1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 8. července 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večerní listy
předpláci sst
V Praze v administraci:
Praha
5
article
NAR
NAR
na mösie-
na čtvrt ldta . . . . 6 K —
s dvoji denáškon;
a měste. . . .
na čtvrt leta : . . . 7 K ezh
aa měsie e fliálkáchí
' 2 K a
a másía. Poštou.
. . . sK 2n
na čtvrt feta : . . . 9 K 6n
s dvoji zásilkou
a měsle
na vrieta: . . k eoh
Nara
7
article
amíl.
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . za s
večerní
. . . . za d
Ve fliálkách na venkově
ranni čisle
večerní .
lnseráts
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijím
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházeji se téš
redakca, tiskárna a expediee
„Národnich Láistů“
Rukopisy se nevracei
Národnich Láistus
8
article
V Praze, 8. července.
U Ovčího pole teď se rozhoduje o vý-
sledcích balkánské války. Podaří-li se Bulha
rům posunouti svá vojska proti Kumanovua
spojiti se s oddělením, které prý již zaujalo
Vranje, byla by srbská armáda nebezpečně
odřezána od svého přirozeného středu. Jsou-li
správny zprávy ze Sofije. Bulharům podařilo
se postoupiti na hranicích srbsko-bulharských
až k městům Kňaževci a Zaječaru. Zaječar.
rodiště Pašičovo, není-li ještě v rukou bulhar-
ských, jest aspoň nebezpečně ohrožen. Běle-
hradské zprávy o postupu bulharského vojska
v údolí Timoku a Nišavy jsou velmi skoupé,
nelze tedy v této chvíli ještě bezpečně říci, ja-
ký význam má bulharský nástup v severní
části.
Pro boje u štipu, Kočan, u Krivolaku je
sharakteristické, že se tam Srbům skutečně
podařilo udržeti své posice a přinutiti tak Bul-
hary ke změně strategických plánů. Bulhaři
chtěli původně celou silou vrhnouti se ve smě-
ru od Küstendila na Ovči pole ke Kumanovu,
drželi se tudíž více severní strany své střední
posice, na jihu u Gevgeli a Krivolaku se jen
pokusili přervati železniční spojení Řeků se
Srby. Na konec byli zde zase zahnáni na vý-
chodní břeh Vardaru a nyní právě velitel
armády, bojující proti Řekům, Ivanov, je nu-
cen krok za krokem ustupovati přesile řecké.
Podaří-li se dvojnásob silným Řekům zatlačiti
armádu gen. Ivanova a přiblížiti se na severu
k vojskům srbským, mohli by z této strany
Bulhaři se octnouti mezi dvojím ohněm.
Bulh
Bulhar
Pašičův
Kočan
Krivolako
Srba
Řek
Ivanov
Praha
Kňaževec
Zaječar
Timok
Nišava
Vardar
9
article
Jen rychlý postup ke Kumanovu au
Vranje může tomuto nebezpečí předejíti. U
Vranje prý stojí 14.000 Bulharů. Závisí teď vše
od toho, má-li vojvoda Putník dosti silné zá-
lohy, aby je mohl vyslati do moravského údolí
a tak znovu navázati přerušené spojení
s vlastním Srbskem. Pro zásobování srbského
vojska potravinami není železnice v moravské
dolině nezbytně potřebna, protože srbské
vojsko mnoho zásob dováží od moře ze Solu-
na, ale pro silnější postup Bulharů na jihu
Srbska mohl by na konec docela odřezati srb-
ské vojsko od Srbska a zatlačiti je přes Koso-
vo pole až do albanských hor, kde by se potka-
li s novým nepřítelem, albanskými povstalci,
vedenými Makedoncem Sandanským.
Taková je nynější válečná situace. Koneč-
né rozhodnutí nemůže trvati dlouho, protože
bitvy na této dlouhé frontě vlastně vedou se
stále. Protichůdné zprávy možno částečně vy-
světliti právě tím, že jednotlivé části roz-
sáhlého bojiště jsou svědky brzy bulharských
brzy srbských úspěchů. Ostatně v posledních
dnech Srbsko i Bulharsko aspoň v tom se
shodly, že omezují zprávy, posílané do světa,
na nejkrajnější míru, takže před konečným
rozhodnutím sotva budeme věděti o pravém
stavu. Lomozné zprávy sofijského korrespon-
denta „Reichspostu“, Wagnera, vzbuzují příliš
mnoho nedůvěry, a to jsou skoro nejpodrob-
nější zprávy, které z Balkánu máme. Tak
přísna je censura v Soliji a v Bělehradě. Jen
athénské zpravodajství je věrno klassické vý-
mluvnosti a posílá do světa květnatá líčení
řeckých vítězství.
Bulhar
Makedonec
Sandanský
Wagner
Kumanovo
moravský údolí
Solo
Srbsko
Bulharsko
Balkán
Bělehrad
10
article
nuté. Od té doby, co Bulhaři počali s útoky
proti našemu vojsku, nemají žádných úspě-
chů, jež stály by za zmínku.
Pašíč opravuje bulharské zprávy a označuje
vojenskou situaci srbskou jako příznivou.
Z Vídně, 8. července. „Südslav. Korr.
uveřejňuje tento telegram srbského minister
ského předsedy Pašiče:
„Bělehrad, 7. července. Zasílám ván
snímek rukopisných záznamů a rozkazů bul-
harského vrchního velitelství pro bulharské
vojsko, aby napadlo srbské a řecké posice
13/30. června po 3. hodině ranní. Zprávy, že
divíse tímocká byla poražena, ba zníčena, jsou
liché. Byla překvapena Bulhary a zatlačena,
při čemž odňata jí polní baterie. Vojsko však
učinilo protiútok a Bulhary na ně dotírající
odrazilo a zabralo zase dřívější postavení své.
Při této srážce byly ztráty velké, které všal
nejsou zevrubně zjištěny. Bulhary rozšířené
zprávy o vojenských operacích jsou úplně
bezpodstatny. Vojenská situace Srbska je tou
chvilí tato: Když byly bulharské kolony na-
ším vojskem poraženy a zahnány za Bregal-
nici a Zletovo, nedošlo na Ovčím polí k žádné
srážce. Bulhaři překročili naše hranice a
vpadli do Srbska na 4 místech. Překročili
hranice jenom malým počtem. Máme dojem.
že akce ta měla za účel, by naše pozornost
byla odvrácena. Prohlašuji, že sítuace srbské
armády je celkem příznívá. Pašič.
Srbské vojenské kruhy obávají se nerozhod-
ného výsledku války.
Bulhar
Pašič
Vídeň
Bělehrad
Srbsko
11
article
Z Vídně, 8. července. „Südslav. Korr.“
oznamuje ze zvláštního pramene srbského
Stať, vydaná v sobotu v „Samoupravě“, která
zabývá se dorozuměním balkánských států
mírem, nemůže býti vykládána v ten rozum.
jakoby kabinet Pašičův měl na mysli za dojmu
vojenských neúspěchů povolnost. O tom není
žádné řeči. Dlužno naopak postaviti na jisto
stanoviskem srbského kabinetu jest, že roz-
hodnutí státi se musí na bojiští. Boj musí býti
a bude také za všech podmínek skoncován.
aby zjednala se jasná situace v tomto měření
sil. Obtížná byla by ovšem situace, kdyby na
konci této válečné výpravy vojenská situace
vyjasněna nebyla. Toho pak se vojenské kruhy
bojí. Dle dosavadních bojů je pravděpodobno.
že Bulhaři i Srbové dosáhnou částečnýcht-
spěchů a také neúspěchů, ze kterých nebude
lze sestavíti sí jasný obraz. Tento konec války
jež ostatně dlouho jíž nepotrvá, způsobil by
situaci zcela jinou, poněvadž nastal by stav
jaký byl před válkou. Neboť na novou válku
nelze již mysliti. V příčině té vyskytly by se
potíže a to velké. Otázka, jakou formou by se
konečně vyřídila tato nová válka a zdali mi-
nísterští předsedové pojedou do Petrohradu
není tou chvílí akutní. Pravda je, že Srbsk
nikdy se nezřekne myšlenky na petrohradskou
konferenci, zdali však k této dojde, nelze ještě
říci.
Pašičův
Bulhar
Srba
Vídeň
Petrohrad
Srbsko
12
article
ské hranice u Ristovce a svedlo první bitvu
vojskem srbským, které Turky ze srbskéhot-
zemí záhy vytlačilo a po překročení tureckých
hranic porazilo je slavně u Kumanova. Vranje
je důležitou železniční stanicí na trati Běle-
hrad-Niš-Skoplje-Solun. Pozn. red.)
Ohrožená moravská divise srbské armády.
Ze Sofije, 8. července. („N. F. P.“) Dvě
velké bulharské armády, z nichž jedna bojo-
vala okolo Egri Palanky a Kratova, druháu
Kočan, spojily se u obce stracinu mezi Egri
Palankou a Kumanovem. Srbská moravská
divíse je tím velice ohrožena, zejména také
tím, že od severu blíží se třetí bulharská ar-
máda. Vypravuje se, že mezi Skopljí a Niší je
železniční trať Bulhary poškozena. Rychlý
pochod severní bulharské armády k jihu
spojení armád u obce Stracinu způsobily zde
velkou radost.
Vojenské situace Bulharů.
Ze Sofije, 8. července. („N. W. J.“) Z ofi-
cielních sdělení hlavního stanu nevyplývají
žádné pověřené zprávyorozhodu-
jících událostech, potvrzuje se však.
že srbské útoky na Kočany jsou definitivně
odraženy. Zdáse, že situace Bulharů na ma-
kedonském bojišti se zlepšila a že konečné
rozhodnutí se rychle blíží. Ve 2 nebo 3 dnech
bude snad již pocítěn tlak Bulharů do Srbska
vniknuvších na celkovou situaci.
Ristovec
Turek
Egri Palanka
Kratův
Kočan
Palanka
Bulhar
Stracin
Vranje
Niš
Skoplje
Soluna
Srbsko
Bělahrad
Sofij
13
article
Bulharsko odmítá rumunský důvod
Bulharsko odmítá rumunský důvod
mobílisace.
Ze Solije, 8. července. (K. k.) Pojednávaje
rumunské mobilisaci, odmítá vládní orgá
„Mir“ zachování rovnováhy na Bal-
káně. Balkánské státy nemohou míti stanovisk
neodvislé od evropské rovnováhy. S druhé strany
nechovalo Bulharsko nikdy plán, býti silnějším, než
Srbsko a Řecko dohromady. Dějiny Makedonie
jsou tak mlády, že nikdo nemá práva obžalovat
bulharský národ, že nemůže vzdáti se území, jichž
obyvatelstvo úzce spojeno jest s bulharskou minu-
lostí a zvláště s jeho boji o národní obrození.
Srbové vyprovokovali zahájení nepřátelství ve
chvili, v niž celá bulharská armáda nemohla ještě
zahájiti akci. Pro Bulharsko nastala situace, která
je donutila k prohlášení války. I vzhledem
k předpokladu, že po této válce zůstanou vítězní
Bulhaři silnější než Řecko a Srbsko, bude míti Ru-
munsko vždy ovládající postavení. Jest však jinou
otázkou, zdali Rumunsko chce samo zi
stati silnější než každý jiný balkán
ský stát.
Naše vojsko od tří dnů má obsaze
ny lepší posice, než naznačují ú-
spěchy, námi oznámen é. Rozšířené tyto po-
věsti mají tendenční účel, maskovati po-
rážku Bulharů a klamati veřejné mi
nění, jemuž brzy dostane se objasnění válečným
korespondenty listů, kteří odjedou na bojiště.
Srba
Bulhar
Bulharsko
Mira
Bala
Srbsko
Řecko
Makedonie
Rumunsko
Solij
14
article
ky. Že naši spojenci připravovali nepřátelství vůč
nám, vyplývá z tohoto:
1. 23. června učiněny byly disposice pro zahá-
jení války proti Bulharsku, o čemž se dověděl bul-
harský generální štáb.
2. Mezi tím, co bulharské armády nacházely se
ještě u Čataldže a Bulairu, připravovaly generální
štáby armád spojenců systematicky svá vojska
jakož i massy lidu na válku proti Bulharsku. Roz-
kaz srbského hlavního stanu, jenž nalezen bylu
padlého setníka Radojka Pruloviče, jest datován
ze Skoplje ze 7. června čís. 6486, jest nezvratným
toho důkazem.
U téhož důstojníka nalezeny byly další dv
důvěrné rozkazy čís. 1422 a 111.
3. Srbská vojenská liga, v jejímž čele je ko-
runní princ, chtěla za každou cenu válku proti Bul
harsku a když 27. a 28. června ministerský před-
seda Pašič před skupštinou projevil jisté zdráhání
pokud se týče přijetí rozhodčího soudu, usnesla s
vojenská liga zahájiti válečné operace a postaviti
tak vládu i skupštinu před hotovou věc, což úplně
se také podařilo
Skupštína místo, aby se 30. června vyslovila
o otázce rozhodčího soudu, zastavila schůze ná-
sledkem zahájení nepřátelství a v důslodku prvých
srbských úspěchů, jichž docíleno bylo neočekáva-
ným útokem na celé frontě a svěřilo osud Srbsk
ikám srbského vrchního velitelství. Protože srb-
ská vláda bojí se nyní zodpovědnosti za zahájené
válečné operace, chce svaliti vinu jakýmkoliv způ-
sobem na Bulharsko.
Bulharsko
Srbsko
Radojka Prulovič
15
article
Řecké vojsko stíhá Bulhary
Z Athén, 8. července. (K. k.) Ministerstv
vojenství uveřejňuje zprávu náčelníka generál-
ního štábu, že řecké vojsko urputně stíhá ne-
Denní rozkaz vrchního velitele operační
armády rumunské.
Z Bukurešti, 6. července. (K. k.) (Došlo
opožděně.) Generál a vrchní velitel operačn
armády vydal tento denní rozkaz: Jeho Veli-
čenstvo král Karol ráčil mne pověřiti
vrchním velením operační armády. S pýchou
a hlubokou vděčností za tuto vysokou čest
ujímám se dnes velení armády ,proniknut pře-
svědčením, že bude neochvějnou věrnosti
k zemi a panovníkovi a svým vřelým vlaste-
nectvím vždycky se ubírati po cestách naši
slavné minulosti.
Doprava rumunského vojska na Dunaj.
Z Bukurešti. 7. července. (K. k.) Mobili
sační transporty započaly.
Rumunské lodí od Caříhradu do Galace.
Z Cařihradu, 7. července. (K. k.) Rumun
ské poštovní čluny „Dacia“ a „Imperatul Tra
jan“, které zde zůstaly, dnes v noci náhle od
pluly do Galace. Rumunský vojenský attaché
podplukovník Rizu rovněž odejel.
Jednání mezí Rumunskem a Tureckem.
Z Cařihradu, 7. července. (K. k.) Ujišťuje
se, že došlo k důležité výměně písemné mez
Portou a tureckým vyslanectvím v Bukureští.
Rumunský vyslanec v Cařihradě měl včeras
velvezírem poradu, v níž vysvětlil rumunské
stanovisko.
Bulhar
Karol
Rumun
Riza
Atény
Bukurešť
Dunaj
Cařihrad
Rumunsko
Turecko
Dacia
17
article
vzpírá se na oko proti tomu plánu a prohla-
šuje, že to bude samovolný čin armády, kte-
rému není s to zabrániti. Vojenské zprávy
podléhají opět přísné censuře.
Audience velevyslanců německého a ruskéh
u sultána.
Z Caříhradu, 8. července. („N. W. J.“) Ně-
mecký velevyslanec svob. pán Wangen-
heim a ruský velvyslanec Giers byli sultá-
nem přijati ve zvláštních delších slyšeních.
kterým se v politických kruzích přikládá
velká důležitost.
Essad paša do Vídně.
Z Říma, 7. července. (Agence Stefani.)
Essad paša odejel v noci do Vídně.
Velevyslanecká konference.
Z Londýna, 8. července. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá, že se včera sešla velevysla-
necká konference a odročila se asi po 2hodinné
poradě na příští pondělí. Hlavním předmětem jed-
nání bylo vypracování podrobností o sprá-
vě Albanska. Usnesení se nestala. O otázce
jižních albanských hranic se nejednalo.
Mezinárodní komise pro reformy
v Armenií.
Z Caříhradu, 6. července. (K. k.) Velevyslane-
cká komise, pověřená zkoumáním reforem pro
Armenii, ve které Rakousko-Uhersko je zastoupe-
no legačním radou Panfillim, zahájila své práce
a bude zítra konati druhou schůzi. Komise zabývá
se zkoumáním ohlášených tureckých řádů o kom-
petencích generálních inspektorů a ruského ná-
vrhu v příčině reforem v Armenii
Giers
Stefan
Reuterův
Wangen
Vídeň
Řím
Londýn
Armenia
Rakousko
Uhersko
Panfillim
Caříhrad
18
article
Drobné zprávy.
Z Bukurešti, 8. července. (K. k.) Královna
Alžběta byla při návratu z Kystendže očekávána
na nádraží králem a rodinou dědičného prince. Ce-
sta z nádraží do královského paláce ulicemi napl-
něnými nesčetným zástupem lidstva, byla nadše-
ným projevem obyvatelstva pro dynastii. Královšt
manželé děkovali, zřejmě pohnuti, za ovace
Z Athén, 8. července. (K. k.) Ruský vysla-
nec kníže Demidov odevzdal ministerskému před-
sedovi Venizelovi 10.000 franků pro oběti války
Do Pyrea přibylo již 2000 bulharských zajatců, mezi
nimi ennoho důstojníků.
Z Bukurešti. 8. července. (K. k.) Řecké po-
selstvo, vedené Theotokisem, přibylo sem včera
aby králi oznámilo nastolení krále Konstantina.
Ze Zemuna, 8. července. (N. W. Tagblatt.]) Na
bělehradském nádraží zadržené, pro Bulharsko ur-
čené stříbrně a niklové peníze, v Rakousku ra-
žené, byly na naléhání uherské železniční správy
včera ráno odeslány zpět do Zemuna a dnes od-
vezeny budou do Pešti
Alžběta
Konstantinos
N W
Bukurešť
Atény
Pyrea
Bulharsko
Rakousko
Zemuna
Pešť
Zemuna
19
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
20
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Srbsko popírá bulharské úspěchy.
Z Bělehradu, 8. července. (K. k.) Srbsk
lisková kancelář oznamuje: Vyvracíme co nej-
rozhodněji zprávy rozšiřované „Agence Tele-
graphique Bulgare“, dle kterých v okolí Sko-
plje, Pirotu anebo na jiném místě srbsko-bul-
harských hranic došlo k bojům, v nichž Bul-
haři dobyli eklatantního vítězství a zmocnili
se zajatců a děl. Rovněž úplně nesprávnými
jsou zprávy o jakýchsi vítězstvích Bulharůu
Krivorce a Kočany, kde byli prý zajati vojíni
timocké divise, ukořistěny baterie, děla atd.
Srbská armáda má oba tyto body obsazeny
a po celé frontě postavení dále v před posu-
Kočan
Srbsko
Bělehrad
Tela
Sko
Pirot
21
article
Srbský vládní hlas o poměru srbsko-
rumunském.
22
article
Z Bělehradu, 7. července. (K. k.) Pojed
návaje o srbsko-rumunském poměru, pouka-
zuje vládní orgán „Samouprava“ k tomu, že
mezi oběma státy byl vždycky korektní, ba
dokonce přátelský poměr. Stanovisko Rumun-
ska jest nyní pro Srby tím sympatičtější, ž
se Rumunsko vyslovuje pro zásadu rovnováhy
na Balkáně. Souhlas oboustranných zájmů
opravňuje k naději, že balkánští národové
budou v Rumunsku míti dobrého souseda a že
jeho akce přispěje ke blahu celého Balkánu.
Bulhaří prý ve Vranji.
Ze Sofije, 8. července. (N. Fr. Pr.) V noci
z neděle na pondělí obsadilo bulhar-
ské vojsko po odražení slabého oddílu
vojska srbského město Vranji. Bulhaři
zmocnili se tím zásobovací stanice srbské
ukořistili velké zásoby střeliva a potravin.
Bulharské vojsko postoupilo pak proti toku
Moravy k Bojanovci. (Nedaleko Vraného pře-
kročilo dne 14. října 1912 turecké vojsko srb-
Rumun
Srba
Bulhar
Bělehrad
Rumunsko
Balkán
Francie
Vranje
Morava
Sofij
23
article
Nesmírný počet obětí v bojích u Velesu-
Prílepu.
Z Bělehradu, 8. července. Zprávy z bojiště
jsou pro Srby dosti nepříznivy. Bulhař
dostali se v neděli až ku Prilepu
t. j. 45 km západně od Velesu. Ovšem Srbůn
se podařílo opět je zpět zatlačiti. Počet obět
je nesmírný. Bulhaři ztratili prý 40.000 mrtvých
a raněných, Srbové 29.000. Neustále dojížděj
vlaky s raněnými, které nelze nikde ubytovat
poněvadž zdravotní služba jest nedostatečna
Srba
Veles
Bulhar
VelesPrílep
Bělehrad
km
24
article
Bulharsko dokazuje, že začali Srbové
a Řekové.
Ze Sofije, 8. července, (K. k.) Bulharská teleg
agentura prohlašuje: Vyvracíme naposle
a co nejrozhodněji tvrzení ze srbské-
ho pramene, že prý zahájením vojen-
ských operací, dne 30. června, vinn
iest bulharská vláda, jakož i další tvrzení.
že na tyto operace předem bylo pomýšleno, což
aby podepřela, uveřejáuje srbská tisková kancelář
tak zv. rozkazy a poznámky, jež nalezeny byly
bulharských důstojníků, padlých v bojí. Jak měli
jsme již příležitost prohlásiti, bylo bulharskému
vrchnímu velitelství zřejmo, že Srbové a Řekov
se připravují k válce a oznámilo to různým armá-
dám, aby byly pohotově odraziti neočekávané úto-
Srba
Řek
Bulharsko
Sofij
25
article
Turecko využije stavu věcí.
Z Cařihradu, 6. července. (Dáno v Caři-
hradě 6. července v 5 hod. odpol., došlo do
Vídně 8. července o půl 9. hod. ráno.) Dle
zprávy z kompetentních kruhů Porty jest ne-
pravdivou zpráva, že Turecko žádalo na Bul-
harsku v notě vydání Thracie. Takové zakro-
čení se dosud nestalo. Dle informací z několika
pramenů trvá se v různých kruzích, zejmén
v kruzích armády na tom, by Turecko zakro-
čílo, anebo využitkovalo situace. Faktem jest
že velký vezír v rozmluvě s různými diplo-
maty prohlásil, že Porta přeje si zůstati ne-
utrální, že by však nemohla neutralitu zacho-
vati. Má se za to, že si Turecko chce opatřit
jistotu, že nebude platití válečné náhrady aže
dosáhne ještě jiných výhod.
Port
Turecko
Cařihrad
Vídeň
26
article
Čataldžská armáda turecká chce postoupiti
k Drinopoli.
Z Paříže, 8. července, „Echo de Paris
oznamuje z Cařihradu: Čataldžská a
máda má pevný úmysl dáti se na
postup proti Drinopoli. Vláda ne-
Paris
Paříž
Cařihrad
27
article
Otázka haličské volební reformy.
Z Vídně, 8. července. Místopředseda po-
slanecké sněmovny dvorní rada German
sem přibyl. Jeho příjezd uvádí se v souvislost
s plánem, dle kterého polské strany haličské-
ho sněmu, přející reformě zemského volebního
řádu, vyzvou vládu, aby sama předloži-
la novému sněmu osnovu volební-
hořádu. Tu dala by vláda vypracovati mini-
sterstvem vnitra společně s místodržitelstvím
haličským a se zástupci oněch stran haličsko-
polských, které jsou pro volební reformu.
German
Vídeň
slanecký sněmovna
28
article
Italští královští manželé ve Švédsku.
Ze Štokholmu. 7. července. (K. k.] Na královské
jachtě „Trinacria“ uspořádána byla před odjezdem
večerní hostina, jíž se zúčastníli švédští královští
manželé, přítomní členové švédské královské rodi-
ny a mnoho jiných osobností. Po hostině rozloučila
se švádská královská rodina a ostatní hosté co nej-
srdečněji s italskými královskými manželi. „Trina-
cria“ opustila kolem 2. hod. v noci Štokholm.
Z anglické sněmovny.
Z Londýna, 7. července. (K. k.) [Dol. sněm.)
Lord Charles Beresford tázal se prvního lorda ad-
mirality Winstona Churchilla, je-li admiralita in-
formována o tom, že nová bitevní loď byla v Ra-
kousko-Uhersku dána do stavby, že mímo to dvě
bitevní lodi v nejkratší době budou tam stavěny
Beresford
Winston Churchill
Švédsko
anglický sněmovna
Londýn
Dolo
RakouskoUhersko
29
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Umělecko - průmyslové dílny abstinentní
léčebny ve Velkých Kunčicích pod Rad-
hoštěm.
Zpráva konsulenta Vl. Hatláka.
Jedním z nejrozlomilejších koutů Moravy jest
beze sporu okolí kol Radhoště, ať pozíráme na ně
s kterékoliv strany světové. Přímo úchvatně polo-
ženy pak jsou v tomto věnci Vel. Kunčice pod Rad-
hoštěm, a člověk podivuje se, že těchto krás pří-
rodních, tohoto okolí jest tak nedostatečně vy-
užito pro skutečné osvěžení těla i ducha.
Velké Kunčice, rozložené mezi Frenštátem a
Frýdlantem mají všecky podmínky státi se léčeb-
ným místem par excellence a byl-li „Křižovým spol-
kem pro zřízení a udržování léčebny pro alkoho-
liky“ sem položen ústav, již tím okamžikem bylo
dobře rozhodnuto. Nejroztomilejším koutem světa
nazval Vráz, tudíž jistě povolaný kritik v tomto
směru, zajímavý tento kout Moravy a tu jistě může
býti každý ujištěn, že není zde žádného dost silné-
ho výrazu pro velebení tohoto kraje a že tudíž ho-
dí se nejlépe za místo nejen odpočinku, uklidnění
ale i za místo léčebné.
Křížový spolek koupil ve Velkých Kunčicích
selský statek ve výměře 42 ha s lesikem a zahra-
dami, kterýž byl adaptován pro účely léčebné.
Zařízení a zavedení hospodářství, přestavby a pří-
stavby, vnitřní zařízení a j. vyžadovaly do dneška
120.000 K, které vypůjčeny. Nalézá se však v lé-
čebně: rozsáhlé, moderně zařízené hospodářství,
pole, luka, les, zahrady, skleník, pařeniště, včelín.
králíkárny, dílna a j., kteréžto objekty mají po-
skytovati zaměstnání chorobným pod řízením léka-
ře dra. Formánka a správou P. B. Kovaříka.
Dilny, 33 m2 velké, světlé, vedeny jsou archi-
tektem Dužou, jsou zařízeny všemí potřebnými
předměty pro ruění řezbářství a malířství. Tou
Hatlák
Křižův
Vráz
Formánek
Kovařík
Velká Kunčice
Morava
Radhošť
Kunčice pod rada
Frenštát
Frýdlant
30
article
dobou jest zaměstnáno v dílnách 10 chovanců lé-
čebny mimo 6 pracovníků podomáckých, kterými
návrhy podávají architekt Duša, malíři Lasák
Votruba, oba Hlavicové, Vlčkové, Köhler a Baruch.
Materiál z hruba řezaný dodá stolařství Kaděrovo
ve Frenštátě, dále soustružníci Vacha z Holešova
a Jos. Peč, soustružník z Frenštátu.
V umělecko-průmyslových dílnách započato
prací dnem 7. prosince 1912 a vyrobí se denně a
80 kusů různých hraček dřevěných, které se do-
dávají do obchodů v Prostějově, v Luhačovicích,v
Mor, a Polské Ostravě, v Mar. Horách, ve Fren-
štátu, v Olomouci, v Brně. Dále starají se o odbyt
odbory Křížového spolku. Také do škol dodává
léčebna, která vyrobila do dnešního dne za 1600
různých předmětů: figurálních krabiček, rá-
mečků aj.
Chovanci rádi zaměstnávají se touto prací, vy-
řezávají a malují s nadšením různé ty předměty.
které mimo do obchodu rozesílají se také na různé
výstavky a z nichž také některé odnášejí si sami
domů na památku.
Správa ústavu právě pro tento znamenitý pro-
středek léčební hodlá také poříditi pece na před-
měty keramické a budou i touto výrobou chovane
zaměstnám.
Duša
Lasák Votruba
Hlavica
Vlček
Köhler
Baruch
Kaděrův
Vach
Frenštát
Holešov
Jos
Peč
Prostějov
Luhačovice
Morava
Ostrava
Mar
Olomouc
Brno
křížový spolek
31
article
Pokud se týče dřevěných výrobků vyrábi s
zde: valašská salaš s valáškem, bačou, pasačkou,
ovečkami, psy a j. motivy valašské. Slovácké kr-
jové figurky v 25 různých typech, pohádkové skupi-
ny ve 12 typech, různé figurky humoristické v 26
vzorech, zvířátka ve 22 vzorech a j., tak že již
z prvních 7 měsíců trvání zhotoveno bylo 10
různých typů hraček mimo různé druhy rámců, va-
lašek (hole) a j.
Průmyslové dílny abstinentní léčebny ve Vel
Kunčicích stávají se tak zajímavým činitelem v
výrobě hračkářské na Moravě a budou-li pokra-
čovati v započatém smyslu, že budou zaměslnáva-
ti nejen příslušné mistry živnostenské, ale také
pracovní síly mimo ústav, může zde vyrůstí vycho-
vatel značné řady moravských hračkářů a to
zvláště tehdy, když dle intencí správy dílen ne-
bude se obmezovati výroba pouze na dřevo a na-
stoupí sem cestu i keramika, textilie atd.
Umělecko-průmyslové dílny zasluhují tedy
každém směru příslušného povšimnutí.
V Brně, v červenci 1913.
Morava
Brno
Vela Kunčice
33
article
Slovinská revue „Věda
Slovinská revue „Věda
(Dvouměsíčník pro vědu a kulturu). Již třetí rk
vychází v Gorici v rakouském Přímoří tato slovin-
ská revue, jež poslední dobou vzbudila mnoho zá-
jmu zvláště svou jihoslovanskou, „novoillyrskou
jazykovou anketou“. Není pochyby, že je to prví
revue slovinská; ba můžeme ji jmenovati také
jihoslovanskou, a to nejen pro jihoslovan-
skou myšlenku, kterou vyznává, nýbrž také
pro spolupracovníky, jimiž jsou vedle Slovineů
také Chorvaté. V nejnovějším čísle nalézáme mezi
spisovateli „Vědy“ dva Čechy: dr. K adlce a dr.
Stehlíka. Dr. Kadlec praví v „anketě“, že
je o některých věcech jihoslovanských nedosta-
tečně orientován a že nezná slovinských poměrů;
nevěří úplně v konečné jazykové jedinstvo Slo-
vinců a Srbochorvatů, ale přece se mu zdá možným
přiblížení, a toto přiblížení dosáhne se soustavnou
literaturou a společenskou prací, i když se nesta-
nou politické proměny. Zejména zdá se mu působi-
ště slovinského jazyka příliš malým, aby se na
něm mohly vyvíjeti všechny obory literatury a vě-
dy: Slovinci a Chorvaté musí vším úsilim půso-
biti k tomu, aby se vyvinula, kde jen trochu možno
společná jihoslovanská vědecká terminologie. — Dr
Otto Stehlík napsal pro „Vědu““ pojednání
„Karel Havlíček-Borovský o Slovincích““ (počátel
studie v tomto čísle „Vědy“); český publicista Ha-
vlíček klonil se na stranu illyrskou, t. j. na stranu
jednoty jihoslovanské. Toto stanovisko Havlíčkov
vytknul jsem také ve „Zborniku Matice Slovenske
1909, str. 317 slovy: Realista nemůže rozřešiti slo
vinskou otázku bez jihoslovanstva.
Lublaň, v červenci 1913.
Chorvat
Čecho
doktor
Stehlík
Kadlec
Havlíček
Gorica
Lublaň
Zbornik Matica Slovenske 1909
34
article
Dr. Fr. Ilešiě.
Francie
35
article
= Obecní dům v Tiflisu se sřítil. Z Tiflisu
7. července. [P. t. a.) Při oznámené katastrofě, způ-
sobené sřícením domu městského zastupitelstva.
byli 4 lidé zabiti, 4 jiní zraněni těžce a 2 lehce.
— Papír z trávy. Italové učinili v nově na-
bytém území v Tripoli potěšitelný objev, kter
rázem zažene hrozící nouzi o papír. Přišli na to, že
tráva esparto, která se vyskytuje u velkém množ-
ství v celé severní Aírice, od Marokka až k Čer-
venému moří, dá se velice dobře upotřebiti k vý-
robě papíru. Dosud se uživalo této trávy k různým
pletivům, jako na rohožky, košiky a provazy, ale
většina trávy zůstala nezužitkována. Tráva esparto
prý dává výbornou papírovou kaši a papír z ní je
krásně hladký a hodí se znamenitě zvláště pro
fotografické snímky. Nedostatek vody v Tripoli
nedovolí však, aby byly papírny zřízeny na místě
a transportem trávy jinam zdraží se výroba. Ital-
ská vláda připadla na myšlenku, pěstovati tuto
trávu v jižní Italii, kde je příhodná půda. S po-
kusy bylo již započato. — Podobnými pokusy za-
bývá se nyní anglické koloniální ministerstvo. Ně-
komu napadlo, použíti k výrobě papíru tak zvanou
slonní trávu, která je velice rozšířena v Ugandě.
Tráva dosahuje výšky 2—212 m. Anglické kolo-
niální ministerstvo dalo již dopraviti z Ugandy
větší množství trávy do Anglie k pokusům. Papí-
rová kaše prý dává velice pěkný a pevný papír,
Italos
Tráva
Ital
Tiflis
Tripoli
Maroko
Uganda
Anglie
Papit
obecní dům
Italia
36
article
který vzhledem k dlouhým vláknům trávy je k ne-
roztrhání. Také zde by se papír neobyčejně zdražil
transportem materiálu a proto anglická vláda za-
mýšli zříditi papírny v Úgandě.
— Obrazy pro slepce. Mezi těmi, kteří za-
světili svůj život krásné úloze, otevírati slepcům
obzory duševního světla, je jistě na prvním místě
Angličan H. M. Taylor, jehož činnost ve prospěc
slepců popisuje právě Eric Bood ve „Strand Ma-
gazinu“. H. M. Taylor, který je sám slepý, otevře
slepcům nové cesty poznání tím, že pro ně zhoto-
vuje modely a obrazy. Taylor absolvoval sv
studia v Cambridgi a je vynikajícím matematikem.
který svými pracemi získal celou řadu vědeckých
cen. V 19 letech oslepl a od té doby věnoval se vý-
chově slepců. Založil institut pro vědecké knih
a vynašel methodu, kterou jsou obrazy hmatem pří-
stupny slepcům. Rozumí se, že barvy zůstanou
nadále slepcům neznámy, jde tu jen o tvary, kter
vzniknou tím, že se obrazy dělají plastické. Taylo
ilustruje plasticky vědecké knihy a také noty uči-
nil tímto způsobem přístupnými slepcům.
Angličan
H M Taylor
Bood
Taylor
Úganda
Ma
Cambridge
37
article
= Z tajností italského maloměsta. Jak ozna-
muje „Mattino“, byl v městečku Altavilla Salen-
tina, nedaleko Salerna, objeven „klub“, ve kterém
byla pravá Sodoma. Klub založil mladý spustlík
a záhy se v jeho místnostech scházela tajně „zlatá
mládež“ salentinská k pustým orgiím. Nechodily
tam snad jen „dámy“ z polosvěta, ale dcerušky
počestných salentinských měšťanů, kterým zachut-
nala vůně neznámého, zapovězeného ovoce. Taj-
nosti „klubu“ odhalila jistá žena špatné pověsti
tato okolnort byla také příčinou, že policie nedala
jejím slovům víry. Udavačce se však podařilo, do-
stati se na plochou střechu klubu a udělaným otvo-
rem pozorovati reje uvnitř. Na svou observatoř po-
zvala pak policii a tu teprve byly učiněny kroky
ke zrušení klubu a zatýkání jeho členů. Předsedovi
klubu, který má na svědomí řadu trestných ope
rací, podařílo se uprchnouti
Mattin
Sodoma
Salerno
della Salen