1
masthead
Dne 5. dubna 1900.
2
masthead
KATOLIC LISTY.
3
masthead
Číslo 93. Strana .
4
masthead
vědí právě na tyto otázky, mluvíla by tak, jak by
to pořadatelům asi nebylo po chuti; ukázala by ve-
liký vliv náboženství na mravní poměry. Otázky kla-
dené prozrazují, že pořadatelé přejí si míti jiné
resultáty.
5
article
Sociální obzor.
Sociální obzor.
+ Dozvuky stávky uhlokopů. Z Plzně,
4. dubna. (T. k.) Jelikož se až na několik dělníků
na Bayerově šachtě u Staňkova na všech šachtách
pracuje normálně, bylo dnes vojsko odvoláno z ce-
lého stávkového obvodu, ale četnictvo ještě pone-
cháno na místě.
— Z Kladna, 4. dubna. (T. k.) U stávkujících
lze pozorovat dost stísněnou náladu. Podpora je malá
svobodní stávkující dělníci dostávají týdně nanejvýš
4, ženatí 6 korun. Dnes ráno sjelo 1600 dělníků.
Stávkuje ještě 1706 dělníků nebo 52.4 proc. z ranní
střídy. Nejvíce stávkujících jest na šachtách rakousko-
uherské společnosti státní dráhy. Na šachtách Pražské
železářské společnosti pokročilo v těchto dnech těžen
tak, že nyní bylo možno zahájit výrobu v nejdůleži-
tějších odděleních jak u železáren, tak i v huti » Poldi.«
Hostinským a kořalečníkům bylo nařízeno, že musejí
zavírati místnosti již o 7. hodině večerní. Rovněž tak
bylo zapovězeno konati taneční zábavy v těch obcích,
které horníci hustěji obývají, poněvadž se stále množí
trestné činy, které páchají stávkující v pozdních ho-
dinách večerních a v noci, jako vytloukání oken, vy-
hrožování pracujícím dělníkům a úředníkům, pokusy
žhářství, ohrožování ranami z revolverů a pistolí, há-
zení kamením, přepadání a pod. Tento zákaz bezpeč-
nosti nemálo prospěl.
Bayerův
Plzeň
Staňkov
Kladno
Poldi
6
article
Spolkový věstník.
Spolkový věstník.
** Katolicko-politická jednota pro Če-
choslovany ve Vídní a Dol. Rakousích uspo-
řádala v neděli, dne 1. dubna t. r. spolkovou schůzi
v sále p. Fr. Fuchse, III. okr., Rennweeg č. 71 o 2.
hod. odp. za účastenství více než 200 osob. Schůzi
zahájil místopředseda p. Jos. Pávek, načež promluvil
místo onemocnělého p. JUDra. E. Polešovského, p.
J. Šuš, předseda Jednoty, o sčítání lidu. Pravil, že
sčítáním lidu má se poznati obec, vlasť, stát, a tudíž
že jest velmi důležito a se šlechetnou povahou člo-
věka souvísí, aby přihlásil se ke svému národu. My,
katoličtí Čechové, chceme ukázati, že dobrý katolík
jest též věrným vlastencem. Vlasť ctíti, přikazuje nám
naše náboženství, sám Bůh, my katolíci víme, že
bychom se prohřešili. Zmiňuje se pak o tom, že jest
nesprávno, aby se na základě »obcovací« řeči po
sčítání lidu ustanovoval počet příslušníků národů
v říši. Žádal všechny přítomné, by do sčítacích archů
zapsali se jako Čechové, a dále poučení, jak s archy
těmito zacházeti. Když všichni se přihlásíme k národu
českému, tedy teprve dokážeme, že jsme velikým ho-
spodářským činitelem ve Vídni, že jsme zastoupeni
velikým procentem v obyvatelstvu města Vídně.
V témž smyslu promluvil p. Kostka. Na to promluvil
p. Fr. Štěpánek, místopředseda Jednoty »O významu
soc. otázky«. Vyložil nynější poměry sociální, vznik
sociální otázky, její příčiny: strojovou velkovýrobu
a liberálně-kapitalistickou soustavu. Vidíme na jedné
straně massy ujařmeného a vyssávaného lidu — na
druhé straně kapitalisty. Promluvil o zřízení cechůa
jejich výhodách v dobách minulých. Cechy byly zru-
šeny, prohlášena svoboda, ale falešná, řemesla zničena
tím, že mohl každý býti bez učení řemeslníkem. Mu-
síme dbáti, aby dělníku zaručena byla jeho mzda.
Fuchs
Pávek
E Polešovský
Čecho
Štěpánek
Vídeň
Dolo
Rakousy
Francie
7
article
Řemeslník ať je pánem svého řemesla a rolníkuat
náleží jeho statek a ne židovi. Musíme se starati,
abychom svého volebního lístku každý řádně vyu-
žitkoval, neboť jen tím, že jej řádně využitkujeme,
dostanou se do parlamentu mužové rozšafní, moudří
a spravedliví, kteří nám též spravedlivé zákony pro-
vedou. My chceme, aby zásady náboženské zavládly
ve veřejném životě. — Po té přihlásil se o slovo p.
J. Horák, jednatel Jednoty, a vyvrátil neslušnou
zprávu jistého listu, načež promluvil několik slov ke
»sčítání lidu«. Po té hovořili ještě pp. Štěpánek,
Kostka a Šuš, načež schůze provoláním »Slávy!« sv.
Otci a J. Veličenstvu zakončena.
F. H—zka.
J Horák
Štěpánek
svatý . otec
Šuša
8
article
*Z klubu »za StarouPrahu«. Činnost
klubovní dosud málo se obráží ve veřejnosti, ale tím
intensivnětší je práce uvnitř, najmě v kruhu domácí
rady. Všechny otázky časové a důležité, jež týkají se
změn na trářnosti Prahy jsou důkladně probírány,
nic nesmí ujíti pozornosti, co by poškoditi mohlo
zájmy, jež spolek hájí. Tak zejména na přetřes uve-
deny: úprava radnice a její okolí, úprava Sirkové ul.,
ohrožení starého židovského hřbitova, zamýšlené zru-
šení botanické zahrady na Smíchové, zvláště důkladně
projednána úprava Malé Strany. Mimo to debatováno
mnoho o elektrických drahách, jakož i reorganisaci
stavebního úřadu pražského. V záležitosti Karlova
mostu podán s úspěchem protest proti vrchnímu ve-
dení elektrických drah a proti zrušení valné části ži-
dovského hřbitova obrátil se spolek zvláštním podá-
ním na místodržitelství. Pro jarní dobu chystá spolek
řadu zajímavých vycházek po Staré Praze a zejména
na ohrožený židovský hřbitov je projektována vy-
cházka na dobu, kdy pokvete bez a jeho bílé květy
učiní ze hřbitova rozkošnou zahradu. Na druhý týden
bude se konati členská schůze, na program položena
přednáška p. dra Jeřábka »o úpravě Malé Strany,
zejména náměstí«.
* Spolek magistrátních a obeeních
pomoc. úředníků král. hlav. města Prahy
konati bude mimořádnou slavnostní valnou hromadu
v neděli, dne 8. dubna t. r. o 10. hod. dopol. na
Staroměstské radnici, II. patro č. dv. 34. Na pro-
gramu jest: Návrh správního výboru na jmenování
slovut. P. T. p. JUDr. Vladimíra Srba, primátora
král. hl. města Prahy, za zásluhy humanity za prvého
čestného člena spolku.
Jeřábek
JUDr
Srba
Praha
staroměstský radnice
Karlův most
9
article
Divadlo.
Divadlo.
kanceláře Národního divadia. Dne
se dává Delibesova komická opera »Král to řekl«.
(2. čtvrt. předpl.) — Ustanovená na dnešek Suppéova
opereta »Fatinica« není možná, poněvadž pí. Olivová
stižena jest kat.rrhem. — Zítra jest Rossiniova opera
»Vilém Tell«. — V sobotu vystoupí naposled pan Jiří
Bittner jako host a sice opět jako Chevrial ve Feuil-
letově dramatu »Pařížský román«. — Dumasovo
drama »Cizinka«, ve kterém měl p. Bittner ještě vy-
stoupiti, není tou dobou možno, dílem k vůli choro-
bám pp. Seiferta a Šmahy, k vůli nimž nemohly se
díti zkoušky, dílem k vůli dovolené, kterou po svát-
cích nastoupí pí. Laudová k pohostinským hrám
v Záhřebě. — V činohře počnou dnes zkoušky ku
hře Maxe Dreyera »Zkušební kandidát« — V opeře
jsou denně zkoušky ku Glinkově opeře »Ruslana
Ludmila«, kterou regisseur p. Polák zcela nově sce-
nuje. — Ku slavnosti V. J. Tomáška poslaly po-
zdravný telegram také učitelky měšťanské dívčí školy
ve Skutči.
Delibesův
Olivová
Rossiniův
Tell
Bittner
Dumasův
Seifert
Šmaha
Laudová
Dreyer
Glinkův
Ruslan Ludmila
Polák
V J Tomášek
Záhřeb
Skuteč
10
article
Hudba.
Hudba.
Emanuel d'Astorga. Mluví se leckdys
o úpadku umění, zvláště o úpadku kostelní hudby.
Kdyby tomu tak bylo, nebylo by to ku podivu. Do
divadel chodí lidé bohatí a zámožní — a divadlům
dostává se i podpory zemské — do kostela chodí
většinou chuďasové. Tam mají snad ti chuďasové
podporovati církevní umění? Myslíme, že na našem
vzdělaném obecenstvu jest, aby umění podporovalo.
Na květnou neděli, dne 8. dubna bude nám popřáno
opět přesvědčiti se o krásách kostelního umění, jež
v Rudolfinu nám sv. Jakubský sbor předvede za ří-
zení řiditele kůru pan Douše. Hlavním číslem bude
Emanuela di Astorga »Stabat mater«, o kterém krát-
kými slovy chceme něco předeslati. Emanuel d'Astorga
narodil se dne 11. prosince 1681 na ostrově Sicilii
jako potomek knížecí rodiny Capece. Štaroslavná ro-
dina tato dala vlasti své mnoho mužů výtečných,
z nichž jedni jako státníci rozhodovali o osudech
vlasti své, druzí prolévali jako vojevůdcové za ni
svou krev, jiní proslavili se ve vědách. Emanuel, snad
poslední potomek rodiny své, měl jako labuť pronésti
rodině své zpěv poslední a proslaviti se jako skla-
datel. Otec Emanuelův, Giovano Capece byl plukov-
níkem císařských vojsk. Po smrti Karla II., krále
španělského, jímž zesnul poslední král španělský
z rodu habsburgského, povstala dlouholetá válka
o posloupnictví na trůně španělském. Ludvík XIV,,
král sluneční, zastával se svého vnuka Filipa z Anjou;
téhož hned na počátku války prohlásil místokrál nea-
polský za krále »obou Sicilií«. Šlechta sicilská však
rakousky smýšlející, vyslala Josefa Capece k císaři
Astorg
Douš
Emanuel
Emanuelův
Capec
Karel II
Ludvík XIV
Filip
Sicílie
Rudolfinum
Anja
11
article
Leopoldovi do Vídně o pomoe. Bylo však prozrazeno
vše, Girolamo Capece a 4 jiní šlechtici byli na ná-
městí neapolském před Castel Nuovo r. 1701 popra-
veni. Manželka i syn musili přihlížeti. Náhlá smrt
vysvobodila matku z další bolesti, srdce jí při popravě
puklo. Syn však následkem onoho hrozného dojmu
upadl v úplnou lhostejnost ku svému okolí. Avšak
již pouhá jeho přítomnost byla hrůzovládcům usta-
vičnou výčitkou, proto byl mladík odveden do krajiny
Leonu ve Španělích, a zde odevzdán do kláštera
Astorga; poněvadž jména rodinného nesměl více no-
siti, jmenován odtud d'Astorga, Emanuel z Astorgy.
Leopold
Capec
Leon
Španěl
Emanuel
Vídeň
Castel Nuovo
Astorg
12
article
Francesco Scarlatti, jinak neznámý, byl jeho učitelem
hudby a zpěvu. Emanuel vycvičen byl na výteč-
ného pěvce a skladatele, a tak dostal se ke dvoru
vévody z Parmy, kdež brzy vynikl jako slavný skla-
datel. Zvučný a měkký tenor jeho vnikal do každého
srdce; což divu, že vkradl se i do srdce neteře vé-
vodovy, krásné Alžběty Farneské, a že obapolná
čistá láska okrášlila na krátkou dobu truchlý život
d'Astorgův. Vévoda seznav to, poslal Emanuela do
Vídně ke dvoru vznešeného příznivce hudby, císaře
Leopolda. Alžběta Farnese stala se manželkou úhlav-
ního nepřítele Emanuela, krále Filipa španělského.
Po smrti císaře Leopolda počal stěhovavý život Ema-
nuelův; byl ve Španělích, v Portugalsku, v Italii,
v Anglii. Zde za 2letého pobytu složil své velikolepé
»Stabat mater«, jehož původní rukopis chová prý
knihovna oxfordská. Z Anglie d'Astorga vrátil se do
Německa, navštívil Prahu, Vratislav, Vídeň; ve Vra-
tislavi byl přítomen r. 1716 provedení své opery
Dafné. Poslední leta života svého trávil v nezjiště-
ném klášteře pražském, kdež 31. srpna 1736 zemřel.
Kdo míníš tudíž poslechnout si to vehkolepé dílo,
přijď a poslechni ty mladé nadšence.
Francesco Scarlatti
Emanuel vycvičit
Alžběta Farneský
Astorgův
Emanuel
Leopold
Farnese
Filip
Španěl
Parma
Vídeň
Portugalsko
Italia
Anglie
Německo
Praha
Dafné
13
article
Literatura.
Literatura.
Posudky.
P. J. Roothana: Návod k rozjímáuí, Z latiny pře-
ložil a poznámkami opatři Th dr. A. Kubíček. Cena
40 hal. Nákl. pap. knihl, ben. rajhr. Brno.
Malá knížecka sice, ale přináší na 62 stránkách tolik
látky zajímavé a potřebné, jíž se nevyrovnají celé knihy po
mnoha itech stránkách. Blah. Tomáš Kempenský přirovnal
rozjímání pokrmu duše a v kni e této se nám podává návod
jak se tento nezbytný pokrm připravuje. P. J. Roothan, ge-
nerál řádu Tovaryšstva Ježíšova (1785—1853) podává nám
tu návod, kterým bychom se dodělali daru rezjímání. V prvé
části »Čeho dbáti před rozjímáním« uvádí přípravu vzdálenou
a blízkou, v druhé »Čeho dbáti při rozjímání« rozděluje roz-
jímání samo na úvod, střed a konee a mluví pak v třetí
části o tom, čeho dbáti po rozjímání, totiž o zpytovánía
opakování. Nelze ani zdaleka naznačiti bohatství rad a my-
šlének v těchto kapitolách obsažených, zvláště střed rozji-
mání, celý postup proveden do podrobna. Dp překladatel
opatřil překlad svůj cennými poznámkami. Překlad se velmi
pěkně čte.
Knihu tuto dopo učujeme každému co nejvřeleji.
Roothan
doktor
A Kubíček
Tomáš kempenský
Ježíšův
Brno
14
article
Vzpomínky na vlasť českou v Italii. Kdo rád má
svoji vlasť, všude ji hledá, i v krajích vzdálených a snaží
se nalézti něco, co souvisí s dějinami národa, ať již ra-
dostnými, ať smutnými.
Též Italie skýtá nám mimo krásy své světoznámé, také
rozmanité vzpomínky na naši českou vlasť. Jsou to mimo
jiné město Feltro se svým freskovým obrazem představujícím
Karla IV s chotí Annou Svídnickou, v Benátkách a zvláště
v Římě, kde jest česká kollej, náhrobek biskupa Jenštejna
a j. Všecky tyto památky jsou sestaveny ve spísku »Vzpo-
mínky na vlasť českou v Italii«, který se hodí velice dobře
poutníkům do Říma. Stojí 1 K u dp. prof. dra. Aloisa Ko-
líska v Hodoníně.
Gulliverovy cesty do země trpaslíků a obrů.
Vypravuje H. Senický. (Sv. 35. Kytice.) Cena 50 kr.
J. L. Kober
Živá obrazotvornost dětská hledá se zálibou fantastickí
líčení cizích krajů báječných. K těm náleží i tato nám již
z dětských let známá kniha líčící všechny ty okolnosti po-
divuhodné, v nichž octil se Gulliver na ostrově maličkých
Liliputánů, u nichž slul pro velikost svou »člověk hora« a
pak v zemi obrů, kde tráví na dvoře královském v Brobdi-
gnaku. Líčení jest živé, není rozvláčné a dospělejším dětem
přiměřené, jež také dobře pobaví.
Karel Iva
Anna svídnický
profesor
doktor
ko
Gulliverův
Kober
Benátky
Řím
Jenštejn
Hodonín
Brobdi
svazek . 35
15
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Zločin uražení Jeho Veličenstva a člena
císařské rodiny. Byl doličován případ 21letého
truhlářského pomocníka Fr. Stupky, který letos dne
19. března v hostinci u Kroubů ve Zbečně popíjel
»z torbony« a prozpěvoval všeliké písně. Když již
dotáčeli druhý »hektor« a vše šlo na »regiments-
umkosty« pana domácího Vrska z Tuříně, spustil
Stupka zapovězenou píseň, následkem čehož byl za-
tčen a dovezen do Prahy. V tajném líčení, jemuž
předsedal pan president dr. Wokaun, byl Stupka od-
souzen pouze pro přestupek opilství na 3 týdny do
vězení. Veřejným žalobcem byl p. dr. Berg. Obvině-
ného, jehož čekal trest jinak velice krutý, obhajoval
p. dr. Žítek.
Pro zprávy o procesu polenském. Od-
povědný redaktor »Českého Listu« p. Auerswald a
vydavatel p. J. Hejnic byli obžalováni pro uveřejnění
zprávy o výsledku zkoumání krvavých skvrn na kal-
hotech Leopolda Hilsnera, nalezených v židovské syna-
goze ve Velkém Meziříčí na Moravě. Místo, kde
kalhoty byly schovány, prozradil žurnalistům praž-
ským a vídeňským Moric Izim Hilsner, bratr Leopol-
dův, načež byly skutečně nalezeny ve starém kufru
mezi hadry, napolo mokré a splesnivělé, ježto byly ve
vodě mýdlem zaprávány. Na základě § 8. byli od-
souzeni oba obžalovaní ku pokutě po 40 K, aneb
ku 4 dnům vězení. Předsedal rada vrch. zem. soudu
p. Stolla, veřejným žalobcem byl p. dr. šl. Pohnert.
Stupka
doktor
Wokaun
Berg
Žítek
Auerswald
J Hejnic
Hilsner
Moric
Izi
Leopol
Stoll
Pohnert
Francie
Zbečno
Praha
Velký Meziříčí
Morava
Kroub
16
title
Válka v jižní Afrlce.
jižní Afrlka
17
article
Kolem Bloemfonteinu sváděny jsou nyní
Kolem Bloemfonteinu sváděny jsou nyní
boje téměř den co den. Nemají sice velikého
a rozhodného účinku na výsledek války, ala štěstí
v nich Boerům přeje. Zdá se skutečně, jakoby nyní
po smrti generála Jouberta mladší v čelo Boerův po-
stavení generálové počínali si rozhodněji, čileji a pod-
nikavěji. Velikou ránu zadali Boerové Angličanům
tím, že zničili vodopád bloemfonteinský. Docílili tím
aspoň toho, že mašál Roberts bude moci vytáhnouti
dále na sever daleko později, nežli původně zamýšlel.
Z Londýna, 4. dubna. (T. k.) »Times« ozna-
mují z Bloemfonteinu dne 2. t. m.: Pohyby nepříte-
lovy prozrazují podnikavost a dokazují, že Boerové
v severní části Oranžského státu jsou mocnější, nežli
bylo se domýšleno. Akce Olivierova, jenž opětně ob-
sadil Ladybrand, potom stáhl posily a poznovu za-
bral Thabanecha, byla mistrovským strategickým dí-
lem, protože využitkoval při ní výhody jediného zra-
nitelného místa v posici, již zaujal maršál lord Roberts,
Joubert
Boerův
Boer
Roberts
Oranžský
Olivierův
Bloemfontein
Londýn
Times