Strana 2.

NARODNÍ LISTY

25. dubna 1905. Číslo 113.

států v poslední době se polepšily. Návštěva Goluchowského jest aktem veliké zdvořilosti k. Italii a vážnosti k Tittonovi, kterýž dovede, míní list, »vyvrcholiti díplomatické styky naše v dohodu více než úplnou.« Není třeba ovšem bráti tyto oliciosní projevy příliš opravdově. Předcházely stejnou ano ještě troufalejší měrou poslední schůzi Goluchowského a Tittona a po ní doznáno bylo s obou stran, že italské zájmy i rakouské plány na Balkáně ukázaly se býti neslučitelnými. Po akci kretské v Bul- harsku jest opěť silná nálada rozvinovati otázku makedonskou v celé ostrosti. Rozhodující snad pro celou válku bitva mezi Rožestvenským Togem jest na spadnutí a není zabezpečeno, že bude pro Rusko vítěznou. Bude-li toto upou- táno ještě víe, nadejde snad pro Rakousko o let jim kýžený čas, aby příkročilo samo k ře- šení »problémů« mezí Novým Pazarem a So- luní. Pokouší se nepochybné ještě jednou za- bezpečíti se aspoň prostou neutralitu Italie. Podaří se mu to tentokráte? A když — ač jest to velmi, velmi pochybno — za jakou cenu Německé události. Zpráva, že vladař lippského knížectví, hr. z Biesterfoldu, nepřijal pozvání Viléma II. ke sňatku syna jeho, se nepotvrzuje. Neodmitl po- zvání, jelíkož ho až dosud ani neobdržel. Kdyby obdržel, odmítne je prý zdvořile proto, že otázka, je-li vlastně on spolkovým knížetem, není ještě rozhodnuta říšským soudem ně- meckým. Mistodržitel elsasko-lotrinský kníže Heřman z Hoheniohe chce ještě letos odstoupiti z úřadu svého; má býti nahražen synem svým, Arnoštem z Hohenlohe, nynějším vladařem sasko-kobursko- gotským. Známý berlínský anarchista Gladetsch, na- kladatel konfiskované brožury »Suciální vše- obecná stávka«y byl zatčen.

K norským sporům se Švédskem. Norský sněm odročil se na několik neděl, avšak zvláštní komise bude se raditi dále o zařízení samostatných konsulátů norských, takže veliká otázka ta bude rozhodnuta nepochybně hned po sestupu sněmu. Výzva následníka- vladaře, aby Norsko počalo ve věci té se Švéd- skem vyjednávati znovu, sotva zdrží postup onen. Komise i sněm usnesou se nepochybně prostě o zřízení konsulátů těch. Průtahů a překážek švédských jsou již Norové syti. Po Nansenovi a Sven Hedinovi učinil i Björn- son Björnstjerne nyní projev k otázce unie. Propaguje starou svou myšlenku, aby Nerskoa Švědsko spojeny byly pouhým spolkem na obranu. Přátelství anglo francouzské v — Habaši. Francie usilovala, jak známo, u krále Me- nelika, aby dráha z jejihu přístavu Džibuti do Addis-Abeby provedena byla za její kontroly pouze pak dráha z Addis-Abeby k Bilému Nilu aby měla ráz mezinárodní. Menelik odmítl sta- novisko Francie a prohlásil, nedohodnou-li se interessované státy co nejrychleji mezi sebou, že dráhu dá postaviti sám (jak se dí pomoch družstva amerického s Moryonem v čele). Ve Francii přičítá se tento nezdar všeobecné vlivům anglickým, jež Habeš usilují vymknouti poruč- nictví francouzskému. Avšak tu překvapuje dnes pařížský dopisovatel »Standardu« veřejnost francouzskou tímto sdělením: »Vláda francouz- ská pochopila dokonale, že zájnny Velké Britanie v Egyptě zjednávají jí p řeváž- ného vlivu i v Habeši, kdežto vliv fran couzský nemůže mu býti na roveň staven.« »Patrie« podotýká zcela případně: Není tedy dosti, že opustili jsme ve prospěch Anglie svou postici v Egyptě i v New Foundlandu, nyní máme zříci se i Habeše, kterýž vždy podlehal vlivu francouzskému. A to vše za jedině — Marokko. Toť kapitulace na celé čářele

Obstrukoe proti předloze na odluku státu o cirkve. Opposice ve sněmovně francouzské pokra čuje, jak známo, vytrvale v obstrukei proti před- loze na odluku státu od církve. Jest pořád ješte nebezpečí, že předloha nebude vyřízenu oběma sněmovnami do přištích všeobecných voleb sně- movních. Nyní vylihl se v hlavě páně Combe- sově, kterýž však republice uštědříl i čest de- nunciantských affér a jenž, jak známo, jest vtě- lená ústavnost jen tam, kde neběží o jiné strany, znamenitý nápaď. Chce, aby se pouze zaliezpe- čené již 4 první články předlohy odkázaly hned senátu a po jeho rychlém vyřízení aby zatím jen tyto vyhlášeny byly zákonem. Ostatní ob- sah předlohy pak by se ještě před volbami pro- vedí vládními a policejními naříze- ními, jež by pak nová snémovna dodaťečně v zákonnou formu vtělilá. Do té doby byl by ale v platnosli § 14. třéba v jiné forné v re- publice, jež chce býti vzorem ústavnosti; na to mohl připadnouti ovšem zase jen osvícený pokročilý pan Combes. Nejkrajnější levice fran- couzská bude pomalu už jen v tomto směru — radikální!

Na rozpuštění anglické sněmovny přes nedávnou ohlášku Chamberlainovu o Ve likonocích nedešlo. Sněmovna se prostě jen od- ročila na 14 dní. A krátce před odročením po- dána jí přadloha proti obtižnému přistěho- valectví. Obsah jsme s čtenáří již sdělili. Vláda konservativní chee tak dáti dělnictvu anglickému před volbami nějakou aspoň náplasť za to, že sociální reformy za své 6 leť dlouhé vlády té- měř úplně zanědbávala. Neboť hledí sehnati k volbám hlasy kde jen může, zvláště když nebezpečí neshod pro celní a fiskální otázku ve vlastním lůně přes poslední vyjednávání mezi Balfourovci a Chamberlainovci není ješťě ni- kterak odstraněno. Jaké rozpory jsou v této věci ve vládní strané až dosud, vidno jest dle tohoto příkladu. Podle věrohodného pramene jest z poslanců vládních dnes: 171 pro tarifní reformu ve smyslu Chamberlai- nově; 71, mezi nimiž několik členů vlády, pro tuto opravu, kdyby byla prohlášena vládou jako celkem za program vládní; 99 poslanců jest pouze pro odvetní cla, čásť z nich ale pro výhody pro dovoz z osad, ač se nemohou roz- hodnout pro politiku, jež by změnila cokoliv v celnictví v příčině potravin; 27 jest proti každé změně berního systému; 4 nemají v té věci vůbec žádného programu jasného a urči- tého. Mezi nimi premier pan — Balfour sám. Jaké politické důsledky plynou z této rozhára- nosti pro nutnou jednotu vládní strany a pro její energii při volbách, jest na snadě. Hospo- dářské pak důsledky stavu toho nenáleží již v rámec této rubriky.

Sjezd archaeologů v Athénách. V Alhénách, 13. dubna 1905. Členové kongressu obmýšleni jsou každý den novými pozváními k večerním slavnostem. kterými pravý účel sjezdu povážlivě jesť zkra- cován. Po zvyku, v jihu panujícím, počínají spo- lečenské večery až téměř po desátě hodině, na- čež účastníci nazejtří delším odpočinkem ztrátu prvých hodin nočních si nahražují. V pondělí byli kongressisté pozváni starostou do radnice nebo dimarchie, v úterý uspořádal millionář Pesmancoglu slavnostní večer v nádherném svém palácovém hotelu Aktaii na pobřeží moř- ském, v rozkvétající villové čtvrti Novém Fa- léru, kdež přítomen byl i princ Ondřej, na čtvr- tek večer dostalo se členům kongressu pozvání ke společenskému večeru ve ville ministra vy- učování dra. Karapana v nedaleké Kéfisii. K oběma těmto slavnostem připraveny pro zvané zvláštní vlaky. Pro slavnost ve Faléru objed- nány zpěvné a komické síly — až z Paříže. Ana v pondělí večer u starosty města shro- mážděna byla skvělá společnost, uspořádala aka- demická mládež řecká pochodňový průvod hlav- ními ulicemi města, v jehož průběhu bylo lze nejlépe pozorovati živou náladu obyvatelstva. V ulicích kol dimarchie, do níž ještě přijížděli a scházeli se hosté, byly nesmírné zástupy lidu shromážděny, které jásavě akklamovaly průvod. složený asi z 2000 mladých, nadšených mužů, nesoucích pochodně a lampiony. S oken di- marchie pohlíželi cizí hosté na neobyčejné di- vadlo.

Jednání v jednotlivých odborech sjezdu děje se s velikou horlivostí a po některých před- náškách dochází k živé výměně názorů. Takv odboru pro klassickou archaeologii navrhoval generální eforos starožitností dr. Kavvadias, aby provedena byla všestranná restaurace Parthe- nona. Myšlenka tato, kterou již před 70 roky v rozpravu uvedl bavorský architekt Klentze, potkala se s živým odporem, i lze doufati, že nestane se nikdy skutkem. Co zavinila bomba läneburského poručíka dne 26. září 1687, ne- bude nikdy již odčiněno. Restaurovaný Parthe- non byl by dílem novodobým, ve kterém by im- posantní posud zůstatky Iktinova dila v pravém slova smyslu utonuly. Ted, když odbory kongressové po tři dny plné již zasedají, pozorují se blahodárné účinky sjezdu. Archaeologická práce všech vzdělaných národů bude soustředěna a také ke svému pro- spěchu rozšířena, aby do programu jejího bylo lze zahrnouti archaeologii vůbec, pokud má úkolem vystihnouti základy naší civilisace. Vý- mluvnými slovy bylo vzpomenuto tohoto úkolu ve schůzi večerní dne 12. dubna, když papežský delegát prof. dr. Orazio Masucchi oznámil po- zdrav papeže Pia X. a s nadšením promlouval o péči, již papežové XV. a XVI. věku jevili o za- chování a shromáždění knižných i uměleckých památek klassického starověku, později pak, jaké si zjednali zásluhy o vědecké prozkoumání řím- ských památek, zvláště katakomb. Řeč tuto, la- tinsky pronesenou, tlumočil přítomný nuntius ihned řecky. Kdo na mysli měl zuřivé spory náboženské mezi Řeky a Latiníky, byl překva- pen zajisté vřelým tonem papežských zástupcův a nadšenými odpovědmi, jichž se dostalo jím ihned z úst řeckých.

Odpoledne ve středu pozváni byli členové kengressu k rektoru university Spyridonu Lam- brovi a současně i do veliké pivovarské restau- race bratří Klonaridů v nedalekých Patisiích. Z ohledu na večerní schůze odborův, obě společ- nosti potrvaly pouze do 8. hodiny večerní. Širá zahrada bratří Klonaridů navštívena byla velm četnými kongressisty a výběrem athénské spo- lečnosti. Přítomni byli i ministři Karapanos Gunarakis. Zde rozvířil se pravý lidový život beze vší napjaté škrobenosti salonů, bez frakův a bílých rukavic. Za zvuků hudby rozjařilo se přítomné řecké obecenstvo, pělo stojíc řeckou národní hymnu i jiné písně vlasteneckéa nadšené řeči mladých spisovatolův a publi- cistů téměř neměly konce. Členové kongressu v pravém slova smyslu kyticemi zasypáni. Ve čtvrtek 13. dubna o 10. hodině konána v aule universitní závěreční schůze kongressu za velikého účastenství. Ježto korunní prine ode- bral se s královskou rodinou na Korfu k uvítání německého císaře, zahájil schůzi pan Collignon a delší francouzskou řečí podal obraz veškerého jednání sjezdového. Po něm ujal se slova gene- rální eforos starožitností dr. Kavvadias a děkoval ve jménu řecké veřejnosti cizokrajným účast- níkům kongressu. Jménem všech cizích účast- níků poděkoval generální sekretář cís. něm. archaeologického ústavu v Berlíně, tajný vládní rada dr. Conze sjezdovému výboru a všem či- nitelům, jichž zásluhou prvý tento sjezd s tak zdařilým potkal se výsledkem. Dnes večer největší čásť účastníkův opust Athény. Jedna čásť, vedena jsouc prof. drem. Dörpfeldem, podnikne dvěma parníky cestu do Peloponnésa a na ostrovy. Francouzi ubírají se na cestu 15denní téhož směru, již pořádá zdejší cestovní bureau Ghiolman. Velmi mnozí nastu- pují samostatně cestu na místa zvláště pa- mátná.

Sjezd řemeslnictva a živnostnictva českého. V imposantním počtu sešli se na Boží hod veli- konoční v královském hlavním městě Prazé zástupci stavu řémestnického a živnostenského, pozváni jsouce představenstvem Zemské jednoty, aby zaujali stanovisko k důležitému kroku, jejž vláda v oboru živnostenského zákonodárství podnikla: k zamýšlené pronikavé změně platného živnostenského řádu aby tlumočili oproti zákonodárnému apparátu své požadavky, které si přejí míti ve formě positivníc norem uzákoněny. Zemská jednota spole- čenstev živnostenských, zabírající většinu společenstev v Čechách vykonala, jak průběhem jed- nání na jevo vyšlo, značný kus práce před sjezdem, zpračovavši kriticky materiál, který jí došel ve formě nesčetných resolucí jednotlivých společenstev, růz- ných posudků a projevů se strany živnostníků pod. Je přirozeno, že mnohiá vyslovsná přání růz- nila se. A tu právě se osvědčil organisační význam Zemské jednoly, jež ocenila vátiu všech ji tlumoče- ných přání, odhadla objektivně jejich proveditelnosk a vypracovala pak referát, který je jakousi výsled n.cí váech snah a jimiž ovládáno je naše živnost

nictvo jako celek. Tentokráte promluvila tato dů ležitá vrstva našeho kmene národního na obranu svých zájmů jako celek, klídně, v plném přesvěd- čení, že mohutného hlasu dbáno bude. S jakým zájmem sledují věc živnostnictva kruhy poslanecké, vidno z toho, že na schůzi dostavili se říšští poslancí pp. dr. Herold, dr. Fiedler Kralochvíl, Němec, dr. Dvořák, Břez- novský a Karbus (za klub svobodomyslných lidových poslanců českých), dr. Baxa (za státo- právní strano). Dále zástupci korporací se světem živnostenským v kontaktu stojících. Za jednotu obch. gremií p. posl. P. F. Krejčr za obch. a živn. komoru v Praze pp. posl. Ryšá- nek aposl. Krejčík; za jednotu ku povzbuzenl průmyslu v Čechách p. inženýr Karel F isch er, místopředseda jednoty. p. Jindř. Rych 1í k, před- nosta živnostenského odboru téže a p. Frant. Cha- dima, člen téhož odboru a obecní starší; za zem- skou jednotu živn. společenstev na Moravě v Brně p. Vilém Küchler; za Ústřední jednotu pekařů Čechách, na Moravě a ve Slezsku p. Ant. J ung- mann, předseda léže, p. Frant. Oplt, jednatel p. MUC. Boh. Bělík, lajemník; za pražskou měst- skou radu pp. Hubáček, Koubek, Lada, Weiss; za městskou radu v Karlíně p. Václav Michner; za městskou radu na Smíchově pan Filip Křížek; za městskou radu v Nuslích nám. starosty p. Ant. Jelínek; za městskou radu v Vršovicích p. Josef Malý; dále živn. instraktor p. dr. Polák; za městskou radu v Žižkově p. Ant.

Kapr; za obec Podolí p. Vojíěch Jahoda; za Ústřední spolek českých kupců pro Čechy, Moravu a Slezsko p. Jan Mokráček; za zemskou jednotu kovářů a podkovářů p. Václav Železný. Sjezd zahájil ve velkém sále Měšťanské besedy o půl 10. hod. dopolední předseda Zemské jednoty společenstev zemský poslanec a obecní starší pan Jizousek uvítáním všech přítomných, zejmena zá- stupců sborů zákonodárných a zástupců korporací. Potom zvoleno jednohlasné předsednictvo: předsedou p. Jirousek, místopředsedou p. Šafer a zapiso- vateli pp. Voršilák a Küch l er.

Předseda udělil slovo zemskému a říšskému po- slanci dru. Josefu Hereldovi, který uvítán potleskem, vyslovil potěšení nad skvělým zájmem, který živnost- nictvo své věci věnuje. Otázka živnostenská stala se v době naší jednou z nejaktuálnějších. Oprava po- měrů živnostenských cestou zákonodárnou jest jedním z nejtěžších problemů moderní sociální politikya sice jednak proto, že až dosud v této věci nedospělo se k řádným theoretickým názorům, jednak proto, že poměry a potřeby jednotlivých odvětví živnosten- ských jsou tak různé, na vzájem se křižující, že na- jíti tu střední zlatou cestu bude úkolem velmi těž- kým. Vůči tomuto stavu věci je i postavení poslanců těžké a těžko je něco slibovati. Řečník však ubez- pečuje, že bude poslanci českými pečlivý zřetel vzat ke všem podnětům dobrým, jichž, jak lze očekávati, průběhem dnešní schůze hojně se objeví a že nutno pracovati k tomu, sby ono zlaté dno, jež řemeslu se ztratilo, bylo zase nalezeno. (Potlesk. Výborně!) Na to p. městský rada Weiss uvítal účastníky sjezdu jménem města Prahy. Po srdečných proslo- vech pana Küchlera, který ubezpečoval, že zem- ská jednota moravská s českou bude postupovati solidárně, dále zástupce průmyslové jednoty p. inž. Fischera, zástupce obchodní komory pražské p. Ryšánka a zástupce jednoty obchodních gre- mií zemsk. poslance p. Krejčího přistoupeno ke hlavnímu bodu sjezdu: referátu o živnosten- ské osnov ě.

Podal ho způsobem přehledným a jasným jedna- tel Zemské jednoty živnostenských společenstev če- ských obecní starší p. Alois Vaníček, který ne po prvé touto osnovou před veřejností se obíral. Způso bem komentářovým probral všechny paragrafy na- vrhované osnovy a vykládal jich dosah a možn důsledky. V celku charakterisoval elaborát vládní takto: Velectění pánové! »Mám za to, že nebylo by správné, aby se novella nynější naprosto a cel- kově odmílla, neb i tato novella chová v sobě ustanovení, která vyhovují stnnovisku našemu, ale naproti tomu i řadu ustanovení, která by sotva byla slavu živnostenskému na prospěch, ale která, i kdyby jej přímo nepoškozovala, aspoň by byla roz- voji jeho přítěží, ano některá by i jeho způsobilost k soutěži obmezovala«. Na to odmítl výtku, jako by živnostnictvo svými požadavky stavělo se proti pokroku a rozvoji národo- hospodářskému a pravil: »Pánové, neochromí-li na- šemu velkoprůmyslu jeho schopnost k soutéži fiskálnt zákonodárství našich vlád a politickými stanovisky řízená obchodní politika a namnoze převrácené tarií- nictví, pak tuto schopnost k soutěži neochromí poža- davky maloživnostenské, jako ji neochromí požadavky agrázní a dělnické«.

Referent vysvětlil dále, že požadavek průkazu způsobilosti se strany továren neplati! by ohledně všech továren, nýbrž jen takových, které by vyráběti chtěly výrobky živností řemeslných a které vlastně ničím jiným nejsou, než řemeslnými dílnami ve velkém rozměru, jinak ale kriteria stovárny« jim schází. Dospěv v rozboru předlohy k 8 14. řečník pro- jevil náhled, aby každý, kdo živnost nějakou samo- statně chce provozovati, vykázal se aspoň osmiletou dobou pracovní. Osnova však nechává dosavadní dobu pracovní nedotčenu, poukázal na nebezpeč § 14b, die něhož doba strávená ve službě vojenské v charakteru professionalisty má býti věitána do pracovní doby, kdežto je přece známo, že vojenské dílny vymykají se vší kontrole řemeslné, a dle jehož dalšího znění by trestnice i káznice mohly vydávat vysvědčení učební a pracovnl. 8 14e jest jaksi ná- během ke splnění živnostnického požadavku, aby průkaz způsobilosti musili podali všichni spo- lečníci, provozující živnost řemeslnou.

Velmi nešťástně dopadla »reforma« palčivého bodu živnostenského řádu § 37., který má netoliko zůstati v platnosti, ale dostal doplněk, který oprávňuje živnostníky ke zhotovování k trhovému odbytu jich výrobků sloužících, v obchodě obvyklých pomůcek (bedny, obaly a podob.). Rečník tvrdí, že odstavec tento znamená vlastně vyvlastnění živuosťi bednářeké, nebot kdyby uzákoněno bylo toto ustanovení, pak všeck pivovary a všecky živnosti sudy potřebující mohlý by tyto samy vyráběti; továrny na čukrovinky mohlý by samy hotoviti lepenkově, plechové i jiné krabice, a tak byli by ustanovením timto nejen bednáři, ale i kartonážníci, pouzdraři a jiní obaly vyrábějící živnostníci velice citelně poškozeni. Proto navrhuje referent, aby odstavec tentu opraven byl v tento smysl: »Každý živnostník jest oprávněn potřebný obal zhotoveného zboží sám si obstarati, pokud týž bez zvláštní řemestné do- vednosti může býti ze surového materiálu pořízen. Oproti § 38. živnosinictvo musí se domáhati toho, by živnost obchodní byla vždy vy mezena na určitý druh aneb druby zboží a aby majiteli živností těchto nebylo dovo“ leno zpracování řemestných výrobků, provádění změn a oprav, aniž braní míry. Pak obrací se řečník proti novotě, kterou při- náší § 43. osnovy, který měl patrně na mysli jen zájmy poplatkového eráru a ne zájmy živnostnictva. Mluvé o ustanoveních osnovy, jednajících o obligatorních nemocenských pokladnách, referent dodal: »Nechci se zde příti o větší či menší účel- nosti těchto pokladen, ale směle se dotknu toho, že živnostnictvo bylo by mnohem vděčněji příjalo po- dobnou péči, kdyby se jednalo o jeho z aopatřen ve stářl.«

Osnova uznává síce nutnost zbudování pevné orgánisace stavu živnostenského, přece však neod- nodlala se k tomu, aby zavedla povinné živno- stenské svazy zemské. A přece k plnění povinností nám všem společných, ke skutečné podpoře a opoř společenstev, ku praktickému provádění obtížných úkoiú našich jest třeba mohutného svazu zemského. vybudovanéhu na základech podobných jako země- dělská rada. A potřebu svazů takových není ani třeba dokazovati, to dokázali jsme tlm, že vybudo- vali jsme velikou jednotu zemskou zcela dobrovolně a prostředky nepatrnými a to proto, že potřeba této organisace byla nalebavá a neodkladná. Vývody řečníka, jež z příčin technických mohli jsme tuto podati jen v bodech nejvýznačnějších, došly plného souhlasu. Referát sám v plném obsahu byl účastníkům schůze ve formě brožurky rozdán bude ho lze dostati, pokud zásoba stačí, Ke slovu přihlásii se na to pan živnostenský instruktor dr. Polák, který oznámíl, že 1, května bude v ministerstvu oBchodu o požadavcích živnostnictva referovati a vyzývá shromážděné, aby snažili se své soudruhy získávati pro myšlenku associační, která dochází svého nezřetelnějšího výrazu v Zemské jed- notě společenstev. Říšský poslanec p. Březnevský ubezpečil účast- níky sjezdu, že ve výboru živnostenském jistě bude vzat zřetel na požadavky tuto pronešené, které v celku se kryjí s názory velké většiny tohoto výboru. Na to po klidné debatě, jíž se zúčastnili pp Bartoň z Pardubic, John z Kutné Hory, Hum z Prahy, Čumpelík z Něm. Brodu, Holý z Loun. Krup z Prahy, Dušek z Kostelce a j., jednomyslně schválena

regolucet My na sjezdu řemeslnictva a živnostnictva če- ského, konaném v Praze dne. 23. dubna. 1905 shromáždění řemeslníci a živnostníci z královstv českého prohlašujeme, že nás úprava a doplnění řádu živnostenského, jak ponavržena jest vládní osnovou, v únoru roku letošního poslanecké sně- movně rady říšské ku projednání předloženou, ni- kterak neuspokojuje, a to proto, že vysloveným přáním a naléhavým potřebám řemeslnictva a živ- nostnictva v té míře nevyhovuje, jak skutečně trva- jící poměry nutně toho vyžadují. Trváme na tom a žádáme, aby k požadavkům těmto obzvláště ve směrech vyznačených v refe- rátu, Zemskou jednotou řemeslných a živnosten- ských společenstev v král. českém vypracovaném a referentem, p. Aloisem Vaníčkem, právě předne- seném, při úpravě a doplnění řádu živnostenského patřičného zřetele vzato bylo, a to tak, aby usta- novení a předpisy upraveného a doplněného řádu živnostenského stejného a spravedlivého účinku měly pro všechny stavy, jimž bude se dle nich Důsledkem toho žádáme a zmocňujeme Zen- skou jednotu řemeslných a živnostenských spole- čenstev v král. českém v Praze, aby v zastoupem a jménem naším dle svého uznání a náhledu na příslušných místech potřebné účelné kroky za úče- lem uskutečnění tohoto naléhavého přání všeho řemeslnictva a živnostnictva českého zařídila a pro- vedla a vším úsilím o to se zasadila, aby úprava a doplnění řádu živnostenského uzákoněny byly tak, aby vyhověno bylo v miře co největší přáním a naléhavým potřebám všeho řemeslnictva a živ- nostnictva, vysloveným v dnešním referátu,a aby dostalo se uzákoněním tím všem osobáma stavům řádu živnostenského podrobeným po stránce spravedlnosti poměrně stejných rovnocenných práv a povinností.

Žádáme a zmocňujeme Zemskou jednotu ře- meslných a živnostenských společenstev v král. českém v Praze, by za účelem stejnoměrného po- stupu při tomto domáhání se dohodnouti se hle- děla po případě i se zemskými jednotami živno- stenských společenstev nebo gremií jiných korun- ních zemí, by z příčiny té jednotlivé požadavky dle přání a náhledu jednot těchto případně upravila a pozměnila, pokud se týče požadavky tyto dle potřeby novými rozmnožila. Žádáme a zmocňujeme Zemskou jednotu řeme- slných a živnostenských společenstev v král. če- ském v Praze, by zejmena také k tomu přihlížela, aby zřízení a právomoc společenstevní zákonně tak byly upraveny, jak toho zájmy ve společenstvech sdružených živnostníků a účely společenstev vyža- dují, a aby společenstevní oragnisace doplněnaa vyvrcholena byla uzákoněním zemských jednot společenstevních, pokud se týče gremiálmích, jimž dány buďtež obdobná právomoc a obdobný obor působnosti, jako je má zeměděl. rada pro král. české aby rozvinouti mohly plodnější činnost ve prospěch stavu svého a staly se poradními sbory živnosten- ských úřadů stolice prvé i stolice druhé. Proto přikazujeme jmenované jednotě zemské resoluci tuto, aby se dle ní řídila a aby za účelem dosažení z uhájení shora uvedeného patřičné účelné kroky na příslušných místech jménem a v zastou- pení všeho živnostnictva českého zařídila a pro- vedla. Na konec přečteny pozdravně telegramy: Živno- stenských společenstev v Chlumci u Třeboně, p. Po- vondry, předsedy Zemské jednoty moravských spolo- čenstev, živnostenských společenstev v Citolibech, v Hluboké a Cholticích a společenstva obuvnického v Pardubicích.

Denni zprávy. — Klub poslanců českých strany svobodo- myslné lidové koná schůzi v úterý dne 2. května t. r. o 5. hod. odpol. v klubovních místnostech vídeňských. Parlamentní komise téhož klubu pak koná schůzi téhož dne o 31/2 hodině odpolední v kanceláři místopředsedy p. dra. Žáčka. — Šťastné a veselé svátky byly pražské »Bohemii« zkaženy dvojí příhodou. Poprvé naši zprávou o Pomocném spolku německých říšských příslušníků a výňatky z jeho výroční zprávy. List druhdy synů Boh. Háze »mokýruje« se jak náleží nad naším výkladem, připojeným k vý- roční zprávě spolku pro podporování několika výživy neschopných starých příslušníků německé říše, za to tím hojnějšího počtu říšskoněmeckých buršáků na pražských německých vys. školách. stavby válečných lodí německých a stavby říšskoněmeckého domu v Praze. List domácích pánů, hosticích až dosud v něm. kasině »Po- mocný spolek řišskoněmecký«, rád by věc odbyl tónem jízlivé humorným, ale právě na této škále bývá intonace »Bohemie« vždycky falešná a nezdárná. Vtip, ktorý uřízla o českém lvu, k jehož chytnutí prý pomocný řišskoněmecký spolek založen, spadniž na její vlastní hlavu.

Neboť je-li tomu tak, mohou věru všechny spolky rakouských příslušníků německých v Praze sidlici právem závidětí spolku říšsko-něme- ckému. Vyskytují se zajisté i v německém ka- sinu někteři staří a také snad i mladí pánové, jímž záleží velmi mnoho na kůžičkách mnohem menších dravců a čtyřnožců, než jest český lev a kteří obchodem s nimi přispěli podstatně k založení i vzhledu dnešní skvělé hospodářské posice německé v Praze. Řlšsko-německý spolek v Praze stojí za to o kůži mnohem ušlechtilej- šího zvířete, než je na př. povyrostlý veliko- noční zajíe, praví »Bohemia«. Nuže, je třeba napnouti všechny síly k ochraně této kůže a proto jsme také napsali svou sobotní zprávu. Že jsme si při tom dovolili poukázati na roz- díly mezi tím, jak se zachází v německé řiši s příslušníky rakouského »mocnářství«, jsou-li náhodou národnosti většiny rakouského oby- vatelstva, to jest slovanské a jak se zacházi s říšsko- německými příslušníky v Rakousku, jest naším dobrým právem, na němž »Boh.« při nejlepší vůli nic nezkrátl.

Jakmile se zlíbí říšsko-německému policejnímu úřadníku rakouského Slovana prohlásiti za »lästiger Ausländer«, nepomůže mu ani pánbůh od šňůry vedoucí k hranicím. Vyskytl se jednou jediný cislajtánský předseda ministerstva, který sí dovolil v říšské radě ostřejší poznámku proti tomuto řádéní, stálo ho to ministr- prosidentské křeslo. Chraň bůh, aby se takový rakouský příslušník Slovan obrátil na rakouský konsulát a spustil tam česky anebo polsky ! U nás říšsko-němečií příslušníci, spolčení pod pro- tektorátem říšsko-německého konsula, vzdávají veřejné diky c. k. úřadům, jmenovitě policej- nímu ředitelství. .. za zásluhy o ně získané. — Co se týče druhé záležitosti, která způsobila »Bohemii« nervovou krisi — je to usnesení městské rady, nedovolovati obchodníkům praž- ským stavěti výkladce na obecních uličních pozemcích jinak, leč budou li na nich nápisy výhradně české. Jakýsi pan dr. Lingg napsal o tom v »Bohemii« delší právnické pojednání, kteréž ne- dělá valnou česť jeho právnickému důmyslu. Na základě všeob. obč. zákonníka, podle kleré- hož jsou ulice v obcích veřejným majetkem, a podle obec. řádu města Prahy, podle kteréhož každý obecní příslušník má právo na po- užívání obecního statku, dovozuje pan dr. Lingg — právo německého privátníka na soukromý plesír, veřejně na obecním ma- jetku provozovaný. Dr. Lingg, který svou studii nadepsal: »Nový attentát na pražské němecivíe, nemá tolik pochopení, aby uznal, že pozemek užívaný výhradně jediným příslušníkem obce, vylučuje užívání téhož pozemku všemi ostatními příslušníky obce. A obec pražská, když dovoluje podle svého práva takové výjimky soukromého užívání veř. ob. majetku, má trpěti na něm attentát na češství Prahy, takovým užíváním prováděný?!

— Ministr dr. ryt. Randa o — »Schille- rovi a Češich«. Božihodní »Neues Wien. Tag- blatt« přinesl z péra ministra dra. Randy jubi- lejně literárně politické pojednání na théma, kteréž vzhledem k účastenství českému na oslavě stých narozenin Bodr. Schillera r. 1859 v Praze v posledních dnech několikráte bylo dotčeno — »Schiller a Češi«. Zajímavost stati záleží zajisté v tom, že klasik občanského práva, kterýž má pro civilisty všech civilisovaných států asi týž směrodatný význam, jaký Schiller měl pro ro- mantiky minulého století, dal se pohnouti ku projednání této látky, ležící na poli, proslavené Randově »Držbě« tak odlehlém. Je to zá- sluha redakce vídeňského listu, holdujícího ví- deňské škole, proslulé ve vynalézání větších i menších sensací, konstrukce kontrastů a ježto tento kontrast je velice zdařilý, zasluhuje už proto literární studie Randova, zajisté že první v jeho životě, pozornosti. Ovšem nepřispěje ničím k řešení otázky, namítnuté na příklad jedním z nejmladších českých životopiseů Sebil- lerových, daleko ne národním chauvinem F.

Krejčím, jenž dí: »Vliv Schillerův na lite- raturu českou posud vyšetřen není. V té příčině půjde především o to, dokázati po- kud má pravdu W. W. Tomek, jenž ve slavnostní řeči na počest stých narozenin Schil- lerových v Praze 10. listopadu 1859 praví; l život duchovní v naší vlasti české děkuje Schil- lerovým dílům za mnohé povzbuzení. Pisemni- ctví naše národní, od času znovuzrození svého bralo z nich mnoho podnětu a návodu.« Pou- hým opakováním télo věty z řeči Tomkovy nedokázal to ovšem ani genius precisného dů- kazu, dr. Randa, jenž na svou monumentální vědeckou literární činnost, vlivu Schillerova při- rozeně nepoznal. Dr. Randa uvádí však vedle výroku Tomkova »nejkrásnější vzpomínky a nej- ideálnější sny, kouzlo nadšení svého mládí pro nejkrásnější ideály lidstva«, kdy Sehiller, »svo- bodou nadšený pěvec humanity, mr av- nosti a veškerého pokroku lid- ského byl naší oblibenou lekturou.« »Úchvatnou mocí« pokračuje Randa »ukázaly jeho myšlenky, v nejušlechtilejší a nejkrásu- éjší formy pojaté, zejmena nám cestu ke s větlu, pravdě, nejvyšším cilům. To nenl jenom mým subjektivním úsudkem, to jese ob- jektivním dojmem tisíců a statisíců — také v obvodu českého národa.« Mozi českými vrstevníky mládí našeho minista krajana (kolik je jich přes 100.000, je-li jich tolik vůbec?) budo asi málo těch tisíc, kteréž by mohly říci, že oblíbenou lekturou jich mládí byl Schiller... Kolik set tisíc, zcela vážně řečeno, bude jich v samém německém národě?!

A dovedl vůbec Friedrich Schiller německý národ svou úchvatnou silou k výšinám lidsko- sti, svobody a bratrství? Zejmena tolo bratrství jest důležitou otázkou ve speciál- ním thematu „Schiller und die Czechen“, a to zvlášť proto, že J. Exc. ke konci svého článku sama dala se unésti k velice utěšenému aspektu a horování o budoucím poměru českém a něme- ckém na křídlech přípitku, proneseného v Praze před 46 léty o schillerovském banketu „šlechel- ným německým básníkem K. E. Ebertem“. Vy- zýval Ebert tenkráte shromážděné Čechya Němce, aby jménem Schillerovým přísáhali, že „přes všechny změny budoucích dob jako jedné matky rovní synové půjdou domovinou pro vše dobro, pro vše krásno, pro vše ušlechtilé sjedno- cení ruku v ruce.“ O tom, jací básníci jací duchové dnes vedou naše německé bratny ve společné s námi domovině, citát ze včerejška o věci mnohem bližší odboru našeho ministra krajana. Liberecký vůdčí orgán těchto zemských bratří našich přinesl v sobotu následu- jící zákeřnické vyzvání: Vzhůru na Ještěd! Jak se dovídáme, nezůstal vyzvání k mladému mužstvu libere- ckému, aby se na velikonoční pondělní dopoledne dalo na Ještědu vynajíti, bez ohlasu. Četní mla- doněmečtí mužové prohlásili svou ochotu dostaviti se ke stráži Ještěda. Sokolové mladoboleslavští navštíví Ještěd ze stanice Heinersdorfu (příj. 7 h. 48 m.) anebo z Li berce (příj. 7 h. 57 m.), poněvadž odjíždějí z Ml Boleslavi o 5. hod. ranní a k polednímu chlějí bít zase v Liberci. — Jakže to praví Adoli Klingsn ve svém »Vater Jeschken«?

»Cizáckou hle, vizte tlupu, kterak vztáhla na potupu drzou ruku po mém svatém ze skal vínlu Schillerové, Göthové, Herderové, Ebertové marně žili pro tyto naše zemské bratry německé, jich pěvel jsou daleko spíše Ad. Klinger, Wenne Swoboda, Kar. Pröll, Kar. Jentsch, a prorokam jejich humanity, svobody ostalních národů mravnosti k nim Mommsen! A proto nenl thematem dnešní doby »Schiller a Češi, nýbrž »Mommsen a Češi«. Vše ostalnt, e se píše a povídá o Češích a Němeích u prilezi- tosti stého výročí dne, kdy od německého ná- roda se světlým duchem Schillerovým odstoupila lepší čásť národní duše, je pouhým slavnostním festonem z dávno uschlých, celá dlouhá desetileu starých květin .. — Kluby občanské. Stareměstskí občanský klub v Pra-e koná d nee v úterý výborovou schůzi o 8. hod. večer v re- stauraci p. Sochůrka. Pp. členové jsou vítáni. Přijímání nových členů. — Osobní z pošty. Zkoušku z administračnl služby odbyli pošt. konceptní praktikanti: Rudoll Lange, JUDr. Gust. Lžičař a Viktor Worzřeld v Prane. Do pense byl dán vrchní kontrolor J. Freienschus v Praze. Poštovní kontrolor Fr. Pietschmann v L- berci 3 jmenován pošt. správcem v Mimoni. Připo- mínáme, že místo kontrolorské v Liberci jest již vy- psáno, místo po pošt. vrchním kontrolorovi v Prnu