hardenovi uči
něné znamenají propuknutí nevole lidu prot
okolí císařovu, jež panovníka klamalo.« »Aurore«
»Morálkou tohoto smutného procesu je, že jim
byla zasažena silná kasta, pyšná pru-
ská šlechta.« »Humanité«: »Proces zna-
mená povstání německého měšťá-
ctva proti panství junkerů a mílita-
ristického kastovního ducha. Oznamuje dělnictvu.
že též nadejte jeho doba. Hnus seje símě re-
voluce a ničt princip autority.«
Hardem
Harden
Petit Parisien
Radica
Gil Blas
Aurore
Humanitý
16
article
»Čistý vzduch«.
(Dozvuk k procesu Hardenovu.)
Pod nadpisem tímto píše »Neue Gesel-
schaftscorrespondenz«: »Cisař miluje tradice,
minulost libl se mu, blíží-li se mu každý, jako
někdy římskému imperatoru, na kolenou
s pokorným kroucením očí. Toho použil spolek
pohlavně zkažených mužů, aby prováděl opráv-
něné modlářství a nositelem koruny, aniž silný
a mužný panovník si povšíml, jaký pathologický
svazek pojí lidi, kteří mu tak přemrštěně holdo-
vali a přátele mu přiváděli z kruhů, s nimižby
nikdy ve styk nebyl vešel.
Nyní jest závoj roztržen. Praví se, že hněv
císařův jest velmi veliký a že zmocnilo se ho
rozhořčení nad tím, jak groteškně byl oklamán.
Kdo závoj roztrhl, zjednal si zásluhu o císate
a říši a my publicisté můžemle býti hrdi na to
že právě jeden z nás dokázal, co nesvedlin
kaneléř, ba ani Bismak, jenž sám byl děl
»Eulenburga od císaře neodloučíte nikdy.e
A přece měl jej Bismark za nejškodlivějšíhoz
skodlivých.
Hardenův
Bismak
Neue Gesel
17
article
Jsou přední stráže Eulenburgovy skutečně
z okolí císaře odstraněny ? Zalezl skutečně han-
bou tento tajný spolek mužských zločinných
pudů ? Nikoliv. Stále ještě mnozí z něho mají
přiležitost zjednati si sluchu u císaře. Platí
i zde, že mali zloději se věší a velcí že se
poušti. Očišťuje se důstojnický sbor (propuštěné
jsou na cestě) i diplomatický sbor. Kdo chce
zachovati si karieru, musí si rychle zjednat
alibi: ženu. To není nesnadno. Staré dvorn
dámy, které svatby prostředkují, jsou stále jestě
po ruce. Co bude potom ale z obětovaných
mladých dívek — jest ovšem věcí dosahu
strašného.
Hr. Hohenau i hr. Lynar byli od let
známi berlinské dvorní společnosti. Páni pr
jich jmenách se usmívali, dámy se odvracely.
Nikdo ale nechtěl vřed rozříznouti. Vysoký
hodnostár vyjádřil se ale tehdy, že nikdo ne-
smí před císařem vyjádřiti se o procesu tom,
nechce-li si zjednati jeho nemilosti.
Hradec
18
article
Co jest ale německému národu po pohlav-
ních náklonnostech těchto tuctových dvofanů
Nie! Jest nyní úplně lhostejno. Philip Eulenburg
a jeho opory jsou mrtví a nenabudou nikdy již
vlivu na politický život. Ale budeme míti oči
otevřeny. Chceme těm, kdož Eulenburga nahra-
dili, uchystati stejný osud, jaký konečně stihl
jej i jeho trabanty ku prospěchu říšee
Dle zpráv berlinských ministerstvo sprave-
dlnosti hodlá proces Hardenův v odvolacím ři
zení vtěsnati do užších kolejí, bez politických
řečí a s větší péčí o provedení důkazů, kteréž
v 1. instanci bylo prý zanedbáno. A případně
bude prý vyloučena veřejnost . ..«
O snahách po zřízení ministerstva
veřejných prací.
(Schůze Spolku architektů a inže-
nýrů pro království české.)
. . . Asi před dvěma roky v debatníeh
večerech Spolku arehitektů a inženýrů pro krá-
lovství české jednáno bylo o potřebě reorganí
sace veřejné služby technické vůbec. Státní.
zemské, okresní, obecní. Padla myšlénkao
zřízení ministerstva veřejných
prací, vzniklá dle všeho rozhledem. p
jiných státech, ale nesrovnáváním poli-
tických poměrů jejich s politickými poměry říše,
k níž jsme zařaděni. A snad bez úvahy, že
co možno ve Francii, jedinou národností obý-
vnnou, není možno v říši takřka desíti ná-
rody obsazené.
Eulenburg
Hardenův
Francie
spolek architekt
19
article
Myšlénka s hlediska stavovského snad
svůdná, s politického však svrchovaně ošemetná,
jak se zdá, pilněji byla uvažována se stano-
viska stavovského. Aspoň, když nyní, včera.
po dvou letech bylo o ní ve spolkové schůz
referováno, prozrazoval elaborát sice oprávněnou
snahu po úpravě a zdokonalení veřejné služby
technické, svědčil o promyšlení všech otázek
odborných, ale politické momenty, ce-
lou akci ne provázejících, nýbrž vedoueích,
tedy to nejdůležitější za dneš
ního stavu věcí v této říši, necha
stranou.
Snad ani nebylo uváženo při sděláván
návrhu na zřízení ministerstva veřejných prací,
jak žene se jim voda na mlýn centralis-
mu. Snad ani nebylo vážně řečeno, že příštímu
tomu ministerstvu veřejných prací, podřízená
budou zemská ředitelstva, jimž by v každé
zemi v čele stál — c. k. místodrži te
(u nás náhodou čestný doktor technických věd).
Jak se ve Spolku architektů a inženýro
pro království ,české dalo očekávati.
neproklouzl vládně zbarvený návrh bez živé de-
baty a neodhlasováno prozatím nic, co by snad
jinými, včerejší schůzi nepřítomnými členy
sotva bylo schvalováno.
Posl. Neuman správně učinil návrh, aby
vzhledem k velmi závažným důvo-
dům, které se stanoviska autonomního
proti referátu vrchního inženýra B. Mülle r
mluvily a energicky hájeny byly inženýrem
Janským a inž. Štolcem, uspořádána byl
ještě další a po připadě více schůzí, na nichž
by otázka tužeb po zřízení ministerstva veřej-
ných prací podrobena byla všes tran n
kritice. Návrh tento byl přijat a tím schůze
skončena.
Zajímavými jsou přípisy poslanců-
techniků do schůze této zaslané a o the-
matu zřízení ministerstva vefejných prací jed-
nající.
Posl
Neuman
Janský
Ing
Štolc
technický věda
20
article
Tak poslanec dr. Kaftan v přípise svém
uvádí: »Předmět jednání Vaší schůze spolkové
jest velmi aktuální a spolek získá si zajisté
velkých zásluh, když o záležitosti té věcně
důkladně — jak vším právem očekávati lze
— pojedná. Dále píše: Podotýkám, že se otáz-
kou tou též ministerstvo zabývá a pok u
jsem dobře zpraven i program pro
dotyčnou osnovu zákona vypra-
covalo.«
Posl. prof. Smrček píše: »Pokud jsem
informován, má býti aspoň veškerá agenda
vodní, až na meliorace, spojena v je di-
ném centrálním úřadě. Upozornil jsem
však příslušné činitele, že i tyto práce třeba
odejmouti ministerstvu orby, podobně jako hra
zení bystřin a spojiti vše v úřadě jediném pro
vodní stavby. — Ministerstvo veřejných praeí
vítáno jest se smišenými pocity v úřa-
dech centrálních. Bude snad ale přece zřízeno
aby se vyhovělo ambicím stran pe
dosažení ministerského úřadu
bude snad i odpor ministerstva financí zlomen,
když toho politické ohledy budou vyžadovati.
— Myslím však, že najde sněmovna dosti dů-
vodů hospodářských, aby v zájmu rozkvětu naší
poloviny říše ministerstvo veřejných prací zří-
zeno bylo, ovšem s techniky vysokoškolskými
na prvních místech, k čemuž se dle sil svých
přičiním.«
Posl. prof. Hráský v přípise svém proje-
vuje ochotu v některé schůzi koncem listopadu
o věci ještě pojednati, zároveň však podotýká,
že zřízení ministerstva veřejných prací nena-
lézá ohlasu u činitelů rozhodujících «
doktor
Kaftan
Posl
profesor
Hráská
21
article
K úmrtí dra. Emanuela Engla.
Klubu národní strany svobodomyslné zaslány byly
další projsvy soustrasti: okresních výborů v Jilemnici,
v Libochovicích, v Přešticíeb, v Hradci Králové, v Ně-
meckém Brodě, v Žamberku a na Kladně; městských
rad v Klatovech, v Litomyšli, v Sušici a v Žamberku;
ženského klubu v Praze, říšských poslanců pp. prof.
J. V Periče a M. Záruby, zemských poslanců pp. dra.
A. Maška z Klatov a J. V. Houry z Jindřichova Hradce
a pana dra. J. Šupicha z Prahy
Redakce „Národních Listů“ došly dále tyto pro-
jev
Z Král. Vinohradů. Račte přijmouti ubezpečení
o hluboké účasti, kterou sdílime nad rovem šlechet-
ného člověka, znamenilého pracovníka politického
pana dra. Emanuela Engla. Za občanský klub na Král.
Vinohradech: Dr. Antonín Novotný, jednatel. Na Král.
Vinohradech, dne 30. října 1907.
Z Vršovic. Mistní organisace národní strany svo-
bodomyslné, truchlíc nad ztrátou velikého bojovníka
za práva národa českého dra. Engla, věnovala místo
věnce obnos 25 K a sobotní pp. hosté »u Jägrů«
z pravého vlasteneckého přesvědčení k uctění památky
jeho sebrali mezi sebou obnos K 36.70 ve prospěch
zřízení české školy v Karlových Varech, kteréžto peníze
byly prostřednictvím místního »dboru Národní jednoty
severočeské odevzdány v opatrování ústřednímu vý-
boru Národní jednoty severočeské.
Z Mělníka Výboru klubu národní strany svobodo-
myslné zaslána tato depeše: »Spěcháme přidružiti se
k projevům hluboké soustrasti a žalu nad bolestnou
ztrátou jednoho z nejlepších synů českého národa.
dra. Emanuela Eogla. Městská rada na Mělnice nad
Labem: A. Schrenker, starosta.«
Z Jičína. Těžce želí ztráty ryzího politika, věr-
ného a nezištného přítele českých menšin MUDra. Em.
Engla, jehož památka nevymizí nikdy ze srdci če-
ských, státoprávní klub pro politický okres Jičin.
Engl
profesor
M Záruba
A Mašek
Houra
J Šupich
Král
doktor
Novotná
Jägr
Eogl
A Schrenker
Mudra
Jilemnice
Libochovice
Přešticíeb
Hradec Králové
mecký Brod
Žamberk
Kladno
Klatovy
Litomyšl
Sušice
Praha
Jindřichov Hradec
Vršovice
Karlová Vary
Mělník
Mělnice nad Labe
Jičín
klub národní strana svoboda
22
article
Jmenování v soudních službách.
Jmenování v soudních službách.
Z Vídně, 31. října. (K. k)
Císař jmenoval rozhodnutím ze dne 28.
t. m. radu vrchního zemského soudu v Praze
s titulem a charakterem dvorního rady dra. Ji-
řího Schwagera dvorním radou nejvyššího
soudního a kasačního dvora; dále propůjěíl ra-
dům vrehního zemského soudu v Praze dru.
Karlu ryt. Worowkovi a Jos. Stollo v
s prominutím poplatků titul a charakter dvor-
ního rady; přeložil státní zástupce VI. hoda. tr.
Stanislava Koupila v Kutné Hoře a Ottu
Himmera v Mladé Boleslavi ve stejné vlast
nosti, onoho do Plzně, tohoto do Kutné Hory;
jmenoval státního zástupce VII. hodn. tř. v Li-
berci Viktora Zorna státním zástupeem VI.
hodn. tamtéž, radu vrchního zemského soudu
Karla Weinerta v Litoměřicích vicepresi-
dentem krajského soudu v Litoměřicích; raady
zemského soudu Vincence Hüttla v České
Lipě, Karla Havelku, Františka Krušinu
a dra. Felixa Scherla u zemského soudu
Praze, Karla Fliedera v Chrudimi, Josefa
doktor
Schwager
Karel rýt
Koupil
Ott Himmer
Zorn
Weinert
Hüttl
Havelka
Krušina
Scherl
Flieder
Josef
Vídeň
Praha
Kutná hoře
Mladá Boleslav
Plzeň
Kutná Hora
Litoměřice
Český Lipa
Chrudim
23
article
Weissera v Liberci a dra. Františka No-
váka u zemského soudu v Praze rady
vrchního zemského soudu v Praze; radu
zemského soudu Emila Deworezkého
s titulem a charakterem rady vrchního soudu
zemského a rady zemského soudu Jana K ur-
sche a Jana Köhlera u zemského soudu
v Praze rady vrchního zemského soudu pro
tento zemský soud, Josefa Spanihela v Ji-
číně, majícího titul a charakter rady vrchního
zemského soudu, vicepresidentem krajského soudu
v Kutné Hoře, radu zemského soudu Leopolda
Kreitnera v Litoměřicích radou vrchního
zemského soudu pro krajský soud v Litoměři-
cích, radu zemského soudu Maxmiliana For-
mánka v Chrudimi radou vrchního zemského
soudu v Kulné Hoře, radu zem. soudu Augusta
Maška v Písku presidentem krajského soudu
v Chrudimi a radu zemského soudu Hugona
Jahnla v Chebu s titulem a charakterem
rady vrchního zemského soudu vicepresidentem
krajského soudu v Chebu, a propůjčil radovi
zemského soudu Ant. Křečanovi v Kutné
Weisser
František
Deworezký
Jan
Köhler
Spanihel
Kreitner
Augusta Mašek
Jahnl
Křečan
Liberec
Praha
Kutná hoře
Litoměřice
Litoměr
Chrudim
Kulný hoře
Písek
Cheb
Kutná
zemský soud Maxmilián fórum
krajský soud v Cheb
24
article
ním divadle v Mannheimu, kdež péčí no-
vého intendanta dra. Karla Hagemanna,
jednoho z nejznamenitějších mladých drama-
turgův a režisérů německých, provedena byla
tragedie dánského prince způsobem zcela novým
a dle časopiseckých zpráv neobyčejně doko-
nalým. Povšechný způsob tohoto provedení
příšel sice z Anglie, kdež se stal pokus toho
druhu asi přede dvěma lety, ale vlastní rozlu-
štění problému je zcela dílem Hagemannovým.
Režisér tento odstranil nadobro všechny obvyklé
kulisy divadelní a vytvořil pro dějiště tragedie
scénu co možná jednotnou, ohraničenou piliri
a ověšenou gobeliny, střídajícími se v barvách
a karakteru dle toho, jaké povahy je scéna a jaké
okolí má představovati. Je to částečně podobno
našemu shakespearovskému jevišti, na němž jsme
nedávno viděli opět »Romeo a Julii« a přece je
to další krok k zjednodušení scény a k dodání
jí rázu co možná monumentálního.
doktor
Hagemann
Hagemannův
Romeo
Julie
Mannheim
Anglie
25
article
O problém tento pokusil se příbuzným způ-
sobem již loni Max Reinhardt v Berlině,
když provedl »Zimní pohádku«, ale nechtěl
býti v tom zcela konsekventní: hrál některé
scény na jevišti jenom látkami ověšeném, ale
jiné opět s úplnou výpravou, při čemž není
snad bez zajímavosti pro české čtenáře, že
na př. známou pastýřskou scénu »Na českém
pobřeží« provedl ve výpravě po úradě s režií
Národního divadla, vyžádav si obrazy českých
krojů atd. a dav celou tuto výpravu vypracovati
maliři Emilu Orlikovi, z Prahy pocháze-
jícímu. Dr. Hagemann byl však ve svém sceno-
vání »Hamlela« již zcela důsledný, dal celému
provedení jednotný ráz a přikročil tak v řešení
shakespearovského problému na moderním je-
višti opět o celý hon ku předu. Na poprvé pů-
sobila arci ta novinka dosti nezvykle, ale
úspěch představení překonal všechny pochyby.
Pokud víme, pomýšlelo na řešení tohoto pro-
blému již předloni také naše Národní divadlo,
ne sice při »Hamletu«, ale při zamý-
šleném provedení Shakespearovy hiry »V e a
Reinhardt
Orlik
doktor
Hagemann
Hamlet
Shakespearův
Berlín
Praha
národní divadlo
Hamlel
26
article
za vetu« (v překladu J. V. Sládkově), která
byla po všecky doby jedním z nejtvrdšíeh
oříšků shakespearovského repertoiru, a dosud
se nikde plně neuplatníla, hlavně pro divný ráz
některých svých scén.
Lze litovati, že k pokusu u nás nedošlc
dosud aspoň na jiném díle Shakespearově,
bylo by vítáno, kdyby úspěch mannheimský byl
teď naší režii novou pobídkou. Při zmínce
intendantovi dru. Hagemannovi nebylo by snad ne-
zajímavo pro české čtenáře, že znamenitý tento
odborník meškal nedávno návštěvou v Praze, a
zajímaje se o naše Národní divadlo i jeho čino-
hru, byl přítomen několika představením v něm
a vyjádřil se o nich způsobem velmi lichotivým.
Při té příležitosti informoval se zevrubněo
našem provedení »Hamleta« a hlavněo
miselu - scene jeho prostředních tří aktů,
které, jak známo, hrají se také u nás
v dekoraci co možná jednolné a svýmýrázein
Hagemannovu principu velice blízkě. Z referátů
mannhelmských listů seznáváme, že dr. Hage
mann zavedl (na rozdil od dosavadní německé
tradice) poslední výstupy Ofelie dle toho, jak ji
u nás hrávala Hana Kvapilová, totiž v úboru
smutečním a nikoli bílém, což shledal mann-
heimský inlendant mnohem originálnějším i při-
padnějším a neváhal toho použíti pro své pro-
vedení »Hamleta«. Z dopisu, jejž dr. Hagemann
v těchto dnech zaslal správě Národního divadla,
je zřejmo, že se trvale chce zajimati o refor-
mni snahy našeho jeviště a mimo jiné že
hodlá dle možnosti záhy uvésti na svou scénu
některou českou operu.
Sládkův
doktor
Hagemann
Hagemannův
Hage
Kvapilová
Hamlet
Praha
národní divadlo
27
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
= Holárkova výslava v Rudolfinu potrvá již jan
několik dnů a bude v přištím týdnu uzavřena. Zaháji
toliž v měsíci listopadu Jednota umělců vý
tvarných svou soubornou výstavu. Jelikož pro
budouci dny oznámena byla cela řada hromadných
navštěv, upozorňují se pořadatelstva takových výprav
že připušteny býti mohou pouze po předenozím svo-
lení sekretariátu Krasoumné jednoly. Výstava je
denně otevřena od 9—4 hod. Vstupné 60 b, ilustro-
vaný seznam 1 K.
Blosovací výstava Krasoumné jednoty v Ru-
dolfinu je denně od 9—4 hod. bezplatně přistupna.
=Sdružení výtvarných umělců moravských.
jak již oznámeno bylo, navštíví dnes 1. listopadu
10 hod. dopoledne výstavu franc. impresionistů v pa-
vilonu pod Kinskou zahradou v Praze. Odpoledne
téhož dne koná se schůze výboru spolkového a večen
o 7. hod. je přátelská schůzka morav
ských výtvarníků na Král. Vinohradech v Ná
rodním domě.
Holárkův
Král
Praha
Vinohrady
Rudolfinum
sdružený výtvarný umělec
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Cěsar Thomson, solista prvního koncertu Če
ské jednoty pro orchestrální hudbu dne 5. listopadu
v Rudolfině, jest houslistou světového jména. Rodem
Belgičan působí nyní na místě Ysalově na konser
vatoři v Brusselu a nabyl světové pověsti, vynikaje
mezi svými vrstevníky. Zvláště podivuhodné jest
jeho virtudsní přednášení pasáží v dvojhmatech
Umělec bude hráti jeden z málo známých houslo-
vých koncertů Tartaního. Tento mistr bouslové hry
XVIII. stol. zajímá nás tím více, že byl žákem slav-
ného českého skladatele Boh. Černohorského av
Praze dlel nějaký čas v domě hrabat Kinských. —
Zbývající vstupenky po 6, 4 a 3 K na sedadlo a po
2 a 1.20 K na místa k stání lze obdrželi u pp. Moj
míra Urbánka (Jungmannova tř., Hlavkův palác),p
A. Urbánka (Ferdinapdova tř., vedle Národního di
vadla) a v kanceláři Českého Filharmonického Druž-
stva, Václavské nám. č. 53.
+ Gustava Mahlera IV. symfonie proveden
bude pozejtří v neděli dne 3. listopadu o 4. hodině
odpol. v sále Plodinové bursy jako hlavní číslo v
symfonického koncertu České Filharmonie. Po velikém
dojmu, jejž zůstavila II. symfonie Mahlerova při
zdejším provedení před čtyřmi lety, lze označiti se-
známení se s novým dílem Mahlerovým jako nejvíca
vynikající událost letošní saisony. Skladatel v díle
tom ličí »nebeský živol« a vynalézá při tomto ná-
mětu celou řadu neslýchaných elektů v mistrném
ovládání orchestru. V drohé větě musí koncertní
mistr na housle opatřen být dvěma nástroji, z nichž
jeden je naladěn o tón výše. V poslední větě vystu-
puje solový sopran; pari jeho vzala na se osvědčená
koncertní pěvkyně paní Marie Mosilová z Chrudimi.
Cěsar Thomson
Belgičan
Boh
Urbánek
Jungmannův
A Urbánek
Ferdinapdův
Mahler
Mahlerův
Mosilová
Rudolfina
Brusel
Praha
Václavský já
Chrudim
Hlavkův palác
Český filharmonický družit
Český filharmonie
29
article
Vstupenky prodávají se dnes od 10 do 12 hod. dop.
v kanceláři Českého Filharmonického Družstva na
Václavském nám. č. 53 (I. patro).
+ Bohuslav hrabě z Kolowrat: »Dva listky de
pamálníku«. Pro klavír na dvé ruce. Známý kavalín
a mecenás umění, zvlášté hudebního, vystupeje tu
poprvé tištěnou skladbou před širší veřejnost
Jemný smysl pro melodii i obratné harmonie zdob
první opus pana hraběte z Kolowrat. Pianisté pro
střední vyspělosti naleznou v nich upřímné potěšení
První »lístek« (moderato) pohybuje se v tempu pů
vabném, sousedském, druhý (Andante con espres-
sione) nese se náladou elegickou. Obě skladby na-
jdou v nejširších vrstvách hojně přívrženců pro svou
krásnou a bohatou melodii a přístupný sloh. Skladby
vyšly v edici M. U. nákladem hudebního závodu
Mojmíra Urbánka v Praze, Jungmannova třída č. 14
a stojí 2 K.
+ Česká hudba na Rusi. Z Kyjeva, 31. října.
(Zvl. tel. zpr. Nar. L.«) Nedbal dirigoval zde pátou
symfonii Dvořákovu s pronikavým úspěchem.
Bohuslav hrabě
M U
Urbánek
Nedbal
Dvořákův
Václavský já
Kolovrat
Praha
Jungmannův třída
Český hudba
Rus
Kyjev
Nara
Český filharmonický družstvo
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úmrtí. Z Berlína, 31. října. Známý charak
terní herec Jiři Engels dnes v poledne zemřel
Podlehl návalu srdeční slabosti, která byla násle
kem několikadenní influence.
= Nemoc velkovévody Toskánského. Ze Salc
purku. 31. října. (K. k.) O stavu arcivévody Ferdi-
nanda, velkovévody Toskánského, byl dnes dopoledn
vydán následující buletin: Včera večer a v noc
lehké horečky, v noci spänku celkem mnoho, hlen
hojnější, tepna 6.4, teplota 37.2, celkový stav o něco
lepší.
= Vydání princezny Moniky. Z Drážďan, 31. října.
Proslýchá se, že se paní Toseiliová v poslední době
octla v peněžní tísní a proto svolila k vydání prin-
cezny Moniky. Při odevzdání na nádraží modenském
prý mala Monika hlasitě plakala, což vzbudilo vše-
obecnou pozornost. Mataroli ujišťoval, že král dovolí
matce v určitých lhůtách setkávati se s dítětem Dle
zpráv z dvorních kruhů vyslovil se král, že jest srdečně
rád, že se záležitost urovnala bez zakročení soudů.
Od zdejšího dvora byla vyslána pěstounka na zámek
Pallaus u Brixenu, kdež princezna zůstane v rodině
saského komořího 5l. Schönberga až do příštího jarn,
poněvadž prý není radno, dítě, nezvyklé severnímu
podnebí, v drsné roční době přivézti do Německa.
S jiné strany uvádí se, že princezna má býti přive-
zena do Drážďan teprve až na matku poněkud za-
pomene, aby ostatní její sourozenci nebyli rozrušení.
= Zase oheň v toulonském arsenálu. Z Tou-
lonu, 31. října. (K. k.) V oné části arsenálu, kde
se nalezají dilny pro výrobu železných lafet dělo-
vých, vypokl včera oheň, který však byl brzy ubašen.
= Chofredaktor »Pester Lloydu« Leo Veigelsber
střelil se včera o půl 6. hodina večerní ve svém re-
dakčním pokojt do hlavy a byl ihned mitev.
Engels
Ferdi
Monika
Toseiliová
Schönberg
Lloyd
Veigelsber
Berlín
Drážďany
Pallaus
Brixen
Německo
31
article
= Zemělřesení v Calabrii. Z Regio di Ca-
labria, 31. října. Za posledního zemětřesení —
jak bylo podrobně zjištěno — bylo ve Ferruz-
zanu usmrceno 175 osob, z nichž 118
bylo vytaženo a 500 osob bylo pora-
něno, mezi nimi 12 těžce. V ostatních
devíti osadách bylo 11 osob usmrcen
a 35 poraně no
= Platinový kolel ukraden. Z Oker u, 31. října.
(K. k.) Ve zdejší huti »Komunion« byl minulé noci
ukraden platinový kotel na tavení rud v ceně
35.000 mk.
= Ztracený balon. Z Coruně, 31. října. (K. k.)
21. t. m. spatřili rybaři balon, jenž plul k Santan-
deru. Soudí se, že byl to balon, jenž před 14 dn
se v Bordeauxu vznesl a od té doby byl pohřešován
a který byl též na západním pobřeží španělském
spatřen minulý úterý kapitánem lodi »HIendane«.
= Zmizelá Ruska se vrálila. Z Londýna, 31. října.
Barbora Lopuchinova se včera odpoledne vrátila do
svého pensionátu dvě hodiny po příjezdu otcově do
Londýna. Otec odejel pak s oběma dcerami a guver-
nantkou i zavazadly, neznámo kam. Krátce po ná
vratu Barbory odebral se policejní inspektor do pen-
sionátu a nalezi tam Lopuchina. Barbora nalezala se
u otce, jenž pravil k policejnímu inspektoru: »To jest
moje dcera. Vrátila se!« Ještě před odjezdem došsl
na policejní úřad v Scotland Yardu a učinil policli
oficiální sdělení. Inspektor Frost prohlásil vůči zá-
stupcům tisku, že se divka dobrovolně pěšky vrátila
do pensionátu. Nepřítomnost její nebyla policií vy-
světlena. Tím jest případ pro úřady vyřízen. Dle jiné
zprávy bloudila prý Barbora Lopuchinova několik dní
bez cíle v okolí Londýna, až byla policil zadržena.
Lopuchinův
Barbora
Lopuchin
Frost
Calabrie
Regio di Ca
Santana
Rusko
Londýn
Scotland Yarda
32
article
= Vykopal mrtvolu své nevěsty. Z Ríma, 31.
října. V Bajaltině u Caserty žil pod nepravým jme-
nem samotář, jenž se zove Giuseppe Alessandro.
Jeho podivínství bylo příčinou, že jej sedláci blíže
pozorovali a nalezli u něho v posteli — ženskou
mrtvolu se světlými vlasy v atlasovém oděvu, kterou
líbal. Sedláci vnikli do domu, muž však si s revol-
verem v ruce proklestil cestu a uprchl. Zjistilo se.
že v sousední obci vykopal mrtvolu své nevěsty
Elvíry Scalingiovy, jejíž rodiče pro jeho podivínství
zasnoubení zrušili. Přes to stýkala se s ním dívka
dale. Po nějakém čase onemocněla zánělem plica
odmítla veškeré ošetřování. Chtěla raději zemříti,
poněvadž bez milence nemohla žíti. Brzy na to ze-
mřela. Dva dny po pohíbu Alessandro, jenž jest
velmi silný muž, vykopal těžkou rakev a odneslji
přes pohoří do Bajaltiny. Jeho denník jest vědeckým
dokumentem psychopathického stavu. Mezijiným na-
psal: »Líbal jsem Elvíru vášnivé a vyznat jí opětně
svou lásku. Odpověděla: Miloji tě, zbožňojí tě.«
Vykopal
Giuseppe Alessandra
Sedlák
Scalingiův
Alessandra
Elvíra vášnivý
Caserta