2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. července 1913. Číslo 186.
4
article
jekt správní komise pro Čechy, ale ohlásíl zá-
roveň, že v nejbližší době budou v Čechách
provedena mimořádná opatření, jež cítelně
poškodí autonomii země české. Dle dra. Grossa
budou tím vinni jedině Češi, protože nepocho-
pili, že musejí splniti německé požadavky.
Má dr. Gross již v kapse text nových
oktrojírek, sestavených po zmaru prvního pro-
jektu na neústavní převrat v Čechách?
Čech
Gross
Čechy
5
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Zemská správní komíse.
„Reichspost“ věnovala nedělní stati dra.
Kramáře „In memoriam“ celý úvodník. V něm
se pozastavuje nad tím, že dr. Kramář nazval
zmar zemské správní komise triumfem Něm-
ců. V Čechách oba národy, český a německý,
jsou tak pokročilé, že není možno mluviti o
tom, že by se jednomu z nich podařilo pře-
moci druhý a slavití nad ním triumfy. Ale
„Reichspost“ dodává sama: „Zemská správní
komise, v níž by poměr Čechů k Němcům byl
5:3 a ve které by předseda při hlasování měl
dva hlasy, která by za druhé odstranila ne-
bezpečí zemského finančního krachu a tím by
za třetí zbavila Čechy povinnosti, poskylnouti
německé části Čech aspoň nějaký stín národní
samosprávy, snad by Čechům skutečně umož-
niia oželeti ztrátu zemské autonomie a tak by
snad i toto české provisorium, jako před ním
již mnohé jiné provisorium v Rakousku bylo
delší, než by si Němci přáli.
Tím sama „Reichspost“ uznává, že zma
zemské správní komise přišel Němcům mno-
em více vhod než nám, že tedy Němci maji
právo, prohlásiti jej za své vítězství.
doktor
Kramář
Čecho
Němec
RakouskoUhersko
Ina
Německo
Čechy
Rakousko
6
article
Zmařené bosenské plány ryt. Bíliňského.
V Bosně přihodilo se tyto dni něco, čeho
se ve společném ministerstvě financí nejméně
nadáli, ale co je přirozeným následkem ma-
ďarské politiky v Chorvatsku: tamějš
Srbové a Chorvaté se dohodlie
společný postup ve sněmě proti ja-
zykové praxi, zavedené v Bosně ryt. Biliň-
ským. Stalo se to na schůzi delegátů obou
stran, svolané do Travníka. Obě strany do-
hodly se o společný politický program v nej-
hrubších obrysech a byly odstraněny také di-
ference, které dosud Srbům a Chorvatům brá-
nily postupovati společně v otázkách jazyko-
vých. Obě strany postavíly se na stanovisko,
že všechno úřadní jednání v Bosně a Herce-
govině, tedy také úřadování v úřadech želez-
ničních, smí se díti pouze v jazyku srbském
neboli chorvatském. Dohoda obou národních
skupin bude míti ovšem veliký význam pro
další práce sněmu bosenského. Touto dohodou
je pohřben program společného ministra fi-
nancí, ryt. Biliňského, proti němuž stojí nyní
celý sněm. Krise, která ruší ústavní prácev
celé monarchii, zasáhla i zabrané země a sta-
la se tam akutní.
Srba
Chorvat
Boseň
Chorvatsko
7
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Potěšlivé z Balkánu
Právě když Bulhaři zahájili krvavě boje na-
proti Srbům a v smutek uvrhli všechno Slovanstvo.
na západě Balkánu objevily se nové potěšlivé
známky, že srbo-chorvatská koalice se tuží přese
všecky nástrahy. Chorvaté v Bosně a Hercegovině
slavili letos s pravoslavnými Srby národní svátek
vidovdanský, jakoby to byl svátek jejich. Zvláště
se vyznamenali Chorvaté mostarští. Tamv
římsko-katolické kathedrále sloužena, byla slavná
smuteční mše za srbské junáky, padlé r. 1389 na
Kosovu, i za kosovské mstitele. Obřad vedl farář
Forster, pět kněží mu pomáhalo. Na mši dostavil
se uvědomělí Chorvaté i Srbové. Když obecenstvo
z kostela vyšlo, posl. Džamoňa promluvil k němru
venku krátkou vlasteneckou řeč, v níž uvedl, že
na Kosovu na Vidov dan 1389 s carem Lazarem
Srby bojovali v jedněch řadách proti Asiatůmi
Chorvaté. Řeč zakončil provoláním: „Sláva juná-
kům i mstítelům kosovskýml“: Obecenstvo nadšeně
opakovalo.
Ještě cholmská gubernie.
Nešťastná cholmská gubernie bude pomalu
větší nepříjemností pro Rusy než pro Poláky,
kterým jíž trochu otrnulo. Úřadnický aparát
pro novou gubernii dosud zřízen není. V dumě
se právě jednalo o povolení potřebných ob-
nosů na úřadníctvo gubernské správy a cholm-
ské policie; návrh byl by pro oposici bezmála
padl. S krajním napětím podařilo se návrh
jako pílný zachránit. Až bude zřízen byro-
kratický aparát pro gubernskou správu, bude
ještě třeba vystavěti potřebné budovy v Chol-
mu; než se tak stane, gubernská správa zů-
stane v sousední gubernii sedlecké.
Bulhar
Srba
Chorvat
Forster
Sláva
Polák
Balkán
Boseň a Hercegovina
Kosov
8
article
Tím ovšem styk cholmského obyvatelstva
s gubernskými úřady, a ten je při ruské cen-
tralisaci velmi častý, bude ještě více znesnad-
něn. Administrativní poměry jsou takové, že
chce-li vesnický hostinský uspořádat taneční
zábavu, musí si vyžádati povolení od samého
gubernátora. To je tak, jako kdyby u ná
vesnický hostinský měl se v podobné záleži-
tosti o povolení obraceti ne k obecnímu před-
stavenstvu, nýbrž k místodržiteli.
V „Ruské Molvě“ právě si stěžuje cholm-
ský Rus na nastávající obtíže. Ruská politik
projevila svůj vliv především na ceny pozem-
ků. Selská banka snaží se skoupiti co nejvíce
polských velkostatků, nabízí za ně značné
ceny, ale zároveň prodává je sedlákůmo jen za
zvýšené ceny, takže zadluženým sedlákům je
potom těžko hospodařit. Za polský grunt na-
bízí Selská banka až 10.000 rublů, kdežto
dříve se prodával za 6—8 tisic; ale prodává
jitro po 450 rublech, kdežto dříve se prodá-
valo skoro o polovici laciněji. Polské obecen-
stvo sice odsuzuje Poláky, kteří prodávají své
pozemky, ale výhodné ceny svádějí mnohé.
Vznikla již podobně jako v Poznaní instituce
sprostředkovatelů, jimž se nejprve majetek
prodá a ti ho potom postoupí ruské bance.
Čest je zachráněna a peníze též.
Desorganisace správy jeví se velmi ci-
telně v soukromém životě. Cesty jsou v mi-
zerném stavu, není, kdo by se v provisorním
stavu o ně staral, občanstvo žije ve strachu
před loupežníky, kteří si dělají, co chtějí
Místní statkáři poslali deputaci k varšavskému
generál-gubernátorovi, aby se postaral o jich
bezpečnost. Neveselo bude ze začátku Rusům
v nové ruské gubernii.
Rus
Polák
rubl
9
article
Tříletá vojenská služba ve Francii.
339 hlasy proti 223 přijala francouzská sně-
movna v pondělí zásadu tříleté vojenské služby
která byla zákonem z r. 1905 odstraněna a nahra-
žena dvouletou službou, nyní pak se k ní Francie
vrací, poněvadž poslední velké sesílení německé
armády je pro ni vážným nebezpečím. Prodlouže-
ní aktivní služby je jediným prostředkem, jímž
možno zjednati aspoň přibližnou rovnováhu vůči
hrozivé německé moci, poněvadž malý vzrůst po-
pulace nedává Francii dostatek lidského materialu
pro zvýšení stavu armády. Potřebu tohoto kroku
uznávala i oposice, ovšem kromě sjednocených
socialistů, jejichž vůdce Jaurěs vystoupil s vel-
kým plánem na zavedení miličního systému,o
němž se za nynějších poměrů nemohlo vážně uva-
žovati. Ostatní oposiční skupiny krajní levice vša
se připojily ku protinávrhu býv, ministra vojenst
Messimyho, jenž směřoval ke službě 30měsíční
měl býti jaksi kompromisem mezi stanoviskem
vlády a oposice. Radikálům a radikálním sociali-
stům šlo tu spíše o otázku prestiže strany, aby n
vládě vynutili aspoň nějakou změnu předlohy, vlá-
da Barthouova však se na základě posledních hla-
sování cítila dosti silnou a proto nepovolila přes
výtky oposice, že nemá za sebou čistě republikán-
skou většinu, nýhrž opírá se z části také o pravici.
Tyto výtky však mají příliš průhledný účel využí-
vati republikánského hesla ke stranníckému pro-
spěcha u „Opinion“ naproti nim vhodně uvedla, že
jde o bezpečnost Francie, která je zájmem všech
Francouzů bez rozdílu stran.
Messimy
Francouz
Francie
10
article
Ostatně ve straně radikální a radikálně so-
cialistické nastal rozkol, ježto rozvážnější živly se
přiklonily k nové koncentrací demokratické do-
hody, která stojí nad stranami a směřuje proti re-
volučním výstřelkům, zejména proti socialistické
agitaci v armádě, jež měla za účel sváděti vojsko
k hromadné deserci a vzpouře. Jsouc jista větši-
nou ve sněmovně, odhodlala se vláda také rozhod-
ně vystoupiti proli původcům této agitace a při-
kročeno k zatčení předáků všeobecného svazu
práce, kteří byli nejvíce kompromitováni.
Pondělním hlasováním bylo vítězství vládního
stanoviska ve sněmovně dovršeno, ale předlohu o-
čekávají ještě obtíže v senátě, kde se uplafňuji
různé vlivy a zejména osobní řevnivost i v nejváž-
nějších otázkách. Jak se sděluje z Paříže, zaujalo
v neděli na schůzi v Troyes několik radíkálních
senátorů stanovisko proti tříleté vojenské službě
při čemž senátoři Menier a Herriot zastávali proti-
návrh Messimyho. V parlamentních kruzích se oče-
kává, že debata o vládní předloze sněmovnou při-
jaté bude v senátě velmi dlouhá.
Pokud jde o návrh, aby branci byli povolání
k aktivní službě již ve 20 lelech místo v 21 le-
tech jako posud, sdělil ministerský předseda ve-
jenskému výboru sněmovny úsudek vojensko-lé-
kařského oddělení ministerstva vojenství, že povo-
lání dvaceliletých branců ještě letes by bylo mož-
no jen tehdy, kdyby zákon byl přijat nejdéle do 15
srpna, aby k odvedu této třídy mohla býti vymě-
řena doba aspoň šesti neděl.
Menier
Herriot
Paříž
Troyes
všeobecný svaz práce
le
11
article
Essad paša na politických cestách.
Generál Essad paša, obhájce Skadru, jenž se
z počátku pokoušel strhnouti veškerou mocv
Albanii na sebe, pozděj však se dohodl s Ismailem
Kemalem bejem a stal se ministrem vnitrav
Kemalově prozatímní vládě, vypravil se na poli-
tickou cestu do Rakouska. Účelem této cesty je
dohodnouti se s vládou italskou a rakousko-uher-
skou o prostředeích vnitřní organisace země, sž
londýnské konference upraví otázku ústavya
jižních hranic Albanie. Zdá se, že prozatímní vlá-
da albanská naléhá zejména na to, aby ji Ra-
kousko a Halie poskytly finanční prostředky. Ital-
ská i Rakousko-uherská banka prý se již skutečně
chystají založiti smíšenou banku pro Albanii.
V Římě byl Essad paša přijat státním pod-
sekretářem knižetem de Scalea, ježto ministr za-
hraničních záležitostí provázel právě ifalského
krále na jeho cestě. Co spolu ujednali, není véřej-
nosti známo, ale v rozhovoru se zástupcem „Corrie-
re della Sera“ mluvil Essad paša jako oddaný slu-
ha Rtalie a Rakouska, jimž úplné důvěřuje, kdežto
v ostatní evropské velmoci prý má Albanie ma-
lou důvěru. Vyslovil se ovšem proti řeckým po-
žadavkům, pokud jde o jižní hranice albanské a
rovněž odmítl návrh mocností trojdohody, aby v
čelo Albanie byl postaven vrchní komisař místo
knížete, jak navrhuje Italie a Rakousko. Take
se postavil protí tomu, aby Turecku byla zacho-
vána nějaká suverenita nad Albanií a vzhledem k
novému konfliktu mezí balkánskými státy prohlá-
sil, že Albanci by byli nuceni vystoupiti ze své
reservy kdyby se konílikt prodloužil.
Nyní se Essad paša odebral do Vídně k hr
Berchtoldovi, a bude tam mluviti stejně, aby vy-
mačkal co nejvíce peněz. Není pochyby, že pro
Albanii jich bude v monarchii vždycky dosti.
Essad
Skadr
Kemal
Kemalův
Ital
Scale
Berchtold
Albánie
Rakousko
Řím
Turecko
Vídeň
re della Ser
12
article
Protiklerikální manifestace
čes. severovýchodu v Hořicích
V Hořieích. 7. července.
(Původní zpráva „Nár. Listůn)
Dny 5. a 6. července byly národními a osvě-
tovými svátky českého severovýchodu v Hořicích.
městě husitské minulosti, která se zobrazuje nejen
téměř na každém kroku po městě a kraji, nýbrž
i v pokrokovém smýšlení městského i venkovského
obyvatelstva. Strana křesťansko-sociální svolala do
Hořic na den 6. července svůj „manifestační“ sjezd,
okolnost, že klerikalism opovažuje se do husit-
ského kraje a zvláště, že se zjevnou provokací voli
den výročí upálení Mistra Jana Husa ke své pro-
vokaci, vyvolala v městě i kraji mohutný protest
jemuž byl dán výraz uspořádáním a skvělým prů-
během protiklerikální manifestačni
slavnosti, rozvržené na oslavu památky
Mistra Jana Husa a protiklerikál n
tábor lidu s lidovou slavnosti. Uspořádání vzala
do rukou místní organisace nár. strany
svobodomyslné, protektorát převzaly měst-
ská rada a okresní výber a ku provedení manife-
stace spojily se veškeré politické, osvětové a ná-
rodní organisace z města a kraje. Orgsnisace nár
strany svobodomyslné z Nové Paky, Jičína, Dvor
Králové, Hradce Králové a jiných měst vyslaly na
slavnost deputace. Město od sobotního odpoledne
naplnilo se venkovany z okresu hořického, takže
účast na sobolním Husově táboru čítala do pěti
tisíců a účast na nedělním táboru protiklerikálním
na hořickém náměstí za nejprudčího žeště do tř
tisíců lidí. Jeden soud byl vyslovován, že Hořice
ještě takové úspěšné protiklerikální manifestace ne-
viděly.
Hus
Husův
Hořice
Nová Paka
Jičín
Dvor Králové
Hradec Králové
13
article
I. Husův večer.
Husův
14
article
V sobotu dne 5. července po celý den bylo
město zaujato přípravami odění se ve slavnostní
háv husitský: na domy vyvěšovány národní pra-
pory s husitskými emblemy, v oknech připravovány
svíce a transparenty s Husovou podobíznou, nad
městem vypínal se 6 m vysoký fransparentní obrar.
představující mistra na hranici a po okolních ná-
vrších narovnány hranice. S nastalým večerem
plnilo se náměstí a ulice lidem — muži i ženami —
z města a okolních vesnic a každý přípevnil si na
kabát nebo bluzu husitský odznak. A na dračku
šly karikatury klerikálního sjezdu, ve formě po-
hlednic vydané a ve prospěch Husova pomníku
prodávané.
Rázem o 8. hodině večerní seřadil se pod husit-
skými korouhvemi před radnicí průvod spol-
ků: Sokol, zpěvácký spolek „Ratibor“, živnosten-
ská společenstva, spolek paní a dívek s městskou
radou, členy okresního výboru a předsednictvem
organisace nár. strany svobodomyslné v čele a u-
bíral se v počtu dvou tisíců osob na staveniště
Husova pomníku před obchodní školou. Na místě
byl průvod již očekáván zástupy lidu, zejména
venkovského a dělnického, takže všech účastníků
počitalo se ku pěti tisícům.
Husův
Ratibor
Sokol
zpěvácký spolek
spolek paní a dívka
organizace národní
15
article
Za velebného ticha zahájil zpěvácký spolek
„Ratibor“, řízený p. Zvieíelhofrem, program
večera Husova precisním a vzletným přednesem
„Chorálu českého národa“, načež na tribunu vy-
stoupil slavnostní řečník p. Jos. St. Hevera, red-
aktor „Národních Listů“ z Prahy, aby promluvil
v hodinové řeči „O kulturním a národním
významu Mistra Jana Husa“. Řečník pře-
četl rozsudek koncilu kostnického nad mistrem a
dovodil přesvědčivě, že Husskaciř byl jedním z ne -
lepších učedníků a apoštolů Kristových, že položi
ve svých snahách po náboženské reformě důra
na životní praxí křesťanství, která ko-
nec konců směřuje od cirkevního a státního absc-
lutismu k demokracii, o kterou nyní bojujeme
v celém společenském a státním životě. V druhé
části své řeči vylíčil Husovy snahy o očistu českéh
jazyka a jazyk spisovný, o tři hlasy českého ná-
roda na pražské universitě, načež práci Husovou
mezi lidem pražským a venkovským, z citátů do-
pisů mistrovských z kostnického vězení dovodil,
že idea Husova a husitské hnatí byly uvědomě-
lým hnutim nacionálním s prvním
prvky národně-politickými. V třeti, po-
slední části své řeči zdůraznil potřebu, aby osob
a idca Husova stály vysoko nad strannickým poli-
tickým životem českým, jako věčný z dro
zdravého chápání smyslu český ch
dějin a poslání národa českého v pří-
tomnosti a budoucnosti, tak jak Frant
Palacký národu před svou smrti doporučoval.
Řeč působila všestranně hlubokým a mocným
dojmem jak temperamentním přednesem, tak i bo-
halým vnitřním obsahem a bylo konstatováno, že
hořičtí občané před tím neslyšeli tak podrobného,
věeného a nestranného vylíčení významu Husova.
Ratibor
Husův
Hus
Husskaciř
Kristův
Palacká
St . Hevera
Praha
16
article
Když se utišila bouře potlesku na důkaz sou-
hlasu s výkladem řečníkovým, zapěl pěvecký spo-
lek chorál „Na břehu Rýna“, jchož druhou a třeti
sloku zpívalo veškeré tisícihlavé množství.
Na to se průvod seřadil a s řečníkem, měst-
skou radou, členy okresního výboru v čele na-
stoupil cestu městem na náměstí před radníci. Za-
tím nastal večer a celé Hořice zaplály v plamenu
tisíců světel v oknech domů, transparentů a hranie
zapálených kol do kola města na návrších. Prů-
vod, prošed hlavními ulicemí za prozpěvování ná-
rodních písní, stanul před radnicí, a jejihož balkonu
p. redaktor Hevera na žádost městské rady pro-
mluvil ještě na rozloučenou, vyzvednuv, že ob-
čanstvo hořické a vůkolní, jak dnešní
slavnost dokázala, ie do posledního muže
v táboře protiklerikálním a také
něm vytrvá. (Všeobecný souhlas)
Večer Husův byl zakončen procházkou po
slavnostně vyzdobeném náměstí.
II. Protiklerikální tábor lidu.
Přes nepřízeň počasí — od rána pršelo —
shromáždily se v neděli dne 6. července o 10. hod.
dopoledne na náměstí hořickém tisíce lidu z města
venkova k protestu proti kleríka-
lismu vůbec a proti v den výročí upálení
Mistra Jana Husi do Hořic položenému s jezdu
strany křesťansko-sociální zvlášť.
Sjezd klerikální byl zahájen v 10. hodin prů-
vodem Orlů a členů marianských spolků do farního
kostela na bohoslužby. Průvod sotva 300 osob čí-
tající a ze dvou třetin žen sestávající, vedený je-
diným knězem, prošel mohutným špalírem proti-
klerikálních mass bez nejmenší překážky a za
demonstračního němého jejich protestu.
Hevera
Husův
Jan Hus
Rýn
Hořice
Pr
17
article
Jakmile klerikální průvod přešel, zahájil proli-
klerikální tábor lidů jménem pořadatelky místní
organisace národní strany svobodomyslné její před-
seda a člen městské rady p. cís. rada Tuček, který
odsoudil pokus strany křesťansko-sočiální o pro-
niknutí do husitského města Hořic za účelem roze-
štvání obyvatelstva jeho náboženskými třenicemi
načež p. okresní starosta a zemský poslanec
Janák pozdravil shromáždění jménem okresního
výboru a české strany agrární, zdůrazniv při tom,
že lid venkovský okresu hoříckého zůstane věren
tradicím husitským. (Bouřlivý souhlas.)
Na to, uvítán potleskem, ujal se slova redaktor
Jos. St. Hevera a promlervil na thema „Klerika-
lismus — nepřítel národní, kultur ní.
politický, sociální a hospodářský“
Řečník ujal se slova za nejprudšího deště a, ač
mluvil skoro tři čtvrtí hodiny, vytrvalo pesluchač-
stvo v dešti na místě do posledního jeho slava.
Tuček
Janák
Hevera
Hořice
Jos
St
18
article
Bouřemi soublasu doprovázen, vylíčil řečník, na-
vázav na včerejší svůj výklad o Husovi, snahy
klerikální po nadvládě politické, dovodil, že kleri-
kalismu nejedná se o náboženství a jeho čistotu.
nýbrž o moc politickou, hosnodářskou a protikul-
turní politicky organisovaného klerikalismu, před
kterým zejména český národ ve svých dějinách
v přítomnosti má všechny důvody být na stráži.
Dále řečník se zabýval prostředky boje
protiklerikálního, doporučoval a odůvod-
ňoval, abychom se i po této stránce drželi slov
Palackého, že kdykoliv jsme zvítězili
převahou ducha jsme vítězili, abychom
se tudíž vzdělávali, školu a národního učitele mi-
lovali, abychom ve všem a všudy dávali více na
zdravý lidský rozum než na jalový křik
abychom byli navzájem k sobě snášenliví, ctil
svobodu piřesvědčení a svědomi, aby
chom s lidem, skrze lid a pro lid pra-
covali a takto budovali pevné základy lepší bu-
doucnosti a velikosti národa českého. (Bouřlivý
souhlas.)
Doslovem p. cís. rady Tučka, jenž poděkoval
řečníkovi a všem kdo se o velkolepý zdar sobotní
a nedělní manifestace přičinili, byl tábor dokončen.
Hus
Palacký
Tuček
19
article
Odpoledne o 2. hodině za veselých zvuků hud-
by p. Velicha vyšli Sokolové na náměsti a odtu
Riegrovou třídou do Smetanových sadů. Roztomilé
bylo podívání na průvod dětí ve stáří 4—5 roků
které měly s sebou své hračky, květinami vyzdo-
bené: vozíky, trakaře, dřevěné koňstvo, cikáňat
na malém vozíku atd. atd. Něco tak hezounkého,
tak roztomilého, dávno jsme nevidělil
Po odchodu „Sokola“ seřadil se v Riegrov
třídě u pivovaru průvod živnostenských společen-
stev a spolků, oslatní spolky z Hořic, z okolních
měst i z venkova, řezníci ve svých uniformách atd.
K průvodu, před nímž neseny byly husitské pra-
pory i prapory zúčastněných spolků, přidružily se
na náměstí massy lidu a obrovský průvod za zvuků
hudby bral se Husovou třídou a Žižkovou ulicí za
Sokoly do Smetanových sadů, kde konalo se cvi-
čení sokolské, provázené neustále hlučným po-
tleskem a pochvalou.
Velich
Sokol
Riegrův
Husův
Smetanův sad
Hořice
Žižkův ulice
Sokol
Smetanův
Sokol
sad
20
article
Když se náměstí jakž takž vyprázdnilo, vyšel
od „Rusů“ průvod klerikální. Jakmile však dospěl
na náměstí, bylo toto opět plno obecenstva, které
proti klerikálům demonstrovalo, až průvod zmizel
v zahradní restauraci p. Šandery na vršku Gott-
hardském. Na plakátech oznámili klerikálové, že
na Gotthardě pořádají tábor lidu. Když však po-
krokové občanstvo chtělo se táboru toho zúčast-
niti, žádali na něm pořadatelé, aby si koupilo vstu-
penky a vykázalo se legitimacemi!! Klerikální agi-
tátor p. V. Myslivec měl „slavnostní, manife-
stační řeč, kterou počal slovy: „Myslil jsem, že
přijdu mezi inteligentní lidi, ale zatím se nachá-
zím mezi divokými Křováky a Zulukafry“. — Ne-
máme opravdu nic proti tomu, zač své lidi pan
Myslivec považuje. On je přece musí znáti lépe
než my. Také prý poděkoval ve své řečí duchoven-
stvu a jiným předákům strany křesťansko-sociální
že se v tak hojném počtu manifestačního průvodu
zúčastnili! Co dále pan Myslivec povídal, nevíme.
Jeho povídání ztratilo se ve zvucích písně „Hra-
nice vzplála“, kterou občanstvo, na tábor nepři-
puštěné, s uznání hodnou vytrvalostí zpívalo. K 5
hodině odpolední bylo po klerikální manifestaci
Zbylých pár účnstníků holdovalo pak „u Rusů
bohyni Terpsychoře.
Rus
Šandera
Gott
21
article
O 91/4 hodině večer vyšel ze Smetanových
sadů průvod sokolský zpět do města. K ně-
mu připojili se ostatní návštěvníci sokolské slav-
nosti v takovém počtu, že když hudba byla již na
náměstí krále Jiřího před radnicí, byl konec prů-
vodu teprve u náměstí Komenského! Když zástupy
lidu došly před radnici, zazpívaly při průvodu hud-
by posledně píseň: „Hranice vzplála“ a „Kde do-
mov můj?“, načež se, provolávajíce sokolské „Na
zdarl“, rozešly.
Doufáme pevně, že město naše bude pro příště
lerikálními provokacemi ušetřenol
Téhož dne dleli v Hořicích na návštěvě čle-
nové Živnostenské besedy z Jablonce
nad Nisou, jako hosté naší Řemeslnicko-živno-
stenské besedy. Milé hosty provázel po městě
předseda této besedy pan Ant. Korál. Večer
uspořádán byl v hostinci pana Slámy hostům na
počest přátelský večírek, při kterém o zábavu
starala se Učňovská besídka za vedení svého
správce pana Fr. Čapka.
ek.
Smetanův
Komenský
Antonín
Korál
Čapek
král Jiří před radnice
Hranice
Hořice
Jablonec nad Nisa
Francie
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Na obranu poslance dra. Pinkasa. Již
včera večer jsme odmítli hnusný osobní útok
včerejšího „Českého Slova! protí posl. dru.
Pinkasovi. Je to útok hlavně osobní, zasahu-
jící do soukremých majetkových poměrů dra.
Pinkasa a do jeho praxe advokátní, a z těchta
polí pak přenesený na obor jeho působnost
veřejné. U „Českého Slova“ tedy marny zů-
staly všechny výzvy českých organisací no-
vinářských, aby rozdíly politické nebyly pře
nášeny do oblasti soukromých záležitost
osob, jichž veřejná činnost se podrobuje kri-
tice. Zlo, jež se páchá takovým vytahováníi
soukromých hospodářských a majetkových
poměrů mužů veřejně činných do politiky,je
tím hnusnějši, když operuje nesprávnostmí
ba i lžemi. A tento případ týká se právě vče-
rejšího osobního útoku „Českého Slova“ prot
posl. dru. Pínkasovi. „č. Sl.“ vytklo mu včer
tři věci: že mlynářský závod firmy Odkolko-
vy převedl v majetek akciové společnosti, že
draze prodal obci svůj „barák“ na Malé stra-
ně a že sí za sekvestraci svatováclavského
bratrstva dal vyplatit nesmírný honorář 60.000
Pinkas
Pinkasa
Odkolko
23
article
korun. — Tyto výtky jsou takové a část české
veřejnosti je tak lačna sensací, zvláště diffa-
mujících, že je nutno, veřejně poukázati na
úplnou věcnou bezpodstatnost a politickou
škodlivost řečených výtek „Čes. Slova“. Na
prvém místě ledy dlužno vysvětliti účast posl
dra. Pinkasa na akcionováni firmy Odkolko-
vy, při čemž však nelze úplně se vyhnouti ro
dinným poměrům dra. Pinkasa. Choť dra. Pin-
kasa, rodem Odkolkova, byla se svým bra-
frem majetnicí firmy Fr. Odkolka, svého otce
dr. Pinkas nebyl na majetku tom nijak zúčast-
něn. Když majetnící firmy Odkolkovy, paní
Pinkasová a p. Odkolek ml. se rozhodli, že
firmu tu změní v akciovou společnost, a tote
rozhodnutí provedli za součinnosti jedné če-
ské a jedné německé banky, tu dr. Pinkaa
dopustil se činu dle „Čes. Slova“ „nepěkné-
ho: příjal předsednictví správní rady ak-
ciové společnosti Odkolkovy. Tážeme se-
od které doby je nečestné akcionovat prů-
myslové závody, od které doby je nečestné
zasedati ve správních radách akciových nebo
jiných společností? — Na druhém místě „Čes.
doktor
Pinkas
Pinkasová
Odkolek
Pinkaa
Pino
Odkolko
Francie . Odkolka
Odkolkův
Odkolkův
24
article
Sl.“ vytklo posl. dru. Pinkasovi prodej jeho
malostranského „baráku“ obci pražské. Tento
„barák“, čp. 515-III., je veliký dům s rozsá-
hlým komplexem pozemků na samém vltav-
ském břehu na levé ztraně malostranské čá-
sti Karlova mostu; obec pražská koupila kom-
plex ten, měřící 1350 čtverečních sáhů, proto,
že ho nutně potřebovala pro příští regulaci
malostranského nábřeží; koupila jej za cenu,
jakou soudní odhady, provedené dle pravidel
vrchního zemského soudu, dávají malostran-
ským realitám i ve vedlejších uličkách malo-
stranských. Se zřetelem na posl. dra. Pinkasa
mímo to je tu rozhodující, že dru. Pinkasovi
náležela pouze 1/4 a /12 „baráku“, ve skuteč-
nosti však reality, ležící na jednom z nejlep
ších míst malostranských. Majetek ten byl
přes 100 let v rukou rodiny Pinkasovy a lze
souditi, že dr. Pinkas zajisté nebyl prodejer
tohoto rodinného statku nijak nadšen, dle
stavu vlastnictví majetku toho však o jeho
prodeji nerozhodoval on, nýbrž vlastníci ostat-
ních tří čtvrtin komplexu toho. — Konečně
„č. Slovo“ vytýká posl. dru. Pinkasoví, že s
dal vyplatiti 60.000 K za sekvestraci svato-
václavského bratrstva na účet chudých členů
spolku toho. Vůči tomu dlužno konstatovati.
že sekvestorem sv.-václavského bratrstva byl
dr. Pinkas jmenován okresním soudem smí-
chovským; řečené bratrstvo uvedl do pořád-
ku, čímž prospěl všem 24.000 jeho členům,
co se týče advokátního honoráře, byl mu ur-
čen okresním soudem smíchovským a to část-
kou, kterou si „č. Slovo“ pro lepší efek
zdvojnásobilo. — Skutečný stav záležitostí
včera „Č. Slovem“ vytknutých posl. dru. Pin-
kasovi, tedy beze vší pochyby poráží a vy-
vrací kalumnie národně-sociálního denníku
Pinkas
Pinkasův
doktor
Pino
Karlův most
25
article
„Č. Slovo“ hodilo je do veřejnosti s doznanou
tendencí: diskreditovat dra. Pinkasa jako fi-
nančního zpravodaje zemského výboru a uplat-
niti proti němu podezření, že se nebude sta-
rati o získání nových peněz, nutných pro fi-
nanční správu zemskou. Je fakt, že dr. Pinkae
je nyní první, jehož hlavou musí projíti, čeho
třeba, by země nabyla nových nutných peněz
Logické tedy je, aby jej aspoň nyní všemožně
podporovali všichni ti, kdož chtějí stůj co stů
zabrániti neústavnímu řešení finanční a pak
politické krise v Čechách. Národní sociádlové
a „Č. Slovo“ náležejí mezi ty, kdož žádají, aby
jakýkoli neústavní čin v Čechách byl zmařen
Ale při tom způsobem nekalým sahají na poli-
tickou i osobní čest a na rodinné poměry
muže, jenž nyní potřebuje plné podpory všech
Čechů dobré vůle: dra. Pinkasa, který práve
v době nynější napíná všechny své síly, by
pro zemskou samosprávu v Čechách opatřil
finanční oporu, nezbytně ji potřebnou, má-l
býti zabráněno oktrejírkám. Tak špatné
nízké jsou dnes v Čechách poměry v české
veřejnosti! Jest jisto, že dr. Pinkas nedá se
jimi mýliti při jednáni, jež vede v oboru zemn-
ských financi, ale spravedlnost kázala, aby
byly veřejně vyvráceny a odmitnuty útoky.
proti dru. Pinkasovi vedené z nekalých pod-
nětů strannických.
Pinkae
Čecho
Pinkasa
doktor
Pinkas
Čechy
26
article
— Pražské porady o společném českém
klubu na říšské radě, Včera konala sev
Praze za předsednictví posl. Staňka společná
porada předsednictev říšských poslaneckých
klubů agrárního, svobodomyslného, národně-
sociálního a neodvislého. Řokovala o stano-
vách společného českého klubu ve Vídni. Sta
novíska zástupců jednotlivých klubů se znač-
ně sblížila. V jednání tomto bude se pokra-
čovati po úradách v jednotlivých poslane-
ckých klubech.
— Další protesty proti ohrožení zemské ústavy
zřízením zeměpanské správní komise zaslaly nám
tyto korporace: městská rada v Košířích,
okresní zastupitelstvo v Neveklově, rada
král. města Českého Brodu, městská rada
v Libochovicích, městská rada v Jič tne
obecní zastupitelstvo obce Stupna (okres Ro-
kycany).
— Valná hromada »Bundu der Deuischen in
Böhmen« konala se s velkou slávou v Teplicích dne
5. a 6. července. Z průběhu jejího pokládáme za
referentskou povinnost uvésti tyto momentv
Předseda »Bundu« posl. Pacher konstatoval
v proslovu nutnost vnitřního prolnutí společné
práce mezi Němci v říší a v Ostmarce a doložil,
že pochopení pro lidovou práci německou v Ra-
kousku nabývá v říši německé postupně půdy.
»Bund« čítal r. 1912 celkem 1170 místních odborů;
r. 1912 přibylo nových 46. Do tohoto počtu jsou
započítány i odbory v Německu. Pokladní zpráva
nevykazuje úhrnnou číslici příjmů za rok 1912,
konstatuje však schodek v obnosu 84.703 K
Valné hromady »Bundu« zúčastnil se celý šťáb
německo-radíkální strany. Schodek, vykázaný po-
kladní zprávou, možno snad přičísti na účet té
okolnosti, že neskrývané antisemitské tendense
»Bundu« odhánějí od jeho pokladen obětavost
německých židů.
Staněk
Bunda
Pacher
Němec
Vídeň
Košíře
Neveklov
Český Brod
Libochovice
Stupno
Teplice
Německo
rada král
der Deuischen in Böhmen
27
article
— Jak je německá sociální demokracíe národ-
nostně spravedlivá a revoluční, dosvědčuje dopís
z Varnsdorfu, uveřejněný v revui „Der Čechoslavi-
sehe Socialdemokrat“. V dopisu se praví, že česká
dělnická menšina podporovala německé dělnické
hnutí, umožnila vydávání německého listu sociálně
demokratického. Dnes, kdy ne bez pomoci českých
sociálních demokratů němečtí „soudruzi“ postavili
si spolkový dům — vyhodili český dělnický
spolek „Osvětu“ na dlažbu a učinili o tom do-
slovně foto sdělení c. k. okresnímu hejtmanství ve
Varnsdorfě: „Dovolujeme si tímto c. k. okresnímu
hejtmanství nejoddaněji fergebenst!) sdělití,
že spolek „Osvěta“ nemá více svých místností ve
spolkovém domě a že mu jeho místnosti nebudou
více propůjčovány. S výrazem vysoké úcty „Fi
liale der Arbeiter-Kranken- und Unterstützungs-
Kasse im Bezirksgericht Warnadorf: Rud. Schwind
Sekretär.“ „Der Čechoslavische Socialdemokrat“,
vydávaný českoslovanskou stranou sociálně demo-
kratickou v německém jazyku za účelem obrany
proti německé sociální demokracii v Rakousku
připomíná k dopisu: „Tento dopis dokazuje nei-
lépe „mezinárodního ducha německých soudruhů..
Kass
Schwind Sekretär
Varnsdorf
Rakousko
spolkový dům
Bezirksgericht Warnadorf
der Čechoslav
der Arbeiter
Krankenund Unterstützung
28
article
— Z české vysoké školy technické v Praze.
Druhou státní zkoušku z odboru technické chemie
složili dne 7. t. m. pp.: Dísman J. ze Stražiště,
Diviš R. z Písku, Fiška F. z Jíkve, Fedorowica
A. M. z Blotkova, Freund K. ze Sv. Kateřiny
Hanuš O. z Mochova, Jermář F. z Kostelce n. L.
Kar siňski J. z Varšavy. Klicman Fr. z Karlína,
Köhler B. z Třeboně, Komrs J. ze šejdorfa, Ku-
belka V. z Uh. Hradiště, Kugler J. z Vranova,
Kunc J. z Krychnova, Ledvinka J. z Pavlikova,
Mach K. z Jihlavy, Malák J. z Jenichova. Mare
K. z Křešina, Matějka J. z Č. Třebové, Mikšíček
A. z Amcová. Nosek F. ze Žel. Brodu. Novák F
že Žel. Brodu. Piek J. z Kařezu, Růžička. A.
z Prahy. Seifert J. ze Stoda. Šimáně J. z Par-
dubic, Šmolik J. ze Skřivan, Tykač J. z Čela-
kovic, Viktora V. z Voltuše, Žitný F. z Kobous.
Freund
Jermář
Klicman
Ledvinka
Pavlikův
Mach
Matějek
Nosek
Novák
Růžička
Seifert
Šimáně
Tykač
Stražiště
Písek
Mochov
Kostelec můj
Varšava
Karlín
Třeboň
Vranov
Krychnov
Jihlava
Jenichov
Mar
Křešina
Č . Třebová
Amcová
Brod
Kařez
Praha
Stoda
Skřivan
Voltuš
český vysoký škola technický v Praga
Fedorowica A . M
Köhler B
Komrs J
Ku
Kugler J
Kunc J
Malák J
Mikšíček A
Šmolik J
Dísman J
Blotkův
29
article
— Hlas z jiného světa. Do pondělníku »Jiho-
českých Listů« napsal čelný člen studentské orga-
nice národní strany svobodomyslné pan Ruďolr
Procházka úvahu o posledních událostechv
krisi české samosprávy, která vzhledem k tomu,
že autor již pro svůj věk byl by oprávněn k vy-
slovení názorů radikálních, je zajímavým doku-
menlem zralého smýšlení mladší politické gene-
race. Mladý autor snaží se v událostech, pojících
se k zamitnutí zemské správní komise, vystihnouti
psychologii stanoviska českého a německéhoa
píše zejména: »Němci jsou dokonalými realistyv
politice, kteří nedají se zmást zevnějškem, formou
věci. Kapitulace zemského výboru by jim sice
lichotila, ale složením správní komise, konkré tními
důsledky věci nemohli býti uspokojení. Čekají, že
za čas, až bude nouze nejvyžší, dostanou více
ko isi úřadnickou s národnostní paritou, půl Če-
chů, půl Němců. My naopak jsme idealisty. Ne-
odvažujeme precisně nezbytná zla, abychomsi
vybrali menší, nýbrž v živém vědomí práva a pá-
chané křivdy protestujeme, bez ohledu
na výsledek. Nikdo, kdo povahu našeho lidu
Ruďolr Procházka
Němec
30
article
zná, nemohl věřt, že by schválil a klidně spolu-
působil při jakémkoliv omezování svých práv, že
by snesl bez odporu nespravedlnost, třeba znal
nezbytí a mohl vyhnouti se tím nejhoršímu. Ele-
mentární výbuch národního hněvu smetl by bez-
ohledně ty, kteří odvážili by se mu k tomu ra-
diti, a nezadržala by jej ani osobnost velikosti
a autority Kramářovy. Jest to již prostě důsled-
kem demokracie, že národní massy přejímají samy
do svých rkou své osudy a není lze ani geni ál-
ním osobnostem bráti se na jich prokuru. Ny-
nější rozhodnuti v zemské krisi jest
rovněžtímto aktem národní vůle,a
nebylo ani třeba známým »budičům národní ener-
gie« je vyvolávati zoufalou agitací. I v jiných
stranách jsou však znalci lidové psychologie,
spoléhaly-li »mladé strany«, že ze zmatku a roz-
čilení mohou těžit a zmocnit se nedostižných po-
sic »teď nebo nikdy«, ztroskotaly své na-
děje opevnou vůli k žití na stra ně
druhé. Národní strana svobodomyslná nesmí
vydávat své organisace v šanc náhlému vzplanutí
vášní a ohroziti opět na léta všechen rozum
české politice přenecháním svého místa dema-
gogii.«
Kramářův
31
article
— Francouzský list o pešťském kongresu žen
a českém stanovísku k němu. Pařížský list „Ú
Sufr agiste“, jehož ředitelkou je dr. Madeleine
Pelletierová, přináší ve svém posledním čísle ob-
šírný článek pod titulem „Poslanee Viková
Kunětická a pešťský kongres“. Naši ve-
řejnost bude jistě zajímati hlas přední francouzské
průkopnice za volební právo žen v otázce, kterou
paní Kunětická vyvolala svou řeči „Malé národy
a ženy“, promluvené na předkongresové schůzi
Praze. Dr. Pelletterová zmiňuje se ve svém článku
nejprve o loňském zvolení paní Kunětické a podo-
týká, že na neštěstí pražský sněm prohlásil jejl
volbu za neplatnou, protože je žena, ale Kunětická
že zůstává přece jen právoplatně zvolena a užívá
oprávněným způsobem titulu poslance. Paní Kuně-
tická zdá se býti dr. Pelletierové spíše vůdcem
politické strany, než feministickým mluvčím. Po-
jednává o zápasi malých národů za politickou moc,
kterou nazývá málo intensivní. (?) Paní Kunětická
je tedy především vůdkyní národní, ale poněvadž
je žena, nemůže zapřiti feministku, ačkoli ve svém
srdci má feminism na druhém místě za vlastenee-
tvím. Chtěla tedy mluviti na kongresu pešťském
buď česky nebo slovácky ve prospěch národů, u-
tištěných velkými státy. Odpověděly jí, že se při-
poušií jen němčina, francouzština nebo angličina
a že otázky politické jsou zakázány. Kongre
projevil malý rozhle d tímto svým rozhod-
Ú Sufr
doktor
Pelletierová
Poslanee Viková
Pelletterová
Pelletier
Praha