1
masthead
Dne 5. dubna 1900.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY
3
masthead
Číslo 93. Strana 5.
4
article
21.—24. května na Strahově. 25.—28. května u Mal-
tézů na Malé Straně. 29. května až do 1. června u
sv. Štěpána. 2.—5. června u sv. Apolináře. 6.—9.
června u sv. Haštala. 10.,—13. června u sv. Cyrilla
a Methoděje v Karlíně. 14.—17. června ve hřbitov-
ním kostele v Košířích. 18.—21. června v Emausích
22.—25. čeryna u Milosrdných sester pod Petřínem.
26.—29. června ve Vršovicích. 30. června do 3. čer-
vence u sv. Ignáce u Jesuitů. Výstav trvá všude
každodenně od 8 hodin ráno až do 6 hodin u večer;
mše sv. výstavní začne všude v 7 hodin ráno, ve-
černí pobožnost o půl 6. hodině u večer.
Štěpán
Ignác
Strahov
Mala
Karlín
Košíře
Petřín
Vršovice
5
article
K pouti římské.
K pouti římské.
Včerejší naše lokálka neminula se účinkem;
zvláště z Prahy došlo od duchovenstva více přihlášek,
rovněž z venkova. Dosud však jsou ještě mnozí,
kteří poutnímu komité neoznámili určitě svého úča-
stenství; to ovšem není v pořádku, neboť také na
výboru se žádá, aby výpravci vlaku byl oznámen
určitý počet. Poukazujeme pouze na Moravany, kteří
ke konci nemohli již přihlášek přijati, poněvadž byly
pozdě zaslány. Proto, kdo míní účastniti
se pouti, nechť bez odkladu zašle po-
třebný obnos, aby v té věci konečně nastala
již náprava. Z vyššího duchovenstva dosud určité při-
hlášky nebyly zaslány, ač není možno další odklad
činiti. Proto vyzýváme svoje stoupence, aby se při-
hlásili k poutnímu vlaku, neboť jen tak bude možno
předběžné práce skončiti. K našemu vlaku se připojí
též více Moravanů, kteří takto jdou příkladem dobrým
bratřím Čechům. Proto: Vzhůru do Říma! nechť jest
heslem českého katolického lidu. Jak se nám ozna-
muje, odejeli včera vys. důst. p. kanovník litoměřický
dr. Michl a vdp. rektor biskup. semináře v Lito-
měřicích dr. Frant. Kordač do Říma, kde se zdrží
přes svátky velikonoční a připojí se v Římě k českým
poutníkům.
Veškeré peněžní zásilky dodávány buďtež pod
adresou: vdp. Jan Drozd, profesor a sta-
rosta sv.-Václavské záložny v Praze a spolu-
jednatel komitétu v příčině pouti římské.
Moravan
Čecho
doktor
Michl
František
Kordač
Jan drozd
Praha
Řím
6
article
1. Za jízdu z Prahy (a Velkého Oseku)
do Vídně:
I. třída 52 K 40 h, II. tř. 23 K 28 h, III.
tř. 12 K 60 H.
Z Čáslavi do Vídně:
I. třída 45 K 92 h, II. tř. 22 K 96 h, III.
tř. 11 K 50 h.
Z Německého Brodu do Vídně:
I. třída 38 K 26 h, II. tř. 19K 14 h, III.
tř. 9 K 58 b.
Z Jihlavy do Vídně:
I. třída 30 K 60 h, II. tř. 15 K 30 h, III.
tř. 7 K 66 h.
Ze Znojma do Vídně:
I. třída 15 K 23 h, II. tř. 7 K 66 h, I.
tř. 3 K 84 h.
2. Za jízdu z Vídně do Říma a zpět, za-
opatření na cestě a při desítidenním po-
bytu v Římě:
v I. třídě 255 zl. čili 510 K,
v II. třídě 190 zl. čili 380 K
v III. třídě 125 zl. čili 250 K.
Jen v mimořádných případech za jízdu bez opa-
tření v Římě:
v II. tř. 105 zl. čili 210 K, v III. tř. 80 zl.
čili 160 K.
3. Za jízdu do Neapole a zpět a veškeré
zaopatření na cestě, ovšem jen pro ty,
kdož sobě toho výslovně přáti budou:
v III. třídě 100 zl. čili 200 K,
v III. třídě 85 zl. čili 170 K.
Peníze rakouské za vlašské obstará též komité,
jinak doporučuje směnárnu Živnostenské banky pro
Čechy a Moravu na Příkopě.
Praha
Velký Osek
Vídeň
Čáslav
německý Brod
Jihlava
Znojmo
Řím
Neapol
Čechy
Morava
živnostenský banka
7
article
Emanuel Tonner
Emanuel Tonner
Náhle a neočekávaně dokončil včera před půl-
nocí vezdejší pouť svoji jeden z veteránů mezi vla-
stenci českými — řiditel obchodní akademie Ema-
nuel Tonner. Ještě v pondělí účastnil se schůze
sboru obecních starších, kde návrhem na odročení
debaty činně do jednání zasáhl, v úterý pak strávil
dopoledne i odpoledne jednak v ústavu, jednak v zájmu
úředním u kurátora akademie p. prof. Bráfa, jsa jako
obyčejně při dobrém humoru. Kolem půl 12. hod.
v noci, když svoji churavé choti lék podal, bylo mu
náhle nevolno — trpělť od nějakého času asthmati-
ckými záchvaty — a než nejstarší dceruška, kterou
matka rychle vzbudila, mohla mu podati obvyklý lék,
klesl již se smrtelným chrapotem na lože, na němž
za málo okamžiků skonal.
Jeho neočekávaná smrt dotkne se bolestně všech
uvědomělých Čechů. Stálť Emanuel Tonner od samého
počátku v řadách bojovníků za práva národa českého
a nejen to, utržil v něm také ony čestné rány, jež
každého činí váženým a národu milým. Náležeje dět-
stvím a věkem jinošským době probuzení, ocitnul se
jako 19letý student r. 1848 v plném víru tehdejších
bouří a účastnil se hnutí toho, takže jen s nouzí
unikl odsouzení, byl pak r. 1849 hlavním spolu-
pracovníkem »Slovanské Lípy« a členem »Bratrstva
česko-moravského«, pročež jako přečetní jiní stíhán
byl vojenským soudem na Hradčanech, při čemž však
šťastně ušel hrozícímu odsouzení. Sotva pak minula
těžká doba bachovského absolutismu, ocitnul se již
opět na kolbišti politickém, na němž přese všecky
svízele a strasti, způsobené pronásledováním v letech
šedesátých a domácími boji v letech pozdějších, se-
trval do poslední chvíle.
Tonner
profesor
Bráf
Čecho
Hradčany
obchodní akademie Ema
českýmoravský
8
article
Emanuel Tonner narodil se 25. prosince 1829
ve Zdíkově na Šumavě jako syn hospodářského ři-
ditele. Po dokonaných studiích, do kteréhož času
spadá výše vzpomenutý bouřlivý rok 1848 a vydání
prvního jeho literárního díla, totiž (1851) metrického
překladu srbských písní s přiloženým originálem, ode-
bral se r. 1854 do Haliče, kde byl v Přemyšlu a
později v Řešově supplujícím učitelem. R. 1856 vrátil
se do Prahy, kde byl jmenován profesorem na ně-
mecké obchodní akademii.
Roku 1860 učinila mu možným obnovená ústava,
aby se věnoval opět přímo záležitostem národním
Toho roku stal se spolupracovníkem »Času« (jiného
nežli nynějšího), který založil před nedávnem zemřelý
dr. Krása, a o rok později přestoupil do redakce »N.
Listů«. Zde uveřejnil r. 1863 řadu článků s názvem
»Poláci a Češi«, které vyšly také jako samostatný
otisk a byly přeloženy i do polštiny. Téhož roku
však byl pro svoje smýšlení od německého předsta-
venstva obchodní akademie zbaven svého učitelského
úřadu, načež byl jmenován profesorem na zřízené
právě vyšší dívčí škole
Roku 1866 vydal překlad Habernfeldova »Bel-
lum bohemicum« (Válka česká) a r. 1867 stal se
spoluzakladatelem »Světozora«, jehož byl po nějakou
dobu redaktorem.
Tonner
doktor
Krása
Polák
Čech
Zdíkov
Šumava
Halič
Přemyšl
Řešov
Praha
9
article
Toho roku dostal se pro několik nepatrných slov
se svým bratrem Augustem před soud a oba byli
nuceni ztráviti 6 měsíců v novoměstské radnici, kde
zesnulý přeložil Pavla Stránského »Res publica bo-
jema«, kdežto »Matice Lidu« mezi tím vydala jeho
překlad Balbínovy »Rozpravy na obranu jazyka slo-
vanského, zvláště pak českého«. Roku 1872 stal se
Tonner řiditelem tehdy založené obchodní akademie.
Byv již r. 1861 a 1867 zvolen za poslance na sněmu
českém stal se r. 1879 také zástupcem na říšské
radě, kde náležel k mladočeské skupině českého
klubu. Když však r. 1883 jednalo se o školní no-
vellu, rozhodl Tonner spolu s posl. Adámkem dlouhý
parlamentární zápas svým hlasem ve prospěch před-
lohy, což mělo za následek, že se dostal do sporu se
stranou mladočeskou, k níž dosud náležel. Složiv
z této příčiny mandát, aby voličstvo samo mohlo spor
jeho se stranou rozhodnouti, podlehl při nové volbě
dru Edvardovi Grégrovi, byl však staročeskou stranou
ihned kandidován na Benešovsku.
V následujících letech, zejména v době punktací
byl velmi často v zápase se svými někdejšími politi-
ckými přáteli a skončil konečně svoji parlamentární
činnost při oněch volbách, ve kterých strana mlado-
česká opanovala nadobro pole.
August
Pavel Stránský
Balbínův
Tonner
Adámek
Grégr
Benešovsko
český klub
10
article
Od této doby věnoval se již jenom svému úřadu
řiditelskému, záležitostem obecním a menším pracím
literárním, těše se při tom všeobecné vážnosti jak
u politických přátel, tak u protivníků. S ním odešel
jeden z posledních svědků a účastníků veliké doby
probuzení národa českého a zápasu jeho za práva,
muž oplývající do věku kmetského vřelým nadšením
a oním idealismem, kterému nynější věk už sotva
rozumí, pro které však mu národ český zachová ne-
hynoucí vděčnou vzpomínku.
V Tonnerovi odchází národu českému rozhodně
rázovitá osoba i co do rozhledu i co do formy a to
jak v soukromí, tak i v životě veřejném. Tonner byl
blízkým i našemu časopisu, nehledě ani ku poctivému
a přímému jeho smýšlení, s kterým se nikdy netajil.
Vzpomenouti tu s povděkem sluší i vystoupení jeho
na staroměstské radnici v otázce Husova pomníku.
Vzájemnosti česko-polské ubyl zase vřelý zastancea
opravdový přítel. Zesnulý Tonner působil též ve pro-
spěch stavby velechrámu sv. Víta, čímž ztrácí Jed-
nota Svatovítská velmi horlivého člena.
Když před měsícem doprovázeli jsme dra
Josefa Hubáčka na posvátný Vyšehrad, kdož by
byl tušil, že z řad našich odejde nejdříve platný člen
konservativní strany — Emanuel Tonner, muž vzorné
snaživosti a vlastenecké práce!
Budiž mu zachována nehynoucí paměť!
Pohřeb zesnulého koná se zítra dne 6. dubna
o 3. hodině odpoledne z chrámu Páně u sv. Štěpána
na hřbitov olšanský. Zádušní mše sv. slouží se pak
v sobotu dne 7. dubna o 10. hod. dopoledne v témže
chrámu Páně.
Tonner
Husův
svatý . Vít
Hubáček
Štěpán
Vyšehrad
Olšanský
11
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
J. M. ndp. kníže arcibiskup Lev svob.
pán ze Skrbenských. Nemoc Jeho knížecí Milosti
se značně zlepšila, chřipka již zmizela, tak že nejdů-
stojnější arcipastýř mohl opustiti lůžko. Audiencí
však dosud udíleti nemůže, poněvadž následky
chřipky nezmizí ihned. Dosud ze světnice Jeho Mil.
nevychází. Po stavu nemoci dotazovalo se těchto dní
opět více duchovních a světských hodnostářů, jako
J. M. probošt Ant. Hora, paní: baronka Skrbenská,
hrab. Žerotínová, bar. Hennetová, hrab. Latourová,
hrab. Matincloit, bar. Herbertová, hrab. Johanna
Sporková aj.
* Pomník J. V. císařovně objednal císai
František Josef I. — dle zprávy »Tabletu« — u ber-
línské firmy, kteráž zhotoví pomník ozdobený pal-
mami a zamilovanými květinami zvěčnělé císařovny.
Na vrchu pomníku bude se skvíti kříž a dole bude
anděl držící nápis: »In memoriam sempiternam —
Na věčnou památku.«
* JUDr. Prokop Podlipský . Včera o 3.
hodině odpolední skonal po dlouhé nemoci plné útrap
advokát, zemský poslanec a starosta Národní Jednoty
severočeské pan dr. P. Podlipský. Narodil se
9. srpna 1859 v Praze. Byl synem známého praž-
ského lékaře a předáka českého života z dob poli-
tického a národního probuzení MUDra. O. P. Pod-
lipského a české spisovatelky Žofie Podlipské. Jeho
sestra provdána jest za dra. Jar. Vrchlického. Roku
1877 absolvoval akademické gymnasium a roku 1881
práva v Praze. Později otevřel si advokátní kancelář.
ndp
pán
Skrbenský
Antonín
Skrbenská
Žerotínová
Latourová
Matincloit
Herbertová
Sporková
císařovna
František
Josef
JUDr
Prokop
doktor
P Podlipský
Mudra
Podlipský
Vrchlický
Praha
12
article
Roku 1893 zvolen byl do sboru obecních starších a
r. 1894 do městské rady, kdež setrval až do minu-
lého roku, kdy choroba znemožnila mu znovu kandi-
dovati. Roku 1895 zvolen byl ve volebním okresu
městském Rychnov n. Kněžnou, Kostelec nad Orlicí,
Žamberk a Dobruška poslancem na sněmu zemském
a od r. 1896 byl náhradníkem přísedícího zemského
výboru. Horlivou činnost rozvinoval ve spolkovém
životě českém a zejména v ochranném spolku našich
menšin v Národní Jednotě severočeské, kdež zvolen
r. 1891 pokladníkem. Funkci tuto zastával až do
r. 1895, kdy na dobu dvou let vzdal se veškeré čin-
nosti. V lednu r. 1897 zvolen byl starostou a setr-
val v tomto úřadě, jemuž věnoval největší péči a píli
až do své předčasné smrti. Účastnil se četných schůzí
a přednášek v ohroženém území. Poslední jeho ve-
řejné vystoupení bylo na poslední valné hromadě
Jednoty, jíž s napjetím všech svých sil, vražednou
chorobou ledvin podlomených, řídil. Krátce na to pak
upoutala jej nemoc na lůžko. Když na den sv. Vá-
clava m. r. svolán byl příznivci českých menšin do
Prahy sjezd, projevil přání, aby byl o jeho průběhu
informován, ale lékaři bylo mu zakázáno jakékoli vzru-
šení. Od těch dob již nemoc rapidně pokračovala a
v poslední době byl již skon očekáván každým oka-
mžikem. — V dobách svých studií byl po 2 leta
starostou býv. Akademického čtenářského spolku. Byl
také redaktorem »České revue«. Pohřeb bude konán
v sobotu. R. i. p.
městský Rychnov můj
Kněžná
Kostelec nad Orlice
Žamberk
Dobruška
Praha
Český revue
13
article
Boj o mandát na Semilsku a Že-
leznobrodsku. Píše se nám: Po odstoupení posl.
dra Černohorského za okres semilsko-železnobrodský
přihlásilo se sedm kandidátů za poslance do
zemského sněmu, mezi nimiž také dva páni učitelové
a sice Janoušek a Schuster. O to se velice
zajímá »Ústřední jednota učitelská« v Praze, která
straníc panu učiteli Schustrovi, doporučila učitelským
jednotám v Semilech a v Železném Brodě p. učitele
Schustera, poněvadž prý by nejlépe dovedl
hájiti zájmy učitelstva. Když se pak pan
učitel Schuster dověděl, že proti němu kandiduje pan
řídící Janoušek z Roztok, z obavy před mocným kon-
kurentem svým dopsal »Ústřední jednotě učitelstva«
v Praze, která dopisem pokynula panu učiteli Janou-
škovi, aby se i hned kandidatury své vzdal ve pro-
spěch Schustera. Poněvadž však p. učitel Janoušek
již měl oznámenou veřejnou schůzi v Podmoklicícha
kandidatury své vzdáti se nechtěl, hrozí mu p. učitel
Schuster, že ho bude žalovati pro poškozování práv
prý mu přináležejících. Dne 3. dubna skutečně se p.
učitel Janoušek do schůze veřejné nedostavil. I obrá-
tila se učitelská jednota »Budeč« v Železném Brodě
do Prahy na p. učitele Petráka; a když mu vyložila,
že místní poměry jsou příznivější pro p. Janouška,
stavěl se p. Petrák jako když o ničem neví a pro-
hlásil, že v politice oni nechtějí rozhodovati. Jest sku-
tečně ku podivu, že »Ústřední jednota učitelská-
v Praze má na mysli pouze zájmy stavu
učitelského příkře se stavíc proti
zájmům občanstva všech ostatních
tří d.
* Při deplňovacích volbách do zem-
ského sněmu za statky nesvěřenské zvolení
Černohorský
Janoušek
Schuster
Schustr
Jana
Petrák
Praha
Semily
Železný Brod
Roztoky
Budeč