ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f4a01ca0-8f12-11dd-9bf4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 113, org 8, person 79, work 11
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 8. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 185.
4 article
Na ranni a večerní listy předpláci sst V Praze v administraci:
Praha
5 article NAR
NAR na mösie- na čtvrt ldta . . . . 6 K — s dvoji denáškon; a měste. . . . na čtvrt leta : . . . 7 K ezh aa měsie e fliálkáchí ' 2 K a a másía. Poštou. . . . sK 2n na čtvrt feta : . . . 9 K 6n s dvoji zásilkou a měsle na vrieta: . . k eoh
Nara
6 title
NILIST
7 article
amíl. V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za s večerní . . . . za d Ve fliálkách na venkově ranni čisle večerní . lnseráts plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijím administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se téš redakca, tiskárna a expediee „Národnich Láistů“ Rukopisy se nevracei
Národnich Láistus
8 article
V Praze, 8. července. U Ovčího pole teď se rozhoduje o vý- sledcích balkánské války. Podaří-li se Bulha rům posunouti svá vojska proti Kumanovua spojiti se s oddělením, které prý již zaujalo Vranje, byla by srbská armáda nebezpečně odřezána od svého přirozeného středu. Jsou-li správny zprávy ze Sofije. Bulharům podařilo se postoupiti na hranicích srbsko-bulharských až k městům Kňaževci a Zaječaru. Zaječar. rodiště Pašičovo, není-li ještě v rukou bulhar- ských, jest aspoň nebezpečně ohrožen. Běle- hradské zprávy o postupu bulharského vojska v údolí Timoku a Nišavy jsou velmi skoupé, nelze tedy v této chvíli ještě bezpečně říci, ja- ký význam má bulharský nástup v severní části. Pro boje u štipu, Kočan, u Krivolaku je sharakteristické, že se tam Srbům skutečně podařilo udržeti své posice a přinutiti tak Bul- hary ke změně strategických plánů. Bulhaři chtěli původně celou silou vrhnouti se ve smě- ru od Küstendila na Ovči pole ke Kumanovu, drželi se tudíž více severní strany své střední posice, na jihu u Gevgeli a Krivolaku se jen pokusili přervati železniční spojení Řeků se Srby. Na konec byli zde zase zahnáni na vý- chodní břeh Vardaru a nyní právě velitel armády, bojující proti Řekům, Ivanov, je nu- cen krok za krokem ustupovati přesile řecké. Podaří-li se dvojnásob silným Řekům zatlačiti armádu gen. Ivanova a přiblížiti se na severu k vojskům srbským, mohli by z této strany Bulhaři se octnouti mezi dvojím ohněm.
Bulh Bulhar Pašičův Kočan Krivolako Srba Řek Ivanov Praha Kňaževec Zaječar Timok Nišava Vardar
9 article
Jen rychlý postup ke Kumanovu au Vranje může tomuto nebezpečí předejíti. U Vranje prý stojí 14.000 Bulharů. Závisí teď vše od toho, má-li vojvoda Putník dosti silné zá- lohy, aby je mohl vyslati do moravského údolí a tak znovu navázati přerušené spojení s vlastním Srbskem. Pro zásobování srbského vojska potravinami není železnice v moravské dolině nezbytně potřebna, protože srbské vojsko mnoho zásob dováží od moře ze Solu- na, ale pro silnější postup Bulharů na jihu Srbska mohl by na konec docela odřezati srb- ské vojsko od Srbska a zatlačiti je přes Koso- vo pole až do albanských hor, kde by se potka- li s novým nepřítelem, albanskými povstalci, vedenými Makedoncem Sandanským. Taková je nynější válečná situace. Koneč- né rozhodnutí nemůže trvati dlouho, protože bitvy na této dlouhé frontě vlastně vedou se stále. Protichůdné zprávy možno částečně vy- světliti právě tím, že jednotlivé části roz- sáhlého bojiště jsou svědky brzy bulharských brzy srbských úspěchů. Ostatně v posledních dnech Srbsko i Bulharsko aspoň v tom se shodly, že omezují zprávy, posílané do světa, na nejkrajnější míru, takže před konečným rozhodnutím sotva budeme věděti o pravém stavu. Lomozné zprávy sofijského korrespon- denta „Reichspostu“, Wagnera, vzbuzují příliš mnoho nedůvěry, a to jsou skoro nejpodrob- nější zprávy, které z Balkánu máme. Tak přísna je censura v Soliji a v Bělehradě. Jen athénské zpravodajství je věrno klassické vý- mluvnosti a posílá do světa květnatá líčení řeckých vítězství.
Bulhar Makedonec Sandanský Wagner Kumanovo moravský údolí Solo Srbsko Bulharsko Balkán Bělehrad
10 article
nuté. Od té doby, co Bulhaři počali s útoky proti našemu vojsku, nemají žádných úspě- chů, jež stály by za zmínku. Pašíč opravuje bulharské zprávy a označuje vojenskou situaci srbskou jako příznivou. Z Vídně, 8. července. „Südslav. Korr. uveřejňuje tento telegram srbského minister ského předsedy Pašiče: „Bělehrad, 7. července. Zasílám ván snímek rukopisných záznamů a rozkazů bul- harského vrchního velitelství pro bulharské vojsko, aby napadlo srbské a řecké posice 13/30. června po 3. hodině ranní. Zprávy, že divíse tímocká byla poražena, ba zníčena, jsou liché. Byla překvapena Bulhary a zatlačena, při čemž odňata jí polní baterie. Vojsko však učinilo protiútok a Bulhary na ně dotírající odrazilo a zabralo zase dřívější postavení své. Při této srážce byly ztráty velké, které všal nejsou zevrubně zjištěny. Bulhary rozšířené zprávy o vojenských operacích jsou úplně bezpodstatny. Vojenská situace Srbska je tou chvilí tato: Když byly bulharské kolony na- ším vojskem poraženy a zahnány za Bregal- nici a Zletovo, nedošlo na Ovčím polí k žádné srážce. Bulhaři překročili naše hranice a vpadli do Srbska na 4 místech. Překročili hranice jenom malým počtem. Máme dojem. že akce ta měla za účel, by naše pozornost byla odvrácena. Prohlašuji, že sítuace srbské armády je celkem příznívá. Pašič. Srbské vojenské kruhy obávají se nerozhod- ného výsledku války.
Bulhar Pašič Vídeň Bělehrad Srbsko
11 article
Z Vídně, 8. července. „Südslav. Korr.“ oznamuje ze zvláštního pramene srbského Stať, vydaná v sobotu v „Samoupravě“, která zabývá se dorozuměním balkánských států mírem, nemůže býti vykládána v ten rozum. jakoby kabinet Pašičův měl na mysli za dojmu vojenských neúspěchů povolnost. O tom není žádné řeči. Dlužno naopak postaviti na jisto stanoviskem srbského kabinetu jest, že roz- hodnutí státi se musí na bojiští. Boj musí býti a bude také za všech podmínek skoncován. aby zjednala se jasná situace v tomto měření sil. Obtížná byla by ovšem situace, kdyby na konci této válečné výpravy vojenská situace vyjasněna nebyla. Toho pak se vojenské kruhy bojí. Dle dosavadních bojů je pravděpodobno. že Bulhaři i Srbové dosáhnou částečnýcht- spěchů a také neúspěchů, ze kterých nebude lze sestavíti sí jasný obraz. Tento konec války jež ostatně dlouho jíž nepotrvá, způsobil by situaci zcela jinou, poněvadž nastal by stav jaký byl před válkou. Neboť na novou válku nelze již mysliti. V příčině té vyskytly by se potíže a to velké. Otázka, jakou formou by se konečně vyřídila tato nová válka a zdali mi- nísterští předsedové pojedou do Petrohradu není tou chvílí akutní. Pravda je, že Srbsk nikdy se nezřekne myšlenky na petrohradskou konferenci, zdali však k této dojde, nelze ještě říci.
Pašičův Bulhar Srba Vídeň Petrohrad Srbsko
12 article
ské hranice u Ristovce a svedlo první bitvu vojskem srbským, které Turky ze srbskéhot- zemí záhy vytlačilo a po překročení tureckých hranic porazilo je slavně u Kumanova. Vranje je důležitou železniční stanicí na trati Běle- hrad-Niš-Skoplje-Solun. Pozn. red.) Ohrožená moravská divise srbské armády. Ze Sofije, 8. července. („N. F. P.“) Dvě velké bulharské armády, z nichž jedna bojo- vala okolo Egri Palanky a Kratova, druháu Kočan, spojily se u obce stracinu mezi Egri Palankou a Kumanovem. Srbská moravská divíse je tím velice ohrožena, zejména také tím, že od severu blíží se třetí bulharská ar- máda. Vypravuje se, že mezi Skopljí a Niší je železniční trať Bulhary poškozena. Rychlý pochod severní bulharské armády k jihu spojení armád u obce Stracinu způsobily zde velkou radost. Vojenské situace Bulharů. Ze Sofije, 8. července. („N. W. J.“) Z ofi- cielních sdělení hlavního stanu nevyplývají žádné pověřené zprávyorozhodu- jících událostech, potvrzuje se však. že srbské útoky na Kočany jsou definitivně odraženy. Zdáse, že situace Bulharů na ma- kedonském bojišti se zlepšila a že konečné rozhodnutí se rychle blíží. Ve 2 nebo 3 dnech bude snad již pocítěn tlak Bulharů do Srbska vniknuvších na celkovou situaci.
Ristovec Turek Egri Palanka Kratův Kočan Palanka Bulhar Stracin Vranje Niš Skoplje Soluna Srbsko Bělahrad Sofij
13 article Bulharsko odmítá rumunský důvod
Bulharsko odmítá rumunský důvod mobílisace. Ze Solije, 8. července. (K. k.) Pojednávaje rumunské mobilisaci, odmítá vládní orgá „Mir“ zachování rovnováhy na Bal- káně. Balkánské státy nemohou míti stanovisk neodvislé od evropské rovnováhy. S druhé strany nechovalo Bulharsko nikdy plán, býti silnějším, než Srbsko a Řecko dohromady. Dějiny Makedonie jsou tak mlády, že nikdo nemá práva obžalovat bulharský národ, že nemůže vzdáti se území, jichž obyvatelstvo úzce spojeno jest s bulharskou minu- lostí a zvláště s jeho boji o národní obrození. Srbové vyprovokovali zahájení nepřátelství ve chvili, v niž celá bulharská armáda nemohla ještě zahájiti akci. Pro Bulharsko nastala situace, která je donutila k prohlášení války. I vzhledem k předpokladu, že po této válce zůstanou vítězní Bulhaři silnější než Řecko a Srbsko, bude míti Ru- munsko vždy ovládající postavení. Jest však jinou otázkou, zdali Rumunsko chce samo zi stati silnější než každý jiný balkán ský stát. Naše vojsko od tří dnů má obsaze ny lepší posice, než naznačují ú- spěchy, námi oznámen é. Rozšířené tyto po- věsti mají tendenční účel, maskovati po- rážku Bulharů a klamati veřejné mi nění, jemuž brzy dostane se objasnění válečným korespondenty listů, kteří odjedou na bojiště.
Srba Bulhar Bulharsko Mira Bala Srbsko Řecko Makedonie Rumunsko Solij
14 article
ky. Že naši spojenci připravovali nepřátelství vůč nám, vyplývá z tohoto: 1. 23. června učiněny byly disposice pro zahá- jení války proti Bulharsku, o čemž se dověděl bul- harský generální štáb. 2. Mezi tím, co bulharské armády nacházely se ještě u Čataldže a Bulairu, připravovaly generální štáby armád spojenců systematicky svá vojska jakož i massy lidu na válku proti Bulharsku. Roz- kaz srbského hlavního stanu, jenž nalezen bylu padlého setníka Radojka Pruloviče, jest datován ze Skoplje ze 7. června čís. 6486, jest nezvratným toho důkazem. U téhož důstojníka nalezeny byly další dv důvěrné rozkazy čís. 1422 a 111. 3. Srbská vojenská liga, v jejímž čele je ko- runní princ, chtěla za každou cenu válku proti Bul harsku a když 27. a 28. června ministerský před- seda Pašič před skupštinou projevil jisté zdráhání pokud se týče přijetí rozhodčího soudu, usnesla s vojenská liga zahájiti válečné operace a postaviti tak vládu i skupštinu před hotovou věc, což úplně se také podařilo Skupštína místo, aby se 30. června vyslovila o otázce rozhodčího soudu, zastavila schůze ná- sledkem zahájení nepřátelství a v důslodku prvých srbských úspěchů, jichž docíleno bylo neočekáva- ným útokem na celé frontě a svěřilo osud Srbsk ikám srbského vrchního velitelství. Protože srb- ská vláda bojí se nyní zodpovědnosti za zahájené válečné operace, chce svaliti vinu jakýmkoliv způ- sobem na Bulharsko.
Bulharsko Srbsko Radojka Prulovič
15 article
Řecké vojsko stíhá Bulhary Z Athén, 8. července. (K. k.) Ministerstv vojenství uveřejňuje zprávu náčelníka generál- ního štábu, že řecké vojsko urputně stíhá ne- Denní rozkaz vrchního velitele operační armády rumunské. Z Bukurešti, 6. července. (K. k.) (Došlo opožděně.) Generál a vrchní velitel operačn armády vydal tento denní rozkaz: Jeho Veli- čenstvo král Karol ráčil mne pověřiti vrchním velením operační armády. S pýchou a hlubokou vděčností za tuto vysokou čest ujímám se dnes velení armády ,proniknut pře- svědčením, že bude neochvějnou věrnosti k zemi a panovníkovi a svým vřelým vlaste- nectvím vždycky se ubírati po cestách naši slavné minulosti. Doprava rumunského vojska na Dunaj. Z Bukurešti. 7. července. (K. k.) Mobili sační transporty započaly. Rumunské lodí od Caříhradu do Galace. Z Cařihradu, 7. července. (K. k.) Rumun ské poštovní čluny „Dacia“ a „Imperatul Tra jan“, které zde zůstaly, dnes v noci náhle od pluly do Galace. Rumunský vojenský attaché podplukovník Rizu rovněž odejel. Jednání mezí Rumunskem a Tureckem. Z Cařihradu, 7. července. (K. k.) Ujišťuje se, že došlo k důležité výměně písemné mez Portou a tureckým vyslanectvím v Bukureští. Rumunský vyslanec v Cařihradě měl včeras velvezírem poradu, v níž vysvětlil rumunské stanovisko.
Bulhar Karol Rumun Riza Atény Bukurešť Dunaj Cařihrad Rumunsko Turecko Dacia
17 article
vzpírá se na oko proti tomu plánu a prohla- šuje, že to bude samovolný čin armády, kte- rému není s to zabrániti. Vojenské zprávy podléhají opět přísné censuře. Audience velevyslanců německého a ruskéh u sultána. Z Caříhradu, 8. července. („N. W. J.“) Ně- mecký velevyslanec svob. pán Wangen- heim a ruský velvyslanec Giers byli sultá- nem přijati ve zvláštních delších slyšeních. kterým se v politických kruzích přikládá velká důležitost. Essad paša do Vídně. Z Říma, 7. července. (Agence Stefani.) Essad paša odejel v noci do Vídně. Velevyslanecká konference. Z Londýna, 8. července. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že se včera sešla velevysla- necká konference a odročila se asi po 2hodinné poradě na příští pondělí. Hlavním předmětem jed- nání bylo vypracování podrobností o sprá- vě Albanska. Usnesení se nestala. O otázce jižních albanských hranic se nejednalo. Mezinárodní komise pro reformy v Armenií. Z Caříhradu, 6. července. (K. k.) Velevyslane- cká komise, pověřená zkoumáním reforem pro Armenii, ve které Rakousko-Uhersko je zastoupe- no legačním radou Panfillim, zahájila své práce a bude zítra konati druhou schůzi. Komise zabývá se zkoumáním ohlášených tureckých řádů o kom- petencích generálních inspektorů a ruského ná- vrhu v příčině reforem v Armenii
Giers Stefan Reuterův Wangen Vídeň Řím Londýn Armenia Rakousko Uhersko Panfillim Caříhrad
18 article
Drobné zprávy. Z Bukurešti, 8. července. (K. k.) Královna Alžběta byla při návratu z Kystendže očekávána na nádraží králem a rodinou dědičného prince. Ce- sta z nádraží do královského paláce ulicemi napl- něnými nesčetným zástupem lidstva, byla nadše- ným projevem obyvatelstva pro dynastii. Královšt manželé děkovali, zřejmě pohnuti, za ovace Z Athén, 8. července. (K. k.) Ruský vysla- nec kníže Demidov odevzdal ministerskému před- sedovi Venizelovi 10.000 franků pro oběti války Do Pyrea přibylo již 2000 bulharských zajatců, mezi nimi ennoho důstojníků. Z Bukurešti. 8. července. (K. k.) Řecké po- selstvo, vedené Theotokisem, přibylo sem včera aby králi oznámilo nastolení krále Konstantina. Ze Zemuna, 8. července. (N. W. Tagblatt.]) Na bělehradském nádraží zadržené, pro Bulharsko ur- čené stříbrně a niklové peníze, v Rakousku ra- žené, byly na naléhání uherské železniční správy včera ráno odeslány zpět do Zemuna a dnes od- vezeny budou do Pešti
Alžběta Konstantinos N W Bukurešť Atény Pyrea Bulharsko Rakousko Zemuna Pešť Zemuna
19 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
20 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Srbsko popírá bulharské úspěchy. Z Bělehradu, 8. července. (K. k.) Srbsk lisková kancelář oznamuje: Vyvracíme co nej- rozhodněji zprávy rozšiřované „Agence Tele- graphique Bulgare“, dle kterých v okolí Sko- plje, Pirotu anebo na jiném místě srbsko-bul- harských hranic došlo k bojům, v nichž Bul- haři dobyli eklatantního vítězství a zmocnili se zajatců a děl. Rovněž úplně nesprávnými jsou zprávy o jakýchsi vítězstvích Bulharůu Krivorce a Kočany, kde byli prý zajati vojíni timocké divise, ukořistěny baterie, děla atd. Srbská armáda má oba tyto body obsazeny a po celé frontě postavení dále v před posu-
Kočan Srbsko Bělehrad Tela Sko Pirot
21 article
Srbský vládní hlas o poměru srbsko- rumunském.
22 article
Z Bělehradu, 7. července. (K. k.) Pojed návaje o srbsko-rumunském poměru, pouka- zuje vládní orgán „Samouprava“ k tomu, že mezi oběma státy byl vždycky korektní, ba dokonce přátelský poměr. Stanovisko Rumun- ska jest nyní pro Srby tím sympatičtější, ž se Rumunsko vyslovuje pro zásadu rovnováhy na Balkáně. Souhlas oboustranných zájmů opravňuje k naději, že balkánští národové budou v Rumunsku míti dobrého souseda a že jeho akce přispěje ke blahu celého Balkánu. Bulhaří prý ve Vranji. Ze Sofije, 8. července. (N. Fr. Pr.) V noci z neděle na pondělí obsadilo bulhar- ské vojsko po odražení slabého oddílu vojska srbského město Vranji. Bulhaři zmocnili se tím zásobovací stanice srbské ukořistili velké zásoby střeliva a potravin. Bulharské vojsko postoupilo pak proti toku Moravy k Bojanovci. (Nedaleko Vraného pře- kročilo dne 14. října 1912 turecké vojsko srb-
Rumun Srba Bulhar Bělehrad Rumunsko Balkán Francie Vranje Morava Sofij
23 article
Nesmírný počet obětí v bojích u Velesu- Prílepu. Z Bělehradu, 8. července. Zprávy z bojiště jsou pro Srby dosti nepříznivy. Bulhař dostali se v neděli až ku Prilepu t. j. 45 km západně od Velesu. Ovšem Srbůn se podařílo opět je zpět zatlačiti. Počet obět je nesmírný. Bulhaři ztratili prý 40.000 mrtvých a raněných, Srbové 29.000. Neustále dojížděj vlaky s raněnými, které nelze nikde ubytovat poněvadž zdravotní služba jest nedostatečna
Srba Veles Bulhar VelesPrílep Bělehrad km
24 article
Bulharsko dokazuje, že začali Srbové a Řekové. Ze Sofije, 8. července, (K. k.) Bulharská teleg agentura prohlašuje: Vyvracíme naposle a co nejrozhodněji tvrzení ze srbské- ho pramene, že prý zahájením vojen- ských operací, dne 30. června, vinn iest bulharská vláda, jakož i další tvrzení. že na tyto operace předem bylo pomýšleno, což aby podepřela, uveřejáuje srbská tisková kancelář tak zv. rozkazy a poznámky, jež nalezeny byly bulharských důstojníků, padlých v bojí. Jak měli jsme již příležitost prohlásiti, bylo bulharskému vrchnímu velitelství zřejmo, že Srbové a Řekov se připravují k válce a oznámilo to různým armá- dám, aby byly pohotově odraziti neočekávané úto-
Srba Řek Bulharsko Sofij
25 article
Turecko využije stavu věcí. Z Cařihradu, 6. července. (Dáno v Caři- hradě 6. července v 5 hod. odpol., došlo do Vídně 8. července o půl 9. hod. ráno.) Dle zprávy z kompetentních kruhů Porty jest ne- pravdivou zpráva, že Turecko žádalo na Bul- harsku v notě vydání Thracie. Takové zakro- čení se dosud nestalo. Dle informací z několika pramenů trvá se v různých kruzích, zejmén v kruzích armády na tom, by Turecko zakro- čílo, anebo využitkovalo situace. Faktem jest že velký vezír v rozmluvě s různými diplo- maty prohlásil, že Porta přeje si zůstati ne- utrální, že by však nemohla neutralitu zacho- vati. Má se za to, že si Turecko chce opatřit jistotu, že nebude platití válečné náhrady aže dosáhne ještě jiných výhod.
Port Turecko Cařihrad Vídeň
26 article
Čataldžská armáda turecká chce postoupiti k Drinopoli. Z Paříže, 8. července, „Echo de Paris oznamuje z Cařihradu: Čataldžská a máda má pevný úmysl dáti se na postup proti Drinopoli. Vláda ne-
Paris Paříž Cařihrad
27 article
Otázka haličské volební reformy. Z Vídně, 8. července. Místopředseda po- slanecké sněmovny dvorní rada German sem přibyl. Jeho příjezd uvádí se v souvislost s plánem, dle kterého polské strany haličské- ho sněmu, přející reformě zemského volebního řádu, vyzvou vládu, aby sama předloži- la novému sněmu osnovu volební- hořádu. Tu dala by vláda vypracovati mini- sterstvem vnitra společně s místodržitelstvím haličským a se zástupci oněch stran haličsko- polských, které jsou pro volební reformu.
German Vídeň slanecký sněmovna
28 article
Italští královští manželé ve Švédsku. Ze Štokholmu. 7. července. (K. k.] Na královské jachtě „Trinacria“ uspořádána byla před odjezdem večerní hostina, jíž se zúčastníli švédští královští manželé, přítomní členové švédské královské rodi- ny a mnoho jiných osobností. Po hostině rozloučila se švádská královská rodina a ostatní hosté co nej- srdečněji s italskými královskými manželi. „Trina- cria“ opustila kolem 2. hod. v noci Štokholm. Z anglické sněmovny. Z Londýna, 7. července. (K. k.) [Dol. sněm.) Lord Charles Beresford tázal se prvního lorda ad- mirality Winstona Churchilla, je-li admiralita in- formována o tom, že nová bitevní loď byla v Ra- kousko-Uhersku dána do stavby, že mímo to dvě bitevní lodi v nejkratší době budou tam stavěny
Beresford Winston Churchill Švédsko anglický sněmovna Londýn Dolo RakouskoUhersko
29 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Umělecko - průmyslové dílny abstinentní léčebny ve Velkých Kunčicích pod Rad- hoštěm. Zpráva konsulenta Vl. Hatláka. Jedním z nejrozlomilejších koutů Moravy jest beze sporu okolí kol Radhoště, ať pozíráme na ně s kterékoliv strany světové. Přímo úchvatně polo- ženy pak jsou v tomto věnci Vel. Kunčice pod Rad- hoštěm, a člověk podivuje se, že těchto krás pří- rodních, tohoto okolí jest tak nedostatečně vy- užito pro skutečné osvěžení těla i ducha. Velké Kunčice, rozložené mezi Frenštátem a Frýdlantem mají všecky podmínky státi se léčeb- ným místem par excellence a byl-li „Křižovým spol- kem pro zřízení a udržování léčebny pro alkoho- liky“ sem položen ústav, již tím okamžikem bylo dobře rozhodnuto. Nejroztomilejším koutem světa nazval Vráz, tudíž jistě povolaný kritik v tomto směru, zajímavý tento kout Moravy a tu jistě může býti každý ujištěn, že není zde žádného dost silné- ho výrazu pro velebení tohoto kraje a že tudíž ho- dí se nejlépe za místo nejen odpočinku, uklidnění ale i za místo léčebné. Křížový spolek koupil ve Velkých Kunčicích selský statek ve výměře 42 ha s lesikem a zahra- dami, kterýž byl adaptován pro účely léčebné. Zařízení a zavedení hospodářství, přestavby a pří- stavby, vnitřní zařízení a j. vyžadovaly do dneška 120.000 K, které vypůjčeny. Nalézá se však v lé- čebně: rozsáhlé, moderně zařízené hospodářství, pole, luka, les, zahrady, skleník, pařeniště, včelín. králíkárny, dílna a j., kteréžto objekty mají po- skytovati zaměstnání chorobným pod řízením léka- ře dra. Formánka a správou P. B. Kovaříka. Dilny, 33 m2 velké, světlé, vedeny jsou archi- tektem Dužou, jsou zařízeny všemí potřebnými předměty pro ruění řezbářství a malířství. Tou
Hatlák Křižův Vráz Formánek Kovařík Velká Kunčice Morava Radhošť Kunčice pod rada Frenštát Frýdlant
30 article
dobou jest zaměstnáno v dílnách 10 chovanců lé- čebny mimo 6 pracovníků podomáckých, kterými návrhy podávají architekt Duša, malíři Lasák Votruba, oba Hlavicové, Vlčkové, Köhler a Baruch. Materiál z hruba řezaný dodá stolařství Kaděrovo ve Frenštátě, dále soustružníci Vacha z Holešova a Jos. Peč, soustružník z Frenštátu. V umělecko-průmyslových dílnách započato prací dnem 7. prosince 1912 a vyrobí se denně a 80 kusů různých hraček dřevěných, které se do- dávají do obchodů v Prostějově, v Luhačovicích,v Mor, a Polské Ostravě, v Mar. Horách, ve Fren- štátu, v Olomouci, v Brně. Dále starají se o odbyt odbory Křížového spolku. Také do škol dodává léčebna, která vyrobila do dnešního dne za 1600 různých předmětů: figurálních krabiček, rá- mečků aj. Chovanci rádi zaměstnávají se touto prací, vy- řezávají a malují s nadšením různé ty předměty. které mimo do obchodu rozesílají se také na různé výstavky a z nichž také některé odnášejí si sami domů na památku. Správa ústavu právě pro tento znamenitý pro- středek léčební hodlá také poříditi pece na před- měty keramické a budou i touto výrobou chovane zaměstnám.
Duša Lasák Votruba Hlavica Vlček Köhler Baruch Kaděrův Vach Frenštát Holešov Jos Peč Prostějov Luhačovice Morava Ostrava Mar Olomouc Brno křížový spolek
31 article
Pokud se týče dřevěných výrobků vyrábi s zde: valašská salaš s valáškem, bačou, pasačkou, ovečkami, psy a j. motivy valašské. Slovácké kr- jové figurky v 25 různých typech, pohádkové skupi- ny ve 12 typech, různé figurky humoristické v 26 vzorech, zvířátka ve 22 vzorech a j., tak že již z prvních 7 měsíců trvání zhotoveno bylo 10 různých typů hraček mimo různé druhy rámců, va- lašek (hole) a j. Průmyslové dílny abstinentní léčebny ve Vel Kunčicích stávají se tak zajímavým činitelem v výrobě hračkářské na Moravě a budou-li pokra- čovati v započatém smyslu, že budou zaměslnáva- ti nejen příslušné mistry živnostenské, ale také pracovní síly mimo ústav, může zde vyrůstí vycho- vatel značné řady moravských hračkářů a to zvláště tehdy, když dle intencí správy dílen ne- bude se obmezovati výroba pouze na dřevo a na- stoupí sem cestu i keramika, textilie atd. Umělecko-průmyslové dílny zasluhují tedy každém směru příslušného povšimnutí. V Brně, v červenci 1913.
Morava Brno Vela Kunčice
32 title
Různé zprávy.
33 article Slovinská revue „Věda
Slovinská revue „Věda (Dvouměsíčník pro vědu a kulturu). Již třetí rk vychází v Gorici v rakouském Přímoří tato slovin- ská revue, jež poslední dobou vzbudila mnoho zá- jmu zvláště svou jihoslovanskou, „novoillyrskou jazykovou anketou“. Není pochyby, že je to prví revue slovinská; ba můžeme ji jmenovati také jihoslovanskou, a to nejen pro jihoslovan- skou myšlenku, kterou vyznává, nýbrž také pro spolupracovníky, jimiž jsou vedle Slovineů také Chorvaté. V nejnovějším čísle nalézáme mezi spisovateli „Vědy“ dva Čechy: dr. K adlce a dr. Stehlíka. Dr. Kadlec praví v „anketě“, že je o některých věcech jihoslovanských nedosta- tečně orientován a že nezná slovinských poměrů; nevěří úplně v konečné jazykové jedinstvo Slo- vinců a Srbochorvatů, ale přece se mu zdá možným přiblížení, a toto přiblížení dosáhne se soustavnou literaturou a společenskou prací, i když se nesta- nou politické proměny. Zejména zdá se mu působi- ště slovinského jazyka příliš malým, aby se na něm mohly vyvíjeti všechny obory literatury a vě- dy: Slovinci a Chorvaté musí vším úsilim půso- biti k tomu, aby se vyvinula, kde jen trochu možno společná jihoslovanská vědecká terminologie. — Dr Otto Stehlík napsal pro „Vědu““ pojednání „Karel Havlíček-Borovský o Slovincích““ (počátel studie v tomto čísle „Vědy“); český publicista Ha- vlíček klonil se na stranu illyrskou, t. j. na stranu jednoty jihoslovanské. Toto stanovisko Havlíčkov vytknul jsem také ve „Zborniku Matice Slovenske 1909, str. 317 slovy: Realista nemůže rozřešiti slo vinskou otázku bez jihoslovanstva. Lublaň, v červenci 1913.
Chorvat Čecho doktor Stehlík Kadlec Havlíček Gorica Lublaň Zbornik Matica Slovenske 1909
34 article
Dr. Fr. Ilešiě.
Francie
35 article
= Obecní dům v Tiflisu se sřítil. Z Tiflisu 7. července. [P. t. a.) Při oznámené katastrofě, způ- sobené sřícením domu městského zastupitelstva. byli 4 lidé zabiti, 4 jiní zraněni těžce a 2 lehce. — Papír z trávy. Italové učinili v nově na- bytém území v Tripoli potěšitelný objev, kter rázem zažene hrozící nouzi o papír. Přišli na to, že tráva esparto, která se vyskytuje u velkém množ- ství v celé severní Aírice, od Marokka až k Čer- venému moří, dá se velice dobře upotřebiti k vý- robě papíru. Dosud se uživalo této trávy k různým pletivům, jako na rohožky, košiky a provazy, ale většina trávy zůstala nezužitkována. Tráva esparto prý dává výbornou papírovou kaši a papír z ní je krásně hladký a hodí se znamenitě zvláště pro fotografické snímky. Nedostatek vody v Tripoli nedovolí však, aby byly papírny zřízeny na místě a transportem trávy jinam zdraží se výroba. Ital- ská vláda připadla na myšlenku, pěstovati tuto trávu v jižní Italii, kde je příhodná půda. S po- kusy bylo již započato. — Podobnými pokusy za- bývá se nyní anglické koloniální ministerstvo. Ně- komu napadlo, použíti k výrobě papíru tak zvanou slonní trávu, která je velice rozšířena v Ugandě. Tráva dosahuje výšky 2—212 m. Anglické kolo- niální ministerstvo dalo již dopraviti z Ugandy větší množství trávy do Anglie k pokusům. Papí- rová kaše prý dává velice pěkný a pevný papír,
Italos Tráva Ital Tiflis Tripoli Maroko Uganda Anglie Papit obecní dům Italia
36 article
který vzhledem k dlouhým vláknům trávy je k ne- roztrhání. Také zde by se papír neobyčejně zdražil transportem materiálu a proto anglická vláda za- mýšli zříditi papírny v Úgandě. — Obrazy pro slepce. Mezi těmi, kteří za- světili svůj život krásné úloze, otevírati slepcům obzory duševního světla, je jistě na prvním místě Angličan H. M. Taylor, jehož činnost ve prospěc slepců popisuje právě Eric Bood ve „Strand Ma- gazinu“. H. M. Taylor, který je sám slepý, otevře slepcům nové cesty poznání tím, že pro ně zhoto- vuje modely a obrazy. Taylor absolvoval sv studia v Cambridgi a je vynikajícím matematikem. který svými pracemi získal celou řadu vědeckých cen. V 19 letech oslepl a od té doby věnoval se vý- chově slepců. Založil institut pro vědecké knih a vynašel methodu, kterou jsou obrazy hmatem pří- stupny slepcům. Rozumí se, že barvy zůstanou nadále slepcům neznámy, jde tu jen o tvary, kter vzniknou tím, že se obrazy dělají plastické. Taylo ilustruje plasticky vědecké knihy a také noty uči- nil tímto způsobem přístupnými slepcům.
Angličan H M Taylor Bood Taylor Úganda Ma Cambridge
37 article
= Z tajností italského maloměsta. Jak ozna- muje „Mattino“, byl v městečku Altavilla Salen- tina, nedaleko Salerna, objeven „klub“, ve kterém byla pravá Sodoma. Klub založil mladý spustlík a záhy se v jeho místnostech scházela tajně „zlatá mládež“ salentinská k pustým orgiím. Nechodily tam snad jen „dámy“ z polosvěta, ale dcerušky počestných salentinských měšťanů, kterým zachut- nala vůně neznámého, zapovězeného ovoce. Taj- nosti „klubu“ odhalila jistá žena špatné pověsti tato okolnort byla také příčinou, že policie nedala jejím slovům víry. Udavačce se však podařilo, do- stati se na plochou střechu klubu a udělaným otvo- rem pozorovati reje uvnitř. Na svou observatoř po- zvala pak policii a tu teprve byly učiněny kroky ke zrušení klubu a zatýkání jeho členů. Předsedovi klubu, který má na svědomí řadu trestných ope rací, podařílo se uprchnouti
Mattin Sodoma Salerno della Salen