1
masthead
14. května 1904.
2
masthead
Přiloha „Národních Listnk
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
K reformě našeho úrazového poji-
šťování dělnického.
—ne—. Dvojí nespornou zásluhu sluší při-
suditi tyto dny publikovanému pamětnímu spisu
rakouských obchodních komor, vydanému re-
dakcí komor pražské, liberecké a vídeňské, k le
tění 3. revisi nebezpečenské klassifikace pod-
niků, úrazovému pojištění podrobených a pro-
vázenému přehledem dnešního stavu otázky re-
vise zákona úrazového a dalšího vývoje našeho
sociálního pojišťování. Předně, že zcela ote-
vřeným a při tom jasným a přesvědčivým způ-
sobem vystoupily komory proti prázdným, ale
s houževnatou mnohomluvností opakovaným frá-
sim různých průmyslnických „Bundů“ a jich
orgánů, jakoby sanace našeho úrazového pojišťo-
vání nebyla jinak možna, nežli bezmyšlenkovi-
tim přemetem od naší soustavy k německé sou-
slavě odborové a přirážkové. Po druhé, že ne-
omezuje se na tuto negativní práci kritickoua
dává z daného vývoje našeho sociálního pojišťo-
vání logicky a organicky vyrůstati vedoucím zá-
sadám reformy.
I když uznáme veskrze důvody, které svého
času byly uváděny pro akceptování německé sou-
stavy úrazového pojišťování také pro Rakousko,
tolík nutno zcela otevřeně si přiznati, že daným
od té doby vývojem tyto důvody dnes již neplati
a že skutečný vývoj tohoto pojišťování u nás
edvádí nás na reformní cestu mnohem bližší
nežli zamýšlený přemet. Jak učí zkušenosti ně-
necké, zůstávají při systému přirážkovém pří-
spěvky na nižším niveau nežli při systému
úhrady kapitálové jen asi do 17 roků, kteréž
hranice v Rakousku skoro jsme již dospěli a
měli bychom tedy dnes i při platnosti systému
přirážkového skoro tytéž prémie pojistné (aspoň
při docela přesném provádění systému kapitálové
Bunda
Rakousko
6
article
chrady), kdežto v následujících létech měli by-
ehom přirážky mnohem vyšší, protože, jak
známo, rovnováha v systému přirážkovém na-
stupuje teprve asi v 50.—60. roce. Že však my
již dnes ocili jsme se skoro na rovnováze s pří-
spěvky systému přirážkového, toho příčína jest
la, že vlastně systém úhrady kapitálové pro-
veden jest u nás jen na polovic, že máme vlastně
systém smíšený, ano, že některé ústavy takřka
již oběma nohama (a to právě ústavy nejdůleži-
tější) stojí na půdě systému přirážkového, při
čemž dosavadní kapitály úhradní představují
vlastně jen vydatné reservy i při přirážkovém
systému nezbytné. Jest známo, že deficity úra-
zových pojišťoven nevedly k tomu, že by úra-
zové pojišťovny nebyly mohly dostáti svým zá-
vazkům, ani nenastalo náhlé a příkré zvýšení
dosavadních, očividně nedostatečných tarifů pří-
spěvkových. Praxe vedla k tomu, že vykazuje
se účetní schodek v úhradních kapitálech a že
se běžných příspěvků používá k úhradě běž-
nýeh výdajů. R. 1902 průměrem. 84.9% splace-
ných příspěvků absorbováno bylo běžnými ren-
tami a náklady správními, kdežto u ústavu praž-
ského a vídeňského procento toto již přestou-
pilo číslici 90 (v Praze činí v r. 1903 docela
již 97.7). To znamená očividně, že na místě sy-
stému skutečné úhrady kapitálové ve smyslu
přesné litery zákona máme úhradní systém s ne-
dostatečným tarifem příspěvkovým, který prak-
ticky, jak již řečeno, není než modiřikovaným
systémem přirážkovým. Neméně jest jasno, že
by dnes přechod k systému přirážkovému ne-
znamenal pro průmysl úlevy, ale že by naopak
za několik málo let měl za následek větší jeho
zalížení příspěvkové.
Praha
7
article
V zásadě není tedy pro nás na ten čas
bližší a lepší východiště pro sanaci našeho úra-
zového pojišťování, nežli když tento smíšený
systém, který se proti zákonu vyvinul, bude uzá-
keněn a doplněn kontingentací úhrnné sumy
příspěvkové, totiž vázán stabilním poměrem mezi
úhrnnou sumou vyplacených mezd a průměrným
zatížením rentovým, k čemuž dosavadní mate-
riál poskytuje již dostatek spolehlivého pod-
kladu. Na základě dosavadních zkušeností totiž
lze s přiměřeným korrektivem pro přírost a
změny v rozsahu závodů, jakož i event. posuny
lechnické pokládati dnešní stav celkové potřeby
u všech úrazoven za normální a pro náš nynější
smíšený systém i do budoucnosti za dostačující,
tak že zamýšlenou kontingentací má se dostati
průmyslnictvu jistého uklidnění proti obávanému
dalšímu zvyšování tarifu příspěvkového. Máme
za případnou analogii, srovná-li se tento náš
dnešní smíšený systém úhradní se systémem jen
částečné úhrady bankovek kovovým pokladem.
8
article
Pokud se týče dalšího vybudování našeho
sociálního pojíšťování doplněním jeho pojiště-
nim invalidním a jednotné soustavné organisace
všech oborů dělnického pojišťování, jsme na tom
rsopak lépe nežli Německo, kde právě tamní
organisace úrazového pojišťování takovémuto
jednotnému vybudování všech oborů dělnického
pojišťování stojí v cestě. Základem této reformy
jest, jak známo, úzké přimknutí invalidníhoa
stejně i úrazového pojišťování k pojišťování ne-
mocenskému, náhrada dnešního systému kolek-
tirního pojišťování úrazového pojišťováním in-
díviduálním s mezdními třídami a normálními
stupni mzdovými a konečně přetvoření nemocen-
ských pokladen ve společný výkonný orgán všech
těchto oborů pojišťování tak, že by jim příslušel
všechen přímý styk s pojištěnci, jich evidence
přijímání přihlášek a odhlášek, oznámení úra-
zových, vybírání příspěvků, práce kontrolní atd.
To znamená nejen veliké úspory správní, ale
i odstranění dnešních známých křiklavých roz-
porů mezi úrazovnami a nemocenskými poklad-
nami, pokud se týče vyřizování případů, které
pohybují se na šíroké hranici mezi nemocí
Německo
9
article
S tím souvisí ovšem i další zásadní reforma,
kierá přikáže nemocenským pokladnám celý
proces léčební i při úrazech, tak že úrazovnám
připadne jen péče o úrazy, mající za následek
trvalé omezení výdělečné způsobilosti po skon-
čeném léčení. Nutno s potěšením konstatovati
že dle prohlášení zástupců vlády v dubnové ex
pertise vláda se svými reformními pracemi na této
správné cestě skutečně se nalezá.
Pokud se dalších prostředků k sanaci na
šich úrazoven týče, vytýká pamětní spis komorní
právem nutnost vyloučiti ze společné organisac
a přiděliti samostatné odborové organisaci pod-
niky zemědělské a lesnické, které dnes proti
všem principům pojišťovatelským podlehají úra-
zovému pojištění jen s malým zlomkem zaměst-
naného dělnictva a to právě s nejtěžšími risiky,
k jichž úhradě nestačí zařadění zemědělských
a lesnických podníků ani do nejvyšší třidy ne
úrazem.
10
article
bezpečenské klassifikace a značné deficity hra
diti připadá za ně průmyslu.
Také pokud se týče maloživností, bude
souvislosti s příští reformou nutno vztáhnouti
pojišťování dále než na pouhé podniky s moto
rickým zařízením, čímž právě dostane se úlevy
oněm pokrokovějším živlům v maloživnostech
které za pokročilejší technické zařízení svých
dílen dnes vlastně stíženy jsou zvýšeným bře-
menem úrazovým, kdežto teprve zamýšlené roz
šíření úrazového pojištění jest s to, aby při-
vodilo vyrovnání risik i v tomto oboru a tím
v celku úlevu břemene úrazového.
Právem vyslovuje se pamětní spis proti
choulostivostem zavedení nucených listin mezd-
ních, jimiž zamýšlí se čeliti nepoctivému při-
hlašování se k úrazovému pojištění zejmena
u podniků stavebních, druhého to bolestína
dnešního úrazového pojišťování. Radikálnía
jednoduchou nápravu přinese tu zmíněný již
shora systém individuálního pojišťování, jak
jest v reformním plánu zahrnut.
Rovněž akceptuje pamětní spis obecný dne
požadavek, aby odstraněny byly drobné renty
za nepatrné úrazy, které fakticky dovolují po-
žívateli renty pracovati namnoze v dosavadním
oboru za neztenčenou mzdu a zvyšují nepozor-
nest dělnictva vědomím, že i za zcela nepatrné
úrazy dostane se mu trvalé renty a svádějí k
strannickému posuzování rent pokračujícím vli-
vem dělnických organisací. Místo těchto rent
má v případech, kde nenastalo větší než 20 dní
zmenšení pracovni způsobilosti, nastoupiti pouhé
odbytně ve formě a výši bolestného. Vůbec pak
má objektivní posuzování rent zabezpečeno býti
zřízením zvláštních rentových komisí, od správy
ústavní oddělených a jednotná judikatura roz-
hodčích soudů zajištěna býti zřízením zvláštního
vrchního tribunálu.
11
article
Pokud se týče zmenšení správních výloh.
vytýká dobrozdání komorní na základě přesnýel
dat číselných, že výtky, v tom směru činěné, na-
mnoze bývají přehnány a že nějakých vydatných
dalších úspor v tom směru sotva bude lze do-
eiliti, ačkoli v celé řadě agend náprava ovšem
jest možna. Ale na druhé straně stanoviske
státní správy, která veškeré spolupůsobení své
při úrazovém pojišťování dává si plně zaplatit
a dosud ani od poštovného neosvobodila kor-
respondence úrázových pojišťoven, jeví se být
nadále neudržitelným; náprava v tom směru sní
žila by náklady správní o celých 259.
V jiných ještě směrech obsahuje pamětn
spis komorní podněty k nápravě již před chy
stanou reformou dosažitelné. Tak pokud se týče
intensivnější péče o opatření k zamezení úrazů
a odměně oněch podniků, které v tomto směru
vynikají, zařaděním jich nejen do nižšího pro
centa téže třídy nebezpečenské, ale i do nižšt
třídy nebezpečenské klassifikace. Podrobné
návrhy obsahuje pamětní spis ohledně dalšího
vybudování úrazové statistiky, která jest hlav-
ním podkladem dnešních pětiletých revisí nebez
pečenské klassifikace atd.
Připomínáme s povděkem, že vysoce aktu
ální otázce reformy a dalšího vybudování našeho
pojišťování sociálního věnoval plnou svou pozor
nost také program našeho letošního vědeckého
sjezdu právnického, jehož sekce IV. otázkami
sem spadajícími, bude se podrobně zabývati.
12
article
III. všeobecná řádná schůze
obchodní a živnostenské komory
v Praze
konala se včera za předsednictví presidenla komor
ního p. cís. rady Ant. Řivnáče. Po schválení zprávý
jednací sdělil sekretář komorní p. vlád. rada Hotto
wetz agendu komorní. Předseda oznámil pak resi
gnaci na členství komorní pp. J. Toužimského a Tru-
nečka, na jichž místa povoláni náhradníci pp. Fr
Chadíma, mistr truhtářský a Em. Sýkora, velko-
obchodník s vínem. Na to přikročeno bylo k vyřízen
jednacího pořadu. Veškeré volby vykonány po návrhu
kom. rady p. Boh. Ryšánka najednou a to s límlo
výsledkem:
Při navrhovací volbě kandidátů k obsazení 2
míst odborných soudců laiků při c. k. obchod-
ním soudě v Praze zvoleni pp.: A. Dosavadní soud-
cové: 1. samostatn. obchodníci: Bamberger Rudol
Batovec F. B., Bloch Adolf, Fuchs Robert, Haurowitz
Zikmund, Jahn Richard, Kallberg Emanuel, Kanr
Zikmund, Kubik Raimund, Kubinzky Emil, svob. pán
Lederer Jakub, Nekvasil Václav, Ostermann Karel
Otto Jan, Ronz Jindřich, Sobotka Bedřich, Stůdl Jan
Tichý Karel, Tůma František. B. Noví kandidáti: For-
mánek Vendelín, Grossmann Arnošt, Krejčí Petr .
Macháček František, Reinwart Antonín, Rosenber
Oldřich. 2. Obchodní zřízenci: Goller František, Fal
kowicz Filip, Kavka Karel, Kleletschka Karel, Schlei
fer Břetislav, Schwarz František, Vlach František JUC.
Do celního sboru poradního členy pp.: Rademachen
Pavel a Tichý Karel; náhradníky: Holeyšovský ze
Slavětína Václav a dr. Malinský Frant. Do živ nost.
komise pp.: Jirousek Josef, Krejčík Josef, Papež Józa.
Do kuratoria technol. musea p. Chadima František.
Řivnáč
J Toužimský
Tr
Chadím
Sýkora
Ryšánek
Bamberger
Batovec
Bloch
Adolf
Fuchs
Robert
Haurowitz
Jahn
Kallberg
Emanuel
Kanr
Kubik Raimund
Kubinzky
Lederer
Jakub
Nekvasil
Václav
Ostermann
Jan
Bedřich
Stůdl Tichá
Karel
Tůma
B Nový
Vendelín
Grossmann
Petr
Macháček
František
Reinwart
Rosenber
Oldřich
Filip
Kavka
Kleletschka
Schwarz
Vlach
doktor
Malinský
Krejčík
Josef
Józa
Praha
Sobotka
Slavětín
živnostenský komora
Schlei fer Břetislav
Ronz Jindřich
Goller František
Rademachen Pavel
Jirousek Josef
13
article
Potom přednesl referent náměstek sekr. p. dr
Rudolf Pilbauer návrh presidiální komise, aby
schválen byl předložený návrh společného pa-
mětního spisu rakouských obchodních
a živnostenských komor v příčině re-
vise nebezpečenskéhoroztřídění podníků
podrobených úrazovému pojišťování. Dle § 14. o úra-
zovém pojišťování dělnickém má býti nebezpečenská
klassifikace každých 5 let podrobena revisi. Vzhledem
ke krátkosti doby, která a technických příčin zbývala
k tomu, aby komory zaujaly stanovisko k vládní
osnově revidované klassiřikace nebezpečenské pro na-
stávající periodu, počínající 1. lednem 1905, jakož
i vzhledem k tomu, že, mělo-li votum komor míti roz-
hodující váhu, musilo shrnouti nejrůznější interessy
v této polovici říše se objevující, shodli se delegáti
obchodních a živnostenských komor na konferenci.
Pilbauer
živnostenský komora
14
article
konané dne 12. března t. r. ve Vídni na tom, aby
vypracován byl v této věci návrh společného dobrého
zdání. V této konferenci zvolen redakční komitét, sklá-
dající se z referentů komory pražské, liberecké a vi-
deňské, který účastnil se expertisy, svolané o této
otázce ministerstvem vnitra v dubnu t. r., a na zá-
kladě výsledku této expertisy a ostatního materiálu
vládou k disposici mu daného vypracoval pamětní
spis, který byl nyní sdělen všem komorám, aby se
o něm usnesly a aby na základě jich vot stalo se ko-
nečné usnesení na novém shromáždění delegátů ko-
morních, svolaném ke dni 14. května t. r. Meritorní
obsah pamětního spisu týká se osnovy nového naří-
zení, kterým nové roztřídění nebezpečenské má býti
vyhlášeno a zabývá se potom podrobnou kritikou
jednotlivých titulů schemalu: této zvláštní části pa-
mětního spisu předeslána jest všeob. čásť, která zabývá
se jednak reformou platného zákona, jednak krilikou
podkladů nebezpečenské klassifikace. Co se zejmena
týče na ten čas bezprostředně aktuálního zvláštního
dílu pamětního spisu, sluší připomenouti, že u od-
větví výrobních pro obvod komory zvláště důležitých
byly dodatkem k vídeňské expertise zdejší interessenti
slyšeni v řadě anket a že tedy návrhy pamětního spisu
s jich odůvodněnými přáními jsou v plném souhlase.
Vídeň
15
article
Presidiální komise tudíž navrhuje plenu, aby předlo-
ženou osnovu v plném obsahu schválilo.
Komorní rada p. Sobotka promluvil při této
příležitosti o tom, jakým způsobem povolují se u úra-
zové pojišťovny raněným renty jednak představen-
styem a jednak správním výborem, pokud se týče vy-
sokých správních nákladů stěžoval si na paušál po-
štovní, na náklady živnostenského inspektorátu a živ-
nostenského soudu, zminil se o systémech úhrady
jistinném a rozvrhovacím, líčil výhody jednoho i dru-
hého svstěmu a přičinil pak několik odborných pozná
Sobotka
16
article
mek k pamětnímu spisu obchodních komor rakou
ských.
Na to byl návrh presidiální komise schválen.
Referent nám. sekr. JUDr. Schuster přednes
pak tuto zprávu: K podnětu danému p. komerč. radou
Arnoštem Grossmannem ve 4. všeobecné řádné schůzi
komorní z r. 1903 radil se komitét za předsednictv
vicepresidenta komory p. V. Němce a za účastenstv
členů komory pp. k. r. Grossmanna, Katzera, Krej-
číka, Macháčka, Nekvasila, Otty, expertů pp. F. Bo-
rovského, dr. Vl. Fáčka, inž. J. Šedivého a referenta
vicesekretáře dra. Schustra o nedoslatcích
potřebné reformě našeho výstavnictv
zvláště krajinského a dospěl k návrhu, aby
zemskému výboru král. českého byla podána zevrubně
zdůvodněná žádost, v níž obsažně vylíčen jest význam,
světlé i stinné stránky výstavnictví průmyslového
zvláště krajinského a naznačehy cesty k nápravě.
JUDr
Schuster
Grossmann
Katzer
Macháček
Nekvasil
Ott
F rovský
Fáček
Ing
J Šedivý
Schustr
zemský výbor král
17
article
V poslednější příčině navrhují se zejmena hlavní zá-
sady výstavního regulativu a utvoření po-
radního sboru pro výstavnictví při zem-
ském výboru král. českého buď samostatně anebo
v lůně trvající již zemské živnostenské komise. Po-
radnímu sboru výstavnickému by ovšem musila býti
přidělena příslušná kancelář a orgán výkonný, jenž
by odborně poradní i kontrolní funkce dotyčné vyko-
nával. Shrnujíc své vývody žádá komora k závěrku
v zájmu zdravého vývoje domácího výstavnictví, aby
zemský výbor král. českého podaně návrhy uvážil
a učinil je podkladem ankety, sestávající ze zástupeů
zúčastněných činitelů a praktických odborníků vý-
stavních. Úlohou této ankety by v první řadě bylo
vypracovati náležilý substrát jednak pro zásady (re-
gulativ), dle nichž by se dělo pořádáni výstav, najmě
krajinských a přiznávání subvence výstavám a cen
vystavovatelských, jednak pro organisační a jednaci
řád „poradního sboru pro výslavnictví“ při zemském
výboru král. českého po případě v lůně zemské komise
živnostenské. Na základě výsledku ankety by bylo
lze k ustavení poradního sboru výstavnického přikro-
čiti a jemu další příslušné práce svěřiti. (Schváleno
bez debaty.)
18
article
Dalším předmětem jednacího pořadu byly pal
návrhy obou sekcí v příčině udělení komor
ních vyznamenání
K žádosti dolyčných zaměstnavatelů činí presi
dium komorní oběma sekcemi schválený návrh, aby
následujícím úřadníkům obchodním a továrním, jako
i následujícím dělníkům za víče než 25leté s věrností
pilností a oddaností v jednom a témže závodě konan
služby udělena byla následující vyznamenání komorní
Stříbrná medaille s diplomem: Karlu Stol-
lovi, ředilelí ústřední kanceláře Akciové společnost
v Praze k vyrábění vápna a cementu v Praze (30 lel)
Střibrná medaille: Eduardu Mililkému, řídícímu
učiteli na Smíchově (30 let). Bronzová medaille
s diplomem: Josefu Baladránovi, dílovedoucímu
u firmy „Skružný a syn“ v Praze (30 lel); Kateřině
Eberlové, krámské a štepařce firmy „Skružný a syn'
v Praze (30 let); Josefu Novákovi, mládku ve mlýně
firmy „Jindřich Ronz“ v Karlíně (30 lel); Josefu Ře-
hákovi, krejčovskému pomocníku u Václava Kučery
mistra krejčovského v Kouřimi (resp. jeho syna Ant
Kučery) 36 let). Bronzová medaille: Josefu
Soukupovi, obchodnímu sluhovi firmy „Filip Haasa
synové“ v Praze (30 leb): Jindřichu Steinerovi, obchod-
nímu sluhovi firmy „Ignatz Schulhof Cie.“ v Praz
(27 let).
Návrhy ty Byly jednomyslně schváleny a po vy
slechnutí zprávy presidiální komise ve věcech nov
úřadní budovy a ve věcech osobnich byla
schůze skončena.
Karel
Mililký
Baladrán
Eberl
Novák
Ronz
Josef
Kučera
Soukup
Haasa
Steiner
Ignatz Schulhof
Praha
Smíchov
Karlín
Kouřim
19
article
„Slavia“, vzájemně pojišťovací
banka.
Až bude po letech někdy napsána historie českého
obrození hospodářského, skýtne jejímu autorovi vče
tejší valná hromada »Slavie«, zajímavý doklad. P
řadě let a po obrovské námaze zdaří se vybudovat
silný pojišťovací ústav český. Podnik zapustí nejen
pevné kořeny v zemích českých, ale nalezá i roz-
sáhlou klientelu v slovanských zemích rakouských
vůbec. Jedna z cest, kterými jdeme za svou emanci
paci hospodářskou, klerou chceme vybudovali svů
vlastní hospodářský živol a kterou razíme poroz-
umění pro společně hospodářské cíle Slovanů rakou-
ských. Jest dáno moderním životem hospodářským
a jeho tendencemi, že v něm případá bankám blavní
role a tak nepřekvapuje, že i v hospodářském sbli
žování Slovanstva připadá bankovnictví význačná
úloha. Postup vedoucí k založení lublaňské úvěrní
banky, obepínající zvolna svými filiálkami slovanský
Slavia
úvěrní banka
20
article
jih rakouský, je stejně toho dokladem, jako rozvětveni
klientely »Slavie« v slovanských krajích říše. Pro
toho, kdo myslí hlouběji o poslání českého národa
v této říši a kdo dovede oceniti speciálně vliv hospo-
dářských faktorů na soustřeďování slovanských si
k mocenské posici v ní, pro toho jest toto pronikání
českého bankovnictví jedním z nejradostnějších mo-
mentů ve chmurách přítomna. A najednou ozves
appell: Pozemštěme »Slavii«, obmezme její úkol, od-
střihněme dosavadní poslání, které koná již svou exi-
stenci a reelností (to je přední podmínka národního
hospodářského působení a nikoli dary všem možným
i nemožným spolkům), udělejme z ní ústav utrakvi-
stický... Jen proto, že se volalo po pozemštění po-
jišťování (ovšem jen požárního a krupobitního) a že
heslo tak nekriticky přijímáno všudy, kde nedovedou
ještě chápati, jak důležito je, abychom s
navykli vlastní silou opatřovati sv
potřeby hospodářskě
Slavia
pozemštout
21
article
Jen sezemšťujme, sestátňujme, spoléhejme ve
všem na bureaukratický apparát, na který se tak
snadno hubuje a — nespoléhejme v ničem na sebe
Žijeme v pořádku hospodářském, ve kterém hraje
silná inicialiva jednotlivcova hlavní roli. Odvaha.
síla, vytrvalost, nesentimentalita a spolehání jen na
sebe — toť moderní cnosti hospodářské, které za-
kládají úspěch velkých průkopníků průmyslu a ob
chodu. Jich příklad tvoří ono blahodárné ovzduší,
kde hospodářské síly toho kterého národa docházejí
k plnému úspěchu, a kde razí svými koncepcemi
dráhu moderním velkopodnikům. Toho ovzduší jest
v Čechách dosud tak málo! Hospodářské porážky
minulého století naučily nás ale mysliti, výbonky
nové doby a obrození hospodářského pučí a raší —
v tu chvíli ozývá se stará tradice nesamostatnosti se
svým bureankratisováním. A hle: je plně poražena.
Čechy
22
article
Začína se konečně i u nás chápali, že samostatnosto
svých podniků a činů musíme se vychovati k úko
lům budoucna. Snad se namítne, že náš názor není
vlastně ničím, než kusem přežitku liberalismu, že
tendence doby jde jinam, ale jak snadno se zde za
pomíná, že ony cnosti, v nichž zřel liberalism
předpoklady hospodářského rozvoje, vykouzlují nám
v dané chvíli texlilní český průmysl a tvoří pozvolnu
typ moderního českého obchodníka.
Probuzením k mužné síle od jednotlivce k jedno
tlivci, probuzením jeho hospodářských cností a od
hodlanosti, zvratem celého nazírání na význam ho
spodářské činnosti nutno postupovati v budoucno
až nalezneme ve své samostatnosti hospodářské
samy sebe, pak snad si dovolíme lu a tam luxu
pozemšťování a postátňování v oborech, kde dnes
klademe důraz na podnikání soukromé (ať hromadně
ať jednotlivce) — zatím ale vede dráha k sesilování
hospodářskému jiným směrem. Ať mluví o liberalismu
kdo chce, jak chce: jeho cností bylo by ná tolik
třeba! Právě proto, že hospodářsky teprve ro-
steme . .
23
article
Valná hromada »Slavie« konána byla včer
ve velkém sále »Měšťanské besedy« za neobyčejně
četného účastenství členstva. Předseda Jan br. z Har
rachu zahájiv schůzi přivítal srdečnými slovy
přítomné a konstatoval příznivý stav a další pokroky
banky, jež se jeví nejlépe ve výši reservních fondě
per K 29,217.694.—. Na to vzpomenul 25letého ju-
bilea, které slaví letos pan Prokop Sedlák jako
člen správní rady a věnoval posmrtnou vzpominku
zesnulému členovi správní rady p. Boh. Staňkovi
jehož památku uctili shromáždění povstáním. Dříve
než přikročeno bylo k vyřízení jednacího pořadu, pro-
jednány byly podané dotazy. V prvním z nich
stěžovali si pp. dr. Sládeček a spol na domnělé
zkracování práv členských tím, že správní rada za
řadila volné návrhy až na místo 6. a nikoli před
projednáním ostatního programu a žádali, aby se
volné návthy projednaly před rokováním o zprávě
výroční. Žádost ta byla velkou vělšinou zamítnutaa
usneseno, aby zůstalo při jednacím pořadu, jak by
ustanoven správní radou.
Jan
Prokop
Sedlák
Staněk
doktor
Sládeček
Haro
Slavia
24
article
Druhý dotaz pana Nápravníka a spol. týkal
se konstatování přihlášek k valné hromadě, připou-
štění plných mocí a praesenční listiny a žádalose
v něm, aby zvolena byla komise za účelem zjištění
správních příprav pro volby a účasť na valné bro-
madě prozkoumáním přihlášek, vydaných legitimací.
praesenční listiny a všech příslušných dokladů. Také
tento návrh byl zamítnut. (Všemi hlasy proti deseti.)
Přes petil třelího dotazu, podaného p. Náprav
níkem a spol., aby se valná hromada svolával
každoročně ve dny svatojanské a to v hodinu ve-
černí, přešla valná hromada k jednacímu pořadu.
Na čtvrtý dotaz, podaný p. Vocáskem
spol, zdali správní rada pracuje, jak jí bylo loňskou
valnou hromadou uloženo, na změně stanov a zdali
jest ochotna dáli eventuální elaborát svůj k dispo-
sici 5ělennému komitétu, jehož volba jest podaným
volným návrhem navržena, odpověděl místopředsed
p. Kheil jménem správní rady, že tato na změně
slanov pracuje a že příštím rokem svůj elaborát
valné hromadě předloží, že však neuznala potřebn
toho, aby elaborát ten byl dán k disposici zvlášt
nímu bčlennému komitétu.
Na to přikročeno bylo k prvnímu předmětu jed
nacího pořadu, k projednání zprávy výroční
kterou jsme v podstatné části už v minulých dnech
uveřejnili.
Nápravník
Vocásek
Kheil
25
article
Pan revident Horel přihlásiv se o slovo
pravil, že valné hromady účastní se lidé, kteří ne
mají zde práva seděti a žádal předsednictvo, aby vy
zvalo všechny, kdo nemají na valné hromadě co dě
lati, aby opustili sál. (Hlučný odpor a hlasy: Jme-
novat !) Podle § 31. stanov — pokračoval —. nemají
práva zúčastniti se jednání valné hromady placen
úřadníci. Pan generální tajemník Vlach jest placeným
úřadníkem a nemá tedy práva zúčastniti se jednání
(Opětný hlučný odpor.)
Na to probíral řečník jednotlivé položky zprávy
výroční, žádal vysvětlení některých z nich, vylýkal
že se při vyměřování tantiém členům správní rady
a generálnímu tajemníkovi nebral zřetel na ztráty
v odboru krupobilním per 125.000 K, dovozoval, že
obnos ten má se odečísti ze zisku ostatních odborů
vykázaného per 156.000 K, žádal, aby se tantiéma
vyměřila pouze ze zbytku a obnos 18.752 29 K aby
se vrátil do pokladny. Dále stěžoval si na veliké
správní náklady, zejmena při odboru požárním,
žádal, aby pensijní poměry zástupců byly upraveny
v poměrů k pensím úřadnictva, neboť průměrné vý.
služné asi 85 K jest příliš nepatrné,
Člen správní rady posl. dr. Herold podalp.
Horel
Vlach
doktor
podalp
26
article
Horelovi žádoucí vysvětlení. Uvedl, že pensijní fon
zástupeů jest samostatným fondem a valná hromada
zástupců jest povolána rozhodovati o jich záleži-
tostech. Pokud se týče výtky velké režie, vyčítá
se na jedné straně bance, že hromadí čisté zisky
jen aby byly hodně velké tantiémy a na druhé straně
zase vytýká se, že činí velké náklady správní, které
patrně tuto velkou tantiému značně zmírní. Šprávn
rada dbá, aby své úřadnictvo, pokud to poměry banky
dovolují, platila tak, jak toho úřadnictvo nejen za-
sluhuje, ale také bezpečnost banky »Slavie« vyža-
duje. Žádosti p. Horela, aby vrátila nesprávně pry
vypočtenou tantiému, správní rada vybověti nemůže
poněvadž dosud tantiémy té neobdržela a také ne-
obdrží spíše než bude valnou hromadou schválena.
Horel
bezpečnost banka
Slavia
27
article
Poněvadž však by se výtka ta mohla týkati osobní
počestnosti jednotlivých členů správní rady, je třeba
na ni odpověděti. Odbory jednotlivé, zřízené podle
stanov, mají samostatné hospodářství, vykazují čistý
zisk nebo ztráty a teprve výsledky vykazují se
v účtech. Tantiéma vypočítávala se a vyplácel
od prvopočátku stejným způsobem. Ztráta na odboru
krupobití kryje se z reserv, které tento odbor měl.
Kdyby tento odbor byl passivní a neměl více reserv
a musily pak ostatní odbory, připláceti na jeho
schedek, pak zajisté by se srazil obnos ten z čistého
zisku a došel by výrazu ve, vypočtení tantiémy.
Kdyby dnes banka »Slavia« neměla tak značné re-
servy, které nesou také úroky, z nichž jest možno
režii platiti, nemohila by takové nábrady vypláceti.
Jest si všeobecně stěžováno, že u pojišťovacích
společnosti za nynějších věžkých poměrů výlohy
správní stále rostou, ale pojistné nemůže býti zvy-
šováno. Škody jsou stále četnější a na nějaký většt
zisk nelze počítati.
Po delší debatě, jíž se pak ještě zúčastnili pp
Prášek, Horel, Beaufort, Demartini
Hladký, Nápravník a dr. Herold, byla
zpráva výroční a návrh správní rady, aby se vyplá-
cela také letos členům v lelech 1869 až včetně 1899
v hlavním oddělení odboru I. a II. pojištěným ob-
vyklá 10proc. dividenda, schváleny. Návrh p. Ho-
relův na snížení tantiémy o 18.752 K nebyl dosta-
tečně podporován, i nebylo tudiž o něm jednáno
Na to podával zprávu přehližitelů účtů p. J. M
Hovorka. Konstatoval, že stav pokladny byl
shledán v úplném pořádku a v souhlasu s knihami
účetními, že účty sestaveny jsou přesně dle stanov
a dle regulativu ministerského a navrhl proto, aby
valná hromada účty za rok 1903 schválila a správní
radě udělita absolutorium. Po delší debatě, místy
velmi rozčileně vedené, byl návrh ten schválen.
Prášek
Horel
Beaufort
Demartini Hladká
Nápravník
doktor
Herold
Hovorka
Slavia
28
article
Přehlížitelům účtů odhlasována místo dosavadní
remunerace po 1000 K návrhu p. dra. Houdka
vzhledem na namáhavou a svědomitou jich činnost
odměna po 1200 K.
Při vykonaných potom volbách zvoleni byl
smírčí soudci a důvěrníci pro obvody generálních
zastupitelstev aklamací a jednohlasně a do správní
rady povoláni velkou většinou pp. Bob. Holeček.
stavitel na Král. Vinohradech, K. Petr Kheil, ma-
jitel realit v Praze, Fr. Mareš, velkostatkář a ma-
jetník pivovaru v Praze a Václav Vondráček
obchodník v Praze; náhradníky členů správní rady
pp. dr. Lad. Klumpar, advokát v Praze. Václav
Novotný, statkář v Roztoklatech a Václ. Šty ch
řed. měšť. škol v Žižkově; přehlížiteli účtů pp. F
Fejfar, sekretář Zemské banky v Praze, Josef M.
Hovorka v Praze a Aug. Pánek, prot. mathe
matiky na české technice v Praze, jich náhradníky
pak pp. Jos. Ketiner, účetní v Praze a RR. Frant
Severa, prof. v Praze. Na kandidáty opposice sou
středěno bylo z 275 odevzdaných blasů pouze 1
až 15.
Houdek
Bob
Holeček
Král
K Kheil
Mareš
Vondráček
doktor
Lada
Klumpar
Novotná
Václ
Fejfar
M Hovorka
Aug
Pánek
Severa
profesor
Praha
Francie
Roztoklaty
Žižkov
zemský banka
29
article
Dalším předmětem jednání bylo vyřízení volnýc
návrhů. Jelikož pp. Vocásek a řed. Maděra
vzali své návrhy zpět, zbyly pouze z podanýck ná
vrhů volné návrhy dra. Josefa Sládečka a spo
lečníků, které zní: a) navrhuji zrušení 5proc. tan
tiémy generálního ředitele; b) hledě k tomu, že na
sněmu zemském byla vážně projednávána otázka po
zemštění pojišťování a že na uskutečnění této my-
šlénky mají všichni příslušníci českého národa stejný
zájem, činím návrh, aby zásadně byla usnesena pro
měna banky Slavie v pojišťovnu zemskou, pod tou
podmínkou, že dosavadních nabytých práv členstva
bezpodmínečně bude šetřeno, a budiž zvoleno
komité, které by přípravné kroky vypracovalo
hledě pak k posledním katastrofám živelním, kterými
valná část království českého byla postižena, budiž
komitétu onomu zvlášť uloženo, aby hlavní svou po-
zornost věnoval pojištění krupobitnímu a požáro
vému a příměřené návrhy na ochranu národního ma
jelku našeho lidu učinil v době co možno nejkratší
nejdéle ale v době čtyř měsíců. c) Hledě k pona
vržené proměně banky Slavie v pojišťovnu zemskou.
Vocásek
Maděra
Sládeček
Slavia
30
article
navrhují, aby tentýž komitét vypracoval takovou
změnu stanov, jak to vyžaduje nejen pozemštění
banky Slavie, nýbrž i dnešní změněné časové po-
měry. Po stránce formální činí se návrh na přiká-
zání pětičlennému komitétu, za jehož členyse
navrhuji?
1. Adolf Frumar, ředitel škol, Praha.
2. František Hybš, tajemník, Žižkov.
3. Dr. Josef Sládeček, advokát, Praha
4. Viktor Zoula, c. k. pošt. oficiál, Kr. Vinohrady
5. Bedřich Vocásek, úřadník, Král. Vinohrady.
Posl. dr. Herold: Správní rada vzala tyto návrhy
v úvahu a má za to, že vzhledem k tomu, že o této
záležitosti bylo tiskem mnoho jednáno, má se člen-
stvu poskytnouti možnost o věcí se vysloviti. Pokud
se týče návrhu prvního, aby zrušena byla tantiema
generálnímu tajemníkovi, navrhuje správní rada, aby
v uvážení, že je to část jeho služného a vyměřovati
služné náleží správní radě, odkázal se návrh ten
správní radě ke kompetentnímu uvážení a vyřízení.
Návrh druhý, týkající se fondu zástupců, kter
se sám spravuje, jest naprosto bezpředmětný. Poku
se domáhá změny stanov pensijního fondu, nenáleží
před valnou hromadu banky, nýbrž před valnou
hromadu pensijního fondu. Proto se navrhuje, aby
se přešlo přes návrh ten k jednacímu pořadu. (Vý
borně h
Frumar
Hybš
doktor
Sládeček
Zoul
Vocásek
Král
Posl
Herold
Pok
Praha
Žižkov
Praha 4
Vinohrady 5
Slavia
31
article
Pokud se týče návrhu na pozemštěn
banky »Slavie«, dlužno uvésti: Dle návrhů dra.
Sládečka má se banka »Slavia« usnésti, že se pře-
měňuje na zemskou pojišťovnu. Jest pravda, že na
sněmu král. českého jedná se o zřízení zemské po-
jišťovny, resp. že byly učiněny návrhy na pozem-
štění, ale pozemštění, které by bylo obligatorní,
mohlo by se státi jen zákonem, kdyby nalezl nej-
vyšší sankce. Tím zákonem by mohlo býti vysloveno
pojišťování a pozemštění, jež by se vztahovalo
pouze na pojištění živelní, ale nikoliv ži-
votní a vztahovalo by se na všechny pojišťovny
nejen české, nýbrž i cizozemské, které v království
českém pracují. Zemská správa by shrnula veškeré
živelní pojišťování do svých rukou. Kdyby zákon
takový byl možný a měl naději na schválení, za-
jisté nikdo z členů banky »Slavie« ani správní rady
by se tomu nevzpíral.
Něco jiného je však zřízení zemské pojišťovny.
Tím se nezavádí žádné pozemštěné pojišťování, nýbrž
zřídí se samostatná pojišťovna jako je každá jiná.
Zrovna jako mohla býti zřízena Žemská banka, aniž
by ostatní banky na své právní existenci utrpěly.
může zemský sněm zříditi zemskou pojišťovnu na
př. jako jest v Dolních Rakousích nebo na Moravě.
Tu musím prohlásiti, že tvrzení, že taková pojišťovna
zemská má velké nepřátely ve členech správních
rad různých bank, není správné. Za jedno by to
nic nezpomohlo, ale na druhé straně by správní
rady ty zřízení pojišťovny, která by měla za účel
bojovati proti ci ím pojišťovnám, uvítaly s jásotem.
Sládeček
Dolní Rakousy
Morava
Slavia
Žemský banka
32
article
(Výborně! Pollesk.)
Pokud se mne samého týče, byl jsem vždy
v zemském výboru i v klubu pro zřízení zemnské
pojišťovny na racionálních základech. My však ne-
máme práva usnášeti se o tom, má-li býti zřízena
zemská pojišťovna, nás se nikdo neptal, chceme-li
odevzdati pojišťovně té naše reservy nebo pojištěnce
a proto správní rada jest přesvědčena, že vymyká
se z našeho usnášení, abychom se usnášeli bez son-
hlasu a bez vůle zemského zastupitelstva, že se pře-
měňujeme na pojišťovnu zemskou. Takové naje
usnesení není vůbec možným. My jsme pojišťovnou
vzájemnou, svou správu vedou členové a risikoa
ručení nese jeden člen za druhého.
Kdybychom se chtěli přeměniti na zemskou po-
jišťovnu, kdyby to šlo, musila by se valná hromada
usnésti, že se banka jako vzájemný spolek pojišťo-
vací rozchází a že likviduje. Kdybyste i to chtěli
udělati (Nechceme !), k tomu počet přítomných ne-
stačí. K usnesení takovému je třeba přítomnosti
aspoň třetiny veškerého pojištěného kapitálu, tedy
musili by zde býti přítomní členové zastupující
300 millionů pojištěného kapitálu. Má li kdo za to,
že div ten dokáže, neberu mu jeho optimismus, ale
já se toho nedočkám.
33
article
Pan dr. Sládeček píše v brožuře, že by se re-
servy odevzdaly zemské pojišťovně, taktéž by se
obchod přenesl na zemskou pojišťovnu a ta že by
převzala všechny členy a celý dotyčný kapitál. Al
ani při nejlepší vůli to nejde a nepůjde, i kdyby se
valná hromada stokráte na tom usnesla, poněvadž
§ 40. assekuračního regulativu předpisuje výslovně,
kdyby nějaká pojišťovací společnost na jinou spo-
ječnost chtěla přenésti své reservy a pojištěnce, můž
to učiniti jenom se svolením každého svého poji-
štěnce. Musili by tedy býti všichni členové banky
»Slavie« s tím srozuměni. Kdyby byli srozumění
i všichni členové z království českého, nebyli by za-
jisté z Haliče, z Krajiny, Štyrska, lstrie, Dalmacie,
Chorvatska a j.
doktor
Sládeček
Al
Halič
Štyrsko
Dalmacie
Chorvatsko
Slavia
34
article
Vidíte, že návrh učiněný je naprosto ne-
přípustný a nepřijatelný a vymyká s
z mezí stanov. Poněvadž pak p. dru. Sládečkovi jest
známo, že to nejde, nemohu ani věřiti, že mu o to
skutečně šlo, aby se Slavie přeměnila v zemskou
pojišťovnu. (Výborně ! Potlesk.)
Vzhledem k tomu prohlašuji, že nelze považo-
vati návrhy ty za vážný krok, který by vedl k po-
jišťování zemskému a žádám, aby ste návrh
ten jako nedůstojný banky »Slavie«
s největším důrazem zamítli. (Výborně
Výborně ! Hlučný pollesk.)
Činí se nám také výtka, že my členové správní
rady se bráníme pozemštění jen proto, abychom mo-
hli bráli tučné dividendy. Prohlašují, že celá nynější
správní rada ochotně ten svůj podíl na tučných divi-
dendách postoupí jiným a schopnějším a způsobilej-
ším mužům, že nikterak na místech svých nelpí, že
si nic neodhlasuje a neodblasovala a že jsou-li tyto
tantiemy příčinou toho boje, nebude to také pomalu
státi za to, poněvadž výsledky pojišťovací čím dále
tím více se horší. Než i zemské ústavy mají v čele
svém muže sněmem volené, kteří za své úřadování
mají vyměřený honorář. V každé demokratické slušné
společnosti se práce především platí. (Výborně!)
Společnost, která nehonoruje práci, má sice
uspokojení, že nedává, ale zaplatí práci tu zcela
jinak a způsobem nepočestným. Kdyby zemská po-
jišťovna byla zřízena, budou ředitelé placeni určitým
platem, který bude daleko převyšovati nynější od-
měnu členů správní rady, kterou dostanou za každých
okolností, ať je výsledek jakýkoliv.
Sládeček
Slavia
35
article
Nejlrapnější výčitka v brožuře zmíněné jest ta,
že ten kdo by měl odvahu vystoupiti
proti myšlence dra. Sládečka nemě
by práva nazývati se věrným synem
českého národa. (Odpor a hluk.) Já mám tu
odvahu, já proti té myšlence vystoupím se váí
rozhodností (Hlasy: My také !) poněvadž banka
»Slavia« je v rukou českých (Tak jest!) a kdybyste
její jmění odevzdali do zemské správy, bude při
nejmenším utrakvistickou. (Výborně! Po-
Ulesk.)
Pan dr. Sládeček řekl v brožuře, že by se měly
zříditi dvě pojišťovny zemské, jedna česká a jedna
německá. Proti takovému zřízení dvou ústavů jako
Češi co nejrozhodněji budeme bojovati. (Výborně!
My nepřipustíme, aby se znovu trhaly instituc
zemské jak si to přejí Němci. (Výborně !)
Prohlašuji, že ten, kdo tak lehkomyslně štve
naše rolnictvo a naše členstvo proti bance »Slavii«
pod lichou záminkou nějského pozemštění naší banky.
které není možno, neprospívá dobrému
jménu českého národa. (Výborně ! Potlesk.)
Přál bych si, aby konečně tato fráse, která do našebo
ústavu byla vhozena, byla poslední. Má-li kdo ně-
jakou ambici dostati se do správní rady, musí voliti
cestu jinou. Správní rada jest ochotnou ustoupiti,
vidí li, že vede jej skutečně péče o banku. Poněvadž
takovato lehkomyslná agitace nám škodí, je třeba,
aby valná hromada promluvila vážné slovo, aby ne-
byly vtahovány do naši banky věci politické, které
sem nepatří. Prolo navrhuje správní rada zamítnutí
tohoto návrhu. (Potlesk.
Další návrh dra. Sládečka na zvolení komise n
ochranu národního majetku proli živelním nehodám
musí vzbuditi jen úsměv. Kdo si troufá učiniti opa-
tření, aby kroupy nikdy nepadaly a nikde aby nikdo
nezapálil? To jsou návrhy směšné a dělinské, které
by se do vážného shromáždění neměly nositi. Proto
navrhuji, aby se přešlo přes to k dennímu pořádku.
Sládeček
doktor
Čech
Němec
Slavia
36
article
(Výborně! Výborně! Hlučný potlesk.)
Pan V. Prášek praví, že ze slov dra. He-
rolda poznal, že návrhy opposice nejsou přijatelné
Dává však na uváženou, jestli by se nedalo pří-
slušnou změnou stanov vyloučiti z činnosti banky
pojišťování požární a krupobitní a na základě re-
servních fondů odborů těch vybudovati odbor pro
pojišťování úrazové, jež je dosud v rukou ci-
záck ých.
Pan Hladký poukazuje na brožury dra. Slá-
dečka, jež na něj činí dojem objednaných náhon-
čími cizích společností. Číslice v nich uvedené jsou
skrz na skrz chybné a úmyslně falešné.
Pan Simonides tále se dra. Sládečka, pro
štve úřadnictvo a protestuje proti způsobu, jakým se
mluví o úřadnictvu v brožurkách těch.
Pan dr. Panýrek činí vzhledem k tomu, že
jest vidno, že návrhy dra. Sládečka jsou neužitečny.
návrh na konec debaly. (Přijímá se.)
Pan dr. Sládeček praví, že chce stanovisko
své, hájené ve svých publikacích, hájiti i ve valné
hromadě. Při pozemštění pojišťování sleduje pouze
ten účel, že nynější pojišťování naše má v zápěti
ohromnou ztrátu na našem národním jmění. Pokud
se týká stránky formální, nevidí žádné překážky ani
se zřetelem na pojišťovací regulativ ani se zřetelem
na znění obchodního zákona, aby banka »Slavia«
nemohla se přeměniti na ústav zemský, ovšem za
dvou podmínek a ty jsou: 1. aby transakce bezpod-
mínečně hájila nabytých práv členů a 2. aby za-
mýšlenou transakci dnešní výlučný český rázt
chatakter banky »Slavie« pro věčné časy byl za-
V Prášek
Hladká
doktor
Simonides
Sládeček
Panýrek
He
Slavia