1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 14. května 1904.
Praha
4
article
Sa ranní a odpol. listy
předlplácí an-
v Praze v administr
nrat nel
n 4relí. deakiiš ko
R kres ti lecka
ve s; 2 K o
n nkke
Poštoai
kělnríl ki
drojí zisnll
Praha
5
article
lnešní číslo pro Prahu je o 10 stranácl.
Praha
6
article
Zahraničný obchod
rakousko-uherský v r. 1903.
Zahraničný obchod
rakousko-uherský v r. 1903.
Statistické oddělení ministerstva obchodu
nlalo právě konečné výkazy zahraničného ob-
dodu za minulý rok, a můžeme ihned dle těchto
tladních údajů zjistiti, že jsou skoro ve všech
srých částech vítanou korrekturou běžných
šarohlídných názorů. Jest známo, že jak čle-
nvé vlády nynější, tak zvláště naši národní o-
pěrci a s nimi i zástupci německého obchodu
půmyslu (nedávno tak učinili na svém sjezdu
i eukráři!) neopomenou nijaké, ať vhodnéči
nevhodné příležitosti, osedlati si zminěného oře
pěssimismu, aby podněcovali široké vrstv
lidu jménem hospodářských zájmů proti če-
ské obstrukci, ač sami svého času, aspon
pokud se týče německých politiků, průmyslník
a obchodníků nikterak se pro německou ob-
strukci nerozčilovali, ale co nejvydatněji se ji
postavili po bok a všemožně ji podporovali. Již
sama tato křiklavá nedůslednost německých
interessentů a zneužívání hospodářských hesel
na prospěch obstrukce, provádějí-li jí Němci
proti obstrukci, když slovanské strany se ji cho
pily, odnímá podobným projevům „odborníků“
ršelikou vážnost, 4řeba vycházely ze všemož
ných ústředí zájmových, protože takovými krko
lomnými skoky při posuzování politický c
skei z domněle hospodářského stanoviska p ře
celým světem odhalují svou poli-
tickou strannickost a předpoja-
1o s t.
My tím ovšem nijak netvrdíme a tvrditi ne-
míníme, že by od let obchodní a průmyslové po-
něry nebyly tísnivé, ale příčinu nepříznivého
tohoto zjevu nutno hledati jinde a hlouběji, než
v té které akci politických stran.
Němec
7
article
Tolik aspoň možno právě vydanýmí úřad-
zími výkazy o rakousko-uherském obchodu za-
hraničném dokázati, že na něm nelze zjistiti ni-
jakých patrnějších účinků, jež by prýštily z po-
litických zápasů stran, v poslodníchi lětech ve
dených.
Kdyby statistické oddělení ministerstva ob-
chodu bylo s to podati tak přesné a všestrann
bezpečné výkazy o obchodu a spotřeb
vnitrozemské, jaké podává o obchodu za-
hraničném, pak bychom měli úplný a dokonaly
přehled všeho hospodářského života a stavu
našem soustátí, a pak by se též musilo zjistiti.
že ve hlavní své podstatě tíseň hospodářská
způsobena byla mnohem spíš
vnitřní politikou vládní, přetiženín
výroby a obchodu všeho druhu břemeny, je
má za následek ochuzování všeh
obyvatelstva, a ubývání jeho spo-
třební schopnostil
Bohužel, se nedostává takové statistik
vnitrozemského hospodářského ruchu; v obor
tom jsou po ruce pouze dohadové zprávy ob-
chodních komor, a výkazy organisovaných prů-
myslů (jako cukrovarníků, železářů, lihovarníků.
pirovarů, petroleje a pod.), ale o ruchu drob-
ných podníků, živností, řemesel, obchodů atd.
není ani takovýchto pomůcek.
Nuže, co vypravuje úřadní statistika o ob-
chodu zahraničném?
Nemůžeme se na tomto místě pouštěti do
podrobného výkazu jeji údajů, a také toho pro
přehlednou charakteristiku není třeba; účelu
tomuto úplně dostačí, když obmezíme se n
údaje celkové, a na nejvýznačnější položkyv
nich. A tu shledáváme, že v posledních pěti lé-
lech (1899—1903) v žádném roce nebyl zahra-
ničný rakousko-uherský obchod, ani co se týče
vývozu, ani co dovozu, tak přiznivým, jak
v roce právě minulém
8
article
NARC
NARC
Úhrnná cena dovoz u dosáhla (bez dr-
hých kovů) v r. 1903 okrouhle 1936.4 mill. K,a
nehledě k ušlechťovacímu řízení a zpětnému
dovozu 1877.1 mill. K (za léta předešlá 160
mill., 1696.4 mill., 1652.4 mill., 1720.3 mill.)
jest tudíž nejvyšší ze všech. Vzrůst dovozu
však jest dokladem, že i spotřeba k účelům vý-
vozním vzrostla.
Stejně se to má též v obchodu výv oz-
ním. Cena jeho úhrnná dosáhla (bez drabých
kovů) 2236.4 mill. K; a nehledíme-li k ušlechto-
vacímu řízení a zpětnému vývozu 2129.8 mil.
K (v létech předchozích pak 1861.6 mill., 194
mill., 1885.5 mill., 1913.6 mill. K). Jest tedy
cena vývozu za rok 1903 rovněž nejv y šš
v minulém pětiletí, a důkaz, že zahrani čný
odbyt velmi značně stoupl, jakož i že
stoupání to bylo v době tohoto pětiletí s tálé
a dosti pravidelné, neboť vývoz v roce
1899 byl nejnižší. Cena vývozu vzrostla v
r. 1903 u porovnání s r. 1899 o plný ch
268.2 mill. Kl
Jak data dovozu, tak vývozu jsou tedy ne
pochybným dokladem, že stav zahraničného ob
chodu rok za rokem se lepšil, a že žádných
náhlých skoků neučinil, což by přece musilo býti
patrně, kdyby politická činnost zápasících stra
měla na stav jeho takový vliv, jaký předstíraji
národní odpůrci naši.
Rovněž rozvaha zahraničného obchodo
byla ve všech vzpomenutých letech a kti vn
t. j. cena vývozu rakousko-uherského p řed-
stihovala cenu dovozu. V roce minulém či-
nilo toto aktivum 252.7 mill. K, v roce 1902
pak 193.3 mill., v roce 1901 203.1 mill., v roc
1900 245.6 mill. a v roce 1899 rovněž 252.
mill. Byl tedy, co se týče rozvahy, rok 190
opět ze všech nejpříznivější.
Klement
9
article
Vedle cen dosažených za zboží ve vývozu
a dovozu, dalším důležitým měřítkem obchodního
úspěchu neb nezdaru jest množství jeho.
Počneme opět s dovozem; množství d -
vezeného zboží činilo v roce minulém okrouhle
104.5 mill. metů a 1,445.057 kusů; množstv
toto bylo částečně překonáno jen v roce 1900.
kdy dovezeno zboží 105.087 mill. metů, ale ku-
sového zboží pouze 1,279.499. Za ostatní tři le
nedosáhla váha zboží ani jedenkráte 100 mil.
metr. centů.
Ve vývozu jest i co do množství o
bytého zboží opětně rok 1903 nejvydatnější, vy-
kazuje okrouhle 181.5 mill. metů a 1,003.973
kusů, tomuto množství přiblížil se pouze r. 1899
s 181 mill. metů, kdežte r. 1902 vykazuje pouze
169 mill. metů a 922.496 kusů. Jest tedy i o
do váhy vývoz donský vyšš ío 12 mill. meio
a 781.477 kusů.
10
article
Dále tvoří vážnou okolnost pro posouzen
zahraničného obchodu i druhové skupiny
zboží, jimiž se označuje účastenství pův o
ní výroby a výroby průmyslné t. j.
surovin (zemědělská a báňská výroba), polo
tovarůatovarů (průmysl). I v tomto ohledu
byl minulý rok důkazem souměrného po-
lepšení ve všech těchto oborech, připadát
v dovozu na suroviny cena 1.103.5 mill. K, na
polotovary 256.2 mill., na tovary 517.4 mill.
z toho jsou výrobky zemědělské spolu s lesni-
ctvím a rybářstvím za 939.2 mill. K, výrobky
báňské za 204.7 mill., výrobky průmyslové za
733.2 mill. K.
Přihledneme-li s téhož stanoviska k vý-
vozu, shledáváme, že byl vývoz surovin v mi-
nulém pětiletí největší v roce 1903 v ceně 936
mill. K a že množstvím, nikoliv však ce-
no u, byl předstižen jedině v r. 1899. Prodáváno
kylo tedy loni mnohem výhodněji.
Ohledně roku 1902, kdy cena surovin byla- 859.
mill. K, jeví se vzrůst o 77.7 mill. K. Polo-
tovary dosáhly ceny 2986 mill. K, více o 30
mill. než v roce 1902, tovary pak dosáhly
ceny 894.1 mill., více o 108 mill. K než v r.
K Pola
polo tovarůatovar
11
article
Z těchto skupin připadá na vývoz země-
dělský (lesní a rybářský) v r. 1903 cena zboží
820.6 mill. K, nejvíce za toto pětiletí, a více
o 74 mill. K než r. 1902. Na báňský prů-
mysl připadá cena zboží vyvezené ho
137.2 mill., jež jest sice lepší o 4.4 mill. k
než v r. 1902, ale menší než v letech ostatních.
Co do množství byl pouze r. 1899 lepší, okrouhle
o 7 mill. metů.
Cena vývozu průmyslových vý-
robků, tovarů činila 1.171.9 mill. K, více
o 37.9 mill. K než v roce 1902 a předstihla
vůbec všecka léta uvedeného pěti-
Tyto celkové, přehledné výkazy úřadn
svědčí tudiž o tom, že minulý rok pyl zahranič
nímu obchodu zvláště příznivý, že jest nej
lepší v posledním pětiletí, že odbytová data
tchoto pětiletí vydávají svědectví o volném sice.
ale stále stoupajícím rozvoji zahraničného ob-
chodu, že jsou zkrátka dokladem polepšení.
ozdravování.
Nelze tudíz příčiny hiospodářské tísně hledati
jinde než v nedostatku vnitřního odbytu, a tu
vstupuje do popředí otázka chudnuti obyvatel-
síva pod těžkými břemeny bernimi.
Doufáme, že si tohoto momentu povšimnou
Konečně jak v kruzích vládních, tak naši národní
odpůrci, a že přestanou se činiti pochybnými
znalci poměrů hospodářských jen protc, aby
s beder svých svalili vinu — na bedra — ne-
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. května. (Rozmluva dra.
Körbras předsednictvem polskéh
kola.) V úterý navštívilo předsednictvo polského
kola dra. Körbra a pobylo u něho půldruhé ho-
diny. O tom, co se dálo za této návštěvy, sděluje
se „Slowu polskému“ z pramene prý hodnověr-
ného: Dr. Körber prohlásil, že o svolání řišsk
rady v červnu po uzavření delegací nemůže býti
řeči, poněvadž by se opakovalo jen to, co se dálo
v zasedání právě ukončeném. Vláda svolá říš-
skou radu teprve koncem podzima. Dr. Körber
se ohradil proti tvrzení, jakoby chtěl v Rakousk
vzkřísiti absolutism. Naopak parlamentních prázd-
nin použije prý na vydání nařízení, do nichž s
naděje, že smiři Němce v Čéchy a tímí dopomohou
parlamentu k dělnosti. V září bude svolán halič-
ský zemský sněm na delší dobu. Kromě otázek
všeobecně politických mluveno též o různýeh
otázkách čistě haličských a tu dr. Körber vy-
sypal jako z rukávu hromadu slibů, ubezpečuje
deputaci svou přízní k Haliči. Poláci však přijali
tyto sliby velice skepticky. Jeden z členů parla-
mentí komise polské prý se vyjádřil, že poprvé
ve svém životě litoval, že neumí stenografovat.
Měl by prý na podzim příležitost předložiti dru.
Körbrovi soupis všech slibů, které učinil toho
dne. Parlamentní komise polského kola vynesla
prý si z návštěvy u dra. Körbra dojem, že mi-
nisterský předseda jest spokojen, že se zbyl ne-
výhodného pro sebe prostřednictví polského kola.
Jest si vědom, že vládnouti tak, jako dosud.
dlouho se již nedá a proto chce za parla-
mentních prázdnin postaviti Čechy
před hotový fakt, o němž soudí, že učiní
konec české obstrukci v parlamentě a tím také
mu pomůže vyhnouti se finanční katastrofě, hro-
zící státu. Nedostatek peněz ve státní pokladně
nutí ho k činům.
Körber
doktor
Němec
Polák
Körbr
Čecho
Praha
Halič
16
article
V Praze, 13. května. (Delegace.) V so-
botu dne 14. t. m. konají se v Pešti ustavujíeí
schůze obou delegací.
Z poslanecké sněmovny říšské rady
zvolení 22. dubna do delegace: z Čech dr. Bärn-
reither. dr. Fořt, dr. Kramař, br. Lažanský, Nowak,
dr. Pacák, dr. Pantůček, bar. Parish, dr. Pergelta
dr. Schalk; za náhradníky posl. Peschka a hr. Deym;
z Dalmacie delegátem posl. Zofron, náhradníkem
posl Vokovič; z Haliče Eugen Abrahamowicz, dr.
Duleba, Dlužansky, br. Dzieduszycki, hr. A. Jaworski,
Popowski, hr. Wodzicki; náhradníky posl. kn. Sa-
pieha a Grek; z Rakous Dolních delegály posl.
Eltz, Kienmann, Schneider a náhradníkem Huber;
z Rakous Horních del gály dr. Ebenhoch
Zehelmayr, náhradnikem Graffinger; ze Solno-
hradska delegátem Hueber, náhradníkem dr. Syi-
vester; ze Štyrska delegáty br. Stürgkh a Walz,
náhradníkem Wilhelm; z Korutanska delegátem
Dobernigg, náhradníkem Tscharre; z Krajiny de-
legátem dr. Šusteršič, náhradníkem Žitnik; z Buko-
viny delegátem bar. Jiří Vasilko, náhradníkem dr.
Strancher; z Moravy delegáty Kuebeck, dr. Licht,.
dr. Stránský, dr. Žáček, náhradníky Seidel a Vy-
chodil; ze Slezska delegátem Frant. Hofmann,
náhradníkem bar. Spens Booden; z Tyrolsk a de-
legáty Tollinger a Bazzanella, náhradníkem Haueis;
z Vorarlberku delegátem Thurnher, náhradní-
kem Loser; z Istrie delegátem Bartoli, náhradní-
kem Rizzi; z Gorice delegátem Lenassi, náhrad-
níkem Antonelli a z Terstu delegálem Mauroner,
náhradníkem Aquarelli.
Z panské sněmovny říšské rady zvoleni
dne 29. dubna do delegace markýz Bacgcehem, bar.
Čo
Bärn
doktor
Fořt
kramařit
Lažanský
Nowak
Pacák
Pantůček
Parish
Pergelt
Schalk
Peschek
Abrahamowicz
Duleba
Dlužansky
Dzieduszycký
A Jaworský
Popowski
Grek
Kienmann
Schneider
Huber
Ebenhoch Zehelmayr
Hueber
Syi
Stürgkh
Walz
Wilhelm
Tscharre
jítlegát
Šusteršič
Žitnik
Vasilko
Strancher
Kuebeck
Licht
Stránský
Žáček
Seidel
František
Hofmann
Booden
Tollinger
Bazzanell
Haueis
Thurnher
Bartoli
Rizzi
Lenassi
Antonelli
Aquarelli
Bacgceh
Praha
Pešť
Dalmacie
Halič
Rakousy
Korutansko
Buka
Morava
Istria
Gorica
Terst
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
Deym
Graffinger
17
article
Berger, bar. Chlumecký, ryt. Czyhlarz, bar. Dobržen
ský, bar. Gautsch, hr. Dom. Hardegg. Krupp. ryt.
Madeyski, hr. Merweldt, hr. Montecuccoli, bar. Oppen-
heimer, Rhomberg. Pavel ryt. Schöller, hr. Thurn-
Valsassina, hr. Max Trautmansdorff, hr. Vrines, bar.
Walterskirchen, ryt. Zaleski a dr. Zschokke.
Z uherské sněmovny poslanců vy-
sláni za delegáty hr. Jul. Andrássy, br. Theodor An-
drássy, hr. Alb. Apponyi, G. Beksícs, Fr. Bolgár,
bar. Arn. Dániel, Gabr. Dániel, Ign. Darányi, Jiti
Dedovič, Arn. Dókus, dr. Max Falk, Jindř. Francisci.
hr. Jan Hadik, Alex. Hegedůis, Frant. Heltai, Emer.
Hodossy, Emer. Jakabďy, Geza Josipovič, Jan Kobu-
šický, Oto Krajčovič, Geza Kubinyi, Ludv. Láng
Mart. Lovászy, Edm. Miklós, Aurel Münních, Ladisl.
Okolicsányi, Géza Pap. Štěp. Rakovszky, Jul. Rosen-
berg, Kolom. Széll, Mikul. Szemere, Arpád Szenti-
ványi, Jiří Szerb, hr. Alex. Teleki, hr. Mikul. Tho-
roczkay, Ladisl. Vörös, Jul. Werner, hr. Bedř. Vilček,
Jul. Wlassics, hr. Aladar Zichy. Za náhradní ky
Ladisl. Semseg. hr. Blažej Bethlen, Baltas. Semseg.
Pavel S25ts, Josef Telegdi, Frant. Píldner, bar. Alexej
Nopcsa, Béla Adamovic, Ludv. Biró a Arním Neu-
Z uherské s němovny magnátů zvoleni
za delegáty hr. Ludv. Apponyi, bar. Zikm. Bohns,
patriarcha Jiří Brankovič, hr. Ant. Cziráky, Klem
Ernuszt, kn. Mikul. Esterbazy, hr. Tassilo Festetits,
Jos. Gall, bar. Bedř. Harkanyi, hr. Štěpán Keglewrich.
Berger
Chlumecký
Czyhlarz
Gautsch
Krupp
Madeyski
Merweldt
Montecuccoli
Pavel
Schöller
Thurn
Valsassin
Trautmansdorff
Vrines
Zaleski
doktor
Zschokke
Jula
Andrássy
Theodor
Apponyi
G Beksícs
Bolgár
Falk
Jindřichův
Francisci
Hadik
Alex
František
Geza Josipovič
Jan kobo
Krajčovič
Geza Kubinyi
Ludv
Láng Mart
Miklós
Aurel Münne
Ladisl
Géza Pap
Štěp
Rosen
Széll
Mikul
Szenti
Szerb
Teleki
Vörös
Werner
Vilček
Wlassics
Aladar Zich
Bethlen
Baltas
Telegdi
Píldner
Nopcsa
Béla Adamův
Brankovič
Czirák
Klem Ernuszt
Esterbaz
Festetits
Gall
Harkanyi
Keglewrich
Hardegg
Francie
Jos
Jiti Dedovič
Arn
Arní Neo
18
article
Svelozar Kuševič, Jul. Laskary, Ant. Lukacs, markrabí
Edv. Pallavicini, bar. Jos. Rudnyanszky, arcib. dr-
Jos. Samassa, hr. Jul. Szapáry, hr. Emer. Szechenyi
a hr. Aug. Zichy. Za náhradníky bisk. Jul.
Firezak, hr. Vidor Csaky, bar. Štěp. Ambrozy, h.
Jan Esterhazy, hr. Oskar Keglevich a Konrád B-
schard Belavari.
Z Pešti, 18. května. Oěstská deputac
u panovníka.) Panovník přijal dnes dopoledn
depulaci města Pešti, která přišla poděkovat za re-
skript, jímž se uherské vládě nařízuje, aby se postaral
o převezení ostatků Frant. Rakoczye do vlasti. Na
proslov hlavního purkmistra pešťského panovník od-
pověděl: „Jsem velice uspokojen, že můj reskript z
dno 18. m. m., jímž jsem nařidil, aby byly do vlast
převezeny v cizině odpočívající ostatky Františka m
Rakoczye, vzbudil tak živý a vděčný ohlas po celé
zemi. Chápu a cením lásku, kleřou uherský náro
chová k památce vynikajíeích postav svých dějin,
proto jsem rád dal podnět, aby toto všeobecné přání
spočívající na tak šlechetném citu národa, bylo splně-
no. Vždycky jsem důvěřoval zděděným cnostem národa
a důvěřuji v ně i nyní. Bylo vždy nejvřelejším přáním
mého otcovského srdce, abychom se ve vzájemné svor-
nosti snažili uskutečniti vše to, co může sloužiti ke
blahu a slávě národa. Nový projev věrnosti a odda-
nosti vděčně přijímám a ubezpečuji své milované
hlavní a sídelní město o své nezměnitelné milosti.“
Slova panovníkova provázena bouřlivým eljenováním.
mann.
Antonín
Edv
Pallavicini
Samassa
Jula
Szapára
Szechenyi
Aug
Zich
Firezak
Vidor Csaka
Štěp
Ambrozy
Jan Esterhaz
Keglevich
František
Rakoczy
Jos
Pešť
Svelozar Kuševič
Jula
Konrád B
19
article
V drobném prodejli
canní čí- lo o sobs
odpslední .
Ve slialkách na venkově.
ranní čes lo.
sd pol edlrni-
1nseraty
platí se hotově napřeě
Přeěplacení a interty přijíná admini-
strace v Márianské ulibi č.3.
m eachánjí se tsk rrd ara ke
tiskárna a ezpedice „ Národních Lista“,
Rukopisy se novraceji.
národní List
polo edlrni
20
article
Zo Zábřeba, 11. května. (V lastencký odka z)
Zesnulý dr. Bresztyenský, býv. predseda spojené chor-
vatské opposice a universitní professor, odkázal cel
svě jmění, obnášející asi 50.000 K, chorvatskému ná-
rodu. Část odkazu připadne chorvatským národním
a osvělovým spolkům, veliká většina však záhřeb-
ské universitě na studentské nadace. Zvěčnělý Alex.
Bresztyenský, jenž se již za svého života těšil vše-
obecné úctě přátel i politických odpůrců, zabezpečil
si svým odkazem trvalou památku v srdeích národa.
doktor
Bresztyenský
Alex
zo Zábřeba
spojený chor
21
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. května.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. května.
»Říšský svaz proli socialismu«.
V Německu utvořil se »Říšský svaz proti
sociální demokracii«, jenž se předevčírem v Ber-
lině ustavil. Přijelo k tomu cíli na 70 pánů
z různých částí říše do Berlina. Ze zpráv
zakladatelův bojovné jednoty té uvádí se, že
spolek musí započíti s velikým skrblictvím zá-
možných zakladatelův svých, kdežto, jak známo,
sociální demokracie německá disponuje statisico-
vými fondy. Pravidelných příspěvkův ročních
jest ve svazu toliko 18.000 marek zabezpečeno.
Přes to — sdělili zakladatelé — díky oběta-
vosti jednotlivce, po prvních pět let může svaz
disponovati rozpočtem 50.000 marek ročně.
Kdo tento obnos vypláceti bude, nebylo uve-
deno, ale — lze to tušiti. Debat zúčástnilo se
několik »landrátů«, průmyslníků a poslancův.
Do výboru zvoleno několik národních liberálův
— zvláště Paasche — i konservativcův, mezi
nimi hr. Arnim. Ač-li rozmach sociální demo-
kracie v Německu nebude mařen vnitřními spory
a rozlukami, svaz tento vzrůst její s těží
zastaví; též úzkoprsé a jednostranné stanovisko,
s něhož nazirají známí zakladatelé jeho na
otázky hospodářské a sociální, nedovolí mu, by
zjednal si v massách půdu.
Paasche
Arnim
Praha
Německo
Berlín
marka
22
article
Aféra Marchandova.
Marchandův
23
article
Hrdina fašodský, Marchand, odsouzen byl,
jak známo, před nedávnem disciplinárním sou-
dem vojenským na 30 dní do vězení, protože
porušíl »kázeň vojenskou« otištěním otevřeného
dopisu v novinách, v němž bránil se proti úto-
kům, činěným na něj ve vládních listech. Nyní.
sděluje se z Paříže, že ministr vojenství generál
André nabídl Marchandovi velitelství pluku osad-
ního v Tjencinu a Číně, ač-li odvolá žádost za
propuštěnou ze služeb vojenských, kterouž
byl podal. Marchand odmíti tuto nabídku, jež
měla zřejmý účel odstraniti jej z Francie, aniž
na druhé straně skýtala mu možnost vyzname-
nati se vejensky a trvá při zmíněné žádosti
svojí. Následkem toho rozhodla prý se rada
ministerská demissi Marchandovu přijmoutil
Marchand bude se nyní nepochybně ucházelio
mandát poslanecký a při své popularitě může
se státi vládě Combesově dosti nebezpečným.
Nový konsul německé říše v Praze.
Německým konsulem v Praze jmenován byl
hrabě Gustav Hardenberg, až dosud
konsul v Zanzibaru ve Vých. Africe. Týž přibyl
již do Prahy a byl na nádraží uvítán dosavad-
ním správcem konsulátu drem. Weipertema
předsednictvem známého zdejšího spolku řís-
ských Němců. Nový konsul narodil se r. 1864
a jest synem pruského hejtmana mimo službu
hr. Jiřiho Hardenberga.
Marchand
André
Marchandův
Gustav Hardenberg
Němec
Jiři Hardenberg
Paříž
Čína
Francie
Praha
Zanzibar
Afrika
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Student Jan Kollár.
Z básníkových »Paměti-
(Wartburk. Třetí jubileum re
formace.) Sotva že jsem se byl v Jeně usadi
s rozhledl, již se připravy všudy strojily ke své-
cení třetí stoleté památky obnovení církve, která
na den 18. října r. 1817 připadala. Že při takové
fidké příležitosti i já buď co buď přítomen býti
musil, to leželo již v podstatě mé přirozenosti.
Šlo nás tam šest Uhrů, totiž p. Ferjenčík, p. Ru-
nan, p. Hoznek, jistý Michaely Zadunajčan a já.
Světila se slavnost na Wartburku asi 1/4 hodiny
od Isenachu, dva dni pořád a sice již 18. a 19.
října z té příčiny, že se s ni tím časem i pa-
mátka stkvoucího vílězství při Lipsku dosaženého
spojiti, i přetržení akademických čtení, která hned
střetím listopadem začátek vzala, předejíti mohlo.
Připutovalo pak žákovstva asi 700 ze všelikýeh
krajů a vysokých škol německých, jmenovite
z Berlína, Erlaugu, Jisu, Getingu, Dobrosoli.
Kollár
Ferjenčík
Michael Zadunajčan
Geting
Dobrosoli
Jena
Lipsko
Berlín
Erlaugu
Jis
25
article
Hajdlberku, Jeny, Kielu, Lipska, Marburku, Roz-
toku, Tubingu a Wireperku, mezi nimiž i čty
professorové přítomností svou radost zvýšili, totiž
Fries. Oken, Šweicer a Kaiser.
Utěšený byltě pohled, jak se tato čacká chasa
sveselým výskáním po houfech přes hory a oudol
nejvíce pěšky k onomu památnému místu hrnula,
ma rameně strojně připravenou tobolku, v srdeích
pak plnost vděčných a horlivých citů nesoucích.
Z příznivého nařízení J. kn. V. Velikého Vý-
vody Vímarského přijali měšťané Isenačtí pří-
chozí žákovstvo do hospod s zvláštní ochotností
a přívětivostí. Již 17. večer hemžily se na Ise-
nckém place všudy valné hromady příchozíeh
těch, vítajíce a pozdravujíce se vespolek srdeč-
ným líbáním, objímáním a ruky podáváním, jako
bratři jedné vlasti, až srdce plesalo.
Svornost hlasů zvolila k zachování slušného
řádu a pokoje, vůdce, panoše, dohlídače, zbro-
noše, korouhevníky a jiné úředníky. Tři z nich
odebrali se do blizkého háje, aby svěžího větvov
nalámali, kteréž přinesše, mezi zástupy metali
a aj všichni dubovými kytkami švárně ozdoben
stáli
Roza
Fries
Šweicer
Kaiser
Isenacký
Kiel
Lipsko
Marburk
Isa
26
article
Ráno o 6. a 7. hodině zvěstoval temný zvuk
všech zvonů počátek velebné slavnosti. Tudíž
se na náměstí celé množství na třídy rozdělilo,
mezi kteréž zpěvy, básně neb verše a řeči roz-
mamtého obsahu, předíím v Jeně vytlačené po
řadách rozdávány byly. O hodině 9. hnul se prů-
vod volným krokem, vzhůru na chlum, kdež
onen starožitný rytířský hrad v rozsedlinách skal
ných vysoce strmí.
Čím blíže se k onomu tajemství plnému sídlu
přicházelo, tím větší neukojitelností srdcep
čemsi bažilo, tak že se nedočkavá dychtivost
proti samému pořádku vytrhnouc, drze sobě
přes ty nedrsnatější chrasti a strminy průchod
klestila.
Když se všickni v jedné, podzimním kvítím
obrazy, erbý, sloupy, oblouky nádherně okrášleno
síni náležitě usadili, služby s vroucí nábožností
konány byly, zpíváním totiž známě vznešené písně
Lutherovy: Hrad přepevný jest pán Bůh náš,
přednášením některých pronikavých řečí o
žáků, k nimž také i pan professor Fries, jednu,
sic krátkou, ale jadrnou připojil.
bůh
Fries
Jena
Lutherův : Hrad
27
article
Po vykonané poctě, ukazovány jsou sou-
kromě některým zvídavým divákům památné toho
zámku starožitnosti, k. p. zbrojnice rytířská, v níž
věkem zrezavělé kordy, hroty, tulichy, pavézy.
brnění, přilbice a jiné ostatky šermířů; chrám
a kazatelnice, Lutherův pokojík, v němž bibl
překládal, čelední stůl jeho otce, a jiné památné
ostatky; mezi tím se jiní, pokud stůl přichystán
byl, na vysokých zdech a lešeních v přeutěše-
ných výhledech široko daleko, kochali.
Hlas trouby zavzní o hodině 12. Všeck
se hnedky k tabulím snažně přistrojeným na
určité místo shluklo. Při veselích hodech střídaly
se zpěvy s hudbou a pokřikování s připíjením.
Asi o hodině 3. průvod zpátky s vrchu dol
do městského chrámu spěchal, kdežto vážné.
skroušené kázání tamějšího generalsuperinten-
denta Neve ty nejšlechetnější oumysly u všec
posluchačů vzbudilo
Večer o 7. hodině žákovstvo s hořícími po-
chodněmi — až celé město v blesku plynulo —
Lutherův
28
article
rovněž na Wartburk vstupovalo, kde již veliké
jisker a plamenů kotouče z hranic do povětří lé-
taly. Každý pahrbek, každý kopec celého toh
okolí podobal se skvostnému oltáři zápalných
obětí.
Hry, plesy, střelby, ohňostroje, zpěvy a ne-
sčíslné zábavy mísily se vesměs na tomto pře-
vysokém, rozmanitém divadle na pravo i na levo,
že ani oko ani ucho nestačilo.
Mezi tím se jedna částka jinochů kdesi n
stranu utoulila, kdež navatřie ohně, některé obec-
nému dobrému škodlivé spisy do ohně metalaa
zpálila. Tu však žádného professora viděti ne-
bylo, a není pravda, co někteří o takové nějak
přítomnosti roztroubili; ba ani původové té od-
vážlivosti, jakž se vyrozumělo, akademici ne-
Na zejtří před polednem shromáždilo se opět
veškeré žákovstvo na Wartburku, kdež o ně-
kterých akademických obyčejích rokováno bylo,
jako: o zrušení krajinských spolků, o obmezení
soubojů a těm podobných důležitostech. Jeden
žák mluvil ve sve řeči mezi jinými i toto: Každý
žák má býti nejen člověkem a vzdělancem ale
i Němcem, má vyzvléci ze sebe egoismus, provin-
cialismus, díalektismus a povýšiti se na stupeň
eelého národu. Hlanba jestiť vzdělanému žáku
ničím jiným nebýti než Sasíkem, Hessem, Fran-
kem, Švabem, Prusem, Rakušanem, Bavorem,
Němec
Sasík
Hess
Fran
Švab
Prus
Rakušan
Bavor
29
article
Hannoveránem, Švejearem atd. Nechať budoucně
zmizí tato pytva národní mezi námi, a buďme
jedne tělo, jeden národ německý
A totoť jest krátké a pravdivé vypsání pod-
staty a způsobu onoho památného národního
svátku, kdež tak svorně náboženství s vlastene-
ctvím, mládež s sešlým věkem spolu se loučili,
v němž se tak spanile radost s nevinností, přiro-
zení s vtipem, vděčnost k nesmrtelným zásluhám
s dobrosrdečností k chudým, těměř každého
okamžení přejímaly
Tato slavnost na Wartburku zbouřila jak
známo celou Evropu. I nám do Jeny z naší vlasti
Uherské od pánův církevních dohledačův a nad-
zíratelův psáno listy a otázky, co to? jak to?
proč a nač to bylo? Či i my podíl na tom jsm
vzali? Anobrž zakázáno nám nejprvé cesty ně-
byli
kam z Jeny konati, potom pak i samu Jenskou
a Göttingenskou universitu navštěvovati.
Evropa
Jena
30
article
Navracujíce se z Wartburku zaměřili jsm
cestou do Schnepfenthalu chtice uviděti vychova-
telský ústav Salzmannův, který mně v Prešpurku
při sirotčím ústavě aspoň ve mnohých věcech
za vzor sloužil a o němž tak mnoho jsem byl
čítal. Navštívivše hrob Salzmannův a požehnavše
kosti tohoto Komenského Němcův rozloučili jsme
se s tímto od světa odstranněným a v lůnu hory
ležicím ústavem. V Erfurtě navštívili jsme onu
cellu klášterní, ve které Luther co mnich pře-
býval. Nejdele jsme se bavili ve Vinarech, kde
mezi jinými i ruského popa navštívili a poznali
jsme. Když nás po rezidenci velko-vévodské ko-
morník zprovodil, stál v jedné světnici malý
drahý stolik, na němž stříbrná černidelnice, vedle
níž papír ležel, na kterém již několik řádkův
napsáno bylo, který velko-vévodkyně právě při
obědě jsouc zde s tím přesvědčením nechala, že
tomu ve Vinarech nikdo nerozumí, anť to ruskými
písmenami psáno. Komorník vzav ten list, „ řekl:
„hleďtež milí páni, jak krásně kaligraficky naš
velko-vévodkyně píše.“ „Nejen kaligraficky,
řeknu já, „ale pokud z prvních slov a řádkův
vidno, i správně a orthograficky.“ Komorník lekna
se toho, položil papír na stůl řka: „ Taktéž se
i v Uhřich rusky píše a mluví?“ „I arci, pane,
odpovím já, „my jsme Slováci, a všickni Slavjané
snadno sobě rozuměti mohou.
Salzmannův
Němcův
Slovák
Slavjan
Prešpurk
Vinary
31
article
(Z poslední doby v Jeně.) Mé před-
sevzetí bylo aspoň dvě léta v německých akade-
miích zůstati, ale prostředky mé k tomu byly
nedostatečné a drahota v Jeně toho času veliká,
anť více tisíe akademikův toho času tam se na-
lézalo, jakovýžto počet, předtím ani potom nikdy
nebýval. Stalo se, že ani déle v Jeně zůstati ani
na cestu domů pustiti jsem se nemohl. Pln tedy
péčí a úzkostí musel jsem mysliti na jiné pro-
středky a studnice, které mi dobrotivé nebe i sku-
tečně otevřelo. Dvorní rádce Lüder, professor
státních věd, měl dva syny již téměř dospělé, ale
v latině a v klassicích zanedbané. I hledal tehdy
ne tak učitele jako vůdce a pomoeníka klassi-
ckých studií témto svým synům. Převzal jsem
tedy ty hodiny, které i mně samému nemálo uži-
tečné byly. Čítáno a předkládáno zde klassiky
latinské a recké. Professorové Eichstädt a Han
byli učitelé filologie řecko-latinské a střídavě před-
stavení společnosti filologické, jejíž údem i já stal
jsem se. Každého půlletí ukládány byly svobodné
práce, které potom ode všech údův společnosti
čteny, posuzovány a odměnou korunovány
bývaly. S dychtivostí uchopil jsem se této příle-
žitosti tak vítané. Psal jsem pojednání: Vindiciae
carminis Horatiani primi, tum integritatis totius,
tum authentine singulorum versuum, susceptae
a Johanne Kollár. Kterážto rozprava to štěst
měla, že odměnu onu filologickou získala, a mně
tak nejen delší v Jeně setrvání, ale i po skonče-
ném akademickém běhu, cestování s přítelem
Clemenem po některých vendicko německých
krajích možným učinila.
Lüder
Eichstädt
Han
Kollár
Clemen
Jena
Vindiciae carminis Horatiaň
32
article
(Kotzebue.) V prvním roce mého v Jeně
zdržování se bydlel A. F. Kotzebue v otcovském
svém rodišti a domě ve Vinařích, kde litterní Tý-
denník ode mne v Jeně pilně čtený vydával. V di-
vadle Vinařském a na ulici v Jeně několikráte
jsem jej viděl, ale navštiviti jej nikdy žádné tužby
necítil jsem, ačkoli jeho díla již tehdáž mi dosti
známa byla. Roku 1816 stal se v Petrohradě stát-
ním rádcem při zevnitřních záležitostech; roku
1817 přestěhoval se do Němec se znamenitým
platem od císaře ruského tím cílem, aby odtud
zprávy o literatuře a politice zasýlal. Jednou ta-
ková zpráva (čili bulletin) francouzsky sepsaná
ležela na psacím stolku v jeho nepřítomnosti; dva
z professorů Jenských navštivivše jej uzřeli, četli
a tajně odepsali tu zprávu, která pak skrze pro-
fessora Ludena poznamenáními opatřena, co
Němcům nebezpečná, v časopisu, „Přítel lidu“
od Ludvíka Wielanda vydávaném tištěna byla,
a hrozný povyk v celém Německu, obzvláště pak
mezi buršovstvem způsobila, anobrž i hlavnía
poslední příčinou vraždy Kotzebuovy se stala.
(Botanika. Květomilenství. Pří-
roda.) Každý člověk má od přírody vštěpenou
zvláštní k jistým věcem náklonnost, kteráž se ob-
libou, miláčkovstvím, dětinským koničkem atd.
nazývá. Avšak i tato vášeň a náruživost s věkem
člověka proměny aneb stupňování trpi. Já již
co dítě, uvida květ, nevím jakousi radosti za
Kotzebue
A F Kotzebue
Němec
Wieland
Kotzebuův
Jena
Petrohrad
Německo