ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f4809410-7128-11dc-b330-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 48, person 191, work 9, org 9
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 14. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 134.
4 article
Sa ranní a odpol. listy předlplácí an- v Praze v administr nrat nel n 4relí. deakiiš ko R kres ti lecka ve s; 2 K o n nkke Poštoai kělnríl ki drojí zisnll
Praha
5 article
lnešní číslo pro Prahu je o 10 stranácl.
Praha
6 article Zahraničný obchod rakousko-uherský v r. 1903.
Zahraničný obchod rakousko-uherský v r. 1903. Statistické oddělení ministerstva obchodu nlalo právě konečné výkazy zahraničného ob- dodu za minulý rok, a můžeme ihned dle těchto tladních údajů zjistiti, že jsou skoro ve všech srých částech vítanou korrekturou běžných šarohlídných názorů. Jest známo, že jak čle- nvé vlády nynější, tak zvláště naši národní o- pěrci a s nimi i zástupci německého obchodu půmyslu (nedávno tak učinili na svém sjezdu i eukráři!) neopomenou nijaké, ať vhodnéči nevhodné příležitosti, osedlati si zminěného oře pěssimismu, aby podněcovali široké vrstv lidu jménem hospodářských zájmů proti če- ské obstrukci, ač sami svého času, aspon pokud se týče německých politiků, průmyslník a obchodníků nikterak se pro německou ob- strukci nerozčilovali, ale co nejvydatněji se ji postavili po bok a všemožně ji podporovali. Již sama tato křiklavá nedůslednost německých interessentů a zneužívání hospodářských hesel na prospěch obstrukce, provádějí-li jí Němci proti obstrukci, když slovanské strany se ji cho pily, odnímá podobným projevům „odborníků“ ršelikou vážnost, 4řeba vycházely ze všemož ných ústředí zájmových, protože takovými krko lomnými skoky při posuzování politický c skei z domněle hospodářského stanoviska p ře celým světem odhalují svou poli- tickou strannickost a předpoja- 1o s t. My tím ovšem nijak netvrdíme a tvrditi ne- míníme, že by od let obchodní a průmyslové po- něry nebyly tísnivé, ale příčinu nepříznivého tohoto zjevu nutno hledati jinde a hlouběji, než v té které akci politických stran.
Němec
7 article
Tolik aspoň možno právě vydanýmí úřad- zími výkazy o rakousko-uherském obchodu za- hraničném dokázati, že na něm nelze zjistiti ni- jakých patrnějších účinků, jež by prýštily z po- litických zápasů stran, v poslodníchi lětech ve dených. Kdyby statistické oddělení ministerstva ob- chodu bylo s to podati tak přesné a všestrann bezpečné výkazy o obchodu a spotřeb vnitrozemské, jaké podává o obchodu za- hraničném, pak bychom měli úplný a dokonaly přehled všeho hospodářského života a stavu našem soustátí, a pak by se též musilo zjistiti. že ve hlavní své podstatě tíseň hospodářská způsobena byla mnohem spíš vnitřní politikou vládní, přetiženín výroby a obchodu všeho druhu břemeny, je má za následek ochuzování všeh obyvatelstva, a ubývání jeho spo- třební schopnostil Bohužel, se nedostává takové statistik vnitrozemského hospodářského ruchu; v obor tom jsou po ruce pouze dohadové zprávy ob- chodních komor, a výkazy organisovaných prů- myslů (jako cukrovarníků, železářů, lihovarníků. pirovarů, petroleje a pod.), ale o ruchu drob- ných podníků, živností, řemesel, obchodů atd. není ani takovýchto pomůcek. Nuže, co vypravuje úřadní statistika o ob- chodu zahraničném? Nemůžeme se na tomto místě pouštěti do podrobného výkazu jeji údajů, a také toho pro přehlednou charakteristiku není třeba; účelu tomuto úplně dostačí, když obmezíme se n údaje celkové, a na nejvýznačnější položkyv nich. A tu shledáváme, že v posledních pěti lé- lech (1899—1903) v žádném roce nebyl zahra- ničný rakousko-uherský obchod, ani co se týče vývozu, ani co dovozu, tak přiznivým, jak v roce právě minulém
8 article NARC
NARC Úhrnná cena dovoz u dosáhla (bez dr- hých kovů) v r. 1903 okrouhle 1936.4 mill. K,a nehledě k ušlechťovacímu řízení a zpětnému dovozu 1877.1 mill. K (za léta předešlá 160 mill., 1696.4 mill., 1652.4 mill., 1720.3 mill.) jest tudíž nejvyšší ze všech. Vzrůst dovozu však jest dokladem, že i spotřeba k účelům vý- vozním vzrostla. Stejně se to má též v obchodu výv oz- ním. Cena jeho úhrnná dosáhla (bez drabých kovů) 2236.4 mill. K; a nehledíme-li k ušlechto- vacímu řízení a zpětnému vývozu 2129.8 mil. K (v létech předchozích pak 1861.6 mill., 194 mill., 1885.5 mill., 1913.6 mill. K). Jest tedy cena vývozu za rok 1903 rovněž nejv y šš v minulém pětiletí, a důkaz, že zahrani čný odbyt velmi značně stoupl, jakož i že stoupání to bylo v době tohoto pětiletí s tálé a dosti pravidelné, neboť vývoz v roce 1899 byl nejnižší. Cena vývozu vzrostla v r. 1903 u porovnání s r. 1899 o plný ch 268.2 mill. Kl Jak data dovozu, tak vývozu jsou tedy ne pochybným dokladem, že stav zahraničného ob chodu rok za rokem se lepšil, a že žádných náhlých skoků neučinil, což by přece musilo býti patrně, kdyby politická činnost zápasících stra měla na stav jeho takový vliv, jaký předstíraji národní odpůrci naši. Rovněž rozvaha zahraničného obchodo byla ve všech vzpomenutých letech a kti vn t. j. cena vývozu rakousko-uherského p řed- stihovala cenu dovozu. V roce minulém či- nilo toto aktivum 252.7 mill. K, v roce 1902 pak 193.3 mill., v roce 1901 203.1 mill., v roc 1900 245.6 mill. a v roce 1899 rovněž 252. mill. Byl tedy, co se týče rozvahy, rok 190 opět ze všech nejpříznivější.
Klement
9 article
Vedle cen dosažených za zboží ve vývozu a dovozu, dalším důležitým měřítkem obchodního úspěchu neb nezdaru jest množství jeho. Počneme opět s dovozem; množství d - vezeného zboží činilo v roce minulém okrouhle 104.5 mill. metů a 1,445.057 kusů; množstv toto bylo částečně překonáno jen v roce 1900. kdy dovezeno zboží 105.087 mill. metů, ale ku- sového zboží pouze 1,279.499. Za ostatní tři le nedosáhla váha zboží ani jedenkráte 100 mil. metr. centů. Ve vývozu jest i co do množství o bytého zboží opětně rok 1903 nejvydatnější, vy- kazuje okrouhle 181.5 mill. metů a 1,003.973 kusů, tomuto množství přiblížil se pouze r. 1899 s 181 mill. metů, kdežte r. 1902 vykazuje pouze 169 mill. metů a 922.496 kusů. Jest tedy i o do váhy vývoz donský vyšš ío 12 mill. meio a 781.477 kusů.
10 article
Dále tvoří vážnou okolnost pro posouzen zahraničného obchodu i druhové skupiny zboží, jimiž se označuje účastenství pův o ní výroby a výroby průmyslné t. j. surovin (zemědělská a báňská výroba), polo tovarůatovarů (průmysl). I v tomto ohledu byl minulý rok důkazem souměrného po- lepšení ve všech těchto oborech, připadát v dovozu na suroviny cena 1.103.5 mill. K, na polotovary 256.2 mill., na tovary 517.4 mill. z toho jsou výrobky zemědělské spolu s lesni- ctvím a rybářstvím za 939.2 mill. K, výrobky báňské za 204.7 mill., výrobky průmyslové za 733.2 mill. K. Přihledneme-li s téhož stanoviska k vý- vozu, shledáváme, že byl vývoz surovin v mi- nulém pětiletí největší v roce 1903 v ceně 936 mill. K a že množstvím, nikoliv však ce- no u, byl předstižen jedině v r. 1899. Prodáváno kylo tedy loni mnohem výhodněji. Ohledně roku 1902, kdy cena surovin byla- 859. mill. K, jeví se vzrůst o 77.7 mill. K. Polo- tovary dosáhly ceny 2986 mill. K, více o 30 mill. než v roce 1902, tovary pak dosáhly ceny 894.1 mill., více o 108 mill. K než v r.
K Pola polo tovarůatovar
11 article
Z těchto skupin připadá na vývoz země- dělský (lesní a rybářský) v r. 1903 cena zboží 820.6 mill. K, nejvíce za toto pětiletí, a více o 74 mill. K než r. 1902. Na báňský prů- mysl připadá cena zboží vyvezené ho 137.2 mill., jež jest sice lepší o 4.4 mill. k než v r. 1902, ale menší než v letech ostatních. Co do množství byl pouze r. 1899 lepší, okrouhle o 7 mill. metů. Cena vývozu průmyslových vý- robků, tovarů činila 1.171.9 mill. K, více o 37.9 mill. K než v roce 1902 a předstihla vůbec všecka léta uvedeného pěti- Tyto celkové, přehledné výkazy úřadn svědčí tudiž o tom, že minulý rok pyl zahranič nímu obchodu zvláště příznivý, že jest nej lepší v posledním pětiletí, že odbytová data tchoto pětiletí vydávají svědectví o volném sice. ale stále stoupajícím rozvoji zahraničného ob- chodu, že jsou zkrátka dokladem polepšení. ozdravování. Nelze tudíz příčiny hiospodářské tísně hledati jinde než v nedostatku vnitřního odbytu, a tu vstupuje do popředí otázka chudnuti obyvatel- síva pod těžkými břemeny bernimi. Doufáme, že si tohoto momentu povšimnou Konečně jak v kruzích vládních, tak naši národní odpůrci, a že přestanou se činiti pochybnými znalci poměrů hospodářských jen protc, aby s beder svých svalili vinu — na bedra — ne-
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. května. (Rozmluva dra. Körbras předsednictvem polskéh kola.) V úterý navštívilo předsednictvo polského kola dra. Körbra a pobylo u něho půldruhé ho- diny. O tom, co se dálo za této návštěvy, sděluje se „Slowu polskému“ z pramene prý hodnověr- ného: Dr. Körber prohlásil, že o svolání řišsk rady v červnu po uzavření delegací nemůže býti řeči, poněvadž by se opakovalo jen to, co se dálo v zasedání právě ukončeném. Vláda svolá říš- skou radu teprve koncem podzima. Dr. Körber se ohradil proti tvrzení, jakoby chtěl v Rakousk vzkřísiti absolutism. Naopak parlamentních prázd- nin použije prý na vydání nařízení, do nichž s naděje, že smiři Němce v Čéchy a tímí dopomohou parlamentu k dělnosti. V září bude svolán halič- ský zemský sněm na delší dobu. Kromě otázek všeobecně politických mluveno též o různýeh otázkách čistě haličských a tu dr. Körber vy- sypal jako z rukávu hromadu slibů, ubezpečuje deputaci svou přízní k Haliči. Poláci však přijali tyto sliby velice skepticky. Jeden z členů parla- mentí komise polské prý se vyjádřil, že poprvé ve svém životě litoval, že neumí stenografovat. Měl by prý na podzim příležitost předložiti dru. Körbrovi soupis všech slibů, které učinil toho dne. Parlamentní komise polského kola vynesla prý si z návštěvy u dra. Körbra dojem, že mi- nisterský předseda jest spokojen, že se zbyl ne- výhodného pro sebe prostřednictví polského kola. Jest si vědom, že vládnouti tak, jako dosud. dlouho se již nedá a proto chce za parla- mentních prázdnin postaviti Čechy před hotový fakt, o němž soudí, že učiní konec české obstrukci v parlamentě a tím také mu pomůže vyhnouti se finanční katastrofě, hro- zící státu. Nedostatek peněz ve státní pokladně nutí ho k činům.
Körber doktor Němec Polák Körbr Čecho Praha Halič
16 article
V Praze, 13. května. (Delegace.) V so- botu dne 14. t. m. konají se v Pešti ustavujíeí schůze obou delegací. Z poslanecké sněmovny říšské rady zvolení 22. dubna do delegace: z Čech dr. Bärn- reither. dr. Fořt, dr. Kramař, br. Lažanský, Nowak, dr. Pacák, dr. Pantůček, bar. Parish, dr. Pergelta dr. Schalk; za náhradníky posl. Peschka a hr. Deym; z Dalmacie delegátem posl. Zofron, náhradníkem posl Vokovič; z Haliče Eugen Abrahamowicz, dr. Duleba, Dlužansky, br. Dzieduszycki, hr. A. Jaworski, Popowski, hr. Wodzicki; náhradníky posl. kn. Sa- pieha a Grek; z Rakous Dolních delegály posl. Eltz, Kienmann, Schneider a náhradníkem Huber; z Rakous Horních del gály dr. Ebenhoch Zehelmayr, náhradnikem Graffinger; ze Solno- hradska delegátem Hueber, náhradníkem dr. Syi- vester; ze Štyrska delegáty br. Stürgkh a Walz, náhradníkem Wilhelm; z Korutanska delegátem Dobernigg, náhradníkem Tscharre; z Krajiny de- legátem dr. Šusteršič, náhradníkem Žitnik; z Buko- viny delegátem bar. Jiří Vasilko, náhradníkem dr. Strancher; z Moravy delegáty Kuebeck, dr. Licht,. dr. Stránský, dr. Žáček, náhradníky Seidel a Vy- chodil; ze Slezska delegátem Frant. Hofmann, náhradníkem bar. Spens Booden; z Tyrolsk a de- legáty Tollinger a Bazzanella, náhradníkem Haueis; z Vorarlberku delegátem Thurnher, náhradní- kem Loser; z Istrie delegátem Bartoli, náhradní- kem Rizzi; z Gorice delegátem Lenassi, náhrad- níkem Antonelli a z Terstu delegálem Mauroner, náhradníkem Aquarelli. Z panské sněmovny říšské rady zvoleni dne 29. dubna do delegace markýz Bacgcehem, bar.
Čo Bärn doktor Fořt kramařit Lažanský Nowak Pacák Pantůček Parish Pergelt Schalk Peschek Abrahamowicz Duleba Dlužansky Dzieduszycký A Jaworský Popowski Grek Kienmann Schneider Huber Ebenhoch Zehelmayr Hueber Syi Stürgkh Walz Wilhelm Tscharre jítlegát Šusteršič Žitnik Vasilko Strancher Kuebeck Licht Stránský Žáček Seidel František Hofmann Booden Tollinger Bazzanell Haueis Thurnher Bartoli Rizzi Lenassi Antonelli Aquarelli Bacgceh Praha Pešť Dalmacie Halič Rakousy Korutansko Buka Morava Istria Gorica Terst poslanecký sněmovna panská sněmovna Deym Graffinger
17 article
Berger, bar. Chlumecký, ryt. Czyhlarz, bar. Dobržen ský, bar. Gautsch, hr. Dom. Hardegg. Krupp. ryt. Madeyski, hr. Merweldt, hr. Montecuccoli, bar. Oppen- heimer, Rhomberg. Pavel ryt. Schöller, hr. Thurn- Valsassina, hr. Max Trautmansdorff, hr. Vrines, bar. Walterskirchen, ryt. Zaleski a dr. Zschokke. Z uherské sněmovny poslanců vy- sláni za delegáty hr. Jul. Andrássy, br. Theodor An- drássy, hr. Alb. Apponyi, G. Beksícs, Fr. Bolgár, bar. Arn. Dániel, Gabr. Dániel, Ign. Darányi, Jiti Dedovič, Arn. Dókus, dr. Max Falk, Jindř. Francisci. hr. Jan Hadik, Alex. Hegedůis, Frant. Heltai, Emer. Hodossy, Emer. Jakabďy, Geza Josipovič, Jan Kobu- šický, Oto Krajčovič, Geza Kubinyi, Ludv. Láng Mart. Lovászy, Edm. Miklós, Aurel Münních, Ladisl. Okolicsányi, Géza Pap. Štěp. Rakovszky, Jul. Rosen- berg, Kolom. Széll, Mikul. Szemere, Arpád Szenti- ványi, Jiří Szerb, hr. Alex. Teleki, hr. Mikul. Tho- roczkay, Ladisl. Vörös, Jul. Werner, hr. Bedř. Vilček, Jul. Wlassics, hr. Aladar Zichy. Za náhradní ky Ladisl. Semseg. hr. Blažej Bethlen, Baltas. Semseg. Pavel S25ts, Josef Telegdi, Frant. Píldner, bar. Alexej Nopcsa, Béla Adamovic, Ludv. Biró a Arním Neu- Z uherské s němovny magnátů zvoleni za delegáty hr. Ludv. Apponyi, bar. Zikm. Bohns, patriarcha Jiří Brankovič, hr. Ant. Cziráky, Klem Ernuszt, kn. Mikul. Esterbazy, hr. Tassilo Festetits, Jos. Gall, bar. Bedř. Harkanyi, hr. Štěpán Keglewrich.
Berger Chlumecký Czyhlarz Gautsch Krupp Madeyski Merweldt Montecuccoli Pavel Schöller Thurn Valsassin Trautmansdorff Vrines Zaleski doktor Zschokke Jula Andrássy Theodor Apponyi G Beksícs Bolgár Falk Jindřichův Francisci Hadik Alex František Geza Josipovič Jan kobo Krajčovič Geza Kubinyi Ludv Láng Mart Miklós Aurel Münne Ladisl Géza Pap Štěp Rosen Széll Mikul Szenti Szerb Teleki Vörös Werner Vilček Wlassics Aladar Zich Bethlen Baltas Telegdi Píldner Nopcsa Béla Adamův Brankovič Czirák Klem Ernuszt Esterbaz Festetits Gall Harkanyi Keglewrich Hardegg Francie Jos Jiti Dedovič Arn Arní Neo
18 article
Svelozar Kuševič, Jul. Laskary, Ant. Lukacs, markrabí Edv. Pallavicini, bar. Jos. Rudnyanszky, arcib. dr- Jos. Samassa, hr. Jul. Szapáry, hr. Emer. Szechenyi a hr. Aug. Zichy. Za náhradníky bisk. Jul. Firezak, hr. Vidor Csaky, bar. Štěp. Ambrozy, h. Jan Esterhazy, hr. Oskar Keglevich a Konrád B- schard Belavari. Z Pešti, 18. května. Oěstská deputac u panovníka.) Panovník přijal dnes dopoledn depulaci města Pešti, která přišla poděkovat za re- skript, jímž se uherské vládě nařízuje, aby se postaral o převezení ostatků Frant. Rakoczye do vlasti. Na proslov hlavního purkmistra pešťského panovník od- pověděl: „Jsem velice uspokojen, že můj reskript z dno 18. m. m., jímž jsem nařidil, aby byly do vlast převezeny v cizině odpočívající ostatky Františka m Rakoczye, vzbudil tak živý a vděčný ohlas po celé zemi. Chápu a cením lásku, kleřou uherský náro chová k památce vynikajíeích postav svých dějin, proto jsem rád dal podnět, aby toto všeobecné přání spočívající na tak šlechetném citu národa, bylo splně- no. Vždycky jsem důvěřoval zděděným cnostem národa a důvěřuji v ně i nyní. Bylo vždy nejvřelejším přáním mého otcovského srdce, abychom se ve vzájemné svor- nosti snažili uskutečniti vše to, co může sloužiti ke blahu a slávě národa. Nový projev věrnosti a odda- nosti vděčně přijímám a ubezpečuji své milované hlavní a sídelní město o své nezměnitelné milosti.“ Slova panovníkova provázena bouřlivým eljenováním. mann.
Antonín Edv Pallavicini Samassa Jula Szapára Szechenyi Aug Zich Firezak Vidor Csaka Štěp Ambrozy Jan Esterhaz Keglevich František Rakoczy Jos Pešť Svelozar Kuševič Jula Konrád B
19 article
V drobném prodejli canní čí- lo o sobs odpslední . Ve slialkách na venkově. ranní čes lo. sd pol edlrni- 1nseraty platí se hotově napřeě Přeěplacení a interty přijíná admini- strace v Márianské ulibi č.3. m eachánjí se tsk rrd ara ke tiskárna a ezpedice „ Národních Lista“, Rukopisy se novraceji.
národní List polo edlrni
20 article
Zo Zábřeba, 11. května. (V lastencký odka z) Zesnulý dr. Bresztyenský, býv. predseda spojené chor- vatské opposice a universitní professor, odkázal cel svě jmění, obnášející asi 50.000 K, chorvatskému ná- rodu. Část odkazu připadne chorvatským národním a osvělovým spolkům, veliká většina však záhřeb- ské universitě na studentské nadace. Zvěčnělý Alex. Bresztyenský, jenž se již za svého života těšil vše- obecné úctě přátel i politických odpůrců, zabezpečil si svým odkazem trvalou památku v srdeích národa.
doktor Bresztyenský Alex zo Zábřeba spojený chor
21 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. května.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. května. »Říšský svaz proli socialismu«. V Německu utvořil se »Říšský svaz proti sociální demokracii«, jenž se předevčírem v Ber- lině ustavil. Přijelo k tomu cíli na 70 pánů z různých částí říše do Berlina. Ze zpráv zakladatelův bojovné jednoty té uvádí se, že spolek musí započíti s velikým skrblictvím zá- možných zakladatelův svých, kdežto, jak známo, sociální demokracie německá disponuje statisico- vými fondy. Pravidelných příspěvkův ročních jest ve svazu toliko 18.000 marek zabezpečeno. Přes to — sdělili zakladatelé — díky oběta- vosti jednotlivce, po prvních pět let může svaz disponovati rozpočtem 50.000 marek ročně. Kdo tento obnos vypláceti bude, nebylo uve- deno, ale — lze to tušiti. Debat zúčástnilo se několik »landrátů«, průmyslníků a poslancův. Do výboru zvoleno několik národních liberálův — zvláště Paasche — i konservativcův, mezi nimi hr. Arnim. Ač-li rozmach sociální demo- kracie v Německu nebude mařen vnitřními spory a rozlukami, svaz tento vzrůst její s těží zastaví; též úzkoprsé a jednostranné stanovisko, s něhož nazirají známí zakladatelé jeho na otázky hospodářské a sociální, nedovolí mu, by zjednal si v massách půdu.
Paasche Arnim Praha Německo Berlín marka
22 article
Aféra Marchandova.
Marchandův
23 article
Hrdina fašodský, Marchand, odsouzen byl, jak známo, před nedávnem disciplinárním sou- dem vojenským na 30 dní do vězení, protože porušíl »kázeň vojenskou« otištěním otevřeného dopisu v novinách, v němž bránil se proti úto- kům, činěným na něj ve vládních listech. Nyní. sděluje se z Paříže, že ministr vojenství generál André nabídl Marchandovi velitelství pluku osad- ního v Tjencinu a Číně, ač-li odvolá žádost za propuštěnou ze služeb vojenských, kterouž byl podal. Marchand odmíti tuto nabídku, jež měla zřejmý účel odstraniti jej z Francie, aniž na druhé straně skýtala mu možnost vyzname- nati se vejensky a trvá při zmíněné žádosti svojí. Následkem toho rozhodla prý se rada ministerská demissi Marchandovu přijmoutil Marchand bude se nyní nepochybně ucházelio mandát poslanecký a při své popularitě může se státi vládě Combesově dosti nebezpečným. Nový konsul německé říše v Praze. Německým konsulem v Praze jmenován byl hrabě Gustav Hardenberg, až dosud konsul v Zanzibaru ve Vých. Africe. Týž přibyl již do Prahy a byl na nádraží uvítán dosavad- ním správcem konsulátu drem. Weipertema předsednictvem známého zdejšího spolku řís- ských Němců. Nový konsul narodil se r. 1864 a jest synem pruského hejtmana mimo službu hr. Jiřiho Hardenberga.
Marchand André Marchandův Gustav Hardenberg Němec Jiři Hardenberg Paříž Čína Francie Praha Zanzibar Afrika
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Student Jan Kollár. Z básníkových »Paměti- (Wartburk. Třetí jubileum re formace.) Sotva že jsem se byl v Jeně usadi s rozhledl, již se připravy všudy strojily ke své- cení třetí stoleté památky obnovení církve, která na den 18. října r. 1817 připadala. Že při takové fidké příležitosti i já buď co buď přítomen býti musil, to leželo již v podstatě mé přirozenosti. Šlo nás tam šest Uhrů, totiž p. Ferjenčík, p. Ru- nan, p. Hoznek, jistý Michaely Zadunajčan a já. Světila se slavnost na Wartburku asi 1/4 hodiny od Isenachu, dva dni pořád a sice již 18. a 19. října z té příčiny, že se s ni tím časem i pa- mátka stkvoucího vílězství při Lipsku dosaženého spojiti, i přetržení akademických čtení, která hned střetím listopadem začátek vzala, předejíti mohlo. Připutovalo pak žákovstva asi 700 ze všelikýeh krajů a vysokých škol německých, jmenovite z Berlína, Erlaugu, Jisu, Getingu, Dobrosoli.
Kollár Ferjenčík Michael Zadunajčan Geting Dobrosoli Jena Lipsko Berlín Erlaugu Jis
25 article
Hajdlberku, Jeny, Kielu, Lipska, Marburku, Roz- toku, Tubingu a Wireperku, mezi nimiž i čty professorové přítomností svou radost zvýšili, totiž Fries. Oken, Šweicer a Kaiser. Utěšený byltě pohled, jak se tato čacká chasa sveselým výskáním po houfech přes hory a oudol nejvíce pěšky k onomu památnému místu hrnula, ma rameně strojně připravenou tobolku, v srdeích pak plnost vděčných a horlivých citů nesoucích. Z příznivého nařízení J. kn. V. Velikého Vý- vody Vímarského přijali měšťané Isenačtí pří- chozí žákovstvo do hospod s zvláštní ochotností a přívětivostí. Již 17. večer hemžily se na Ise- nckém place všudy valné hromady příchozíeh těch, vítajíce a pozdravujíce se vespolek srdeč- ným líbáním, objímáním a ruky podáváním, jako bratři jedné vlasti, až srdce plesalo. Svornost hlasů zvolila k zachování slušného řádu a pokoje, vůdce, panoše, dohlídače, zbro- noše, korouhevníky a jiné úředníky. Tři z nich odebrali se do blizkého háje, aby svěžího větvov nalámali, kteréž přinesše, mezi zástupy metali a aj všichni dubovými kytkami švárně ozdoben stáli
Roza Fries Šweicer Kaiser Isenacký Kiel Lipsko Marburk Isa
26 article
Ráno o 6. a 7. hodině zvěstoval temný zvuk všech zvonů počátek velebné slavnosti. Tudíž se na náměstí celé množství na třídy rozdělilo, mezi kteréž zpěvy, básně neb verše a řeči roz- mamtého obsahu, předíím v Jeně vytlačené po řadách rozdávány byly. O hodině 9. hnul se prů- vod volným krokem, vzhůru na chlum, kdež onen starožitný rytířský hrad v rozsedlinách skal ných vysoce strmí. Čím blíže se k onomu tajemství plnému sídlu přicházelo, tím větší neukojitelností srdcep čemsi bažilo, tak že se nedočkavá dychtivost proti samému pořádku vytrhnouc, drze sobě přes ty nedrsnatější chrasti a strminy průchod klestila. Když se všickni v jedné, podzimním kvítím obrazy, erbý, sloupy, oblouky nádherně okrášleno síni náležitě usadili, služby s vroucí nábožností konány byly, zpíváním totiž známě vznešené písně Lutherovy: Hrad přepevný jest pán Bůh náš, přednášením některých pronikavých řečí o žáků, k nimž také i pan professor Fries, jednu, sic krátkou, ale jadrnou připojil.
bůh Fries Jena Lutherův : Hrad
27 article
Po vykonané poctě, ukazovány jsou sou- kromě některým zvídavým divákům památné toho zámku starožitnosti, k. p. zbrojnice rytířská, v níž věkem zrezavělé kordy, hroty, tulichy, pavézy. brnění, přilbice a jiné ostatky šermířů; chrám a kazatelnice, Lutherův pokojík, v němž bibl překládal, čelední stůl jeho otce, a jiné památné ostatky; mezi tím se jiní, pokud stůl přichystán byl, na vysokých zdech a lešeních v přeutěše- ných výhledech široko daleko, kochali. Hlas trouby zavzní o hodině 12. Všeck se hnedky k tabulím snažně přistrojeným na určité místo shluklo. Při veselích hodech střídaly se zpěvy s hudbou a pokřikování s připíjením. Asi o hodině 3. průvod zpátky s vrchu dol do městského chrámu spěchal, kdežto vážné. skroušené kázání tamějšího generalsuperinten- denta Neve ty nejšlechetnější oumysly u všec posluchačů vzbudilo Večer o 7. hodině žákovstvo s hořícími po- chodněmi — až celé město v blesku plynulo —
Lutherův
28 article
rovněž na Wartburk vstupovalo, kde již veliké jisker a plamenů kotouče z hranic do povětří lé- taly. Každý pahrbek, každý kopec celého toh okolí podobal se skvostnému oltáři zápalných obětí. Hry, plesy, střelby, ohňostroje, zpěvy a ne- sčíslné zábavy mísily se vesměs na tomto pře- vysokém, rozmanitém divadle na pravo i na levo, že ani oko ani ucho nestačilo. Mezi tím se jedna částka jinochů kdesi n stranu utoulila, kdež navatřie ohně, některé obec- nému dobrému škodlivé spisy do ohně metalaa zpálila. Tu však žádného professora viděti ne- bylo, a není pravda, co někteří o takové nějak přítomnosti roztroubili; ba ani původové té od- vážlivosti, jakž se vyrozumělo, akademici ne- Na zejtří před polednem shromáždilo se opět veškeré žákovstvo na Wartburku, kdež o ně- kterých akademických obyčejích rokováno bylo, jako: o zrušení krajinských spolků, o obmezení soubojů a těm podobných důležitostech. Jeden žák mluvil ve sve řeči mezi jinými i toto: Každý žák má býti nejen člověkem a vzdělancem ale i Němcem, má vyzvléci ze sebe egoismus, provin- cialismus, díalektismus a povýšiti se na stupeň eelého národu. Hlanba jestiť vzdělanému žáku ničím jiným nebýti než Sasíkem, Hessem, Fran- kem, Švabem, Prusem, Rakušanem, Bavorem,
Němec Sasík Hess Fran Švab Prus Rakušan Bavor
29 article
Hannoveránem, Švejearem atd. Nechať budoucně zmizí tato pytva národní mezi námi, a buďme jedne tělo, jeden národ německý A totoť jest krátké a pravdivé vypsání pod- staty a způsobu onoho památného národního svátku, kdež tak svorně náboženství s vlastene- ctvím, mládež s sešlým věkem spolu se loučili, v němž se tak spanile radost s nevinností, přiro- zení s vtipem, vděčnost k nesmrtelným zásluhám s dobrosrdečností k chudým, těměř každého okamžení přejímaly Tato slavnost na Wartburku zbouřila jak známo celou Evropu. I nám do Jeny z naší vlasti Uherské od pánův církevních dohledačův a nad- zíratelův psáno listy a otázky, co to? jak to? proč a nač to bylo? Či i my podíl na tom jsm vzali? Anobrž zakázáno nám nejprvé cesty ně- byli kam z Jeny konati, potom pak i samu Jenskou a Göttingenskou universitu navštěvovati.
Evropa Jena
30 article
Navracujíce se z Wartburku zaměřili jsm cestou do Schnepfenthalu chtice uviděti vychova- telský ústav Salzmannův, který mně v Prešpurku při sirotčím ústavě aspoň ve mnohých věcech za vzor sloužil a o němž tak mnoho jsem byl čítal. Navštívivše hrob Salzmannův a požehnavše kosti tohoto Komenského Němcův rozloučili jsme se s tímto od světa odstranněným a v lůnu hory ležicím ústavem. V Erfurtě navštívili jsme onu cellu klášterní, ve které Luther co mnich pře- býval. Nejdele jsme se bavili ve Vinarech, kde mezi jinými i ruského popa navštívili a poznali jsme. Když nás po rezidenci velko-vévodské ko- morník zprovodil, stál v jedné světnici malý drahý stolik, na němž stříbrná černidelnice, vedle níž papír ležel, na kterém již několik řádkův napsáno bylo, který velko-vévodkyně právě při obědě jsouc zde s tím přesvědčením nechala, že tomu ve Vinarech nikdo nerozumí, anť to ruskými písmenami psáno. Komorník vzav ten list, „ řekl: „hleďtež milí páni, jak krásně kaligraficky naš velko-vévodkyně píše.“ „Nejen kaligraficky, řeknu já, „ale pokud z prvních slov a řádkův vidno, i správně a orthograficky.“ Komorník lekna se toho, položil papír na stůl řka: „ Taktéž se i v Uhřich rusky píše a mluví?“ „I arci, pane, odpovím já, „my jsme Slováci, a všickni Slavjané snadno sobě rozuměti mohou.
Salzmannův Němcův Slovák Slavjan Prešpurk Vinary
31 article
(Z poslední doby v Jeně.) Mé před- sevzetí bylo aspoň dvě léta v německých akade- miích zůstati, ale prostředky mé k tomu byly nedostatečné a drahota v Jeně toho času veliká, anť více tisíe akademikův toho času tam se na- lézalo, jakovýžto počet, předtím ani potom nikdy nebýval. Stalo se, že ani déle v Jeně zůstati ani na cestu domů pustiti jsem se nemohl. Pln tedy péčí a úzkostí musel jsem mysliti na jiné pro- středky a studnice, které mi dobrotivé nebe i sku- tečně otevřelo. Dvorní rádce Lüder, professor státních věd, měl dva syny již téměř dospělé, ale v latině a v klassicích zanedbané. I hledal tehdy ne tak učitele jako vůdce a pomoeníka klassi- ckých studií témto svým synům. Převzal jsem tedy ty hodiny, které i mně samému nemálo uži- tečné byly. Čítáno a předkládáno zde klassiky latinské a recké. Professorové Eichstädt a Han byli učitelé filologie řecko-latinské a střídavě před- stavení společnosti filologické, jejíž údem i já stal jsem se. Každého půlletí ukládány byly svobodné práce, které potom ode všech údův společnosti čteny, posuzovány a odměnou korunovány bývaly. S dychtivostí uchopil jsem se této příle- žitosti tak vítané. Psal jsem pojednání: Vindiciae carminis Horatiani primi, tum integritatis totius, tum authentine singulorum versuum, susceptae a Johanne Kollár. Kterážto rozprava to štěst měla, že odměnu onu filologickou získala, a mně tak nejen delší v Jeně setrvání, ale i po skonče- ném akademickém běhu, cestování s přítelem Clemenem po některých vendicko německých krajích možným učinila.
Lüder Eichstädt Han Kollár Clemen Jena Vindiciae carminis Horatiaň
32 article
(Kotzebue.) V prvním roce mého v Jeně zdržování se bydlel A. F. Kotzebue v otcovském svém rodišti a domě ve Vinařích, kde litterní Tý- denník ode mne v Jeně pilně čtený vydával. V di- vadle Vinařském a na ulici v Jeně několikráte jsem jej viděl, ale navštiviti jej nikdy žádné tužby necítil jsem, ačkoli jeho díla již tehdáž mi dosti známa byla. Roku 1816 stal se v Petrohradě stát- ním rádcem při zevnitřních záležitostech; roku 1817 přestěhoval se do Němec se znamenitým platem od císaře ruského tím cílem, aby odtud zprávy o literatuře a politice zasýlal. Jednou ta- ková zpráva (čili bulletin) francouzsky sepsaná ležela na psacím stolku v jeho nepřítomnosti; dva z professorů Jenských navštivivše jej uzřeli, četli a tajně odepsali tu zprávu, která pak skrze pro- fessora Ludena poznamenáními opatřena, co Němcům nebezpečná, v časopisu, „Přítel lidu“ od Ludvíka Wielanda vydávaném tištěna byla, a hrozný povyk v celém Německu, obzvláště pak mezi buršovstvem způsobila, anobrž i hlavnía poslední příčinou vraždy Kotzebuovy se stala. (Botanika. Květomilenství. Pří- roda.) Každý člověk má od přírody vštěpenou zvláštní k jistým věcem náklonnost, kteráž se ob- libou, miláčkovstvím, dětinským koničkem atd. nazývá. Avšak i tato vášeň a náruživost s věkem člověka proměny aneb stupňování trpi. Já již co dítě, uvida květ, nevím jakousi radosti za
Kotzebue A F Kotzebue Němec Wieland Kotzebuův Jena Petrohrad Německo