ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f47e8ae0-8f12-11dd-a40c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 75, person 65, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 8. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 185.
4 article
arannl avečerní llaty předplácí se V Praze v administrac na Mertja . . . . 8 K —h s dvojí donáškou měste- na stvrt ieta . . . 1 K enh ve fliálkách na měste . . . . . P K Bo Poštou- ste Ba vrieti : . ! k ani s dvoji zásilkou vrista : ki
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o a. s přílohou pro venkov o 16 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o a. s přílohou pro venkov o 16 stranách Před osudným rozhodnutím v Makedonil. er Neskonalé hoře kruší slovanský svět. Tam, kde před nedávnem ještě Srbové a Bulhaři pospolu závodili bok po boku v junáctví proti tureckým hordám, tam dnes řítí se proti sobě v šíleném vzteku, dychtí- ce zaskočit, udolat a ubít jeden druhého Hrozný souboj na život a na smrt pro kořist nedávno pospolitě slavně dobytou! Na tom poli cti a volnosti, pokrytém nesčetnými prostými kříži, označujícími hromadné hro- by hrdin slovanských: dnes opět zuří boj. blýskotají bodáky a pálí děla vojů slovan- ských, ale jaká to válka! Nelze si pomysliti děsnější. Genius Slo- vanstva pláče nad ní krvavé slzy a od to- hoto strašného bojiště zločinné vášně, kde Slovan vráží bodák do prsou Slovana, kde krásné nadějné pobratimství jižních Slo- vanů zvrhlo se v ukrutné bratrovražděníl Není divu, že též lid náš český, který byl provázel slavnou epopejio- svobozující války spojenců bal- kánských s takým vroucím účasten- stvím, jakoby šlo o věc jeho vlastní, dnes do duše zarmoucen nad hrozným obratem věcí na Balkáně ani čísti nechce těch sobě odporujících zpráv o těžkých bojích v Ma- kedonii, ani slyšetí a hovořiti nechce o těch ukrutně krvavých bítvách na Vardaru; každá zvěsť dotýká se břitkou dýkou jeho srdce. Proto nejeví pro žádnou z bojujících stran ani sympathií, ani antipathií, ale za- haluje se vněmou apathii trnoucí bo- lesti zklamání a zármutku hlubokého.
Srba Bulhar Slovan Praha jižní St Balkán Ma Vardar
6 article
Docházející zvěsti připravují nás na brzké skončení hrozného dramatu. V ně- kolika málo dnech dojde prý k roz- hodujícím bitvám netoliko poblíže Soluna mezi Bulhary a Řeky, ale též poblíže Sko- plje — snad opět u Kumanova! — me- zi Bulhary a Srby. Němečtí posuzovatelé Berlíně a Vídni předpovídají tam i zde ú- spěch zbraním bulharským. Jakmile se po- dařilo Bulharům překaziti spojení se obou armád, srbské a řecké, mají prý zpola vy- hráno. Obkličují prý vůčihledě armádu ře- ckou na jihu, aby ji pod hradbami Soluna potřeli, a současně prý velikým polokru- hem třemi armádami svými tlačí vojska srbská od jihu, východu a severu tak, až by jím překazili netoliko všechno spojení s vlastí srbskou, ale i zaskočili ústupní jich čáru, a pak je mezi Skopljí a Kumanovem podobně obklíčili sevřeným železným kru- hem jako se podařilo Němcům sevříti a zni- čiti armádu Ludvíka Napoleona 2. září 1870 u Sedanu. Zaznamenáváme prostě, ale nedbáme valně těchto proroctví německých strate- gů-publicistů, vzpomínajíce, jak nesčíslně- kráte šeredně prohádali za nedávné války spojenců balkánských s Tureckem. Tam, kde proti sobě zápolí vojska sobě u- datenstvím a zdatností tou měrou rovná vojska, vedena stejně výbornými a tolikrá- te osvědčenými vojevůdci: tam věru těžko předpovídat, na čí stranu skloní se v osud- né chvíli rozhodné bitvy štěstí vá- lečné. Jak mnohdy rozhoduje tu oka- mžik pouhý a náhoda čirá. Zastřelení velí- cího generála, omeškání u některého pluku pro neschodnost cest atd. atd. Než, ať již zvítězí Srbové či Bulhaři, nebude z toho vítězství v slovanských srdcich nikde radosti, leč by ve dlo ku dns
Bulhar Řek Srba Němec Ludvík Napoleon Kumanovo Berlín Vídeň Sedan Turecko Soluna
7 article
brzkému pak usmíření se vítě ze s poraženým bratrem a nikoliv jak nepřátelé Slovanstva očekávají a doufa- jí, ku trvalé, hluboké zášti mezi nimi. Dobré slovo pronáší v den vespolné- ho úřadního vypovídání si války spojen-ů balkánských Pašičova „Samouprava“: Za- tím co Řek Venizelos v králově válečné proklamaci zahrnuje Bulhary nejostřejšími výčitkami a žalobami, Slovan Pašič v orgá- nu svém praví, že „Srbsko i po nynější bratrovražedné válce setrvá na tom stanovisku svém, že životnízájmy národů balkánských vyžadují obno- vuupřímné dohody mezi nimil . Odkazuje při tom na vlídné chování se oby- vatelstva srbského ku zajatcům bulhar- ským i končí: „Přímá dohoda mezi Srby a Bulhary se vnucuje sama sebou jako kombinace k obnově poruše- né svornosti na Balkáně.“ — A jako nej- lepší záštita proti velikým nebezpe- čím zvenčí, jež by nesvorným bra- třím balkánským na jísto v nedaleké bu- doucnosti zahrozila. Nechť pro ten čas tváří se býti všechny velmoci velice mírumilovnými a svornyv úmyslu, nevkládati se do krvavých sporů a zmatků balkánských — však kdo že by chtěl při vzájemném, ohromném tom a ne- ustávajícím zbrojení všech proti všem ruči- ti za zítřek. Jakmile by při konečném rý- sování mapý budoucího Balkánska zájm té oné velmoci jevily se býti dotčenými, zda podaří se ostatním ji zadržeti od činu? Jediný pak úder do té na bodácích napiaté rovnováhy evropského soupeřství zde ne- stačí, aby se shroutila? To nechť v hodi- ně osudné před rozhodnými bitvami svými vlastenečtí státníci bulharští jako srbšte mají na zřeteli a zachovají na paměti, necht štěstí válečné rozsoudí jakkoliv.
Pašičův Samouprava Řek Venizelos Bulhar Srba Balkán Slovan Pašič
8 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Rakousko v rumunsko-bulharském
Rakousko
10 article
Z Vídně, 7. července. Südsl a v. Corr. oznamuje z Bukurešti: Intensivní snahy rak.- uherské diplomacie docíliti pokojného narov nání mezi Bulharskem a Rumunskem, byly by mohly za jistých okolností naraziti v Sofiji na odpor, který by bývalo sotva možno odstraniti a přání vídeňské vlády, aby dalším komplika- cím se předešlo, byly by mohly se státi illu- sorními. Je toho tím více litovat, že bulhar- sko-rakouské styky za těchto okolností přiro- zeně by musily trpěti, poněvadž politika mon- archie je vedena tradičním přátelstvím k Ru- sku. Je domněnka, že kabinet Daneva roz- hodne se spíše pro odstoupení čáry Balčik- Turtukaj Rumunsku s jakýmsi tichým prote- stem, než by se odhodlal k formálnímu od- stoupení těchto území. Pokud dr. Danev při tom na podporu z jiné strany spoléhá, není zřejmo. Jisto je však, že bulharský min. před- seda v přesném plnění ruských rad očekává další trvání balkánského svazu a zejméno doufá, že dotyčně smlouvy budou obnoveny na petrohradské konferenci, která dosud se neztroskotala. Podporou rakousko-uherské di- plomacie zahájené vyjednávání mezi Sofijí Bukureští postrádá dosud jakéhokoliv vý- sledku.
Danev Vídeň Bukurešť Bulharsko Rumunsko Balčik
11 article
Z Vídně, 7. července. Nejen „Südslav. Cor.“, ale již jiné listy musily přiznati, že in- tervence Rakousko-Uherska naprosto ztrosko- tala se. V těchže listech, ve kterých ještě před Gřemí dny byl dr. Danev vynášen do nebe, jest již opět na něho útočeno a zejména vystrká- váno a podškrtáváno, že opět jest v ruském vleku. Tento způsob agitace, řízené z vídeň- ského Míčového náměstí, jest již známý. Ne- dávno se osvědčil. Jakmile Rakousko-Uhersko zahájiti chce nějakou akci s Bulhary, počne ličiti nesamostatnost Bulharska, počne naří- kati, že je pod ruskou knutou a pod. Nyní se děje totéž, co dělo se před intervencí rak.- uherskou mezi Rumunskem a Bulharskem. Pravděpodobně bude nyní trojspolek interve- novati mezi oběma státy, ale nikoli již z Vídně. nýbrž z Berlína. Tak se aspoň soudí ve zdej- ších diplomatických kruzích. M. Z Kolína n. R., 7. července. (Zvl. tel „N. L.“) Dle berlínské depeše „Köln. Ztgu. je smyšlenkou zpráva „Frankf. Ztgu.“, že ně- mecký císař nabídnul své prostřednictvi v rumunsko-bulharském sporu, ale pravda je. že Turecko chce použíti nynějšího sporu ve svůj prospěch, vyzvavší Bulhary, aby po do- brém ustoupili z Rodosta a od Marmarského moře, nebo použije moci. Tvrzení, že tento pokyn děje se v dorozumění s Rumunskem,je bezpodstatné. Z Bukurešti, 7. července. Rumunský kon- sul v Ruščuku, který byl před několika dny na ulici ztýrán, byl odvolán. Z Bukurešti, 7. července. Vysoký rumun- ský důstojník generálního štábu včera odce- stoval do Bělehradu, aby jednal se srbským generálním štábem o event. válečných opatře- ních. Koncentrace rumunského vojska bude ukončena 12. t. m.
Danev Bulhar Köln Frankf Vídeň Rakousko Uhersko Bulharsko Rumunsko Berlín Kolín Turecko Bukurešť Ruščuk Bělehrad
12 article
Boje o Krivolak. 7 Paříže, 7. července. Soukromé zprávy oznamují, že boje o Krivolak, kterého Srbové opět dobyli, trvaly velmi dlou- ho. Na obou stranách bylo bojováno zoufale s velkým rozhořčením a krutostí. Bulhaří čtyří hodiny pálili do srbských útočníků a způsobili jim ohromné ztráty. Ale opětovným útokům na bodáky nemohli konečně odolat a nastou- píli ústup. Počet mrtvýcha raněnýc na obou stranáchjest neslýchaně velký Situace dle srbského vylíčení. Z Bělehradu, 7. července. Situace ze zdej- šího vládního pramene líčí se takto: Včer v noci a dnes rozvinuly se prudké boje mezi dvěma srbskými a dvěma bulharskými diví- semi u Velesu. Bulhaři octli se v křížovém ohni a měli strašné ztráty, které udávají se na 16.000 (?) mužů. Zbylí Bulhaři dali se na útěk a bulharské zprávy o srbské porážce jsou vy- myšleny. Operace u Kočan jsou zatím přeru- šeny pohřbíváním srbských a bulharských mrtvol, které počínají hniti. Bulhaří, prchajíce. zanechali na bojišti nejen mrtvé, ale i raněné. Nyní je v Bělehradě již asi 3000 r aně- ných. Včera jich opět mnoho přibylo. Dalš tři vlaky asi s 2000 zraněnými jsou na cestě. Nynější boje jsou mnohem prudčí než v srbsko- turecké válce; rovněž spotřeba nábojů jes značně větší. Popírá se, že Bulhaři by byli za- jali větší počet Srbů. Po dobytí výšin ru- janských zabralo srbské vojsko také Kytku.
Srba Bulhar Kočan Kytka Bělehrad
13 article
Ústup Bulharů. Ze Solije, 7. července. Generál Ivano byl nucen pro značnou převahu Řeků zvolna ustupovati a poněvadž jeho pravé křídlo od- táhlo na sever, aby bojovalo u Kratova, je na své ofensivní síle tak seslaben, že musí se- trvávati v defensivě. Vrací se pozvolna se svým východním křídlem a se svým centrem na planinu belasickou, kde doulá klásti tuhý odpor vzhledem ku příznivému terainu. Černohorci. Z Cetyně, 7. července. Včera večer do- stala vláda z Bělehradu olicielní sdělení, ž
Bulhar Ivana Řek Kratův Solija Cetyně Bělehrad
14 article
og vlivžhbnaol sal im 00t as. znnc pl
15 article
Srbsko přerušilo diplomatické styky s Bul- harskem. Sdělení podobného obsahu došla ta- ké z Athén a Černá Hora v brzku učicí to- též. V bitvách na makedonském území účast- nili se Černohorci. Denně konají se za před- sednictví králova ministerské porady. Král je ve stálém telegrafickém spojení s Bělehradem a se Skopljí. Bulherští ranění v Srbsku. Z Bělehradu, 7. července. Zde je rozčilení že Bulhaři zanechávají na bojiští raněné, ne- starajíce se o ně. Dnes přibylo sem 40 vagonů přeplněných výlučně jen bulharskými raněný- mi. Pokud poměry dovolily, byli všichni slušně ošetřeni. Turecko na vahách. Z Cařihradu, 7. července. (K. k.) V dů- sledku snah, projevených s různých stran. aby nynější situace použito bylo event. k obnovení nepřátelství proti Bulharsku, zdá se, že vláda vážně uvažuje o stano- visku, které má Turecko zaujmouti, avšak přece jsou nepravdivy pověsti, že se Tu- recko rozhodlo vyzvati Bulharsko, aby se buď vzdalo válečné náhrady, anebo proje- vilo souhlas se stanovením pohraniční čáry, Turecku příznivější. Proslýchá se, že mini- sterská ráda zítra neb pozejtří učiní usne- sení. Velkovezír byl dnes dopoledne přijat sultánem ve slyšení a podal mu zprávu o sifuaci.a ea tl
Černohorec Bulhar Srbsko Atény Černá Hora Bělehrad Turecko Cařihrad Bulharsko
16 article
Z Berlína, 7. července. Zdejší turecký velvyslanec Mahmud Muchtar paš prohlásil: My neuzavřeli dosud žádný delfini- tivný mír. Co Evropa event. řekne o našem opětném zasažení do konfliktu, je Turecku téměř lhostejno. Pevnosti drinopolské ne- můžeme vydobýti, vyžadovalo by to daleko- sáhlých opatření. Leč můžeme dobýt části drinopolského kraje a zlepšiti své hranice. Obyvatelstvo cařihradské je válečně nala- déno a rovněž také turecké vojsko u Ča- taldže, které s radostí opět půjde do boje- Z Paříže, 7. července. „Temps“ oznamuje z Cařihradu: Úmysly turecké vlády jsou ne- jasné. Zdá se, že trvá na stanovisku, že mi- rová smlouva nemá platnosti, poněvadž do- sud nebyla podepsána. Marné zakročení Ruska na Balkáně. Z Petrohradu, 7. července. Ruští vyslanci v Bělehradě, Sofiji a Athénách učinili tam z nařízení své vlády nové důrazné kroky, aby nepřátelství neprodleně bylo zastaveno. Do- stalo se jim však odmítavé odpovědi, v níž praví se, že v nynějším stadiu nelze rozřešiti konflikt jinak než zbraní.
Muchtar Čo Athéna Berlín Evropa Paříž Cařihrad Rusko Balkán Petrohrad Bělehrad Sofija
17 article
Co chce Srbsko?
Srbsko
18 article
Z Paříže, 7. července. „Temps“ oznamuje z Cařihradu: Ivan Pavlovič, jeden ze srb ských zástupců na londýnské konferenci, vy- jednává s Portou. Prohlásil, že Srbsko, po- drží-li nynější převahu, bude žádat celé var- darské údoli. Obnovené styky řecko-turecké. Z Athén, 7. července. Soukromé zprávy z Cařihradu oznamují, že Salih Kemal bej byl jmenován vyslancem v Athénách. Diplomati- cké styky mezi Řeckem a Tureckem budou obnoveny. Otázky, které dlužno ještě řešit, budou vyřízeny co nejdříve ke spokojenosti obou stran. Rumunsko-bulharský spor. Z Bukurešti, 7. července. Zdejší vláda trvá na tom, abý bez podmínky odstoupilo Bulharsko území mezi Turtukajem a Balčíkem a podrobilo se ruskému smírčímu soudu. Do- jde-li k válce, bude Rumunsko kromě toho po- žadovat odstoupení Varny.
Pavlovič Kemal Balčík Paříž Cařihrad Srbsko Atény Řecko Turecko Rumunsko Bukurešť Bulharsko Turtukaj
19 article
V drobném prodejle ranní čísle o sobě . . za sh večerní za tb Ve Hliálkách na venkově, ranní člslo večerní . . . 5 h lnseráty plati se hotově napřod. Předplnooní a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a. Taní nacházejí se táž redskce. tiskárna a oxpodlca „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceli-
20 article
Politický přehled. Země české. Sociálně-demokratická schůze protí císař- skému komísariátu. srrv Strany domácí české oposice pořádají ny- ní celou řadu schůzí proti odloženému zatím vládnímu projektu neústavního převratu v Če- chách. Společným jich účelem je nejen protest proti řečenému projektu, nýbrž i agitacea boj proti českým stranám, zastoupenýmv zemském výboru, jmenovitě však proti nár. straně svobodomyslné. Sociální demokraté pořádají také schůze podobně, leč od shromáždění oposičních če- ských stran prospěšně odlišné již tím, že otázku, o kterou jde, řeší objektivně. Taková schůze soc.-demokratická konala se včera v Praze na Žofíně. Měla v podstatě tento průběh: Advokát JUDr. Alíred Meis- sner postavil se nejprve proti výkladu, že pro- jektovaná správní komise by nebyla činem protiústavním, nýbrž jen panovníkovým dopl- něním mezery v zemském zřízení, jež neobsa- huje nijakého předpisu pro případ resignace zemského výboru. Dr. Meissner dovozoval, že by se v tomto případě nejednalo o vyplnění mezery ve zřízení zemském, nýbrž o čin abso- lutismu, poněvadž správní komise by nebyla zodpovědna sněmu a poněvadž složení její by spočívalo na libovůli vlády.
JUDr doktor Meissner Praha Žofín Alíréd Meis
21 article
Potom posoudil dr. Meissner tuto otázku s hledisek politických. A tu vytkl projekt správní komise především, že by způsobil ne- bezpečný praejudie pro další protiústavní po- činy vlády. Absolutistický ráz projektu správní komise shledal dr. Meissner takév tom, že by komise ta byla měla i funkce zá- konodárné. V další části řeči své posoudil dr. Meis- sner projekt správní komise se stanoviska po- litiky sociálně-demokratické. Také s tohoto stanoviska odmítl projekt správní komise jednak proto, že by sanovala zemské finance. a to na útraty nejširších vrstev lidových, jed- nak proto, že by vlivem sanace té byla od- dálena volební oprava zemská.
Meissner Meis
22 article
Posléze dr. Meissner narýsoval“ projekt své strany pro řešení nynější krise v Čechách: doporučil, aby na prvém místě byla provede- na změna volebního řádu zemského zavede- ním všeobecného rovného práva hlasovacího. a to ještě před národnostním vyrovnáníma před sanací zemských financi, a sněm aby nyní nebyl rozpuštěn, nýbrž aby byl svolán na provedení volební opravy, neboť dr. Meis- sner nemůže si pomysliti, že by sněmovní vol- by se mohly i jen ještě jednou konati na zá- kladě dosavadního řádu volebního, takže by dělnictvo musilo na volební opravu zemskou čekat ještě dalších šest let. Dr. Meissner skončil projevem naděje, že nyní i německé dělnictvo se dá do boje pro volební opravu zemskou. Druhým řečníkem této soc.-demokratické schůze byl posl. prof. dr. Masaryk. Vyslovil se proti absolutismu za každou cenu, proti ne- ústavnosti a proti nedemokratičnosti. Řeše otázku, co dále, projevil prof. Másaryk míně- ní, že zemské finance jsou čistě centralisti- cké, že jejich krach nebude krachem zemské samosprávy, dále hlásal, že finance zemské nebudou sanovány bez financí říšských; zem- skému výboru uložil povinnost, aby na lid neuvaloval nových finančních břemen, načež se prohlásil pro dohodu s Němci a to jenom na základě ústavnosti, rovnosti a svobody. zejména též se zřetelem na menšiny. Jako třetí řečník promluvil. post. dr. Šmeral. Podstatné části jeho řeči jsme uveřej- nili již včera večer.
Meissner Meis profesor doktor Masaryk Němec Šmeral Čechy
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Trsat. (Nálada ze slovanského jihu.) Je málo okamžiků v životě, které urvou tolik květů nadzemské krásy z trsu Rozkoše jako okamžik, vámi z počátku podceňovaný. Jedete na jih, řekněme ke konci března. Opu- stíte chladný svůj sever, který, tak zhuštěn provází vás Alpami, vyrvete se z jeho mrazi- vého objetí v rozeklaném, hluboko vyrytém řečišti Vipavy a šoči, kde vás pozdravují květy jabloní a vůně horských strání, a vy- soko nad skalicově modrou vodou Soči uhá- níte k Adrii, aby (ó kouzlo tohoto dnel) ote- vřela se před vámi hladina našeho moře, od- bijející prudký jas sluneční poledními údery. Ta hladina, mocně vyklenutá, s čistotou a si- lou obrovitého zvonu... Projedete z Terstu do Rěky napříč Istrií, abyste již zítra nastou- pili další cestu parníkem „Budapest“ do Dal- macie. A v městě se ovšem třeba zastaviti, ne- boť k večeru není výhodného spojení. Znáte Rěku! Již dlouhou řadu let jí projíždíte, znáte její široký, otevřený přístav, k němuž se sblhá řada úzkých a do kopce vybíhajících uliček, po nichž vás dlouho do noci rozčilovati budou kolečka bruslařů, jezdících po asfaltované promenádě přímo pod vaším hotelem. Bude vám těžko i přejíti na protější stranu řadami diváků, přihlížejících k výkonům ponejvíce mladičkých a nadšených šiřitelů tohoto spor- tu, ale na konec proderete se jimi přece. A půjdete až k Rečině, říčce, přes níž vede krátký železný most do čistě slovanského předměstí rěckého — Šušaku, nad nímž vy- píná se i ve svém úpadku hrdý Trsat
Adrie Rěko Rozkoš Alpy Terst Rěky Istria Dal
24 article
Avšak ptejte se, kolik návštěvníků Rěky vystoupilo na Trsat. Neměli kdy a neměli zá- jmu; te je nejobyčejnější a také nejchudší způ- sob cestováni. Rěka byla jím pouhou mezista- nicí, místem zbytečného pobytu: místem, pro něž právě tak, jako pro Terst úmyslně vymý- šleny nemožné dopravní řády, abyste po pří- jezdu do města neměli paroplavebního spo- jení... A proto také mnozí návštěvníci Rěky necítili více než trestanec na lodi, která na- kládá uhlí na Ariadne, aby ho zavezla da- leko od vlastí do deportace. Ano, nedostatek zájmů ochuzuje více než nedostatek času. Č nezdává se snad lidem často minuta věčnosti nebo naopak, nenalézají mnozí rozkoš v na- prosté neúčasti a nudě? A přece, jen táhlá. příkře vystupující řada schodů dělí nás o rozkošného výhledu — vzato se stanoviska turistova. Nebo, neozve se ve vás ani Slovan? I tato okolnost příbuznosti kmenové, přivá- bivši vás, ukáže se býti pouhým vnadidlem Krásy: přilákáni slovanskostí tohoto před- městí vystoupíte ke hradu — a přesvědčíte se o pravdivosti slov těch sami. Nebo člověk hlubokého cítěni prožívá chvile plné oslni- vého světla uprostřed tmy, chvíle plné života nad hroutícími se troskami zašlé slávy nedo- bytného kdysi hradu.
Rěky Ariadna Krása Terst Slovan
25 article
Vystoupíte po starých schodech, které ve- dou ke hradu jako průsek horského lesa, až do bývalého nádvoří hradského a opatřítes vstupenku. V okně přízemního domku objevi se zajímavá tvář potomka starého šlechtického rodu, která vám ji vydá; jest to stará šlech- tična z rodiny hrabat Nugentů, kteří se stali v nové době držiteli hradu. Polní maršál Nu- gent, na něhož v 19. století hrad přešel, dal jej částečně opraviti a udržeti ve stavu, v ja- kém byl jej přejal, aby vzdoroval útoku času s nejvyššího místa horského řetězu, který se tu příkře sklání k blankytné modří Kvarner ské zátoly. Dostoupil jsem již se zapadajícím sluncen hradu v donmění, že ničeho neuvidím. Ale jakými nezapomenutelnými dojmy překvapi hrad, bývalé sídlo Frankopánůl
Nugent
26 article
Průvodce, bodrý Chorvat, prováděl skle- pením, střílnami, ochozy, hradbami a divokým parkem, který vyrostl na půdě bývalých ko- mnat, v nichž leskly se kdysi pyšné trofeje, památníky nejdůležitějších okamžiků dějin evropských... Až k boku sahají nám divoké keře omamně vonící, jimiž se téměř krok za krokem prodíráme při prohlídce hradu. Před schodištěm zachovalé části hradního přízemí a sklepení vztyčují se 2 krásné sloupy s císař- skými orly, upomínky na vítězství Napolepnovo u Marenga, které byly sem převezeny. Do ja- kých míst smutné krásy dostaly se tyto štíhlé, hrdé sloupy: do zřícenin výkřik chvilkového štěstí, který se však brzy pádem velkého cí- saře přizpůsobil tichu svého okolí. A před ni- mi, jako kdyby závoditi chtěla mlčelivá uta- jená sila přírody s hlučnou a efemérní silou lidskou — sloupy cypřišů — památníky vítěz- ného Času, který i na tylo skaliny zanesl úpa- dek a zhoubu a pokořil hrdého, nepoddajného magnáta... Teprve když člověk odešel, ne- slyšným krokem vzplížil se sem strom. Pochodeň průvodcova osvětluje tváře umístěných tu soch antických bohů, Venuše, Joviše, Saturna a Pandory, soch nedoceněné krásy, ukazuje vám velkolepé, jemné práce neznámého kovolijce, mosaiky, poprsí, dělové koule a hladomornu, v níž dal zazdíti a ná- hrobkem opatřiti mrtvé své tělo nástupce Frankopánův. hrabě Nugent. Než, jakoby vás ani tyto poklady nezajímaly, vracíte se stále do nádvoří, omamnými myrtami přeplněného, z něhož vidíte daleko k jihu pod večerním nebem tmějící se hladinu mořskou s majáky. refektory lodí a světly barek a těsně pod úpa- tím skály schoulené, osvětlené obchodní mě- sto Rěku. Avšak, níkoli! Ještě jiný výhled tu
Chorvat Venuš Joviš Saturn Pandora Nugent Napolepnovo u Marengo
27 article
(Viz poslední zprávy.)
28 article
byl, který nás tak uchvacuje: výhled z okna střílny, kde dosud stojí starodávné dělo .. Okno střílny, jež v dávných dobách ovlá- dalo celý kraj a udržovalo v poslušnosti oby- vatelstvo na břehu mořském. Okno, jakých t byla řada, kolem do kola, s jícny děl, namíře- ných jak na moře tak i na západní stranu, obrácených k horám, kde střehly průsmyka cestu, vedoucí do Uher. Pohled z tohoto úzké- ho otvoru v široké, kyklopické zdi připoutá nás nejvíce. Přešly časy a zašla sláva i tohoto erbu: místo jíenu děl vyhlíží teď do temného obzoru mořského zaslzené oko, dojaté nála- dou této vůněmi divokých květů chráněné zříceniny. A jakou duši má to za tohoto ve- čera z tohoto okna Adrie... Hluboko pod vámi, daleko ztrácejíc se v modré tmě obzoru. jejž zkracuje, splývajíc s oblohou, zrcadlí jen světla na pobřeží, jako květy, urvané v bouři ze dna hlubin a vržené za příboje ke břehu, kde nyní procházejí jimi zelené řasy mořských trav. Pozorujete i tmavý stín „Budapestu“, jeho štíhlou příď, zkušenou bouřemi. A těšíte se na jízdu tímto parníkem: nemá pohodlí ani vzhledu velkolepých, bílých lodí loydových. za to však jeho rysy jakoby utvářela sílaa hukot mořských vln. Co vše vyvolá v duši vaší jeden takový večerní okamžik! Osudy tohoto hradu dojí- mají nejvíce: osudy, pevně spjaty s osudy ma- ďarských vzpour a s osudem magnátské ro- diny, jejíž poslední mužský potomek sťat byl v nádvoří zbrojírny u farního kostela Vídeň- ského Nového Města roku 1671 — František Frankopání Stojíte tu na slovanské půdě. Pod vámi město maďarské a za vámi, do nekonečna po- dél moře se táhnoucí pobřeží chorvatského království. Před vámi moře, zrcadlící hvězdné nebe a za vámi, otočíte-li se mezí keři a me- chem porostlými kameny hradního zdiva holá temena chorvatských hor ... Moře a skály,a
Adrie František Frankopání Uhry Budapest Vídeň
29 article
vy tu, ve vůních zříceniny zapadli všemi smy- sly a všemi svými city... Čas vyzdvihl trá- mový strop, který tu před třemi sty léty ještě spojoval dnes již holé zdí a odkryl nekonečno oblohy a miliardy hvězd... Čas umlčel vše- chny vzpoury i ústí děl a jejich kola zapadla do záhonů, jejichž vůněmi a květy je ověnčil.. Trsatská nálada! V takový nečekaný oka- mžik navštívíte ji vy, kteří rádi unikáte sku- tečnosti. Zde, vysoko na Trsatu, pobořeno časem a vojsky, uniklo již mnoho do propasti nebytí... Kus zdiva bývalého mostu nechá vaší obrazotvornost pracovati až k exaltaci. Najdete tu jenom stopy něčeho, co kdysi bylo: místo lesku pyšného hradu jen reflex, vrácený tajemným zrcadlem do tiché pokory a smutku cypřišů a myrt, místo lidských postav stíny, prchající před vámi noční tmou a vůně, které tu na jaře mluví s vaším srdcem v měsících, kdy vy ještě na severu nevíte o tom, že tu již všechno kvete — ty vůně, jimž ustoupily i ne- dobytné hradby, dají vám možnost prožívati dvojí jaro; jedno zde, na Trsatu, nad mořem, a druhé, až se znovu vrátite do vlasti, kam přicházívá každý květ o měsíc později ...
30 article
Mnoho již se ztratilo, mnoho odtud ode- šlo... Vy, kteří rádi skutečnosti unikáte, bu- dete se zde na té skále nad mořem cititi jed- nou zcela šťastnými... Průvodce zhasí po- chodeň. Ve městě hluboko pod vámi ztišeném odbíjejí radniční hodiny jasným zvukem desá- tou. Jste již opět na těch starých, kamenitých schodech do města, ale ještě dole, jako v požo- snách, budete se zrakem i srdcem vraceti ke hradu... Sestupujete s trůnu Krásy a proto se vám sevře srdce, když uzřite opět ve tmě a mlhách nad mořem vyrůstati kotvící stín „Budapestu“. A o jeden krásný kout svě- ta, z jakých sestrojujete si svůj fiktivní svět, budete míti více: hrad, který hradem není a stal se náladou. Dr. Jos. Müldner.
Krása doktor Jos Müldner