1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 8. července 1913.
Praha
4
article
arannl avečerní llaty
předplácí se
V Praze v administrac
na Mertja . . . . 8 K —h
s dvojí donáškou
měste-
na stvrt ieta . . . 1 K enh
ve fliálkách
na měste . . . . . P K Bo
Poštou-
ste
Ba vrieti : . ! k ani
s dvoji zásilkou
vrista : ki
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o a.
s přílohou pro venkov o 16 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o a.
s přílohou pro venkov o 16 stranách
Před osudným rozhodnutím
v Makedonil.
er
Neskonalé hoře kruší slovanský svět.
Tam, kde před nedávnem ještě Srbové a
Bulhaři pospolu závodili bok po boku v
junáctví proti tureckým hordám, tam dnes
řítí se proti sobě v šíleném vzteku, dychtí-
ce zaskočit, udolat a ubít jeden druhého
Hrozný souboj na život a na smrt pro kořist
nedávno pospolitě slavně dobytou! Na tom
poli cti a volnosti, pokrytém nesčetnými
prostými kříži, označujícími hromadné hro-
by hrdin slovanských: dnes opět zuří boj.
blýskotají bodáky a pálí děla vojů slovan-
ských, ale jaká to válka!
Nelze si pomysliti děsnější. Genius Slo-
vanstva pláče nad ní krvavé slzy a od to-
hoto strašného bojiště zločinné vášně, kde
Slovan vráží bodák do prsou Slovana, kde
krásné nadějné pobratimství jižních Slo-
vanů zvrhlo se v ukrutné bratrovražděníl
Není divu, že též lid náš český,
který byl provázel slavnou epopejio-
svobozující války spojenců bal-
kánských s takým vroucím účasten-
stvím, jakoby šlo o věc jeho vlastní, dnes
do duše zarmoucen nad hrozným obratem
věcí na Balkáně ani čísti nechce těch sobě
odporujících zpráv o těžkých bojích v Ma-
kedonii, ani slyšetí a hovořiti nechce o těch
ukrutně krvavých bítvách na Vardaru;
každá zvěsť dotýká se břitkou dýkou jeho
srdce. Proto nejeví pro žádnou z bojujících
stran ani sympathií, ani antipathií, ale za-
haluje se vněmou apathii trnoucí bo-
lesti zklamání a zármutku hlubokého.
Srba
Bulhar
Slovan
Praha
jižní St
Balkán
Ma
Vardar
6
article
Docházející zvěsti připravují nás na
brzké skončení hrozného dramatu. V ně-
kolika málo dnech dojde prý k roz-
hodujícím bitvám netoliko poblíže Soluna
mezi Bulhary a Řeky, ale též poblíže Sko-
plje — snad opět u Kumanova! — me-
zi Bulhary a Srby. Němečtí posuzovatelé
Berlíně a Vídni předpovídají tam i zde ú-
spěch zbraním bulharským. Jakmile se po-
dařilo Bulharům překaziti spojení se obou
armád, srbské a řecké, mají prý zpola vy-
hráno. Obkličují prý vůčihledě armádu ře-
ckou na jihu, aby ji pod hradbami Soluna
potřeli, a současně prý velikým polokru-
hem třemi armádami svými tlačí vojska
srbská od jihu, východu a severu tak, až
by jím překazili netoliko všechno spojení
s vlastí srbskou, ale i zaskočili ústupní jich
čáru, a pak je mezi Skopljí a Kumanovem
podobně obklíčili sevřeným železným kru-
hem jako se podařilo Němcům sevříti a zni-
čiti armádu Ludvíka Napoleona 2. září 1870
u Sedanu.
Zaznamenáváme prostě, ale nedbáme
valně těchto proroctví německých strate-
gů-publicistů, vzpomínajíce, jak nesčíslně-
kráte šeredně prohádali za nedávné
války spojenců balkánských s Tureckem.
Tam, kde proti sobě zápolí vojska sobě u-
datenstvím a zdatností tou měrou rovná
vojska, vedena stejně výbornými a tolikrá-
te osvědčenými vojevůdci: tam věru těžko
předpovídat, na čí stranu skloní se v osud-
né chvíli rozhodné bitvy štěstí vá-
lečné. Jak mnohdy rozhoduje tu oka-
mžik pouhý a náhoda čirá. Zastřelení velí-
cího generála, omeškání u některého pluku
pro neschodnost cest atd. atd.
Než, ať již zvítězí Srbové či Bulhaři,
nebude z toho vítězství v slovanských
srdcich nikde radosti, leč by ve dlo ku
dns
Bulhar
Řek
Srba
Němec
Ludvík Napoleon
Kumanovo
Berlín
Vídeň
Sedan
Turecko
Soluna
7
article
brzkému pak usmíření se vítě
ze s poraženým bratrem a nikoliv
jak nepřátelé Slovanstva očekávají a doufa-
jí, ku trvalé, hluboké zášti mezi nimi.
Dobré slovo pronáší v den vespolné-
ho úřadního vypovídání si války spojen-ů
balkánských Pašičova „Samouprava“: Za-
tím co Řek Venizelos v králově válečné
proklamaci zahrnuje Bulhary nejostřejšími
výčitkami a žalobami, Slovan Pašič v orgá-
nu svém praví, že „Srbsko i po nynější
bratrovražedné válce setrvá na
tom stanovisku svém, že životnízájmy
národů balkánských vyžadují obno-
vuupřímné dohody mezi nimil .
Odkazuje při tom na vlídné chování se oby-
vatelstva srbského ku zajatcům bulhar-
ským i končí: „Přímá dohoda mezi
Srby a Bulhary se vnucuje sama
sebou jako kombinace k obnově poruše-
né svornosti na Balkáně.“ — A jako nej-
lepší záštita proti velikým nebezpe-
čím zvenčí, jež by nesvorným bra-
třím balkánským na jísto v nedaleké bu-
doucnosti zahrozila.
Nechť pro ten čas tváří se býti všechny
velmoci velice mírumilovnými a svornyv
úmyslu, nevkládati se do krvavých sporů
a zmatků balkánských — však kdo že by
chtěl při vzájemném, ohromném tom a ne-
ustávajícím zbrojení všech proti všem ruči-
ti za zítřek. Jakmile by při konečném rý-
sování mapý budoucího Balkánska zájm
té oné velmoci jevily se býti dotčenými,
zda podaří se ostatním ji zadržeti od činu?
Jediný pak úder do té na bodácích napiaté
rovnováhy evropského soupeřství zde ne-
stačí, aby se shroutila? To nechť v hodi-
ně osudné před rozhodnými bitvami svými
vlastenečtí státníci bulharští jako srbšte
mají na zřeteli a zachovají na paměti, necht
štěstí válečné rozsoudí jakkoliv.
Pašičův
Samouprava
Řek
Venizelos
Bulhar
Srba
Balkán
Slovan Pašič
8
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Rakousko v rumunsko-bulharském
Rakousko
10
article
Z Vídně, 7. července. Südsl a v. Corr.
oznamuje z Bukurešti: Intensivní snahy rak.-
uherské diplomacie docíliti pokojného narov
nání mezi Bulharskem a Rumunskem, byly by
mohly za jistých okolností naraziti v Sofiji na
odpor, který by bývalo sotva možno odstraniti
a přání vídeňské vlády, aby dalším komplika-
cím se předešlo, byly by mohly se státi illu-
sorními. Je toho tím více litovat, že bulhar-
sko-rakouské styky za těchto okolností přiro-
zeně by musily trpěti, poněvadž politika mon-
archie je vedena tradičním přátelstvím k Ru-
sku. Je domněnka, že kabinet Daneva roz-
hodne se spíše pro odstoupení čáry Balčik-
Turtukaj Rumunsku s jakýmsi tichým prote-
stem, než by se odhodlal k formálnímu od-
stoupení těchto území. Pokud dr. Danev při
tom na podporu z jiné strany spoléhá, není
zřejmo. Jisto je však, že bulharský min. před-
seda v přesném plnění ruských rad očekává
další trvání balkánského svazu a zejméno
doufá, že dotyčně smlouvy budou obnoveny
na petrohradské konferenci, která dosud se
neztroskotala. Podporou rakousko-uherské di-
plomacie zahájené vyjednávání mezi Sofijí
Bukureští postrádá dosud jakéhokoliv vý-
sledku.
Danev
Vídeň
Bukurešť
Bulharsko
Rumunsko
Balčik
11
article
Z Vídně, 7. července. Nejen „Südslav.
Cor.“, ale již jiné listy musily přiznati, že in-
tervence Rakousko-Uherska naprosto ztrosko-
tala se. V těchže listech, ve kterých ještě před
Gřemí dny byl dr. Danev vynášen do nebe, jest
již opět na něho útočeno a zejména vystrká-
váno a podškrtáváno, že opět jest v ruském
vleku. Tento způsob agitace, řízené z vídeň-
ského Míčového náměstí, jest již známý. Ne-
dávno se osvědčil. Jakmile Rakousko-Uhersko
zahájiti chce nějakou akci s Bulhary, počne
ličiti nesamostatnost Bulharska, počne naří-
kati, že je pod ruskou knutou a pod. Nyní se
děje totéž, co dělo se před intervencí rak.-
uherskou mezi Rumunskem a Bulharskem.
Pravděpodobně bude nyní trojspolek interve-
novati mezi oběma státy, ale nikoli již z Vídně.
nýbrž z Berlína. Tak se aspoň soudí ve zdej-
ších diplomatických kruzích.
M. Z Kolína n. R., 7. července. (Zvl. tel
„N. L.“) Dle berlínské depeše „Köln. Ztgu.
je smyšlenkou zpráva „Frankf. Ztgu.“, že ně-
mecký císař nabídnul své prostřednictvi
v rumunsko-bulharském sporu, ale pravda je.
že Turecko chce použíti nynějšího sporu ve
svůj prospěch, vyzvavší Bulhary, aby po do-
brém ustoupili z Rodosta a od Marmarského
moře, nebo použije moci. Tvrzení, že tento
pokyn děje se v dorozumění s Rumunskem,je
bezpodstatné.
Z Bukurešti, 7. července. Rumunský kon-
sul v Ruščuku, který byl před několika
dny na ulici ztýrán, byl odvolán.
Z Bukurešti, 7. července. Vysoký rumun-
ský důstojník generálního štábu včera odce-
stoval do Bělehradu, aby jednal se srbským
generálním štábem o event. válečných opatře-
ních. Koncentrace rumunského vojska bude
ukončena 12. t. m.
Danev
Bulhar
Köln
Frankf
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Bulharsko
Rumunsko
Berlín
Kolín
Turecko
Bukurešť
Ruščuk
Bělehrad
12
article
Boje o Krivolak.
7 Paříže, 7. července. Soukromé zprávy
oznamují, že boje o Krivolak, kterého
Srbové opět dobyli, trvaly velmi dlou-
ho. Na obou stranách bylo bojováno zoufale
s velkým rozhořčením a krutostí. Bulhaří čtyří
hodiny pálili do srbských útočníků a způsobili
jim ohromné ztráty. Ale opětovným útokům
na bodáky nemohli konečně odolat a nastou-
píli ústup. Počet mrtvýcha raněnýc
na obou stranáchjest neslýchaně
velký
Situace dle srbského vylíčení.
Z Bělehradu, 7. července. Situace ze zdej-
šího vládního pramene líčí se takto: Včer
v noci a dnes rozvinuly se prudké boje mezi
dvěma srbskými a dvěma bulharskými diví-
semi u Velesu. Bulhaři octli se v křížovém
ohni a měli strašné ztráty, které udávají se na
16.000 (?) mužů. Zbylí Bulhaři dali se na útěk
a bulharské zprávy o srbské porážce jsou vy-
myšleny.
Operace u Kočan jsou zatím přeru-
šeny pohřbíváním srbských a bulharských
mrtvol, které počínají hniti. Bulhaří, prchajíce.
zanechali na bojišti nejen mrtvé, ale i raněné.
Nyní je v Bělehradě již asi 3000 r aně-
ných. Včera jich opět mnoho přibylo. Dalš
tři vlaky asi s 2000 zraněnými jsou na cestě.
Nynější boje jsou mnohem prudčí než v srbsko-
turecké válce; rovněž spotřeba nábojů jes
značně větší. Popírá se, že Bulhaři by byli za-
jali větší počet Srbů. Po dobytí výšin ru-
janských zabralo srbské vojsko také
Kytku.
Srba
Bulhar
Kočan
Kytka
Bělehrad
13
article
Ústup Bulharů.
Ze Solije, 7. července. Generál Ivano
byl nucen pro značnou převahu Řeků zvolna
ustupovati a poněvadž jeho pravé křídlo od-
táhlo na sever, aby bojovalo u Kratova, je na
své ofensivní síle tak seslaben, že musí se-
trvávati v defensivě. Vrací se pozvolna se
svým východním křídlem a se svým centrem
na planinu belasickou, kde doulá klásti tuhý
odpor vzhledem ku příznivému terainu.
Černohorci.
Z Cetyně, 7. července. Včera večer do-
stala vláda z Bělehradu olicielní sdělení, ž
Bulhar
Ivana
Řek
Kratův
Solija
Cetyně
Bělehrad
14
article
og vlivžhbnaol sal im 00t as. znnc pl
15
article
Srbsko přerušilo diplomatické styky s Bul-
harskem. Sdělení podobného obsahu došla ta-
ké z Athén a Černá Hora v brzku učicí to-
též. V bitvách na makedonském území účast-
nili se Černohorci. Denně konají se za před-
sednictví králova ministerské porady. Král je
ve stálém telegrafickém spojení s Bělehradem
a se Skopljí.
Bulherští ranění v Srbsku.
Z Bělehradu, 7. července. Zde je rozčilení
že Bulhaři zanechávají na bojiští raněné, ne-
starajíce se o ně. Dnes přibylo sem 40 vagonů
přeplněných výlučně jen bulharskými raněný-
mi. Pokud poměry dovolily, byli všichni slušně
ošetřeni.
Turecko na vahách.
Z Cařihradu, 7. července. (K. k.) V dů-
sledku snah, projevených s různých stran.
aby nynější situace použito bylo event.
k obnovení nepřátelství proti Bulharsku,
zdá se, že vláda vážně uvažuje o stano-
visku, které má Turecko zaujmouti, avšak
přece jsou nepravdivy pověsti, že se Tu-
recko rozhodlo vyzvati Bulharsko, aby se
buď vzdalo válečné náhrady, anebo proje-
vilo souhlas se stanovením pohraniční čáry,
Turecku příznivější. Proslýchá se, že mini-
sterská ráda zítra neb pozejtří učiní usne-
sení. Velkovezír byl dnes dopoledne přijat
sultánem ve slyšení a podal mu zprávu
o sifuaci.a
ea tl
Černohorec
Bulhar
Srbsko
Atény
Černá Hora
Bělehrad
Turecko
Cařihrad
Bulharsko
16
article
Z Berlína, 7. července. Zdejší turecký
velvyslanec Mahmud Muchtar paš
prohlásil: My neuzavřeli dosud žádný delfini-
tivný mír. Co Evropa event. řekne o našem
opětném zasažení do konfliktu, je Turecku
téměř lhostejno. Pevnosti drinopolské ne-
můžeme vydobýti, vyžadovalo by to daleko-
sáhlých opatření. Leč můžeme dobýt části
drinopolského kraje a zlepšiti své hranice.
Obyvatelstvo cařihradské je válečně nala-
déno a rovněž také turecké vojsko u Ča-
taldže, které s radostí opět půjde do boje-
Z Paříže, 7. července. „Temps“ oznamuje
z Cařihradu: Úmysly turecké vlády jsou ne-
jasné. Zdá se, že trvá na stanovisku, že mi-
rová smlouva nemá platnosti, poněvadž do-
sud nebyla podepsána.
Marné zakročení Ruska na Balkáně.
Z Petrohradu, 7. července. Ruští vyslanci
v Bělehradě, Sofiji a Athénách učinili tam
z nařízení své vlády nové důrazné kroky, aby
nepřátelství neprodleně bylo zastaveno. Do-
stalo se jim však odmítavé odpovědi, v níž
praví se, že v nynějším stadiu nelze rozřešiti
konflikt jinak než zbraní.
Muchtar
Čo
Athéna
Berlín
Evropa
Paříž
Cařihrad
Rusko
Balkán
Petrohrad
Bělehrad
Sofija
17
article
Co chce Srbsko?
Srbsko
18
article
Z Paříže, 7. července. „Temps“ oznamuje
z Cařihradu: Ivan Pavlovič, jeden ze srb
ských zástupců na londýnské konferenci, vy-
jednává s Portou. Prohlásil, že Srbsko, po-
drží-li nynější převahu, bude žádat celé var-
darské údoli.
Obnovené styky řecko-turecké.
Z Athén, 7. července. Soukromé zprávy
z Cařihradu oznamují, že Salih Kemal bej byl
jmenován vyslancem v Athénách. Diplomati-
cké styky mezi Řeckem a Tureckem budou
obnoveny. Otázky, které dlužno ještě řešit,
budou vyřízeny co nejdříve ke spokojenosti
obou stran.
Rumunsko-bulharský spor.
Z Bukurešti, 7. července. Zdejší vláda
trvá na tom, abý bez podmínky odstoupilo
Bulharsko území mezi Turtukajem a Balčíkem
a podrobilo se ruskému smírčímu soudu. Do-
jde-li k válce, bude Rumunsko kromě toho po-
žadovat odstoupení Varny.
Pavlovič
Kemal
Balčík
Paříž
Cařihrad
Srbsko
Atény
Řecko
Turecko
Rumunsko
Bukurešť
Bulharsko
Turtukaj
19
article
V drobném prodejle
ranní čísle o sobě . . za sh
večerní
za tb
Ve Hliálkách na venkově,
ranní člslo
večerní
. . . 5 h
lnseráty
plati se hotově napřod.
Předplnooní a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., a.
Taní nacházejí se táž
redskce. tiskárna a oxpodlca
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceli-
20
article
Politický přehled.
Země české.
Sociálně-demokratická schůze protí císař-
skému komísariátu.
srrv
Strany domácí české oposice pořádají ny-
ní celou řadu schůzí proti odloženému zatím
vládnímu projektu neústavního převratu v Če-
chách. Společným jich účelem je nejen protest
proti řečenému projektu, nýbrž i agitacea
boj proti českým stranám, zastoupenýmv
zemském výboru, jmenovitě však proti nár.
straně svobodomyslné.
Sociální demokraté pořádají také schůze
podobně, leč od shromáždění oposičních če-
ských stran prospěšně odlišné již tím, že
otázku, o kterou jde, řeší objektivně.
Taková schůze soc.-demokratická konala
se včera v Praze na Žofíně. Měla v podstatě
tento průběh: Advokát JUDr. Alíred Meis-
sner postavil se nejprve proti výkladu, že pro-
jektovaná správní komise by nebyla činem
protiústavním, nýbrž jen panovníkovým dopl-
něním mezery v zemském zřízení, jež neobsa-
huje nijakého předpisu pro případ resignace
zemského výboru. Dr. Meissner dovozoval, že
by se v tomto případě nejednalo o vyplnění
mezery ve zřízení zemském, nýbrž o čin abso-
lutismu, poněvadž správní komise by nebyla
zodpovědna sněmu a poněvadž složení její by
spočívalo na libovůli vlády.
JUDr
doktor
Meissner
Praha
Žofín
Alíréd Meis
21
article
Potom posoudil dr. Meissner tuto otázku
s hledisek politických. A tu vytkl projekt
správní komise především, že by způsobil ne-
bezpečný praejudie pro další protiústavní po-
činy vlády. Absolutistický ráz projektu
správní komise shledal dr. Meissner takév
tom, že by komise ta byla měla i funkce zá-
konodárné.
V další části řeči své posoudil dr. Meis-
sner projekt správní komise se stanoviska po-
litiky sociálně-demokratické. Také s tohoto
stanoviska odmítl projekt správní komise
jednak proto, že by sanovala zemské finance.
a to na útraty nejširších vrstev lidových, jed-
nak proto, že by vlivem sanace té byla od-
dálena volební oprava zemská.
Meissner
Meis
22
article
Posléze dr. Meissner narýsoval“ projekt
své strany pro řešení nynější krise v Čechách:
doporučil, aby na prvém místě byla provede-
na změna volebního řádu zemského zavede-
ním všeobecného rovného práva hlasovacího.
a to ještě před národnostním vyrovnáníma
před sanací zemských financi, a sněm aby
nyní nebyl rozpuštěn, nýbrž aby byl svolán
na provedení volební opravy, neboť dr. Meis-
sner nemůže si pomysliti, že by sněmovní vol-
by se mohly i jen ještě jednou konati na zá-
kladě dosavadního řádu volebního, takže by
dělnictvo musilo na volební opravu zemskou
čekat ještě dalších šest let.
Dr. Meissner skončil projevem naděje, že
nyní i německé dělnictvo se dá do boje pro
volební opravu zemskou.
Druhým řečníkem této soc.-demokratické
schůze byl posl. prof. dr. Masaryk. Vyslovil
se proti absolutismu za každou cenu, proti ne-
ústavnosti a proti nedemokratičnosti. Řeše
otázku, co dále, projevil prof. Másaryk míně-
ní, že zemské finance jsou čistě centralisti-
cké, že jejich krach nebude krachem zemské
samosprávy, dále hlásal, že finance zemské
nebudou sanovány bez financí říšských; zem-
skému výboru uložil povinnost, aby na lid
neuvaloval nových finančních břemen, načež
se prohlásil pro dohodu s Němci a to jenom
na základě ústavnosti, rovnosti a svobody.
zejména též se zřetelem na menšiny.
Jako třetí řečník promluvil. post. dr.
Šmeral. Podstatné části jeho řeči jsme uveřej-
nili již včera večer.
Meissner
Meis
profesor
doktor
Masaryk
Němec
Šmeral
Čechy
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Trsat.
(Nálada ze slovanského jihu.)
Je málo okamžiků v životě, které urvou
tolik květů nadzemské krásy z trsu Rozkoše
jako okamžik, vámi z počátku podceňovaný.
Jedete na jih, řekněme ke konci března. Opu-
stíte chladný svůj sever, který, tak zhuštěn
provází vás Alpami, vyrvete se z jeho mrazi-
vého objetí v rozeklaném, hluboko vyrytém
řečišti Vipavy a šoči, kde vás pozdravují
květy jabloní a vůně horských strání, a vy-
soko nad skalicově modrou vodou Soči uhá-
níte k Adrii, aby (ó kouzlo tohoto dnel) ote-
vřela se před vámi hladina našeho moře, od-
bijející prudký jas sluneční poledními údery.
Ta hladina, mocně vyklenutá, s čistotou a si-
lou obrovitého zvonu... Projedete z Terstu
do Rěky napříč Istrií, abyste již zítra nastou-
pili další cestu parníkem „Budapest“ do Dal-
macie.
A v městě se ovšem třeba zastaviti, ne-
boť k večeru není výhodného spojení. Znáte
Rěku! Již dlouhou řadu let jí projíždíte, znáte
její široký, otevřený přístav, k němuž se sblhá
řada úzkých a do kopce vybíhajících uliček,
po nichž vás dlouho do noci rozčilovati budou
kolečka bruslařů, jezdících po asfaltované
promenádě přímo pod vaším hotelem. Bude
vám těžko i přejíti na protější stranu řadami
diváků, přihlížejících k výkonům ponejvíce
mladičkých a nadšených šiřitelů tohoto spor-
tu, ale na konec proderete se jimi přece.
A půjdete až k Rečině, říčce, přes níž vede
krátký železný most do čistě slovanského
předměstí rěckého — Šušaku, nad nímž vy-
píná se i ve svém úpadku hrdý Trsat
Adrie
Rěko
Rozkoš
Alpy
Terst
Rěky
Istria
Dal
24
article
Avšak ptejte se, kolik návštěvníků Rěky
vystoupilo na Trsat. Neměli kdy a neměli zá-
jmu; te je nejobyčejnější a také nejchudší způ-
sob cestováni. Rěka byla jím pouhou mezista-
nicí, místem zbytečného pobytu: místem, pro
něž právě tak, jako pro Terst úmyslně vymý-
šleny nemožné dopravní řády, abyste po pří-
jezdu do města neměli paroplavebního spo-
jení... A proto také mnozí návštěvníci Rěky
necítili více než trestanec na lodi, která na-
kládá uhlí na Ariadne, aby ho zavezla da-
leko od vlastí do deportace. Ano, nedostatek
zájmů ochuzuje více než nedostatek času. Č
nezdává se snad lidem často minuta věčnosti
nebo naopak, nenalézají mnozí rozkoš v na-
prosté neúčasti a nudě? A přece, jen táhlá.
příkře vystupující řada schodů dělí nás o
rozkošného výhledu — vzato se stanoviska
turistova. Nebo, neozve se ve vás ani Slovan?
I tato okolnost příbuznosti kmenové, přivá-
bivši vás, ukáže se býti pouhým vnadidlem
Krásy: přilákáni slovanskostí tohoto před-
městí vystoupíte ke hradu — a přesvědčíte
se o pravdivosti slov těch sami. Nebo člověk
hlubokého cítěni prožívá chvile plné oslni-
vého světla uprostřed tmy, chvíle plné života
nad hroutícími se troskami zašlé slávy nedo-
bytného kdysi hradu.
Rěky
Ariadna
Krása
Terst
Slovan
25
article
Vystoupíte po starých schodech, které ve-
dou ke hradu jako průsek horského lesa, až
do bývalého nádvoří hradského a opatřítes
vstupenku. V okně přízemního domku objevi
se zajímavá tvář potomka starého šlechtického
rodu, která vám ji vydá; jest to stará šlech-
tična z rodiny hrabat Nugentů, kteří se stali
v nové době držiteli hradu. Polní maršál Nu-
gent, na něhož v 19. století hrad přešel, dal
jej částečně opraviti a udržeti ve stavu, v ja-
kém byl jej přejal, aby vzdoroval útoku času
s nejvyššího místa horského řetězu, který se
tu příkře sklání k blankytné modří Kvarner
ské zátoly.
Dostoupil jsem již se zapadajícím sluncen
hradu v donmění, že ničeho neuvidím. Ale
jakými nezapomenutelnými dojmy překvapi
hrad, bývalé sídlo Frankopánůl
Nugent
26
article
Průvodce, bodrý Chorvat, prováděl skle-
pením, střílnami, ochozy, hradbami a divokým
parkem, který vyrostl na půdě bývalých ko-
mnat, v nichž leskly se kdysi pyšné trofeje,
památníky nejdůležitějších okamžiků dějin
evropských... Až k boku sahají nám divoké
keře omamně vonící, jimiž se téměř krok za
krokem prodíráme při prohlídce hradu. Před
schodištěm zachovalé části hradního přízemí
a sklepení vztyčují se 2 krásné sloupy s císař-
skými orly, upomínky na vítězství Napolepnovo
u Marenga, které byly sem převezeny. Do ja-
kých míst smutné krásy dostaly se tyto štíhlé,
hrdé sloupy: do zřícenin výkřik chvilkového
štěstí, který se však brzy pádem velkého cí-
saře přizpůsobil tichu svého okolí. A před ni-
mi, jako kdyby závoditi chtěla mlčelivá uta-
jená sila přírody s hlučnou a efemérní silou
lidskou — sloupy cypřišů — památníky vítěz-
ného Času, který i na tylo skaliny zanesl úpa-
dek a zhoubu a pokořil hrdého, nepoddajného
magnáta... Teprve když člověk odešel, ne-
slyšným krokem vzplížil se sem strom.
Pochodeň průvodcova osvětluje tváře
umístěných tu soch antických bohů, Venuše,
Joviše, Saturna a Pandory, soch nedoceněné
krásy, ukazuje vám velkolepé, jemné práce
neznámého kovolijce, mosaiky, poprsí, dělové
koule a hladomornu, v níž dal zazdíti a ná-
hrobkem opatřiti mrtvé své tělo nástupce
Frankopánův. hrabě Nugent. Než, jakoby vás
ani tyto poklady nezajímaly, vracíte se stále
do nádvoří, omamnými myrtami přeplněného,
z něhož vidíte daleko k jihu pod večerním
nebem tmějící se hladinu mořskou s majáky.
refektory lodí a světly barek a těsně pod úpa-
tím skály schoulené, osvětlené obchodní mě-
sto Rěku. Avšak, níkoli! Ještě jiný výhled tu
Chorvat
Venuš
Joviš
Saturn
Pandora
Nugent
Napolepnovo u Marengo
27
article
(Viz poslední zprávy.)
28
article
byl, který nás tak uchvacuje: výhled z okna
střílny, kde dosud stojí starodávné dělo ..
Okno střílny, jež v dávných dobách ovlá-
dalo celý kraj a udržovalo v poslušnosti oby-
vatelstvo na břehu mořském. Okno, jakých t
byla řada, kolem do kola, s jícny děl, namíře-
ných jak na moře tak i na západní stranu,
obrácených k horám, kde střehly průsmyka
cestu, vedoucí do Uher. Pohled z tohoto úzké-
ho otvoru v široké, kyklopické zdi připoutá
nás nejvíce. Přešly časy a zašla sláva i tohoto
erbu: místo jíenu děl vyhlíží teď do temného
obzoru mořského zaslzené oko, dojaté nála-
dou této vůněmi divokých květů chráněné
zříceniny. A jakou duši má to za tohoto ve-
čera z tohoto okna Adrie... Hluboko pod
vámi, daleko ztrácejíc se v modré tmě obzoru.
jejž zkracuje, splývajíc s oblohou, zrcadlí jen
světla na pobřeží, jako květy, urvané v bouři ze
dna hlubin a vržené za příboje ke břehu, kde
nyní procházejí jimi zelené řasy mořských trav.
Pozorujete i tmavý stín „Budapestu“, jeho
štíhlou příď, zkušenou bouřemi. A těšíte se
na jízdu tímto parníkem: nemá pohodlí ani
vzhledu velkolepých, bílých lodí loydových.
za to však jeho rysy jakoby utvářela sílaa
hukot mořských vln.
Co vše vyvolá v duši vaší jeden takový
večerní okamžik! Osudy tohoto hradu dojí-
mají nejvíce: osudy, pevně spjaty s osudy ma-
ďarských vzpour a s osudem magnátské ro-
diny, jejíž poslední mužský potomek sťat byl
v nádvoří zbrojírny u farního kostela Vídeň-
ského Nového Města roku 1671 — František
Frankopání
Stojíte tu na slovanské půdě. Pod vámi
město maďarské a za vámi, do nekonečna po-
dél moře se táhnoucí pobřeží chorvatského
království. Před vámi moře, zrcadlící hvězdné
nebe a za vámi, otočíte-li se mezí keři a me-
chem porostlými kameny hradního zdiva holá
temena chorvatských hor ... Moře a skály,a
Adrie
František Frankopání
Uhry
Budapest
Vídeň
29
article
vy tu, ve vůních zříceniny zapadli všemi smy-
sly a všemi svými city... Čas vyzdvihl trá-
mový strop, který tu před třemi sty léty ještě
spojoval dnes již holé zdí a odkryl nekonečno
oblohy a miliardy hvězd... Čas umlčel vše-
chny vzpoury i ústí děl a jejich kola zapadla
do záhonů, jejichž vůněmi a květy je ověnčil..
Trsatská nálada! V takový nečekaný oka-
mžik navštívíte ji vy, kteří rádi unikáte sku-
tečnosti. Zde, vysoko na Trsatu, pobořeno
časem a vojsky, uniklo již mnoho do propasti
nebytí... Kus zdiva bývalého mostu nechá
vaší obrazotvornost pracovati až k exaltaci.
Najdete tu jenom stopy něčeho, co kdysi bylo:
místo lesku pyšného hradu jen reflex, vrácený
tajemným zrcadlem do tiché pokory a smutku
cypřišů a myrt, místo lidských postav stíny,
prchající před vámi noční tmou a vůně, které
tu na jaře mluví s vaším srdcem v měsících,
kdy vy ještě na severu nevíte o tom, že tu již
všechno kvete — ty vůně, jimž ustoupily i ne-
dobytné hradby, dají vám možnost prožívati
dvojí jaro; jedno zde, na Trsatu, nad mořem,
a druhé, až se znovu vrátite do vlasti, kam
přicházívá každý květ o měsíc později ...
30
article
Mnoho již se ztratilo, mnoho odtud ode-
šlo... Vy, kteří rádi skutečnosti unikáte, bu-
dete se zde na té skále nad mořem cititi jed-
nou zcela šťastnými... Průvodce zhasí po-
chodeň. Ve městě hluboko pod vámi ztišeném
odbíjejí radniční hodiny jasným zvukem desá-
tou. Jste již opět na těch starých, kamenitých
schodech do města, ale ještě dole, jako v požo-
snách, budete se zrakem i srdcem vraceti ke
hradu... Sestupujete s trůnu Krásy
a proto se vám sevře srdce, když uzřite opět
ve tmě a mlhách nad mořem vyrůstati kotvící
stín „Budapestu“. A o jeden krásný kout svě-
ta, z jakých sestrojujete si svůj fiktivní svět,
budete míti více: hrad, který hradem není a
stal se náladou.
Dr. Jos. Müldner.
Krása
doktor
Jos
Müldner