1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 9. července 19 3.
Praha
4
article
lu ranní a večerní llety
předpláci ses
v Praze v administran-
na měsle
na čtvrt ieta.! 8 K —
s dvojí donáškou
na měsln.
K s4
na čtvrt- leta ..
7kani
ve fiIlálk ách
na měsle . . . . 1 K 80
Poštou-
na měsle-
na čtvrt lsta . . 9 K a0h
s dvoji zásílkou
na měsle
na tvr iota . . S B
Pošta
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Po volbách haličských.
Nepodařilo se dílo smíru místodržite-
lům v obou největších korunních zemích
rakouských, v Čechách a v Haliči. U nás
národnostní zápas má už své historické
právo a proto bylo by se pokládalo za malý
zázrak, kdyby se bylo kn. Thunoví podaři-
lo sblížiti oba národní kmeny aspoň na to-
lik, aby klidně vedle sebe na zemském sně-
mě vyřizovali potřeby, společné oběma ná-
rodům. Před rokem se skoro zdálo, že ten-
to zázrak se kn. Thunovi podaří a snad by
se byl skutečně podařil, kdyby do pracně
připravenéhc díla nebyl hrubou rukou za-
sáhl ministr spravedlnosti Hochenburgera
nebyl jediným nezákonným nařízením roz-
bořil, co dvě leta s velikým namáháním sta-
věno.
V Haliči jsou národní spory novějšího
data. Maloruské obyvatelstvo teprve se
tam probouzí k národnímu vědomí a jeho
zápas o národní práva trvá sotva dvě dese-
tiletí. Maloruští poslanci přednášeli ovšem
své stesky na haličském sněmě i dříve, ale
tyto stesky měly jen význam akademický,
poněvadž stěžovatelé nikdy se nechápal
ostřejších zbraní, aby si splnění svých po-
žadavků vynutili. Ostřejší tonina na lavi-
cích maloruských započala v haličském
sněmě teprve tehdy, když vedení maloru-
ského lidu přešlo v ruce mladé, politicky
nevyškolené a proto odvážné a bezohledné
strany ukrajinské.
Thun
Praha
Čechy
Halič
6
article
Ukrajinci zkoušeli své polítické síly
nejprve na poli, lidu nejbližším, na poli ná-
rodohospodářském. Podnítili pracovný lid
proti vyděračnému hospodaření polských
velkostatkářů, vlastně jejich nájemců, kteří
platili za polní práce tak bídně, že lid se
prací nemohl uživiti a byl nucen utíkati
z Haliče na práci do Němec. Vznikaly poln
stávky v době žní, které končívaly zakro-
čením četnictva a krveprolitím. Po polních
stávkách přišly hlučné demonstrace studu-
jící mládeže ukrajinské na středních ško-
lách a zvláště na universitě, které stály si-
ce leckterého ukrajinského demonstranta
existenci, za to však přesvědčily i Poláky.
že jest v jich vlastním zájmu, když se na
své universitě zbaví Ukrajinců a zřídí se
pro ně universita zvláštní.
Ukrajinec
Němec
Polák
Halič
7
article
Konečně Ukrajinci přenesli svůj zápas
na pole nejsprávnější a pro Poláky nejcitel-
nější — do zemského sněmu. Po rozdělení
Polska a přivtělení krakovské republiky
k Rakousku jest haličský zemský sněm
jediným zákonodárným sborem, v němž
Poláci byli do nedávna svými pány a skrz
nějž právem se mohli pokládati za národ
politický. V tomto sněmě, jako ve starých
sněmech neodvislého Polska, rozhodovala
polská šlechta, která úzkostlivě dbala pra-
vomocí svého sněmu a také ve Vídní byla
hlavním obráncem zemské autonomie. Tu
však ukrajinští poslanci vystoupili na sně-
mě s požadavkem, aby se Poláci s nimi
rozdělili o politická práva v zemi, která ne-
ní jen polská, nýbrž téměř z poloviny také
maloruská a když Poláci nehodlali vyho-
věti, odpověděli jim obstrukcí, jež po celé
minulé sněmovní období zmařila veškeru
zákonodárnou činnost sněmu a tím zničila
to, co Polákům bylo nejdražší — samo-
správný sněm.
Poněvadž násilím ukrajinskou ob-
strukci nebylo možno zdolati, došlo na vy-
jednávání. Ve Vídni se vyjednávalo o zří-
zení samostatné maloruské university, ve
Lvově o takovou změnu zemského zřízeni
a sněmovního volebního řádu, jež by vyho-
věla nejhlavnějším požadavkům ukrajin-
ského klubu a zabezpečila sněmovní děl-
nost. Obojí vyjednávání vedl místodržitel
Ukrajinec
Polák
Polsko
Rakousko
Vídeň
Lvov
8
article
dr. Bobrzyňski a dařilo se mu celkem do-
bře. V otázce universitní bylo třeba odstra-
niti jen některé formální závady; v otázce
reformy zemského zřízení a nového voleb-
ního řádu dosaženo již úplné dohody mezi
zástupci polské sněmovní většiny a Ukra-
jinci, když tu celé dílo zhatil protest pol-
ských biskupů.
Zmar pokusů o dohodu v obou zemích.
v Čechách i v Haliči, spadá do téže doby
Ale vídeňská vláda zachovala se k zemské
krisi jinak v Čechách, jinak v Haliči. V
Čechách nehnula prstem, aby umožnila
zemskému výboru ústavní vedení zemské-
ho hospodářství, v Haliči však nečekala, až
dojde na finanční úpadek zemský, nýbrž
ústavně práce neschopný sněm rozpustila
a dala slovo voličům, aby novými volbami
vyslovili své mínění o chystané reformě
zemského zřízení a volebního řádu. Volby.
jež započaly 30. června ve venkovských
obcích, skončily včera volbou v kurii vel-
kostatkářské. Ač neznáme do té chvíle vý-
sledku včerejších voleb, můžeme si učiniti
již nyní aspoň příbližný obraz budoucího
haličského sněmu.
doktor
Bobrzyňski
Čechy
Halič
9
article
Venkovské obce, jež volí dle starého
volebního řádu 74 poslance, zvolily 50
stoupenců smluvené volební opravy a 24
odpůrce. Z měst, jež volí 28 poslanců, zvo-
leno zjevných odpůrců vyrovnání s Malo-
rusy jen 5; obchodní komory zvolily tři
stoupence dohody. Odpůrců dohodyz
prvých tří kurií jest tedy jen 29, k nimž
sluší připočísti ještě aspoň pět virilistů, ka-
tolických biskupů. Ale v kurii velkostat-
kářské, jež volí 44 poslance, z nichž 31 ve
východní Haliči, která jest doménou Podo-
láků a centrovců, hlavních odpůrců vy-
rovnání, bylo najisto zvoleno více než 25
odpůrců vyrovnání, čímž počet odpůrců
smíru s Malorusy dostoupí čísla 60, a tím
je zmařena naděje, že nový sněm uzákoní
smluvenou s Ukrajinci dohodu, kterou v
starém sněmě zmařila oposice klerikálně-
všepolsko-centrovsko-podolská.
Halič
10
article
Dohoda polsko-ukrajinská, provedená
za vedení dra. Bobrzyňského, je tedy
pohřbena a nynější místodržitel, ryt. Vitold
Korytowski musí hledati novou základnu
chce-li se pokusiti o smír, jehož země ne-
zbytně potřebuje. Úkol ryt. Korytowského
bude však obtížnější, než byl úkol dra
Bobrzyňského. Na polské straně ubylo přá-
tel dohody — krakovských konservativců
a lidovců z tábora Jana Stapiňského
polských demokratů i s pokrokovci nepři-
bylo, přibylo však mezi odpůrci dohody
centrovců, k nimž se druží nová klerikální
lidová strana křesťanská, vyvolaná agitací
katolické hierarchie a vládnoucí hned na
ponejprv 8 mandáty.
Na straně maloruské Ukrajinci, kteř
měli ve starém sněmě koncem zasedání
s umírněnými Starorusy 18 mandátů, doby-
li při nových volbách mandátů 31 a ne-
jenom při novém vyjednávání ničeho ne-
sleví ze svých požadavků, nýbrž obnov
i ty tužby, od nichž na nátlak dra. Bo-
brziňského na čas upustili. Jestliže ve sta-
rém sněmě 16 Ukrajinců mohlo po léta ma-
řiti sněmovní práci, bude to tím snažší ny-
ní straně, vládnoucí 31 hlasem.
Krise v haličském sněmě se tedy no-
vými volbami značně zostřila; ale krise
haličská ozve se i na říšské radě, do níž
zástupcí přátel a odpůrců reformy se vráti
rozeštváni a znepřátelení více, než byl
před volbami. K rozdvojenému táboru jiho-
slovanskému a českému přibude rozdvoje-
ný tábor polský a proti rozeštvaným Slo-
vanům bude státi jednotný šik německý
Smutné vyhlídky!
Vitold
Bobrzyňský
Stapiňský
Ukrajinec
11
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Válečná proklamace srbská.
Z Bělehradu, 8. července. (K. k.) Ve
zvláštním vydání úřadního listu,
odpoledne rozšiřovaném je uve-
řejněna válečná proklamace.
Rumunsko hotovo do války. Zbytečné
snahy rakousko-uherského vyslance
a trojdohody.
Z Bukurešti, 8. července. Vojenská
opatření pro vtrhnutí rumunské ar-
mády do Bulharska event. k válce
jsou ukončena. Na bulharských hra-
nicích stojí 150.000 mužů pěchoty,
iízdy i dělostřelectva. Jakákoliv diplomatická
akce přichází pozdě. Jen Sofije může
zabrániti nejhoršímu dalekosáhlými kon-
cesemí.
Rakousko-uherský vyslanec prine Für-
stenberg z rozkazu své vlády stále se
snaží zprostředkovati, leč na zdejších
informovaných místech prohlašuje se, že
jeho snahy jsou bezúčelny. Také di-
plomati trojdohody pracují energicky.
aby zamezili válce. Rozhodnuti o válce stane
se nejpozději pozejtří.
Bělehrad
Rumunsko
Bukurešť
Bulharsko
12
article
Ústup Srbů k Niši.
Ústup Srbů k Niši.
Ze Sofije, 8. července. Srbové ustoupil
na opevněnou čáru k Niši a zničili trat
dráhy Niš-Pirot.
V bojích u Kočan a Štipu
Ze Solije, 8. července. Přibylí sem ra-
nění vypravují strašně podrobnosti o bojích
u Kočan a štipu. Odpůrci vrhli se vzájemně
na sebe a snažili se, odhodivši zbraně, se
uškrtíti. Při posledním útoku na 17. srbský
pluk u štipu, který byl téměř celý pobit.
podnikly makedonské prapory, v jejichž středu
šla hudba, hzající Šumí Marica, útok na bo-
dáky a Srby se strašnými ztrátami odrazili
Německo s Rakouskem pro dohodu
Bulharska s Rumunskem.
Ze Sofije, 8. července. Německo a
Rakousko podnikly u bulharské vlády
krok, aby jí doporučily dohodu s Ru-
munskem.
Srba
Kočan
Štip
Niš
Pirot
Marica
Německo
Rakousko
Bulharsko
Rumunsko
Sofij
Solij
13
article
Bulharské naděje i obavy.
Bulharské naděje i obavy.
Z Paříže, 8. července. Dle došlých sem
zpráv ze Sofije převládá tam dojem, že
boje se Srbskem skončí úspěchem,
kdežto boje s Řeckem jsou ztraceny.
O vojenských operacích nebyl vydán včera
žádný bullelin.
Bulhaří v Kňaževcí a útok na Zaječar.
Z Bělehradu, 8. července. Úřadní tisková
kancelář sděluje: Silná bulharská kolona, je-
jíž posice byly při starých srbsko-bulharských
hranicích naproti Kňaževci, postoupila na
srbské území. Protože Kňaževac byl hájen
slabými srbskými oddíly, mohla nepřátelská
kolona vniknouti do tohoto města, které lež
při samých hranicích. Po krátkém bojí srbské
oddíly opustily město, které Bulhaři obsadili.
Na celé cestě od hranic až ke Kňaževci za-
pálili Bulhaři vesnice, mezi jinými vesnici Po-
lom, která byla nejvíce poškozena. Barbarské
jednání Bulharů, připomínající doby turecké
vyvolalo rozhořčení. Byl dán rozkaz, aby po-
třebné posily spěchaly do Kňaževce.
Bulhaři napadli opětně Zaječar. Vý
sledek boje není ještě znám.
Intervence velmocí zatím není možna.
Z Londýna, 8. července. V politických a
diplomatických kruzích se proslýchá, že ve
včerejší velevyslanecké konferenci projedná-
vala se také otázka, jaké stanovis ko
Kňaževac
Bulhar
Paříž
Sofijá
Srbsko
Řecko
Bělehrad
Zaječar
Londýn
Vý sledek
14
article
velmoci zaujati mají vůči nové
balkánské válce. Konference se usnesla.
že zatím je intervence velmocí na Balkáně ne-
možnou a musí se spokojiti pouze úlohou inter
essovaných pozorovatelů.
Z Londýna, 8. července. Návrh francouz
ské vlády, aby veškeré velmoci se zavázaly
ku principu neintervence, označuje se zde za
beznadějný. Je zde domněnka, že přede-
vším Rakousko-Uhersko a Rusko se k němu
nepřípojí. Tyto oba státy považovány jsou za
hlavní faktory krise a musí si tudíž
vyhraditi úplnou volnost, především Rakou-
sko-Uhersko, které — po názoru zdejších
kruhů — může každou chvili očeká-
vativálkuna vlastníchhranicích
Naděje, že nová balkánská válka bude brzy
ukončena a že se dá docíliti pokojné dohody
mezi balkánskými státy, naprosto zde zmizela
Rozladění proti dru. Danevu.
Z Paříže, 8. července. Proti Danevu s
vzmáhá dle zpráv ze Sofije rozladění v
Bulharsku. Jest činěn zodpovědným z
situaci, poněvadž způsobil odstoupení Ge-
šova, který by spíše byl pokojným z pů-
sobem konflikt rozřešil.
Z tiskové kanceláře srbské.
Z Bělehradu, 8. července. (K. k.) Jsme
zmocnění co nejkategoričtěji vyvrátiti zprávy
rozšířené v zahraničném tisku, jakoby Srbové
byli první napadli Bulhary v krajině mezi
Danevo
Srba
Bulhar
Balkán
Londýn
Rakousko
Uhersko
Rusko
skoUhersko
Paříž
Bulharsko
Bělehrad
15
article
Kňaževcem a Belgradčíkem. Rovněž jsou ne-
pravdivy zprávy, že Bulhaří odrazili naše ú-
toky jihozápadně od Štípu. Bulhaři nasazuji
vše, aby rozšířili přesvědčení, že Srbové jsou
útočníci a oni obhájci. Vyličují jako velký ú-
spěch, že mohli udržeti několik posic, které
měli již před válkou. Jak nyní je známo, jsou
to Bulhaři, kteří zahájili útoky v naději, že
nás neočekávaným útokem zatlačí zpět a
zmocní se Ovčího Pole. Chopili se také na
celé čáře ofensivy. Naše levé křídlo zahnale
jejich pravé křídlo a zatlačilo Bulhary nej-
prve na druhý břeh Zletovky, na to přes Bre-
galnici a připravilo jim úplnou porážku. Bě-
kem této doby tlačily naše oddíly, jež našemu
levému křídlu sloužily jako podpora, bulhar-
ské vojsko u Štipu z posic, jichž tito prvým
útokem dobyli. Bulharské vojsko bylo za-
hnáno zpět, až do svých starých posic. Nyní
kdy pokus se nezdařil, nezmiňují se Bulhar
ani slovem o porážce svého pravého křídla
ěstup do bývalých posic neličí jako výsledel
nezdaru svého ofensivního postupu, nýbrž
jako úspěšné odražení jednoho útoku, jejž ne
správně připisují nám.
Bulhařit
Bulhar
Srba
Štípa
16
article
Ruská ministerská konference.
Z Petrohradu, 8. července. Ve vysokých
ruských vládních kruzích je dosud nálana
klidná. Ministr Sazonov se uchýlil do Carské-
ho Sela, aby se tam zotavíl a přibude v sobotu
do Petěrhofu, kde účastní se plukovní slav-
nosti a podá carovi zprávu o sítuaci. Sou-
časně přítomni budou také všichní ostatní mi-
nistří, kteří konati budou konferenci v Petro-
hradě, věnovanou balkánským záležitostem
Výklad protirakouských projevů v Rumunsku
Z Bukurešti, 6. července. (K. k.) S rozho
dujícího místa sdělují. Manifestace v rumun-
ských městech venkovských proti Rakousko-
Uhersku vysvětlují se hlavně tím, že sev
obyvatelstvu říká, že Rumunsko nemobilisuje
proti Bulharsku, nýbrž proti Rakousko-Uher-
sku. Dále vypravuje se, že rakousko-uherská
armáda mobilisuje proti Rumunsku. Proti těm-
to absurdním nebo zlomyslným výmyslům ru-
munská vláda dala prefektům pokyny, by oby-
vatelstvo poučili a zabránili protirakouským
projevům, jež postrádají všelikého podkladu
(Viz poslední zprávy.
Sazonov
Selo
Petrohrad
Petěrhof
Petrahradit
Rumunsko
Bukurešť
Rakousko
Uhersko
Bulharsko
Uhry
17
article
V drobném prodejle
ranní číslo o sobs
zaf s
večerní
. . . . . za lt
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . 10b
večerni a
Inaerátv
platí se hotově napřed.
Předplaeení a inserty přijímá
administrace v Marianskě ul. , s
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárna a oxpadlee
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracei
Mariansk ulice
18
title
Politický přehled.
19
article
Země české.
Země české.
Všecky strany k součinnostíí
V neděli uspořádán byl v Želetavě na Mc-
ravě politický tábor lídu. Hlavním řečníkem
tohoto táboru byl posl. Staněk, nynější před-
seda říšského klubu agrárního. Po situačních
úvahách promluvil posl. Staněk o společněm
českém klubu ve Vídni; sjednocení všech če-
ských stran ve vídeňském parlamentě uznal
nutným, a to k vůli ozdravění celkových po-
měrů parlamentních a k vůli úspěšnější prácí
českého poselstva ve Vídni. Proto k součin-
nosti ve Vídni zval i poslance svobodomyslně
i klerikální a i sociální demokraty. Při tom
klerikálům vytýkal, že důsledky zemského
volebního boje moravského přenášejí i na
pole vídeňského parlamentu, kde jest přede
vším jiným třeba součinnosti všech českých síl.
Že jí skutečně je třeba, toho zajisté nikdo
nepopírá. Také je jisto, že Němcům je česká
roztříštěnost na říšské radě vhod. Lze tak sou-
diti z řeči, kterou v pondělí ke svým voličům
v Jihlavě promluvil posl. dr. Gross, předseda
německo-nacionálního svazu na říšské radě.
Dr. Gross tam vyslovil nadějí, že roztříštěnost
Čechů, ač zajisté v národních věcech budou
postupovati společně, přece jenom ne nepod-
statně oslabí mocenské postavení jejich ve
O poměru Němců ku projek, oktrojírek
v Čechách
promluvil, jak jsme zaznamenali již 2. t. m.,
dvor. rada dr. Bachmann a to v Broumově.
Teprve nyní však je — v „Trautenauer Wo-
chenblatt“ — uveřejněn aspoň stručný výňa-
tek z broumovské řeči dvor. rady Bachmanna.
Staněk
Němec
doktor
Gross
Čecho
Bachmann
Želetava
Mce
Vídeň
Jihlava
Čechy
Broumov
Trautenauer wo
20
article
Dle zmíněného referátu vyslovil se dvor. rada
Bachmann v podstatě takto: Úspěch německé
obstrukce jeví se v rozvratu českého nehospo-
dářství v zemi. Protože dr. Pinkas bezvýsled-
ně hledal nové peníze pro správu zemskou,
bude zemský výbor muset prohlásit, že dále
nemůže vésti záležitosti zemské. Poněvadž
tento ústavní orgán jeví se neschopným zavé-
sti pořádek v zemském hospodářství, musí za-
kročiti moc vládní, suverenní právo koruny
to způsobem práva nutnosti. Němci rádí se po-
drobí vůli císařově, ale přece musejí dbáti to-
ho, aby císařskými reskripty nebyla změněna
pouze forma, při čemž však by byl zachován
starý stav věcí. Správní komise smí vyřizovati
jenom nejdůležitější nezbytné záležitosti, must
býti obmezena jenom na krátkou dobu a smí
miti toliko úzce vymezené právo.
Tak se tedy míní dvor. rada Bachmann
podrobiti vůli císařově.
doktor
Pinkas
Němec
Bachmann
21
article
Co není zaznamenáno ve zmíněném refe-
rátě o řečí dvor. rady Bachmanna, obsahuje
resoluce, po jeho řeči přijatá? projevuje naději.
že po rozkladu zhoubné vlády nynější většiny
na českém sněmě konečně nastane možnost.
aby spravedlivým vyrovnáním byly splněny
důvodné požadavky německé, pročež je nutno.
by přípravená zeměpanská komise pro Čechy
byla tak sestavena, aby Němcům zaručovala
objektivitu ve svém konání a aby vylučovala
pokračování dosavadního nehospodářství zem-
ského; z vůle panovníkovy nemá býti ani vět-
šiny ani menšiny, nýbrž jen má se vzíti stejno-
měrný zřetel na úhrnné zájmy země, pročež
při sestavení komise budiž vzat stejnoměrný
zřetel na oba národy země.
Broumovští tedy touto svou resolucí na-
diktovali císařovi podmínky, za kterých se
skloní před jeho vůli. Celá řeč dra. Bachman-
na i jeho broumovská reseluce jsou však záro-
veň jedním z dokladů, že Němcí vlastně nebyli
proti dosazení vládní komise do Čech, nýbrž
jen proti projektu jejího politického složeni.
A že Němci i pro budoucnost doufají v ne-
ústavní řešení krise v Čechách, je patrno
z řeči, kterou v pondělí v Jihlavě promluvil
státě.
Bachmann
Němec
Bachman
Čechy
Jihlava
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Dvě cenerace.) Jedním z nejpouta-
vějších okamžiků v dějinách umění je chvíle.
kdy se projevuje nová orientace duchů, kdy
vstupují na scénu individuality, celou svou
povahou naprosto odlišné, ba protichůdné
těm, které dotud ovládaly jeviště. Je to, jako-
bys šel cestou, která tě pojednou uvádí v nový
krajinný typ: jakobys z roviny zabočil na ráz
do hor. Co bylo půvabem před chvílí, bylo by
teď pítvorností a naopak. Oko musí uvyknout
nové perspektivě, plíce jinému vzduchu, krok
jiným cestám a výškám.
Dnes stojíme v našem umění na podob-
ném náhlém chybu cesty. Vede nás do jiného
kraje, mezi jiné lidí, tak odlišné od těch, s ni-
miž jsme se doposud potkávali, že by bylo
možno citovat staré přísloví „co je cností n
tomto břehu, je hříchem za řekou“
Noví lidé vstupují dnes do umění. Jeu
nás po řídku těch, kteří si to uvědomují
Ohromná většina zůstává při své neznalost
zaražena, udivena a rozhořčena tím, že nedo-
vede pochopit rozdílu a nemá na práci než
vzkřiknout své „anathema“. Boj nabyl nej-
drsnější podoby ve výtvarnictví. Ale pozornému
oku se ukáže, že také literatura jde za novým
hodnocením a že nedochází-li zde k rozporům
tak příkrým, je to jen proto, poněvadž postup
na rozdíl od revolučního výbuchu výtvarni-
ckého, dál se na půdě mnohem připravenější.
uzpůsobenější evolučnímu rozvoji.
Tím ovšem nechci nikterak říci, že by li-
terární snahy verslibristů v naší lyrice byly
odlikou theorii našich nejmladších výtvarniků.
23
article
Nejen, že jimi nejsou, nýbrž v mnohých bo-
dech rozcházejí se s nimi velmi zřetelně.
Každé umění má své vlastní tvarové problé-
my, prožívá jiný moment svého formálního vý-
voje. Tyto veličíny zůstávají, svou povahou
již, nesrovnatelnými. Ale odmyslíš-li si esthe-
tickou a přidržíš-li se pouze psychologi-
cké stránky, dovedeš-li za umělcem na-
lézti člověka, shledáš tu i tam podrobnost
překvapující.
Ale mně nejde o to, abych analysoval
zmíněné shody. Chci zůstati u literatury
všimnouti si růzností mezi generacemi, starší
která je sumárně charakterisována symbo-
lismem, dekadenistvím a novoromantismem
a mladou, jež doposud nemá názvu pro své
umělecké snahy.
První (opakuji, že charakterisují tolik
nejhrubšími rysy, neboť nelze v několika řád-
cích zachytit přesnou tvářnost jednoho ob-
dobi) odchování pesimistickou filosofií, která
je učila nevidět v životě než hru iluse, pod
níž se skrývá nepoznatelné, uhýbali realitě
jevů, uzavírali se stále výlučněji ve vysněný
svět. Hledali v umění vzněty, kterých jim rea-
lita nemohla dáti, spěli tak k výlučnosti stále
exklusivnější, k formě umění stále více vy-
jemňovaného a subtilnějšího. Sleduj jen lid-
ské postavy, o něž se tato generace zajímala.
literární prostředky, kterými se vyjadřovala
Jaká to snaha vytvářit si postavy diferenco-
vané až ke branici nemožného, vyjadřovat je
řečí rozloženou do nejbohatších odstínů, uží-
vat metafor stále ušlechtilejších a kultivova-
nějších.
24
article
Ale vyjadřovací prostředky, přes to, že
rozrostly do nesčíslných složitých tvarů, smě-
řovaly přece jen ke konečné harmonii. Celé
té generaci tanul v sluchu jakýsi stříbrný
souzvuk, podobný stříbrnému ševelu hvězd.
k nimž tak mnozi upírali oči. Byla to nesku-
tečná hudba, sladká a nyvá, hovořící výmluv-
nými zvuky ke všem trpným duším. Hudba.
jakou lze slyšet jen v pohádkách, když alaba-
strové prsty princezny sáhnou do zlatých ly .
Jak vzdáleny byly ty tóny rythmu života,
němž disonance jsou v převaze! Proto bylo
nutno zabednit okna, uzavřít dvéře, aby ne-
souzvuky nezasáhaly do této stříbrné symfo-
nie, odstupovat čím dál tím vědoměji do ne-
skutečna, do nesoučasnosti, do minulých dob.
Historie — se svým nepřebraným bohatstvím
dějů a postav, jež nedotýkají se nás bezpro-
středně, nýbrž jen nepřímo, tak jako drama,
odehrávající se před divákem — stala se víta-
ným polem, v němž přemnozí nalézalí vlastní
svou půdu. Zde docházeli jistého druhu ab-
solutna, jehož se neodvážili hledati v realitě
kolem nich proudící: byliť přesvědčeni, že.
lze-li se nějak přiblížiti absolutnímu, stane se
to abstrakčním postupem, jenž shledává pod-
statu jevů v neměnném klidu, nesloučeném se
žádnými v pohybu trvajícímí prvky. Tento
statický ideal, tuto snahu po kontemplativním
míru, nalézáme velmi patrně v příznačných
dílech zmíněné generace.
Druhá generace, mladší, vstupuje do ži-
vota, odchována zcela jinou fílosofií. „Natvní
realismus! Bergsonův charakterisuje zřejmě
její způsob nazírání: realita není těmto mla-
dým nepoznatelným královstvím, k němuž ni-
kdy nemá najíti cesty: svět svou podstatou
Bergsonův
25
article
je celkem asi takový, jakým se jeví našemu
naivnímu pohledu. S věcí mizí tak všechna
skličující úzkost tajemnosti a nepoznatelného
stávají se nám čímsi blízkým, takořka našim
bratřími a sestrami.
Takto jsouce založeni, nehledí zrakem
obráceným ke snu a k minulosti. Cesta, již se
domáhají pravdy, není postup abstrakční, ný
brž intuiční splynutí s rythmem všehomíra
Jako plavcí do prudce proudící řeky, vrhaj
se v tok všech věcí, splývají s nimi a dávaj
se jimi unášet. Právě v tomto splynutí s po-
hybem vídí vlastní povahu poznávací; ne klid
ale pohyb, ne ideál statický, nýbrž dynami-
cký. Jako athlét poznává tělo protivníkov
když s ním zápasí, tak i oni v zápase, jenž
je hned vítězením hned zase podléháním, po-
znávájí kosmické tělo v celé jeho plastice.
Radostí, že se sily takto vyrovnávají, vy-
světluji si optimistický rys, jenž se zračí v
myšlenkové povaze celé této generace. Čím
blíže stojí horkému a syrovému životu, tím
radostněji je jim u srdce. Neváhají užiti drs-
ného slova, brutálného obrazu, aby vyslovil
to, co chtějí říci. Tu ovšem přestává býti har-
monie konečným esthetickým cílem. Jako je
rythmus života pln nesouzvuku, tak i toto
mladé umění přijímá disononanci za jeden ze
svých vyjadřovacích prostředků. Ubírá se
tím, přirozeně, celku na jeho ladinosti, za to
však se získává na intensitě procítění.
Někteří z nich, aby sebe označili, říkají
si barbaři, jiní primitivisté. Obojí, myslím, ne-
právem. Neboť barbarem či primitivem se člo-
věk rodí, ale nestává. Bylo by omylem do-
mnivat se, že duševní svět těchto mladýchje
ochuzený, zakrslý. Právě neivýznačněiší z nich
26
article
posl. dr. Gross: nelitoval, že byl zmařen pro-
doktor
Gross
27
article
jsou nejinteligentnější, prošli kulturními studí
generace předchozí. Působí-li jejich dílo do-
jmem jakési syrovosti, není to z toho důvodu,
že by bylo produktem divošské duše, nýbrž
proto, poněvadž se chápou umění, abych tak
řekl, jinýma rukama, nežli ti, kteří je předchá-
zeli. Díváš-li se na bagger, který vyhlubuje
dno řeky, jak složitý je to postup, kolik kol
a řetězů nutno uvésti v pohyb! Naproti tomu
gesto ruky, jež sáhne pod kladinu pro kámen,
je akt nesrovnatelněji méně složitý, dosahující
však obdobného cíle. V kontrastu těchto dvou
obrazů jeví se mi rozdil mezi uměním starším,
popisným, analytickým, na pohled bohatším,
a uměním mladým, intuičním, synthetickýma
zdánlivě chudším.
Posléze ještě- poznámku: Mezí našimí
dněšními mladými shledáváme se s faktem
jenž se poprvé přihází v našem uměleckém
životě: je to hromadná účast židovské mlá-
deže. Tentokrát vstupují v naše kulturní dění
ne již pouzí jednotlivci, nýbrž první židovská
generace, odchovaná našimi školami, střední-
mi i vysokými, stotožnivší se s našimi národ-
ními problémy a snahami. Ve všech oborech
literatury se dnes s tímto živlem, u nás no-
vým, shledáš: v kritice, jako v dramatickém
básnictví, ve vědě jako v žurnalismu, v lyrice
jako v románu. Všude uplatňují svůj šumivý
temperament, svou neobyčejnou chuť ku práci.
svou tradiční schopnost rychle se orientovat
a uplatňovat. Také smysl pro praktické vy-
užití schopností zůstává jim věren. Je to kvas
hybné racy, který nám, méně hybným, slibuje
se státi zdravou soutěží.
O. T.